Sp. zn. sukls45096/2023  
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
BROTMIN 500 mg potahované tablety
BROTMIN 850 mg potahované tablety
BROTMIN 1000 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jedna potahovaná  tableta obsahuje metformini  hydrochloridum  500 mg (odpovídá  metforminum 
390 mg). 
Jedna  potahovaná  tableta  obsahuje  metformini  hydrochloridum  850 mg  (odpovídá  metforminum 
662,9 mg). 
Jedna  potahovaná  tableta  obsahuje  metformini  hydrochloridum  1000 mg  (odpovídá  metforminum 
780 mg). 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
3. LÉKOVÁ FORMA 
Potahovaná tableta
BROTMIN 500 mg potahované tablety: bílé oválné potahované tablety, hladké na obou stranách, 
o rozměrech 16 mm x 8 mm 
BROTMIN 850 mg potahované tablety: žluté oválné potahované tablety s vyraženým „MC“ na jedné 
straně a hladké na druhé straně o rozměrech 20,1 mm x 9,8 mm 
BROTMIN 1000 mg potahované tablety: bílé oválné potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, 
o rozměrech 21,2 mm x 10,2 mm. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1 Terapeutické indikace 
Léčba diabetu mellitu 2. typu zvláště u pacientů s nadváhou tam, kde samotné dietní opatření a cvičení 
nestačí udržet přiměřenou glykemii. 
Dospělí: metformin může  být  užíván  v  monoterapii  nebo  v  kombinaci  s  ostatními  perorálními 
antidiabetiky nebo s inzulinem. 
Děti starší 10 let a dospívající: metformin může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s inzulinem. 
Bylo prokázáno snížení diabetických komplikací u dospělých pacientů s nadváhou a diabetem 2. typu 
léčených metforminem v léčbě první volby po selhání dietních opatření (viz bod 5.1). 
4.2 Dávkování a způsob podání 
Dávkování
Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min)
Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky
Terapie se obvykle zahajuje buď dávkou 500 mg nebo 850 mg metformin-hydrochloridu 2x až 3x denně 
v průběhu jídla či po jídle. Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykemie. Pomalé 
zvyšování dávky může snížit výskyt nežádoucích účinků v gastrointestinálním traktu. 
U pacientů užívajících vyšší dávky metformin-hydrochloridu (2 až 3 gramy denně) je možno nahradit 
tablety přípravku BROTMIN 500 mg potahované tablety 1 tabletou přípravku BROTMIN 1000 mg 
potahované tablety. 
Maximální doporučená dávka metformin-hydrochloridu je 3 g denně, užívaná ve 3 dílčích dávkách. 
Pokud se zvažuje převedení z jiného perorálního antidiabetika, je třeba přerušit jeho užívání a zahájit 
léčbu metforminem v dávkách uvedených výše. 
 
Kombinace s inzulinem
Pro dosažení lepší kontroly glykemie mohou být metformin a inzulin používány v kombinaci. Obvyklá 
počáteční dávka metformin-hydrochloridu je 500 mg nebo 850 mg, 2x až 3x denně, zatímco dávkování 
inzulinu se upraví podle hladiny glykemie. 
Starší pacienti
Vzhledem k možnosti snížení renálních funkcí u pacientů vyššího věku má být dávkování metforminu 
upraveno podle renálních funkcí. Je nutné provádět pravidelné hodnocení renálních funkcí (viz bod 4.4). 
Porucha funkce ledvin
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby přípravky s obsahem metforminu 
a následně minimálně každý rok. U pacientů se zvýšeným rizikem další progrese poruchy funkce ledvin 
a u starších pacientů má být renální funkce vyšetřována častěji, např. každých 3–6 měsíců. 
GFR (ml/min) Celková maximální denní
dávka (bude rozdělena do 3 denních dávek) 
Další skutečnosti ke zvážení
60–89 3000 mg V souvislosti se zhoršením funkce ledvin může 
být zváženo snížení dávky. 
45–59 2000 mg Před  zahájením  léčby  metforminem  mají  být 
znovu  vyhodnoceny  faktory,  které  mohou 
zvyšovat riziko laktátové acidózy (viz bod 4.4). 
Úvodní dávkou je nejvýše polovina maximální 
dávky. 
30–44 1000 mg 
<30 - Metformin je kontraindikován. 
 
Pediatrická populace 
Monoterapie a kombinace s inzulinem
Metformin mohou užívat děti starší 10 let a dospívající. 
Obvyklá počáteční dávka je 500 mg nebo 850 mg metformin-hydrochloridu jednou denně podávána 
během nebo po jídle. 
