Sp. zn. sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
ATORSTAD 10 mg potahované tablety
ATORSTAD 20 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje atorvastatinum 10 mg (jako atorvastatinum calcicum trihydricum).  
 
Pomocné látky se známým účinkem
Jedna potahovaná tableta obsahuje 39 mg monohydrátu laktózy a až 1,7 mg sodíku. 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje atorvastatinum 20 mg (jako atorvastatinum calcicum trihydricum).  
 
Pomocné látky se známým účinkem:  
Jedna potahovaná tableta obsahuje 78 mg monohydrátu laktózy a až 3,4 mg sodíku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta 
Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta o průměru 6 mm. 
Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta o průměru 8 mm. 
 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Hypercholesterolemie 
ATORSTAD je indikován jako doplněk k dietě ke snížení zvýšené hladiny celkového cholesterolu 
(TC), LDL-cholesterolu (LDL-C), apolipoproteinu B a hladiny triacylglycerolů u dospělých, 
dospívajících a dětí ve věku 10 let a starších s primární hypercholesterolemií včetně familiární 
hypercholesterolemie (heterozygotní forma) nebo se smíšenou (kombinovanou) hyperlipidemií 
(odpovídající typu IIa nebo typu IIb podle Fredricksona), pokud dieta a jiná nefarmakologická 
opatření nebyla dostatečně účinná.  
 
ATORSTAD je též indikován ke snížení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu u dospělých s 
homozygotní familiární hypercholesterolemií, jako přídatná léčba k další hypolipidemické terapii 
(jako je LDL aferéza) nebo v případech, když tyto léčebné metody nejsou dostupné.  
 
Prevence kardiovaskulárních onemocnění 
Prevence kardiovaskulárních příhod u dospělých pacientů s předpokládaným vysokým rizikem první 
kardiovaskulární příhody (viz bod 5.1), jako doplněk při úpravách dalších rizikových faktorů. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Před zahájením léčby přípravkem ATORSTAD má mít pacient naordinován standardní 
nízkocholesterolový dietní režim, který má dodržovat i po celou dobu léčby přípravkem ATORSTAD.  
 
Dávka přípravku je zvolena individuálně na základě výchozích hladin LDL-cholesterolu, cíle léčby a 
odpovědi pacienta na léčbu.  
 
Obvykle se léčba zahajuje dávkou 10 mg 1x denně. Úprava dávkování se provádí s odstupem 4 týdnů 
nebo delším. Maximální dávka je 80 mg 1x denně. 
 
Primární hypercholesterolemie a smíšená (kombinovaná) hyperlipidemie  
U většiny pacientů je dávka 10 mg atorvastatinu 1x denně dostačující. Terapeutický účinek se objeví 
zpravidla za 2 týdny a maximální terapeutický efekt bývá zpravidla dosažen za 4 týdny. Účinek je při 
dlouhodobé terapii stálý.  
 
Heterozygotní familiární hypercholesterolemie 
Léčba se zahajuje atorvastatinem v dávce 10 mg denně. Další úprava dávkování je pak individuální a 
má být prováděna po 4 týdnech až do dávky 40 mg denně. Poté může být buď dávkování zvýšeno až 
na maximální dávku 80 mg denně, nebo se může atorvastatin v dávce 40 mg 1x denně kombinovat se 
sekvestrantem žlučových kyselin.  
 
Homozygotní familiární hypercholesterolemie 
K dispozici jsou pouze omezené údaje (viz bod 5.1). 
 
U pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií se atorvastatin podává v dávce 10-80 mg 
denně (viz bod 5.1). Atorvastatin se u těchto pacientů má podávat jako přídatná léčba k další 
hypolipidemické terapii (jako je např. LDL aferéza) nebo v případech, kdy tyto léčebné metody nejsou 
dostupné. 
 
Prevence kardiovaskulárních onemocnění 
V primárně preventivních studiích byla použita dávka 10 mg denně. Pro dosažení cílových hladin 
(LDL) cholesterolu v souladu se současnými doporučeními může být nutné použití vyšších dávek.  
 
Porucha funkce ledvin 
Není nutná žádná úprava dávky (viz bod 4.4).  
 
Porucha funkce jater 
Atorvastatin je nutné používat s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater (viz body 4.4 a 5.2). 
Atorvastatin je kontraindikován u pacientů s aktivním onemocněním jater (viz bod 4.3).  
 
Souběžné podávání s jinými léčivými přípravky
U pacientů užívajících antivirotika elbasvir/grazoprevir proti hepatitidě C nebo letermovir v profylaxi 
infekce cytomegalovirem souběžně s atorvastatinem nesmí dávka atorvastatinu překročit 20 mg/den 
(viz body 4.4 a 4.5). 
 
Použití atorvastatinu se nedoporučuje u pacientů užívajících letermovir souběžně podávaný 
s cyklosporinem (viz body 4.4 a 4.5). 
 
Starší pacienti 
Účinnost a bezpečnost je u pacientů starších 70 let při doporučeném dávkování srovnatelná s ostatní 
populací.  
 
Pediatrická populace  
Hypercholesterolemie 
O podávání dětem má rozhodnout a léčbu sledovat pouze specialista se zkušenostmi v léčbě 
hyperlipidemie u dětí, pacienti mají být pravidelně kontrolováni a jejich odpověď na léčbu má být 
pravidelně vyhodnocována.  
 
U pacientů ve věku 10 let a starších s heterozygotní familiární hypercholesterolemií je doporučena 
zahajovací dávka atorvastatinu 10 mg denně (viz bod 5.1). Dávku lze zvýšit na 80 mg denně podle 
odpovědi a snášenlivosti. Dávka přípravku má být zvolena individuálně na základě doporučeného cíle 
léčby. Úpravy je třeba provádět s odstupem 4 týdnů nebo delším. Titrace dávky na 80 mg denně je 
podporována údaji ze studií u dospělých pacientů a omezenými klinickými údaji ze studií u dětí 
s heterozygotní familiární hypercholesterolemii (viz body 4.8 a 5.1). 
 
K dispozici jsou pouze omezené údaje o bezpečnosti a účinnosti u dětí s heterozygotní familiární 
hypercholesterolemií ve věku 6 až 10 let odvozené z otevřených studií. Atorvastatin není k léčbě 
pacientů mladších 10 let indikován. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování. 
 
Jiné lékové formy/síly mohou být pro tuto skupinu pacientů vhodnější.  
 
Způsob podání 
Přípravek ATORSTAD je určen k perorálnímu podání. Každá denní dávka atorvastatinu se podává 
celá najednou, užívání není závislé na denní době či příjmu jídla. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
ATORSTAD je kontraindikován u pacientů:  
- s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1  
- s aktivním onemocněním jater nebo neobjasněným přetrvávajícím zvýšením hladin sérových 
aminotransferáz na více než trojnásobek normálních hodnot  
- v těhotenství, v období kojení a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají vhodná antikoncepční 
opatření (viz bod 4.6)  
- léčených antivirotiky glekaprevirem/pibrentasvirem proti hepatitidě C 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Vliv na játra 
Jaterní testy mají být provedeny před zahájením léčby a pravidelně kontrolovány v jejím průběhu. 
Pacientům, u kterých se zjistí jakékoliv známky nebo symptomy jaterního poškození, mají být 
provedeny jaterní testy. Pacienti, u kterých se objeví zvýšené hodnoty aminotransferáz, musí být 
sledováni až do doby, než se hodnoty opět znormalizují. Pokud přetrvává zvýšení hodnot 
aminotransferáz více než trojnásobně nad horní hranicí normálu (ULN), doporučuje se dávku 
atorvastatinu snížit nebo léčbu ukončit (viz bod 4.8).  
 
Pacienty, kteří konzumují velké množství alkoholu a/nebo mají v anamnéze jaterní onemocnění, je 
nutné léčit atorvastatinem s opatrností.  
 
Prevence cévní mozkové příhody agresivním snížením hladiny cholesterolu 
(Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels, SPARCL)  
V post-hoc analýze subtypů cévní mozkové příhody (CMP) u pacientů bez ischemické choroby 
srdeční (ICHS), kteří nedávno prodělali CMP nebo transitorní ischemickou ataku (TIA), byl vyšší 
výskyt hemoragické CMP u pacientů zahajujících léčbu atorvastatinem 80 mg ve srovnání s pacienty 
užívajícími placebo. Zvýšené riziko platí zejména u pacientů, kteří prodělali hemoragickou CMP nebo 
lakunární infarkt před vstupem do studie. Pro pacienty s hemoragickou CMP nebo lakunárním 
infarktem v anamnéze není poměr riziko-přínos při užívání atorvastatinu 80 mg zcela jasný a před 
zahájením léčby má být pečlivě zváženo potenciální riziko hemoragické CMP (viz bod 5.1).  
 
Vliv na kosterní svalstvo 
Atorvastatin, stejně jako ostatní inhibitory HMG-CoA reduktázy, může mít v ojedinělých případech 
vliv na kosterní svalstvo a způsobovat myalgii, myositidu a myopatii, které mohou progredovat do 
rhabdomyolýzy, potenciálně život ohrožujícího stavu charakterizovaného výrazně zvýšenými 
hladinami kreatinkinázy (CK) (CK > desetinásobek horní hranice normálních hodnot), myoglobinemií 
a myoglobinurií, která může vyústit v renální selhání. 
 
