Sp. zn. sukls42731/2022, sukls42759/2022, sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Asthmex 50 mikrogramů/100 mikrogramů dávkovaný prášek k inhalaci 
Asthmex 50 mikrogramů/250 mikrogramů dávkovaný prášek k inhalaci 
Asthmex 50 mikrogramů/500 mikrogramů dávkovaný prášek k inhalaci   
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna inhalace poskytuje podanou dávku (dávka, která vychází z náustku) salmeterolum 
47 mikrogramů (jako salmeteroli xinafoas) a fluticasoni propionas 93, 233 nebo 465 mikrogramů. To 
odpovídá odměřené dávce salmeterolum 50 mikrogramů (jako salmeteroli xinafoas) a fluticasoni 
propionas 100, 250 nebo 500 mikrogramů.   
Pomocné látky se známým účinkem:  
Jedna dávka přípravku Asthmex 50 mikrogramů/100 mikrogramů obsahuje přibližně 13,3 mg 
monohydrátu laktosy.  
Jedna dávka přípravku Asthmex 50 mikrogramů/250 mikrogramů obsahuje přibližně 13,2 mg 
monohydrátu laktosy.  
Jedna dávka přípravku Asthmex 50 mikrogramů/500 mikrogramů obsahuje přibližně 12,9 mg 
monohydrátu laktosy.   
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Dávkovaný prášek k inhalaci. 
Lisovaný plastový inhalátor obsahující fóliový strip s 60 pravidelně umístěnými blistry.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Bronchiální astmaAsthmex je indikován k pravidelné léčbě bronchiálního astmatu hlavně tam, kde je vhodné podávání 
kombinovaného přípravku (dlouhodobě působícího agonisty β2-adrenoreceptorů a inhalačního 
kortikosteroidu):  
- pacienti s nedostatečnou kontrolou astmatu v průběhu léčby inhalačními kortikosteroidy a 
„podle potřeby“ inhalovanými krátkodobě působícími agonisty β2-adrenoreceptorů, 
nebo 
- pacienti s již adekvátně kontrolovaným astmatem při podávání inhalačních kortikosteroidů a 
dlouhodobě působících agonistů β2-adrenoreceptorů.  
Poznámka: přípravek Asthmex 50 mikrogramů/100 mikrogramů není vhodný pro dospělé a děti trpící 
těžkou formou bronchiálního astmatu.  
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)Asthmex je indikován k symptomatické léčbě pacientů s CHOPN s prebronchodilatační hodnotou 
FEV1 < 60 % náležité hodnoty a s anamnézou opakujících se exacerbací, kteří mají závažné projevy 
navzdory pravidelné bronchodilatační terapii.   
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
Způsob podání: inhalační podání. 
Pacienti mají být poučeni, že k dosažení optimálního léčebného přínosu je nutné, aby přípravek 
Asthmex používali každodenně, i když jsou asymptomatičtí.  
Pacienti mají být pravidelně kontrolováni lékařem, aby se aplikovaná síla přípravku Asthmex 
udržovala na optimální úrovni a měnila se jen na doporučení lékaře. Dávku je třeba titrovat tak, aby 
byla aplikována nejnižší dávka, která ještě účinně udrží příznaky pod kontrolou. Pokud k 
udržení příznaků pod kontrolou stačí nejnižší síla tohoto kombinovaného přípravku podávaná 
dvakrát denně, může se v dalším kroku přistoupit k vyzkoušení samotného inhalačního 
kortikosteroidu. Alternativně, pacientům potřebujícím dlouhodobě působící agonisty βadrenoreceptorů, může být přípravek Asthmex titrován na dávku podávanou jednou denně, pokud by 
podle předepisujícího lékaře byla tato dávka vhodná, aby odpovídajícím způsobem udržovala nemoc 
pod kontrolou. V případě dávkování jednou denně u pacientů s anamnézou nočních příznaků má být 
dávka podána večer a u pacientů s anamnézou příznaků vyskytujících se během dne dávka má být 
podána ráno.   
Pacienti mají dostávat přípravek Asthmex v síle odpovídající obsahem flutikason-propionátu 
závažnosti jejich onemocnění. Pokud by pacient potřeboval dávky mimo doporučený dávkovací režim, 
mají být předepsány náležité dávky β2-agonisty a/nebo kortikosteroidu.  
Doporučené dávkování:   
Bronchiální astma  
Dospělí a dospívající od 12 let věku:  
- Jedna inhalace 50 mikrogramů salmeterolu a 100 mikrogramů flutikason-propionátu dvakrát 
denně,  
nebo  
- jedna inhalace 50 mikrogramů salmeterolu a 250 mikrogramů flutikason-propionátu dvakrát 
denně,  
nebo  
- jedna inhalace 50 mikrogramů salmeterolu a 500 mikrogramů flutikason-propionátu dvakrát 
denně.  
Lze zvážit krátkodobé pokusné podání přípravku Asthmex jako úvodní udržovací léčbu u dospělých 
nebo dospívajících se středně těžkou formou perzistujícího bronchiálního astmatu (definováno jako 
pacienti s denními příznaky, denní potřebou aplikace „záchranného“ léku a středně těžkým až těžkým 
omezením průchodnosti dýchacích cest), u kterých je rychlá léčba astmatu nutná. V těchto případech 
je doporučenou úvodní dávkou jedna inhalace 50 mikrogramů salmeterolu a 100 mikrogramů 
flutikason-propionátu podávaná dvakrát denně. Jakmile je dosaženo toho, že jsou příznaky astmatu 
pod kontrolou, léčba má být přezkoumána a má se zvážit, zda by léčba neměla být následně omezena 
na inhalaci samotného kortikosteroidu. Při snižování léčby je důležité pacienty pravidelně sledovat.  
V případech, kdy chybí jedno nebo dvě kritéria závažnosti, nebyl ve srovnání s používáním samotného 
inhalačního flutikason-propionátu v úvodní léčbě jednoznačný přínos pozorován. Obecně platí, že 
inhalační kortikosteroidy nadále představují léky první volby pro většinu pacientů. Asthmex není 
určen k úvodní léčbě mírné formy bronchiálního astmatu. Podávání přípravku Asthmex v síle 
50 mikrogramů/100 mikrogramů není vhodné u dospělých a dětí s těžkou formou bronchiálního 
astmatu. Doporučuje se, aby bylo u pacientů s těžkou formou bronchiálního astmatu stanoveno 
správné dávkování inhalačního kortikosteroidu před použitím jakékoli fixní kombinované léčby.  
Pediatrická populace  
 
Děti od 4 let věku:  
- Jedna inhalace 50 mikrogramů salmeterolu a 100 mikrogramů flutikason-propionátu dvakrát 
denně.   
Maximální povolenou dávkou flutikason-propionátu podávaného jako přípravek Asthmex dětem je 
dávka 100 mikrogramů dvakrát denně.   
Údaje o podávání přípravku Asthmex dětem mladším než 4 roky nejsou k dispozici.  
CHOPN 
Dospělí:  
- Jedna inhalace 50 mikrogramů salmeterolu a 500 mikrogramů flutikason-propionátu dvakrát 
denně.   
Zvláštní skupiny pacientů:  
U starších pacientů nebo u pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávkování. Údaje o 
podávání přípravku Asthmex pacientům s poruchou funkce jater nejsou k dispozici.  
Použití inhalátoru:  
Zdravotnický prostředek je otevřen a odjištěn posuvnou pákou. Náustek je pak vložen do úst a sevřen 
rty. Poté může být dávka inhalována a zdravotnický prostředek uzavřen. Podrobný návod k použití viz 
příbalová informace.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Zhoršení onemocnění Asthmex není určen k léčbě akutních symptomů astmatu; ty vyžadují použití bronchodilatancia s 
rychlým a krátkodobým účinkem. Pacientům je třeba doporučit, aby svůj inhalátor určený pro použití 
k úlevě při akutním astmatickém záchvatu, měli stále při sobě.   
