sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Cisordinol-Acutard 50 mg/ml injekční roztok 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Zuclopenthixoli acetas 50 mg/ml. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční roztok (injekce). 
 
Čirý, nažloutlý olejový roztok prakticky prostý částic. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Úvodní terapie akutních psychóz, včetně mánie, a exacerbace chronických psychóz. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Dospělí
Dávkování má být individuálně nastaveno dle stavu pacienta. 
 
Dávka se obvykle nachází v rozmezí 50-150 mg (1-3 ml) a podává se ve formě intramuskulární 
injekce. Dávku je možno zopakovat v časovém intervalu 2-3 dnů. U některých pacientů může být 
nezbytné podat druhou dávku za 24 až 48 hodin po první dávce. 
 
Zuklopenthixol-acetát není určen k dlouhodobé léčbě. Délka léčby nemá přesáhnout 2 týdny. 
Maximální celková dávka podaná během jedné léčebné kúry nemá být vyšší než 400 mg a počet 
injekcí nemá přesáhnout čtyři. 
 
Udržovací terapie má  pokračovat perorálním zuklopenthixolem nebo depotními intramuskulárními 
injekcemi (zuklopenthixol-dekanoát) dle následujícího schématu: 
 
1) Přechod na zuklopenthixol v perorální formě 
2-3 dny po poslední injekční aplikaci 100 mg zuklopenthixol-acetátu se pacientovi podá 
zuklopenthixol v perorální formě v dávce 40 mg denně. Tato dávka může být rozdělena do dílčích 
dávek. V případě nutnosti je dávku možno zvýšit po 10-20 mg každé 2-3 dny na 75 mg denně i více. 
 
2) Přechod na zuklopenthixol-dekanoát 
Současně s poslední injekcí zuklopenthixol-acetátu (100 mg) je možné podat intramuskulárně 200-mg (1-2 ml, 200 mg/ml) zuklopenthixol-dekanoátu. Injekci je možno aplikovat opakovaně každé týdny. Někdy může být nezbytné zvýšit dávku nebo zkrátit dávkovací interval. 
 
Zuklopenthixol-acetát a zuklopenthixol-dekanoát mohou být smíchány v jedné injekční stříkačce a 
mohou být podány současně. 
 
Následující dávka zuklopenthixol-dekanoátu a interval mezi injekcemi má být upraven dle 
terapeutické odpovědi pacienta. 
 
Starší pacienti
U starších pacientů může být potřeba snížit dávku. Maximální injekčně podaná dávka má být 100 mg. 
 
Děti a dospívající
Cisordinol-Acutard se nedoporučuje podávat dětem a dospívajícícm vzhledem k nedostatku klinických 
zkušeností. 
 
Porucha funkce ledvin 
Cisordinol-Acutard může být podáván pacientům s poruchou funkce ledvin v obvyklých dávkách. 
 
Porucha funkce jater
Pacientům s poruchou funkce jater se doporučuje podávat poloviční dávky oproti běžným 
doporučeným dávkám, a pokud je to možné, je vhodné sledovat hladiny v séru. 
 
Způsob podání
Cisordinol-Acutard se podává formou intramuskulární injekce do horního vnějšího kvadrantu gluteální 
oblasti. Injekci o větším objemu než 2 ml je třeba rozdělit do dvou aplikačních míst. Místní 
snášenlivost je dobrá. 
 
Ampulku uchopte mezi prsty obou rukou tak, že červený bod bude uprostřed mezi palci, a rozlomte. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Oběhový kolaps, útlum vědomí jakéhokoliv původu (např. intoxikace alkoholem, barbituráty nebo 
opioidy), kóma. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Při podávání neuroleptik existuje riziko vzniku neuroleptického maligního syndromu (hypertermie, 
svalová ztuhlost, výpadky vědomí, nestabilita vegetativního nervového systému). Riziko je 
pravděpodobně vyšší při podávání účinnějších neuroleptik. U pacientů s již existujícím onemocněním 
nebo poškozením mozku, mentální retardací, nadměrným užíváním opioidů nebo alkoholu, je vyšší 
výskyt fatálního zakončení. 
 
Opatření: ukončit podávání neuroleptika. Symptomatická léčba a zavedení obecných podpůrných 
opatření. Může být prospěšné podání dantrolenu a bromokriptinu. 
 
Symptomy mohou přetrvávat někdy déle než týden po přerušení perorální neuroleptické léčby, v 
případě depotní léčby i delší dobu. 
 
Obdobně jako jiná neuroleptika je třeba i zuklopenthixol-acetát podávat s opatrností u pacientů s 
onemocněním nebo poškozením mozku, křečemi a při pokročilém stupni onemocnění jater. 
 
Podobně jako jiné psychotropní látky může i zuklopenthixol-acetát ovlivnit vztah glukosy a inzulinu 
natolik, že je zapotřebí upravit dávkování antidiabetik u diabetiků. 
 
Zuklopenthixol-acetát stejně jako jiné léčivé látky patřící do skupiny antipsychotik může vyvolat 
prodloužení QT intervalu. Přetrvávající prodloužení QT intervalu může zvýšit riziko výskytu 
maligních arytmií. Proto má být  zuklopenthixol-acetát užíván s opatrností u rizikových pacientů (s 
hypokalemií, hypomagnesemií nebo genetickou predispozicí) a u pacientů s výskytem 
kardiovaskulárních chorob v anamnéze (např. prodloužení QT intervalu, výrazná bradykardie (srdeční arytmie). Současná léčba s jinými antipsychotiky se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). 
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory 
pro VTE, mají být před i během léčby přípravkem Cisordinol-Acutard tyto rizikové faktory 
rozpoznány a následně mají být uplatněna preventivní opatření. 
 
Starší pacienti 
Cerebrovaskulární účinky
V randomizovaných studiích kontrolovaných placebem se u dementních pacientů léčených některými 
atypickými antipsychotiky vyskytl přibližně 3násobný nárůst rizika výskytu cerebrovaskulárních 
nežádoucích účinků. Mechanismus tohoto nárůstu rizika není znám. Navýšení rizika není vyloučeno 
při užívání jiných antipsychotik nebo u jiných populací pacientů. Zuklopenthixol-acetát se má 
používat s opatrností u pacientů s rizikem výskytu cévní mozkové příhody. 
 
Zvýšená úmrtnost u starších pacientů s demencí
Data ze dvou velkých observačních studií ukázala, že starší pacienti s demencí léčení antipsychotiky 
mají mírně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří antipsychotika neužívají. Z dostupných dat 
však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika a i jeho příčina zůstává neznámá. 
 
Zuklopenthixol-acetát není určen k léčbě poruch chování způsobených demencí. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost
Zuklopenthixol-acetát může prohloubit sedativní účinek alkoholu, barbiturátů nebo dalších látek 
působících tlumivě na CNS. 
 
Neuroleptika mohou zvýšit nebo snížit účinek antihypertenziv; antihypertenzivní působení 
guanethidinu a podobně působících látek je sníženo. 
 
Současné užívání neuroleptik a lithia zvyšuje riziko neurotoxicity. 
 
Tricyklická antidepresiva a neuroleptika si vzájemně inhibují metabolismus. 
 
Zuklopenthixol-acetát může snížit účinek levodopy a adrenergně působících léčivých látek. 
 
Současné užívání s metoklopramidem a piperazinem zvyšuje riziko výskytu extrapyramidových 
symptomů. 
 
Zuklopenthixol je částečně metabolizován systémem CYP2D6. Současné užívání s léčivými látkami, 
které inhibují tento enzymatický systém, může vést k poklesu clearance zuklopenthixolu. 
 
Riziko prodloužení QT intervalu během podávání antipsychotik může být zvýšeno současným 
užíváním s přípravky, které významně prodlužují QT interval. Současné užívání s takovými přípravky 
se nedoporučuje. Jedná se o tyto skupiny léčivých přípravků: 
 
• antiarytmika třídy Ia a III (např. chinidin, amiodaron, sotalol, dofetilid) 
• některá antipsychotika (např. thioridazin) 
• některá makrolidová antibiotika (např. erythromycin) 
• některá antihistaminika (např. terfenadin, astemizol) 
• některá chinolonová chemoterapeutika (gatifloxacin, moxifloxacin) 
 
Tento výčet není úplný. Je třeba se vyhnout současnému užívání s jinými přípravky významně 
prodlužujícími QT interval (např. cisaprid, lithium). 
 
Přípravky způsobující elektrolytovou nerovnováhu jako thiazidová diuretika (hypokalemie) a 
přípravky zvyšující koncentraci zuklopenthixol-acetátu v plazmě, mají být užívány s opatrností, 
protože mohou zvýšit riziko prodloužení QT intervalu a maligních arytmií (viz bod 4.4). 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Zuklopenthixol-acetát nemá být podáván během těhotenství, pokud očekávaný přínos nepřeváží 
možné riziko vzhledem k plodu. 
 
U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně 
zuclopenthixol-acetátu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků 
a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny 
případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu 
potravy. Proto mají být novorozenci pečlivě monitorováni. 
 
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). 
 
Kojení
Zuklopenthixol se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích. Při užití terapeutických 
dávek je ovlivnění kojence nepravděpodobné. Dávka požitá kojencem během kojení je nižší než 1 % 
dávky podané matce, vztaženo k její hmotnosti (mg/kg). Kojící matka může pokračovat v léčbě 
zuklopethixol-acetátem, pokud je to z klinického hlediska důležité. Doporučuje se však pečlivě 
sledovat kojence, zvláště během prvních 4 týdnů po narození. 
 
Fertilita
U člověka byly hlášeny nežádoucí účinky jako hyperprolaktinemie, galaktorea, amenorea, erektilní 
dysfunkce a selhání ejakulace (viz bod 4.8). Tyto účinky mohou mít negativní vliv na ženskou a/nebo 
mužskou sexuální funkci a fertilitu. 
Pokud se vyskytne klinicky signifikantní hyperprolaktinemie, galaktorea, amenorea nebo sexuální 
dysfunkce, má být zváženo snížení dávky (pokud je to možné) nebo ukončení terapie. Účinky jsou po 
ukončení reverzibilní. 
 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Cisordinol-Acutard působí sedativně. Pacienti, kteří užívají psychotropní látky, mohou mít do určité 
míry zhoršenou schopnost soustředit se a udržet pozornost a mají být upozorněni na možné ovlivnění 
schopnosti řídit a obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Výskyt nežádoucích účinků většinou závisí na podané dávce. Frekvence výskytu a závažnost jsou 
nejvýraznější na počátku léčby a v jejím dalším průběhu ustupují. 
 
Extrapyramidové reakce se mohou vyskytnout zejména během několika prvních dnů po podání injekce 
a v počátcích léčby. Ve většině případů mohou být tyto nežádoucí účinky zvládnuty snížením dávky 
a/nebo užíváním antiparkinsonik. Rutinní profylaktické užívání antiparkinsonik se nedoporučuje. 
Antiparkinsonika nemírní příznaky tardivní dyskineze, naopak je mohou zhoršit. Doporučuje se 
snížení dávky, případně, pokud je to možné, ukončení léčby zuklopethixolem. Při perzistující akatizii 
může být vhodné podání benzodiazepinu nebo propranololu. 
 
Frekvence výskytu pocházejí z literatury a spontánních hlášení. 
Frekvence jsou definovány takto: 
velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až < 1/10); méně časté ( 1/1 000 až < 1/100); vzácné ( 1/10 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Poruchy krve a lymfatického systému Vzácné Thrombocytopenie,
neutropenie, leukopenie, 
agranulocytóza 
 
Poruchy imunitního systému Vzácné Hypersenzitivita, anafylaktická 
reakce 
Endokrinní poruchy Vzácné Hyperprolaktinemie
Poruchy metabolismu a výživy 
Časté Zvýšená chuť k jídlu, zvýšení 
tělesné hmotnosti 
Méně časté Snížená chuť k jídlu, snížení 
tělesné hmotnosti
 
Vzácné Hyperglykemie, porucha 
glukosové tolerance,
hyperlipidemie 
 
Psychiatrické poruchy Časté Insomnie, deprese, anxieta,
nervozita, abnormální sny, 
agitovanost, pokles libida 
 
Méně časté  Apatie, noční můry, zvýšení
libida, stavy zmatenosti 
Poruchy nervového systému Velmi 
časté
Somnolence, akatizie, 
hyperkineze, hypokineze
Časté Tremor, dystonie, hypertonie, 
závratě, bolest hlavy,
parestezie, poruchy pozornosti, 
amnézie, poruchy chůze 
Méně časté Tardivní dyskineze, 
hyperreflexie, dyskineze,
parkinsonismus, synkopa, 
ataxie, porucha řeči, 
hypotonie, křeče, migréna 
Velmi 
vzácné 
Neuroleptický maligní 
syndrom
Poruchy oka Časté Poruchy akomodace, zrakové 
poruchy 
Méně časté Okulogyrická krize, mydriáza 
Poruchy ucha a labyrintu Časté Vertigo 
Méně časté Hyperakuze, tinitus 
Srdeční poruchy Časté Tachykardie, palpitace
Vzácné Prodloužení QT intervalu
Cévní poruchy Méně časté  Hypotenze, návaly horka 
 
Velmi
vzácné 
Žilní tromboembolismus
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Časté  Kongesce nosní sliznice, 
dyspnoe
Gastrointestinální poruchy Velmi 
časté 
Sucho v ústech
Časté Hypersekrece slin, obstipace,
zvracení, dyspepsie, diarea 
 
Méně časté Bolest břicha, nauzea, 
flatulence 
Poruchy jater a žlučových cest Méně časté Abnormální funkční jaterní 
testy 
 
Velmi 
vzácné 
Cholestatická hepatitis, 
žloutenka
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Hyperhidróza, pruritus
Méně časté Vyrážka, fotosenzitivní reakce,
poruchy pigmentace, seborea, 
dermatitis, purpura 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté Myalgie 
 
Méně časté Svalová rigidita, trismus, 
torticolis 
Poruchy ledvin a močových cest Časté Poruchy močení, retence moči, 
polyurie 
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a
perinatálním období 
Není 
známo 
Syndrom z vysazení léku u
novorozenců (viz bod 4.6) 
Poruchy reprodukčního systému a prsu Méně časté  Selhání ejakulace, erektilní 
dysfunkce, poruchy orgasmu u 
žen, suchost vulvovaginální 
sliznice 
 
Vzácné Gynekomastie, galaktorea, 
amenorea, priapismus 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté Astenie, únava, malátnost, 
bolest 
 
Méně časté  Žízeň, reakce v místě aplikace,
hypotermie, horečka  
 
 
Při podávání zuklopenthixol-acetátu se stejně jako při užití jiných přípravků ze skupiny antipsychotik 
vyskytly sporadické případy prodloužení QT intervalu, komorových arytmií - fibrilace komor, 
komorové tachykardie, torsade de pointes a případy náhlého neobjasněného úmrtí (viz bod 4.4). 
 
Náhlé přerušení podávání zuklopethixol-acetátu může být spojeno s výskytem příznaků z vysazení. 
Nejčastější příznaky jsou: nauzea, zvracení, anorexie, diarea, rinorea, pocení, myalgie, parestezie, 
insomnie, neklid, anxieta a agitovanost. U pacientů se může vyskytnout také vertigo, porucha vnímání 
tepla a chladu a třes. Příznaky se obvykle objeví 1 až 4 dny po vysazení a ustupují během 7 až 14 dní. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
4.9 Předávkování 
 
Vzhledem k aplikační formě je předávkování málo pravděpodobné. 
 
Příznaky
Somnolence, kóma, poruchy hybnosti, křeče, šok, hypertermie/hypotermie. 
 
Byly zaznamenány změny EKG, prodloužení QT intervalu, torsade de pointes, zástava srdce a 
komorové arytmie v případě užití nadměrné dávky současně s léky ovlivňujícími činnost srdce. 
 
Léčba
Léčba je symptomatická a podpůrná. Je nutno zajistit podporu dýchání a kardiovaskulárního systému. 
Nedoporučuje se podání epinefrinu (adrenalin), protože může způsobit další snížení krevního tlaku. 
Křeče je možno zvládnout diazepamem a poruchy hybnosti biperidenem. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina
Neuroleptika (antipsychotika), deriváty thioxanthenů
ATC kód: N05AF 
Mechanismus účinku
Zuklopenthixol je neuroleptikum ze skupiny thioxantenů. 
 
Antipsychotické působení neuroleptik souvisí s jejich schopností blokovat dopaminové receptory, k 
celkovému účinku patrně též přispívá blokáda serotoninových receptorů (5-HT). Zuklopenthixol za 
podmínek in vitro má vysokou afinitu k dopaminovým receptorům D1 a D2, k adrenergním receptorům 
1, k serotoninovým 5-HT2, ale žádnou afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům. Slabou 
afinitu projevuje k histaminovým receptorům H1, žádnou k adrenergním receptorům 2.  
In vivo převažuje afinita k dopaminovým receptorům D2 nad D1. Zuklopenthixol se projevil jako 
účinné neuroleptikum ve všech behaviorálních studiích neuroleptické aktivity (schopnosti blokovat 
dopaminové receptory). Byla nalezena korelace mezi modely in vivo, afinitou k dopaminovým 
receptorům D2 in vitro a průměrnou denní perorální antipsychoticky působící dávkou. 
 
Podobně jako řada dalších neuroleptik zuklopenthixol zvyšuje hladiny prolaktinu v séru. 
 
Farmakologické studie prokázaly účinek 4 hodiny po parenterálním podání zuklopenthixol-acetátu v 
olejovém roztoku. Poněkud výraznější účinek se projeví během 1-3 dnů po podání injekce a v 
následujících dnech rychle klesá. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinické praxi je zuklopenthixol-acetát určen k úvodní léčbě akutních psychóz, mánie a exacerbace 
chronických psychóz. 
 
Jedna dávka zuklopenthixol-acetátu zajistí výrazný a rychlý ústup psychotických symptomů. Účinek 
přetrvává 2-3 dny. Většinou jedna nebo dvě injekce jsou dostačující k tomu, aby pacient mohl být 
převeden na perorální nebo depotní formu léčby. 
 
Kromě významného či úplného potlačení základních příznaků schizofrenie (halucinace, bludy, 
poruchy myšlení) zuklopenthixol také významně ovlivňuje doprovodné příznaky schizofrenie 
(hostilita, podezíravost, agitovanost a agresivita). 
 
Zuklopenthixol způsobuje přechodnou sedaci závislou na podané dávce. Tato počáteční sedace je v 
akutní fázi psychózy obvykle výhodná, protože vede k uklidnění pacienta před nástupem 
antipsychotického účinku. Nespecifická sedace se dostavuje krátce po podání injekce, významná je po 
hodinách a maxima dosahuje po 8 hodinách. Poté dochází k jejímu podstatnému snížení a zůstává 
slabá i přes opakované podání injekce. 
 
Zuklopenthixol-acetát je vhodný zejména pro léčbu psychotických pacientů, kteří jsou agitovaní, 
neklidní, hostilní nebo agresivní. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Esterifikací zuklopenthixolu s kyselinou octovou vznikne vysoce lipofilní zuklopenthixol-acetát. 
Pokud je tento ester rozpuštěn v oleji a podán intramuskulárně, pomalu difunduje do vodné fáze v těle, 
kde rychle dochází hydrolýzou k uvolnění aktivního zuklopenthixolu. 
 
Maximální koncentrace v séru po intramuskulárním podání je dosaženo během 24-48 hodin (v 
průměru 36 hodin). Střední hodnota biologického eliminačního poločasu (zahrnujícího uvolnění látky 
z depa) je přibližně 32 hodin. 
 
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem (Vd) je přibližně 20 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je 98-99 %. 
 
Biotransformace
Zuklopenthixol se metabolizuje třemi hlavními způsoby: sulfoxidací, N-dealkylací postranního řetězce 
a konjugací s kyselinou glukuronovou. Metabolity nejsou psychofarmakologicky účinné. 
Zuklopenthixol převažuje nad metabolity v mozku i v ostatních tkáních. 
 
Eliminace
Eliminační poločas zuklopenthixolu (T½ β) je přibližně 20 hodin; střední systémová clearance (Cls) je 
0,86 l/min. 
 
Zuklopenthixol se vylučuje z větší části stolicí, ale do určité míry též močí (asi 10 %). Pouze přibližně 
0,1 % dávky se vyloučí močí v nezměněné formě, tzn. že léčivo zatěžuje ledviny jen zanedbatelným 
způsobem. 
 
U kojících matek se zuklopenthixol vylučuje v malém množství mateřským mlékem. V ustáleném 
stavu před podáním další perorální nebo depotní dávky dosahuje poměr koncentrace v mateřském 
mléku a koncentrace v séru střední hodnoty přibližně 0,29. 
 
Linearita
Farmakokinetika je lineární. Střední hodnota ustáleného stavu plazmatické hladiny zuklopenthixolu, 
která odpovídá aplikaci 100 mg zuklopenthixol-acetátu, je 102 nmol/l (41 ng/ml). Tři dny po podání 
injekce dosahují plazmatické hladiny zhruba třetinové hodnoty, tj. 35 nmol/l (14 ng/ml). 
 
Starší pacienti
Farmakokinetické vlastnosti zuklopenthixolu nejsou závislé na věku pacientů. 
 
Snížená funkce ledvin
Na základě farmakokinetických vlastností léčiva je možno se domnívat, že snížená funkce ledvin 
nemá vliv na hladiny mateřské látky v séru. 
 
Snížená funkce jater
Údaje nejsou k dispozici. 
 
Polymorfismus
Studie in vivo ukázaly, že část metabolických pochodů podléhá genetickému polymorfismu, který se 
projeví oxidací sparteinu/debrisochinu (CYP2D6). 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Akutní toxicita
Zuklopenthixol má nízkou akutní toxicitu. 
 
Chronická toxicita
Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití 
zuklopenthixolu. 
 
Reprodukční toxicita
V třígenerační studii u potkanů bylo pozorováno zpoždění v páření. Jakmile ke spáření došlo, vliv na 
fertilitu nebyl zjištěn. Při pokusu, při němž byl zuklopethixol podáván v potravě, byla pozorována 
zhoršená výkonnost při páření a snížená březost potkanů.  
 
Reprodukční studie na zvířatech neprokázaly embryotoxické nebo teratogenní účinky. V 
peri/postnatálních studiích u potkanů vedly dávky 5 a 15 mg/kg/den ke zvýšení počtu mrtvě 
narozených mláďat, zkrácenému přežití mláďat a opožděnému vývoji mláďat.. Klinický význam 
těchto poznatků je nejasný. Je však možné, že takové ovlivnění novorozených mláďat je způsobeno 
nevšímavostí samic vyvolanou podáním toxických dávek zuklopenthixolu samici. 
 
Podávání zuklopethixolu samicím nebo samcům potkanů bylo spojováno s mírným zpožděním páření. 
Při pokusu, při němž byl zuklopethixol podáván v potravě, byla pozorována zhoršená výkonnost při 
páření a snížená březost potkanů. 
 
Mutagenita a karcinogenita
Zuklopenthixol nepůsobí mutagenně ani karcinogenně. Ve studiích onkogenity u laboratorních 
potkanů způsobilo 2leté podávání dávky 30 mg/kg/den (nejvyšší dávkování) mírné statisticky 
nevýznamné zvýšení výskytu adenokarcinomu mléčné žlázy, adenomu buněk Langerhansových 
ostrůvků pankreatu, karcinomů u samic a parafolikulárního karcinomu štítné žlázy. Mírné zvýšení 
výskytu uvedených tumorů je nálezem typickým pro D2 antagonisty, kteří zvyšují sekreci prolaktinu u 
laboratorních potkanů. S ohledem na fyziologické rozdíly mezi potkany a lidmi je význam nálezů 
spojených se zvýšenou hladinou prolaktinu nejasný, přesto se nepředpokládá onkogenní riziko pro 
pacienty. 
 
Místní toxicita
Je možné pozorovat místní poškození svalové tkáně po podání neuroleptik ve vodném roztoku, včetně 
zuklopenthixolu. Toto poškození svalové tkáně je mnohem většího rozsahu po aplikaci neuroleptik ve 
vodném roztoku v porovnání s zuklopenthixol-acetátem a zuklopenthixol-dekanoátem v olejovém 
roztoku. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Střední nasycené triacylglyceroly. 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Zuklopenthixol-acetát může být mísen pouze s zuklopenthixol-dekanoátem, který je taktéž rozpuštěn 
ve středních nasycených triacylglycerolech. 
 
Zuklopenthixol-acetát nesmí být mísen s depotními formami přípravků, které jsou rozpuštěny v 
sezamovém oleji. V takovém případě by totiž mohlo dojít k výraznému ovlivnění farmakokinetiky 
použitých přípravků. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Ampule z bezbarvého skla (třídy I) o obsahu 1 ml a 2 ml, krabička s papírovými přepážkami. 
 
Balení 1x1 ml, 1x2 ml, 10x1 ml a 10x2 ml. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
H. Lundbeck A/S 
Ottiliavej 2500 Valby 
Dánsko 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
68/142/88-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 20. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 20. 5.  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
13. 3.