Výskyt imunitně zprostředkované nekrotizující myopatie (IMNM) v průběhu nebo po ukončení léčby 
některými statiny byl hlášen velmi vzácně. Klinicky je IMNM charakterizována perzistentní 
proximální svalovou slabostí a zvýšením hladin sérové kreatinkinázy, které přetrvává navzdory 
přerušení léčby statiny.  
 
Před zahájením léčby 
Atorvastatin je nutné předepisovat s opatrností u pacientů s predisponujícími faktory pro 
rhabdomyolýzu. Před zahájením léčby statiny je nutné změřit hladinu kreatinkinázy (CK) 
v následujících případech:  
- porucha funkce ledvin  
- hypotyreóza  
- osobní nebo rodinná anamnéza dědičného svalového onemocnění  
- svalová toxicita způsobená statiny nebo fibráty v anamnéze  
- jaterní onemocnění v anamnéze a/nebo nadměrná konzumace alkoholu  
- u starších pacientů (věk nad 70 let) je třeba zvážit nutnost měření s ohledem na přítomnost 
dalších predisponujících faktorů pro rhabdomyolýzu  
- případy, kdy může dojít ke zvýšení plazmatických hladin, jako jsou interakce (viz bod 4.5) a 
zvláštní skupiny pacientů včetně subpopulací s geneticky podmíněnými chorobami (viz bod 
5.2).  
 
V těchto případech je třeba zvážit riziko léčby v porovnání s možným prospěchem a je doporučeno 
klinické monitorování.  
 
Jsou-li hladiny CK významně zvýšené (CK > pětinásobek horní hranice normálních hodnot) oproti 
normálním hodnotám, léčba nemá být zahájena.  
 
Měření kreatinkinázy 
Kreatinkináza (CK) se nemá měřit po namáhavém cvičení, nebo existuje-li jiná pravděpodobná příčina 
zvýšení CK, neboť to ztěžuje interpretaci hodnot. Jsou-li hladiny CK významně zvýšené (CK 
> pětinásobek horní hranice normálních hodnot) oproti normálním hodnotám, mají být pro potvrzení 
výsledků přeměřeny během dalších 5-7 dní.  
 
Během léčby 
- Pacienti musí okamžitě oznámit bolest svalů, křeče nebo slabost, zvláště je-li provázena 
malátností a horečkou.  
- Objeví-li se tyto symptomy během léčby atorvastatinem, je třeba změřit pacientovi hladiny CK. 
Jsou-li hladiny CK významně zvýšené (CK > pětinásobek horní hranice normálních hodnot), má 
se léčba přerušit.  
- Jsou-li svalové příznaky závažné a obtěžující, je vhodné zvážit přerušení léčby, i když hladiny 
CK jsou ≤ pětinásobek horní hranice normálních hodnot.  
- Jsou-li symptomy odstraněny a hladiny CK se vrátí k normě, je možné zvážit další podávání 
atorvastatinu nebo jiného statinu, v nejnižší dávce a pod pečlivým dohledem.  
- Léčbu atorvastatinem je nutné přerušit, objeví-li se klinicky významné zvýšení hladin CK (CK 
> desetinásobek horní hranice normálních hodnot), nebo je-li diagnostikována případně 
předpokládána rhabdomyolýza.  
 
Souběžná léčba s jinými léčivými přípravky 
Riziko rhabdomyolýzy při užívání atorvastatinu je zvýšené při současném podávání určitých léčivých 
přípravků, které mohou zvyšovat plazmatickou koncentraci atorvastatinu, jako jsou silné inhibitory 
CYP3A4 nebo inhibitory transportních proteinů (např. cyklosporin, telithromycin, klarithromycin, 
delavirdin, stiripentol, ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol, letermovir a inhibitory 
HIV proteáz zahrnující ritonavir, lopinavir, atazanavir, indinavir, darunavir, tipranavir/ritonavir atd.). 
Riziko myopatie může být rovněž zvýšeno současným užíváním gemfibrozilu a jiných fibrátů, 
antivirotik k léčbě hepatitidy C (např. bocepreviru, telapreviru, elbasviru/grazopreviru, 
ledipasviru/sofosbuviru), erythromycinu, niacinu nebo ezetimibu. Pokud je to možné, má se namísto 
těchto léčivých přípravků zvážit jiná léčba, při které k interakcím nedochází.  
 
V případech, kdy je současné podávání těchto léků s atorvastatinem nezbytné, má být pečlivě zvážen 
poměr rizika/přínosu souběžné léčby. Pokud pacienti užívají léčivé přípravky, které zvyšují 
plazmatickou koncentraci atorvastatinu, je doporučena nižší maximální dávka atorvastatinu. V případě 
silných inhibitorů CYP3A4 má být zvážena nižší zahajovací dávka atorvastatinu a je doporučeno 
pečlivé klinické sledování těchto pacientů (viz bod 4.5).  
 
ATORSTAD se nesmí podávat současně se systémovou léčbou kyselinou fusidovou nebo během dnů po ukončení léčby kyselinou fusidovou. U pacientů, u kterých je systémové podání kyseliny 
fusidové považováno za nezbytné, se musí po dobu léčby kyselinou fusidovou přerušit léčba statinem. 
Byly hlášeny případy rhabdomyolýzy (včetně fatálních) u pacientů užívajících současně kyselinu 
fusidovou a statiny (viz bod 4.5). Pacienta je třeba poučit, aby ihned vyhledal lékařskou pomoc, pokud 
se u něj objeví jakékoli příznaky svalové slabosti, bolesti nebo citlivosti svalů.  
 
Léčbu statinem je možné znovu zahájit 7 dní po poslední dávce kyseliny fusidové.  
 
Za výjimečných okolností, kdy je potřebné dlouhodobé systémové podávání kyseliny fusidové, např. 
při léčbě závažných infekcí, lze v individuálních případech zvážit současné podávání statinu 
a kyseliny fusidové pod pečlivým lékařským dohledem.  
 
Pediatrická populace 
Ve 3leté studii nebyl na základě hodnocení celkového zrání a vývoje, hodnocení Tannerovy stupnice 
a měření tělesné výšky a hmotnosti pozorován žádný klinicky významný účinek na růst a pohlavní 
dozrávání (viz bod 4.8). 
 
Intersticiální plicní onemocnění 
V souvislosti s užíváním statinů byly hlášeny výjimečné případy intersticiálního plicního onemocnění, 
zvláště při dlouhodobé terapii statiny (viz bod 4.8). Mezi nejčastější projevy tohoto onemocnění patří 
dyspnoe, neproduktivní kašel a zhoršení celkového stavu (únava, úbytek tělesné hmotnosti a horečka). 
Při podezření na vznik intersticiálního plicního onemocnění u pacienta musí být terapie statiny 
přerušena.  
 
Diabetes mellitus 
Některé důkazy naznačují, že statiny zvyšují hladinu glukózy v krvi a u některých pacientů s rizikem 
vzniku diabetu mellitu mohou vyvolat hyperglykemii, která již vyžaduje diabetologickou péči. Toto 
riziko je však převáženo snížením kardiovaskulárního rizika a není proto důvod pro ukončení léčby 
statiny. Pacienti se zvýšeným rizikem pro vznik diabetu mellitu (glukóza nalačno 5,6–6,9 mmol/l, 
BMI > 30 kg/m2, zvýšení hladin triacylglycerolů v krvi, hypertenze) mají být klinicky a biochemicky 
monitorováni v souladu s národními doporučeními. 
 
Pomocné látky 
ATORSTAD obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, 
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 
ATORSTAD obsahuje sodík. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku 
v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Účinek souběžně užívaných léků na atorvastatin  
Atorvastatin je metabolizován cytochromem P450 3A4 (CYP3A4) a je substrátem pro hepatické 
transportéry: transportní polypeptidy organických aniontů 1B1 (OATP1B1) a 1B3 (OATP1B3). 
Metabolity atorvastatinu jsou substrátem pro OATP1B1. Atorvastatin je rovněž substrátem proteinu 
MDR1 (multi-drug resistance protein 1) a proteinu BCRP (breast cancer resistance protein), což může 
omezit vstřebávání atorvastatinu ve střevech a jeho biliární clearance (viz bod 5.2). Současná léčba 
inhibitory cytochromu CYP3A4 nebo inhibitory transportních proteinů může vést ke zvýšení 
plazmatických koncentrací atorvastatinu a zvýšenému riziku myopatie. Toto riziko může být zvýšené i 
při souběžném podání atorvastatinu s dalšími léčivými přípravky, které mohou potencovat myopatii, 
jako jsou fibráty a ezetimib (viz body 4.3 a 4.4).  
 