Podávání přípravku Asthmex se nemá zahajovat během exacerbací, ani při výrazně nebo rychle se 
zhoršujícím astmatu.   
V průběhu léčby přípravkem Asthmex může dojít k výskytu závažných nežádoucích účinků nebo 
exacerbací souvisejících s astmatem. Pacienti mají být požádáni, aby pokračovali v léčbě, ale 
vyhledali radu lékaře, pokud příznaky astmatu nejsou pod kontrolou nebo se zhorší po zahájení léčby 
přípravkem Asthmex.  
Rostoucí potřeba aplikace úlevové léčby (krátkodobě působící bronchodilatancia) nebo snížené 
odpovědi na úlevovou léčbu svědčí o zhoršení kontroly onemocnění a stav pacienta má být pravidelně 
kontrolován lékařem.   
Náhlé a progresivní zhoršení kontroly astmatu může ohrožovat život, a pacient má proto neodkladně 
absolvovat lékařské vyšetření. Je třeba zvážit zintenzivnění léčby kortikosteroidy.   
Postupné snižování dávky přípravku Asthmex může být zváženo, jakmile jsou astmatické příznaky 
pod kontrolou. Při snižování léčby je důležité pacienty pravidelně sledovat. Má být použita nejnižší 
účinná dávka přípravku Asthmex (viz bod 4.2).    
Léčba systémovými kortikosteroidy je typicky indikována u pacientů s CHOPN, u kterých dochází k 
exacerbaci onemocnění. Pokud se při léčbě přípravkem Asthmex příznaky zhoršují, pacienti mají být 
poučeni o tom, aby vyhledali lékaře.  
Vzhledem k riziku exacerbace příznaků se léčba přípravkem Asthmex u pacientů s bronchiálním 
astmatem nemá náhle přerušit. Titrace k nižším dávkám se má provádět pod dohledem lékaře. 
U pacientů s CHOPN přerušení léčby může být též spojeno s dekompenzací symptomů a pacient má 
být pod dohledem lékaře.   
Asthmex, podobně jako ostatní inhalační přípravky obsahující kortikosteroidy, se má podávat se 
zvýšenou opatrností pacientům s aktivní nebo klidovou formou plicní tuberkulózy a plísňovou, 
virovou nebo jinou infekcí dýchacích cest. Je-li indikováno, je nutno ihned zahájit odpovídající léčbu.  
Kardiovaskulární účinky Vzácně může přípravek Asthmex ve vysokých terapeutických dávkách vyvolat srdeční arytmie, jako 
např. supraventrikulární tachykardii, extrasystoly, fibrilaci síní a mírné přechodné snížení hladiny 
draslíku v séru. Asthmex se má proto podávat s opatrností pacientům se závažnými 
kardiovaskulárními poruchami nebo abnormalitami srdečního rytmu a u pacientů s diabetem mellitem, 
tyreotoxikózou, nekorigovanou hypokalemií nebo pacientům s predispozicí k nízké hladině draslíku v 
séru.   
Hyperglykemie Velmi vzácně bylo hlášeno zvýšení hladiny glukosy v krvi (viz bod 4.8) a tuto skutečnost musí vzít v 
úvahu lékař předepisující tento lék pacientům s anamnézou diabetes mellitus.  
Paradoxní bronchospasmus Stejně jako při podávání jiných inhalačních přípravků se může po inhalaci dávky vyskytnout 
paradoxní bronchospasmu s bezprostředním zhoršením pískotů a dušností. Paradoxní bronchospasmus 
reaguje na bronchodilatancia s rychlým nástupem účinku a má být léčen okamžitě. Podávání přípravku 
Asthmex musí být okamžitě ukončeno, stav pacienta znovu zhodnocen a podle potřeby musí být 
zahájena jiná terapie.   
V důsledku léčby β2-agonistou byly hlášeny farmakologické nežádoucí účinky, jako jsou třes, 
palpitace a bolest hlavy, avšak s tendencí k odeznívání a slábnutí při pravidelné terapii.   
Pomocné látky Přípravek Asthmex obsahuje až 13,5 miligramů monohydrátu laktosy v jedné dávce. U osob s 
nesnášenlivostí laktosy toto množství běžně nezpůsobuje problémy. Pomocná látka laktosa obsahuje 
malé množství mléčné bílkoviny, která může způsobit alergické reakce.  
Systémové účinky kortikosteroidů Při podávání každého inhalačního kortikosteroidu se mohou vyskytnout systémové účinky, zejména 
při vysokých dávkách podávaných dlouhodobě. Pravděpodobnost výskytu těchto účinků je mnohem 
menší než při podávání perorálních kortikosteroidů. K možným systémovým účinkům patří Cushingův 
syndrom, Cushingoidní rysy, suprese adrenální funkce, pokles minerální kostní denzity, katarakta a 
glaukom a vzácněji výskyt řady psychických poruch nebo poruch chování, které zahrnují 
psychomotorickou hyperaktivitu, poruchy spánku, úzkost, deprese nebo agresivitu (zvláště u dětí), (viz 
bod „
Pediatrická populace“ níže, informace o systémovém účinku inhalačních kortikosteroidů u dětí a 
dospívajících). Proto je důležité, aby pacienti byli pravidelně sledováni a dávka inhalačního 
kortikosteroidu byla snížená na nejnižší dávku, která ještě účinně udrží příznaky astmatu pod 
kontrolou.  
Dlouhodobá léčba pacientů vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů může způsobit útlum 
adrenálních funkcí a akutní adrenální krizi. Velmi vzácně byl popsán výskyt adrenální suprese a akutní 
adrenální krize také při podávání flutikason-propionátu v dávkách mezi 500 a 1 000 mikrogramy. 
Situace, které mohou vést ke spuštění akutní adrenální krize, zahrnují trauma, chirurgický zákrok, 
infekci nebo jakoukoliv náhlou redukci dávky. Tento stav se typicky projeví nespecifickými příznaky,  
které mohou zahrnovat nechutenství, bolest břicha, úbytek tělesné hmotnosti, únavu, bolest hlavy, 
nauzeu, zvracení, hypotenzi, snížený stupeň vědomí, hypoglykemii a záchvaty. V obdobích stresové 
zátěže nebo elektivních chirurgických výkonů se má zvažovat doplňkové krytí systémovým 
kortikosteroidem.   
Přínosem terapie inhalačním flutikason-propionátem má být minimalizace potřeby perorálních 
steroidů, ale u pacientů přecházejících z perorálních steroidů může i nadále přetrvat riziko poškozené 
adrenální rezervy po značnou dobu. Tito pacienti proto mají být léčeni se zvláštní opatrností a 
pravidelně má být monitorována adrenokortikální funkce. Rizikovými mohou být také pacienti, kteří v 
minulosti absolvovali akutní terapii vysokými dávkami kortikosteroidů. Možnost této reziduální 
dysfunkce je nutné mít na paměti v každé akutní nebo elektivní situaci, která může být situací 
stresovou. V těchto případech je třeba zvážit náležitou léčbu kortikosteroidy. Před elektivními výkony 
může být třeba konzultovat rozsah adrenální dysfunkce se specialistou.  
Ritonavir může značně zvýšit koncentraci flutikason-propionátu v plazmě. Současnému podávání je 
proto třeba se vyhnout, pokud možný přínos pro pacienta nepřeváží riziko vzniku systémových 
nežádoucích účinků léčby kortikosteroidy. Při kombinaci flutikason-propionátu s jinými silnými 
inhibitory izoenzymu CYP3A, je také zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků (viz 
bod 4.5).   
