Stránka 1 z 
Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
  1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Alozex 1 mg potahované tablety 
 
 
 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje anastrozolum 1mg. 
 
Pomocné látky se známým účinkem:   
Jedna tableta obsahuje 65 mg monohydrátu laktózy (viz bod 4.4) 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahované tablety.  
Bílé, kulaté potahované tablety o průměru 6,6 mm.  
 
 4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Alozex je indikován k:  
• Léčbě  pokročilého  stádia  karcinomu  prsu  s  pozitivními  hormonálními  receptory  u 
postmenopauzálních žen.  
• Adjuvantní  léčbě  časného  invazivního  karcinomu  prsu  u  postmenopauzálních  žen  s 
pozitivními hormonálními receptory.  
• Adjuvantní  léčbě  časného  invazivního  karcinomu  prsu  u  postmenopauzálních  žen  s 
pozitivními hormonálními receptory, které jsou již adjuvantně léčeny 2-3 roky tamoxifenem.  
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Doporučená dávka přípravku Alozex u dospělých včetně starších pacientek je 1 mg tableta jednou 
denně.  
 
U  postmenopauzálních  žen  s  časným  invazivním  karcinomem  prsu  s  pozitivními  hormonálními 
receptory je doporučená délka adjuvantní hormonální léčby 5 let.  
 
Zvláštní populace  
 
Pediatrická populace 
Vzhledem  k  nedostatečným  údajům  o  bezpečnosti  a  účinnosti  přípravku  se  Alozex  nedoporučuje 
podávat dětem a dospívajícím (viz body 4.4 a 5.1). 
 
Poškození ledvin 
U pacientek s mírným a středně těžkým poškozením ledvin není třeba dávku upravovat. U pacientek 
se závažným poškozením ledvin je třeba používat Alozex opatrně (viz body 4.4 a 5.2).  
 
Stránka 2 z  
Poškození jater 
U pacientek s mírným poškozením jater není třeba dávku upravovat. Opatrnosti je třeba u pacientek se 
středně závažným až závažným poškozením jater (viz bod 4.4). 
 
Způsob podání
Alozex se podává perorálně. 
 
4.3 Kontraindikace 
 Alozex je kontraindikován u:  
• Těhotných nebo kojících žen.  
• Pacientek  se  známou  přecitlivělosti  na anastrozol nebo  na  některou  z  pomocných  látek 
obsažených v přípravku (viz bod 6.1).  
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Všeobecně  
Alozex se nesmí podávat ženám před menopauzou. Menopauza musí být biochemicky (luteinizační 
hormon  [LH],  folikuly  stimulující  hormon  [FSH]  a/nebo  hladina  estradiolu)  ověřena  u  všech 
pacientek,  u  nichž  by  byla  pochybnost  o  jejich  stavu  menopauzy.  Neexistují data,  která  by 
podporovala použití přípravku Alozex s analogy LHRH.  
 
Souběžné podávání přípravku Alozex a tamoxifenu nebo přípravků obsahujících estrogeny má být 
vyloučeno, neboť tyto kombinace mohou snižovat jeho farmakologický účinek (viz body 4.5 a 5.1).  
 
Vliv na minerální kostní denzitu 
Alozex snižuje hladinu cirkulujícího estrogenu, a tak může způsobit snížení minerální kostní denzity a 
v důsledku toho zvýšit riziko zlomenin (viz bod 4.8).  
 
Je třeba, aby pacientkám s osteoporózou nebo s rizikem osteoporózy byla změřena denzita kostní 
hmoty na začátku léčby a dále pak měření opakovat v pravidelných intervalech. Léčba nebo profylaxe 
osteoporózy má být zahájena podle potřeby a pečlivě sledována. Podávání specifických léčiv, např. 
bisfosfonátů,  může  u  postmenopauzálních  žen  zastavit  další  ztrátu  kostní  hmoty  způsobenou 
přípravkem Alozex a je vhodné o jejich použití uvažovat (viz bod 4.8).  
 
Poškození jater 
Podávání přípravku Alozex nebylo hodnoceno u pacientek s karcinomem prsu a středně závažným až 
závažným poškozením funkce jater. U pacientek s poškozením jater může být expozice anastrozolu 
zvýšena (viz bod 5.2); při podávání přípravku Alozex pacientkám se středně závažným až závažným 
poškozením funkce jater je třeba opatrnosti (viz bod 4.2). Léčbu je třeba individualizovat na podkladě 
hodnocení prospěchu a rizika.  
 
Poškození ledvin 
Podávání  přípravku  Alozex  nebylo  hodnoceno  u  pacientek  s  karcinomem  prsu  a  závažným 
poškozením  ledvin.  U  pacientek  se  závažným  poškozením  funkce  ledvin  není  zvýšena  expozice 
anastrozolu (GFR< 30 ml/min, viz bod 5.2); při podávání přípravku Alozex pacientkám se závažným 
poškozením ledvin je třeba opatrnosti (viz bod 4.2). 
 
Pediatrická populace 
Přípravek  Alozex  se  nedoporučuje  podávat  dětem  a  dospívajícím,  neboť  u  této  skupiny  pacientů 
nebyla stanovena bezpečnost a účinnost (viz bod 5.1).  
 
