Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Combipress 150 mg/5 mg potahované tabletyCombipress 300 mg/5 mg potahované tabletyCombipress 150 mg/10 mg potahované tabletyCombipress 300 mg/10 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Combipress 150 mg / 5 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 150 mg a amlodipinum 5 mg (jako amlodipini 
besilas).  
Combipress 300 mg / 5 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 300 mg a amlodipinum 5 mg (jako amlodipini 
besilas).  
Combipress 150 mg / 10 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 150 mg a amlodipinum 10 mg (jako amlodipini 
besilas).  
Combipress300 mg / 10 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 300 mg a amlodipinum 10 mg (jako amlodipini 
besilas).  
Pomocné látky se známým účinkem 
Combipress 150 mg / 5 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg laktózy (jako monohydrát) (viz bod 4.4).  
Combipress 300 mg / 5 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg laktózy (jako monohydrát) (viz bod 4.4).  
Combipress 150 mg / 10 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg laktózy (jako monohydrát) (viz bod 4.4).  
Combipress 300 mg / 10 mg potahované tabletyJedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg laktózy (jako monohydrát) (viz bod 4.4).   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Potahovaná tableta 
Tablety Combipress 150 mg / 5 mg jsou modré bikonvexní potahované tablety ve tvaru tobolek 
o rozměrech přibližně 16,1 x 6,1 mm, na jedné straně s vyraženým nápisem „EL 9“. 
Tablety Combipress 300 mg / 5 mg jsou tmavě růžové obdélníkové bikonvexní potahované tablety 
o rozměrech přibližně 19,1 x 7,6 mm, na jedné straně s vyraženým nápisem „EL 8“.  
Tablety Combipress 150 mg / 10 mg jsou světle růžové obdélníkové bikonvexní potahované tablety 
o rozměrech přibližně 15,6 x 8,1 mm.  
Tablety Combipress 300 mg / 10 mg jsou modré obdélníkové bikonvexní potahované tablety 
o rozměrech přibližně 19,1 x 7,6 mm.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Náhrada léčby esenciální hypertenze u dospělých pacientů, jejichž krevní tlak je adekvátně 
kontrolován kombinací irbesartanu a amlodipinu užívaných ve dvou jednosložkových přípravcích.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
Doporučená dávka přípravku Combipress je jedna tableta denně.  
Před změnou na přípravek Combipress mají být pacienti kontrolováni stabilními dávkami jednotlivých 
složek užívanými současně. Dávka přípravku Combipress se má odvíjet od dávek jednotlivých složek 
kombinace užívaných v době změny.  
Maximální doporučená dávka přípravku Combipress je 10 mg / 300 mg. 
Zvláštní populace 
Porucha funkce jater 
U pacientů s poškozenou renální funkcí není zapotřebí upravovat dávku irbesartanu.  
Změny plazmatických koncentrací amlodipinu nekorelují se stupněm renálního poškození. Proto jsou 
doporučeny normální dávky amlodipinu. Amlodipin nelze z těla odstranit dialýzou.  
Porucha funkce jater 
Dávku irbesartanu u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není zapotřebí 
upravovat. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater není k dispozici dostatek klinických zkušeností 
s užíváním irbesartanu. Doporučení pro dávkování amlodipinu u pacientů s lehkou až středně těžkou 
poruchou funkce jater nebyla stanovena. Farmakokinetika amlodipinu u pacientů s těžkou poruchou 
funkce jater nebyla zkoumána.  
Starší pacienti 
Combipress je stejně dobře tolerován v podobných dávkách u starších pacientů. U starších pacientů 
jsou doporučeny normální dávkovací režimy, ale při zvyšování dávky je zapotřebí postupovat opatrně 
(viz body 4.4 a 5.2).  
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost přípravku Combipress u dospívajících a dětí mladších 18 let nebyla stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje. 
Způsob podání 
Perorální podání.  
Přípravek Combipress je doporučeno zapíjet vodou. 
Přípravek Combipress lze užívat s jídlem nebo bez jídla. 
4.3 Kontraindikace 
 • Hypersenzitivita na irbesartan, amlodipin, deriváty dihydropyridinu nebo na kteroukoli 
pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
1. • Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
• Těžká hypotenze. 
• Šok (včetně kardiogenního šoku). 
• Obstrukce výtokového traktu levé komory (např. stenóza aorty vysokého stupně). 
• Hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu. 
• Současné užívání přípravku Combipress s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s onemocněním diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < ml/min/1,73 m2) (viz body 4.5 a 5.1).  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Těhotenství 
Léčba antagonisty receptorů pro angiotensin II (AIIRA) nemá být v průběhu těhotenství zahajována. 
Pokud není pokračování v léčbě AIIRA považováno za nutné, pacientkám, které plánují otěhotnět, se 
má léčba hypertenze změnit na alternativu se stanoveným bezpečnostním profilem pro použití 
v těhotenství. Při zjištění těhotenství má být léčba AIIRA ihned ukončena, a pokud je to vhodné, má 
být zahájena alternativní léčba (viz body 4.3 a 4.6). 
Deplece intravaskulárního objemuU pacientů s deplecí objemu a/nebo sodíku kvůli silné diuretické léčbě, dietnímu omezení soli, průjmu 
nebo zvracení, se může objevit symptomatická hypotenze, především po první dávce. Takovéto stavy 
mají být před podáním kombinace irbesartan/amlodipin upraveny.  
Renovaskulární hypertenze:  
Při léčbě pacientů s oboustrannou stenózou renální tepny nebo stenózou tepny jediné funkční ledviny 
léčivými přípravky, které ovlivňují systém renin-angiotensin-aldosteron, existuje zvýšené riziko těžké 
hypotenze a renální insuficience. Ačkoli toto nebylo u irbesartanu zaznamenáno, lze u antagonistů 
receptorů pro angiotensin II očekávat podobný účinek, a proto přípravek COMBIPRESS má být u této 
skupiny pacientů používán s opatrností.  
Pacienti trpící hypertenzí s diabetem typu 2 a onemocněním ledvin:  
V analýze provedené ve studii s pacienty s pokročilým onemocněním ledvin nebyly účinky irbesartanu 
na renální a kardiovaskulární příhody mezi všemi podskupinami jednotné. Konkrétně byly pozorovány 
méně příznivé účinky u žen a pacientů jiné než bílé rasy (viz bod 5.1).  
Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) 
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku. 
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií.  
Hyperkalemie 
Jako u jiných léčivých přípravků, které ovlivňují systém renin-angiotensin-aldosteron, se při léčbě 
irbesartanem může objevit hyperkalemie, především, pokud pacient trpí renálním poškozením, 
manifestní proteinurií kvůli diabetické nefropatii a/nebo srdečním selháním. Při použití kombinace 
irbesartan/amlodipin u rizikových pacientů je doporučeno důkladné monitorování sérových hladin 
draslíku (viz bod 4.5).  