Pneumonie u pacientů s CHOPN U pacientů s CHOPN, kterým byly podávány inhalační kortikosteroidy, byl pozorován vyšší výskyt 
pneumonie, včetně pneumonie vyžadující hospitalizaci. Existují určité důkazy o tom, že zvýšené 
riziko pneumonie souvisí se zvyšováním dávky steroidu, avšak tuto závislost se nepodařilo definitivně 
prokázat ve všech studiích.   
Neexistují jednoznačné klinické důkazy o rozdílech mezi léčivými přípravky ze skupiny inhalačních 
kortikosteroidů ohledně výše rizika pneumonie.   
Lékaři mají sledovat možný vývoj pneumonie u pacientů s CHOPN, neboť klinické známky těchto 
infekcí se mohou překrývat se symptomy, které doprovázejí exacerbaci CHOPN.  
Mezi rizikové faktory pro vznik pneumonie u pacientů s CHOPN patří současné kouření, vyšší věk, 
nízký index tělesné hmotnosti (BMI) a těžká CHOPN.   
Interakce se silnými inhibitory CYP3A4 Současné použití systémově podávaného ketokonazolu významně zvyšuje systémovou expozici 
salmeterolu. To může vést ke zvýšení incidence systémových účinků (např. prodloužení QTc intervalu 
a palpitacím). Pokud prospěch z léčby salmeterolem nepřeváží možné zvýšení rizika jeho 
systémových nežádoucích účinků, je třeba se společné léčby s ketokonazolem nebo s dalšími silnými 
inhibitory CYP3A4 vyvarovat (viz bod 4.5).   
Porucha zraku U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u 
pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo 
odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, 
glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla 
hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů.  
Pediatrická populace 
Děti a dospívající < 16 let používající vysoké dávky flutikason-propionátu (obvykle ≥ 1 mikrogramů/den) mohou být zvláště ohroženi systémovými účinky. Systémové účinky se mohou 
vyskytnout zvláště při používání dlouhodobě vysokých dávek. Možné systémové účinky zahrnují 
Cushingův syndrom, Cushingoidní rysy, supresi adrenální funkce, akutní adrenální krizi a retardaci 
růstu u dětí a dospívajících a vzácněji výskyt řady psychických poruch nebo poruch chování, které 
zahrnují psychomotorickou hyperaktivitu, poruchy spánku, úzkost, deprese nebo agresivitu. Je třeba  
doporučit dětské nebo dospívající pacienty pediatrovi specializujícímu se na léčbu respiračních 
onemocnění.  
Doporučuje se, aby výška dětí dlouhodobě léčených inhalačními kortikosteroidy byla pravidelně 
monitorována. Dávka inhalačního kortikosteroidu má být snížena na nejnižší dávku, která ještě 
účinně udrží příznaky astmatu pod kontrolou.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 β-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek salmeterolu. Nemají se proto 
podávat neselektivní ani selektivní β-blokátory, nejsou-li pro jejich použití závažné důvody. 
Důsledkem léčby β2-agonistou může být potenciálně závažná hypokalemie. Zvláštní opatrnost je 
zapotřebí u akutní závažné formy astmatu, jelikož účinek může být zesílen současnou léčbou deriváty 
xanthinů, kortikosteroidy a diuretiky.   
Souběžné použití jiných β-adrenergních léků může mít potenciálně aditivní účinek.   
Flutikason-propionát Za normálních okolností je po inhalačním podání dosaženo nízkých plazmatických koncentrací 
flutikason-propionátu, vzhledem k velmi silnému metabolismu látky během prvního průchodu játry 
(first pass) a vysoké systémové clearance zprostředkované cytochromem CYP3A4 ve střevě a játrech. 
Z toho důvodu jsou klinicky významné interakce s jinými léky zprostředkované flutikason-
propionátem nepravděpodobné.  
Ve studii interakcí u zdravých jedinců používajících intranasální flutikason-propionát s ritonavirem 
(velmi silný inhibitor cytochromu CYP3A4) v dávce 100 mg dvakrát denně došlo ke zvýšení 
plazmatické koncentrace flutikason-propionátu několikasetnásobně, což vedlo ke značné redukci 
sérové koncentrace kortizolu. Informace o této interakci chybí pro inhalovaný flutikason-propionát, 
ale očekává se značné zvýšení plazmatických hladin flutikason-propionátu. Byly hlášeny případy 
Cushingova syndromu a adrenální suprese. Současnému podávání je třeba se vyhnout, pokud přínos 
nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků léčby glukokortikoidy.   
V malé studii na zdravých dobrovolnících došlo při podání o něco slabšího inhibitoru cytochromu 
CYP3A ketokonazolu ke zvýšení expozice flutikason-propionátu po jednorázové inhalaci o 150 %. 
Toto vedlo k většímu snížení plazmatické hladiny kortizolu ve srovnání se samotným podáním 
flutikason-propionátu. U souběžné léčby jinými silnými inhibitory cytochromu CYP3A, jako např. 
intrakonazolem a přípravky obsahujícími kobicistat, a středně silnými inhibitory cytochromu CYP3A, 
jako např. erythromycinem, se rovněž očekává zvýšení systémové expozice flutikason-propionátu a 
rizika systémových nežádoucích účinků. Je nutné se vyvarovat používání této kombinace, pokud 
přínos nepřeváží potenciální zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. 
V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků 
kortikosteroidů.  
Salmeterol  
Silné inhibitory CYP3A4 Současné podávání ketokonazolu (400 mg perorálně 1x denně) a salmeterolu (50 mikrogramů 
inhalačně 2x denně) 15 zdravým subjektům po dobu 7 dnů vedlo k významnému zvýšení plazmatické 
expozice salmeterolu (1,4násobku Cmax a 15násobku AUC). To může vést ke zvýšení incidence 
dalších systémových účinků léčby salmeterolem (např. prodloužení QTc intervalu a palpitacím) v 
porovnání s léčbou salmeterolem nebo ketokonazolem samotným (viz bod 4.4).   
Nebyly pozorovány žádné klinicky významné účinky na krevní tlak, srdeční frekvenci, hladinu 
glukózy v krvi a hladinu draslíku v krvi. Současné podávání s ketokonazolem nevedlo ke zvýšení 
eliminačního poločasu salmeterolu ani zvýšení kumulace salmeterolu při opakovaném dávkování.   
Současnému podávání s ketokonazolem je třeba se vyhnout, pokud přínos nepřeváží potenciálně 
zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků léčby salmeterolem. Je pravděpodobné, že riziko  
interakcí s dalšími silnými inhibitory CYP3A4 (např. itrakonazolem, telithromycinem, ritonavirem) 
bude podobné.  
Středně silné inhibitory CYP3A4 Současné podávání erythromycinu (500 mg perorálně 3x denně) a salmeterolu (50 mikrogramů 
inhalačně 2x denně) 15 zdravým subjektům po dobu 6 dnů vedlo k malému, statisticky 
nevýznamnému zvýšení expozice salmeterolu (1,4násobku Cmax a 1,2násobku AUC). Současné 
podávání s erythromycinem nebylo spojeno s žádnými závažnými nežádoucími účinky.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Fertilita Nejsou dostupné žádné údaje u člověka. Avšak studie na zvířatech ukazují, že salmeterol nebo 
flutikason-propionát neovlivňují fertilitu.   
Těhotenství Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) 
nenaznačují žádné malformační účinky nebo fetální/neonatální toxicitu přípravku Athmex. Studie na 
zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po podání β2-agonisty adrenoreceptorů a 
glukokortikosteroidů (viz bod 5.3).   