Inhibitory CYP3A4 
Bylo prokázáno, že silné inhibitory CYP3A4 vedou k významně zvýšeným koncentracím atorvastatinu 
(viz Tabulka 1 a podrobnější údaje níže). Souběžnému podání silných inhibitorů CYP3A4 (např. 
cyklosporin, telithromycin, klarithromycin, delavirdin, stiripentol, ketokonazol, vorikonazol, 
itrakonazol, posakonazol, některá antivirotika používaná k léčbě hepatitidy C (např. 
elbasvir/grazoprevir) a inhibitory HIV proteáz zahrnující ritonavir, lopinavir, atazanavir, indinavir, 
darunavir, atd.) je třeba se vyvarovat, pokud je to možné. V případech, kdy souběžnému podání těchto 
léčivých přípravku s atorvastatinem není možné zabránit, je nutné zvážit nižší zahajovací a maximální 
dávky atorvastatinu a je doporučeno pečlivě sledovat pacienta (viz Tabulka 1).  
 
Středně silné inhibitory CYP3A4 (např. erythromycin, diltiazem, verapamil a flukonazol) mohou 
zvýšit plazmatické koncentrace atorvastatinu (viz Tabulka 1). Při užití erythromycinu v kombinaci se 
statiny bylo pozorováno zvýšené riziko myopatie. Interakční studie hodnotící účinek amiodaronu nebo 
verapamilu na atorvastatin nebyly provedeny. Amiodaron a verapamil jsou známé svojí inhibiční 
aktivitou CYP3A4 a souběžné podání s atorvastatinem může mít za následek zvýšenou expozici 
atorvastatinu. Proto je při souběžném podání se středně silnými inhibitory CYP3A4 třeba zvážit nižší 
maximální dávku atorvastatinu a je doporučeno vhodné klinické sledování pacienta. Po zahájení léčby 
nebo úpravě dávky inhibitoru je doporučeno vhodné klinické sledování.  
 
Induktory CYP3A4 
Současné podávání atorvastatinu s induktory cytochromu P450 3A (např. efavirenz, rifampicin, 
třezalka tečkovaná) může vést k proměnlivým snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. 
S ohledem na duální mechanizmus interakce rifampicinu (indukce cytochromu P450 3A a inhibice 
transportéru OATP1B1 jaterní buňky), se doporučuje při souběžném podávání atorvastatinu 
s rifampicinem podání obou léčivých přípravků současně, protože podání atorvastatinu opožděně za 
podáním rifampicinu bylo spojeno s významným snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. 
Účinek rifampicinu na koncentrace atorvastatinu v jaterních buňkách ovšem není znám, a není-li 
možné souběžnému podání zabránit, je nutné pacienty sledovat kvůli účinnosti léčby.  
 
Inhibitory transportérů 
Inhibitory transportních proteinů mohou zvýšit systémovou expozici atorvastatinu. Cyklosporin a 
letermovir jsou oba inhibitory transportérů podílejících se na eliminaci atorvastatinu, tj. 
OATP1B1/1B3, P-gp a BCRP, což vede ke zvýšené systémové expozici atorvastatinu (viz Tabulka 1). 
Účinek inhibice transportérů vychytávání v játrech na expozici atorvastatinu v jaterních buňkách není 
znám. Není-li možné se souběžnému podání vyhnout, doporučuje se snížení dávky a klinické 
monitorování kvůli účinnosti léčby (viz Tabulka 1). 
 
Použití atorvastatinu se nedoporučuje u pacientů užívajících letermovir souběžně podávaný 
s cyklosporinem (viz bod 4.4). 
 
Gemfibrozil / fibráty 
Použití samotných fibrátů je občas spojováno s účinky na svaly, včetně rhabdomyolýzy. Riziko těchto 
účinků může být vyšší při současném užívání fibrátů s atorvastatinem. Není-li možné se souběžnému 
podání vyhnout, je nutné podávat nejnižší terapeuticky účinnou dávku atorvastatinu a náležitě pacienty 
sledovat (viz bod 4.4). 
 
Ezetimib 
Použití samotného ezetimibu je spojováno s účinky na svaly, včetně rhabdomyolýzy. Riziko těchto 
účinků může být vyšší za současného užívání ezetimibu s atorvastatinem. Doporučuje se náležité 
klinické sledování těchto pacientů.  
 
Kolestipol 
Plazmatická koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů byla snížena (poměr koncentrace 
atorvastatinu: 0,74) při současném užívání atorvastatinu a kolestipolu. Hypolipidemický účinek byl 
vyšší při souběžném podání atorvastatinu a kolestipolu, než při podání každého přípravku samostatně.  
 
Kyselina fusidová 
Riziko myopatie včetně rhabdomyolýzy se při současném systémovém podávání kyseliny fusidové se 
statiny může zvyšovat. Mechanismus této interakce (zda jde o interakci farmakodynamickou nebo 
farmakokinetickou nebo obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto kombinací byla hlášena 
rhabdomyolýza (včetně několika úmrtí).  
 
Pokud je systémová léčba kyselinou fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou 
vysadit léčba atorvastatinem (viz bod 4.4).  
 
Kolchicin 
Ačkoli studie interakcí s atorvastatinem a kolchicinem nebyly provedeny, byly hlášeny případy 
myopatie při současném podávání atorvastatinu s kolchicinem. Při předepisování atorvastatinu 
s kolchicinem je nutná opatrnost.  
 
Účinek atorvastatinu na souběžně podávané léky  
 
Digoxin 
Při současném opakovaném užívání digoxinu a atorvastatinu v dávce 10 mg se mírně zvýšila 
koncentrace digoxinu v rovnovážném stavu. Je nutné náležitě sledovat pacienty léčené digoxinem.  
 
Perorální kontraceptiva 
Současné užívání atorvastatinu a perorálních kontraceptiv vede ke zvýšení plazmatických koncentrací 
norethisteronu a ethinylestradiolu.  
 
Warfarin 
V klinické studii s pacienty dlouhodobě léčenými warfarinem vedlo souběžné užívání atorvastatinu 
v dávce 80 mg denně a warfarinu během prvních 4 dnů léčby k mírnému zkrácení protrombinového 
času (o 1,7 sekundy), který se normalizuje v průběhu 15 dnů léčby atorvastatinem. Přestože byly 
hlášeny pouze velmi vzácné případy klinicky významných antikoagulačních interakcí, je nutné u 
pacientů užívajících kumarinová antikoagulancia zjistit protrombinový čas před zahájením léčby 
atorvastatinem a poté opět na začátku léčby k potvrzení, že nedochází k významným změnám 
protrombinového času. Po potvrzení stabilního protrombinového času je vhodné protrombinový čas 
sledovat v obvyklých intervalech doporučených pro pacienty užívající kumarinová antikoagulancia. 
Při změně dávky nebo vysazení atorvastatinu se celý postup opakuje. Léčba atorvastatinem nebyla 
spojena s krvácením nebo změnami protrombinového času u pacientů neužívajících antikoagulancia.  
 
Pediatrická populace 
Studie lékových interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Rozsah interakcí u pediatrické populace 
není znám. Výše uvedené interakce u dospělých a upozornění v bodě 4.4 je třeba vzít v úvahu i u 
pediatrické populace. 
 
Lékové interakce 
Tabulka 1: Účinek souběžně podávaných léčivých přípravků na farmakokinetiku atorvastatinu 
 
Souběžně podávané léčivé 
přípravky a dávkování 
Atorvastatin 
Dávka (mg) Poměr 
AUC& 
Klinické doporučení#
Glekaprevir 400 mg 1x denně 
/pibrentasvir 120 mg 1x
denně, 7 dnů 
10 mg 1x denně po 
dobu 7 dnů 
8,3 Souběžné podávání s přípravky 
obsahujícími glekaprevir nebo 
pibrentasvir je kontraindikováno 
(viz bod 4.3). 
Tipranavir 500 mg 2x denně/ 
ritonavir 200 mg 2x denně, 
dnů (14.–21. den)  
40 mg 1. den,  
10 mg 20. den  
9,4  V případech, kdy je souběžné 
podávání s atorvastatinem 
nezbytné, nepřekračujte dávku 
10 mg atorvastatinu denně. Je 
doporučeno klinické sledování 
těchto pacientů.  
Telaprevir 750 mg  
po 8 hodinách, 10 dnů 
20 mg jednorázová 
dávka  
7,9  
Cyklosporin 5,2 mg/kg/den, 
stabilní dávka  
10 mg 1x denně
po dobu 28 dnů  
8,7  
Lopinavir 400 mg 2x denně/ 
ritonavir 100 mg 2x denně, dnů 
20 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů  
5,9  V případech, kdy je souběžné 
podávání s atorvastatinem 
nezbytné, je doporučena nižší 
udržovací dávka atorvastatinu. 
Při dávkách atorvastatinu 
překračujících 20 mg, je
doporučeno klinické sledování 
těchto pacientů.  
Klarithromycin 500 mg  
2x denně, 9 dnů  
80 mg 1x denně
po dobu 8 dnů  
4,5  
Sachinavir 400 mg  
2x denně/ritonavir (300 mg 2x
denně od 5.-7. dne, zvýšení na 
400 mg 2x denně 8. den), 4.-
18. den, 30 min po podání 
atorvastatinu  
40 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů  
3,9  V případech, kdy je souběžné 
podávání s atorvastatinem 
nezbytné, je doporučena nižší 
udržovací dávka atorvastatinu. 
Při dávkách atorvastatinu 
překračujících 40 mg, je
doporučeno klinické sledování 
těchto pacientů.  
 