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykemie. Pomalé zvyšování dávky může snížit 
výskyt nežádoucích účinků v gastrointestinálním traktu. Maximální doporučovaná dávka metformin-
hydrochloridu je 2 g denně, rozdělena do dvou nebo tří dávek. 
Způsob podání
Perorální podání. 
Při zacházení s léčivým přípravkem či při jeho podání dbejte opatrnosti. 
4.3 Kontraindikace 
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• Jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza) 
• Diabetické prekoma 
• Závažné renální selhání (GFR <30 ml/min) 
• Akutní stav s možností narušení funkce ledvin, například dehydratace, závažná infekce, šok 
• Onemocnění,  které  může  způsobit  tkáňovou  hypoxii  (zejména  akutní  nebo  zhoršující  se 
chronické  onemocnění),  například  dekompenzované  srdeční  selhání,  respirační  selhání, 
nedávný infarkt myokardu, šok 
• Nedostatečnost jater, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Laktátová acidóza
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje při 
akutním  zhoršení  renální  funkce  nebo  při  kardiorespiračním  onemocnění  či  sepsi.  K  akumulaci 
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy. 
 
V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být 
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem. 
Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou antihypertenziva, 
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové 
faktory  laktátové  acidózy  jsou  nadměrné  požívání  alkoholu,  jaterní  insuficience,  nedostatečně 
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně 
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a 4.5). 
Pacienti  a/nebo  pečovatelé  mají  být informováni o riziku laktátové  acidózy.  Laktátová  acidóza je 
charakterizována  acidotickou  dušností,  bolestí  břicha,  svalovými  křečemi,  astenií  a  hypotermií 
následovanou  kómatem.  V  případě  suspektních  příznaků  má  pacient  ukončit  užívání  metforminu 
a vyhledat  okamžitě  lékařskou  pomoc.  Diagnostické  laboratorní  nálezy  zahrnují  snížené  pH  krve 
(<7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (>5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr 
laktát/pyruvát. 
Renální funkce
Rychlost  glomerulární  filtrace  má  být  vyšetřena  před  zahájením  léčby  a  následně  v  pravidelných 
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR <30 ml/min a má být dočasně 
vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3. 
Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním 
chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně monitorovány 
jejich srdeční a renální funkce. 
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3). 
Podávání jodovaných kontrastních látek
Intravaskulární podání kontrastních látek s obsahem jodu může vést k nefropatii indukované kontrastní 
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být 
vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu zahájeno 
nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena renální funkce 
a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5. 
Chirurgický výkon
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii. 
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a za 
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní. 
Pediatrická populace
Před zahájením léčby metforminem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu. 
V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán účinek metforminu na růst 
a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto specifických účinků. Proto je 
doporučováno pečlivé sledování vlivu metforminu na tyto parametry u dětí léčených metforminem, 
zvláště u dětí v prepubertě. 
Děti ve věku 10 až 12 let
Do  kontrolovaných  klinických  studií  provedených  u  dětí  a  dospívajících  bylo  zařazeno  pouze  subjektů ve věku 10 až 12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metforminu u dětí tohoto věku se neliší od 
účinnosti a bezpečnosti metforminu u starších dětí a dospívajících, je doporučována zvláštní opatrnost 
při předepisování metforminu dětem ve věku mezi 10 až 12 lety. 
Další opatření
Všichni  pacienti  mají  pokračovat  v  dietních  opatřeních  s  pravidelným  rozložením  příjmu  cukru 
v průběhu dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie. 
Pravidelně má být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu. 
Samotný  metformin  nevyvolává  hypoglykemii,  je  však  doporučována  opatrnost  při  používání 
v kombinaci  s inzulinem  nebo  jinými  perorálními  antidiabetiky  (např.  deriváty  sulfonylurey  nebo 
meglitinidy).  
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Souběžné použití se nedoporučuje 
Alkohol
Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zvláště v případě hladovění 
nebo při malnutrici nebo poruše funkce jater. 
Jodované kontrastní látky
Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání 
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu 
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4. 
Kombinace vyžadující opatrnost při použití
Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové 
acidózy. Jsou  to  např.  NSAID,  včetně  selektivních  inhibitorů  cyklooxygenázy  (COX)  II,  ACE 
inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková. Při zahájení nebo 
užívání takových přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé monitorování renální funkce. 
Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou. např. glukokortikoidy (systémové a lokální) 
a sympatomimetika 
Může být nutné častější sledování hladiny glykemie, zvláště v úvodu léčby. V případě nutnosti upravte 
dávkování metforminu během léčby s příslušným léčivým přípravkem a při jeho vysazení. 