Podávání přípravku Asthmex těhotným ženám se má zvažovat pouze tehdy, pokud očekávaný přínos 
pro matku je větší než jakékoli možné riziko pro plod.   
K léčbě těhotných žen se má používat nejnižší účinná dávka flutikason-propionátu potřebná k udržení 
astmatu pod adekvátní kontrolou.  
Kojení Není známo, zda se salmeterol a flutikason-propionát/metabolity vylučují do lidského mateřského 
mléka.  
Studie ukázaly, že salmeterol a flutikason-propionát a jejich metabolity se vylučují do mléka 
potkaních samic.   
Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě 
a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit podávání 
přípravku Asthmex.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Asthmex nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Jelikož přípravek Asthmex obsahuje salmeterol a flutikason-propionát, lze očekávat typ a závažnost 
nežádoucích účinků pojících se s každou z těchto léčivých látek. Při jejich současném podání 
nepřibývají žádné další nežádoucí účinky.   
V  následujícím  textu  jsou  nežádoucí  účinky,  které  byly  spojeny  se  salmeterolem/flutikason-
propionátem, uvedené podle tříd orgánových systémů a  frekvence výskytu. Četnost je definována 
následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné 
(≥ 1/10 000 až <1/1 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). Četnost nežádoucích účinků 
byla odvozena z údajů získaných v klinických studiích. Incidence u placeba nebyla vzata v úvahu.  
Třídy orgánových 
systémů  
Nežádoucí účinky  Frekvencevýskytu   
Infekce a infestace   Kandidóza dutiny ústní a hrdla Pneumonie (u pacientů s CHOPN)  
Bronchitida Ezofageální kandidóza  
Časté 
Časté1, 3, Časté1, Vzácné Poruchy imunitního 
systému  Hypersenzitivní reakce s následujícími projevy:  
kožní hypersenzitivní reakce  
angioedém (hlavně faciální a orofaryngeální otok)  
respirační příznaky (dušnost)  
respirační příznaky (bronchospasmus)  
anafylaktické reakce včetně anafylaktického šoku   
Méně časté  
Vzácné  
Méně časté  
Vzácné  
Vzácné Endokrinní poruchy   Cushingův syndrom, Cushingoidní rysy, suprese 
adrenální funkce, retardace růstu u dětí a dospívajících, 
pokles minerální kostní denzity 
VzácnéPoruchy metabolismu a 
výživy  
Hypokalemie Hyperglykemie 
ČastéMéně častéPsychiatrické poruchy   ÚzkostPoruchy spánkuZměny chování, včetně psychomotorické hyperaktivitya podrážděnosti (převážně u dětí) 
Deprese, agresivita (převážně u dětí) 
Méně časté Méně časté 
Vzácné 
  
Není známo  
Poruchy nervovéhosystému  
Bolest hlavy 
Třes 
Velmi častéMéně častéPoruchy oka   Katarakta 
GlaukomRozmazané vidění (viz také bod 4.4) 
Méně časté  
VzácnéNení známo  
Srdeční poruchy   PalpitaceTachykardieSrdeční arytmie (včetně supraventrikulární tachykardiea extrasystol) 
Fibrilace síní 
Angina pectoris 
Méně časté  
Méně častéVzácné 
  
Méně časté  
Méně časté 
Respirační, hrudní amediastinální poruchy   
Nazofaryngitida 
Podráždění hrdla 
Chrapot/dysfonieSinusitida 
Paradoxní bronchospasmus 
Velmi časté2, Časté Časté  
Časté1, VzácnéPoruchy kůže a 
podkožní tkáně Pohmožděniny Časté1, Poruchy svalové a 
kosterní soustavy apojivové tkáně  
Svalové křeče 
Traumatické zlomeniny 
Artralgie 
MyalgieČasté  
Časté1, Časté  
Časté1. Hlášeno často u placeba  
2. Hlášeno velmi často u placeba  
3. Hlášeno během 3 let ve studii s CHOPN  
4. Viz bod 4.4  
5. Viz bod 5.  
Popis vybraných nežádoucích účinků Byly hlášeny farmakologické nežádoucí účinky β2-agonistů, jako je třes, palpitace a bolest hlavy, 
avšak s tendencí k odeznívání a slábnutí při pravidelné terapii.   
Stejně jako při podávání jiných inhalačních přípravků se může po inhalaci dávky vyskytnout 
paradoxní bronchospasmus s bezprostředním zhoršením pískotů a dušností. Paradoxní 
bronchospasmus reaguje na podání rychle působících bronchodilatancií, které musí být ihned podány. 
Dále je nutné okamžitě ukončit léčbu přípravkem Asthmex, znovu zhodnotit stav pacienta a v případě 
potřeby zavést alternativní terapii.   
Vzhledem k obsahu flutikason-propionátu se u některých pacientů může vyskytnout chrapot a 
kandidóza (moučnivka) dutiny ústní a hrdla a vzácně jícnu. Chrapot a výskyt kandidózy lze zmírnit 
výplachem dutiny ústní vodou a/nebo vyčištěním zubů po použití přípravku. Symptomatickou 
kandidózu dutiny ústní a hrdla lze léčit topickou antimykotickou farmakoterapií při pokračující léčbě 
přípravkem Asthmex.  
Pediatrická populace 
Možné systémové účinky zahrnují Cushingův syndrom, Cushingoidní rysy, supresi adrenální funkce a 
retardaci růstu u dětí a dospívajících (viz bod 4.4). Děti mohou mít rovněž zkušenost s výskytem 
úzkosti, poruch spánku a změnami chování, včetně zvýšené aktivity a podrážděnosti.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 100 41 Praha 10  
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nazadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 Údaje z klinických studií o předávkování přípravkem Asthmex nejsou k dispozici. Dále jsou však 
uvedeny údaje o předávkování oběma léčivými látkami:   
Známkami a příznaky předávkování salmeterolem jsou závrať, zvýšení systolického krevního tlaku, 
třes, bolest hlavy a tachykardie. Jestliže terapie přípravkem Asthmex byla zastavena z důvodu 
předávkování jeho β-agonistickou složkou, je třeba uvážit poskytnutí vhodné náhradní steroidní 
terapie. Může se vyskytnout i hypokalemie, proto se má monitorovat hladina draslíku v krvi. 
Substituce draslíku se má zvážit.   
Akutní: Inhalace vyšších než doporučených dávek flutikason-propionátu může vést k přechodnému 
útlumu funkce nadledvin. Urgentní zásah není nutný, protože - jak bylo prokázáno stanovením 
plazmatické hladiny kortizolu - funkce nadledvin se obnoví během několika dnů.   
Chronické předávkování inhalačním flutikason-propionátem: Pacientům mají být monitorovány 
adrenální rezervy a může být nezbytná léčba systémovými kortikosteroidy. Po stabilizaci stavu má 
léčba pokračovat inhalačním kortikosteroidem v doporučené dávce, viz bod 4.4: riziko adrenální 
suprese.    
V případech akutního a chronického předávkování flutikason-propionátem má terapie přípravkem 
Asthmex pokračovat v dávkách vhodných k udržení příznaků astmatu pod kontrolou.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: Sympatomimetika v kombinaci s kortikosteroidy nebo jinými léky, 
s výjimkou anticholinergik. ATC kód: R03AK06   
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky Přípravek Asthmex obsahuje salmeterol a flutikason-propionát, jež mají rozdílné mechanismy účinku. 
Příslušné mechanismy účinku obou léků jsou následující.   
Salmeterol:  
Salmeterol je selektivní dlouhodobě (12 hodin) působící β2-agonista adrenoreceptorů s dlouhým 
postranním řetězcem, který se váže na zevní místo receptoru.   