Darunavir 300 mg 2x denně/ 
ritonavir 100 mg 2x denně, 
dnů  
10 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů  
3,4  
Itrakonazol 200 mg 
1x denně, 4 dny  
40 mg jednorázová
dávka  
3,3  
Fosamprenavir 700 mg 
2x denně/ritonavir 100 mg 2x
denně, 14 dnů  
10 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů  
2,5  
Fosamprenavir 1 400 mg 
2x denně, 14 dnů  
10 mg 1x denně
po dobu 4 dnů  
2,3  
Elbasvir 50 mg 1x denně / 
grazoprevir 200 mg 1x denně,
13 dnů 
10 mg jednorázová 
dávka 
1,95 Během souběžného podávání 
s přípravky obsahujícími elbasvir 
nebo grazoprevir nesmí dávka 
atorvastatinu přesáhnout denní 
dávku 20 mg. 
Letermovir 480 mg 1x denně, 
10 dnů  
20 mg jednorázová
dávka  
3,29  Během souběžného podávání 
s přípravky obsahujícími 
letermovir nesmí dávka 
atorvastatinu přesáhnout denní 
dávku 20 mg.  
Nelfinavir 1 250 mg 
2x denně, 14 dnů  
10 mg 1x denně
po dobu 28 dnů  
1,74  Žádné zvláštní doporučení.  
Grapefruitová šťáva, 240 ml 
1x denně*  
40 mg jednorázová
dávka  
1,37  Příjem velkého množství 
grapefruitové šťávy současně 
s atorvastatinem se nedoporučuje.  
Diltiazem 240 mg 1x denně, 
28 dnů  
40 mg jednorázová
dávka  
1,51  Po zahájení léčby nebo po úpravě 
dávky diltiazemu, je doporučeno 
klinické sledování těchto 
pacientů. 
Erytromycin 500 mg 
4x denně, 7 dnů  
10 mg, jednorázová
dávka  
1,33  Doporučuje se nižší maximální 
dávka a klinické sledování těchto 
pacientů.  
Amlodipin 10 mg, 
jednorázová dávka  
80 mg jednorázová
dávka  
1,18  Žádné zvláštní doporučení.  
Cimetidin 300 mg 4x denně,  
týdny  
10 mg 1x denně po
dobu 2 týdnů  
1,00 Žádné zvláštní doporučení.  
Kolestipol 10 g 2x denně, týdnů  
40 mg 1x denně po
dobu 8 týdnů  
0,74**  Žádné zvláštní doporučení.  
Antacida obsahující suspenzi 
hydroxidu hořečnatého a
hlinitého, 30 ml 4x denně, dnů 
10 mg 1x denně po 
dobu 15 dnů  
0,66 Žádné zvláštní doporučení.  
Efavirenz 600 mg 
1x denně, 14 dnů
10 mg po dobu 3 dnů  0,59 Žádné zvláštní doporučení.  
Rifampicin 600 mg 
1x denně, 7 dnů (souběžné 
podání) 
40 mg jednorázová 
dávka  
1,12 V případech, kdy je souběžné 
podání nezbytné, je doporučeno 
současné podání atorvastatinu 
s rifampicinem, s klinickým 
sledováním.  
Rifampicin 600 mg 
1x denně, 5 dnů (oddělené 
dávky) 
40 mg jednorázová 
dávka  
0,Gemfibrozil 600 mg 
2x denně, 7 dnů  
40 mg jednorázová 
dávka  
1,35  Doporučuje se nižší zahajovací 
dávka a klinické sledování těchto 
pacientů.  
Fenofibrát 160 mg 
1x denně, 7 dnů  
40 mg jednorázová
dávka  
1,03 Doporučuje se nižší zahajovací 
dávka a klinické sledování těchto 
pacientů.  
Boceprevir 800 mg 
3x denně, 7 dnů  
40 mg jednorázová
dávka  
2,3  Doporučuje se nižší zahajovací 
dávka a klinické sledování těchto 
pacientů. Dávka atorvastatinu 
nesmí při souběžném podávání s 
boceprevirem překročit denní 
dávku 20 mg.  
 
&  Představuje poměr léčby (souběžné podávání léku plus atorvastatinu versus atorvastatin samotný. 
#  Viz body 4.4 a 4.5 pro klinickou významnost.  
*  Obsahuje 1 nebo více složek, které inhibují CYP3A4 a mohou zvýšit plazmatické koncentrace 
léčivých přípravků metabolizovaných CYP3A4. Příjem 240 ml grapefruitové šťávy měl rovněž za 
následek snížení AUC o 20,4 % u aktivního ortohydroxy metabolitu. Velká množství grapefruitové 
šťávy (více než 1,2 l denně po dobu 5 dnů) zvýšila AUC atorvastatinu 2,5x a AUC aktivních 
inhibitorů HMG-CoA reduktázy (atorvastatin a metabolity) 1,3x.  
** Poměr založený na jednom vzorku odebraném za 8-16 h po dávce 
 
Tabulka 2: Účinek atorvastatinu na farmakokinetiku souběžně podávaných léčivých přípravků 
 
Atorvastatin 
a dávkovací režim
Souběžně podávané léčivé přípravky
Léčivý přípravek/ dávka (mg) Poměr 
AUC&
Klinické doporučení 
80 mg 1x denně po 
dobu 10 dnů 
Digoxin 0,25 mg 1x denně, 20 dnů  1,15  Pacienti užívající digoxin 
musí být náležitě 
klinicky sledováni.  
40 mg 1x denně po 
dobu 22 dnů  
Perorální kontraceptiva 1x denně, měsíce 
- norethisteron 1 mg  
- ethinylestradiol 35 μg  
1,28  
1,19  
Žádné zvláštní
doporučení.  
80 mg 1x denně po 
dobu 15 dnů  
* Fenazon, 600 mg jednorázová 
dávka  
1,03  Žádné zvláštní 
doporučení.  
10 mg jednorázová 
dávka  
Tipranavir 500 mg 2x denně
/ritonavir 200 mg 2x denně, 7 dnů  
1,08 Žádné zvláštní 
doporučení.  
10 mg, 1x denně po 
dobu 4 dnů  
Fosamprenavir 1 400 mg 2x denně, 
14 dnů 
0,73  Žádné zvláštní 
doporučení.  
10 mg, 1x denně po 
dobu 4 dnů  
Fosamprenavir 700 mg 2x denně
/ritonavir 100 mg 2x denně, 14 dnů  
0,99 Žádné zvláštní 
doporučení.  
 
&  Představuje poměr léčby (souběžné podávání léku plus atorvastatinu versus atorvastatin samotný).  
*  Souběžné podávání několika dávek atorvastatinu a fenazonu mělo za následek malý nebo 
nezjistitelný účinek na clearance fenazonu.  
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku 
Ženy ve fertilním věku mají během léčby používat vhodné antikoncepční prostředky (viz bod 4.3).  
 
Těhotenství 
Atorvastatin je v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). Bezpečnost u těhotných žen nebyla 
doložena. U těhotných žen nebyly provedeny kontrolované klinické studie s atorvastatinem. Po 
intrauterinní expozici inhibitorům HMG-CoA reduktázy byly vzácně hlášeny kongenitální anomálie. 
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).  
 
Léčba matek atorvastatinem může snížit hladinu mevalonátu u plodu, jenž je prekurzorem biosyntézy 
cholesterolu. Ateroskleróza je chronický proces a obvyklé vysazení hypolipidemik během těhotenství 
může mít malý vliv na dlouhodobé riziko spojené s primární hypercholesterolemií.  
 
Z těchto důvodů nemá být atorvastatin podáván těhotným ženám, ženám plánujícím těhotenství nebo 
pravděpodobně těhotným. Léčba atorvastatinem má být vysazena po celou dobu těhotenství nebo do 
doby, kdy je vyloučeno těhotenství (viz bod 4.3).  
 
Kojení 
Není známo, zda se atorvastatin nebo jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. 
U potkanů byla zjištěna prakticky stejná koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů v mléce 
jako v plazmě (viz bod 5.3). Vzhledem k možnosti závažných nežádoucích účinků nesmějí ženy 
užívající atorvastatin kojit (viz bod 4.3). Podávání atorvastatinu je během kojení kontraindikováno (viz 
bod 4.3).  
 
Fertilita 
Ve studiích na zvířatech neměl atorvastatin vliv na samčí ani samičí fertilitu (viz bod 5.3). 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Atorvastatin má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
V databázi placebem kontrolovaných klinických studií s atorvastatinem zahrnující 16 066 pacientů 
léčených v průměru 53 týdnů (8 755 atorvastatin vs. 7 311 placebo), ukončilo léčbu atorvastatinem 
kvůli nežádoucím účinkům 5,2 % pacientů ve srovnání se 4 % pacientů užívajících placebo. 
 
Na základě údajů získaných z klinických studií a sledování po uvedení přípravku na trh byl stanoven 
profil nežádoucích účinků atorvastatinu uvedený v následujícím přehledu.  
 
