Mucosolvan

Pacienti s vředovou chorobou žaludku či dvanáctníku mohou přípravek užívat na základě pečlivého
zvážení přínosu a rizika léčby.

Přípravek má být podáván s opatrností při porušené bronchomotorice a větším nahromadění hlenu, z
důvodů jeho městnání.

V případě poruchy funkce ledvin nebo těžké hepatopatie může být přípravek Mucosolvan užíván
pouze po konzultaci s lékařem. Stejně tak jako u ostatních přípravků, které jsou metabolizovány
v játrech a následně eliminovány ledvinami, lze u těžké renální nedostatečnosti očekávat kumulaci
metabolitů ambroxol-hydrochloridu vytvořených v játrech.

Byla zaznamenána hlášení závažných kožních reakcí souvisejících s podáním ambroxol-
hydrochloridu, jako je například erythema multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS)/toxická
epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Pokud se
objeví známky nebo příznaky progresivní kožní vyrážky (někdy ve formě puchýřů nebo slizničních
lézí), je nutno neprodleně ukončit podávání ambroxol-hydrochloridu a vyhledat lékařskou pomoc.

Jedna měkká pastilka přípravku Mucosolvan obsahuje 366 mg sorbitolu, což představuje 2,9 g
sorbitolu v maximální doporučené denní dávce (120 mg). Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek
současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo fruktózy) a příjem sorbitolu (nebo
fruktózy) potravou. Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit
biologickou dostupnost jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně.
Pacienti s hereditární intolerancí fruktózy (HIF) nemají užívat tento léčivý přípravek.

Jedna měkká pastilka přípravku Mucosolvan obsahuje 388,2 mg maltitolu. Pacienti se
vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.