Sp.zn.sukls 
SOUHR ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Atomoxetin Glenmark 10 mg tvrdé tobolky
Atomoxetin Glenmark 18 mg tvrdé tobolky
Atomoxetin Glenmark 25 mg tvrdé tobolky
Atomoxetin Glenmark 40 mg tvrdé tobolky
Atomoxetin Glenmark 60 mg tvrdé tobolky
Atomoxetin Glenmark 80 mg tvrdé tobolky
Atomoxetin Glenmark 100 mg tvrdé tobolky 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Atomoxetin Glenmark 10 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 10 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Atomoxetin Glenmark 18 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 18 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Atomoxetin Glenmark 25 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 25 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Atomoxetin Glenmark 40 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 40 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Atomoxetin Glenmark 60 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 60 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Atomoxetin Glenmark 80 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 80 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Atomoxetin Glenmark 100 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje atomoxetinum 100 mg (jako atomoxetinum hydrochloridum). 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Tvrdá tobolka 
 
Atomoxetin Glenmark 10 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 3 (délka 15,7 ± 0,4 mm), neprůhledné bílé víčko potištěné černým 
inkoustem "10" a neprůhledné bílé tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
Atomoxetin Glenmark 18 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 3 (délka 15,7 ± 0,4 mm), neprůhledné sytě žluté víčko potištěné 
černým inkoustem "18" a neprůhledné bílé tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
Atomoxetin Glenmark 25 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 3 (délka 15,7 ± 0,4 mm), neprůhledné modré víčko potištěné černým 
inkoustem "25" a neprůhledné bílé tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
 
Atomoxetin Glenmark 40 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 3 (délka 15,7 ± 0,4 mm), neprůhledné modré víčko potištěné černým 
inkoustem "40" a neprůhledné modré tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
Atomoxetin Glenmark 60 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 2 (délka 17,6 ± 0,4 mm), neprůhledné modré víčko potištěné černým 
inkoustem "60" a neprůhledné sytě žluté tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
Atomoxetin Glenmark 80 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 2 (délka 17,6 ± 0,4 mm), neprůhledné hnědé víčko potištěné černým 
inkoustem "80" a neprůhledné bílé tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
Atomoxetin Glenmark 100 mg tvrdé tobolky
Tvrdá želatinová tobolka velikosti 1 (délka 19,1 ± 0,4 mm), neprůhledné hnědé víčko potištěné černým 
inkoustem "100" a neprůhledné hnědé tělo potištěné černým inkoustem "mg". 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Atomoxetin   Glenmark   je jako  součást  komplexního  léčebného  programu indikován  k  léčbě 
hyperkinetické poruchy (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, ADHD) u dětí od 6 let a starších, u 
dospívajících a u dospělých. Léčba musí být zahájena odborníkem na léčbu ADHD, jako je pediatr, 
psychiatr  se  specializací  na  děti  a  dospívající  nebo  psychiatr.  Diagnóza  má  být  stanovena  podle 
současných kritérií DSM nebo vodítek v ICD. 
 
U dospělých mají být potvrzeny příznaky ADHD přetrvávající již z dětství. Je vhodné potvrzení třetí 
stranou a léčba přípravkem Atomoxetin Glenmark nemá být zahájena, pokud je ověření příznaků ADHD 
v dětství nejisté. Diagnóza nemá být stanovena pouze na základě přítomnosti jednoho nebo několika 
příznaků ADHD. Na základě klinického zhodnocení by pacienti měli mít ADHD přinejmenším střední 
závažnosti projevující se alespoň středně těžkým funkčním postižením ve dvou nebo více oblastech 
(např. sociální, akademické a/nebo pracovní fungování), které ovlivňuje několik oblastí života jedince. 
 
Doplňkové informace pro bezpečné použití tohoto přípravku:  
 
Komplexní léčebný program obvykle zahrnuje psychologická, edukační a sociální opatření a je zaměřen 
na  stabilizaci  pacientů  s  behaviorálním  syndromem  charakterizovaným  symptomy,  které  mohou 
zahrnovat dlouhodobou anamnézu krátkého udržení pozornosti, roztržitost, emoční labilitu, impulzivitu, 
středně těžkou až těžkou hyperaktivitu, drobné neurologické příznaky a abnormální EEG. Schopnost se 
učit může i nemusí být narušena.  
 
Farmakologická léčba není indikována u všech pacientů s tímto syndromem a rozhodnutí o použití 
přípravku musí být založeno na pečlivém zhodnocení závažnosti symptomů a zhoršení funkcí pacienta 
ve vztahu k jeho věku a přetrvávání symptomů. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Přípravek  Atomoxetin  Glenmark  se  podává  v  jedné  dávce  denně ráno.  U  pacientů,  u  kterých  se 
nedosáhne uspokojivé klinické odpovědi (snášenlivost [např. nauzea nebo somnolence] nebo účinnost) 
 
při užívání přípravku Atomoxetin Glenmark v jedné denní dávce, může být přínosné užívání 2x denně 
v rovnoměrně rozdělených dávkách ráno a pozdě odpoledne nebo časně navečer. 
 
Pediatrická populace
Dávkování u pediatrické populace do 70 kg tělesné hmotnosti:  
Léčba přípravkem Atomoxetin Glenmark má být zahájena celkovou denní dávkou přibližně 0,5 mg/kg. 
Úvodní dávka se má udržovat minimálně 7 dní před vzestupnou titrací, a to podle klinické odpovědi a 
snášenlivosti. Doporučená udržovací dávka je přibližně 1,2 mg/kg/den (v závislosti na tělesné hmotnosti 
pacienta a dostupných silách atomoxetinu). U dávek vyšších než 1,2 mg/kg/den nebyl pozorován žádný 
další přínos. Bezpečnost jednotlivých dávek nad 1,8 mg/kg/den a celkových denních dávek nad 1,mg/kg nebyla systematicky hodnocena. V některých případech může být vhodné pokračovat v léčbě do 
dospělosti.  
 
Dávkování u pediatrické populace nad 70 kg tělesné hmotnosti:  
Léčba přípravkem Atomoxetin Glenmark se má zahájit celkovou denní dávkou 40 mg. Úvodní dávka 
se má udržovat minimálně 7 dní před vzestupnou titrací, a to podle klinické odpovědi a snášenlivosti. 
Doporučená udržovací dávka je 80 mg. U dávek vyšších než 80 mg nebyl pozorován žádný další přínos. 
Maximální doporučená celková denní dávka je 100 mg. Bezpečnost jednotlivých dávek nad 120 mg a 
celkových denních dávek nad 150 mg nebyla systematicky hodnocena. 
 
Dospělí: 
Léčba přípravkem Atomoxetin Glenmark se má zahájit celkovou denní dávkou 40 mg. Úvodní dávka 
se má udržovat minimálně 7 dní před vzestupnou titrací, a to podle klinické odpovědi a snášenlivosti. 
Doporučená denní udržovací dávka je 80 mg až 100 mg. Maximální doporučená celková denní dávka 
je 100 mg. Bezpečnost jednotlivých dávek nad 120 mg a celkových denních dávek nad 150 mg nebyla 
systematicky hodnocena. 
 
Doplňující informace pro bezpečné použití tohoto přípravku: 
 
Screeningové vyšetření před zahájením léčby: 
Před předepsáním přípravku je nezbytné odebrat anamnézu a vyhodnotit kardiovaskulární stav pacienta 
včetně krevního tlaku a srdeční frekvence (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Průběžné sledování: 
Pravidelně by měl být monitorován kardiovaskulární stav pacienta a po každé úpravě dávky a následně 
nejméně každých 6 měsíců měřen a zaznamenáván krevní tlak a pulz. U pediatrických pacientů je 
doporučeno  zaznamenávání  hodnot  do  percentilového  grafu.  U  dospělých  by  měly  být  dodrženy 
současné doporučené postupy léčby hypertenze (viz bod 4.4). 
 
Ukončení léčby:  
V průběhu klinického zkoušení nebyly popsány výrazné příznaky z vysazení. V případě signifikantních 
nežádoucích účinků může být atomoxetin vysazen najednou, jinak se přípravek vysazuje postupně v 
průběhu přiměřené doby. 
 