Transportéry pro organické kationty (OCT)
Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCT2. 
Souběžné podávání metforminu s
• inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu 
• induktory  OCT1  (jako  je  rifampicin)  může  zvýšit  gastrointestinální  absorpci  a  účinnost 
metforminu 
• inhibitory   OCT2   (jako   je   cimetidin,   dolutegravir,   ranolazin,   trimethoprim,   vandetanib, 
isavukonazol) může snížit renální vylučování metforminu, což povede ke zvýšení koncentrace 
metforminu v plazmě 
• inhibitory  obou  OCT1  a  OCT2  (jako  krizotinib,  olaparib) může ovlivnit účinnost a renální 
eliminace metforminu 
Opatrnost je proto doporučována zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy tyto léky jsou 
podávány  současně  s  metforminem,  protože  koncentrace  metforminu  v  plazmě  se  může  zvýšit. 
V případě potřeby lze zvážit úpravu dávky metforminu, jelikož inhibitory/induktory OCT mohou mít 
vliv na účinnost metforminu. 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství
Nekontrolovaný  diabetes  během  těhotenství  (gestační  nebo  trvalý)  souvisí  se  zvýšeným rizikem 
vrozených abnormalit a perinatální mortality. 
Omezené množství údajů o použití metforminu u těhotných žen neukazuje na zvýšené riziko vrozených 
abnormalit. Studie na zvířatech nenaznačují škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální nebo 
fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). 
Metformin není doporučen pro léčbu diabetu, pokud má pacientka v úmyslu otěhotnět a v průběhu 
těhotenství. Pro udržení hladiny krevního cukru co nejblíže normálu se má použít inzulin,  aby  se 
minimalizovalo riziko malformace plodu. 
Kojení
Metformin je vylučován do mateřského mléka. U kojených novorozenců/dětí nebyly pozorovány žádné 
nežádoucí účinky. Protože však jsou k dispozici pouze omezené údaje, není kojení doporučeno během 
léčby metforminem. Rozhodnutí, zda přerušit kojení má být provedeno po zvážení přínosu kojení 
a možného rizika nežádoucích účinků pro dítě. 
 
Fertilita
Fertilita samců a samic potkanů nebyla ovlivněna metforminem, který byl podáván v dávkách dosahující 
600 mg/kg/den, což je přibližně trojnásobek maximální denní dávky pro člověka vztažené k povrchu 
lidského těla. 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Metformin při samostatném užívání nezpůsobuje hypoglykemii, a proto nemá vliv na schopnost řídit 
nebo obsluhovat stroje. Nicméně pacienti mají být upozorněni na riziko hypoglykemie v případě užívání 
metforminu   v kombinaci  s  jinými  antidiabetiky  (např.  deriváty  sulfonylurey,  inzulinem nebo 
meglitinidy). 
4.8 Nežádoucí účinky 
Nejčastější nežádoucí účinky během zahájení léčby jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha 
a ztráta chuti k jídlu, které spontánně ve většině případů vymizí. Pro zabránění těmto nežádoucím 
účinkům se doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách a dávky zvyšovat pomalu. 
Při  léčbě  metforminem  se  mohou vyskytnout  následující  nežádoucí  účinky.  Četnost  výskytu  je 
definována následovně: velmi časté ≥1/10; časté ≥ 1/100  až <1/10;  méně časté ≥1/1  000  až <1/100: 
vzácné ≥1/10 000 až <1/1 000: velmi vzácné <1/10 000. 
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
Třída orgánových 
systémů podle 
MedDRA
Velmi časté Časté Velmi vzácné 
Poruchy 
metabolismu
a výživy 
  Laktátová acidóza (viz bod 4.4). 
Snížení absorpce vitamínu Ba snížení jeho hladiny v séru během 
dlouhodobého užívání metforminu. 
Zohlednění takové etiologie se
doporučuje v případech, kdy pacient 
trpí megaloblastickou anémií. 
Poruchy nervového 
systému 
 Poruchy chuti 
Gastrointestinální 
poruchy
Gastrointestinální poruchy jako
nevolnost, zvracení, průjem, 
bolesti břicha a ztráta chuti 
k jídlu. Tyto nežádoucí účinky 
se nejčastěji objevují při 
zahájení léčby a ve většině 
případů spontánně ustoupí. Aby 
se jim předešlo, doporučuje se 
užívat metformin ve dvou nebo 
třech denních dávkách během 
jídla nebo po jídle. Pomalé 
navyšování dávek může také 
zvýšit gastrointestinální 
toleranci. 