Odhadované frekvence výskytu nežádoucích účinků jsou tříděny podle následující konvence:  
 
časté (≥ 1/100 až < 1/10) 
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) 
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) 
velmi vzácné (< 1/10 000) 
není známo (z dostupných údajů nelze určit).  
 
Infekce a infestace 
Časté: nazofaryngitida  
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Vzácné: trombocytopenie 
 
Poruchy imunitního systému 
Časté: alergické reakce  
Velmi vzácné: anafylaxe  
 
Poruchy metabolismu a výživy 
Časté: hyperglykemie  
Méně časté: hypoglykemie, zvýšení tělesné hmotnosti, anorexie  
 
Psychiatrické poruchy 
Méně časté: noční můry, insomnie  
 
Poruchy nervového systému 
Časté: bolest hlavy  
Méně časté: závrať, parestezie, hypestezie, dysgeuzie, amnézie  
Vzácné: periferní neuropatie  
 
Poruchy oka 
Méně časté: rozmazané vidění  
Vzácné: porucha zraku  
 
Poruchy ucha a labyrintu 
Méně časté: tinitus  
Velmi vzácné: ztráta sluchu  
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Časté: faryngolaryngeální bolest, epistaxe  
 
Gastrointestinální poruchy 
Časté: zácpa, plynatost, dyspepsie, nauzea, průjem  
Méně časté: zvracení, bolest horní i dolní části břicha, říhání, pankreatitida  
 
Poruchy jater a žlučových cest 
Méně časté: hepatitida  
Vzácné: cholestáza  
Velmi vzácné: jaterní selhání  
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Méně časté: kopřivka, kožní vyrážka, pruritus, alopecie  
Vzácné: angioneurotický edém, bulózní dermatitida včetně erythema multiforme, Stevens-Johnsonova 
syndromu a toxické epidermální nekrolýzy  
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: myalgie, artralgie, bolest končetin, svalové křeče, otok kloubů, bolest zad  
Méně časté: bolest krku, svalová únava  
Vzácné: myopatie, myositida, rhabdomyolýza, ruptura svalu, tendinopatie, někdy komplikovaná 
rupturou 
Velmi vzácné: lupus-like syndrom  
Není známo: imunitně zprostředkovaná nekrotizující myopatie (viz bod 4.4)  
 
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Velmi vzácné: gynekomastie 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Méně časté: malátnost, astenie, bolest na hrudi, periferní otok, únava, pyrexie 
 
Vyšetření 
Časté: abnormální jaterní funkční testy, zvýšení hladiny kreatinkinázy v krvi  
Méně časté: leukocyturie  
 
Stejně jako u jiných inhibitorů HMG-CoA reduktázy byl u pacientů léčených atorvastatinem hlášen 
vzestup hladin aminotransferáz v séru. Tyto změny byly obvykle mírné, přechodné a nevyžadovaly 
přerušení léčby. Klinicky významné zvýšení (více než trojnásobek normálních hodnot) hladin 
sérových aminotransferáz se vyskytlo u 0,8 % pacientů léčených atorvastatinem. Toto zvýšení je 
závislé na dávce a u všech pacientů bylo reverzibilní.  
 
Zvýšení hladin sérové kreatinkinázy (CK) na více než trojnásobek normálních hodnot se v klinických 
studiích vyskytlo při léčbě atorvastatinem u 2,5 % pacientů, což bylo obdobné jako u jiných inhibitorů 
HMG-CoA reduktázy. Hodnoty, které byly vyšší než desetinásobek normálních hodnot, se vyskytly 
u 0,4 % pacientů léčených atorvastatinem (viz bod 4.4).  
 
Pediatrická populace 
Pediatričtí pacienti ve věku od 10 do 17 let léčení atorvastatinem měli profil nežádoucích účinků 
obecně podobný pacientům léčeným placebem. Nejčastější nežádoucí účinky pozorované v obou 
skupinách byly, bez ohledu na zhodnocení kauzality, infekce. Ve 3leté studii nebyl na základě 
hodnocení celkového zrání a vývoje, hodnocení dle Tannerovy stupnice, a měření tělesné výšky 
a hmotnosti pozorován žádný klinicky významný účinek na růst a pohlavní dozrávání. Profil 
bezpečnosti a snášenlivosti byl u pediatrických pacientů podobný známému bezpečnostnímu profilu 
atorvastatinu u dospělých pacientů. 
 
Databáze klinické bezpečnosti zahrnuje údaje o bezpečnosti u 520 pediatrických pacientů, kterým byl 
podáván atorvastatin, z nichž 7 pacientů bylo mladších 6 let, 121 pacientů bylo ve věku 6-9 let a pacientů bylo ve věku 10-17 let. Na základě dostupných údajů byly četnost, typ a závažnost 
nežádoucích účinků u dětí podobné jako u dospělých 
 
V souvislosti s užíváním některých statinů byly hlášeny následující nežádoucí účinky:  
- sexuální dysfunkce  
- deprese  
- výjimečné případy intersticiálního plicního onemocnění, především při dlouhodobé terapii 
statiny (viz bod 4.4).  
- diabetes mellitus: frekvence výskytu bude záviset na přítomnosti nebo absenci rizikových 
faktorů (glukóza nalačno ≥ 5,6 mmol/l, BMI > 30 kg/m2, zvýšení hladin triacylglycerolů, 
hypertenze v anamnéze).  
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
4.9 Předávkování 
 
Zvláštní léčba při předávkování atorvastatinem neexistuje. Pokud dojde k předávkování, je třeba 
pacienta léčit symptomaticky a v případě potřeby použít podpůrnou léčbu. Je třeba monitorovat jaterní 
testy a hladiny CK v krevním séru. Jelikož se atorvastatin výrazně váže na plazmatické proteiny, 
neočekává se, že by hemodialýza významně zvýšila clearance atorvastatinu. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: látky upravující hladinu lipidů, inhibitory HMG-CoA reduktázy, ATC 
kód: C10AA05.  
 
Atorvastatin je selektivním a kompetitivním inhibitorem HMG-CoA reduktázy. Tento enzym 
katalyzuje přeměnu z 3-hydroxy-3-methyl-glutaryl-koenzymu A na mevalonát, což je prekurzor 
sterolů včetně cholesterolu. V játrech jsou triacylglyceroly a cholesterol zabudovány do lipoproteinů 
o velmi nízké hustotě (VLDL) a plazmou jsou transportovány do periferních tkání. Lipoproteiny 
o nízké hustotě (LDL), vzniklé z VLDL, jsou katabolizovány primárně vysoce afinitními LDL 
receptory.  
 
Atorvastatin snižuje hladiny cholesterolu a lipoproteinů v plazmě inhibicí HMG-CoA reduktázy a 
následně biosyntézy cholesterolu v játrech a zvyšuje počet jaterních LDL receptorů na buněčném 
povrchu, a tím urychluje absorpci a katabolismus LDL. 
 
Atorvastatin snižuje tvorbu LDL a počet LDL částic. Zapříčiňuje výrazné a trvalé zvýšení aktivity 
LDL receptorů, spojené s výhodnými změnami kvality cirkulujících LDL částic. Atorvastatin účinně 
snižuje hladiny LDL-cholesterolu u pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií, což je 
skupina pacientů, která obvykle nereaguje na hypolipidemickou léčbu.  
 
V klinické studii sledující vliv dávky na účinnost léčby bylo prokázáno, že atorvastatin snížil 
koncentrace celkového cholesterolu (o 30-46 %), LDL-cholesterolu (o 41-61 %), apolipoproteinu B (o 
34-50 %) a triacylglycerolů (o 14-33 %), přičemž současně vyvolává ve variabilní míře zvýšení HDL-
cholesterolu a apolipoproteinu A1. Tyto výsledky byly zjištěny u pacientů s heterozygotní familiární 
hypercholesterolemií, nefamiliárními formami hypercholesterolemie a smíšenými hyperlipidemiemi 
včetně pacientů s non-inzulin dependentním diabetem mellitem.  
 
Bylo prokázáno, že snížení celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu a apolipoproteinu B snižuje 
riziko kardiovaskulárních příhod a kardiovaskulární mortality. 
 
Homozygotní familiární hypercholesterolemie 
V multicentrické 8týdenní otevřené studii použití ze soucitu s dobrovolnou možností prodloužení bylo 
zapojeno 335 pacientů, z nichž 89 trpělo homozygotní familiární hypercholesterolemií. U těchto pacientů bylo průměrné snížení LDL-cholesterolu přibližně 20%. Atorvastatin byl podáván v dávce až 
80 mg/den.  
 
Ateroskleróza 
Ve studii REVERSAL (Reversing Atherosclerosis with Aggressive Lipid-Lowering Study) se hodnotil 
efekt intenzivní hypolipidemické léčby pomocí atorvastatinu 80 mg a standardní hypolipidemické 
léčby pomocí pravastatinu 40 mg na aterosklerózu koronárních arterií pomocí IVUS 
(intravaskulárního ultrazvuku) během angiografie u pacientů s ICHS. V této randomizované, dvojitě 
zaslepené, multicentrické, kontrolované klinické studii byl IVUS proveden při zahájení a poté po měsících, a sice u 502 pacientů. Ve skupině s atorvastatinem (n=253) nebyla zjištěna žádná progrese 
aterosklerózy. 
 