Léčba  přípravkem Atomoxetin Glenmark nemusí  být  časově  neomezená.  V  případě,  kdy  pacienti 
pokračují v léčbě atomoxetinem déle než 1 rok, má být provedeno opětovné vyhodnocení potřeby 
terapie, zejména pokud se u pacienta dosáhlo stabilní a uspokojivé odpovědi. 
 
Zvláštní skupiny pacientů  
Jaterní insuficience: U pacientů se středně těžkou jaterní insuficiencí (Child-Pughova třída B) se mají 
úvodní a cílové dávky snížit na 50 % obvyklé dávky. U pacientů s těžkou insuficiencí jater (Child- 
Pughova třída C) se mají úvodní a cílové dávky snížit na 25 % obvyklé dávky (viz bod 5.2).  
 
Insuficience ledvin: Pacienti v terminálním stadiu onemocnění ledvin mají vyšší systémovou expozici 
atomoxetinu než zdraví lidé (vzestup asi o 65 %), nebyl však zjištěn žádný rozdíl, když byla expozice 
opravena na dávku v mg/kg. Atomoxetin Glenmark může být proto podáván pacientům s ADHD v 
 
terminálním stadiu  onemocnění  ledvin  nebo  s  nižším  stupněm  insuficience  ledvin  v  normálním 
dávkovacím režimu. U pacientů v konečném stádiu onemocnění ledvin může atomoxetin exacerbovat 
hypertenzi (viz bod 5.2). 
 
Přibližně u 7 % pacientů kavkazského typu genotyp vykazuje nefunkční enzym CYP2D6 (tzv. pomalí 
metabolizátoři CYP2D6). Expozice atomoxetinu je u pacientů s tímto genotypem několikanásobně vyšší 
ve srovnání s pacienty s funkčním enzymem. Pomalí metabolizátoři jsou proto vystaveni vyššímu riziku 
nežádoucích účinků (viz bod 4.8 a 5.2). U pacientů se známým genotypem pomalých metabolizátorů 
má být proto zvážena nižší zahajovací dávka a její pomalejší zvyšování.  
 
Starší populace: Použití atomoxetinu nebylo systematicky hodnoceno u pacientů nad 65 let. 
 
Pediatrická populace mladší šesti let: Bezpečnost a účinnost přípravku Atomoxetin Glenmark u dětí do 
šesti let nebyla stanovena. Atomoxetin Glenmark se proto nemá používat u dětí do 6 let (viz bod 4.4). 
 
 
Způsob podání 
Perorální podání. Přípravek Atomoxetin Glenmark může být podáván nezávisle na jídle. 
Tobolky se nemají otvírat a obsah tobolek se nemá vyndávat a užívat jiným způsobem (viz bod 4.4). 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Atomoxetin se nesmí užívat v kombinaci s inhibitory monoaminoxidázy (IMAO).  
Atomoxetin se nesmí užívat minimálně 2 týdny po vysazení léčby IMAO. Léčba IMAO nesmí být 
zahájena v době kratší než 2 týdny po vysazení atomoxetinu.  
 
Atomoxetin se nesmí používat u pacientů s glaukomem s úzkým úhlem, protože v klinických studiích 
bylo užívání atomoxetinu spojeno se zvýšeným výskytem mydriázy.  
 
Atomoxetin se nesmí používat u pacientů se závažnými kardiovaskulárními nebo cerebrovaskulárními 
poruchami (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití – Kardiovaskulární účinky). Závažné 
kardiovaskulární poruchy mohou zahrnovat těžkou hypertenzi, srdeční selhání, arteriální okluzivní 
chorobu, anginu pectoris, hemodynamicky  významnou vrozenou srdeční poruchu, kardiomyopatie, 
infarkt  myokardu,  potenciálně  život  ohrožující  arytmie  a  poruchy  způsobené  dysfunkcí  iontových 
kanálů.  Závažné  cerebrovaskulární  poruchy  zahrnují  cerebrální  aneurysma  nebo  cévní  mozkovou 
příhodu. 
 
Atomoxetin se nesmí používat u pacientů s feochromocytomem nebo anamnézou feochromocytomu 
(viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití – Kardiovaskulární účinky). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Sebevražedné chování 
U  pacientů  léčených  atomoxetinem  bylo  hlášeno  sebevražedné  chování  (pokus  o sebevraždu a 
sebevražedné myšlenky). Ve dvojitě zaslepených klinických studiích bylo sebevražedné chování méně 
časté, ale bylo pozorováno s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících léčených atomoxetinem ve srovnání 
s  pacienty,  kterým  bylo  podáváno  placebo, u  nichž  se takové  případy  nevyskytovaly.  Ve dvojitě 
zaslepených klinických studiích u dospělých nebyl rozdíl v četnosti výskytu sebevražedného chování 
mezi atomoxetinem a placebem. U pacientů léčených kvůli ADHD má být pečlivě sledován nový výskyt 
nebo zhoršení sebevražedného chování.  
 
Náhlé úmrtí a preexistující srdeční abnormality 
U pacientů se strukturálními srdečními abnormalitami, kteří užívali atomoxetin v běžných dávkách, bylo 
hlášeno náhlé úmrtí. Ačkoli některé závažné srdeční strukturální abnormality samotné s sebou nesou 
 
zvýšené riziko náhlého úmrtí, má být atomoxetin používán u pacientů se známými závažnými srdečními 
strukturálními abnormalitami pouze se zvýšenou opatrností a po konzultaci s kardiologem.  
 
Kardiovaskulární účinky 
Atomoxetin může ovlivnit srdeční tep a krevní tlak.  
U většiny pacientů užívajících atomoxetin se vyskytuje mírný vzestup tepové frekvence (průměrně < úderů/min) a/nebo zvýšení krevního tlaku (průměrně < 5 mm Hg) (viz bod 4.8). 
 
Kombinovaná data z kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií ADHD nicméně ukazují, že 
se u přibližně 8-12 % dětí a dospívajících a  6-10 % dospělých objevily výraznější změny tepové 
frekvence (20 úderů za minutu a více) a krevního tlaku (15-20 mm Hg nebo více). Analýzy těchto údajů 
z klinických studií ukázaly, že přibližně u 15-26 % dětí a dospívajících a 27-32 % dospělých, u kterých 
dochází k těmto změnám krevního tlaku a tepové frekvence v průběhu léčby atomoxetinem, se projevilo 
jejich  přetrvávající  nebo  progresivní  zvýšení.  Dlouhodobé  setrvalé  změny  krevního  tlaku  mohou 
potenciálně přispívat ke klinickým následkům, jako je hypertrofie myokardu.  
 
Z  těchto  důvodů  je  nutné  u  pacientů,  u  kterých  se  zvažuje  léčba  atomoxetinem,  provést  pečlivé 
zhodnocení anamnézy a fyzikální vyšetření eventuální přítomnosti kardiovaskulárního onemocnění, 
pokud  počáteční  nálezy  naznačují  předchozí  nebo současné  onemocnění,  je  nutné  další  vyšetření 
kardiologem.  
 
Před zahájením léčby, v průběhu léčby, po každé úpravě dávky a následně nejméně každých 6 měsíců 
se doporučuje měření a zaznamenání krevního pulsu a tlaku, aby mohla být odhalena případná klinicky 
významná zvýšení. U pediatrických pacientů je doporučeno zaznamenávání hodnot do percentilového 
grafu. U dospělých mají být dodrženy současné doporučené postupy léčby hypertenze.  
 
Atomoxetin se nesmí používat u pacientů se závažnými kardiovaskulárními nebo cerebrovaskulárními 
poruchami (viz bod 4.3 Kontraindikace – Závažné kardiovaskulární a cerebrovaskulární poruchy). 
Atomoxetin má být používán s opatrností u pacientů, u kterých může zvýšení krevního tlaku a tepové 
frekvence  zhoršit  základní  onemocnění,  jako  jsou  pacienti  s  hypertenzí,  tachykardií  nebo 
kardiovaskulárním či cerebrovaskulárním onemocněním.  
 
Pacienti,  u  kterých  dojde  v  průběhu  léčby  atomoxetinem  k  rozvoji  příznaků  jako  jsou  palpitace, 
námahová bolest na hrudi, nevysvětlená synkopa, dyspnoe, nebo jiných příznaků naznačujících srdeční 
onemocnění, mají urychleně podstoupit vyšetření u kardiologa. 
 