Přípravek Alozex nemá být podáván chlapcům s deficitem růstového hormonu jako doplňková léčba k 
léčbě růstovým hormonem. V pivotní klinické studii nebyla prokázána účinnost a bezpečnost nebyla 
Stránka 3 z 
stanovena (viz bod 5.1). Vzhledem k tomu, že anastrozol snižuje hladinu estradiolu, Alozex se nesmí 
podávat dívkám s deficitem růstového hormonu jako doplňková léčba k léčbě růstovým hormonem. 
Údaje o dlouhodobé bezpečnosti u dětí a adolescentů nejsou dostupné.  
 
Přecitlivělost na laktózu 
Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, 
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 
 
Tento léčivý přípravek obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Anastrozol inhibuje  CYP  1A2,  2C8/9  a  3A4 v podmínkách in vitro. Klinické studie s antipyrinem a 
warfarinem prokázaly, že anastrozol v dávce 1 mg významně neinhibuje metabolismus antipyrinu a R- 
a  S-warfarinu.  Z  toho  lze  odvozovat,  že  souběžné  podávání  přípravku Alozex a  jiných  léčivých 
přípravků  pravděpodobně  nevede  ke  klinicky  významným  interakcím  zprostředkovaným  enzymy 
CYP.  
 
Nebyly identifikovány enzymy, které metabolizují anastrozol. Plazmatické koncentrace anastrozolu 
nejsou  ovlivněny  cimetidinem,  slabým  nespecifickým  inhibitorem  CYP.  Vliv  účinných  inhibitorů 
CYP není znám.  
 
Údaje  z  klinických  studií  týkající  se  bezpečnosti  podávání  přípravku  Alozex  neodhalily  žádnou 
klinicky významnou interakci s dalšími běžně předepisovanými léčivými přípravky. Nebyly zjištěny 
klinicky významné interakce s bisfosfonáty (viz bod 5.1).  
Je třeba vyloučit souběžné podávání tamoxifenu nebo přípravků s obsahem estrogenů a přípravku 
Alozex, neboť mohou snižovat jeho farmakologický účinek (viz body 4.4 a 5.1). 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Nejsou  dostupná  data  o  použití  přípravku  Alozex  u  těhotných žen.  Studie  na  zvířatech  prokázaly 
reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Alozex je kontraindikován v průběhu těhotenství (viz bod 4.3).  
 
Kojení
Nejsou  dostupná  data  o  použití  přípravku  Alozex  v  průběhu  kojení.  Alozex  je  kontraindikován u 
kojících žen (viz bod 4.3). 
 
Fertilita 
Účinky přípravku Alozex na fertilitu u lidí nebyly studovány. Studie u zvířat prokázaly reprodukční 
toxicitu (viz bod 5.3). 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Přípravek Alozex  nemá  žádný  nebo  má  zanedbatelný  vliv  na  schopnost  řídit  motorová  vozidla  a 
obsluhovat stroje. V průběhu léčby přípravkem Alozex však byly hlášeny projevy slabosti a ospalosti. 
Na tyto projevy je třeba myslet při řízení nebo obsluze strojů. 
 
4.8     Nežádoucí účinky  
 
Následující  tabulka  uvádí  nežádoucí  účinky  z  klinického  hodnocení,  poregistračních  studií  a 
spontánních  hlášení.  Pokud  není  uvedeno  jinak,  byly  vypočteny  následující  kategorie  frekvencí 
Stránka 4 z 
výskytu nežádoucích účinků, které byly hlášeny v klinické studii fáze III uskutečněné na vzorku postmenopauzálních žen s operabilním karcinomem prsu v adjuvanci, po dobu 5 let (the Arimidex, 
Tamoxifen, Alone or in Combination [ATAC] study).  
 
Nežádoucí účinky uvedené níže jsou seřazeny podle frekvence a tříd orgánových systémů (SOC). 
Skupiny frekvencí jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až 
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 000). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byla bolest hlavy, návaly horka, nauzea, rash, bolest 
kloubů, kloubní ztuhlost, artritida a astenie 
 
Tabulka 1   Nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů a frekvence 
 
 
 
 
 
Nežádoucí účinky podle SOC a frekvence
 Poruchy metabolismu a výživy Časté Anorexie 
Hypercholesterolemie
  Méně časté Hyperkalcemie (se zvýšením  či  bez  zvýšení 
hladiny parathormonu) 
 Psychiatrické poruchy Velmi časté Deprese 
 Poruchy nervového systému Velmi časté Bolest hlavy 
  Časté Ospalost 
Syndrom karpálního tunelu*
Poruchy vnímání (včetně parestezie, ztráty chuti a
změn chuti) 
 Cévní poruchy Velmi časté Návaly horka 
 Gastrointestinální poruchy Velmi časté Nauzea 
  Časté Průjem 
Zvracení
 Poruchy jater a žlučových cest Časté Zvýšení hladin alkalické fosfatázy, 
alaninaminotransferázy a aspartátaminotransferázy 
  Méně časté Zvýšení hladin gama-GT a bilirubinu 
Hepatitida
 Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté Vyrážka 
  Časté Řídnutí vlasů (alopecie) 
Alergické reakce 
  Méně časté Kopřivka
  Vzácné Erythema multiforme 
Anafylaktoidní reakce
Kožní vaskulitida (včetně několika hlášení purpury
Henoch-Schönlein)**
  Velmi vzácné Stevens-Johnsonův syndrom 
Angioedém 
 Poruchy svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně 
Velmi časté Bolest kloubů/kloubní ztuhlost 
Zánět kloubů
Osteoporóza 
  Časté Bolest kostí 
Myalgie
  Méně časté Lupavý prst 
 Poruchy reprodukčního systému a 
prsu 
 