Lithium 
Kombinování lithia a kombinace irbesartanu/amlodipinu není doporučeno (viz bod 4.5). 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: 
Jako v případě jiných vazodilatancií je u pacientů trpících aortální nebo mitrální stenózou či 
obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií doporučena zvláštní opatrnost.  
Primární aldosteronismus 
Pacienti s primárním aldosteronismem obecně neodpovídají na antihypertenziva působící skrze 
inhibici systému renin-angiotensin-aldosteron. Proto u nich není použití kombinace 
irbesartanu/amlodipinu doporučeno.  
Obecné:  
U pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí především na aktivitě systému renin- 
angiotensin-aldosteron (např. pacienti s těžkým kongestivním srdečním selháním nebo skrytým 
onemocněním ledvin včetně stenózy renální tepny) byla léčba inhibitory angiotensin konvertujícího 
enzymu nebo antagonisty receptorů pro angiotensin II, kteří ovlivňují tento systém, spojena s akutní 
hypotenzí, azotemií, oligurií nebo zřídka akutním renálním selháním (viz bod 4.5). Jako v případě 
jiných antihypertenziv může nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií 
nebo ischemickou kardiovaskulární nemocí vést k infarktu myokardu nebo mozkové příhodě.  
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu snižují krevní tlak zjevně méně účinně u černochů než u příslušníků jiných ras. Možnou 
příčinou je vyšší prevalence stavů s nízkou hladinou reninu u černošské populace trpící hypertenzí (viz 
bod 5.1).  
Hypertenzní krize 
Bezpečnost a účinnost amlodipinu u hypertenzní krize nebyla stanovena. 
Srdeční selháníPacienti se srdečním selháním mají být léčeni opatrně kvůli obsahu amlodipinu. V dlouhodobé 
placebem kontrolované studii u pacientů s těžkým srdečním selháním (třída NYHA III a IV) byla ve 
skupině léčené amlodipinem hlášena vyšší incidence edému plic než ve skupině s placebem. Blokátory 
kalciových kanálů včetně amlodipinu mají být u pacientů s kongestivním srdečním selháním 
používány opatrně, jelikož mohou zvyšovat riziko budoucích kardiovaskulárních příhod a mortality.  
Porucha funkce jaterU pacientů s poruchou funkce jater je poločas amlodipinu delší a hodnoty AUC vyšší; doporučení pro 
dávkování nebyla stanovena. Léčba amlodipinem proto má být zahájena na nižší hranici dávkového 
rozmezí a je doporučena opatrnost jak při zahajování léčby, tak při zvyšování dávky. U pacientů 
s těžkou poruchou funkce jater může být nutná pomalá titrace dávky a pečlivé monitorování. 
Renální poškození a transplantace ledvinyU takovýchto pacientů lze použít amlodipin v normálních dávkách. Změny plazmatických koncentrací 
amlodipinu nekorelují se stupněm renálního poškození. Amlodipin nelze z těla odstranit dialýzou.  
Pokud je u pacientů s poškozenou renální funkcí používán irbesartan, je doporučeno pravidelné 
monitorování sérových hladin draslíku a kreatininu. Nejsou k dispozici žádné zkušenosti s podáváním 
irbesartanu pacientům krátce po transplantaci ledviny.  
Starší pacienti 
U starších pacientů je při zvyšování dávky zapotřebí postupovat opatrně (viz body 4.2 a 5.2). 
Pediatrická populace
Kombinace irbesartan/amlodipin nebyla u pediatrické populace zkoumána. Používání přípravku 
Combipress u pacientů mladších 18 let není doporučeno.  
Přípravek Combipress obsahuje laktózu 
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí 
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek 
užívat.  
Přípravek Combipress obsahuje sodík 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Interakce spojené s kombinací 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí lék-lék mezi kombinací irbesartan/amlodipin a jinými 
léčivými přípravky.  
Co je zapotřebí zohlednit při současném užívání 
Jiná antihypertenziva 
Běžně používaná antihypertenziva (např. alfa blokátory, diuretika) a jiné léčivé přípravky, které 
mohou jako nežádoucí účinek způsobit hypotenzi (např. tricyklická antidepresiva, alfa blokátory pro 
léčbu benigní hyperplazie prostaty), mohou zvýšit antihypertenzní účinek této kombinace.  
Interakce spojené s irbesartanem 
Diuretika a jiná antihypertenziva:  
Jiná antihypertenziva mohou zvýšit hypotenzní účinek irbesartanu, irbesartan byl však s jinými 
antihypertenzivy, jako např. beta blokátory, dlouho působícími blokátory kalciových kanálů 
a thiazidovými diuretiky, bez potíží společně podáván. Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik 
může vést k depleci objemu a riziku hypotenze při zahájení léčby irbesartanem (viz bod 4.4). 
Přípravky obsahující aliskiren a ACE inhibitory:  
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená 
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).  
Doplňky draslíku a diuretika šetřící draslík:  
Na základě zkušeností s jinými léčivými přípravky, které ovlivňují systém renin-angiotensin, může 
současné užívání diuretik šetřících draslík, doplňků draslíku, náhražek soli s obsahem draslíku nebo 
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit sérové hladiny draslíku (např. heparinu), vést ke 
zvýšení sérových hladin draslíku, a proto není doporučeno (viz bod 4.4).  
Lithium:  
Při společném podávání lithia s inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu byla hlášena reverzibilní 
zvýšení sérových koncentrací lithia a toxicity. U irbesartanu byly podobné účinky prozatím hlášeny 
jen velmi zřídka. Tato kombinace proto není doporučena (viz bod 4.4). Pokud je kombinace nutná, je 
doporučeno pečlivé monitorování sérových hladin lithia.  
Nesteroidní protizánětlivá léčiva:  
Při současném podání antagonistů angiotensinu II s nesteroidními protizánětlivými léčivy (tj. 
selektivními inhibitory COX-2, kyselinou acetylsalicylovou (> 3 g/den) a neselektivními NSAID) 
může dojít k posílení antihypertenzního účinku.  
Jako v případě ACE inhibitorů může současné užívání antagonistů angiotensinu II a NSAID vést 
k vyššímu riziku zhoršení renální funkce včetně možného akutního renálního selhání a ke zvýšení 
sérových hladin draslíku, především u pacientů, kteří již mají sníženou renální funkci. Tato kombinace 
tedy má být podávána s opatrností, především u osob starších pacientů. Pacienti mají být dostatečně 
hydratováni a má být zváženo monitorování renální funkce po zahájení této současné léčby a poté dále 
pravidelně.  