Mimo to má být atomoxetin používán se zvýšenou opatrností u pacientů s vrozeným nebo získaným 
prodloužením QT intervalu nebo prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze (viz body 4.5 a 4.8).  
 
Protože byla hlášena také ortostatická hypotenze, musí se atomoxetin používat s opatrností u stavů, které 
mohou predisponovat k hypotenzi nebo u stavů, které jsou spojeny s náhlými změnami tepové frekvence 
nebo krevního tlaku.  
 
Cerebrovaskulární účinky 
Pacienti s dalšími rizikovými faktory pro rozvoj cerebrovaskulárních stavů (jako je kardiovaskulární 
onemocnění v anamnéze, konkomitantní medikace zvyšující krevní tlak) mají být po zahájení léčby 
atomoxetinem při každé návštěvě zkontrolováni kvůli možným neurologickým známkám a příznakům.  
 
Jaterní účinky 
Velmi vzácně bylo spontánně hlášeno poškození jater, které se projevovalo zvýšením hodnot jaterních 
enzymů a bilirubinu společně se žloutenkou. V některých velmi vzácných případech bylo také hlášeno 
závažné poškození jater, včetně akutního jaterního selhání. Léčba přípravkem Atomoxetine Glenmark 
se u pacientů se žloutenkou nebo laboratorně prokázaným poškozením jater musí ukončit a nesmí již 
být znovu zahájena.  
 
 
 
 
Psychotické nebo manické symptomy 
Atomoxetin v běžných dávkách může u pacientů bez předchozí anamnézy psychotického onemocnění 
nebo mánie vyvolat rozvoj psychotických nebo manických symptomů, jako jsou halucinace, bludy, 
mánie nebo agitovanost. V případě rozvoje těchto symptomů má být zvážen případný kauzální vztah k 
atomoxetinu  a  má být zváženo ukončení léčby. Nelze vyloučit možnost, že přípravek Atomoxetine 
Glenmark excerbuje preexistující psychotické nebo manické příznaky. 
 
Agresivní chování, hostilita nebo emoční labilita 
Hostilita (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byla v klinických studiích mnohem častěji 
pozorována u dětí, dospívajících a dospělých léčených atomoxetinem v porovnání s těmi, kterým bylo 
podáváno  placebo.  Emoční  labilita  byla  v  klinických  studiích  častěji  pozorována  u  dětí  léčených 
atomoxetinem v porovnání s těmi, kterým bylo podáváno placebo. U pacientů má být pečlivě sledován 
nový výskyt nebo zhoršení agresivního chování, hostility nebo emoční lability.  
 
Možné alergické příhody 
I  když  méně často, byly u pacientů užívajících atomoxetin zaznamenány alergické reakce, včetně 
anafylaktické reakce, vyrážky, angioneurotického edému a kopřivky.  
 
Epileptické záchvaty 
Při podávání atomoxetinu jsou potenciálním rizikem epileptické záchvaty. Atomoxetin má být podáván 
se zvýšenou opatrností u pacientů se záchvaty v anamnéze. Pokud se u pacienta objeví záchvaty křečí, 
nebo pokud se jejich frekvence zvýší a není-li přitom určena jiná příčina, má se zvážit přerušení léčby 
atomoxetinem.  
 
Růst a celkový vývoj 
Během léčby atomoxetinem má být u dětí a dospívajících sledován tělesný růst a celkový  vývoj. 
Pacienti, u kterých je potřebná dlouhodobá léčba, mají být sledováni, a u těch dětí a dospívajících, kteří 
uspokojivě nerostou nebo nepřibývají uspokojivě na hmotnosti,  se  má zvážit redukce dávky nebo 
přerušení léčby. 
 
Údaje z klinických studií nenaznačují škodlivý vliv atomoxetinu na kognitivní funkce a sexuální zrání, 
avšak  množství dostupných údajů týkajících se dlouhodobé léčby je omezené. Pacienti vyžadující 
dlouhodobou terapii proto mají být pečlivě sledováni.  
 
Rozvoj nebo zhoršení komorbidní deprese, úzkosti a tiků 
V kontrolované studii u pediatrických pacientů s ADHD a komorbidními chronickými motorickými tiky 
nebo Tourettovým syndromem nedošlo u pacientů léčených atomoxetinem ke zhoršení tiků ve srovnání 
s pacienty užívajícími placebo. V kontrolované studii u dospívajících pacientů s ADHD a komorbidní 
depresivní poruchou nedošlo u pacientů léčených atomoxetinem ke zhoršení deprese ve srovnání s 
pacienty užívajícími placebo. Ve dvou kontrolovaných studiích (jedna u pediatrických pacientů a druhá 
u dospělých pacientů) u pacientů s ADHD a komorbidní úzkostnou poruchou nedošlo u pacientů 
léčených atomoxetinem ke zhoršení příznaků úzkosti ve srovnání s pacienty užívajícími placebo.  
 
V postmarketingovém  hlášení  nežádoucích  účinků byla  u pacientů užívajících  atomoxetin  hlášena 
úzkost a deprese nebo depresivní nálada vzácně a tiky velmi vzácně (viz bod 4.8).  
 
U pacientů, kteří jsou léčeni atomoxetinem pro ADHD, má být sledován výskyt nebo zhoršení příznaků 
úzkosti, depresivní nálady a deprese nebo tiků.  
 
Pediatrická populace mladší šesti let
Přípravek Atomoxetin  Glenmark by neměl být používán u dětí mladších 6 let vzhledem k tomu, že 
bezpečnost a účinnost přípravku nebyla v této věkové skupině stanovena. 
 
Další terapeutické použití 
Atomoxetin není určen k terapii těžkých epizod deprese a/nebo úzkosti, protože výsledky klinických 
studií prováděných u dospělých u těchto stavů, bez přítomnosti ADHD, neprokázaly v porovnání s 
placebem žádný účinek (viz bod 5.1). 
 
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Účinek jiných léků na atomoxetin:  
 
IMAO: Atomoxetin se nesmí používat s inhibitory monoaminooxidázy (viz bod 4.3).  
 
Inhibitory CYP2D6 (SSRI (např. fluoxetin, paroxetin), chinidin, terbinafin): U pacientů užívajících tyto 
přípravky může být expozice atomoxetinu zvýšena 6 až 8krát a Css  max vyšší 3 až 4krát, protože se 
primárně metabolizuje cestou CYP2D6. U pacientů, kteří užívají rovněž inhibitory CYP2D6, může být 
nutná pomalejší titrace a nižší konečná dávka atomoxetinu. Pokud po nastavení odpovídající dávky 
atomoxetinu dojde k ukončení nebo zahájení léčby inhibitorem CYP2D6, má být u pacienta vzhledem 
k možné potřebě úpravy dávky znovu vyhodnocena klinická odpověď a snášenlivost.  
 
Vzhledem  k  neznámému  riziku  klinicky  významného  zvýšení  expozice  atomoxetinu in  vivo je 
doporučena zvýšená opatrnost u pomalých metabolizátorů CYP2D6, pokud je atomoxetin kombinován 
se silnými inhibitory enzymů cytochromu P450 jinými než CYP2D6.  
 
Salbutamol (nebo jiní beta2 agonisté):  
Atomoxetin je nutné podávat s opatrností pacientům léčeným vysokou dávkou salbutamolu (nebo jiných 
beta2 agonistů) podávanou pomocí nebulizace nebo systémově, protože může být potencován účinek 
salbutamolu na kardiovaskulární systém.  
 
