Tonanda Předávkování
 
Kombinace perindopril/indapamid 
 
Symptomy
Nejpravděpodobnější  nežádoucí  účinek  v případě  předávkování  je  hypotenze  a  popřípadě  reflexní 
tachykardie,  někdy  spojené  s nauzeou,  zvracením,  křečemi,  závratí,  ospalostí,  duševní  zmateností, 
oligurií, která může vést k anurii (vzhledem k hypovolemii). Mohou se vyskytnout poruchy rovnováhy 
soli a tekutin (nízké hladiny sodíku, nízké hladiny draslíku). 
 
Léčebná opatření
První  léčebná  opatření  jsou  rychlá  eliminace  požitého  přípravku/přípravků  žaludečním  výplachem 
a/nebo podání aktivního uhlí, poté obnova rovnováhy tekutin a elektrolytů ve specializovaném centru 
dokud se stav nenavrátí k normálu. 
Pokud se vyskytne výrazná hypotenze, je možné ji léčit položením pacienta do vodorovné polohy 
s hlavou níže. Pokud je to nutné, může být podána intravenózní infuze izotonického roztoku chloridu 
sodného nebo se použije jiná metoda expanze objemu. 
Perindoprilát, aktivní forma perindoprilu, může být dialyzován. Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve 
značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza nemá při předávkování větší význam. 
 
Amlodipin
Zkušenosti s úmyslným předávkováním amlodipinu u lidí jsou omezené. 
 
Symptomy
Dostupné  údaje  ukazují,  že  silné  předávkování  může  způsobit  rozsáhlou  periferní  vasodilataci 
a pravděpodobně reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně déle trvající systémová 
hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem. 
Nekardiogenní plicní edém byl vzácně hlášen v důsledku předávkování amlodipinem, nástup se může 
projevit  až  opožděně  (24–48  hodin  po  požití)  a  může  vyžadovat  ventilační  podporu.  Včasná 
resuscitační  opatření  (včetně  hypervolemie)  k  udržení  perfuze  a  srdečního  výdeje  mohou  být 
spouštějící faktory. 
 
Léčebná opatření 
 
Klinicky  významná  hypotenze  v  důsledku  předávkování  amlodipinem  vyžaduje  aktivní  podporu 
kardiovaskulárních funkcí včetně častého sledování srdeční a respirační funkce, zvednutí končetin 
a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči. 
Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky, pokud není 
jejich aplikace kontraindikována. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů může být užitečné 
podat intravenózně kalcium-glukonát. 
V  některých  případech  může  být  prospěšné  provést  výplach  žaludku.  Bylo  prokázáno,  že  podání 
aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům během až 2 hodin po požití 10 mg amlodipinu snižuje absorpci 
amlodipinu. 
Vzhledem  k  tomu,  že  amlodipin  se  ve  značné  míře  váže  na  bílkoviny  v  plazmě,  dialýza 
pravděpodobně nemá při předávkování význam.