Firazyr Bezpečnost (v těhotenství)

Byly provedeny studie po opakovaném podání dávky trvající až šest měsíců u potkanů a devět měsíců
u psů. U potkanů i u psů bylo zaznamenáno na dávce závislé snížení hladin cirkulujících pohlavních
hormonů, a opakované podávání ikatibantu reverzibilně zpozdilo pohlavní dozrávání.

V devítiměsíční studii u psů byla maximální denní expozice definovaná plochou pod křivkou při dávkách, při kterých nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky Levels, NOAELstudii u potkanů nebyla hodnota NOAEL měřitelná, nicméně všechna zjištění této studie prokázala
buď plně nebo částečně reverzibilní účinky u léčených potkanů. Při všech dávkách testovaných na
potkanech byla pozorována hypertrofie nadledvinek. Hypertrofie nadledvinek odezněla po ukončení
podávání ikatibantu. Klinický význam nálezů týkajících se nadledvinek není znám.

Ikatibant neměl žádný vliv na plodnost samců myší
V dvouleté studii, která hodnotila karcinogenní potenciál ikatibantu u potkanů, neměly denní dávky na
úrovni přibližně dvojnásobně vyšší expozice, než je expozice dosažená terapeutickou dávkou u lidí,
žádný vliv na výskyt či morfologii nádorů. Z výsledků nevyplývá karcinogenní potenciál ikatibantu.

Standardní série in vitro a in vivo testů neprokázala genotoxicitu ikatibantu.

Ikatibant neměl teratogenní vlastnosti při podávání formou subkutánní injekce během časného
embryonálního a fetálního vývoje potkanům maximální dávce 10 mg/kg/dendávkách může ovlivňovat uhnízdění zárodku do dělohy a následně děložní stabilitu v časné fázi
těhotenství. Tento vliv na dělohu se projevuje také v pozdní fázi těhotenství, kdy se objevují
tokolytické účinky ikatibantu, což má u potkanů za následek zpoždění porodu s častějším ohrožením
plodu a ve vysokých dávkách
Dvoutýdenní studie subkutánního podávání hledající dávkové rozmezí u mladých krys identifikovala
dávku 25 mg/kg/den jako maximálně tolerovanou dávku. V pivotní studii toxicity u mláďat, ve které
byly pohlavně nezralým potkanům podávány 3 mg/kg/den po dobu 7 týdnů, byla pozorována atrofie
varlat a nadvarlat. Pozorované mikroskopické nálezy byly částečně reverzibilní. Podobné účinky
ikatibantu na reprodukční tkáň byly zaznamenány u pohlavně zralých potkanů a psů. Tyto nálezy ve
tkáních byly konzistentní s popsanými účinky na gonadotropiny a během následného období bez léčby
se jevily jako reverzibilní.

Ikatibant nevyvolal žádné změny převodového systému srdce in vitro zdravých psů, ani u různých psích modelů koronární artérieže ikatibant zhoršuje vyvolanou srdeční ischémii u několika neklinických modelů, ačkoli u akutní
ischémie nebyl konzistentně zjišťován škodlivý účinek.