Luxfen

a) Obecné vlastnosti

Absorpce
Po očním podání 0,2% roztoku dvakrát denně po dobu 10 dní byly plazmatické koncentrace nízké
(průměrná Cmax byla 0,06 ng/ml). Po opakovaném podání (2x denně po dobu 10 dní) docházelo
k mírnému nahromadění v krvi. Plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v čase byla po hodinách v ustáleném stavu (AUC0-12 h) 0,31 ng·h/ml ve srovnání s hodnotou 0,23 ng·h/ml po
podání první dávky.

Distribuce
Vazba brimonidinu na plazmatické proteiny je po topickém podání u člověka přibližně 29 %.
Brimonidin se in vitro i in vivo reverzibilně váže na melanin očních tkání. Po 2 týdnech oční aplikace
byly jeho koncentrace v duhovce, řasnatém tělísku a cévnatce 3x až 17x vyšší než po podání
jednorázové dávky. Při absenci melaninu k akumulaci nedochází.

Význam vazby na melanin u člověka není znám. Při biomikroskopickém vyšetření očí u pacientů
léčených brimonidinem po dobu až jednoho roku však nebyly zjištěny žádné významné nežádoucí
účinky na oči a ani během jednoleté studie bezpečnosti očního podání u opic, které dostávaly přibližně
čtyřnásobek doporučené dávky brimonidin tartrátu, nebyla zjištěna žádná významná oční toxicita.

Biotransformace
Po perorálním podání u lidí je brimonidin dobře absorbován a rychle eliminován. Větší část dávky (asi
75 % dávky) se vyloučila ve formě metabolitů močí, a to do pěti dní; v moči nebylo zjištěno
žádné nezměněné léčivo. In vitro studie používající zvířecí a lidská játra svědčí o tom, že
metabolismus je zprostředkován hlavně aldehydoxidázou a cytochromem P450. Zdá se tedy, že hlavní
cestou systémové eliminace je jaterní metabolismus.

Eliminace
Průměrný zjevný poločas v systémovém oběhu byl po očním podání u lidí přibližně 3 hodiny.

Kinetický profil:
Po jednorázové topické dávce 0,08 %, 0,2 % a 0,5 % nebyla u plazmatických hodnot Cmax a AUC
zjištěna žádná velká odchylka úměrná dávkám.

b) Vlastnosti u pacientů

Vlastnosti u starších pacientů:
Hodnoty Cmax, AUC, a zjevného poločasu brimonidinu jsou u starších pacientů (subjekty ve věku let a starší) po aplikaci jednorázové dávky podobné jako u pacientů mladších, což svědčí o
skutečnosti, že systémové vstřebávání a vylučování této látky není ovlivněno věkem.
Údaje z tříměsíční klinické studie zahrnující i starší pacienty svědčí o velmi nízké systémové expozici
brimonidinu.