Salmeterol navozuje dlouhodobější bronchodilataci, trvající nejméně 12 hodin, než doporučené dávky 
konvenčních krátkodobě působících β2 agonistů.   
Flutikason-propionát:  
Flutikason-propionát podávaný inhalačně v doporučených dávkách má glukokortikoidní protizánětlivý 
účinek uvnitř plic, který vede k redukci příznaků a exacerbací astmatu bez nežádoucích účinků 
pozorovaných při systémovém podávání kortikosteroidů.  
Klinická účinnost a bezpečnost  
Klinické studie se salmeterolem a flutikason-propionátem u pacientů s bronchiálním astmatem  
Dvanáctiměsíční studie (Gaining Optimal Asthma ControL, GOAL) na 3 416 dospělých a 
dospívajících pacientech s perzistentním astmatem srovnávala účinnost a bezpečnost salmeterolu a 
flutikason-propionátu oproti samostatnému inhalačnímu kortikosteroidu (flutikason-propionát), aby se 
zjistilo, zda jsou cíle léčby astmatu dosažitelné. Léčba byla stupňována každých 12 týdnů, dokud 
nebyla dosažena **„totální kontrola“ nebo nebyla dosažena nejvyšší dávka studovaného léku. Ve 
studii GOAL bylo prokázáno, že více pacientů léčených salmeterolem a flutikason-propionátem 
dosáhlo kontroly astmatu než pacientů léčených samotným inhalačním kortikosteroidem (IKS) a této 
kontroly dosáhli při nižší dávce kortikosteroidu.   
Mnohem rychleji bylo dosaženo úrovně *„dobré kontroly“ astmatu se salmeterolem a flutikason-
propionátem, než se samotným IKS. Doba trvání léčby k dosažení prvního individuálního týdne 
„dobré kontroly“ astmatu u 50 % léčených byla u salmeterolu a flutikason-propionátu 16 dnů ve 
srovnání s 37 dny u skupiny léčené IKS. Ve skupině jedinců s astmatem, kteří ještě nebyli léčeni 
steroidy, byla doba trvání léčby nutná k dosažení prvního individuálního týdne „dobré kontroly“ 
astmatu 16 dní u pacientů se salmeterolem a flutikason-propionátem a 23 dní u pacientů léčených IKS.  
Celkové výsledky studie ukázaly: 
Procentuální dosažení *„dobré kontroly (DK)“ a **„totální kontroly (TK)“ u astmatických 
pacientů po dobu 12 měsíců  
Léčba před zahájením studie  
Salmeterol/FP  FP DK  TK  DK  TK Bez IKS (samostatné SABA)  78 % 50 % 70 % 40 %Nízké dávky IKS (≤ 500 mikrogramů BDP 
nebo ekvivalent/den) 75 % 44 % 60 % 28 %  
Střední dávka IKS (> 500 až 1 mikrogramů BDP nebo ekvivalent/den)  
62 % 29 % 47 % 16 % 
Shrnutí výsledků ze 3 léčebných úrovní  71 % 41 % 59 % 28 %*Dobře kontrolované astma: méně než nebo rovnající se 2 dnům se skóre příznaku větším než 1 (skóre příznaku 
je definováno jako „příznaky po jednu krátkou dobu v průběhu dne“), SABA (krátkodobě působící βagonisté) použiti u méně než nebo rovno 2 dnům a v méně než nebo rovno 4 případům na týden, náležité 
hodnoty ranní maximální výdechové rychlosti větší nebo rovnající se 80 %, bez nočního probouzení, bez 
exacerbací a bez nežádoucích účinků vedoucích ke změně léčby.   
**Totální kontrola astmatu: bez příznaků, bez SABA, více než nebo odpovídající 80 % náležité hodnoty ranní 
maximální výdechové rychlosti, bez nočního probouzení, bez exacerbací a bez nežádoucích účinků vedoucích ke 
změně léčby.   
Výsledky této studie ukazují, že salmeterol a flutikason-propionát 50/100 mikrogramů podávaný 
dvakrát denně může být zvažován v úvodní udržovací léčbě u pacientů se středně těžkou, perzistující 
formou astmatu, u kterých je rychlá kontrola astmatu považována za nezbytnou (viz bod 4.2).  
Ve dvojitě zaslepené, randomizované klinické studii s paralelními skupinami na 318 dospělých 
pacientech ≥ 18 let s perzistujícím astmatem byly hodnoceny bezpečnost a tolerance salmeterolu a 
flutikason-propionátu podávaných ve dvou inhalacích dvakrát denně po dobu dvou týdnů. Studie 
prokázala, že zdvojování inhalací všech sil salmeterolu a flutikason-propionátu podávaných až 14 dní 
mírně zvyšuje výskyt nežádoucích účinků způsobených β-agonisty (třes; 1 pacient [1 %] versus 0, 
palpitace; 6 [3 %] versus 1 [< 1 %], svalové křeče; 6 [3 %] versus 1 [< 1 %]) a vyvolává podobný 
výskyt nežádoucích účinků spojených s podáváním inhalačních kortikosteroidů (např. orální 
kandidóza; 6 [6 %] versus 16 [8 %], chrapot; 2 [2 %] versus 4 [2 %]) ve srovnání s jednou inhalací 
dvakrát denně. S mírným zvýšením výskytu nežádoucích účinků způsobených β-agonisty má lékař 
počítat v případě, že zvažuje zdvojnásobení dávky salmeterolu a flutikason-propionátu u dospělých 
pacientů vyžadujících přídatnou krátkodobou (maximálně 14 dnů trvající) léčbu inhalačním 
kortikosteroidem.  
Klinické studie se salmeterolem a flutikason-propionátem u pacientů s CHOPN  
TORCH (Towards a Revolution in COPD Health) byla 3letá klinická studie hodnotící účinek léčby 
salmeterolem a flutikason-propionátem 50/500 mikrogramů podávaného dvakrát denně, mikrogramů salmeterolu dvakrát denně, 500 mikrogramů flutikason-propionátu dvakrát denně nebo 
placeba na úmrtnost z jakékoliv příčiny u pacientů s CHOPN. Pacienti s CHOPN s úvodní 
(prebronchodilatační) FEV1 < 60 % náležité hodnoty byli randomizováni k dvojitě zaslepené 
medikaci. V průběhu studie byla pacientům povolena obvyklá léčba CHOPN s výjimkou jiných 
inhalačních kortikosteroidů, bronchodilatancií s dlouhodobým účinkem a dlouhodobého podávání 
systémových kortikosteroidů. Přežití bylo určeno po 3 letech u všech pacientů bez ohledu na ukončení 
léčby zahrnuté do studie. Primárním cílovým parametrem byla redukce úmrtnosti z jakékoli příčiny po 
letech u salmeterolu a flutikason-propionátu proti placebu.  
 Placebo  
n = 1 524  
Salmeterol 50  
n = 1 521  
Flutikason-
propionát  
 500 n = 1 534  
Salmeterol a 
flutikason- 
propionát 50/500  
n = 1 533 Úmrtnost z jakékoliv příčiny po 3 letech  
Počet úmrtí (%)  231 (15,2 %) 205 (13,5 %)  246 (16,0 %) 193 (12,6 %) 
Poměr rizika proti placebu 
(Confidence Intervals) p hodnota  
Neuplatňuje se   
0,879  
(0,73; 1,06) 
0,1,(0,89; 1,27)0,0,(0,68; 1,00) 
0,Poměr rizika salmeterolu a 
flutikason- propionátu 50/500 Neuplatňuje se   
0,932  
(0,77; 1,13) 
0,(0,64; 0,93) Neuplatňuje se    
proti složkám (Confidence 
Intervals)  
p hodnota 0,481 0,1. Nesignifikantní p hodnota byla přizpůsobená pro dvě předběžné analýzy srovnání primární účinnosti z log-rank 
analýzy stratifikované podle kuřáctví.  
