Oxynalon Interakce
 
Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, 
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na 
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4). 
 
Látky, které mají tlumivý účinek na CNS, zahrnují mimo jiné: další opioidy, gabapentinoidy (např. 
pregabalin), anxiolytika, hypnotika a sedativa (včetně benzodiazepinů), antidepresiva, antipsychotika, 
antihistaminika a antiemetika.  
 
Současné podávání oxykodonu se serotonin ovlivňujícími látkami, jako je selektivní inhibitor 
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitor zpětného vychytávání serotoninu 
a noradrenalinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou 
zahrnovat změny psychického stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního 
nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality 
(např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea, 
zvracení, průjem). U pacientů užívajících tato léčiva je třeba používat oxykodon s opatrností a může 
být nutné snížení dávky.  
 
Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Oxynalon; je třeba se vyvarovat 
souběžného užívání. 
 
Klinicky relevantní změny v mezinárodním normalizovaném poměru (INR nebo Quick-value) v obou 
směrech byly pozorovány u jednotlivců, pokud se společně aplikoval oxykodon a kumarinová 
antikoagulancia. 
 
Oxykodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 a částečně přes CYP2D6 (viz bod 5.2). Aktivity 
těchto metabolických cest mohou být inhibovány nebo indukovány podáváním různých léků nebo 
doplňků. Může být proto nutné odpovídajícím způsobem upravit dávky přípravku Oxynalon. 
 
Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin), 
azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz 
(např. ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva mohou způsobit 
snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě. Snížení 
dávky a následná retitrace může být nezbytná. 
 
Induktory CYP3A4 jako rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat 
metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance léčivé látky, což má za následek pokles 
koncentrací oxykodonu v plazmě. Doporučuje se zvýšená opatrnost a může být nutná další titrace, aby 
bylo dosaženo odpovídající úrovně tlumení příznaků. 
 
Teoreticky mohou léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako paroxetin, fluoxetin 
a chinidin, způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu 
v plazmě. Souběžné podávání s CYP2D6 inhibitory nemělo významný vliv na eliminaci oxykodonu 
ani na farmakodynamické účinky oxykodonu. 
 
Studie metabolismu in vitro ukazují, že se neočekávají žádné klinicky významné interakce mezi 
oxykodonem a naloxonem. Pravděpodobnost klinicky relevantních interakcí mezi paracetamolem, 
kyselinou acetylsalicylovou nebo naltrexonem a kombinací oxykodonu a naloxonu je v případě 
terapeutických koncentrací minimální.