Sp.zn. sukls308288/2020 a sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
BISOCARD 5 mg potahované tablety
BISOCARD 10 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Bisocard 5 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje bisoprololi fumaras 5 mg   
Bisocard 10 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje bisoprololi fumaras 10 mg 
 
Pomocná látka se známým účinkem: laktóza, sodík. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta 
Bisocard 5 mg: světle žluté, bikonvexní potahované tablety, na jedné straně s půlicí rýhou a na druhé 
straně s vyraženou číslicí 5. 
 
Bisocard  10 mg: světle růžové, bikonvexní potahované tablety, na jedné straně s půlicí rýhou a na 
druhé straně s vyraženou číslicí 10. 
 
Půlicí rýha má pouze  usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné 
dávky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
- Léčba hypertenze  
- Léčba ischemické choroby srdeční (angina pectoris) 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování: 
Dospělí
Pro obě indikace je obvyklá denní dávka 5 mg bisoprolol-fumarátu jednou denně. Pokud se nedosáhne 
uspokojivého poklesu krevního tlaku, může se dávka zvýšit až na 10 mg jednou denně.  
Doporučená maximální dávka je 20 mg denně.  
Dávka má být  upravena  individuálně,  a  to  především  podle  srdeční  frekvence  a  terapeutického 
úspěchu.  
 
Délka léčby: 
Bisocard  je  přípravek  určený  pro  dlouhodobé podávání. Náhlé  ukončení  léčby může  vést 
k přechodnému zhoršení onemocnění. Zvláště u pacientů s ischemickou  chorobou  srdeční se léčba 
nesmí ukončit náhle. Doporučuje se postupné snižování dávky. 
 
Zvláštní skupiny pacientů: 
 
 
Porucha funkce ledvin nebo jater
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater není obvykle třeba dávku 
upravovat.  U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance creatininu <20 ml/min), stejně jako 
u pacientů s těžkou  poruchou  funkce  jater nemá denní dávka překročit 10 mg bisoprolol-fumarátu 
jednou denně.  
Zkušenosti  s podáváním  bisoprolol-fumarátu   u   pacientů  podstupujících  dialýzu  jsou  omezené; 
neexistují však důkazy svědčící pro potřebu změny dávkování. 
 
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.  
 
Pediatrická populace
Vzhledem  k nedostatečné  zkušenosti  s podáváním bisoprolol-fumarátu dětem se užití  přípravku 
Bisocard u dětí nedoporučuje. 
 
Způsob podání: 
Tablety  přípravku  Bisocard se  podávají ráno  s jídlem  nebo  nalačno. Tablety  se  polykají  celé, 
nerozkousané a zapíjejí se tekutinou.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1; 
- akutní srdeční selhání nebo probíhající srdeční dekompenzace vyžadující i.v. inotropní terapii; 
- kardiogenní šok; 
- AV blok druhého nebo třetího stupně (bez pacemakeru); 
- sick sinus syndrom; 
- sino-atriální blokáda; 
- bradykardie (s méně než 50 tepů/min před zahájením léčby); 
- hypotenze (systolický tlak nižší než 100 mmHg); 
- těžké bronchiální astma nebo těžké chronické obstrukční onemocnění plic; 
- těžké formy periferního arteriálního okluzívního onemocnění nebo Raynaudova syndromu; 
- neléčený feochromocytom (viz bod 4.4); 
- metabolická acidóza. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být ukončení léčby provedeno náhle, pokud 
to není jasně indikováno.  Při náhlém přerušení léčby existuje zvýšené riziko přechodného zhoršení 
onemocnění (viz bod 4.2). 
Bisoprolol-fumarát se  musí  podávat  opatrně  u  pacientů  s hypertenzí  nebo  anginou  pectoris  a 
chronickým srdečním selháním. 
Zvláštní opatrnosti je třeba při podávání přípravku Bisocard u pacientů: 
- s diabetes  mellitus  s velkým kolísáním hladiny cukru v krvi. Bisoprolol-fumarát může maskovat 
příznaky hypoglykemie (např. tachykardie, palpitace nebo pocení);  
- s přísnou dietou; 
- s alergií v anamnéze nebo při probíhající desenzibilizační terapii. Podobně jako jiné betablokátory 
může i bisoprolol-fumarát zvýšit jak sensitivitu vůči alergenům tak závažnost alergických reakcí. 
Podávání adrenalinu nemusí mít vždy očekávaný terapeutický účinek; 
- s AV blokádou 1. stupně; 
- s  Prinzmetalovou anginou; 
- s poruchou periferního oběhu. Zesílené příznaky se mohou objevit především na počátku léčby; 
- s lupénkou nebo  s lupénkou  v  anamnéze. Betablokátory  včetně  bisoprolol-fumarátu se mají 
podávat pouze po důkladném zvážení poměru rizika k prospěšnosti léčby; 
- s hyperthyroidismem. Bisoprolol-fumarát může zastírat příznaky tyreotoxikózy; 
- s feocytochromem (viz bod 4.3). Bisoprolol-fumarát se nesmí podávat dříve než po blokádě alfa-
adrenergních receptorů; 
 
- s bronchiálním astmatem nebo obstrukčním onemocněním dýchacích cest. U těchto pacientů nemá 
být současně  podávána  bronchodilatační  léčba.  Ojediněle se může objevit  zvýšení rezistence 
dýchacích cest a proto může být nezbytné dávky beta2-adrenomimetik zvýšit.  
 