  
Poruchy jater 
a žlučových cest
  Ojedinělý výskyt abnormalit jaterních 
funkčních testů nebo hepatitidy, které 
se upraví po vysazení metforminu. 
Poruchy kůže 
a podkožní tkáně
  Kožní reakce jako erytém, pruritus 
a kopřivka 
 
Pediatrická populace
Ve zveřejněných a postmarketingových údajích a v kontrolovaných klinických studiích u omezené 
pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčené po dobu 1 roku, odpovídaly nežádoucí případy svojí 
povahou a závažností těm, které byly pozorovány i u dospělých. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
4.9 Předávkování 
Hypoglykemie nebyla při dávkách metformin-hydrochloridu do 85 g pozorována, ačkoliv laktátová 
acidóza se za takových okolností vyskytovala. Výrazné předávkování metforminem nebo současný 
výskyt  rizikových  faktorů  mohou  vést  k  laktátové  acidóze.  Laktátová  acidóza  vyžaduje  rychlou 
lékařskou pomoc  a  hospitalizaci.  Nejúčinnější  metodou  k  odstranění  laktátu  a  metforminu  je 
hemodialýza. 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu cukru v krvi, kromě inzulinu, biguanidy 
ATC kód: A10BAMechanismus účinku 
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, snižuje bazální i postprandiální 
hladinu cukru v plazmě. Nestimuluje sekreci inzulinu a nedochází tedy k hypoglykemii. 
Metformin může fungovat třemi způsoby: 
• snížení jaterní produkce glukózy potlačením glukoneogeneze a glykogenolýzy 
• ve svalu, zvýšením citlivosti na inzulin, zvýšením absorpce a utilizace glukózy v periferních 
tkáních 
• opožděnou intestinální absorpci glukózy 
Metformin  svým  působením  na  glykogen-syntázu  stimuluje  nitrobuněčnou  syntézu  glykogenu. 
Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech známých typů membránových glukózových transportérů 
(GLUTs). 
Farmakodynamické účinky
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným 
váhovým úbytkem. 
U lidí, nezávisle na jeho působení na glykemii, má metformin příznivý vliv na látkovou přeměnu lipidů. 
To bylo u léčebných dávek prokázáno v kontrolovaných, střednědobých nebo dlouhodobých klinických 
studiích: metformin snižuje hladiny celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů. 
Klinická účinnost a bezpečnost
Prospektivní  randomizovaná  studie  (UKPDS)  prokázala  dlouhodobou  výhodu  intenzivní  kontroly 
krevního cukru u dospělých pacientů s diabetem II. typu. 
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety, 
prokázala: 
• výrazné  snížení  absolutního  rizika  vzniku  komplikací  ve  spojitosti  s  diabetem  ve  skupině 
metforminu  (29,8  případů/1000  pacientů  za  rok)  proti  samotné  dietě  (43,3 případů/pacientů  za  rok),  p=0,0023  a  proti kombinaci skupin  léčených monoterapií  deriváty 
sulfonylurey a monoterapií inzulinem (40,1 případů/1000 pacientů za rok), p=0,0034; 
• výrazné snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem: metformin 7,5 případů/pacientů za rok, samotná dieta 12,7 případů/1000 pacientů za rok, p=0,017; 
• výrazné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů/1000 pacientů za 
rok proti samotné dietě 20,6 případů/1000 pacientů za rok (p=0,011) a proti kombinaci skupin 
léčených monoterapií  deriváty  sulfonylurey  a  monoterapií  inzulinem 18,9  případů/pacientů za rok (p=0,021); 
 
• výrazné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1000 pacientů za 
rok, samotná dieta 18 případů/1000 pacientů za rok (p=0,01). 
V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci s deriváty 
sulfonylurey prokázán. 
U diabetu I. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci s inzulinem,  klinická 
prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána. 
Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčených po dobu 
roku, prokázaly při glykemické kontrole podobnou reakci jako u dospělých. 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
Absorpce
Po perorálním podání tablety metformin-hydrochloridu je dosaženo maximální koncentrace v plazmě 
(Cmax)  přibližně  za  2,5  hodiny (tmax).  Absolutní biologická  dostupnost  u tablet  500 mg a  850  mg 
metformin-hydrochloridu činí u zdravých jedinců přibližně 50–60 %. Po perorálním podání představuje 
neabsorbovaná část, která se vylučuje ve stolici, 20–30 %. 