Časté 
 
 Suchost pochvy  
 Krvácení z pochvy*** 
 
 Celkové poruchy a reakce v místě 
aplikace 
 
Velmi časté Astenie 
 
Stránka 5 z 
*     V klinickém hodnocení byly hlášeny případy „syndromu karpálního tunelu“ častěji u 
pacientek, kterým byl podáván přípravek Alozex ve srovnání  s pacientkami,  kterým  byl  
podáván  tamoxifen. K vývoji tohoto syndromu došlo ve většině případů u pacientek, u 
kterých existovaly identifikovatelné rizikové faktory pro tento vývoj. 
**    Vzhledem k tomu, že ve studii ATAC nebyly pozorovány kožní vaskulitida a Henoch- 
Schönleinova purpua, lze hodnotit frekvenci těchto příhod jako vzácné (≥ 0,01 % až < 0,%) na základě hodnoty nejméně příznivého odhadu. 
***  Často se vyskytly případy vaginálního krvácení, většinou u pacientek s pokročilým 
karcinomem  prsu během několika prvních týdnů léčby přípravkem A l o z ex, na 
kterou byly převedeny  z hormonální terapie.  Pokud krvácení přetrvává, je třeba  další 
léčbu přehodnotit. 
 
Níže uvedená tabulka uvádí frekvence předem definovaných nežádoucích příhod hlášených u 
pacientek,  kterým  byla  podávána  sledovaná  medikace  ve  studii  ATAC,  bez  ohledu  na 
kauzalitu, při střední době sledování 68 měsíců a v době až 14 dnů po přerušení sledované 
léčby. 
 
Tabulka 2   Předem definované nežádoucí příhody ve studii ATAC 
Nežádoucí příhody anastrozol 
(N=3092) 
tamoxifen
(N=3094) 
Návaly horka 1104 (35,7%) 1264 (40,9%)
Bolesti kloubů/ztuhlost 1100 (35,6%) 911 (29,4%)
Změny nálady 597 (19,3%) 554 (17,9%)
Únava/astenie 575 (18,6%) 544 (17,6%) 
Nauzea a zvracení 393 (12,7%) 384 (12,4%)
Zlomeniny 315 (10,2%) 209 (6,8%)
Zlomeniny obratlů,  proximálního  konce  femuru  nebo
distálního konce předloktí/Collesova zlomenina 
133 (4,3%) 91 (2,9%) 
Zlomeniny     distálního     konce     předloktí/Collesova
zlomenina 
67 (2,2%) 50 (1,6%) 
Zlomeniny obratlů 43 (1,4%) 22 (0,7%)
Zlomeniny proximálního konce femuru 28 (0,9%) 26 (0,8%)
Katarakta 182 (5,9%) 213 (6,9%)
Krvácení z pochvy 167 (5,4%) 317 (10,2%)
Ischemická choroba srdce 127 (4,1%) 104 (3,4%)
Angina pectoris 71 (2,3%) 51 (1,6%)
Infarkt myokardu 37 (1,2%) 34 (1,1%)
Koronární arteriální nemoc 25 (0,8%) 23 (0,7%)
Ischemie myokardu 22 (0,7%) 14 (0,5%)
Výtok z pochvy 109 (3,5%) 408 (13,2%)
Jakákoliv žilní tromboembolická příhoda 87 (2,8%) 140 (4,5%)
Tromboembolická příhoda  hlubokých  žil  včetně  plicní
embolie (PE) 
48 (1,6%) 74 (2,4%) 
Ischemická cerebrovaskulární příhoda 62 (2,0%) 88 (2,8%)
 Karcinom endometria 
 
 4 (0,2%) 
 
13 (0,6%) 
 
Stránka 6 z 
Zlomeniny se vyskytovaly s frekvencí 22/1000 paciento-roků, resp. 15/1000 paciento-roků ve 
skupině  léčené anastrozolem,  resp.  tamoxifenem  při  střední  době  sledování  68  měsíců. 
Pozorovaná frekvence zlomenin u anastrozolu je podobná jako u věkově srovnatelné populace 
postmenopauzálních pacientek. U pacientek, kterým byl podáván anastrozol resp. tamoxifen, 
byl výskyt osteoporózy 10,5 %, resp. 7,3%. 
 