U  pacientů  podstupujících  výkon  v celkové  anestézii musí  být  anesteziolog  informován  o  beta- 
blokádě. Pokud je nutné betablokátor před anestézií vysadit, je třeba to provádět postupně a ukončit hodin před anestézií.  
 
Přípravek Bisocard obsahuje laktózu.  
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo 
malabsorbcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.   
 
Přípravek Bisocard obsahuje sodík. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v 
podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  
 
Nedoporučené kombinace
fumarátem může negativně ovlivnit kontraktilitu a atrioventikulární převod. Intravenózní podávání 
verapamilu pacientům léčeným betablokátory může vést k závažné hypotenzi a AV blokádě. 
- centrálně působící  antihypertenziva  (např.  klonidin,  methyldopa,  moxonidin,   rilmenidin): 
současné podávání může vést ke snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje a k vazodilataci. Po 
náhlém vysazení může dojít ke zvýšení rizika „rebound hypertenze“. 
 
Kombinace, u nichž je nutná opatrnost: 
fumarátem může zvýšit riziko hypotenze. U pacientů se srdečním selháním nelze vyloučit zvýšení 
rizika dalšího zhoršení funkce komory jako pumpy.  
- antiarytmika třídy  I  (např.  chinidin, disopyramid,  lidokain,  fenytoin, flekainid,  propafenon): 
bisoprolol-fumarát může zvýšit jejich účinek na dobu atrioventrikulárního převodu stejně jako 
jejich negativní inotropní účinek; 
- antiarytmika třídy III  (např.  amiodaron):  bisoprolol-fumarát zvyšuje  jejich  účinek  na dobu 
atrioventrikulárního převodu; 
- parasympatomimetika: současné podávání může zvýšit dobu atrioventrikulárního převodu a riziko 
bradykardie; 
- topické betablokátory (např. oční kapky k léčbě glaukomu) mohou mít aditivní účinky; 
- inzulin a perorální antidiabetika: bisoprolol-fumarát může zvyšovat jejich vliv na snížení hladiny 
cukru. Blokáda beta-adrenoreceptory může zakrývat příznaky hypoglykemie; 
- anestetika: paralení podání může oslabit reflexní tachykardii a zvýšit riziko hypotenze.  Pro další 
informace o celkové anestézii viz bod 4.4.  
- digitálisové glykosidy:  současné podávání může prodloužit dobu atrioventrikulárního převodu, a 
tím zvýšit riziko snížení tepové frekvence; 
- nesteroidní antiflogistika (NSAID):  mohou snižovat antihypertenzní účinek bisoprolol-fumarátu; 
- beta-sympatomimetika: kombinace s bisoprolol-fumarátem může snižovat účinek obou léků;  
- sympatomimetika  aktivující  jak  beta- tak   alfa- adrenoreceptory:   kombinace   s bisoprolol-
fumarátem  může  vést  ke  zvýšení  krevního  tlaku.  Tyto  interakce  jsou  pravděpodobnější  u 
neselektivních betablokátorů; 
- další  antihypertenziva, tricyklická antidepresiva,  barbituráty,  fenothiazidy: současné podávání 
zvyšuje riziko hypotenze. 
 
Kombinace, které je nutno brát v úvahu: 
- meflochin: existuje zvýšené riziko bradykardie; 
- inhibitory  monoaminooxidázy  (s  výjimkou  MAO-B  inhibitorů): současné podávání zvyšuje 
hypotenzní účinek betablokátoru a zvyšuje riziko hypotenzní krize. 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Farmakologické účinky bisoprolol-fumarátu mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství a/nebo plod/ 
novorozence. 
 
Betablokátory obecně snižují placentární perfúzi, což může být spojeno se zpomalením růstu plodu, 
úmrtím  v děloze,  potratem  nebo předčasným  porodem.  U  plodu  nebo  novorozence  se  mohou 
vyskytnout  nežádoucí  reakce  jako např.  bradykardie,  hypoglykemie.  Je-li  léčba  betablokátory  u 
těhotné ženy bezpodmínečně nutná, musí být dána přednost beta1-adrenoreceptorům. 
Přípravek nemá být podáván během těhotenství, pokud to není nezbytně nutné. Je-li léčba považována 
za  nutnou,  je třeba  monitorovat  uteroplacentární  průtok  krve  a  růst  plodu.  V případě  výskytu 
jakýchkoliv  škodlivých  účinků  na  těhotenství  nebo  na  plod  je  třeba  zvážit  alternativní  léčbu. 
V případě, že přerušení léčby není možné, musí být novorozenec pečlivě monitorován. Příznaky 
hypoglykemie a bradykardie se obvykle objeví během prvních 3 dnů života. 
 