Byl pozorován trend ke zlepšení přežití pacientů léčených salmeterolem a flutikason-propionátem ve 
srovnání s placebem po dobu 3 let, avšak nebylo dosaženo hladiny statistické významnosti p ≤ 0,05.  
Procento pacientů, kteří zemřeli během 3 let z důvodů vztahujících se k CHOPN, bylo 6,0 % u placeba 
a 6,1 % u salmeterolu, 6,9 % u flutikason-propionátu a 4,7 % u kombinace salmeterolu a flutikason-
propionátu.   
Průměrný počet středních až těžkých exacerbací za rok byl významně snížen u salmeterolu a 
flutikason-propionátu v porovnání s léčbou se salmeterolem, flutikason-propionátem a placebem 
(průměrná hodnota ve skupině se salmeterolem a flutikason-propionátem byla 0,85 ve srovnání s 0,ve skupině se salmeterolem, 0,93 ve skupině s flutikason-propionátem a 1,13 ve skupině s placebem). 
To znamená snížení výskytu středních až těžkých exacerbací o 25 % (95% Cl: 19 % až 31 %; p < 
0,001) ve srovnání s placebem, o 12 % ve srovnání se salmeterolem (95% Cl: 5 % až 19 %, p = 0,002) 
a o 9 % ve srovnání s flutikason-propionátem (95% Cl: 1 % až 16 %, p = 0,024). Salmeterol a 
flutikason-propionát významně snížily výskyt exacerbací ve srovnání s placebem o 15 % (95% Cl: 
% až 22 %; p < 0,001) a o 18 % (95% Cl: 11 % až 24 %; p < 0,001).  
Kvalita života vztahující se ke zdravotnímu stavu měřená podle standardizovaného specifického 
dotazníku SGRQ se zlepšila u všech aktivních léčebných postupů ve srovnání s placebem. Průměrné 
zlepšení za 3 roky bylo pro salmeterol a flutikason-propionát ve srovnání s placebem -3,1 jednotek 
(95% Cl: -4,1 až -2,1; p < 0,001), ve srovnání se salmeterolem -2,2 jednotek (p < 0,001) a ve srovnání 
s flutikason-propionátem -1,2 jednotek (p = 0,017). Pokles o 4 jednotky je považován za klinicky 
významný.   
Odhadovaná tříletá pravděpodobnost výskytu pneumonie hlášené jako nežádoucí účinek byla 12,3 % u 
placeba, 13,3 % u salmeterolu, 18,3 % u flutikason-propionátu, 19,6 % u salmeterolu a flutikason-
propionátu (poměr rizika pro salmeterol a flutikason-propionát versus placebo: 1,64; 95% Cl: 1,33 až 
2,01, p < 0,001). Nedošlo ke zvýšení úmrtí v souvislosti s pneumonií. Úmrtí během léčby, která byla 
posuzována jako primárně zapříčiněná pneumonií, byla v 7 případech u placeba, 9 u salmeterolu, 13 u 
flutikason-propionátu a 8 u salmeterolu a flutikason-propionátu. Nebyl významný rozdíl v 
pravděpodobnosti výskytu kostních zlomenin (5,1 % u placeba, 5,1 % u salmeterolu, 5,4 % u 
flutikason-propionátu a 6,3 % u salmeterolu a flutikason-propionátu; poměr rizika pro salmeterol a 
flutikason-propionát versus placebo: 1,22; 95% Cl: 0,87 až 1,72, p = 0,248).  
Placebem kontrolované klinické studie trvající 6 až 12 měsíců ukázaly, že pravidelné podávání 
salmeterolu a flutikason-propionátu 50/500 mikrogramů zlepšilo plicní funkce a snížilo projevy 
zhoršující se dušnosti a snížilo nutnost dalšího podávání záchranné medikace.   
Studie SCO40043 a SCO100250 byly randomizované, dvojitě zaslepené, opakované studie paralelních 
skupin porovnávající účinek salmeterolu a flutikason-propionátu 50/250 mikrogramů dvakrát denně 
(dávka, která není schválená pro léčbu CHOPN v EU) spolu se salmeterolem 50 mikrogramů dvakrát 
denně v ročním výskytu středně těžkých/těžkých exacerbací u subjektů s CHOPN s FEV1 nižší než 
50 % předpovězené hodnoty a exacerbacemi v anamnéze. Středně těžké/těžké exacerbace byly 
definovány jako zhoršení příznaků, které vyžadovalo léčbu perorálními kortikosteroidy a/nebo 
antibiotiky nebo hospitalizaci pacienta.   
Klinické studie měly 4týdenní run-in periodu, v průběhu které všechny subjekty dostávaly 
salmeterol/FP 50/250 ke standardizaci farmakoterapie CHOPN a stabilizaci onemocnění před 
randomizací do zaslepené studijní medikace na dobu 52 týdnů. Subjekty byly randomizovány v 
poměru 1:1 do skupiny používající salmeterol/FP 50/250 (celkem ITT n = 776) nebo salmeterol  
(celkem ITT n = 778). Před run-in periodou ukončily subjekty předchozí medikaci CHOPN s 
výjimkou krátkodobě působících bronchodilatancií. Používání dalších inhalačních dlouhodobě 
působících bronchodilatancií (β2-agonistů a anticholinergik), kombinovaných přípravků s 
ipratropiem/salbutamolem, perorálních β2-agonistů a theofylinových přípravků nebylo v průběhu 
období studijní léčby dovoleno. Perorální kortikosteroidy a antibiotika byla dovolena k akutní léčbě 
exacerbací CHOPN, se specifickými pokyny pro jejich použití. Subjekty používaly v průběhu studií 
salbutamol podle potřeby.  
Výsledky obou studií ukazují, že léčba salmeterolem a flutikason-propionátem 50/250 vedla k 
významně nižšímu ročnímu výskytu středně těžkých/těžkých exacerbací CHOPN v porovnání se 
skupinou se salmeterolem (SCO40043: 1,06 resp. 1,53 na subjekt a rok, poměr hlášení 0,70, 95% CI: 
0,58 až 0,83, p < 0,001; SCO100250: 1,10 resp. 1,59 na subjekt a rok, poměr hlášení 0,70, 95% CI: 
0,58 až 0,83, p < 0,001). Výsledky sekundárních parametrů účinnosti [doba do objevení se první 
středně těžké/těžké exacerbace, roční výskyt exacerbací vyžadujících perorální kortikosteroidy a (AM) 
FEV1 před první ranní dávkou] byly významně příznivější ve prospěch salmeterolu a flutikason-
propionátu 50/250 mikrogramů dvakrát denně v porovnání se salmeterolem. Profily nežádoucích 
účinků byly podobné vyjma vyššího výskytu pneumonií a známých lokálních nežádoucích účinků 
(kandidózy a dysfonie) u skupiny se salmeterolem a flutikason-propionátem 50/250 mikrogramů 
dvakrát denně ve srovnání se salmeterolem. Nežádoucí účinky související s pneumonií byly hlášeny u 
55 (7 %) subjektů ve skupině se salmeterolem a flutikason-propionátem 50/250 mikrogramů dvakrát 
denně a 25 (3 %) subjektů ve skupině se salmeterolem. Zvýšení incidence hlášených pneumonií se 
salmeterolem a flutikason-propionátem 50/250 mikrogramů dvakrát denně se zdálo podobného 
rozsahu jako incidence hlášená při léčbě salmeterolem a flutikason-propionátem 50/500 mikrogramů 
dvakrát denně ve studii TORCH.  