Nebylo  zjišťováno,  zda  frekvence  výskytu  zlomenin  a  osteoporózy  ve  studii  ATAC  u 
pacientek  léčených anastrozolem zahrnuje   protektivní  vliv  tamoxifenu,  specifický  vliv 
anastrozolu, či oba účinky současně. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
Klinické zkušenosti s náhodným předávkováním přípravku jsou omezené. Ve studiích na zvířatech 
vykazoval anastrozol  nízkou  akutní  toxicitu. Klinické  studie  byly  provedeny  s  různými  dávkami 
anastrozolu,  do  60  mg  v jedné dávce podané zdravým dobrovolníkům mužům a do 10 mg denně 
podaným  postmenopauzálním  ženám  s pokročilým  karcinomem  prsu.  Tyto  dávky  byly  dobře 
tolerovány.  Jednotlivá  dávka  anastrozolu,  která  vede  k život  ohrožujícím  příznakům,  nebyla 
stanovena.Neexistuje specifické antidotum pro předávkování a léčba musí být symptomatická.  
Při předávkování je třeba mít na paměti možnost spolupůsobení více látek. Je-li pacientka při vědomí, 
je možno vyvolat zvracení. Může pomoci i dialýza, protože anastrozol se neváže ve velké míře na 
plazmatické  bílkoviny.  Doporučuje  se  podpůrná  léčba,  častá  kontrola  vitálních  funkcí  a  důkladné 
pozorování pacientky.  
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: enzymové inhibitory, kód ATC: L02BG 
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Anastrozol je účinný a vysoce selektivní nesteroidní inhibitor aromatázy. U žen po menopauze je 
estradiol produkován primárně konverzí androstenedionu na estron prostřednictvím aromatázového 
enzymatického komplexu v periferních tkáních. Estron je následně konvertován na estradiol. Snížení 
plazmatických  hladin  estradiolu  vyvolává  u  žen  s  karcinomem  prsu  příznivý  účinek. U 
postmenopauzálních  žen  je  podáním  anastrozolu  v  dávce  1  mg  denně  dosaženo  snížení  hladin  
estradiolu o více než 80% při použití nejcitlivějších metod stanovení. 
Anastrozol nemá žádnou progestogenní, androgenní nebo estrogenní aktivitu. 
Stránka 7 z 
Denní  dávky  anastrozolu  do  10  mg  neměly  žádný  vliv  na  sekreci  kortizolu  nebo  aldosteronu, 
měřených  před  a  po  standardním  zátěžovém  testu  s adrenokortikotropním hormonem  (ACTH). 
Suplementace kortikoidů není proto potřebná. 
Klinická účinnost a bezpečnost  
 
Pokročilý karcinom prsu 
První linie léčby u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu  
Byly  provedeny  dvě  dvojitě  slepé  kontrolované  klinické  studie  s  podobným  uspořádáním  (studie 
1033IL/0030 a studie 1033IL/0027), které hodnotily účinnost anastrozolu ve srovnání s tamoxifenem 
v první linii léčby u postmenopauzálních žen s hormonálně pozitivními receptory nebo s neznámým 
stavem  receptorů  u  lokálně pokročilého  nebo  metastatického  karcinomu  prsu.  Celkem  bylo 
randomizováno 1021 pacientek, kterým byl podáván anastrozol 1 mg denně nebo tamoxifen v dávce 
20 mg jednou denně. Primárním cílovým parametrem v obou studiích byla doba do progrese nádoru, 
objektivní míra odpovědi nádoru a bezpečnost.  
 
S ohledem na primární cílové parametry studie 1033IL/0030 prokázala, že anastrozol  je statisticky 
významně lepší než tamoxifen v parametru doba do progrese nádoru (poměr rizik (HR) 1,42; 95% 
interval spolehlivosti (CI) [1,11; 1,82], střední čas do progrese 11,1 a 5,6 měsíce pro anastrozol, resp. 
tamoxifen, p=0,006; objektivní míra odpovědi nádoru byla podobná pro anastrozol i tamoxifen. Studie 
1033IL/0027 prokázala, že anastrozol i tamoxifen mají podobnou objektivní míru odpovědi nádoru a 
dobu  do  progrese  nádoru.  Výsledky  sekundárních  cílových  parametrů  byly  ve  shodě  s  výsledky 
primárních cílových parametrů. V léčebných skupinách obou studií bylo velmi málo úmrtí, takže nelze 
určit rozdíly v celkovém přežití.  
 