Kojení
Není známo, zda se bisoprolol-fumarát vylučuje do mateřského mléka. Bezpečnost expozice dětí není 
známa. Proto se užívání přípravku Bisocard během kojení nedoporučuje. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Ve studii s pacienty s ischemickou chorobou srdeční neovlivnil bisoprolol-fumarát schopnost řídit. 
V důsledku individuálních reakcí na užívání bisoprolol-fumarátu může být ale u některých pacientů 
schopnost řídit a obsluhovat stroje snížena. Platí to zejména na začátku léčby, při její změně a při 
souběžném požití alkoholu. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Následující  přehled  obsahuje  dosud  zaznamenané  nežádoucí  účinky  dle  četnosti  jejich  výskytu. 
Ohodnocení nežádoucích účinků je uvedeno na základě následujících údajů četnosti: velmi časté 
(≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); 
velmi vzácné (<1/10000) 
 
Třída orgánových systémů Četnost výskytu Nežádoucí účinek
Vyšetření Vzácné Zvýšené hladiny triglyceridů, zvýšené
hladiny jaterních enzymů (ALT, AST) 
Srdeční poruchy Méně časté Poruchy atrioventrikulárního převodu, 
zhoršení stávajícího srdečního selhání, 
bradykardie 
Poruchy nervového systému Časté Závratě*, bolesti hlavy*, pocit necitlivosti v 
končetinách 
Vzácné Synkopa
 Poruchy oka  Vzácné Snížená tvorba slz (nutné zvážit u pacientů 
používajících oční čočky) 
Velmi vzácné Zánět spojivek (konjunktivitida)
Poruchy ucha a labyrintu Vzácné Poruchy sluchu
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy
Méně časté Bronchospasmus u pacientů s průduškovým
astmatem nebo anamnézou obstrukce 
dýchacích cest  
Vzácné Alergická rýma
Gastrointestinální poruchy Časté Nauzea, zvracení, průjem, zácpa 
Poruchy kůže a podkožní 
tkáně 
Vzácné Reakce z přecitlivělosti  jako je svědění,
návaly, vyrážka 
Velmi vzácné Zhoršení lupénky, lupénce podobná
vyrážka, alopecie 
 
Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně
Méně časté Svalová slabost a svalové křeče
Cévní poruchy Časté Pocit chladu v končetinách
Méně časté Hypotenze včetně ortostatické hypotenze
Celkové poruchy a reakce 
v místě aplikace 
Časté Únava*
Méně časté Astenie 
Poruchy jater a žlučových 
cest
Vzácné Hepatitida 
Poruchy reprodukčního 
systému a prsu 
Vzácné Poruchy potence
Psychiatrické poruchy Méně časté Poruchy spánku, deprese
Vzácné Noční můry, halucinace 
* Tyto účinky se projevují především na počátku léčby, jsou obvykle mírné a během 1 – 2 týdnů 
užívání obvykle odezní. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky předávkování
Mezi  nejobvyklejší příznaky předávkování, které lze očekávat po předávkování betablokátory, patří 
bradykardie,  hypotenze, bronchospasmus, akutní srdeční nedostatečnost a hypoglykemie. Existuje 
vysoká interindividuální variabilita v citlivosti na jednorázovou vysokou dávku bisoprolol-fumarátu. 
Velmi citliví jsou pravděpodobně pacienti se srdečním selháním. 
 
Léčba
V případě  předávkování má  být léčba bisoprolol-fumarátem  ukončena a  zahájena  symptomatická 
léčba.   
Na základě očekávaných farmakologických účinků a doporučení pro jiná beta-sympatolytika je třeba 
uvážit následující všeobecná opatření, pokud jsou klinicky oprávněná. 
Bradykardie: podat  intravenózně atropin. Jestliže odpověď není dostatečná, je možné opatrně podat 
isoprenalin nebo jinou látku s pozitivně chronotropními vlastnostmi. Za některých okolností může být 
nutné zavést transvenózně pacemaker. 
Hypotenze: je třeba  podat  intravenózně  tekutiny  a  vazopresorické  látky.  Užitečný  může  být 
intravenózně podaný glukagon. 
AV-blokáda  (druhého  a  třetího  stupně): pacienty  je  třeba  pečlivě  monitorovat  a  léčit  infuzí 
isoprenalinu anebo transvenózním zavedením srdečního pacemakeru. 
Akutní zhoršení srdeční nedostatečnosti: podat i.v. diuretika, látky s pozitivně inotropním účinkem, 
vazodilatancia. 
Bronchospasmus: zahájit léčbu bronchodilatátory, např. isoprenalinem, beta2-sympatomimetiky a/nebo 
aminofylinem.  
Hypoglykemie: podat i.v. glukózu. 
Omezené údaje naznačují, že bisoprolol-fumarát je obtížně dialyzovatelný. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
 