Substráty a induktory enzymu CYP2C9:  
Hydrochlorothiazid v klinických studiích neovlivňoval farmakokinetiku irbesartanu. Irbesartan je 
metabolizován především enzymem CYP2C9 a v menším rozsahu glukuronidací. Při společném 
podávání irbesartanu s warfarinem, přípravkem metabolizovaným enzymem CYP2C9, nebyly 
pozorovány žádné významné farmakokinetické ani farmakodynamické interakce. Účinky induktorů 
enzymu CYP2C9, jako je např. rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly hodnoceny.  
Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu ovlivněna. 
Interakce spojené s amlodipinemÚčinky jiných léčivých přípravků na amlodipin  
Inhibitory enzymu CYP3ASoučasné užívání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory enzymu CYP3A4 (inhibitory 
proteáz, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo 
diltiazem) může významně zvýšit expozici pacienta amlodipinu. Klinické projevy těchto 
farmakokinetických změn mohou být více vyjádřené u starších pacientů. Může být vyžadováno 
klinické monitorování a úpravy dávky. 
Induktory enzymu CYP3APři současném podávání známých induktorů enzymu CYP3A4 se plazmatická koncentrace amlodipinu 
může měnit. Proto při takovéto společné medikaci a po ní má být monitorován krevní tlak a zváženy 
další regulace, především v případě silných induktorů enzymu CYP3A4 (např. rifampicinu, třezalky 
tečkované).  
Podávání amlodipinu společně s grapefruitem nebo grapefruitovým džusem není doporučeno, jelikož 
by tím u některých pacientů mohla být zvýšena biologická dostupnost, což by vedlo ke zvýšení 
hypotenzních účinků.  
Dantrolen (infuze) 
U zvířat byly pozorovány letální komorová fibrilace a kardiovaskulární kolaps v souvislosti 
s hyperkalemií po podání verapamilu a intravenózní infuze dantrolenu. Kvůli riziku hyperkalemie není 
u pacientů náchylných k maligní hypertermii nebo v rámci léčby maligní hypertermie doporučeno 
současně podávat blokátory kalciových kanálů, jako je amlodipin.  
Účinky amlodipinu na jiné léčivé přípravky  
Jiná antihypertenziva 
Hypotenzní účinky amlodipinu se sčítají s hypotenzními účinky jiných antihypertenziv.  
Takrolimus 
Existuje riziko zvýšených krevních hladin takrolimu po společném podání s amlodipinem. 
Farmakokinetický mechanismus této interakce ale není zcela znám. Aby se předešlo toxicitě 
takrolimu, vyžaduje podávání amlodipinu pacientovi léčenému takrolimem monitorování krevních 
hladin takrolimu a v případě potřeby úpravu dávky takrolimu.  
Inhibitory mTOR (Mechanistic Target of Rapamycin) 
Inhibitory mTOR jako sirolimus, temsirolimus a evarolimus jsou substráty enzymu CYP3A4. 
Amlodipin je slabý inhibitor enzymu CYP3A4. Při současném užívání inhibitorů mTOR může 
amlodipin zvýšit expozici pacienta inhibitorům mTOR.  
Cyklosporin 
Nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí cyklosporinu a amlodipinu u zdravých 
dobrovolníků ani u jiných populací kromě pacientů po transplantaci ledviny, kde bylo pozorováno 
variabilní zvýšení koncentrací cyklosporinu na konci dávkovacího intervalu (průměrně 0–40 %). 
U pacientů po transplantaci ledviny léčených amlodipinem má být zváženo monitorování hladin 
cyklosporinu a v případě nutnosti mají být sníženy dávky cyklosporinu.  
Simvastatin 
Současné podávání více 10mg dávek amlodipinu s 80 mg simvastatinu vedlo k 77% zvýšení expozice 
pacienta simvastatinu ve srovnání se samostatným podáváním simvastatinu. U pacientů léčených 
amlodipinem je doporučeno omezit dávku simvastatinu na 20 mg denně.  
Amlodipin v klinických studiích interakcí neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu ani 
warfarinu. 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství 
 
Kombinace irbesartan/amlodipin 
Nejsou k dispozici zkušenosti s používáním kombinace irbesartan/amlodipin u těhotných žen. Na 
základě dostupných údajů o jednotlivých složkách není používání přípravku Combipress doporučeno 
v prvním trimestru těhotenství a je kontraindikováno v druhém a třetím trimestru těhotenství (viz 
body 4.3 a 4.4).  
Irbesartan 
 
Epidemiologické důkazy ohledně rizika teratogenity po expozici ACE inhibitorům v prvním trimestru 
těhotenství nejsou jednoznačné; nelze však vyloučit malé zvýšení tohoto rizika. Protože nejsou 
k dispozici epidemiologické údaje ohledně rizika spojeného s antagonisty receptorů pro angiotensin II 
(AIIRA), mohou existovat podobná rizika i u této skupiny léčiv. Pokud není pokračování v léčbě 
AIIRA považováno za nutné, pacientkám, které plánují otěhotnět, se má léčba hypertenze změnit na 
alternativu se stanoveným bezpečnostním profilem pro použití v těhotenství. Při zjištění těhotenství 
má být léčba AIIRA ihned ukončena, a pokud je to vhodné, má být zahájena alternativní terapie.  
Je známo, že expozice AIIRA v druhém a třetím trimestru těhotenství indukuje lidskou fetotoxicitu 
(snížená renální funkce, oligohydramnion, porucha osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální 
selhání, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3).  
Pokud došlo k expozici AIIRA od druhého trimestru těhotenství, je doporučeno ultrazvukové 
vyšetření renální funkce.  
U dětí matek, které užívaly AIIRA, mají být důkladně sledovány příznaky hypotenze (viz body 4.a 4.4).  
Amlodipin 
Bezpečnost amlodipinu v těhotenství u lidí nebyla stanovena. Ve studiích na zvířatech byla ve 
vysokých dávkách pozorována reprodukční toxicita (viz bod 5.3). Použití v těhotenství je doporučeno 
pouze v případě, že není k dispozici bezpečnější alternativa a pokud samotná nemoc představuje pro 
matku a plod větší riziko.  
Kojení 
 
Kombinace irbesartan/amlodipin 
Nejsou k dispozici zkušenosti s používáním kombinace irbesartan/amlodipin během kojení. Na 
základě dostupných údajů o jednotlivých složkách není užívání přípravku Combipress během kojení 
doporučeno.  
Irbesartan 
Jelikož nejsou k dispozici žádné informace ohledně užívání irbesartanu během kojení, není přípravek 
Combipress doporučen a je vhodnější alternativní léčba s lépe stanoveným bezpečnostním profilem 
během kojení, především v případě kojení novorozenců nebo nedonošených novorozenců. Není 
známo, jestli se irbesartan nebo jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Dostupné 
Užívání antagonistů receptorů pro angiotensin II (AIIRA) není v prvním trimestru těhotenství 
doporučeno (viz bod 4.4). Užívání AIIRA je v druhém a třetím trimestru těhotenství kontraindikováno 
(viz body 4.3 a 4.4). 
farmakodynamické/toxikologické údaje u potkanů prokázaly vylučování irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mateřského mléka (pro podrobnosti viz bod 5.3).  