Střední změna celkového objemu ateromu (primární kritérium klinické studie) oproti základním 
hodnotám, vyjádřená v procentech, činila –0,4 % (p=0,98) ve skupině s atorvastatinem a +2,7 % 
(p=0,001) ve skupině s pravastatinem (n=249). V porovnání s pravastatinem byly účinky atorvastatinu 
statisticky významné (p=0,02). Účinek intenzivního snižování hladiny lipidů na kardiovaskulární 
cílové parametry (např. potřeba revaskularizace, nefatální IM, koronární smrt) nebyl v rámci této 
klinické studie zkoumán. 
 
Ve skupině s atorvastatinem byla hladina LDL-C snížena na průměrnou hodnotu 2,04 mmol/l ± 0,(78,9 mg/dl ± 30) oproti výchozí hodnotě 3,89 mmol/l ± 0,7 (150 mg/dl ± 28) a ve skupině 
s pravastatinem byla hladina LDL-C snížena na střední hodnotu 2,85 mmol/l ± 0,7 (110 mg/dl ± 26) 
oproti základní hladině 3,89 mmol/l ± 0,7 (150 mg/dl ± 26) (p < 0,0001). Atorvastatin rovněž vedl ke 
statisticky významnému snížení průměrné hodnoty TC o 34,1 % (pravastatin: –18,4 %, p < 0,0001), 
průměrných hladin TG o 20 % (pravastatin: –6,8 %, p < 0,0009) a průměrné hladiny apolipoproteinu 
B o 39,1 % (pravastatin: –22,0 %, p < 0,0001). Atorvastatin vedl k nárůstu průměrné hladiny HDL-C 
o 2,9 % (pravastatin: +5,6 %, p = NS). Ve skupině s atorvastatinem byl zjištěn průměrný pokles CRP 
o 36,4 %, v porovnání se snížením o 5,2 % ve skupině s pravastatinem (p < 0,0001).  
 
Výsledky této klinické studie byly získány při použití dávky 80 mg. Nelze je tudíž extrapolovat na 
nižší dávky.  
 
Profily bezpečnosti a snášenlivosti byly u obou léčebných skupin srovnatelné.  
 
Účinek intenzivního snižování lipidů na hlavní kardiovaskulární cílové parametry nebyl v této studii 
sledován. Proto není klinický význam těchto výsledků s ohledem na primární a sekundární prevenci 
kardiovaskulárních příhod znám.  
 
Akutní koronární syndrom 
Ve studii MIRACL byl hodnocen atorvastatin 80 mg u 3 086 pacientů (atorvastastin n=1 538; placebo 
n=1 548) s akutním koronárním syndromem (non-Q infarkt myokardu nebo nestabilní angina 
pectoris). Léčba byla zahájena v akutní fázi po přijetí do nemocnice a trvala po dobu 16 týdnů. Léčba 
atorvastatinem 80 mg/den prodloužila dobu do výskytu kombinovaného primárního cílového 
parametru účinnosti (definovaného jako úmrtí ze všech příčin, nefatální IM, resuscitovaná srdeční 
zástava nebo angina pectoris s prokázanou ischemií myokardu vyžadující hospitalizaci) ukazující na 
snížení rizika o 16 % (p=0,048). K tomuto výsledku přispělo především 26% (p=0,018) snížení 
hospitalizací pro anginu pectoris s prokázanou ischemií myokardu. Další sekundární cílové parametry 
nedosáhly statistické signifikance (souhrnně: placebo 22,2 %, atorvastatin: 22,4 %).  
 
Bezpečnostní profil atorvastatinu ve studii MIRACL byl v souladu s popisem v bodě 4.8. 
 
Prevence kardiovaskulárních onemocnění 
Účinek atorvastatinu na fatální a nefatální ICHS byl hodnocen v randomizované, dvojitě zaslepené, 
placebem kontrolované studii Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial Lipid Lowering Arm 
(ASCOT-LLA). Pacienti byli hypertonici ve věku 40-79 let, bez předchozího infarktu myokardu nebo 
léčené anginy pectoris a s hladinami TC ≤ 6,5 mmol/l (251 mg/dl). Všichni pacienti měli alespoň 
předem definované kardiovaskulární rizikové faktory: mužské pohlaví, věk ≥ 55 let, kouření, 
diabetes, pozitivní rodinná anamnéza ICHS u příbuzných 1. stupně, TC: HDL-C > 6, periferní cévní 
choroba, hypertrofie levé komory, předchozí cerebrovaskulární příhoda, specifické abnormality na 
EKG, proteinurie/albuminurie. Ne u všech pacientů bylo odhadované riziko první kardiovaskulární 
příhody považováno za vysoké.  
 
Pacienti byli léčeni antihypertenzní terapií (buď režimem založeným na amlodipinu nebo na atenololu) 
a buď atorvastatinem 10 mg denně (n=5 168) nebo placebem (n=5 137).  
 
Absolutní a relativní snížení rizika atorvastatinem bylo následující: 
Příhoda 
Relativní 
pokles rizika 
(%) 
Počet příhod
(atorvastatin 
vs. placebo) 
Absolutní 
pokles rizika(%) 
p-hodnota
Fatální ICHS plus nefatální IM 36% 100 vs. 154 1,1% 0,Celkové kardiovaskulární příhody 
a revaskularizace  20% 389 vs. 483 1,9% 0,Celkové koronární příhody 29% 178 vs. 247 1,4% 0, 
Založeno na rozdílu příhod, které se vyskytly v průběhu střední doby sledování 3,3 roku.  
ICHS = ischemická choroba srdeční; IM = infarkt myokardu. 
 
Celková mortalita a kardiovaskulární mortalita nebyly signifikantně sníženy (185 vs. 212 příhod, 
p=0,17 a 74 vs. 82 příhod, p=0,51). V analýze podskupin založené na pohlaví (81 % mužů a 19 % 
žen), bylo možno sledovat prospěšný účinek z použití atorvastatinu u mužů, ale nemohl být stanoven u 
žen pravděpodobně v důsledku malého počtu příhod v ženské podskupině. Celková a kardiovaskulární 
mortalita byly číselně vyšší u žen (38 vs. 30 a 17 vs. 12), ale nedosáhly statistické významnosti. Byla 
nalezena statisticky významná interakce v závislosti na použité antihypertenzní terapii. Primární 
cílový ukazatel (fatální ICHS a nefatální IM) byl signifikantně snížen atorvastatinem u pacientů 
léčených amlodipinem (HR: 0,47 (0,32-0,69), p=0,00008), ale nikoli u pacientů léčených atenololem 
(HR: 0,83 (0,59-1,17), p=0,287).  
 
Účinek atorvastatinu na fatální a nefatální kardiovaskulární onemocnění byl též hodnocen v 
randomizované, dvojitě zaslepené, multicentrické, placebem kontrolované studii „Collaborative 
Atorvastatin Diabetes Study“ (CARDS) u pacientů s diabetem mellitem II. typu, ve věku 40-75 let, 
bez kardiovaskulárního onemocnění v anamnéze a s LDL-C ≤ 4,14 mmol/l (160 mg/dl) a TG ≤ 6,mmol/l (600 mg/dl). Všichni pacienti měli přítomen alespoň jeden z následujících rizikových faktorů: 
hypertenze, kouření, retinopatie, mikroalbuminurie a makroalbuminurie. 
 
Pacienti byli léčeni buď atorvastatinem 10 mg denně (n=1 428) nebo placebem (n=1 410), medián 
doby sledování byl 3,9 let.  
 
Absolutní a relativní snížení rizika atorvastatinem bylo následující: 
Příhoda  Relativní 
pokles rizika 
(%)  
Počet příhod
(atorvastatin 
vs. placebo)  
Absolutní 
pokles rizika(%)  
p-hodnota
Závažné kardiovaskulární příhody
(fatální a nefatální AIM, němý IM, náhlá 
srdeční smrt, nestabilní angina pectoris, 
CABG, PTCA, revaskularizace, CMP)
37% 83 vs. 127 3,2% 0,IM (fatální a nefatální AIM, němý IM) 42% 38 vs. 64 1,9% 0,CMP (fatální a nefatální) 48% 21 vs. 39 1,3% 0, 
1Založeno na rozdílu příhod, které se vyskytly v průběhu sledování 3,9 roku.  
AIM = akutní infarkt myokardu, CABG = coronary artery bypass graft (aortokoronární bypass), PTCA 
= percutaneous transluminal coronary angioplasty (perkutánní transluminální koronární angioplastika), 
CMP = cévní mozková příhoda.  
 
Nebyl nalezen rozdíl účinku léčby v závislosti na pohlaví pacienta, věku nebo vstupních hodnotách 
LDL-C. Byl pozorován příznivý trend s ohledem na úmrtnost (82 úmrtí ve skupině užívající placebo 
vs. 61 úmrtí ve skupině léčené atorvastatinem, p=0,0592).  
 