Farmakoterapeutická skupina: betablokátor, selektivní 
ATC kód: C07AB 
Bisoprolol-fumarát je  beta1-selektivní  blokátor  adrenoreceptorů  bez  vnitřní  sympatomimetické  a 
membrány  stabilizující aktivity.  Vykazuje pouze  velmi malou  afinitu k  beta2-receptoru hladkého 
svalstva průdušek a cév a rovněž beta2-receptorům účastnících se metabolické regulace. U bisoprolol-
fumarátu se tedy obecně neočekává vliv na odpor dýchacích cest a na beta2-receptory zprostředkované 
metabolické účinky. Jeho beta1 selektivita přesahuje terapeutické rozmezí dávkování. 
Bisoprolol-fumarát nemá výrazný negativně inotropní účinek. 
Bisoprolol-fumarát dosahuje svého maximálního účinku 3-4 hodiny po perorálním podání. Eliminační 
poločas 10-12 hodin umožňuje podávání v jedné denní dávce. 
Maximálního antihypertenzního účinku bisoprolol-fumarátu je obecně dosaženo po 2 týdnech. 
U  akutního podání u pacientů s ischemickou chorobou srdeční bez chronického srdečního selhání 
snižuje bisoprolol-fumarát srdeční frekvenci a tepový objem, čímž snižuje srdeční výdej a spotřebu 
kyslíku.  U  chronického podávání  se  úvodní zvýšená  periferní  rezistence  snižuje.  Mimo  jiné  je 
diskutováno  snížení  plazmatické  aktivity  reninu  jako  mechanismus antihypertenzivního  účinku 
betablokátorů. 
Bisoprolol-fumarát snižuje odpověď na sympatoadrenální aktivitu prostřednictvím blokády srdečních 
beta- receptorů. To vyvolává snížení srdeční frekvence a kontraktility a tím snížení spotřeby kyslíku v 
myokardu, což je požadovaný účinek u anginy pectoris s ischemickou chorobou srdeční. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Bisoprolol-fumarát se téměř úplně (> 90 %) absorbuje  z  gastrointestinálního traktu a s velmi malým 
first-pass efektem v játrech (asi 10 %) má po perorálním podání absolutní biologickou dostupnost 
přibližně 90 %. 
 
Distribuce 
Distribuční objem je 3,5 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 30 %. 
 
Metabolismus a eliminace
Bisoprolol-fumarát se vylučuje z organismu dvěma stejně účinnými cestami. 50 %  se  metabolizuje 
játry na inaktivní metabolity, které se potom vylučují ledvinami. Zbývajících 50 %  se  vylučuje 
ledvinami  v  nezměněné formě. Proto není obvykle u pacientů s  poruchou  funkce jater  a  ledvin 
potřebná úprava dávkování. 
Celková clearance je asi 15 l/hod. Eliminační poločas je 10-12 hodin. 
 
Linearita
Bisoprolol-fumarát má lineární, na věku nezávislou kinetiku. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní 
riziko pro člověka.  
 
Reprodukční toxicita
Ve studiích reprodukční toxicity neměl bisoprolol-fumarát žádný vliv na fertilitu nebo reprodukci. 
Podobně jako ostatní betablokátory způsobuje bisoprolol-fumarát maternální (snížení příjmu jídla a 
snížení  tělesné  hmotnosti)  a  embryo/fetální  toxicitu  (zvýšený  výskyt  resorpcí,  snížená  porodní 
hmotnost novorozenců, zpomalený fyzický vývoj) při vysokých dávkách. Není však teratogenní. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
 
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, mastek, natrium-lauryl-sulfát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, 
magnesium-stearát, hypromelosa, makrogol 400, oxid titaničitý, žlutý oxid železitý (Bisocard 5 mg), 
červený oxid železitý (Bisocard 10 mg).  
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 oC. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před 
světlem a vlhkostí.  
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/Al blistr (PVC fólie oranžové barvy), krabička
Velikost balení: 30 nebo 60 tablet  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
 
Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Bausch Health Ireland Limited
3013 Lake Drive, Citywest Business Campus 
Dublin 24, D24PPTIrsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
Bisocard 5 mg: 77/300/02-C 
Bisocard 10 mg: 77/302/02-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 20.11.Datum posledního prodloužení registrace: 1.2. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
12. 1.