Astma Salmeterol v multicentrické studii léčby astmatu (The Salmeterol Multi-center Asthma Research Trial; 
SMART) Multicentrická studie léčby astmatu salmeterolem (SMART) byla studie prováděná v USA trvající týdnů, která hodnotila bezpečnost salmeterolu, ve srovnání s placebem, přidaného k obvyklé terapii u 
dospělých a dospívajících jedinců. Ačkoli nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v primárním 
cílovém parametru kombinovaného počtu úmrtí souvisejícího s respiračním onemocněním a život 
ohrožujících stavů souvisejících s respiračním onemocněním, studie ukázala významný nárůst úmrtí 
souvisejících s astmatem u pacientů používajících salmeterol (13 úmrtí z 13 176 pacientů léčených 
salmeterolem proti 3 úmrtí z 13 179 pacientů léčených placebem). Studie nebyla navržena k posouzení 
dopadu souběžného používání inhalačních kortikosteroidů a pouze 47 % jedinců hlásilo používání IKS 
na počátku léčby.  
Bezpečnost a účinnost podání salmeterol-FP ve srovnání se samotným FP v léčbě astmatu   
Dvě multicentrické 26týdenní studie byly prováděny za účelem porovnání bezpečnosti a účinnosti 
salmeterol-FP se samotným FP, jedna studie u dospělých a dospívajících jedinců (studie AUSTRI), a 
druhá u pediatrickýh pacientů ve věku 4–11 let (studie VESTRI). V obou studiích měli zahrnutí 
pacienti středně těžké až těžké perzistující astma s anamnézou hospitalizace související s astmatem 
nebo exacerbace astmatu v předchozím roce. Primárním cílem každé studie bylo zjistit, zda přidání 
LABA k IKS terapii (salmeterol-FP) je non-inferiorní proti samotnému IKS (FP), pokud jde o riziko 
závažných příhod souvisejících s astmatem (hospitalizace související s astmatem, endotracheální 
intubace a smrt). Sekundárním cílem s ohledem na účinnost bylo v těchto studií zhodnotit, zda 
IKS/LABA (salmeterol-FP) je superiorní než samotná léčba IKS (FP), pokud jde o těžké exacerbace 
astmatu (definované jako zhoršení astmatu vyžadující použití systémových kortikosteroidů po dobu 
minimálně 3 dnů nebo hospitalizace nebo návštěva pohotovosti pacienty kvůli astmatu, které vyžaduje 
systémové kortikosteroidy).  
Bylo randomizováno a léčeno celkem 11 679 jedinců ve studii AUSTRI a 6 208 jedinců ve studii 
VESTRI. Z hlediska primárního bezpečnostního cílového parametru bylo dosaženo non-inferiority v 
obou studiích (viz tabulka níže).    
Závažné příhody 
související s astmatemve 26týdenních studiích 
AUSTRI a VESTRI 
AUSTRI VESTRI 
 Salmeterol-FP(n = 5 834) 
Samostatný FP  
(n = 5 845) 
Salmeterol-FP 
(n = 3 107)Samostatný 
FP  
(n = 3 101) 
Kompozitní cílovýparametr (hospitalizace 
související s astmatem, 
endotracheální intubace 
nebo smrt)  
34 (0,6%) 33 (0,6%) 27 (0,9%) 21 (0,7%) 
Poměr rizik salmeterol-
FP/FP (95% CI)  
 
1,(0,638-1,662)a 
 1, 
(0,726-2,272)b  
Smrt 
 
0 0 Hospitalizace související 
s astmatem 34 33 27 Endotracheální intubace  0 2 0 a Pokud výsledný horní odhad 95% intervalu spolehlivosti byl pro relativní riziko méně než 2,0, byla prokázána 
non-inferiorita.  
b Pokud výsledný horní odhad 95% intervalu spolehlivosti byl pro relativní riziko méně než 2,675, byla 
prokázána non-inferiorita.   
U sekundárního cílového parametru účinnosti bylo zkrácení času do první exacerbace astmatu u 
salmeterol-FP oproti FP patrné v obou studiích, avšak pouze studie AUSTRI byla statisticky 
významnou: 
 AUSTRI VESTRI 
 Salmeterol-FP 
(n = 5 834) 
Samostatný FP 
(n = 5 845) 
Salmeterol-FP 
(n = 3 107)Samostatný FP 
 (n = 3 101) 
Počet jedinců s exacerbacíastmatu  
480 (8%) 597 (10%) 265 (9%) 309 (10%) 
Poměr rizik salmeterol-
FP/FP (95% CI)  
0,(0,698; 0,888)0,(0,729; 1,012)  
Pediatrická populace 
V klinické studii SAM101667 u 158 dětí ve věku 6 až 16 let se symptomatickým astmatem je 
prokázána stejná účinnost kombinace salmeterol/flutikason-propionátu v porovnání s dvojnásobnou 
dávkou flutikason-propionátu týkající se kontroly příznaků a plicních funkcí. Tato studie nebyla 
navržena ke sledování účinků na exacerbace.  
U dětí ve věku 4 až 11 let [n = 257] léčených buď salmeterol/flutikason-propionátem 50/100, nebo 
salmeterolem 50 mikrogramů + flutikason-propionátem 100 mikrogramů, obojí podávané dvakrát 
denně, ve 12týdenní klinické studii, se v obou léčebných ramenech prokázalo 14% zvýšení maximální 
výdechové rychlosti a zlepšení skóre příznaků a záchranného použití salbutamolu. Nebyl rozdíl mezi 
oběma léčebnými rameny. Nebyl rozdíl mezi bezpečnostními parametry obou léčebných ramen.   
Primárním cílem ve 12týdenní randomizované, klinické studii se souběžnými skupinami u dětí ve 
věku 4 až 11 let [n = 203] s perzistujícím astmatem, které byly symptomatické při inhalačních 
kortikosteroidech, byla bezpečnost. Dětem byl podáván buď salmeterol/flutikason-propionát (mikrogramů) nebo samotný flutikason-propionát (100 mikrogramů) dvakrát denně. Dvě děti se 
salmeterol/flutikason-propionátem a 5 dětí s flutikason-propionátem bylo vyřazeno pro zhoršení 
astmatu. Po 12 týdnech nemělo žádné dítě v obou léčebných ramenech abnormálně nízké hodnoty  
kortisolu vylučovaného močí za 24 hodin. Mezi oběma léčebnými rameny nebyly pozorovány žádné 
další rozdíly v bezpečnostním profilu.  
Léčivé přípravky obsahující flutikason-propionát k léčbě astmatu během těhotenství   
Observační retrospektivní epidemiologická kohortová studie používající elektronické zdravotní 
záznamy z Velké Británie byla provedena za účelem zhodnocení rizik MCM (riziko výskytu 
závažných vrozených malformací) po prvním trimestru u žen vystavených samotnému inhalačnímu FP 
a salmeterol-FP ve srovnání s IKS neobsahujícím FP. V této studii nebylo zahrnuto placebo pro 
srovnání.   
Ve skupině s astmatem u 5 362 těhotných žen vystavených IKS v prvním trimestru bylo 
diagnostikováno 131 MCM; 1 612 (30 %) bylo vystaveno FP nebo salmeterol-FP, z nichž bylo u diagnostikováno MCM. Upravený poměr šancí byl pro MCM diagnostikované do 1 roku 1,1 (95% CI: 
0,5–2,3) u žen vystavených FP oproti ženám s mírným astmatem, které nebyly vystaveny IKS FP a 1,(95% CI: 0,7–2,0) u žen se středně až závažnou formou astmatu. Nebyl identifikován žádný rozdíl 
rizika výskytu MCM po prvním trimestru u žen vystavených samotnému FP proti salmeterol-FP. 
Absolutní rizika MCM napříč stupni závažnosti astmatu se pohybovala v rozmezí od 2,0 do 2,9 na těhotenství vystavených FP, což je srovnatelné s výsledky studie s 15 840 těhotenství, která byla 
vystavena léčbě astmatu v rámci General Practice Research Database (2,8 MCM příhod na těhotenství).   
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Pro účely farmakokinetiky lze obě složky hodnotit odděleně.   
Salmeterol:  
Salmeterol působí místně v plicích, a proto jeho léčebné účinky nelze posuzovat podle plazmatických 
hladin. O farmakokinetice salmeterolu jsou k dispozici jen omezené údaje, neboť jeho stanovení v 
plazmě je technicky obtížné, jelikož plazmatické koncentrace dosahované po inhalačním podání 
terapeutických dávek jsou velmi nízké (přibližně 200 pikogramů/ml nebo méně).   
Flutikason-propionát:  
Absolutní biologická dostupnost inhalačního flutikason-propionátu u zdravých jedinců kolísá v 
závislosti na typu použitého inhalačního prostředku přibližně mezi 5 až 11 % nominální dávky. U 
pacientů s bronchiálním astmatem nebo CHOPN byl při inhalaci flutikason-propionátu pozorován 
nižší stupeň systémové expozice.   
Systémová absorpce flutikason-propionátu probíhá hlavně v plicích, a to zpočátku rychle a potom 
pomaleji. Zbytek inhalační dávky může být spolknut, avšak jeho příspěvek k systémové expozici je 
minimální, protože perorální biologická dostupnost je z důvodu nízké rozpustnosti ve vodě a 
presystémové metabolizace menší než 1 %. Systémová expozice se zvyšuje lineárně se stoupající 
inhalační dávkou.   
Dispozice flutikason-propionátu je charakterizována vysokou plazmatickou clearance (1 150 ml/min), 
velkým distribučním objemem v ustáleném stavu (přibližně 300 l) a terminálním poločasem přibližně 
hodin.   
Vazba na plazmatické proteiny činí 91 %.   
Flutikason-propionát je ze systémové cirkulace odstraňován velmi rychle. Hlavně cestou 
biotransformace na neúčinný metabolit kyselinu karboxylovou, a to prostřednictvím CYP3A(izoenzymu cytochromu P450). Další neidentifikované metabolity byly rovněž nalezeny ve stolici.    
Renální clearance flutikason-propionátu je zanedbatelná. Méně než 5 % dávky je vylučováno močí, 
hlavně jako metabolity. Hlavní část dávky je vylučována stolicí formou metabolitů a nezměněného 
přípravku.   
Pediatrická populace 
V populační farmakokinetické analýze využívající data z 9 kontrolovaných klinických studií, kde byly 
použity různé inhalační systémy (Diskus, inhalátor s odměřenou dávkou), které zahrnují 350 pacientů 
s astmatem ve věku 4 až 77 let (174 pacientů ve věku 4 až 11 let), byly pozorovány vyšší systémové 
expozice flutikason-propionátu při léčbě salmeterolem a flutikason-propionátem Diskus 50/100 ve 
srovnání s flutikason-propionátem Diskus 100.  
Poměr geometrických průměrů [90% CI] pro salmeterol/flutikason-propionát proti flutikason-
propionátu Diskus srovnání u populace dětí a dospívajících/dospělých.  
Léčba (testovaná proti referenční 
skupině) Populace  AUC  Cmax  
Salmeterol/flutikason-propionátDiskus 50/100 flutikason-propionát 
Diskus100 děti (4–11 let)   1,20 [1,06–1,37]  1,25 [1,11–1,41]  
Salmeterol/flutikason-propionátDiskus 50/100 flutikason-propionát 
Diskus 100 dospívající/dospělí 
(≥ 12 let)   
1,52 [1,08–2,13]  1,52 [1,08–2,16]   
Účinek 21denní léčby salmeterolem a flutikason-propionátem Inhaler 25/50 mikrogramů (2 inhalace 
dvakrát denně s nebo bez inhalačního nástavce), nebo salmeterol a flutikason-propionát Diskus mikrogramů (1 inhalace dvakrát denně) byl posouzen u 31 dětí ve věku 4 až 11 let s mírnou formou 
astmatu. Systémová expozice salmeterolu Inhaler byla podobná salmeterolu a flutikason-propionátu 
Inhaler, salmeterolu a flutikason-propionátu Inhaler s inhalačním nástavcem a salmeterolu a 
flutikason-propionátu Diskus (126 pg h/ml [95% CI: 70, 225], 103 pg h/ml [95 % CI: 54, 200] 
a 110 pg h/ml [95% CI: 55, 219] v uvedeném pořadí). Systémová expozice flutikason-propionátu byla 
podobná salmeterolu a flutikason-propionátu Inhaler s inhalačním nástavcem (107 pg h/ml [95% CI: 
45,7; 252,2]) a salmeterolu a flutikason-propionátu Diskus (138 pg h/ml [95% CI: 69,3; 273,2]), ale 
nižší u salmeterolu a flutikason-propionátu Inhaler (24 pg h/ml [95% CI: 9,6; 60,2]).  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Jediné bezpečnostní obavy pro použití u člověka vyplývající ze studií na zvířatech s odděleným 
podáním salmeterolu a flutikason-propionátu se týkají zvýšeného farmakologického účinku.  
V reprodukčních studiích na zvířatech bylo prokázáno, že glukokortikosteroidy vyvolávají 
malformace (rozštěp patra, malformace skeletu). Nezdá se však, že by tyto výsledky studií na 
zvířatech byly relevantní pro aplikaci doporučených dávek u člověka. U salmeterolu byla ve studiích 
na zvířatech prokázána embryofetální toxicita pouze při vysokých expozičních hladinách. Po 
současném podávání obou léčivých látek v dávkách, o nichž je známo, že vyvolávají abnormality 
indukované glukokortikoidy, byl u potkanů zjištěn zvýšený výskyt transponované umbilikální arterie a 
inkompletní osifikace okcipitální kosti. Ani salmeterol-xinafoát, ani flutikason-propionát nevykázaly 
žádný potenciál genetické toxicity.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Monohydrát laktosy (obsahuje mléčné bílkoviny).   
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.  
6.5 Druh obalu a obsah balení   
Blistr OPA/Al/PVC/Al/PET/papír umístěný v inhalátoru vybaveným náustkem a indikátorem dávky. 
Inhalátor je v krabičce. 
Jeden dávkovací inhalátor obsahuje 60 dávek.  
Plastové inhalátory jsou k dispozici v papírových krabičkách, které obsahují 1× 60 dávek, 2× dávek, 3× 60 dávek nebo 10× 60 dávek přípravku Asthmex.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Asthmex uvolňuje prášek, který je inhalován do plic. Indikátor dávek na inhalátoru Asthmex ukazuje, 
kolik dávek ještě zbývá. Podrobný návod k použití viz příbalová informace.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Glenmark Pharmaceuticals s.r.o. 
Hvězdova 1716/2b 
140 78 Praha Česká republika 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA   
Asthmex 50 mikrogramů/100 mikrogramů:14/278/18-C 
Asthmex 50 mikrogramů/250 mikrogramů: 14/279/18-C 
Asthmex 50 mikrogramů/500 mikrogramů: 14/280/18-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 7. 1
1. Datum posledního prodloužení registrace: 2. 6.      10. DATUM REVIZE TEXTU  
7. 3.   1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
salmeteroli xinafoas odpovídající salmeterolum 50 mikrogramů a flutikasoni propionas 
250 mikrogramů.