Při perorálním podání je absorpce metforminu saturabilní a neúplná. Předpokládá se, že farmakokinetika 
absorpce metforminu není lineární. 
U  doporučených  dávek  a  rozpisu  dávkování  metforminu  je  ustálených  rovnovážných  koncentrací 
v plazmě dosaženo během 24 až 48 hodin, tyto koncentrace jsou všeobecně nižší než 1 mikrogram/ml. 
V  kontrolovaných  klinických  studiích  nepřesáhly  hladiny  metforminu  v  plazmě  (Cmax) 
mikrogramů/ml, a to ani při maximálních dávkách. 
Jídlo mírně zpožďuje absorpci tablet metforminu a snižuje rozsah. Po perorálním podání tablety 850 mg 
byla zjištěna o 40 % nižší vrcholová koncentrace v plazmě, 25% zmenšení plochy pod křivkou (AUC – 
area under the curve) a prodloužení doby pro dosažení vrcholové koncentrace v plazmě o 35 minut. 
Klinická relevance těchto zjištění není známa. 
Distribuce
Vazba na proteiny krevní plazmy je zanedbatelná. Metformin proniká do erytrocytů. Krevní vrchol je 
nižší  než  vrchol  v  plazmě  a  objevuje  se  přibližně  ve  stejnou  dobu.  Červené  krvinky  s největší 
pravděpodobností představují sekundární část distribuce. 
Střední objem distribuce (Vd) se pohybuje v rozsahu 63 až 276 l. 
Biotransformace
Metformin je v nezměněné formě vylučován močí. U lidí nebyly zjištěny žádné produkty látkové 
přeměny. 
Eliminace
Renální  clearance  metforminu  je  >400 ml/min,  což  poukazuje  na  to,  že  metformin  je  vylučován 
glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Po perorálním podání je zdánlivý terminální poločas eliminace 
přibližně 6,5 hodiny. 
Když je narušena renální funkce, je renální clearance snížena úměrně clearance kreatininu a poločas 
eliminace je tedy prodloužen, což vede ke zvýšení hladiny metforminu v plazmě. 
Zvláštní skupiny pacientů 
Porucha funkce ledvin
Dostupné údaje týkající se pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin jsou vzácné a v této podskupině 
nelze spolehlivě určit systémovou expozici metforminu na rozdíl od subjektů s normálními renálními 
funkcemi. Proto je třeba přizpůsobit dávkování s přihlédnutím ke klinické účinnosti/snášenlivosti (viz 
bod 4.2). 
Pediatrická populace
Studie  jednorázové  dávky: Po  podání  jednorázové  dávky  500 mg   metformin-hydrochloridu 
pediatrickým pacientům byl prokázán podobný farmakokinetický profil jako u zdravých dospělých 
jedinců. 
Studie opakované dávky: Údaje jsou omezeny na jednu studii. Po opakování dávek 500 mg dvakrát 
denně po dobu 7 dní byla u pediatrických pacientů snížena vrcholová koncentrace v plazmě (Cmax) 
přibližně o 33 % a systémová expozice (AUC0-t) o 40 %, ve srovnání s dospělými diabetiky, kterým byla 
 
opakovaně podána dávka 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní. Protože dávka je titrována individuálně 
podle glykemické kontroly, je klinický význam omezený. 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové 
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1 Seznam pomocných látek 
Jádro tablety 
sodná sůl kroskarmelosy
povidon K mikrokrystalická celulosa 
magnesium-stearát 
Potah tablety
500 mg a 1000 mg: 
polyvinylalkohol 
oxid titaničitý (E171) 
makrogoly 
mastek 
850 mg: 
žlutý oxid železitý (E172) 
polyvinylalkohol 
oxid titaničitý (E171) 
makrogoly 
mastek 
6.2 Inkompatibility 
Neuplatňuje se. 
6.3 Doba použitelnosti 
roky 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
BROTMIN 500 mg potahované tablety: PVC-Al blistry po 9, 20, 21, 30, 40, 50, 56, 60, 84, 90, 100, 
120, 200, 500, 600 nebo 1000 tabletách 
BROTMIN 850 mg a 1000 mg potahované tablety: PVC-Al blistry po 8, 9, 10, 14, 20, 21, 30, 40, 50, 
56, 60, 84, 90, 100, 120, 300, 600 nebo 1000 tabletách 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
BROTMIN 500 mg potahované tablety: 18/058/20-C 
BROTMIN 850 mg potahované tablety: 18/059/20-C 
BROTMIN 1000 mg potahované tablety:18/060/20-C 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 22. 6. Datum posledního prodloužení registrace:  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
27. 3.