Amlodipin 
Amlodipin se vylučuje do lidského mateřského mléka. Podíl dávky matky, který obdrží dítě, byl 
odhadnut s mezikvartilovým rozpětím 3–7 % a maximem 15 %. Účinek amlodipinu na děti není znám. 
Rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit terapii amlodipinem je nutno na základě přínosu kojení 
pro dítě a přínosu terapie amlodipinem pro matku.  
Fertilita 
 
Kombinace irbesartan/amlodipin 
Nejsou k dispozici klinické studie fertility s kombinací irbesartan/amlodipin.  
Irbesartan 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů ani jejich potomstva až do dávek, které 
indukovaly první projevy toxicity u rodičů (viz bod 5.3).  
Amlodipin 
U některých pacientů léčených blokátory kalciových kanálů byly hlášeny reverzibilní biochemické 
změny hlaviček spermatozoí. Klinické údaje ohledně možných účinků amlodipinu na fertilitu nejsou 
dostatečné. V jedné studii na potkanech byly pozorovány nežádoucí účinky na fertilitu samců (viz 
bod 5.3).  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Přípravek Combipress může mít malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.  
Na základě farmakodynamických vlastností irbesartanu je nepravděpodobné, že by ovlivňoval 
schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pro řízení nebo obsluhu strojů je důležité, že se během léčby 
irbesartanem může objevit závrať nebo vyčerpanost.  
Amlodipin může mít malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud pacienti 
užívající amlodipin trpí závratí, bolestí hlavy, únavou nebo nauzeou, jejich schopnost reagovat může 
být omezena. Opatrnost je doporučena především na začátku léčby.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Následující nežádoucí účinky seřazené podle třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA 
a frekvence [Velmi časté: ≥ 1/10; časté: ≥ 1/100 až < 1/10; méně časté: ≥ 1/1 000 až < 1/100; vzácné: 
≥ 1/10 000 až < 1/1 000; velmi vzácné: < 1/10 000, není známo (z dostupných údajů nelze určit)] byly 
hlášeny v klinických hodnoceních, laboratorních nálezech a údajích po uvedení přípravku na trh 
u jednotlivých složek a kombinace amlodipin/irbesartan.  
Třídy orgánových systémů 
podle databáze MedDRANežádoucí účinky Irbesartan AmlodipinPoruchy krve a lymfatického 
systémuLeukocytopenie -- Velmi vzácnéTrombocytopenie Není známo Velmi vzácnéPoruchy imunitního systému Alergické reakce -- Velmi vzácnéHypersenzitivní reakce jako např. 
angioedém, vyrážka, kopřivka, 
anafylaktická reakce, 
anafylaktický šok 
Není známo -- 
10  
Poruchy metabolismus 
a výživyHyperglykemie -- Velmi vzácné 
Hyperkalemie Není známo --Psychiatrické poruchy Deprese -- Méně častéZměny nálady (včetně úzkosti) -- Méně častéInsomnie -- Méně časté 
Zmatenost -- VzácnéPoruchy nervového systému Somnolence -- ČastéZávrať Časté Časté 
Bolest hlavy (především nazačátku léčby) 
Není známo Časté 
Tremor -- Méně častéDysgeuzie -- Méně časté 
Synkopa -- Méně častéHypestezie -- Méně časté 
Parestezie -- Méně častéHypertonie -- Velmi vzácnéPeriferní neuropatie -- Velmi vzácnéOrtostatická závrať Časté** -- 
Vertigo Není známo --Poruchy oka Porucha zraku (včetně diplopie) -- ČastéPoruchy ucha a labyrintu Tinitus Není známo Méně častéSrdeční poruchy Palpitace -- ČastéArytmie (včetně bradykardie,komorové tachykardie a fibrilace 
síní) 
Infarkt myokardu -- Velmi vzácnéCévní poruchy Zrudnutí Méně časté ČastéHypotenze -- Méně časté 
Ortostatická hypotenze Časté** --Vaskulitida -- Velmi vzácné 
Respirační, hrudnía mediastinální poruchy 
Dyspnoe -- Časté 
Kašel Méně časté Méně častéRinitida -- Méně častéGastrointestinální poruchy Bolest břicha -- ČastéNauzea Časté Časté 
Zvracení Časté Méně častéDyspepsie Méně časté Časté 
Změna způsobu vyprazdňovánístolice (včetně průjmu a zácpy) 
Pálení žáhy Méně časté -- 
Sucho v ústech -- Méně častéPankreatitida -- Velmi vzácné 
Gastritida -- Velmi vzácnéHyperplazie dásně -- Velmi vzácné 
Dysgeuzie Není známo --Poruchy jater a žlučových 
cestIkterus Méně časté Velmi vzácnéHepatitida Není známo Velmi vzácnéZvýšené jaterní enzymy -- Velmi vzácné*Abnormální jaterní funkce Není známo --Poruchy kůže a podkožní 
tkáně 
Alopecie -- Méně častéPurpura -- Méně časté 
Kožní diskolorace -- Méně častéHyperhidróza -- Méně časté 
11  
 Pruritus -- Méně častéVyrážka -- Méně časté 
Exantém -- Méně častéKopřivka -- Méně časté 
Angioedém -- Velmi vzácnéErythema multiforme -- Velmi vzácnéExfoliativní dermatitida -- Velmi vzácnéStevens-Johnsonův syndrom -- Velmi vzácnéQuinckeho edém -- Velmi vzácnéFotosenzitivita -- Velmi vzácnéLeukocytoklastická vaskulitida Není známo --Toxická epidermální nekrolýza -- Není známoPoruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáněMuskuloskeletální bolest Časté** -- 
Otok kotníku -- ČastéKřeče svalu Není známo ČastéArtralgie Není známo Méně častéMyalgie Není známo*** Méně časté 
Bolest zad -- Méně častéPoruchy ledvin a močových 
cestPorucha močení -- Méně časté 
Nykturie -- Méně častéZvýšená frekvence močení -- Méně častéPoškozená renální funkce včetně 
případů renálního selháníu rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 
Není známo -- 
Poruchy reprodukčního 
systému a prsuImpotence -- Méně časté 
Gynekomastie -- Méně častéSexuální dysfunkce Méně časté -- 
Celkové poruchy a reakcev místě aplikace 
Edém -- Velmi časté 
Únava Časté Časté 
Astenie -- ČastéBolest na hrudi Méně časté Méně časté 
Bolest -- Méně častéMalátnost -- Méně častéVyšetření Hyperkalemie Velmi časté1,** --Zvýšená hladina kreatinkinázy 
v plazmě 
Časté2 --Snížená hladina hemoglobinu Časté3,** --Zvýšená tělesná hmotnost -- Méně častéSnížená tělesná hmotnost -- Méně časté 
Další nežádoucí účinky týkající se amlodipinu 
Byly hlášeny výjimečné případy extrapyramidového syndromu.  