Opakované cévní mozkové příhody (CMP) 
Ve studii SPARCL (Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels) byl hodnocen 
účinek atorvastatinu 80 mg denně nebo placeba na výskyt CMP u 4 731 pacientů, kteří prodělali CMP 
nebo transitorní ischemickou ataku (TIA) během předcházejících 6 měsíců a neměli ischemickou 
chorobu srdeční (ICHS) v anamnéze. Šedesát procent pacientů byli muži ve věku 21-92 let (průměrný 
věk 63 let) a měli průměrné vstupní hodnoty LDL-C 3,4 mmol/l (133 mg/dl). Průměrný LDL-C byl 
1,9 mmol/l (73 mg/dl) během léčby atorvastatinem a 3,3 mmol/l (129 mg/dl) během léčby placebem. 
Medián doby sledování byl 4,9 let.  
 
Atorvastatin v dávce 80 mg snižoval riziko primárního cílového parametru fatální nebo nefatální CMP 
o 15 % (HR: 0,85; 95% CI: 0,72-1,00; p=0,05 nebo 0,84; 95% CI: 0,71-0,99; p=0,03 po úpravě 
vstupních faktorů) v porovnání s placebem. Mortalita ze všech příčin byla 9,1 % (216/2 365) 
u atorvastatinu vs. 8,9 % (211/2 366) u placeba.  
 
V post-hoc analýze atorvastatin v dávce 80 mg snižoval výskyt ischemické CMP (218/2 365, 9,2 % vs. 
274/2 366, 11,6 %, p=0,01) a zvyšoval výskyt hemoragické CMP (55/2 365, 2,3 % vs. 33/2 366, 
1,4 %, p=0,02) ve srovnání s placebem.  
 
- Riziko hemoragické CMP bylo zvýšené u pacientů, kteří vstupovali do studie s hemoragickou 
CMP v anamnéze (7/45 u atorvastatinu vs. 2/48 u placeba; HR: 4,06; 95% CI: 0,84-19,57), a 
riziko ischemické CMP bylo mezi skupinami podobné (3/45 u atorvastatinu vs. 2/48 u placeba; 
HR: 1,64; 95% CI: 0,27-9,82).  
14,61), ovšem riziko ischemické CMP bylo u těchto pacientů sníženo (79/708 u atorvastatinu 
vs. 102/701 u placeba; HR: 0,76; 95% CI: 0,57-1,02). Je možné, že riziko CMP je zvýšené 
u pacientů s lakunárním infarktem v anamnéze, kteří užívají atorvastatin 80 mg/den.  
 
Mortalita ze všech příčin byla 15,6 % (7/45) u atorvastatinu versus 10,4 % (5/48) u podskupiny 
pacientů s dříve prodělanou hemoragickou CMP. Mortalita ze všech příčin byla 10,9 % (77/708) 
u atorvastatinu vs. 9,1 % (64/701) u placeba u podskupiny pacientů s dříve prodělaným lakunárním 
infarktem. 
 
Pediatrická populace 
Heterozygotní familiární hypercholesterolemie u pediatrických pacientů ve věku 6-17 let  
U dětí a dospívajících s geneticky potvrzenou heterozygotní familiární hypercholesterolemií a výchozí 
hodnotou LDL-C ≥ 4 mmol/l byla provedena 8týdenní otevřená studie s cílem vyhodnotit 
farmakokinetiku, farmakodynamiku a bezpečnost a snášenlivost atorvastatinu. Do této studie bylo 
zahrnuto celkem 39 dětí a dospívajících ve věku 6-17 let. V kohortě A bylo 15 dětí ve věku 6-12 let, 
vývojový stupeň 1 dle Tannerovy stupnice. V kohortě B bylo 24 dětí ve věku 10-17 let, vývojový 
stupeň ≥ 2 dle Tannera.  
 
Zahajovací dávka atorvastatinu byla 5 mg denně ve formě žvýkacích tablet v kohortě A a 10 mg denně 
ve formě tablet v kohortě B. Bylo umožněno zdvojnásobit dávku atorvastatinu v případě, že subjekt 
nedosáhl cílové hladiny LDL-C < 3,35 mmol/l ve 4. týdnu a byl-li atorvastatin dobře snášen.  
 
Střední hodnoty LDL-C, TC, VLDL-C a Apo B se do 2. týdne snížily u všech subjektů. U subjektů se 
zdvojnásobenou dávkou byl pozorován další pokles již ve 2. týdnu, při prvním vyhodnocení, po 
zvýšení dávky. Střední hodnoty procentuálního snížení lipidových parametrů byly podobné u obou 
kohort, nezávisle na tom, zda subjekt užíval zahajovací dávku nebo zdvojenou dávku. V 8. týdnu se 
hladina LDL-cholesterolu snížila v průměru o 40 % ve srovnání s výchozí hodnotou a hladina 
celkového cholesterolu v průměru o 30 % ve srovnání s výchozí hodnotou.  
 
Ve druhé otevřené studii s jedním ramenem bylo zahrnuto 271 chlapců a dívek s HeFH ve věku 6-let a léčeno atorvastatinem až po dobu 3 let. Pro zahrnutí do této studie bylo nutné potvrzení HeFH a 
výchozí hladina LDL-C ≥ 4 mmol/l (cca 152 mg/dl). Studie zahrnovala 139 dětí ve vývojovém stupni 
dle Tannerovy stupnice (obecně v rozmezí 6-10 let). Dávkování atorvastatinu (jednou denně) bylo 
u dětí mladších 10 let zahájeno na 5 mg (žvýkací tableta). 
U dětí ve věku od 10 let bylo zahájeno na 10 mg atorvastatinu (jednou denně). U všech dětí mohla být 
titrována vyšší dávka k dosažení cíle < 3,35 mmol/l LDL-C. Průměrná vážená dávka u dětí ve věku až 9 let byla 19,6 mg a průměrná vážená dávka u dětí ve věku od 10 let byla 23,9 mg.  
 
Průměrná výchozí hodnota (+/- SD) LDL-C byla 6,12 (1,26) mmol/l, což bylo cca 233 (48) mg/dl. 
Konečné výsledky viz níže uvedená tabulka 3.  
 
Údaje byly konzistentní a bez účinku léku na kterýkoli z parametrů růstu a vývoje (tj. tělesná výška, 
tělesná hmotnost, BMI, Tannerova stupnice, hodnocení zkoušejícího stran celkového zrání a vývoje) u 
pediatrických a dospívajících subjektů s HeFH podstupujících léčbu atorvastatinem během 3leté 
studie. Při návštěvách nebyl zkoušejícími zaznamenán žádný účinek léku na tělesnou výšku, tělesnou 
hmotnost ani BMI podle věku či podle pohlaví. 
 
Tabulka 3: Hypolipidemické účinky atorvastatinu u dospívajících chlapců a dívek s heterozygotní 
familiární hypercholesterolemií (mmol/l)  
 
Časový bod n TC (S.D.) LDL-C 
(S.D.) 
HDL-C (S.D.) TG (S.D.) Apo B 
(S.D.) # 
Výchozí 
hodnota
271 7,86 (1,30) 6,12 (1,26) 1,314 (0,2663) 0,93 (0,47) 1,(0,28) ** 
30. měsíc 206 4,95 (0,77) * 3,25 (0,67) 1,327 (0,2796) 0,79 (0,38) * 0,(0,17) * 
36. měsíc / 
ukončení 
léčby  
240 5,12 (0,86) 3,45 (0,81) 1,308 (0,2739) 0,78 (0,41) 0,(0,20) *** 
TC = celkový cholesterol, LDL-C = cholesterol transportovaný lipoproteiny s nízkou hustotou; 
HDL-C = cholesterol transportovaný lipoproteiny s vysokou hustotou; TG = triacylglyceroly; 
Apo B = apolipoprotein B; „36. měsíc/ukončení léčby“ zahrnuje údaje z konečné návštěvy u subjektů, 
které ukončily účast před naplánovaným časovým bodem za 36 měsíců, a také úplné 36měsíční údaje 
od subjektů, které dokončily 36měsíční účast; „*“ = n pro 30. měsíc tohoto parametru bylo 207; „**“ 
= n pro výchozí hodnotu tohoto parametru bylo 270; „***“ = n pro 36. měsíc/ukončení léčby tohoto 
parametru bylo 243; „#“ = g/l pro Apo B.  
 
Heterozygotní familiární hypercholesterolemie u pediatrických pacientů ve věku 10-17 let  
Do dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie následované otevřenou fází bylo zahrnuto chlapců a dívek po menarché ve věku 10-17 let (průměrný věk 14,1 roku) s heterozygotní familiární 
hypercholesterolemií (FH) nebo těžkou hypercholesterolemií. Tito pacienti byli na dobu 26 týdnů 
randomizováni buď do skupiny s atorvastatinem (n=140) nebo placebem (n=47), a poté byl všem po 
dobu dalších 26 týdnů podáván atorvastatin. Dávka atorvastatinu (1x denně) byla první 4 týdny 10 mg 
a byla titrována na 20 mg v případě, že hladina LDL-C byla >3,36 mmol/l. Během 26týdenní dvojitě 
zaslepené fáze vedlo podávání atorvastatinu k významnému snížení plazmatických hladin celkového 
cholesterolu, LDL-cholesterolu, triacylglycerolů a apolipoproteinu B. Během 26týdenní dvojitě 
zaslepené fáze byla střední hodnota dosažené hladiny LDL-C 3,38 mmol/l (rozmezí: 1,6,26 mmol/l) ve skupině užívající atorvastatin, v porovnání s 5,91 mmol/l (rozmezí: 3,93-9,96 mmol/l) 
ve skupině užívající placebo.  
 