U této interakce byly zjištěny protichůdné nálezy. Systémově podaný salbutamol (600 μg i.v. v průběhu 
hodin) v kombinaci s atomoxetinem (60 mg dvakrát denně po dobu 5 dnů) indukoval zvýšení srdečního 
tepu a krevního tlaku. Tento účinek byl nejzřetelnější po počátečním podání salbutamolu a atomoxetinu, 
ale vrátil se zpět k původním hodnotám na konci 8hodinového intervalu. Nicméně ve studii prováděné 
v  populaci  dospělých zdravých Asiatů,  kteří byli rychlí metabolizátoři  atomoxetinu,  nebyl  účinek 
standardní  dávky  inhalovaného  salbutamolu  (200 μg)  na  krevní  tlak  a  srdeční  frekvenci  klinicky 
významný ve srovnání s intravenózním podáním a nebyl zvýšen krátkodobým společným podáváním 
atomoxetinu (80 mg jednou denně po dobu 5 dnů). Srdeční frekvence byla po vícenásobné inhalaci 
salbutamolu (800 μg) obdobná v přítomnosti atomoxetinu i bez něj. 
 
Při současném podávání těchto léků v případě významného zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku 
má být věnována pozornost sledování srdeční frekvence a krevního tlaku a může být na místě i úprava 
dávky buď atomoxetinu nebo salbutamolu (nebo jiných beta2 agonistů).  
 
Existuje  zvýšené  riziko  prodloužení  QT  intervalu  při  současném  podávání  atomoxetinu  s  jinými 
přípravky prodlužujícími QT interval (jako jsou neuroleptika, antiarytmika třídy IA a III, moxifloxacin, 
erythromycin,  methadon,  meflochin,  tricyklická  antidepresiva,  lithium  nebo  cisaprid),  přípravky 
způsobujícími nerovnováhu  elektrolytů  (jako  jsou  thiazidová  diuretika)  a  přípravky  inhibujícími 
CYP2D6.  
 
Při podávání atomoxetinu jsou potenciálním rizikem epileptické záchvaty. Atomoxetin má být podáván 
se zvýšenou opatrností při současném podávání léčivých přípravků, o kterých je známé, že snižují 
křečový  práh  (jako  jsou  tricyklická  antidepresiva  nebo  SSRI,  neuroleptika,  fenothiaziny  nebo 
butyrofenon,  meflochin,  chlorochin,  bupropion  nebo  tramadol)  (viz  bod  4.4).  Mimoto se doporučuje 
zvýšená  pozornost  při  ukončování  konkomitantní  terapie  benzodiazepiny  z  důvodu  možných 
abstinenčních záchvatů při vysazení. 
 
Antihypertenziva 
Atomoxetin má být používán s antihypertenzivy se zvýšenou opatrností. Vzhledem k možnému zvýšení 
krevního tlaku může atomoxetin snižovat účinek těchto antihypertenzivních přípravků používaných k 
léčbě  hypertenze.  Sledování  krevního  tlaku  musí  být  věnována  zvýšená  pozornost  a  v  případě 
významných  změn  krevního  tlaku  může  být  zapotřebí  přehodnocení  léčby  atomoxetinem,  nebo 
antihypertenzivními přípravky.  
 
 
Vazopresiva a léčivé přípravky zvyšující krevní tlak 
Vzhledem k možným účinkům na krevní tlak se má atomoxetin používat s opatrností s vazopresivy, 
nebo léčivými přípravky, které mohou zvyšovat krevní tlak (jako je salbutamol). Sledování krevního 
tlaku musí být věnována zvýšená pozornost a v případě významných změn krevního tlaku může být 
zapotřebí přehodnocení léčby atomoxetinem, nebo vazopresivním přípravkem.  
 
Léčivé přípravky ovlivňující noradrenalin 
Léky,  které  ovlivňují  noradrenalin,  se  musí  vzhledem  k  potenciálu  aditivních  nebo  synergických 
farmakologických účinků používat při současném podávání s atomoxetinem s opatrností. Jedná se např. 
o antidepresiva imipramin, venlafaxin a mirtazapin nebo dekongescenční látky, jako je pseudoefedrin 
nebo fenylefrin.  
 
Léčivé přípravky ovlivňující pH žaludku 
Léky, které zvyšují pH žaludku (hydroxid hořečnatý/hydroxid hlinitý, omeprazol) nemají účinek na 
biologickou dostupnost atomoxetinu.  
 
Léčivé přípravky, které se vysoce váží na plazmatické bílkoviny  
S atomoxetinem a jinými léky s vysokou vazbou v terapeutických koncentracích byly provedeny studie 
in   vitro sledující  vytěsnění  léku.  Warfarin,  kyselina  acetylsalicylová,  fenytoin  nebo  diazepam 
neovlivnily vazbu atomoxetinu na lidský albumin. Obdobně atomoxetin neovlivnil vazbu těchto látek 
na lidský albumin. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
Studie na zvířatech všeobecně nenaznačují přímé škodlivé účinky z hlediska těhotenství, embryonálního 
či  fetálního  vývoje,  porodu  nebo  postnatálního  vývoje  (viz  bod  5.3).  Klinické  údaje  o  podávání 
atomoxetinu v těhotenství jsou omezené. Tato data nejsou dostatečná, aby mohla naznačit, nebo vyloučit 
spojení mezi atomoxetinem a nežádoucím vlivem na výsledky těhotenství a/nebo kojení.  
Atomoxetin se nemá užívat v těhotenství, pokud možný přínos neospravedlní případná rizika pro plod.  
 
Kojení 
Atomoxetin a/nebo jeho metabolity se vylučovaly do mléka potkanů. Není známo, zda se atomoxetin u 
člověka vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k nedostatku údajů se atomoxetin nemá podávat v 
průběhu kojení. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Údaje o účincích na schopnost řídit a obsluhovat stroje jsou omezené. Atomoxetin má malý vliv na 
schopnost řídit a obsluhovat stroje. Atomoxetin byl v porovnání s placebem spojen se zvýšenou četností 
výskytu únavy, somnolence a závratí u pediatrických i dospělých pacientů. Pacientům se má doporučit, 
aby byli při řízení vozidel nebo obsluze nebezpečných strojů opatrní, dokud si nebudou dostatečně jistí, 
že jejich výkon není atomoxetinem ovlivněn. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Pediatrická populace:  
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
V pediatrických placebem kontrolovaných klinických studiích jsou nejčastějšími nežádoucími účinky 
spojenými s atomoxetinem bolest hlavy, bolest břicha1 a snížená chuť k jídlu hlášené přibližně u 19 %, 
18 %, resp. 16 % pacientů. Pouze zřídka však vedly k vysazení přípravku (k vysazení došlo v 0,1 % pro 
bolest hlavy, 0,2 % pro bolest břicha a v 0,0 % pro sníženou chuť k jídlu). Bolest břicha a snížená chuť 
k jídlu jsou obvykle přechodné.  
 
 
V souvislosti se sníženou chutí k jídlu došlo u některých pacientů na začátku léčby k růstové retardaci, 
a to jak tělesné výšky, tak i tělesné hmotnosti. V průměru došlo po úvodním poklesu nárůstu tělesné 
výšky a tělesné hmotnosti u pacientů při dlouhodobé léčbě atomoxetinem k návratu k průměrným 
hodnotám tělesné hmotnosti a tělesné výšky, které byly vypočteny na základě počátečních údajů.  
 
Nauzea, zvracení a somnolence2 se mohou vyskytnout u 10 % až 11 % pacientů, a to zejména v prvním 
měsíci léčby. Avšak tyto epizody byly z hlediska závažnosti obvykle lehké až středně těžké,  byly 
přechodné a nevedly k významnému počtu vysazení léčby (četnost vysazení ≤ 0,5 %).  
 
V placebem kontrolovaných studiích jak u dětí, tak u dospělých, se u pacientů léčených atomoxetinem 
vyskytovalo zvýšení srdeční frekvence, vzestup systolického a diastolického krevního tlaku (viz bod 
4.4).  
 
Vzhledem  k  účinku  atomoxetinu  na  noradrenergní  tonus  byla  u  pacientů  užívajících  atomoxetin 
zaznamenána ortostatická hypotenze (0,2 %) a synkopy (0,8 %). Atomoxetin se má používat s opatrností 
u jakéhokoliv stavu, který může predisponovat k hypotenzi.  
 
Následující tabulka nežádoucích účinků je založena na hlášení nežádoucích účinků a laboratorních 
nálezů z klinických studií a na postmarketingovém spontánním hlášení nežádoucích účinků u dětí a 
dospívajících: 
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
Četnost výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), 
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000). 
 
Třídy orgánových 
systémů 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné 
    
  
Poruchy
metabolismu a výživy  
 
Snížení chuti
k jídlu.  
 
Anorexie (ztráta
chuti k jídlu).  
 
  
Psychiatrické 
poruchy  
 
 Podrážděnost, 
výkyvy nálady 
insomnieagitovanost*, úzkost, 
deprese a depresivní 
nálada*, tiky*.  
Příhody související 
se sebevraždou,
agresivita, hostilita,  
emoční labilita*, 
psychózy (včetně 
halucinací)*. 
 
Poruchy nervového 
systému  
 
Bolest hlavy, 
somnolence2 . 
Závrať. Synkopa, tremor, 
migréna, 
parestezie*, 
hypestezie*,  
epileptické 
záchvaty**. 
 
Poruchy oka  
 Mydriáza. 
. 
Rozmazané vidění.  
 
 
Srdeční poruchy  
 
  Palpitace, sinusová 
tachykardie
prodloužení QT 
intervalu**.  
.  
 
Cévní poruchy  
   Raynaudův fenomén.  
Respirační, hrudní a 
mediastinální 
poruchy  
  Dyspnoe (viz bod 
4.4). 
 
 
Gastrointestinální 
poruchy  
 
Bolest břicha1,
zvracení, nauzea.  
Zácpa, dyspepsie.    
Poruchy jater a 
žlučových cest  
 
  Zvýšení hodnot
bilirubinu v krvi*.  
Abnormální 
výsledky/zvýšené 
hodnoty jaterních
testů, žloutenka, 
hepatitida, porucha 
funkce jater, akutní 
jaterní selhání*.  
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně  
 
 Dermatitida, svědění,
vyrážka.  
Hyperhidróza,
alergické reakce.  
 
Poruchy ledvin a 
močových cest  
 
   Opožděný začátek
močení, retence moči.  
 Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu  
   Priapismus, bolest 
genitálu u mužů.  
Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace  
 Únava, letargie,  
bolest na hrudi (viz 
bod 4.4).  
Astenie.   
Vyšetření  
 
Zvýšení krevního 
tlaku4, zvýšení
tepové frekvence3. 
Snížení tělesné
hmotnosti.  
  
Zahrnuje také bolest v epigastriu, žaludeční diskomfort, abdominální diskomfort a epigastrický diskomfort  
Zahrnuje také sedaci 
Zahrnuje časnou, střední a pozdní (brzké ranní probouzení se) insomnii  
Nežádoucí účinky týkající se tepové frekvence a krevního tlaku jsou založeny na měření vitálních funkcí  
* Viz bod 4.4  
** Viz bod 4.4 a bod 4. 
Pomalí metabolizátoři CYP2D6 (PM) 
Níže uvedené nežádoucí účinky se vyskytly u nejméně 2 % pomalých metabolizátorů CYP2D6 (PM), a 
to statisticky významně častěji u PM než u rychlých metabolizátorů CYP2D6 (EM): snížení chuti k jídlu 
(24,1 % PM, 17,0 % EM); insomnie kombinovaná (zahrnující insomnii, střední insomnii a časnou 
insomnii, 14,9 % PM, 9,7 % EM); kombinovaná deprese (zahrnující depresi, velkou depresi, depresivní 
symptomy, depresivní nálady a dysforii, 6,5 % PM a 4,1 % EM), snížení tělesné hmotnosti (7,3 % PM, 
4,4 % EM), zácpa, (6,8 % PM a 4,3 % EM), třes (4,5 % PM, 0,9 % EM), sedace (3,9 % PM, 2,1 % EM), 
exkoriace (3,9 % PM, 1,7 % EM), enuréza (3,0 % PM, 1,2 % EM); konjunktivitida (2,5 % PM, 1,2 % 
EM); synkopa (2,5 % PM, 0,7 % EM); časné ranní probouzení (2,3 % PM, 0,8 % EM), mydriáza (2,0% 
PM,  0,6  %  EM).  Následující  příhoda  nesplnila  výše  uvedená  kritéria,  stojí  však  za  povšimnutí: 
generalizovaná úzkostná porucha (0,8 % PM, 0,1 % EM). Dále byly ve studiích trvajících do 10 týdnů 
více patrné ztráty tělesné hmotnosti u PM pacientů (v průměru 0,6 kg u EM a 1,1 kg u PM). 
 
 
Dospělí:  
 
Souhrn bezpečnostního profilu
V klinických studiích u ADHD u dospělých pacientů měly v průběhu léčby atomoxetinem nejvyšší 
frekvenci  nežádoucích  účinků  následující  třídy  orgánových  systémů:  gastrointestinální  poruchy, 
poruchy nervového systému a psychiatrické poruchy. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky (≥ 5 %) byly 
snížení chuti k jídlu (14,9 %), insomnie (11,3 %), bolest hlavy (16,3 %), sucho v ústech (18,4 %) a 
 
nauzea (26,7 %). Většina těchto nežádoucích účinků byla lehká nebo středně těžká a příhody nejčastěji 
popisované jako těžké byly nauzea, insomnie, únava a bolest hlavy. Potíže s retencí moče nebo opožděný 
začátek močení u dospělých se má považovat za potenciálně související s atomoxetinem.  
 
Následující tabulka nežádoucích účinků je založena na hlášení nežádoucích účinků a laboratorních 
nálezů z klinických studií a postmarketingovém spontánním hlášení nežádoucích účinků u dospělých 
pacientů:  
 
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
Četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), 
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000). 
 
Třídy orgánových 
systémů 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné 
    
  
Poruchy
metabolismu a výživy  
 
Snížení chuti
k jídlu.  
 
   
Psychiatrické 
poruchy  
 
Insomnie2  Agitovanost*,
pokles libida, 
poruchy spánku, 
deprese a depresivní 
nálada*, úzkost. 
Příhody související 
se sebevraždou*, 
agresivita, 
hostilita a  
emoční labilita*, 
neklid, tiky*. 
Psychózy (včetně
halucinací)*. 
Poruchy nervového 
systému  
Bolest hlavy.  Závrať, dysgeuzie, 
parestezie, 
somnolence (včetně 
sedace), třes. 
Synkopa, migréna,
hypestezie*.  
Epileptické
záchvaty**.  
Poruchy oka  
  Rozmazané vidění.  
 
 
Srdeční poruchy  
 
 Palpitace,
tachykardie.  
Prodloužení QT
intervalu**.  
 
Cévní poruchy  
 
 Zrudnutí, návaly
horka.  
Pocit chladu na
akrálních částech. 
končetin  
Raynaudův fenomén.  
Respirační, hrudní a 
mediastinální 
poruchy  
  Dyspnoe (viz bod 
4.4). 
 
Gastrointestinální 
poruchy  
 
Sucho v ústech,
nauzea.  
Bolest břicha1, 
zácpa, dyspepsie,
flatulence, zvracení.  
  
 
Poruchy jater a 
žlučových cest  
 
   Abnormální
výsledky/zvýšení 
hodnot jaterních testů, 
žloutenka, hepatitida, 
porucha funkce jater, 
akutní jaterní selhání, 
zvýšení hodnot 
bilirubinu v krvi*.  
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně  
 
 Dermatitida,
hyperhidróza, 
vyrážka.  
Alergické reakce4 
pruritus, kopřivka.  
 
Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně
  Svalové spasmy.  
Poruchy ledvin a 
močových cest  
 
 Dysurie, polakisurie,
opožděný začátek 
močení, retence 
moči.  
Nucení na močení.   
Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu  
 
 Dysmenorea,
poruchy ejakulace, 
erektilní dysfunkce, 
prostatitida, bolest 
genitálu u mužů.  
Selhání ejakulace, 
nepravidelná 
menstruace, 
abnormální
orgasmus. 
Priapismus.  
Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace  
 Astenie, únava, 
letargie, zimnice, 
pocit nervozity, 
podrážděnost, žízeň.  
Pocit chladu. 
Bolest na hrudi
(viz bod 4.4).  
 
Vyšetření  
 
Zvýšení krevního 
tlaku3, zvýšení
tepové frekvence3. 
Snížení tělesné
hmotnosti.  
  
Zahrnuje také bolest v epigastriu, žaludeční diskomfort, abdominální diskomfort a epigastrický diskomfort.  
Zahrnuje také časnou, střední a pozdní (brzké ranní probouzení se) insomnii.  
Nežádoucí účinky týkající se tepové frekvence a krevního tlaku jsou založeny na měření vitálních funkcí.  
Zahrnuje anafylaktickou reakci a angioneurotický edém.  
* Viz bod 4.4.  
** Viz bod 4.4 a bod 4.5. 
 
Pomalí metabolizátoři CYP2D6 (PM) 
Níže uvedené nežádoucí účinky se vyskytly u nejméně 2 % pomalých metabolizátorů CYP2D6 (poor 
metaboliser, PM), a to statisticky významně častěji u PM než u rychlých metabolizátorů CYP2D(extensive metaboliser, EM): rozmazané vidění (3,9 % PM, 1,3 % EM), sucho v ústech (34,5 % PM, 
17,4 % EM), zácpa (11,3 % PM, 6,7 % EM), pocit nervozity (4,9 % PM, 1,9 % EM), snížení chuti k 
jídlu (23,2 % PM, 14,7 % EM), třes (5,4 % PM, 1,2 % EM), insomnie (19,2 % PM, 11,3 % EM), poruchy 
spánku (6,9 % PM, 3,4 % EM), střední insomnie (5,4 % PM, 2,7 % EM), pozdní insomnie (3 % PM, 
0,9 % EM), retence moči (5,9 % PM, 1,2 % EM), erektilní dysfunkce (20,9 % PM, 8,9 % EM), poruchy 
ejakulace (6,1 % PM, 2,2 % EM), hyperhidróza (14,8 % PM, 6,8 % EM), pocit chladu na periferních 
částech končetin (3 % PM, 0,5 % EM). 
 
 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky a projevy:  
Po zavedení přípravku na trh se vyskytla hlášení o nefatálním akutním a chronickém předávkování 
samotným atomoxetinem. Nejčastěji hlášenými projevy doprovázející akutní a chronické předávkování 
byly gastrointestinální symptomy, somnolence, závratě, třes a abnormální chování. Byla hlášena také 
hyperaktivita a agitovanost. Rovněž byly pozorovány příznaky a projevy odpovídající lehké až středně 
výrazné  aktivaci  sympatického  nervového  systému  (např.  tachykardie,  zvýšení  krevního  tlaku, 
mydriáza, sucho v ústech) a byly hlášeny případy svědění a vyrážky. Většinou byly tyto příhody lehké 
až středně těžké. V některých případech předávkování zahrnujících atomoxetin byly hlášeny epileptické 
záchvaty  a  velmi  vzácně  prodloužení  QT  intervalu.  Byly  také  hlášeny  fatální  případy  akutního 
kombinovaného předávkování atomoxetinem a nejméně jedním dalším přípravkem.  
 
S předávkováním atomoxetinem v klinických studiích jsou jen omezené zkušenosti.  
 
Léčba:  
Musí být zajištěny volné dýchací cesty. K omezení absorpce léku může být užitečné aktivní uhlí, pokud 
je u pacienta použito do jedné hodiny po požití přípravku. Doporučuje se monitorování kardiálních a 
vitálních funkcí  spolu  s  příslušnými  symptomatickými  a  podpůrnými  opatřeními.  Pacient má být 
pozorován nejméně 6 hodin. Jelikož se atomoxetin vysoce váže na bílkoviny, není pravděpodobné, že 
by dialýza měla v léčbě předávkování význam. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika; centrálně působící sympatomimetika  
ATC kód: N06BA09  
 
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky  
Atomoxetin je vysoce selektivní a silný inhibitor presynaptického transportéru noradrenalinu, což je 
jeho  předpokládaný  mechanismus  účinku,  bez  přímého  ovlivnění  transportérů  serotoninu nebo 
dopaminu. Atomoxetin má minimální afinitu k dalším noradrenergním receptorům nebo k ostatním 
transportérům či receptorům neurotransmiterů. Atomoxetin má dva hlavní oxidativní metabolity: 4- 
hydroxyatomoxetin  a  N-desmetylatomoxetin.  4-hydroxyatomoxetin je ekvipotentní atomoxetinu jako 
inhibitor transportu noradrenalinu, ale na rozdíl od atomoxetinu vykazuje určitou inhibiční aktivitu na 
transportér pro serotonin. Účinek na tento transportér je však pravděpodobně minimální vzhledem ke 
skutečnosti, že většina 4-hydroxyatomoxetinu je dále metabolizována a v plazmě cirkuluje v mnohem 
menších koncentracích (1 % plazmatické koncentrace atomoxetinu u rychlých metabolizátorů a 0,1 % 
u pomalých metabolizátorů). N-desmetylatomoxetin má v porovnání s atomoxetinem podstatně menší 
farmakologickou aktivitu. V ustáleném stavu cirkuluje v plazmě u rychlých metabolizátorů v nižších 
koncentracích a u pomalých metabolizátorů v koncentracích srovnatelných s mateřskou látkou.  
 
Atomoxetin není psychostimulans a není derivátem amfetaminu. V randomizované dvojitě zaslepené, 
placebem kontrolované studii sledující potenciál k zneužívání u dospělých, ve které byly porovnávány 
 
účinky atomoxetinu a placeba, nebyla u atomoxetinu zjištěná taková odpověď, která by ukazovala na 
jeho stimulační nebo euforické vlastnosti.  
 
Klinická účinnost a bezpečnost  
 
Pediatrická populace 
Amoxetin byl hodnocen ve studiích, kterých se zúčastnilo více než 5000 dětí a dospívajících s ADHD. 
Akutní účinnost amoxetinu v léčbě ADHD byla původně stanovená v šesti randomizovaných dvojitě 
zaslepených, placebem kontrolovaných studiích trvajících 6 – 9 týdnů. Příznaky a projevy ADHD byly 
hodnoceny porovnáním průměrné změny mezi výchozím a výsledným stavem u pacientů léčených 
amoxetinem nebo placebem. V každé z těchto šesti studií byl atomoxetin statisticky významně účinnější 
než placebo z hlediska snížení příznaků a projevů ADHD.  
 
Účinnost atomoxetinu na udržení symptomatické odpovědi byla dále prokázána v roční, placebem 
kontrolované studii u více než 400 dětí a dospívajících, která byla prováděna hlavně v Evropě (přibližně 
tříměsíční  otevřená  akutní  léčba,  po  které  následovala  devítiměsíční  dvojitě  zaslepená,  placebem 
kontrolovaná udržovací léčba). Podíl pacientů s relapsem po 1 roce byl při léčbě atomoxetinem 18,7 % 
a při léčbě placebem 31,4 %. Po roční léčbě atomoxetinem byla u pacientů, kteří pokračovali v léčbě 
atomoxetinem po dobu dalších 6 měsíců, menší pravděpodobnost relapsu nebo částečného návratu 
symptomů v porovnání s pacienty, u kterých byla ukončena aktivní léčba a byli převedeni na placebo (% resp. 12 %). U dětí a dospívajících se má při dlouhodobé léčbě pravidelně hodnotit její přínos.  
 
Amoxetin byl účinný při podávání 1x denně i při rozdělené dávce podávané ráno a pozdě odpoledne 
nebo  časně  večer.  Amoxetin  podávaný  jednou  denně  prokázal  statisticky  významně  větší  snížení 
závažnosti symptomů ADHD v porovnání s placebem podle posouzení učitelů a rodičů. 
 
Studie s aktivním komparátorem 
V  randomizované dvojitě  zaslepené,  paralelně  uspořádané  pediatrické  6týdenní  studii,  v  níž  byla 
testována noninferiorita atomoxetinu ve srovnání se standardním komparátorem methylfenidátem s 
prodlouženým uvolňováním, se ukázalo, že komparátor byl spojen s vyšší četností odpovědí ve srovnání 
s atomoxetinem. Procento pacientů klasifikovaných jako reagujících na léčbu bylo 23,5 % (placebo), 
44,6  %  (atomoxetin)  a  56,4  %  (methylfenidát).  Jak  atomoxetin  tak  i  komparátor  byly  statisticky 
superiorní vůči placebu a methylfenidát byl superiorní k atomoxetinu (p=0,016). Nicméně z této studie 
byli vyloučeni pacienti, kteří nereagovali na stimulancia. 
 
Dospělá populace 
Atomoxetin  byl  hodnocen  v  klinických  studiích  u  více  než  4800  dospělých,  kteří  vyhověli 
diagnostickým kritériím DSM-IV pro ADHD. Akutní účinnost atomoxetinu v léčbě dospělých byla 
potvrzena v šesti randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studiích trvajících od 
deseti do šestnácti týdnů. Příznaky a projevy ADHD byly hodnoceny porovnáním průměrné změny mezi 
výchozím a výsledným stavem u pacientů léčených atomoxetinem nebo placebem. V každé z těchto 
šesti studií byl atomoxetin statisticky významně účinnější než placebo ve snížení příznaků a projevů 
ADHD (tabulka X). Ve srovnání s pacienty léčenými placebem došlo u pacientů léčených atomoxetinem 
ve všech 6 studiích ke statisticky významnému zlepšení závažnosti onemocnění dle stupnice CGI-S 
(Clinical Global Improvement of Severity) na konci studie a ve 3 studiích, ve kterých byl tento parametr 
sledován, také ke statisticky signifikantně vyššímu zlepšení fungování spojenému s ADHD (tabulka X). 
Dlouhodobá účinnost byla potvrzena ve 2 šestiměsíčních placebem kontrolovaných studiích, ale nebyla 
prokázána ve třetí studii (tabulka X). 
 
Tabulka X  Průměrné změny parametrů účinnosti v placebem kontrolovaných studiích 
 Změny mezi výchozím a konečným stavem u pacientů s nejméně jednou 
následnou hodnotou (LOCF)  
  CAARS-Inv:SV 
nebo AISRSa 
 
CGI-S 
 
AAQoL 
 
Studie 
 
Léčba  
 
n Průměrná
změna  
 
p- hodnota Průměrná 
změna  
 
p-hodnota Průměrná 
změna  
 
p-hodnota 
 
Akutní studie  
 LYAA ATX 133 -9,5 0,006 -0,8 0,011 - -
PBO 134 -6,0 -0,LYAO ATX 124 -10,5 0,002 -0,9 0,002 - -
PBO 124 -6,7 -0,LYBY ATX 72 -13,6 0,007 -1,0 0,048 - -
PBO 75 -8,3 -0,LYDQ ATX 171 -8,7 <0,001 -0,8 0,022 14,9 0,PBO 158 -5,6 -0,6 11,LYDZ ATX 192 -10,7 <0,001 -1,1 <0,001 15,8 0,PBO 198 -7,2 -0,7 11,LYEE ATX 191 -14,3 <0,001 -1,3 <0,001 12.83 <0,PBO 195 -8,8 -0,8 8.Dlouhodobé studie  
 LYBV ATX 185 -11,6 0,412 -1,0 0,173 13,90 0,PBO 109 -11,5 -0,9 11,LYCU ATX 214 -13,2 0,005 -1,2 0,001 13,14 0,PBO 216 -10,2 -0,9 8,LYCW ATX 113 -14,3 <0,001 -1,2 <0,001 - - 
PBO 120 -8,3 -0,Zkratky: AAQoL = Adult ADHD Quality of Life Total Score; AISRS = Adult ADHD Investigator Symptom 
Rating Scale Total Score; ATX = atomoxetin; CAARS-Inv:SV = Conners Adult ADHD Rating Scale, 
Investigator Rated, screening version Total ADHD Symptom Score; CGI-S = Clinical Global Impression of 
Severity; LOCF = last observation carried forward; PBO = placebo.  
Stupnice příznaků ADHD; výsledky u studie LYBY jsou ze stupnice AISRS; výsledky ostatních studií jsou ze 
stupnice CAARS-Inv:SV.  
 
V analýzách senzitivity s použitím metody BOCF (baseline observation carried forward) u pacientů, 
kteří neměli žádné následné měření (tj. všichni léčení pacienti), byly výsledky konzistentní s výsledky 
v tabulce X.  
V analýzách klinicky významné odpovědi za použití různých a priori a post hoc definic, měli pacienti 
léčení  atomoxetinem  ve  všech  6  akutních  a  obou  úspěšných  dlouhodobých  studiích  konzistentně 
statisticky signifikantně vyšší míry terapeutické odpovědi než pacienti léčení placebem (tabulka Y). 
 
Tabulka Y  Počet (n) a procento pacientů, kteří splnili kritéria léčebné odpovědi ve 
sloučených placebem kontrolovaných studiích 
 
 
 
 
Léčebná skupina  
 
Odpověď definovaná jako zlepšení
o alespoň 1 bod CGI-S 
Odpověď definovaná jako
40% zlepšení CAARS-
Inv:SV při dosažení cílového 
parametru 
n n (%) p-hodnota n n (%) p-hodnota 
Sloučené akutní studiea  
  
ATX
640 401 <0,001 841 347 <0,652 (62,7 %) 851 (41,3 %) 
PBO 283 (43,4 %) (25,3 %) 
Sloučené dlouhodobé studiea 
ATX 
PBO 
482  
(63,6 %)  
301 (49,%)  
<0,001  
 
663
557  
292  
(44,0 %)  
175 (31,%)  
<0,001  
 
aObsahuje všechny studie z tabulky X kromě: Analýza akutní odpovědi dle stupnice CGI-S neobsahuje 2 studie 
u pacientů s komorbidními poruchami (LYBY, LYDQ); Analýza akutní odpovědi dle stupnice CAARS 
neobsahuje 1 studii, ve které nebyla stupnice CAARS použita (LYBY)  
 
Do dvou z akutních studií byli zařazeni pacienti trpící ADHD a komorbidním alkoholismem nebo 
sociální úzkostnou poruchou a v obou těchto studiích došlo ke zlepšení příznaků ADHD. Ve studii s 
komorbidním alkoholismem nebyl rozdíl mezi atomoxetinem a placebem ve vztahu k užívání alkoholu. 
Ve studii s komorbidní úzkostnou poruchou nedošlo při léčbě atomoxetinem ke zhoršení komorbidní 
úzkosti.  
Účinnost  atomoxetinu  v  udržení  symptomatické  odpovědi  byla  prokázána  ve  studii,  ve  které  po 
počátečním  24týdenním  období  aktivní  léčby  byli  pacienti  splňující  kritéria  klinicky  významné 
odpovědi (definované jak zlepšením stupnice CAARS-Inv:Sv, tak i stupnice CGI-S) randomizováni k 
dvojitě zaslepené léčbě atomoxetinem nebo placebem po dobu dalších 6 měsíců. Na konci 6měsíčního 
období splnila kritéria klinicky významné odpovědi větší část pacientů léčených atomoxetinem než 
placebem  (64,3  %  oproti  50,0  %;  p=0,001).  Pacienti  léčení  atomoxetinem  prokázali  statisticky 
signifikantně lepší udržení funkčnosti oproti pacientům léčeným placebem, což bylo prokázáno menší 
průměrnou změnou celkového skóre stupnice Adult  ADHD  Quality  of  Life  (AAQoL)  v  intervalu  měsíců (p=0,003) a 6 měsíců (p=0,002). 
 
QT/QTc studie 
Důkladná  studie  QT/QTc  provedená  u  zdravých  dospělých  pomalých  metabolizátorů  CYP2D6  s 
dávkami až 60 mg atomoxetinu dvakrát denně prokázala, že se účinek atomoxetinu na QTc interval při 
maximálních koncentracích významně neliší od placeba. K nepatrnému prodloužení QTc intervalu došlo 
při zvýšené koncentraci atomoxetinu. 
 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Farmakokinetika atomoxetinu u dětí a dospívajících je obdobná jako u dospělých. Farmakokinetika 
atomoxetinu nebyla u dětí do 6 let hodnocena.  
 
Absorpce: Atomoxetin se po perorálním podání rychle a téměř úplně absorbuje, průměrné maximální 
pozorované plazmatické koncentrace (Cmax) dosahuje přibližně za 1-2 hodiny po podání. Absolutní 
biologická dostupnost atomoxetinu po perorálním podání se pohybovala od 63 % do 94 % v závislosti 
na individuálních rozdílech v relativně nízkém metabolismu prvního průchodu. Atomoxetin se může 
podávat s jídlem nebo bez jídla. 
 
Distribuce: Atomoxetin je široce distribuován a výrazně se váže (98 %) na plazmatické bílkoviny, 
zejména na albumin.  
 
Biotransformace: Atomoxetin podléhá biotransformaci hlavně enzymatickou cestou cytochromu P2D6 (CYP2D6). Osoby se sníženou aktivitou této enzymatické cesty (pomalí metabolizátoři) představují 
přibližně 7 % populace kavkazského typu a mají vyšší plazmatické koncentrace atomoxetinu ve srovnání 
s osobami s normální aktivitou (rychlí metabolizátoři). U pomalých metabolizátorů je AUC atomoxetinu 
přibližně 10krát větší a Css max přibližně 5krát vyšší než u rychlých metabolizátorů. Hlavním vytvářeným 
oxidativním   metabolitem   je   4-hydroxyatomoxetin,   který   je   rychle   glukuronidován.   hydroxyatomoxetin  je  ekvipotentní  atomoxetinu,  avšak  v  plazmě  cirkuluje  v  mnohem  menších 
koncentracích. I když 4-hydroxyatomoxetin se primárně tvoří aktivitou CYP2D6, u jedinců, u kterých 
není přítomna aktivita CYP2D6, může být 4-hydroxyatomoxetin tvořen i několika dalšími enzymy 
P450, avšak menší rychlostí. Atomoxetin v terapeutických dávkách neinhibuje ani neindukuje CYP2D6.  
 
Enzymy  cytochromu  P450: Atomoxetin  klinicky  významně  neinhibuje  nebo  neindukuje  enzymy 
cytochromu P450, včetně CYP1A2, CYP3A, CYP2D6 a CYP2C9.  
 
 
Eliminace:  Průměrný  eliminační  poločas  atomoxetinu  po  perorálním  podání  je  u rychlých 
metabolizátorů 3,6 hodin a u pomalých metabolizátorů 21 hodin. Atomoxetin se vylučuje hlavně jako 
4- hydroxyatomoxetin-O-glukuronid, a to zejména močí.  
 
Linearita/nelinearita: Farmakokinetika  atomoxetinu  je  lineární  v  rozmezí  dávek  studovaných  u 
rychlých i pomalých metabolizátorů. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
Porucha  funkce  jater  způsobuje  snížení  clearence  atomoxetinu,  zvýšenou  expozici  atomoxetinu 
(2násobná AUC u lehké poruchy funkce a 4násobná u těžké poruchy funkce jater) a prodloužení 
biologického poločasu původní látky ve srovnání se zdravou kontrolní skupinou se stejným genotypem 
rychlé metabolizace CYP2D6. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater (Child-
Pughova třída B a C) mají být úvodní a cílové dávky upraveny (viz bod 4.2).  
 
Střední plazmatické koncentrace atomoxetinu u pacientů s renálním selháním v terminálním stadiu (end 
stage renal disease, ESRD) byly obecně vyšší než hodnoty u zdravých subjektů, což je vyjádřeno jako 
zvýšení Cmax (rozdíl 7 %) a AUC0-∞ (rozdíl přibližně 65 %). Rozdíly mezi těmito dvěma skupinami 
jsou minimalizovány po úpravě dávky podle tělesné hmotnosti. Farmakokinetika atomoxetinu a jeho 
metabolitů u osob s ESRD nenaznačuje nutnost úpravy dávky (viz bod 4.2). 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií hodnotících bezpečnost, 
toxicity po  opakovaném  podávání,  genotoxicity,  kancerogenního potenciálu nebo  reprodukční a 
vývojové roxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Vzhledem k omezení dávky vycházejí 
z klinické (či nadsazené farmakologické) odpovědi zvířat na přípravek kombinovaný s metabolickými 
rozdíly mezi druhy, maximální tolerované dávky u zvířat použité v neklinických studiích vyvolaly 
expozice atomoxetinu podobné nebo jen mírně odlišné expozicím, které jsou dosahovány u pomalých 
metabolizátorů CYP2D6 při maximálních doporučených denních dávkách.  
 
Na  mláďatech  potkanů  byla  provedena  studie  s  cílem  zjistit  účinky  atomoxetinu  na  růst  a 
neurobehaviorální a sexuální vývoj. Bylo pozorováno mírné opoždění začátku vaginální průchodnosti 
(při všech dávkách) a prepuciální separace (při dávkách ≥ 10 mg/kg/den) a mírný pokles hmotnosti 
nadvarlat a počtu spermií (při dávkách ≥ 10 mg/kg/den). Nebyly však pozorovány žádné účinky na 
fertilitu nebo reprodukční výkonnost. Význam těchto nálezů pro člověka není znám.  
 
Březím samicím králíků byl v období organogeneze sondou podáván atomoxetin až do dávky mg/kg/den. Při této dávce byl v 1 ze 3 studií zjištěn pokles počtu živých plodů, vzestup časné resorpce, 
mírně zvýšený výskyt atypického odstupu arteria carotis a nepřítomnost arteria subclavia. Tyto nálezy 
byly pozorovány při dávkách, které způsobovaly mírnou mateřskou toxicitu. Incidence těchto nálezů je 
v pásmu historických kontrolních hodnot. Tyto nálezy nebyly pozorovány do dávek 30 mg/kg/den. 
Expozice  (AUC)  nenavázanému  atomoxetinu  u  králíků  při  dávce  100  mg/kg/den  byla  přibližně 
3,3násobná (rychlí metabolizátoři CYP2D6) a 0,4násobná (pomalí metabolizátoři CYP2D6), než tomu 
bylo u člověka při maximální denní dávce 1,4 mg/kg/den. Nálezy v jedné ze tří studií u králíků byly 
neprůkazné a jejich relevance pro člověka není známa. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Obsah tobolky 
Předbobtnalý kukuřičný škrob
Koloidní bezvodý oxid křemičitý 
Dimetikon 
 
 
Tobolka
Atomoxetin Glenmark 10 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171) 
Atomoxetin Glenmark 18 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171)
Žlutý oxid železitý (E 172) 
Atomoxetin Glenmark 25 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171)
Indigokarmín (E 132) 
Atomoxetin Glenmark 40 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171)
Indigokarmín (E 132) 
Atomoxetin Glenmark 60 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171)
Indigokarmín (E 132) 
Žlutý oxid železitý (E 172) 
Atomoxetin Glenmark 80 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171)
Červený oxid železitý (E 172) 
Žlutý oxid železitý (E 172) 
Atomoxetin Glenmark 100 mg tvrdé tobolky 
Želatina
Natrium-lauryl-sulfát   
Oxid titaničitý (E 171)
Červený oxid železitý (E 172) 
Žlutý oxid železitý (E 172) 
Černý inkoust 
Esterifikovaný šelak
Černý oxid železitý (E 172)  
Propylenglykol 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Průhledné PVC/PE/PCTFE-Al blistry nebo PA/AL/PVC-Al blistry v papírové krabičce.  
 
Atomoxetin Glenmark 10 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 7, 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
Atomoxetin Glenmark 18 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 7, 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
Atomoxetin Glenmark 25 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 7, 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
Atomoxetin Glenmark 40 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 7, 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
Atomoxetin Glenmark 60 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 7, 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
Atomoxetin Glenmark 80 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
Atomoxetin Glenmark 100 mg tvrdé tobolky jsou dostupné v balení po 28, 30 nebo 56 tobolkách.  
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o. 
Hvězdova 1716/2b 
140 78 Praha Česká republika 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  
 
Atomoxetin Glenmark 10 mg tvrdé tobolky: 06/218/17-C  
Atomoxetin Glenmark 18 mg tvrdé tobolky: 06/219/17-C  
Atomoxetin Glenmark 25 mg tvrdé tobolky: 06/220/17-C  
Atomoxetin Glenmark 40 mg tvrdé tobolky: 06/221/17-C  
Atomoxetin Glenmark 60 mg tvrdé tobolky: 06/222/17-C  
Atomoxetin Glenmark 80 mg tvrdé tobolky: 06/223/17-C  
Atomoxetin Glenmark 100 mg tvrdé tobolky: 06/224/17-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 5. 12.  
 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
27. 5.