*Většina společně s cholestázou.  
Další informace ohledně nežádoucích účinků irbesartanu 
V placebem kontrolovaných hodnoceních u pacientů s hypertenzí se celková incidence nežádoucích 
příhod nelišila mezi skupinami s irbesartanem (56,2 %) a placebem (56,5 %). Přerušení léčby 
z důvodu jakékoli klinické nebo laboratorní nežádoucí příhodě byla méně častá u pacientů léčených 
irbesartanem (3,3 %) než u pacientů s placebem (4,5 %). Incidence nežádoucích příhod nesouvisela 
s dávkou (v doporučeném rozsahu dávek), pohlavím, věkem, rasou nebo délkou trvání léčby. 
12  
U diabetických pacientů s hypertenzí a mikroalbuminurií a normální renální funkcí byla hlášena 
ortostatická závrať a ortostatická hypotenze u 0,5 % pacientů (tj. méně časté), což ale převyšuje 
hodnotu u placeba.  
**Tabulka výše uvádí nežádoucí účinky léčiva, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
hodnoceních, v nichž dostávalo irbesartan 1 965 pacientů s hypertenzí. Položky označené hvězdičkou 
(**) označují nežádoucí účinky, které byly hlášeny také u > 2 % diabetických pacientů s hypertenzí 
a chronickou renální nedostatečností s manifestní proteinurií, a to ve větším počtu než u placeba.  
***V některých případech byly spojeny se zvýšenými plazmatickými hladinami kreatinkinázy.  
1Hyperkalemie se objevila častěji u diabetických pacientů léčených irbesartanem než u pacientů 
s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí a mikroalbuminurií a normální renální funkcí se 
hyperkalemie (> 5,5 mEp/l) objevila u 29,4 % pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22 % 
pacientů ve skupině s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí s chronickou renální 
nedostatečností a manifestní proteinurií se hyperkalemie (> 5,5 mEp/l) objevila u 46,3 % pacientů ve 
skupině s irbesartanem a u 26,3 % pacientů ve skupině s placebem.  
2U subjektů léčených irbesartanem byla často (1,7 %) pozorována významná zvýšení hladiny 
kreatinkinázy v plazmě. Žádná z těchto zvýšení nebyla spojena s klinicky rozpoznatelnými 
muskuloskeletálními příhodami.  
3U 1,7 % pacientů s hypertenzí a pokročilou diabetickou nefropatií léčených irbesartanem bylo 
pozorováno snížení hemoglobinu, které nebylo klinicky významné.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nazadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 Kombinace irbesartan/amlodipin 
O léčbě předávkování kombinací irbesartan/amlodipin nejsou k dispozici žádné konkrétní informace. 
U lidí jsou jen omezené zkušenosti s úmyslným předávkováním kombinací irbesartan/amlodipin. 
Irbesartan 
Expozice dospělých pacientů dávce až 900 mg/den po dobu 8 týdnů nevedla k toxicitě. Očekává se, že 
nejpravděpodobnější projevy předávkování jsou hypotenze a tachykardie, může se objevit 
i bradykardie.  
Takový pacient má být důkladně monitorován a má mu být nasazena symptomatická a podpůrná 
léčba. Navrhovaná opatření zahrnují indukci zvracení a/nebo žaludeční laváž. Při léčbě předávkování 
může být užitečné aktivní uhlí. Irbesartan nelze z těla odstranit hemodialýzou.  
Amlodipin Dostupné údaje pro amlodipin naznačují, že těžké předávkování může vést k nadměrné periferní 
vazodilatacia reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně prodloužená systémová 
hypotenze 
vedoucí až k šoku s fatálními důsledky. 
13    
Nekardiogenní plicní edém byl vzácně hlášen v důsledku předávkování amlodipinem, nástup se může 
projevit až opožděně (24–48 hodin po požití) a může vyžadovat ventilační podporu. Včasná 
resuscitační opatření (včetně hypervolemie) k udržení perfuze a srdečního výdeje mohou být 
spouštějící faktory.  
Klinicky významná hypotenze způsobená předávkováním amlodipinem vyžaduje aktivní kardiovaskulární 
podporu včetně častého monitorování srdeční a respirační funkce, zvýšení polohy končetin a sledování 
objemu cirkulujících tekutin a výdeje moči.  
Vazokonstrikční přípravek může pomoci obnovit cévní tonus a krevní tlak, pokud není jeho použití 
kontraindikováno. Intravenózní podání glukonanu vápenatého může pomoci zvrátit účinky blokády 
kalciových kanálů.  
V některých případech může být užitečná žaludeční laváž. U zdravých dobrovolníků vedlo podání 
aktivního uhlí až do 2 hodin po podání 10 mg amlodipinu ke snížení rychlosti absorpce amlodipinu.  
Jelikož se amlodipin silně váže na proteiny, nemá dialýza pravděpodobně žádný přínos.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: léčiva ovlivňující renin-angiotenzinový systém; blokátory receptorů pro 
angiotensin II a blokátory kalciových kanálů ATC kód: C09DB 
Přípravek Combipress kombinuje dvě antihypertenzní složky s mechanismy účinku, které se vzájemně 
doplňují, určené ke kontrole krevního tlaku u pacientů s esenciální hypertenzí: Irbesartan patří do třídy 
léčiv antagonistů angiotensinu II a amlodipin do třídy blokátorů kalciových kanálů.  
Irbesartan 
Mechanismus účinku:  
Irbesartan je účinný selektivní antagonista receptorů pro angiotensin II (druh AT1) účinný po 
perorálním podání. Předpokládá se, že blokuje všechny účinky angiotensinu II zprostředkované 
receptorem AT1, nezávisle na zdroji nebo způsobu syntézy angiotensinu II. Selektivní antagonismus 
receptorů pro angiotensin II (AT1) vede ke zvýšení plazmatických hladin reninu a angiotensinu II a ke 
snížení plazmatické koncentrace aldosteronu. Sérové hladiny draslíku nejsou samotným irbesartanem 
v doporučených dávkách významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje ACE (kininázu II), enzym, který 
vytváří angiotensin II a také degraduje bradykinin na neaktivní metabolity. Irbesartan ke své aktivitě 
nevyžaduje metabolickou aktivaci.  
