Vesicare Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním užití solifenacinu dospělými, dosahuje solifenacin maximální plazmatické koncentrace
(Cmax) za 4 až 12 hodin. Hodnota tmax nezávisí na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou
(AUC) stoupá proporcionálně s dávkou v rozmezí 5 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je
přibližně 90%.
Příjem potravy nemá na Cmax a AUC solifenacinu žádný vliv.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je 600 litrů. Solifenacin je ve vysoké
míře (přibližně 98 %) vázán na plazmatické proteiny, především na kyselý 1-glykoprotein.

Biotransformace
Solifenacin je ve významné míře metabolizován v játrech, především cytochromem P 450 3A(CYP3A4). Existují nicméně alternativní metabolické dráhy, které k metabolismu solifenacinu rovněž
mohou přispívat. Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hod a terminální poločas
solifenacinu je 45 – 68 hodin. Po perorálním podání lze v plazmě kromě solifenacinu identifikovat
ještě jeden farmakologicky aktivní metabolit (4R-hydroxy-solifenacin) a tři metabolity neaktivní (N-
glukuronid, N-oxid a 4R-hydroxy-N-oxid solifenacinu).

Eliminace
Po jednorázovém podání 10 mg solifenacinu [značeného 14C] bylo přibližně 70 % radioaktivity
detekováno v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dnů. Ukázalo se, že přibližně 11 % radioaktivity v
moči připadá na nezměněnou léčivou látku; asi 18 % na N-oxid metabolit, 9 % na 4R-hydroxy-N-oxid
metabolit a 8 % na 4R-hydroxy metabolit (aktivní metabolit).

Linearita/nelinearita
V rozmezí terapeutických dávek je farmakokinetika lineární.

Jiné zvláštní populace
Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku pacienta. Studie na starších pacientech prokázaly,
že expozice solifenacinu (po podání 5 mg a 10 mg jednou denně) vyjádřená jako AUC se u zdravých
starších subjektů (65 – 80 let) nelišila od hodnot mladých zdravých subjektů (mladších než 55 let). U
starších subjektů byla průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax mírně pomalejší a konečný
poločas byl přibližně o 20 % delší. Tyto malé rozdíly nejsou považovány za klinicky významné.

Děti a dospívající (ve věku 2 až 18 let):
Farmakokinetika solifenacinu po úpravě dávky dle hmotnosti u dětí a dospívajících s OAB (ve věku let a starší) a NDO (ve věku 2 až 18 let) byla podobná té pozorované u dospělých po úpravě na
základě tělesné hmotnosti, pouze hodnoty pro tmax a t1/2 byly nepatrně nižší, tyto rozdíly nebyly
považovány za klinicky významné.

Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.

Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.

Porucha funkce ledvin
Hodnoty AUC a Cmax solifenacinu u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin
nebyly významně odlišné od hodnot nalezených u zdravých dobrovolníků. U pacientů se závažným
poškozením ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně větší než
v kontrolní skupině: Cmax stoupla přibližně o 30 %, AUC o více než 100 % a t1/2 o více než 60 %.
Byla pozorována statisticky významná závislost mezi clearance kreatininu a clearance solifenacinu.
Farmakokinetika u pacientů léčených hemodialýzou nebyla studována.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) není Cmax
ovlivněna, AUC se zvyšuje o 60 % a t1/2 je dvojnásobný. Farmakokinetika u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater nebyla studována.