Další pediatrická studie, srovnávající atorvastatin s kolestipolem u pacientů s hypercholesterolemií ve 
věku 10-18 let, ukázala, že podávání atorvastatinu (n=25), v porovnání s podáváním kolestipolu 
(n=31), vedlo k významnému snížení LDL-C ve 26. týdnu (p < 0,05).  
 
Program použití ze soucitu u pacientů s těžkou hypercholesterolemií (včetně homozygotní 
hypercholesterolemie) zahrnoval 46 pediatrických pacientů léčených atorvastatinem titrovaným podle 
odpovědi (některým subjektům byla podávána dávka 80 mg atorvastatinu denně). Studie probíhala po 
dobu 3 let: LDL-C byl snížen o 36 %.  
 
Dlouhodobá účinnost podávání atorvastatinu u dětí na snížení morbidity a mortality v dospělosti 
nebyla stanovena. 
 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií 
s atorvastatinem u dětí ve věku 0 až 6 let v léčbě heterozygotní hypercholesterolemie a u dětí ve věku 
až 18 let v léčbě homozygotní familiární hypercholesterolemie, smíšené hypercholesterolemie, 
primární hypercholesterolemie a v prevenci kardiovaskulárních příhod (informace o použití u dětí viz 
bod 4.2). 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti  
 
Absorpce 
Atorvastatin je po perorálním podání rychle absorbován; maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je 
dosaženo po 1-2 hodinách. Míra absorpce vzrůstá proporcionálně s dávkou atorvastatinu. Po 
perorálním podání mají potahované tablety atorvastatinu v porovnání s perorálním roztokem 95-99% 
biologickou dostupnost. Absolutní biologická dostupnost atorvastatinu je přibližně 12 % a systémově 
dosažitelná inhibiční aktivita HMG-CoA reduktázy je cca 30 %. Nízká systémová biologická 
dostupnost je připisována presystémové clearance na gastrointestinální sliznici a/nebo tzv. first-pass 
metabolismu v játrech.  
 
Distribuce 
Průměrný distribuční objem atorvastatinu je přibližně 381 litrů. Atorvastatin je vázán z ≥ 98 % na 
plazmatické proteiny.  
 
Biotransformace 
Atorvastatin je metabolizován cytochromem P 450 3A4 na ortho- a parahydroxylové deriváty a různé 
beta-oxidační produkty. Bez ohledu na jiné cesty jsou tyto produkty dále metabolizovány cestou 
glukuronidace. In vitro je inhibice HMG-CoA reduktázy ortho- a parahydroxylovými metabolity 
ekvivalentní inhibici atorvastatinem. Přibližně 70 % cirkulující inhibiční aktivity HMG-CoA 
reduktázy je připisováno aktivním metabolitům.  
 
Eliminace 
Atorvastatin je vylučován především žlučí po hepatální a/nebo extrahepatální metabolizaci. Nezdá se 
však, že by atorvastatin procházel signifikantní enterohepatální recirkulací. Průměrný eliminační 
poločas atorvastatinu v plazmě je u člověka přibližně 14 hodin. Poločas inhibiční aktivity HMG-CoA 
reduktázy je asi 20-30 hodin vzhledem k přítomným aktivním metabolitům. 
 
Atorvastatin je substrátem pro hepatické transportéry: transportní polypeptidy organických aniontů 
1B1 (OATP1B1) a 1B3 (OATP1B3). Metabolity atorvastatinu jsou substrátem pro OATP1B1. 
Atorvastatin je rovněž substrátem efluxních transportérů P-glykoproteinu (P-gp) a proteinu BCRP 
(breast cancer resistance protein), což může omezit vstřebávání atorvastatinu ve střevech a jeho 
biliární clearance. 
 
Zvláštní skupiny pacientů  
 
Starší pacienti 
Plazmatické koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů jsou vyšší u zdravých starších osob 
než u mladých dospělých jedinců, přičemž hypolipidemické účinky byly u obou skupin srovnatelné.  
 
Pediatrická populace 
V 8týdenní otevřené studii byl pediatrickým pacientům (ve věku 6-17 let) s heterozygotní familiární 
hypercholesterolemií a výchozí hodnotou LDL-C ≥ 4 mmol/l podáván atorvastatin 5 nebo 10 mg 1x 
denně ve formě žvýkacích tablet (vývojový stupeň subjektů - stupeň 1 dle Tannerovy stupnice 
(n=15)), nebo atorvastatin 10 nebo 20 mg 1x denně ve formě potahovaných tablet (vývojový stupeň 
≥ 2 dle Tannerovy stupnice (n=24)). V populačním farmakokinetickém modelu atorvastatinu byla 
jedinou další významnou proměnnou tělesná hmotnost. Zdánlivá perorální clearance atorvastatinu byla 
u pediatrických subjektů při alometrickém měření podle tělesné hmotnosti podobná jako u dospělých. 
V celém rozsahu dosažených expozic atorvastatinu a o-hydroxyatorvastatinu byly pozorovány 
konzistentní poklesy LDL-C a TC.  
 
Pohlaví 
Koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů jsou odlišné u žen (přibližně o 20 % vyšší Cmax 
a o přibližně 10 % nižší AUC) než u mužů. Tyto rozdíly nejsou klinicky významné a nepředstavují 
žádné klinicky významné rozdíly v účinku na lipidy mezi muži a ženami.  
 
Porucha funkce ledvin 
Onemocnění ledvin nemá žádný vliv na plazmatické koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních 
metabolitů nebo na jejich účinek na lipidy.  
 
Porucha funkce jater 
Plazmatické koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů jsou výrazně zvýšeny (přibližně 
16x vyšší Cmax a 11x vyšší AUC) u pacientů s chronickým poškozením jater alkoholem (Child-Pugh 
skóre B).  
 
Polymorfismus SLOC1B1 
Jaterní vychytávání všech inhibitorů HMG-CoA reduktázy včetně atorvastatinu zahrnuje transportér 
OATP1B1. U pacientů s polymorfismem SLOC1B1 existuje riziko zvýšené expozice atorvastatinu, 
které může vést ke zvýšenému riziku rhabdomyolýzy (viz bod 4.4). Polymorfismus genu kódujícího 
OATP1B1 (SLCO1B1 c.521CC) je spojen s 2,4x vyšší expozicí atorvastatinu (AUC) než u subjektů 
bez této genotypové varianty (c.521TT). U těchto pacientů je rovněž možné geneticky zhoršené jaterní 
vychytávání atorvastatinu. Možné důsledky na účinek nejsou známé. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
Atorvastatin nevykazoval mutagenní ani klastogenní potenciál ve čtyřech testech in vitro a v jednom 
testu in vivo. Atorvastatin nebyl u potkanů kancerogenní, ale vysoké dávky podávané myším (6-11x 
vyšší AUC než AUC0-24h dosažená u člověka při nejvyšší doporučené dávce) měly za následek 
hepatocelulární adenomy u samců a hepatocelulární karcinomy u samic.  
 
Z experimentálních studií na zvířatech vyplývá, že inhibitory HMG-CoA reduktázy mohou ovlivnit 
vývoj embrya a plodu. U potkanů, králíků a psů neměl atorvastatin účinek na fertilitu a nebyl 
teratogenní, ale u dávek toxických pro matku byla u potkanů a králíků pozorovaná toxicita pro plod. 
Vývoj potomků potkanů byl opožděn a poporodní přežívání bylo při expozici samic vysokým dávkám 
atorvastatinu sníženo. U potkanů byl prokázán přechod placentou. U potkanů byly plazmatické 
koncentrace atorvastatinu podobné koncentracím v mléce. Není známo, zda se atorvastatin nebo jeho 
metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety 
monohydrát laktózy 
prášková celulóza
uhličitan vápenatý  
předbobtnalý škrob 
hypromelóza  
sodná sůl kroskarmelózy  
magnesium-stearát (E 572)  
 
Potahová vrstva tablety  
hypromelóza  
makrogol 
oxid titaničitý (E 171)  
mastek  
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení  
 
OPA/Al/PVC-Al blistry obsahující 4, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50 (klinické balení v blistru), 50, 56, 84, 
90, 98, 100, 112, 120, 180 a 500 potahovaných tablet.   
nebo 
OPA/Al/PVC-Al blistry obsahující 4x1, 7x1, 10x1, 14x1, 20x1, 28x1, 30x1, 50x1 (klinické balení 
v blistru), 50x1, 56x1, 84x1, 90x1, 98x1, 100x1, 112x1, 120x1, 180x1 a 500x1 potahovanou tabletu.   
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
STADA Arzneimittel AG  
Stadastrasse 2‐18 
61118 Bad Vilbel  
Německo 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
ATORSTAD 10 mg potahované tablety: 31/102/16-C 
ATORSTAD 20 mg potahované tablety: 31/103/16-C 
 
  
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 16. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 15. 7.  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
25. 1.