Klinická účinnost a bezpečnost:  
Irbesartan snižuje krevní tlak s minimální změnou srdeční frekvence. Pokles krevního tlaku je závislý 
na dávce při podávání jednou denně a u dávek přes 300 mg má tendenci k ustálenému stavu. Dávky 
150–300 mg jednou denně snižují krevní tlak v supinační poloze nebo vsedě na konci dávkovacího 
intervalu (tj. 24 hodin od posledního podání) v průměru o 8–13 / 5–8 mmHg (systolický/diastolický) 
více než v případě placeba.  
Maximálního snížení krevního tlaku je dosaženo během 3–6 hodin po podání a účinek přetrvává po 
dobu nejméně 24 hodin. 24 hodin po podání odpovídalo snížení krevního tlaku 60–70 % příslušné 
maximální odpovědi diastolického a systolického krevního tlaku po podání doporučených dávek. 
Dávka 150 mg jednou denně vedla k podobné odpovědi na konci dávkovacího intervalu a průměrné 
odpovědi za 24 hodin, jako tomu bylo v případě podávání dvakrát denně se stejnou celkovou dávkou. 
14   
Hypotenzní účinek irbesartanu je patrný během 1–2 týdnů a maximální účinek se dostavuje do 4– 
týdnů od zahájení terapie. Antihypertenzní účinky přetrvávají v průběhu dlouhodobé léčby. Po 
skončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Hypertenze po náhlém přerušení 
léčby nebyla pozorována.  
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik se sčítají. U pacientů, jejichž krevní tlak není 
irbesartanem adekvátně kontrolován, vede přidání nízkých dávek hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 
k irbesartanu jednou denně k dalšímu snížení krevního tlaku na konci dávkovacího intervalu o 7–10 / 
3–6 mmHg (systolický/diastolický) korigovanému vůči placebu.  
Účinnost irbesartanu není ovlivněna věkem nebo pohlavím. Jako v případě jiných léčivých přípravků 
ovlivňujících systém renin-angiotensin odpovídají černošští pacienti s hypertenzí na monoterapii 
irbesartanem podstatně méně. Pokud je irbesartan podáván současně s nízkou dávkou 
hydrochlorothiazidu (např. 12,5 mg denně), blíží se antihypertenzní odpověď černošských pacientů 
odpovědi běžné u bělochů.  
Léčba nemá klinicky významný účinek na sérové hladiny kyseliny močové nebo na vylučování 
kyseliny močové do moči.  
Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II.  
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií.  
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastnost, 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně.  
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.  
Amlodipin 
Mechanismus účinku:  
Amlodipin je inhibitor vstupu vápenatých iontů ze skupiny dihydropyridinů (pomalý blokátor kanálů 
nebo antagonista vápenatých iontů) a inhibuje transmembránový vstup vápenatých iontů do buněk 
srdeční a cévní hladké svaloviny.  
15  
Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu spočívá v přímém relaxačním účinku na 
hladkou svalovinu cév.  
Klinická účinnost a bezpečnost: 
U pacientů s hypertenzí vede podání jednou denně ke klinicky významnému snížení krevního tlaku 
v supinační poloze i ve stoje v průběhu 24hodinového intervalu. Díky pomalému nástupu účinku není 
podání amlodipinu spojeno s akutní hypotenzí.  
Amlodipin není spojen s žádnými nežádoucími účinky na metabolismus nebo změnami plazmatických 
hladin lipidů a je vhodný k použití u pacientů s astmatem, diabetem a dnou.  
Použití u pacientů s koronární nemocí (CAD) 
Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s koronární nemocí (CAD) byla 
hodnocena v nezávislé, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 
studii u 1997 pacientů; Comparison of Amlodipine vs. Enalapril to Limit Occurrences of Thrombosis 
(CAMELOT). Z těchto pacientů bylo 663 léčeno 5–10 mg amlodipinu, 673 bylo léčeno 10–20 mg 
enalaprilu a 655 pacientů bylo léčeno placebem vedle standardní léčby statiny, beta blokátory 
diuretiky a aspirinem po dobu 2 let. Klíčové výsledky ohledně účinnosti jsou uvedeny v tabulce 2. 
Výsledky značí, že léčba amlodipinem byla spojena s nižším počtem hospitalizací pro anginu 
a revaskularizačních procedur u pacientů s CAD.  
Tabulka 2. Incidence významných klinických výsledků ve studii CAMELOT 
 Četnosti kardiovaskulárních příhod 
č. (%) 
Amlodipin vs. placebo 
Výsledky Amlodipin Placebo Enalapril Poměr rizik 
(95 % Cl)P hodnota 
Primární koncový bod 
Nežádoucíkardiovaskulární příhody 
110 (16,6) 151 (23,1) 136 (20,2) 0,69 (0,54–0,88) 0,Jednotlivé složky 
Koronární revaskularizace 78 (11,8) 103 (15,7) 95 (14,1) 0,73 (0,54–0,98) 0,Hospitalizace pro anginu 51 (7,7) 84 (12,8) 86 (12,8) 0,58 (0,41–0,82) 0,Nefatální MI 14 (2,1) 19 (2,9) 11 (1,6) 0,73 (0,37–1,46) 0,Mozková příhoda nebo 
TIA(0,9) 12 (1,8) 8 (1,2) 0,50 (0,19–1,32) 0,Úmrtí na kardiovaskulární 
chorobu 
(0,8) 2 (0,3) 5 (0,7) 2,46 (0,48–12,7) 0,Hospitalizace pro CHF 3 (0,5) 5 (0,8) 4 (0,6) 0,59 (0,14–2,47) 0,Srdeční zástava po 
resuscitaci 
4 (0,6) 1 (0,1) Nebylo stanoveno 0,Nově vzniklá periferní 
cévní choroba 
(0,8) 2 (0,3) 8 (1,2) 2,6 (0,50–13,4) 0, 
Zkratky: CHF – kongestivní srdeční selhání; CI – interval spolehlivosti; MI – infarkt myokardu; TIA – 
tranzitorní ischemická ataka.  
Použití u pacientů se srdečním selháním 
Hemodynamické studie a kontrolovaná klinická hodnocení se zátěží u pacientů se srdečním selháním 
třídy NYHA II–IV ukázaly, že amlodipin nevedl ke klinickému zhoršení dle měření tolerance zátěže, 
ejekční frakce levé komory a klinických příznaků.  
Placebem kontrolovaná studie (PRAISE), která měla za cíl hodnotit pacienty ve třídě srdečního selhání 
NYHA III–IV léčené digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory, prokázala, že amlodipin nevedl ke 
zvýšení rizika mortality nebo kombinace mortality a morbidity na srdeční selhání.  