Druhá linie léčby u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu  
Anastrozol byl studován ve dvou kontrolovaných klinických studiích (studie 0004 a studie 0005) u 
postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu, u kterých došlo k progresi onemocnění po 
podávání  tamoxifenu  pro  pokročilý  nebo  časný  karcinom  prsu.  Celkem  bylo  randomizováno  pacientek, které užívaly buďto 1 mg nebo 10 mg anastrozolu jednou denně nebo megestrol acetát mg čtyřikrát denně. Primárními cílovými parametry účinnosti byly doba do progrese a objektivní míra 
odpovědi. Vypočítávány byly též míra prolongované stabilizované nemoci (více než 24 týdnů), míra 
progrese a celkové přežití. V obou studiích nebyl zjištěn významný rozdíl mezi lečebnými skupinami 
v žádném z parametrů účinnosti. 
Adjuvantní léčba časného invazivního karcinomu prsu u pacientek s pozitivními hormonálními 
receptory  
Ve velké klinické studii fáze III bylo 9366 postmenopauzálních pacientek s operabilním karcinomem 
prsu léčeno po dobu 5 let (viz níže). Léčba anastrozolem u nich prokázala statisticky lepší výsledek v 
parametru  DFS  (bezpříznakové  období  onemocnění)  ve  srovnání  s  léčbou  tamoxifenem.  Největší 
přínos v parametru DFS byl pozorován u prospektivně definované populace pacientek s hormonálně 
pozitivními receptory. 
 Tabulka 3   Souhrn cílových parametrů studie ATAC: 5letá analýza léčby 
Cílové parametry účinnosti Počet příhod (frekvence)  
 Populace ITT  Nádor s pozitivními 
hormonálními receptory 
 anastrozol 
(N=3125) 
tamoxifen 
(N=3116) 
anastrozol 
(N=2618) 
tamoxifen 
(N=2598) 
Přežití bez příznakůa 575 (18,4) 651 (20,9) 424 (16,2) 497 (19,1) 
Poměr rizik 0,87  0,83 
2stranný 95% CI 0,78 až 0,97  0,73 až 0,94  
hodnota p 0,0127  0,0049  
Stránka 8 z 
Přežití bez vzdálených příznakůb 500 (16,0) 530 (17,0) 370 (14,1) 394 (15,2) 
Poměr rizik 0,94  0,93 
2stranný 95% CI 0,83 až 1,06  0,80 až 1,07  
hodnota p 0,2850 0,Doba do progresec 402 (12,9) 498 (16,0) 282 (10,8) 370 (14,2) 
Poměr rizik 0,79 0,2stranný 95% CI 0,70 až 0,90 0,64 až 0,hodnota p 0,0005 0,Doba do vzdáleného relapsud 324 (10,4) 375 (12,0) 226 (8,6) 265 (10,2) 
Poměr rizik 0,86 0,2stranný 95% CI 0,74 až 0,99 0,70 až 1,hodnota p 0,0427 0,Kontralaterální              primární 
karcinom prsu 
35 (1,1) 59 (1,9) 26 (1,0) 54 (2,1) 
Poměr rozdílů 0,59 0,2stranný 95% CI 0,39 až 0,89 0,30 až 0,hodnota p 0,0131 0.Celkové přežitíe 411 (13,2) 420 (13,5) 296 (11,3) 301 (11,6) 
Poměr rizik 0,97 0,2stranný 95% CI 0,85 až 1,12 0,83 až 1,hodnota p 0,7142 0, 
a  Přežití bez příznaků zahrnuje všechny projevy relapsu a je definováno jako první projev lokoregionálního relapsu, kontralaterální nový karcinom prsu, vzdálený relaps nebo úmrtí (z 
jakékoliv příčiny).  
b  Přežití bez vzdálených příznaků je definováno jako první projev vzdáleného relapsu nebo úmrtí (z jakékoliv příčiny).  
c  Doba do relapsu je definována jako první projev lokoregionálního relapsu, kontralaterální nový karcinom prsu, vzdálený relaps nebo úmrtí na karcinom prsu.  
d  Doba do vzdáleného relapsu je definována jako první projev vzdáleného relapsu nebo úmrtí na karcinom prsu.  
e  Počet (%) pacientek, které zemřely.   
Kombinace anastrozolu a   tamoxifenu nevykázala  žádnou  výhodu  v  účinnosti  ve  srovnání  s 
tamoxifenem  v  celé  populaci  pacientek  a  v  populaci  s  pozitivními  hormonálními  receptory.  Tato 
léčebná skupina byla v průběhu studie ukončena.  
 
Při  aktualizovaném  sledování  se  střední  dobou  10  let  bylo  prokázáno,  že  dlouhodobé  srovnání 
léčebných účinků anastrozolu ve srovnání s tamoxifenem je konzistentní s předchozími analýzami.  
 
Adjuvantní léčba časného invazivního karcinomu prsu u pacientek s pozitivními hormonálními 
receptory, které jsou adjuvantně léčeny tamoxifenem  
 
Byla  provedena  klinická  studie  fáze  III  (Austrian  Breast  and  Colorectal  Cancer  Study  Group 
[ABCSG] 8) u 2579 postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním časným karcinomem prsu, 
které byly léčeny chirurgicky a ozařováním nebo bez ozařování a nebyla jim podávána chemoterapie 
(viz níže). Pacientky převedené na anastrozol po 2 letech adjuvantní léčby tamoxifenem  vykazovaly 
statisticky delší dobu přežití bez příznaků nemoci při střední době sledování až 24 měsíců ve srovnání 
s těmi, kterým byl dále podáván tamoxifen. 
 
 Tabulka 4   Souhrn výsledků a cílových parametrů studie ABCSG Cílové parametry účinnosti Počet příhod (frekvence)  
 anastrozol 
(N=1297) 
tamoxifen 
(N=1282) 
Doba přežití bez příznaků 65 (5,0) 93 (7,3)
Poměr rizik 0,67  
Stránka 9 z  
  
hodnota p 0,Doba do jakéhokoliv relapsu 36 (2,8) 66 (5,1) 
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,35 až 0,hodnota p 0,Doba do vzdáleného relapsu 22 (1,7) 41(3,2) 
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,31 až 0,hodnota p 0,Nový kontralaterální karcinom prsu 7 (0,5) 15 (1,2) 
Poměr rozdílů 0,2stranný 95% CI 0,19 až 1,hodnota p 0,Celkové přežití 43(3,3) 45 (3,5) 
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,63 až 1,hodnota p 0,
Další dvě podobné klinické studie (GABG/ARNO 95 a ITA), v jedné z nich pacientky podstoupily 
chirurgický zákrok a chemoterapii, stejně jako kombinovaná analýza ABCSG  8  a  GABG/ARNO  podpořily tyto výsledky.  
 
Bezpečnostní  profil  anastrozolu  v  těchto  3  studiích  odpovídal  známému  bezpečnostnímu  profilu 
zjištěnému u postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním časným karcinomem prsu.  
 
Kostní minerální denzita (BMD)  
Do klinické studie fáze III/IV (Study of Anastrozole with the Bisphosphonate Risedronate [SABRE]) 
bylo zařazeno 234 postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním časným karcinomem prsu. 
Pacientky byly léčeny anastrozolem 1 mg/den a byly rozděleny do skupin podle aktuálního rizika 
zlomenin kostí: vysoké, střední a nízké riziko. Primárním cílovým parametrem účinnosti byla analýza 
měření  kostní  minerální  denzity  trnu  obratle  bederní  páteře  za  použití  skenovací  metody  DEXA. 
Všechny pacientky ve studii dostávaly vitamin D a kalcium. Pacientky ve skupině s nízkým rizikem 
zlomenin dostávaly samotný anastrozol (N=42), pacientky se středním rizikem byly randomizovány 
do skupiny anastrozol  a risedronát 35 mg jednou týdně (N=77) nebo anastrozol a  placebo (N=77) a 
pacientky ve skupině s vysokým rizikem zlomenin dostávaly anastrozol a risedronát 35 mg jednou 
týdně  (N=38).  Primárním  cílovým  parametrem  byla  změna  minerální  kostní  denzity  trnu  obratle 
bederní páteře ve srovnání s výchozí hodnotou po 12 měsících.  
 
Hlavní analýza po 12 měsících ukázala, že u pacientek se středním až vysokým rizikem zlomenin 
nedošlo ke snížení kostní minerální denzity (posuzovaný podle minerální denzity trnu obratle bederní 
páteře metodou DEXA) po podávání anastrozolu 1mg/den v kombinaci s risedronátem 35 mg jednou 
týdně.  
Dále byl pozorován statisticky nevýznamný pokles BMD u pacientek s nízkým rizikem zlomenin, 
které  byly  léčeny  samotným anastrozolem 1mg/den.  Tyto  nálezy  byly  podpořeny  i  sekundárními 
parametry účinnosti, tj. změnou celkové BMD trnu obratle bederní páteře po 12 měsících léčby.  
 
Tato studie podala důkazy o tom, že je možné uvažovat o podávání bisfosfonátů k léčbě možné ztráty 
minerální kostní denzity u postmenopauzálních žen s časným karcinomem prsu doporučených k léčbě 
anastrozolem. 
 
Pediatrická populace 
Anastrozol není indikován k použití u dětí a dospívajících. Účinnost u studované pediatrické populace 
nebyla stanovena (viz níže). Počet léčených dětí byl příliš omezený na to, aby bylo možno udělat 
Stránka 10 z 
spolehlivé  závěry  o bezpečnosti.  Nejsou  k  dispozici  žádné  údaje  o  potenciálních  dlouhodobých 
účincích anastrozolu u dětí a dospívajících (viz bod 5.3).  
 
Evropská  agentura  pro  léčivé  přípravky  udělila  odklad  povinnosti  předložit  výsledky  studií 
s anastrozolem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace nízkého vzrůstu v důsledku deficitu 
růstového hormonu (GHD), testotoxikózy, gynekomastie a McCune-Albright syndromu (viz bod 4.2).  
 
Nízký vzrůst v důsledku deficitu růstového hormonu (GHD) 
Randomizovaná dvojitě zaslepená multicentrická studie hodnotila 52 pubertálních chlapců (věk 11 až 
16 let včetně) s GHD léčených po dobu 12 až 36 měsíců anastrozolem 1 mg/den nebo placebem v 
kombinaci  s  růstovým  hormonem.  Pouze  14  chlapců  léčených anastrozolem  dokončilo  36měsíční 
sledování.  
 
Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v růstových parametrech predikované výšky v dospělosti, 
výšky,  výšky  SDS  (standardní  skóre  odchylky)  a  rychlosti  růstu  ve  srovnání s  placebem.  Data  o 
konečné výšce nebyla k dispozici. Zatímco počet léčených dětí byl velmi omezený na to, aby bylo 
možno učinit spolehlivé závěry o bezpečnosti, byla zaznamenána vyšší frekvence zlomenin a trend ke 
snížené minerální kostní denzitě ve skupině léčené anastrozolem ve srovnání s placebem.  
 
Testotoxikóza 
V  otevřené  multicentrické  studii  bez  komparátoru  bylo  hodnoceno  14  chlapců  (věk  2  až  9  let)  s 
familiární, na mužské pohlaví vázanou předčasnou pubertou, též známé jako testotoxikóza, kteří byli 
léčeni kombinací anastrozol a bikalutamid. Primárním cílovým parametrem bylo hodnocení účinnosti 
a bezpečnosti tohoto kombinačního režimu po dobu 12 měsíců. Třináct ze 14 zařazených pacientů 
dokončilo 12měsíční léčbu (jeden pacient nebyl hodnocen v následném hodnocení). Nebyl zjištěn 
statisticky  významný  rozdíl  v  rychlosti  růstu po  12měsíční  léčbě  ve  srovnání  s  rychlostí  růstu  v 
průběhu 6 měsíců před vstupem do studie.  
 
Studie gynekomastie 
Klinická studie 0006 byla randomizovaná dvojitě zaslepená multicentrická studie u 82 pubertálních 
chlapců  ve  věku  11-18  let  včetně  s  gynekomastií  trvající  déle  než  12  měsíců. Pacienti  dostávali 
anastrozol v dávce 1 mg denně nebo placebo po dobu až 6 měsíců. Nebyl zjištěn významný rozdíl v 
počtu pacientů, kteří vykazovali 50% nebo větší snížení celkového objemu prsu po 6 měsících léčby 
ve skupině léčené anastrozolem 1 mg/den nebo placebem.  
 
Klinická studie 0001 byla otevřená farmakokinetická studie s opakovaným podáváním anastrozolu mg  denně  u  36  pubertálních  chlapců  s  gynekomastií  trvající  méně  než  12  měsíců.  Sekundárním 
cílovým parametrem bylo hodnocení podílu pacientů, u kterých došlo ke zmenšení objemu zvětšeného 
prsu měřením u obou prsů o nejméně 50% při srovnání dne 1 a po 6 měsících sledované léčby, 
tolerance  léčby  a  bezpečnosti.  Po  6  měsících  bylo  u  56%  (20/36)  chlapců  pozorováno  snížení 
celkového objemu prsů o 50% a více.  
 
Studie McCune-Albrightova syndromu (MAS) 
Klinická studie 0046 byla mezinárodní multicentrická otevřená exploratorní studie s anastrozolem u 
28 dívek (věk od 2 do 10 let včetně) s McCune-Albrightovým syndromem (MAS). Primárním cílovým 
parametrem  bylo  hodnocení  bezpečnosti  a  účinnosti anastrozolu 1  mg/den  u  pacientek  s  MAS. 
Účinnost sledované léčby byla hodnocena na základě podílu pacientek, které vyhovovaly definovaným 
kritériím vaginálního krvácení, kostního věku a rychlosti růstu. 
 
Při léčbě nebyla zjištěna statisticky významná změna frekvence vaginálního krvácení. Nedošlo ke 
klinicky  významným  změnám  ve  stagingu  podle  Tannera,  průměrného  objemu  vaječníků  nebo 
průměrného  objemu  dělohy.  Nedošlo  ke  statisticky  významným  změnám  v  rychlosti  zvyšování 
kostního věku ve srovnání s výchozím stavem. Rychlost růstu (v cm/rok) byla významně zpomalena 
(p 0,05) při porovnání výchozího stavu, měsíce 0 až měsíce 12 a při srovnání období před léčbou a 
druhého pololetí léčby (7. až 12. měsíců). 
Stránka 11 z  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce  
Anastrozol se rychle vstřebává a maximální plazmatické koncentrace je obvykle dosaženo do dvou 
hodin po podání nalačno. Jídlo mírně zpomaluje rychlost absorpce, ne však její rozsah. Neočekává se, 
že by malá změna rychlosti absorpce mohla mít klinicky významný vliv na ustálené plazmatické 
koncentrace  při  dávkování  přípravku  Alozexjednou  denně.  Po  sedmi  denních  dávkách  dosahují 
plazmatické koncentrace anastrozolu asi 90 až 95 % ustálených koncentrací a kumulace  je  3 až násobná. Neprokázalo se, že by farmakokinetické vlastnosti anastrozolu byly závislé na době podání 
nebo na velikosti dávky.  
 
Farmakokinetika anastrozolu není závislá na věku postmenopauzálních žen.  
 
Distribuce 
Pouze 40% anastrozolu se váže na plazmatické bílkoviny.  
 
Eliminace 
Anastrozol je pomalu eliminován, plazmatický eliminační poločas je 40 až 50 hodin. Anastrozol je u 
postmenopauzálních žen extenzivně metabolizován. Do 72 hodin po podání se méně než 10% podané 
dávky se vyloučí v nezměněné podobě močí. Anastrozol se metabolizuje N-dealkylací, hydroxylací a 
glukuronidací. Metabolity se vylučují převážně močí. Triazol, hlavní metabolit anastrozolu v plazmě, 
nemá inhibiční vliv na aromatázu.  
 
Poškození ledvin nebo jater  
U  dobrovolníků  se  stabilizovanou  jaterní  cirhózou  je  zdánlivá  clearance  (Cl/F)  anastrozolu  po 
perorálním  podání  přibližně  o  30  %  nižší  než  u  srovnatelných  kontrol  (studie  1033IL/0014). 
Plazmatické koncentrace anastrozolu u dobrovolníků s jaterní cirhózou byly v rozmezí pozorovaném u 
normálních subjektů v jiných studiích. Plazmatické koncentrace anastrozolu pozorované v průběhu 
dlouhodobých  studií  účinnosti  u  pacientů  s  jaterním  poškozením  byly  v  rozmezí  plazmatických 
koncentrací anastrozolu pozorovaných u pacientů bez jaterního poškození.  
 
Zdánlivá  clearance  (Cl/F)  anastrozolu  po  perorálním  podání  ve  studii  1033IL/0018  nebyla  u 
dobrovolníků se závažným poškozením ledvin (GFR < 30 ml/min) ovlivněna, což je v souladu s tím, 
že anastrozol je eliminován převážně metabolismem. Plazmatické koncentrace anastrozolu pozorované 
v  průběhu  dlouhodobých  studií  účinnosti  u  pacientů  s  poškozením  ledvin  byly  v  rozmezí 
plazmatických  koncentrací  anastrozolu  pozorovaných  u  pacientů  bez  poškození  ledvin.  Podávání 
anastrozolu pacientkám se závažným poškozením ledvin by mělo být prováděno s opatrností (viz body 
4.2 a 4.4).  
 
Pediatrická populace 
U  chlapců  s  pubertální  gynekomastií  (10-17  let)  vykazoval  anastrozol  rychlou  absorpci,  velký 
distribuční objem a pomalou eliminaci s poločasem přibližně 2 dny. Clearance anastrozolu byla nižší u 
dívek (3-10 let) než u starších chlapců a expozice byla vyšší. U dívek vykazuje anastrozol velký 
distribuční objem a pomalou eliminaci 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném  podávání,  genotoxicity,  hodnocení  kancerogenního  potenciálu  a  reprodukční  toxicity 
neodhalily žádné zvláštní riziko pro populaci, pro kterou je přípravek indikován.  
 
Akutní toxicita  
Stránka 12 z  
Ve studiích na zvířatech byla toxicita zaznamenána pouze při vysokém dávkování. Ve studiích na 
akutní toxicitu u hlodavců byla LD50 anastrozolu po perorálním podání větší než 100 mg/kg/den a po 
intraperitoneální aplikaci větší než 50 mg/kg/den. Ve studii na akutní toxicitu po perorálním podání u 
psů byla LD50 vyšší než 45 mg/kg/den.  
 
Chronická toxicita  
Ve studiích na zvířatech byly nežádoucí účinky zaznamenány pouze při vysokém dávkování. Studie na 
toxicitu po opakovaném podávání se prováděly na potkanech a na psech. Ve studiích na toxicitu 
nebyly nalezeny prahové koncentrace anastrozolu, které by neměly žádný toxický účinek. Účinky, 
které  byly  vyvolány  nízkými  (1  mg/kg/den)  a  středními  (pes  3  mg/kg/den,  potkan  5  mg/kg/den) 
dávkami  souvisely  s  farmakologickými  vlastnostmi  anastrozolu  nebo  s  jeho  schopností  indukovat 
enzymy a tyto účinky nebyly doprovázeny významnými toxickými nebo degenerativními změnami.  
 
Mutagenita  
Genetické  toxikologické  studie  s  anastrozolem  prokázaly,  že  anastrozol nemá  mutagenní  ani 
klastogenní vlastnosti.  
 
Reprodukční toxikologie  
Ve studii fertility byl odstaveným potkanům – samcům podáván perorálně anastrozol v dávce 50 nebo 
400 mg/l v pitné vodě po dobu 10 týdnů. Naměřené střední hodnoty plazmatických koncentrací byly 
44,4 (± 14,7) ng/ml, respektive 165 (±90) ng/ml. Ukazatele páření byly negativně ovlivněny u obou 
dávek, zatímco snížení plodnosti bylo zřejmé pouze u dávky 400 mg/l. Toto snížení plodnosti bylo 
přechodné,  neboť  schopnost  páření  i  parametry  plodnosti  byly  po  9týdenním  období  bez  léčby 
podobné jako v kontrolní skupině.  
 
Perorální podávání anastrozolu samicím potkanů v dávce 1,0 mg/kg/den mělo za následek vysoký 
výskyt neplodnosti a v dávce 0,02 mg/kg/den ztrát preimplantačně. Tyto účinky se objevily v klinicky 
relevantních  dávkách.  Účinek  u  lidí  nelze  vyloučit.  Tyto  účinky  se  vztahují  k  farmakologickému 
účinku látky a zcela vymizely po 5 týdnech, kdy byla látka vysazena.  
 
Perorální  podávání  anastrozolu  březím  samicím  potkanů  a  králíků  nemělo  teratogenní  účinky  v 
dávkách až 1,0, resp. 0,2 mg/kg/den. Účinky, které byly pozorovány (zvětšení placenty u potkanů a 
ztráta březosti u králíků), se vztahovaly k farmakologickému účinku látky.  
 
Přežívání  mláďat  potkanů  bylo  negativně  ovlivněno,  pokud  byl  samicím  podáván  anastrozol  v 
dávkách 0,02 mg/kg/den a vyšších (od 17. dne březosti až do 22. dne po vrhu). Tato zjištění souvisejí s 
farmakologickým účinkem látky na průběh vrhu. Nebyly pozorovány nežádoucí účinky na chování a 
reprodukční schopnosti první generace mláďat, které by mohly souviset s podáváním anastrozolu březí 
samici.  
 
Kancerogenní potenciál 
Výsledky dvouleté studie karcinogenity u potkanů ukázaly zvýšený výskyt jaterních neoplazmat a 
děložních stromálních polypů u samic a zvýšení četnosti výskytu tyreoidních adenomů u samců pouze 
po podání vysokých dávek (25 mg/kg/den). Tyto změny byly zjištěny při dávkování, které 100krát 
převyšuje expozici u lidí po podání terapeutických dávek, a z tohoto důvodu se předpokládá, že tyto 
nálezy nemají klinický význam při léčbě pacientů anastrozolem. 
 
Výsledky dvouleté studie karcinogenity u myší prokázaly vznik benigních ovariálních tumorů a změny 
ve výskytu lymforetikulárních neoplazmat (méně histiocytických sarkomů u samic a více úhynů jako 
důsledek  tvorby  lymfomů).  Tyto  nálezy  jsou  pokládány  za  druhově  specifické  projevy  inhibice 
aromatázy u myší, a nemají proto z klinického hlediska význam pro léčbu lidí anastrozolem.  
Stránka 13 z  
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety: 
Monohydrát laktózy 
Kukuřičný škrob
Povidon KMikrokrystalická celulóza pHSodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) 
Koloidní bezvodý oxid křemičitý 
Magnesium-stearát (E572)
Mastek 
Potahová vrstva tablety: 
Hypromelóza 5 cp (E464) 
Makrogol Oxid titaničitý (E171)
Mastek 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se.  
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. 
 
6.5    Druh obalu a velikost balení 
 
Tablety jsou dodávány v PVC/Al blistrech obsahujících 10 nebo 14 tablet.  
Velikost balení: 20, 28, 30, 50, 84, 98, 100 a 300 potahovaných tablet v krabičce. 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci a další manipulaci 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Praha, Česká republika 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
44/440/08-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
24. 9. 2008/14. 5.  
Stránka 14 z 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
16. 5.