16  
V následné, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) amlodipinu u pacientů se 
srdečním selháním třídy NYHA III a IV bez klinických příznaků nebo objektivních nálezů 
naznačujících skrytou ischemickou chorobu, kteří byli léčeni stabilními dávkami ACE inhibitorů, 
digitalisem a diuretiky, neměl amlodipin žádný účinek na celkovou kardiovaskulární mortalitu. V této 
stejné populaci byl amlodipin spojen se zvýšeným počtem hlášení edému plic.  
Hodnocení léčby pro prevenci srdečního záchvatu (ALLHAT) 
Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie morbidity-mortality zvaná Antihypertensive and Lipid- 
Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial (ALLHAT) byla provedena s cílem porovnat 
terapie novými léčivy: amlodipinem 2,5–10 mg/d (blokátor kalciových kanálů) nebo lisinoprilem 10– 
40 mg/d (ACE inhibitor) jako terapie první linie s terapií thiazidovými diuretiky, chlortalidonem 12,5– 
25 mg/d u lehké až středně těžké hypertenze.  
Celkem 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 let nebo starších bylo randomizováno a sledováno 
v průměru 4,9 roku. Pacienti měli nejméně jeden další rizikový faktor CHD včetně: předchozího 
infarktu myokardu nebo mozkové příhody (> 6 měsíců před zařazením) nebo záznamů o jiných 
aterosklerotických CVD (celkově 51,5 %), diabetu typu 2 (36,1 %), HDL cholesterolu < 35 mg/dl 
(11,6 %), hypertrofie levé komory diagnostikované pomocí elektrokardiogramu nebo echokardiografie 
(20,9 %), aktivního kouření cigaret (21,9 %).  
Primární cílový bod byl soubor fatální CHD a nefatálního infarktu myokardu. Nebyl pozorován 
významný rozdíl v primárním cílovém bodě mezi terapií založenou na amlodipinu a terapií založenou 
na chlortalidonu: RR 0,98 95 % CI (0,90–1,07) p = 0,65. U sekundárních cílových bodů byla 
incidence srdečního selhání (složka souboru kombinovaného kardiovaskulárního cílového bodu) 
významně vyšší ve skupině s amlodipinem ve srovnání se skupinou s chlortalidonem (10,2 % vs. 
7,7 %, RR 1,38; 95 % CI [1,25–1,52] p < 0,001). Nebyl však pozorován významný rozdíl v celkové 
mortalitě mezi terapií založenou na amlodipinu a terapií založenou na chlortalidonu. RR 0,96 95 % CI 
[0,89–1,02] p = 0,20.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Kombinace irbesartan/amlodipin 
Rychlost a rozsah absorpce irbesartanu a amlodipinu z přípravku Combipress jsou stejné jako při 
jejich podávání v individuálních lékových formách.  
Irbesartan 
 
Absorpce 
Po perorálním podání je irbesartan dobře absorbován, studie absolutní biologické dostupnosti zjistily 
hodnoty přibližně 60–80 %. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu významně 
neovlivňuje.  
Distribuce 
Vazba na plazmatické proteiny je přibližně 96 %, se zanedbatelnou vazbou na buněčné komponenty 
krve. Distribuční objem je 53–93 litrů.  
Biotransformace 
Po perorálním nebo intravenózním podání 14C irbesartanu je 80–85 % radioaktivity cirkulující plazmy 
připisováno nezměněnému irbesartanu. Irbesartan je metabolizován játry konjugací s kyselinou 
glukuronovou a oxidací. Hlavní cirkulující metabolit je irbesartan glukuronid (přibližně 6 %). Studie 
in vitro značí, že irbesartan je primárně oxidován enzymem cytochrom P450 CYP2C9; izoenzym 
CYP3A4 má zanedbatelný vliv.  
17  
Linearita/nelinearitaIrbesartan vykazuje lineární farmakokinetiku úměrnou dávce v rozsahu dávek 10 až 600 mg. Při 
perorálních dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobek maximální doporučené dávky) bylo 
pozorováno menší zvýšení absorpce, než by bylo úměrné dávce. Mechanismus tohoto není znám. 
Maximálních plazmatických koncentrací je docíleno 1,5–2 hodiny po perorálním podání. Celotělová 
a renální clearance je 157–176, respektive 3–3,5 ml/min. Konečný poločas eliminace irbesartanu je 
11–15 hodin. Ustálených plazmatických koncentrací je dosaženo během 3 dnů od začátku podávání 
v režimu jedné dávky denně. Po opakovaném podávání jednou denně byla pozorována omezená 
akumulace irbesartanu (< 20 %) v plazmě. Ve studii byly pozorovány poněkud vyšší plazmatické 
koncentrace irbesartanu u žen s hypertenzí. Nicméně nebyl pozorován rozdíl v poločasu a akumulaci 
irbesartanu. Není nutná žádná úprava dávek u žen. Hodnoty AUC a Cmax irbesartanu byly rovněž 
poněkud vyšší u starších subjektů (≥ 65 let) než u mladších (18–40 let). Nicméně konečný poločas 
nebyl významně změněný. Není nutná žádná úprava dávek u starších osob.  
Eliminace 
Irbesartan a jeho metabolity jsou eliminovány žlučovou i renální cestou. Po perorálním nebo 
intravenózním podání 14C irbesartanu je přibližně 20 % radioaktivity zaznamenáno v moči a zbytek ve 
stolici. Méně než 2 % dávky jsou vyloučena močí jako nezměněný irbesartan.  
Renální poškození 
U pacientů s renálním poškozením nebo pacientů podstupujících hemodialýzu nejsou 
farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan nelze z těla odstranit 
hemodialýzou.  
Porucha funkce jater 
U pacientů s lehkou až středně těžkou cirhózou nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu 
významně změněny.  
Studie u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyly provedeny.  
Amlodipin 
 
Absorpce 
Po perorálním samostatném podání terapeutických dávek amlodipinu je dosaženo maximálních 
plazmatických koncentrací amlodipinu za 6–12 hodin. Absolutní biologická dostupnost byla 
vypočítána mezi 64 % a 80 %.  
Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna příjmem potravy. 
DistribuceDistribuční objem je přibližně 21 l/kg. Studie amlodipinu in vitro ukázaly, že přibližně 97,5 % léčiva 
je vázáno na plazmatické proteiny. 
Biotransformace/eliminaceKonečný poločas eliminace v plazmě je přibližně 35–50 hodin a je v souladu s podáváním jednou 
denně. Amlodipin je silně metabolizován játry na neaktivní metabolity, přičemž 10 % původní látky 
a 60 % metabolitů je vylučováno do moči.  
Porucha funkce jater 
18 Jsou k dispozici jen velmi omezené údaje ohledně podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce 
jater. Pacienti s jaterní insuficiencí mají sníženou clearance amlodipinu, což vede k delšímu poločasu 
a zvýšení hodnoty AUC přibližně o 40–60 %.  
Starší populace 
Čas nutný k dosažení maximálních plazmatických koncentrací amlodipinu je podobný u starších 
a mladších subjektů. Clearance amlodipinu má tendenci se u starších osob, což vede ke zvýšení 
hodnoty AUC a eliminačního poločasu. Zvýšení hodnoty AUC a eliminačního poločasu u pacientů 
s kongestivním srdečním selháním odpovídala očekávání u příslušné zkoumané věkové skupiny 
pacientů.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Irbesartan/amlodipin 
V různých preklinických studiích bezpečnosti provedených u několika druhů zvířat s irbesartanem 
a amlodipinem nebyla zjištěna systémová toxicita ani toxicita cílových orgánů, která by nepříznivě 
ovlivnila vývoj kombinace irbesartan/amlodipin pro klinické použití u lidí.  
Irbesartan 
Při klinicky relevantních dávkách nebyla zjištěna abnormální systémová toxicita ani toxicita cílových 
orgánů. V neklinických studiích bezpečnosti způsobily vysoké dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg/den 
u potkanů a ≥ 100 mg/kg/den u makaků) snížení parametrů červených krvinek (počet erytrocytů, 
hemoglobin, hematokrit).  
Při velmi vysokých dávkách (≥ 500 mg/kg/den) byly irbesartanem u potkanů a makaků indukovány 
degenerativní změny ledvin (jako např. intersticiální nefritida, tubulární distenze, bazofilní tubuly, 
zvýšené plazmatické koncentrace močoviny a kreatininu) a jsou považovány za důsledek 
hypotenzních účinků léčivého přípravku, které snižují renální perfuzi. Irbesartan navíc indukoval 
hyperplazii/hypertrofii juxtaglomerulárních buněk (u potkanů při dávce ≥ 90 mg/kg/den, u makaků při 
dávce ≥ 10 mg/kg/den). U všech těchto změn se předpokládá, že byly způsobeny farmakologickým 
působením irbesartanu. Při terapeutických dávkách irbesartanu u lidí se hyperplazie/hypertrofie 
renálních juxtaglomerulárních buněk nezdá být relevantní.  
Nebyly zjištěny žádné důkazy mutagenity, klastogenity ani karcinogenity.  
Fertilita a reprodukční schopnosti nebyly ve studiích na samcích a samicích potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách, které způsobily toxicitu u rodičů (od 50 do 650 mg/kg/den) včetně mortality 
u nejvyšší dávky. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, 
implantovaných embryí nebo živých plodů. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj nebo reprodukci 
potomků. Studie na zvířatech ukazují, že radioaktivně značený irbesartan je detekovatelný v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan se vylučuje do mléka laktujících potkanů.  
Studie irbesartanu na zvířatech ukázaly u plodů potkanů přechodné toxické účinky (zvýšenou kavitaci 
ledvinné pánvičky, hydroureter nebo podkožní edém), které se upravily po narození. U králíků byly 
zaznamenány potraty nebo časné resorpce plodu při dávkách, které způsobovaly významnou toxicitu 
u matek včetně mortality. U potkanů ani králíků nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky.  
Amlodipin 
 
Reprodukční toxikologie 
Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly zpoždění data porodu, prodloužení porodu a snížené 
přežití mláďat při dávkách přibližně 50krát vyšších, než jsou maximální doporučené dávky u lidí po 
přepočtu mg/kg. 
19  
Poškození fertility 
U potkanů léčených amlodipinem (u samců po dobu 64 dnů a u samic po dobu 14 dnů před pářením) 
v dávkách až 10 mg/kg/den (8násobek* maximální doporučené dávky u lidí 10 mg po přepočtu 
mg/m2) nebyl pozorován žádný účinek na fertilitu.  
V jiné studii na potkanech, kde byli samci léčeni amlodipin besilátem po dobu 30 dnů v dávce 
srovnatelné s lidskou na základě přepočtu mg/kg, byly zjištěny snížené plazmatické hladiny folikuly 
stimulujícího hormonu a testosteronu a stejně tak pokles hustoty spermií a počtu dospělých spermatid 
a Sertolliho buněk.  
Karcinogeneze, mutageneze 
U potkanů a myší léčených po dobu dvou let amlodipinem v dietě v koncentracích vypočítaných tak, 
aby odpovídaly denním dávkám 0,5, 1,25 a 2,5 mg/kg/den, nebyly zjištěny žádné důkazy 
karcinogenity. Nejvyšší dávka (u myší blízko maximální doporučené klinické dávce 10 mg na základě 
přepočtu mg/m2 a u potkanů její dvojnásobek*) se blížila maximální tolerované dávce u myší, ale ne 
u potkanů.  
Studie mutagenity neodhalily žádné účinky spojené s léčivem na úrovni genů nebo chromozomů.  
*Na základě hmotnosti pacienta 50 kg   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Jádro 
Mikrokrystalická celulóza Mikrokrystalická celulóza Krospovidon typu A 
Mannitol 
Koloidní bezvodý oxid křemičitýČervený oxid železitý (E 172) 
Magnesium stearátMonohydrát laktózy 
Hypromelóza Sodná sůl kroskarmelózy 
Navíc pro Combipress 150 mg / 5 mg potahované tablety a 300 mg / 10 mg potahované tablety: 
Potahová vrstva: 
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol (E 1203)Oxid titaničitý (E 171) 
Makrogol 3000 (E 1521)Hlinitý lak indigokarmínu (E 132) 
Navíc pro Combipress 300 mg / 5 mg potahované tablety: 
Potahová vrstva: 
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol (E 1203)Oxid titaničitý (E 171) 
Makrogol 3350 (E 1521)Mastek (E 553b) 
Žlutý oxid železitý (E 172)Černý oxid železitý (E 172) 
20 Navíc pro Combipress 150 mg / 10 mg potahované tablety: 
Potahová vrstva: 
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol (E 1203)Oxid titaničitý (E 171) 
Makrogol 3350 (E 1521)Mastek (E 553b) 
Žlutý oxid železitý (E 172)Černý oxid železitý (E 172) 
Červený oxid železitý (E 172) 
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte 
v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Blistry OPA/Al/PVC//Al balené do kartonových krabiček 
Velikosti balení: Krabičky po 14, 15, 28, 30, 56 a 60 potahovaných tabletách. 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Win Medica S.A. 
1-3 Oidipodos str. & 33-35 Attiki Odos Turnoff 
GR-Chalandri 
Řecko 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA  Combipress 150 mg/5 mg potahované tablety: 58/292/18-C 
Combipress 300 mg/5 mg potahované tablety: 58/293/18-C 
Combipress 150 mg/10 mg potahované tablety: 58/294/18-C 
Combipress 300 mg/10 mg potahované tablety: 58/295/18-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 9. 4. 21  
10. DATUM REVIZE TEXTU  
7. 7. 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK <