Sp. zn. sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Clarithromycin Teva 250 mg potahované tablety
Clarithromycin Teva 500 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Clarithromycin Teva 250 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje 250 mg klarithromycinu. 
Clarithromycin Teva 500 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje 500 mg klarithromycinu. 
 
Pomocné látky se známým účinkem: 
Clarithromycin  Teva  250  mg:  Jedna  potahovaná  tableta  obsahuje  0,30  mg  hlinitého  laku 
tartrazinu (E 102) a 0,008 mg hlinitého laku červeně Allura AC (E 129). 
 
Clarithromycin  Teva  500  mg:  Jedna  potahovaná  tableta  obsahuje  0,14  mg  hlinitého  laku 
tartrazinu (E 102) a 0,001 mg hlinitého laku červeně Allura AC (E 129). 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
 
Clarithromycin Teva 250 mg: 
Žluté oválné potahované tablety s vyraženým „93“ na jedné straně a „7157“ na druhé straně. 
 
Clarithromycin Teva 500 mg: 
Světle žluté oválné potahované tablety s vyraženým „93“ na jedné straně a „7158“ na druhé 
straně. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
  
4.1 Terapeutické indikace 
Klarithromycin  je  indikován u  dospělých  a  dospívajících  od  12  let k léčbě  akutních  a 
chronických bakteriálních infekcí způsobených bakteriemi citlivými na klarithromycin. 
 
- Infekce horních dýchacích cest, například faryngitida a sinusitida. 
- Infekce  dolních  dýchacích  cest,  například  akutní  exacerbace  chronické  bronchitidy  a 
komunitní pneumonie. 
- Mírné až středně závažné infekce kůže a měkkých tkání. 
 
Přípravek Clarithromycin  Teva je rovněž indikován k eradikaci H.  pylori u pacientů s vředy, 
pokud se připojí vhodná kombinace zahrnující antibakteriální léčebný režim a vhodný preparát k 
léčbě žaludečních vředů (viz bod 4.2). 
 
Je nutné přihlížet k oficiálním předpisům týkajících se správného použití antibakteriálních látek. 
 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
Dávkování klarithromycinu závisí na klinickém stavu pacienta a musí jej vždy určit lékař. 
 
Jsou dostupné tablety s obsahem 250 a 500 mg. 
 
Dávkování 
 
Dospělí a dospívající (od 12 let)
Doporučená dávka je 250 mg dvakrát denně. 
U těžkých infekcí může být dávka zvýšena na 500 mg dvakrát denně. 
 
Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti rezistence některých patogenních mikroorganismů (např. 
S.  pneumoniae)  u  infekcí  respiračního  traktu,  zůstává  antibiotikem  první  volby penicilin. 
Klarithromycin lze použít u pacientů se známou přecitlivělostí na penicilin nebo v případě, kdy 
penicilin není z jiných důvodů vhodný. 
 
Eradikace H. pylori u dospělých 
Pacientům s peptickými vředy způsobenými infekcí H. pylori může být klarithromycin podáván v 
dávce 500 mg dvakrát denně v kombinaci s jinou vhodnou antimikrobiální léčbou a  inhibitory 
protonové pumpy.  
  
 Zvláštní populace 
  
Pediatrická populace
U dětí ve věku 6 měsíců až 12 let byly provedeny klinické studie pro užívání klarithromycinu ve 
formě suspenze. Proto mají děti mladší 12 let užívat klarithromycin ve formě suspenze (granule 
pro perorální suspenzi). Nejsou dostatečná data pro doporučení použití intravenózní formy 
klarithromycinu u pacientů mladších 18 let. 
Klarithromycin ve formě tablet není vhodný pro děti mladší 12 let s tělesnou hmotností méně než 
30 kg. Pro tyto pacienty jsou vhodnější jiné lékové formy. 
 
Starší pacienti
Stejně jako dospělí. 
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou  funkce ledvin s clearance kreatininu menší než 30 ml/min má být dávka 
klarithromycinu snížena na polovinu, tzn. 250 mg jednou denně nebo 250 mg dvakrát denně u 
závažnějších infekcí. Léčba u těchto pacientů nemá trvat déle než 14 dní. 
 
Délka léčby
Délka léčby klarithromycinem závisí na klinickém stavu pacienta a vždy ji musí určit lékař. 
- Obvyklá délka léčby je 6 až 14 dní. 
- V léčbě se musí pokračovat nejméně 2 dny po vymizení příznaků. 
- U infekcí způsobených Streptococcus  pyogenes (beta-hemolytické streptokoky skupiny A) 
léčba musí trvat nejméně 10 dní. 
Kombinovaná léčba při eradikaci infekce H.  pylori je například klarithromycin 500 mg (dvě 
tablety po 250 mg nebo jedna tableta po 500 mg) dvakrát denně v kombinaci  s  amoxycilinem 
1000 mg dvakrát denně a omeprazolem 20 mg dvakrát denně po dobu 7 dní. 
 
Způsob podání
Klarithromycin lze podávat nezávisle na jídle (viz bod 5.2). 
 
 
4.3 Kontraindikace 
- Hypersenzitivita na léčivou látku,  na jiná makrolidová  antibiotika  nebo  na  kteroukoli 
pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
- Současné podávání klarithromycinu a některého z následujících léků je kontraindikováno: 
astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid, terfenadin, protože to může způsobit prodloužení 
intervalu QT a srdeční arytmie, včetně komorové tachykardie, fibrilace komor a torsades de 
pointes (viz body 4.4 a 4.5). 
- Současné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem.je kontraindikováno. 
- Současné  podávání  klarithromycinu  a námelovýcn  alkaloidů  (tj. ergotaminu   nebo 
dihydroergotaminu) je kontraindikováno, neboť může dojít k ergotaminové toxicitě (viz bod 
4.5). 
- Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno (viz bod 4.5). 
- Současné podávání klarithromycinu a perorálního podávání midazolamu je kontraindikováno 
(viz bod 4.5).  
- Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s  prodloužením intervalu  QT  v anamnéze 
(vrozené nebo získané prodloužení QT intervalu) nebo ventrikulární srdeční arytmie, včetně 
torsades de pointes (viz body 4.4 a 4.5). 
- Klarithromycin nesmí být podáván současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny, tedy 
lovastatinem či simvastatinem), které podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4, z důvodu 
zvýšeného rizika vzniku myopatie, včetně rhabdomyolýzy (viz body 4.4 a 4.5). 
- Stejně jako je tomu u jiných silných CYP3A4 inhibitorů, klarithromycin nemá být podáván 
pacientům, kteří užívají kolchicin (viz body 4.4 a 4.5). 
- Klarithromycin  se  nesmí  podávat  pacientům  s  poruchami  elektrolytové  rovnováhy 
(hypokalemie nebo hypomagnesemie, kvůli riziku prodloužení QT intervalu). 
- Klarithromycin  je  kontraindikován  u  pacientů  s  těžkou  poruchou  jater  v kombinaci 
s poruchou funkce ledvin. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Těhotenství
Lékaři nesmí předepisovat klarithromycin těhotným ženám bez pečlivého zvážení přínosů a rizik, 
zvláště během prvního a druhého trimestru těhotenství (viz bod 4.6). 
 
Porucha funkce jater
Klarithromycin  je metabolizován zejména játry. Proto se musí postupovat opatrně při podávání 
klarithromycinu pacientům s poruchou funkce jater.  
 
U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení 
hladin jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez 
ní). Toto postižení jater může být závažné a je obvykle reverzibilní. 
 
Byly hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Někteří z pacientů mohli již dříve trpět 
poruchou jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienti musí být poučeni, 
že vyskytnou-li  se u  nich známky a symptomy rozvíjející se poruchy jater, jako je anorexie, 
ikterus, tmavá moč, pruritus nebo citlivost břišní oblasti, musí být léčba zastavena. 
 
Porucha funkce ledvin
Je třeba opatrnosti u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2). 
Je třeba opatrnosti také při podávání klarithromycinu pacientům se středně těžkou až těžkou 
poruchou funkce ledvin. 
 
Průjem a kolitida
Při  užívání  téměř  všech  antibakteriálních  léčiv,  včetně  makrolidů,  byla  hlášena 
pseudomembranózní  kolitida,  která  může  být  mírná  až  závažná  a  život  ohrožující.  Průjem 
související  s bakterií Clostridium   difficile (CDAD)  byl  hlášen  při užívání  téměř  všech 
 
antibakteriálních přípravků, včetně klarithromycinu, a může mít různě silné projevy, od lehkého 
průjmu až po smrtelnou kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění běžnou flóru tlustého 
střeva, což může vést k přemnožení C. difficile. CDAD se musí zvažovat u všech pacientů, kteří 
se  k lékaři dostaví s průjmem po užití antibiotik. Je nutné pečlivě vést lékařské záznamy o 
antimikrobiální léčbě, protože komplikace spojené s CDAD se mohou projevit i více než dva 
měsíce po terapii. Proto musí být zváženo přerušení léčby klarithromycinem  bez  ohledu  na 
indikaci.  Musí  být  provedeno  mikrobiální  testování  a  zahájena  odpovídající  léčba.  Léčivé 
přípravky inhibující peristaltiku nesmí být podávány. 
 
Kolchicin
Při současném podávání klarithromycinu a  kolchicinu  byly po uvedení na trh hlášeny případy 
toxicity kolchicinu, zvláště u starších pacientů a/nebo u pacientů s poruchou  funkce  ledvin, 
některé  s fatálním  výsledkem  (viz  body 4.5  a  4.8).    Současné  podávání  klarithromycinu  a 
kolchicinu je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Triazolobenzodiazepiny
Je třeba opatrnosti při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je 
triazolam a intravenózně nebo orálně (bukálně) podávaný midazolam (viz bod 4.5). 
 
Aminoglykosidy
Je  třeba  opatrnosti  při současném  podávání  klarithromycinu  a jiných ototoxických léčivých 
přípravků, zvláště aminoglykosidů. Během léčby a po léčbě musí být sledovány vestibulární a 
sluchové funkce. 
 
Kardiovaskulární příhody 
U  pacientů  léčených  makrolidy  včetně  klarithromycinu  bylo  pozorováno  prodloužení  QT 
intervalu odrážející účinky na srdeční repolarizaci s rizikem rozvoje srdeční arytmie a torsade de 
pointes (viz bod 4.8).  
 
Vzhledem  ke  zvýšenému  riziku  prodloužení  QT  intervalu  a  ventrikulárních  arytmií  (včetně 
torsade de pointes) je použití klarithromycinu kontraindikováno: 
- u  pacientů  užívajících  některý z těchto  léků: astemizol,  cisaprid,  domperidon,  pimozid  a 
terfenadin; 
- u pacientů s poruchami elektrolytové rovnováhy, jako je hypomagnesemie nebo hypokalemie; 
- a u pacientů s anamnézou prodloužení QT intervalu nebo ventrikulární srdeční arytmií 
(viz bod 4.3). 
 
Dále má být klarithromycin používán s opatrností u těchto pacientů: 
             Pacienti s ischemickou chorobou srdeční, těžkou srdeční insuficiencí, poruchami vedení vzruchu 
nebo klinicky významnou bradykardií 
Pacienti užívající souběžně jiné léčivé přípravky spojené s prodloužením QT intervalu jiné než 
ty, které jsou kontraindikovány (viz bod 4.5) 
 
Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání 
makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné 
krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, 
včetně klarithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování klarithromycinu v úvahu 
stejně jako jeho léčebné přínosy. 
 
Pneumonie
S ohledem na nebezpečí rezistence Streptococcus  pneumoniae na makrolidy, je důležité, aby 
bylo   provedeno testování  citlivosti,  když  je  klarithromycin  předepisován  při  komunitní 
pneumonii. Při  nemocniční  pneumonii  klarithromycin má být  podáván  v kombinaci 
s doplňkovými, vhodnými antibiotiky. 
 
Mírné až středně závažné infekce kůže a měkkých tkání 
Tyto  infekce  jsou  nejčastěji  způsobeny bakteriemi Staphylococcus  aureus a Streptococcus 
pyogenes, které mohou být rezistentní na makrolidy. Proto je důležité, aby bylo provedeno 
testování citlivosti. V případech, kdy nemohou být použita beta-laktamová antibiotika (např. 
alergie), jiná antibiotika, jako je klindamycin, mají být léky první volby. Současně lze o léčbě 
makrolidy uvažovat jen v některých případech infekcí kůže a měkkých tkání,  jako  jsou  infekce 
způsobené bakterií Corynebacterium minutissimum, acne vulgaris, erysipel a případy, kdy nelze 
použít penicilin. 
 
V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí,  jako  jsou anafylaxe, závažné  kožní 
nežádoucí účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevensův-Johnsonův 
syndrom, toxická epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofílií a systémovými příznaky 
(DRESS)), je třeba léčbu klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající 
léčbu. 
 
Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné  užívání  klarithromycinu  a  lovastatinu  nebo  simvastatinu  je  kontraindikováno  (viz 
bod 4.3). Je třeba opatrnosti, pokud je klarithromycin předepisován spolu s jinými statiny. U 
pacientů užívajících klarithromycin a statiny byla hlášena rhabdomyolýza. Pacienti by měli být 
monitorováni s ohledem na možné známky a symptomy myopatie. V situacích, kdy se použití 
klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, se doporučuje užít nejnižší možnou dávku statinů. Je 
možné zvážit užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin, viz bod 
4.5). 
 
Perorální hypoglykemická léčiva/inzulin
Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemických léčiv (jako je sulfonylurea) 
a/nebo inzulinu může způsobit významnou hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé monitorování 
glukózy (viz bod 4.5). 
 
Perorální antikoagulancia
Pokud  je  klarithromycin  podáván  spolu  s warfarinem,  existuje  riziko  vážného  krvácení  a 
významného  zvýšení  INR  (International  Normalized  Ratio)  a protrombinového  času  (viz 
bod 4.5). Pokud je pacientům klarithromycin podáván současně s perorálními antikoagulancii 
musí být INR a protrombinový čas pravidelně sledován. 
 
Při současném podávání klarithromycinu s přímo působícími perorálními antikoagulancií,  jako 
jsou dabigatran, rivaroxaban a apixaban, jezejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení (viz 
bod 4.5) zapotřebí zvýšená opatrnost. 
 
Helicobacter pylori
Použití  jakékoli  antimikrobiální  terapie,  jako  je  klarithromycin,  k  léčbě  infekce způsobené 
bakterií H. pylori může vést k selekci organismů rezistentních na léčbu. 
 
Superinfekce
Dlouhodobé  užívání  může,  stejně  jako  u  jiných  antibiotik,  vést  ke kolonizaci se zvýšeným 
počtem necitlivých bakterií a plísní. Pokud se objeví superinfekce, má být zahájena odpovídající 
léčba. 
 
Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky 
Pozornost má být věnována také možnosti zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a jinými 
makrolidy, stejně jako linkomycinem a klindamycinem. 
 
Pacienti,  kteří  jsou hypersenzitivní na  linkomycin  nebo  klindamycin,  mohou  být  také 
hypersenzitivní na klarithromycin. Proto je při předepisování klarithromycinu těmto pacientům 
nutná opatrnost. 
 
Myasthenia gravis 
Jak  je  známo  u  jiných  makrolidů,  klarithromycin  může  způsobit  exacerbaci  nebo  zhoršení 
onemocnění myasthenia  gravis,  a  proto má  být u pacientů s onemocněním myasthenia  gravis 
používán s opatrností. 
 
CYP3A4-interakce
Klarithromycin má být používán s opatrností, pokud je podáván současně s léky, které indukují 
enzym cytochrom CYP3A4 (viz bod 4.5). 
 
Klaritromycin je inhibitorem CYP3A4 a současné užívání s jinými léčivými přípravky, které jsou 
do značné míry metabolizovány tímto enzymem, má být omezeno na situace, kdy je to jasně 
indikováno (viz bod 4.5). 
 
Pomocné látky
Hlinitý lak tartrazinu a hlinitý lak červeně Allura AC 
Tento léčivý přípravek obsahuje tartrazin (E 102) a hlinitý lak červeně Allura AC (E 129), což 
může způsobit alergické reakce. 
 
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Podávání následujících léčivých přípravků je striktně kontraindikováno kvůli možnosti vážných 
interakcí 
 
Astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin
U  pacientů,  kterým  byl  současně  podáván klarithromycin  a  cisaprid,  byly  hlášeny  zvýšené 
hladiny  cisapridu.  To  může  způsobit  prodloužení  intervalu  QT  a  srdeční  arytmie,  včetně 
ventrikulární tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes. Podobné účinky byly 
pozorovány při současném podávání klarithromycinu a pimozidu (viz bod 4.3). 
Bylo sledováno, že makrolidy mění metabolismus terfenadinu, výsledkem mohou být zvýšené 
hladiny  terfenadinu,  což  bylo  občas  spojeno  se  srdečními  arytmiemi,  jako  je  prodloužení 
intervalu  QT,  ventrikulární  tachykardie,  ventrikulární  fibrilace  a  torsades  de  pointes (viz 
bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými dobrovolníky mělo současné podávání klarithromycinu  a 
terfenadinu za následek dvou až třínásobné zvýšení hladiny kyselého metabolitu terfenadinu 
v séru a prodloužení intervalu QT, které nevedlo ke klinicky detekovatelnému účinku. Podobné 
účinky byly pozorovány při současném podávání astemizolu a jiných makrolidů. 
 
Kolchicin
Kolchicin je substrátem jak pro CYP3A, tak pro efluxní transportér, P-glykoprotein  (Pgp).  Je 
známo, že klarithromycin a další makrolidy inhibují CYP3A a Pgp. Pokud jsou klarithromycin a 
kolchicin  podávány  společně,  inhibice  Pgp  a/nebo  CYP3A  klarithromycinem  může  vést  ke 
zvýšené expozici kolchicinu. Současné užívání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno 
(viz body 4.3 a 4.4). 
 
Námelové alkaloidy
Postmarketingová hlášení naznačují, že současné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo 
dihydroergotaminem   je   spojeno   s akutní  námelovou  toxicitou,  která  je  charakterizována 
vazospasmem, ischemií končetin a jiných tkání, včetně centrálního nervového systému. Současné 
podávání klarithromycinu a námelových alkaloidů je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Lomitapid
Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno kvůli možnému zvýšení 
hladin aminotransferáz (viz bod 4.3). 
 
 
Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz 
bod 4.3), protože tyto statiny podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4 a současná léčba 
klarithromycinem zvyšuje jejich plazmatickou koncentraci, která zvyšuje riziko myopatie, včetně 
rhabdomyolýzy. Hlášení o rhabdomyolýze byla zaznamenána u pacientů užívajících 
klarithromycin současně s těmito statiny. Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, musí 
být léčba lovastatinem nebo simvastatinem přerušena po dobu užívání klarithromycinu. 
 
Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba dbát opatrnosti. V situacích, kdy se použití 
klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku. Je možné 
zvážit užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin). Pacienti musí 
být sledováni s ohledem na možné známky a příznaky myopatie. 
 
Perorálně podávaný midazolam
Když byl midazolam podáván současně s tabletami klarithromycinu (500 mg dvakrát denně), 
AUC  midazolamu  se  po  perorálním  podání  midazolamu  zvýšilo  7krát.  Současné perorální 
podávání midazolamu a klarithromycinu je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Tikagrelor nebo ranolazin
Současné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Účinky jiných léčivých přípravků na klarithromycin ve formě tablet 
 
Léky, které jsou induktory CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, 
třezalka tečkovaná),  mohou  indukovat  metabolismus  klarithromycinu. Výsledkem mohou být 
subterapeutické  hladiny  klarithromycinu,  které  snižují  účinnost  přípravku.  Dále  může  být 
nezbytné monitorovat plazmatické hladiny induktoru  CYP3A4, který by mohl být zvýšený v 
důsledku inhibice CYP3A4 působením klarithromycinu (viz také  relevantní  produktová 
informace pro podaný inhibitor CYP3A4). Souběžné podávání rifabutinu a klarithromycinu vedlo 
ke zvýšení hladiny rifabutinu a snížení sérových hladin klarithromycinu spolu  se zvýšeným 
rizikem uveitidy. 
 
Klarithromycin  je  metabolizován  enzymem  CYP3A4.  Proto  silné  inhibitory  tohoto  enzymu 
mohou  inhibovat  metabolismus klarithromycinu,  což  má  za  následek  zvýšené  koncentrace 
klarithromycinu v plazmě. 
 
O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují cirkulující 
koncentrace klarithromycinu;  může  být  nutná  úprava dávkování  klarithromycinu   nebo 
alternativní léčba. 
 
Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin
Silné  induktory  cytochromu  P450  metabolického  systému,  jako  je  efavirenz,  nevirapin, 
rifampicin, rifabutin a rifapentin mohou urychlovat metabolismus klarithromycinu a tak snižovat 
plazmatické  hladiny  klarithromycinu, zatímco  zvyšují  hladiny  14-OH-klarithromycinu, 
metabolitu,  který  je  také  mikrobiologicky  aktivní.  Protože  mikrobiologické  aktivity 
klarithromycinu a   14-OH-klarithromycinu  jsou  odlišné  pro  různé  bakterie,  může  být  při 
současném podávání klarithromycinu a enzymových induktorů očekávaný terapeutický účinek 
narušen. 
 
Etravirin
Vlivem etravirinu došlo ke snížení expozice klarithromycinu, nicméně došlo ke zvýšení 
koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-klarithromycinu. Protože 14-OH-klarithromycin 
snižuje aktivitu proti komplexu Mycobacterium avium (MAC), může být celková aktivita proti 
tomuto patogenu pozměněna, měly by proto být zváženy alternativy klarithromycinu při léčbě 
MAC. 
 
 
Flukonazol
Současné  podávání  200  mg  flukonazolu  denně  a  500 mg klarithromycinu dvakrát denně 
21 zdravým dobrovolníkům vedlo  ke zvýšení průměrné minimální koncentrace  klarithromycinu 
v ustáleném  stavu  (Cmin)   a plochy pod  křivkou  (AUC) o 33 %   a   18 %   v tomto  pořadí. 
Koncentrace aktivního metabolitu 14-OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly současným 
podáváním flukonazolu významně ovlivněny. Úprava dávkování klarithromycinu není potřebná. 
 
Antacida a ranitidin
Zvýšené  plazmatické koncentrace klarithromycinu  se  rovněž  mohou  objevit  při  souběžném 
podávání s antacidy nebo ranitidinem. Není potřebná žádná úprava dávkování. 
 
Ritonavir
Farmakokinetická studie ukázala, že souběžné podávání 200 mg ritonaviru každých osm hodin a 
500 mg    klarithromycinu  každých  12  hodin  vedlo  k  významné  inhibici  metabolismu 
klarithromycinu.  Cmax klarithromycinu se zvýšila o 31 %,  Cmin se zvýšila o 182 %  a  AUC  se 
zvýšila  o  77 %  při  souběžném  podávání  ritonaviru.  Byla  zaznamenána  v  zásadě  kompletní 
inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu 
není nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Avšak u pacientů s postižením 
ledvin má být zvážena následující úprava dávky: u pacientů s clearance  kreatininu 30 až ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %. U pacientů s clearance  kreatininu <  ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 %. Dávky klarithromycinu větší než 1 g/den 
nemají být podávány spolu s ritonavirem. 
 
Podobná úprava dávkování by měla být zvážena u pacientů se sníženou funkcí ledvin, pokud je 
ritonavir  užíván  jako  farmakokinetický  zesilovač  s jinými inhibitory  HIV  proteázy,  včetně 
atazanaviru a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné interakce léčivých přípravků). 
 
Účinky klarithromycinu na jiné léčivé přípravky 
 
Interakce založené na enzymu CYP3A
Současné  podávání  klarithromycinu, o  kterém  je  známo,  že inhibuje  CYP3A,  a  léčivého 
přípravku, který je primárně metabolizován CYP3A, může být spojeno se zvýšením koncentrací 
léčivých látek,  což  může  zvyšovat  nebo  prodlužovat  terapeutické  a  nežádoucí  účinky obou 
současně podávaných léčiv. 
 
Použití klarithromycinu je kontraindikováno u pacientů užívajících substráty CYP3A astemizol, 
cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin z důvodu rizika prodloužení QT intervalu a srdečních 
arytmií, včetně ventrikulární tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes (viz body 
4.3 a 4.4.). 
 
Použití klarithromycinu je také kontraindikováno s námelovými alkaloidy, perorálně podávaným 
midazolamem,  inhibitory  HMG  CoA  reduktázy  metabolizovanými  převážně  CYP3A4  (např. 
lovastatin  a  simvastatin),  kolchicinem,  tikagrelorem  a  ranolazinem  (viz  bod  4.3).  Současné 
podávání  klarithromycinu  s  lomitapidem  je  kontraindikováno  z  důvodu  možného  výrazného 
zvýšení hladin aminotransferáz (viz bod 4.3). 
 
 
Při  současném  podávání  klarithromycinu    s  jinými léčivy,  které  jsou  známé  jako  substráty 
enzymu  CYP3A,  zvláště  pokud  substrát  CYP3A  má  úzké bezpečnostní rozpětí  (např. 
karbamazepin) a/nebo je substrát značně metabolizován enzymem, je nutná opatrnost. 
U pacientů, kterým je současně podáván klarithromycin, by měla být zvážena úprava dávkování a 
je-li  to  možné,  měly  by  být  sérové  koncentrace  léčiv  primárně  metabolizovaných  CYP3A 
důkladně sledovány. 
 
 Léčivé přípravky nebo   skupiny léčiv,  o  kterých se  ví  nebo  se  předpokládá,  že  jsou 
metabolizovány  stejným  izoenzymem  CYP3A:  alprazolam,  karbamazepin,  cilostazol, 
 
cyklosporin,  disopyramid, ibrutinib, methylprednisolon,  midazolam (intravenózně  podávaný), 
omeprazol,  perorální antikoagulancia  (např.  warfarin, rivaroxaban,    apixaban, atypická 
antipsychotika (např. kvetiapin), chinidin, rifabutin, sildenafil, sirolimus, takrolimus, triazolam a 
vinblastin. Podobnými  mechanizmy  vzájemně  reagují  léčivé  přípravky  přes  jiné  izoenzymy 
v systému cytochromu P450, včetně fenytoinu, theofylinu a valproatu. 
 
Perorální antikoagulancia 
Přímo působící perorální antikoagulancia (DOAC)
Přímo působící perorální antikoagulancium dabigatran je substrát efluxního transportéru P-gp. 
Rivaroxaban a apixaban jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4 a jsou také substráty pro 
P-gp. Při současném podávání klarithromycinu s těchto látek je zejména u pacientů s vysokým 
rizikem krvácení (viz bod 4.4) zapotřebí zvýšená opatrnost. 
 
Warfarin a acenokumarol
V ojedinělých případech mohou pacienti, kteří dostávají kombinovanou léčbu klarithromycinem 
a perorálními antikoagulancii, zaznamenat zvýšené farmakologické účinky, a dokonce toxické 
účinky těchto léků. Při současném podávání klarithromycinu a perorálních antikoagulancií je 
třeba pečlivě monitorovat mezinárodní normalizovaný poměr (INR) nebo protrombinový čas. 
 
Antiarytmika
Při souběžném užívání klarithromycinu  a chinidinu  nebo  disopyramidu  byl po jeho uvedení na 
trh hlášen výskyt torsades de points. Při současném podávání klarithromycinu s těmito léčivými 
přípravky  musí  být  sledováno  EKG  kvůli  prodloužení  intervalu  QT.  Během  léčby 
klarithromycinem musí být monitorovány sérové hladiny chinidinu a disopyramidu. 
 
Byla  zaznamenána  postmarketingová  hlášení  hypoglykemie  při  současném  podávání 
klarithromycinu a disopyramidu. Proto musí být během současného podávání klarithromycinu a 
disopyramidu sledovány hladiny glukózy. 
 
Perorální antidiabetika nebo inzulín
Při současném podání některých hypoglykemik,  jako  je  nateglinid a repaglinid, může dojít ke 
klarithromycinem  způsobené  inhibici  CYP3A  enzymu,  což  může  způsobit  hypoglykemii. 
Doporučuje se pečlivé sledování glukózy. 
 
Omeprazol
Klarithromycin (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci  s omeprazolem  (40  mg 
denně) zdravým dospělým jedincům. Plazmatické koncentrace omeprazolu v ustáleném stavu se 
při současném podávání klarithromycinu zvýšily (Cmax,  AUC0 24  a  t1/2 vzrostly o 30 %,  89 %, 
resp. 34 %). Průměrná hodnota 24hodinového gastrického pH byla 5,2, když byl omeprazol 
podáván samostatně a 5,7, když byl omeprazol podáván spolu s klarithromycinem. 
 
Sildenafil, tadalafil a vardenafil
Každý  z těchto  inhibitorů  fosfodiesterázy  je  metabolizován přinejmenším  zčásti enzymem 
CYP3A,  a  CYP3A  může  být  inhibován souběžně  podávaným klarithromycinu.   Současné 
podávání klarithromycinu a sildenafilu, tadalafilu nebo vardenafilu by pravděpodobně vedlo ke 
zvýšené expozici inhibitoru fosfodiesterázy. Musí být zváženo snížení dávkování sildenafilu, 
tadalafilu a vardenafilu, pokud jsou tyto léčivé přípravky současně podávány s klarithromycinem. 
 
Theofylin, karbamazepin
Výsledky  studií  naznačují,  že  pokud  byl  theofylin  nebo  karbamazepin  podáván  současně 
s klarithromycinem, mírně, ale statisticky významně (p ≤ 0,05), se zvýšily hladiny cirkulujícího 
teofylinu nebo karbamazepinu. Může být potřeba vzít do úvahy snížení dávkování. 
 
Tolterodin 
Primární cesta metabolismu  tolterodinu  je přes izoformu 2D6  cytochromu  P450  (CYP2D6). 
Nicméně u podskupiny populace, která postrádá CYP2D6 je identifikovaná cesta  metabolismu 
přes CYP3A. U této podskupiny populace  vede  inhibice  CYP3A  k významně vyšším sérovým 
koncentracím tolterodinu. V přítomnosti inhibitorů CYP3A může být snížení dávky tolterodinu 
nezbytné, stejně jako klaritromycinu u populace s nízkým metabolizérem CYP2D6. 
 
Triazolobenzodiazepiny (např. alprazolam, midazolam, triazolam) 
Při souběžném podávání midazolamu s klarithromycinem ve formě tablet (500 mg dvakrát denně) 
se AUC midazolamu zvýšila 2,7krát po intravenózním podání midazolamu Při intravenózním 
souběžném podávání midazolamu a klarithromycinu musí být pacient pečlivě sledován tak, aby 
byla  možná  úprava  dávek. Podání  midazolamu  orální  cestou,  které  by  mohlo  obejít 
presystémovou  eliminaci  léku,  pravděpodobně  povede  k  podobné  interakci  pozorované  po 
intravenózním podání midazolamu spíše než po perorálním podání. Stejná opatření rovněž musí 
platit  pro  jiné  benzodiazepiny,  které  jsou  metabolizovány  CYP3A, včetně triazolamu a 
alprazolamu). U benzodiazepinů, které nejsou metabolizovány CYP3A (temazepam, nitrazepam, 
lorazepam), je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná. 
 
Při souběžném podávání klarithromycinu a  triazolamu byly postmarketingově hlášeny interakce 
léčivých látek a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost). 
Doporučuje se pacienty sledovat pro zvýšené farmakologické účinky na CNS. 
 
 
Cyklosporin, takrolimus a sirolimus
Souběžné užívání perorální formy klarithromycinu a cyklosporinu nebo takrolimu má za následek 
více než dvojnásobné zvýšení koncentrací Cmin cyklosporinu  a  takrolimu. Podobné účinky lze 
rovněž očekávat u sirolimu. Při zahájení léčby klarithromycinem u pacientů, kterým již bylo 
podáváno kterékoli z uvedených imunosupresiv, musí být pečlivě sledovány plazmatické hladiny 
cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu a jejich dávky je nutné podle potřeby snížit. Při vysazení 
klarithromycinu  u  uvedených  pacientů  je rovněž  nezbytné pečlivé  sledování  plazmatických 
hladin cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu, aby bylo možné upravit dávkování. 
 
Aprepitant, eletriptan, halofantrin a ziprasidon
Nejsou k dispozici žádné údaje u lidí in  vivo popisující interakci mezi klarithromycinem a 
následujícími léky: aprepitant, eletriptan, halofantrin a ziprasidon. Protože však údaje in  vitro 
naznačují, že tyto léky jsou substráty CYP3A, je třeba opatrnosti při jejich současném podávání s 
klarithromycinem. 
Eletriptan nemá být podáván současně s inhibitory CYP3A, jako je klarithromycin. 
 
Ostatní interakce léčivých přípravků 
 
Aminoglykosidy
Je  nutná  opatrnost  při  současném  podávání  klarithromycinu  s jinými  ototoxickými  léčivými 
přípravky, zvláště s aminoglykosidy (viz bod 4.4). 
 
Digoxin
O digoxinu se uvažuje jako o substrátu pro efluxní přenašeč, P-glykoprotein (Pgp). Je známo, že 
klarithromycin inhibuje Pgp. Pokud jsou klarithromycin a digoxin podávány společně, může vést 
inhibice  Pgp  klarithromycinem ke zvýšené expozici digoxinu.  V průzkumu po uvedení na trh 
byly rovněž u pacientů, kterým byl současně podáván klarithromycin a digoxin, hlášeny zvýšené 
sérové koncentrace digoxinu. Někteří pacienti vykazovali odpovídající klinické známky toxicity 
digoxinu,  včetně  potenciálně  fatálních  arytmií. Pokud  je  pacientům zároveň podáván 
klarithromycin a digoxin, musí být sérové koncentrace digoxinu pečlivě monitorovány. 
 
Zidovudin
Souběžné  perorální  podávání  tablet  klarithromycinu  a  zidovudinu  dospělým  pacientům 
infikovaným virem HIV může snižovat koncentrace zidovudinu v ustáleném stavu. Protože se 
 
zdá, že klarithromycin zasahuje do absorpce současně a perorálně podávaného zidovudinu, lze se 
této  interakci  do  velké  míry  vyhnout  ponecháním  4hodinového  intervalu  mezi  dávkami 
klarithromycinu a zidovudinu. Zdá se, že se toto vzájemné působení nevyskytuje u pediatrických 
pacientů  infikovaných  HIV  virem,  kteří  užívají  klarithromycin  ve  formě  suspenze  se 
zidovudinem  nebo  dideoxyinozinem.  Tato  interakce  je nepravděpodobná, je-li  klarithromycin 
podáván intravenózně. 
 
Fenytoin a valproát
Objevila  se  spontánní  nebo  publikovaná  hlášení  o  interakcích  inhibitorů  CYP3A,  včetně 
klarithromycinu  s léčivými látkami, o kterých se neuvažuje jako o metabolizovaných CYP3A 
(např. fenytoin a valproát). Doporučuje se stanovení sérových hladin těchto léčivých přípravků, 
pokud jsou podávány spolu s klarithromycinem. Byly hlášeny zvýšené sérové hladiny. 
 
Obousměrné interakce léčivých přípravků 
 
Atazanavir
Jak klarithromycin, tak atazanavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a je doložena obousměrná 
léková interakce. Souběžné užívání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) s atazanavirem 
(400 mg jednou denně) vede k dvojnásobnému navýšení expozice klarithromycinu, 70% snížení 
expozice  14-OH-klarithromycinu a 28% nárůstu AUC atazanaviru. Jelikož má klarithromycin 
široké terapeutické okno, není nezbytné snižování dávkování u pacientů s normální funkcí ledvin. 
Dávkování klarithromycinu by mělo být sníženo o 50 % u pacientů se středně těžkou poruchou 
funkce ledvin (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min). U pacientů s clearance kreatininu < ml/min by mělo být dávkování klarithromycinu sníženo o 75 % užitím vhodné lékové formy. 
Dávky klarithromycinu větší než 1000 mg na den by neměly být souběžně užívány s inhibitory 
proteáz. 
 
Blokátory kalciových kanálů
Je  nutná opatrnost  při  současném  podávání  klarithromycinu  a  blokátorů  kalciových  kanálů 
metabolizovaných  CYP3A4  (např.  verapamil,  amlodipin,  diltiazem)  s ohledem   na   riziko 
hypotenze. Plazmatické koncentrace klarithromycinu stejně jako blokátorů kalciových kanálů 
mohou být zvýšeny v důsledku interakce. U pacientů užívajících klarithromycin a verapamil 
současně byla hlášena hypotenze, bradykardie a laktátová acidóza. 
 
Itrakonazol
Jak klarithromycin, tak itrakonazol jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede k obousměrné 
lékové  interakci. Klarithromycin  může  zvyšovat  plazmatické  hladiny  itrakonazolu,  zatímco 
itrakonazol může zvyšovat plazmatické hladiny klarithromycinu. U pacientů užívajících současně 
itrakonazol  a klarithromycin musí být pečlivě sledovány známky  a  symptomy zvýšeného  a 
prodlouženého farmakologického účinku. 
 
Sachinavir
Jak klarithromycin, tak sachinavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a je doložena obousměrná 
léková interakce. Současné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) a sachinaviru 
(měkké  želatinové  tobolky,  1 200  mg  třikrát  denně)  u  12  zdravých  dobrovolníků  vedlo  k 
ustálenému stavu AUC a hodnot Cmax sachinaviru, které byly vyšší o 177 % až 187 % než u 
samotného sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly vyšší přibližně o 40 % než u 
samotného klarithromycinu. Při souběžném užívání těchto dvou léčivých přípravků po omezenou 
dobu není nutné upravovat dávkování u studovaných dávek/lékových forem. Výsledky studií 
lékových interakcí naznačují, že měkké želatinové tobolky sachinaviru nevykazují stejný účinek 
jako tvrdé želatinové tobolky sachinaviru. Výsledky studií lékových interakcí, při kterých byla 
zkoumána interakce samotného sachinaviru, nevykazovaly stejný účinek, který byl sledován při 
interakci klarithromycinu a kombinace sachinaviru/ritonaviru. Při současném užívání sachinaviru 
s ritonavirem, je třeba přihlédnout k možnému účinku ritonaviru na klarithromycin. 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství
Nebyla  stanovena  bezpečnost  pro užívání  klarithromycinu  během  těhotenství. Na  základě 
různých  výsledků  získaných  ze  studií  na zvířatech  a  zkušenosti  u člověka nelze  vyloučit 
nepříznivé  účinky  na  embryofetální  vývoj. Některé  observační  studie  hodnotící  expozici 
klarithromycinu během prvního a druhého trimestru uvádějí zvýšené riziko spontánního potratu 
ve srovnání se situací, kdy ve stejném období nebyla podávána žádná antibiotika nebo byla 
podávána jiná antibiotika. Dostupné epidemiologické údaje o  riziku závažných vrozených vad po 
podávání makrolidů včetně klarithromycinu během těhotenství poskytují protichůdné výsledky.  
Proto se nedoporučuje užívání během těhotenství bez důkladného zvážení přínosů vůči rizikům. 
 
Kojení
Bezpečnost  klarithromycinu  užívaného  během  kojení  novorozenců  nebyla  stanovena. 
Klarithromycin je vylučován do mateřského mléka v malém množství. Odhaduje se, že dítě, které 
je výhradně kojeno, dostane přibližně 1,7% dávky klarithromycinu (v přepočtu na kg tělesné 
hmotnosti). Protože by se u kojených dětí mohl vyskytnout průjem a mykotické infekce sliznic, 
kojení musí být přerušeno. Rovněž je nutné mít na paměti možnost senzibilizace. Výhody léčení 
pro matku musí být porovnány s potenciálním rizikem pro dítě. 
 
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o účinku klarithromycinu na fertilitu u lidí. Studie fertility  u 
potkanů neprokázaly žádné škodlivé účinky. 
 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Nejsou  k dispozici žádné údaje o účincích klarithromycinu na schopnost řídit nebo obsluhovat 
stroje. Možnost  vzniku závratí,  vertiga,  zmatenosti a  dezorientace,  které  se  mohou  u  léku 
objevovat, je třeba vzít v úvahu předtím, než bude pacient řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
a. Přehled bezpečnostního profilu 
Jak pro dospělou, tak i pediatrickou populaci jsou nejčastějšími nežádoucími reakcemi na léčbu 
klarithromycinem  bolest  břicha,  průjem, nauzea, zvracení a zkreslená chuť. Tyto nežádoucí 
účinky  jsou  obvykle  mírné  a  odpovídají  známému  bezpečnostnímu  profilu  makrolidů  (viz 
Tabulkový souhrn nežádoucích účinků v bodě 4.8). 
Mezi   populacemi   pacientů  s nebo   bez předcházejících mykobakteriálních  infekcí  nebyly 
v klinických  studiích  významné  rozdíly  v incidenci  těchto  gastrointestinálních  nežádoucích 
účinků. 
 
b. Tabulkový souhrn nežádoucích účinků 
Následující tabulka ukazuje nežádoucí  účinky  hlášené na  základě  klinických  studií  a 
z postmarketingové zkušenosti s klarithromycinem ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, 
granulí pro perorální suspenzi, prášku pro injekční roztok, tablet s prodlouženým uvolňováním a 
tablet s řízeným uvolňováním. 
 
Nežádoucí účinky, které jsou přinejmenším pravděpodobně spojené s užíváním klarithromycinu, 
jsou uvedeny  podle tříd orgánových systémů a jejich četnosti dle následující konvence: velmi 
časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (nežádoucí účinky ze zkušeností po 
uvedení na trh; z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině jsou nežádoucí účinky uvedeny 
dle klesající závažnosti, pokud lze závažnost určit. 
 
Třída Velmi časté Časté Méně časté Velmi vzácné Není známo* 
orgánového 
systému 
(≥ 1/10) (≥ 1/100 až 
< 1/10) 
(≥ 1/1 000 až 
< 1/100) 
(< 1/10 000) (z dostupných 
údajů nelze 
určit) 
Infekce a 
infestace   
Celulitida 1, 
kandidóza,
gastroenteritida 
2, infekce 3, 
vaginální 
infekce 
 
Pseudomembra
nózní kolitida, 
erysipel, 
erytrasma
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
  
Leukopenie,
neutropenie 4, 
trombocytemie 
3, eozinofilie  Agranulocytóza, 
trombocytopeni
e 
Poruchy 
imunitního 
systému   
Anafylaktoidní
reakce 1,5, 
hypersenzitivita 
 Anafylaktická 
reakce, 
angioedém 
Poruchy 
metabolismu a 
výživy 
  
Anorexie,
snížená chuť k 
jídlu 
 
Hypoglykemie Psychiatrické 
poruchy  
Insomnie 
 
Úzkost,
nervozita 3,  
 Psychotická 
porucha, stav 
zmatenosti, 
depersonalizace
, deprese, 
dezorientovanos
t, halucinace, 
abnormální sny, 
mánie 
Poruchy 
nervového 
systému 
 Dysgeuzie, bolest hlavy
Ztráta vědomí 1, 
dyskineze 1, 
závratě, 
somnolence5,
tremor 
 Křeč, ageuzie, 
parosmie, 
anosmie, 
parestezie 
Poruchy ucha a 
labyrintu   
Vertigo, 
porucha sluchu,
tinnitus 
 
Hluchota 
Srdeční poruchy   
Srdeční zástava
1, fibrilace síní 1, 
prodloužení 
intervalu QT na 
EKG 5, 
extrasystoly 1, 
palpitace 
 Torsades de
pointes, 
ventrikulární 
tachykardie  
ventrikulární 
fibrilace 
Cévní poruchy  Vazodilatace 1   Krvácení  
Respirační,
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
  
Astma 1, 
epistaxe 2, plicní 
embolie 
Gastrointestinál
ní poruchy  
Průjem, 
zvracení,
dyspepsie, 
nauzea, bolest 
břicha 
Oesofagitida 1, 
refluxní 
choroba jícnu 2, 
gastritida,
proktalgie 2, 
stomatitida, 
glositida, 
 
Akutní 
pankreatitida, 
změny zbarvení 
jazyka, změny
zbarvení zubů 
 
distenze břicha 
4, konstipace, 
suchost 
v ústech, 
eruktace, 
flatulence 
Poruchy jater a 
žlučových cest  
Abnormální 
výsledky
funkčních 
jaterních testů 
Cholestáza 4, 
hepatitida 4, 
zvýšení
alaninaminotran
sferázy, zvýšení 
aspartátaminotr
ansferázy, 
zvýšení gama-
glutamyltransfer
ázy  
Selhání jater, 
hepatocelulární 
žloutenka 
Poruchy kůže a
podkožní tkáně  
Vyrážka, 
hyperhidróza 
Bulózní 
dermatitida 1,
pruritus, 
urtikárie, 
makulopapulóz
ní vyrážka 3  
 Závažné kožní 
nežádoucí 
reakce (SCAR) 
(např. akutní 
generalizovaná 
exantematózní 
pustulóza 
(AGEP), 
Stevensův-
Johnsonův 
syndrom, 
toxická 
epidermální
nekrolýza, 
vyrážka 
vyvolaná lékem 
s eozinofilií a 
systémovými 
symptomy 
(DRESS), akné 
Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně 
Svalové spasmy 
3, 
muskuloskeletál
ní ztuhlost 1,
myalgie 2, 
artralgie 
 
Rhabdomyolýza 
2, 5 myopatie 
Poruchy ledvin 
a močových
cest 
  
Zvýšení hladiny 
kreatininu v 
krvi 1, zvýšení 
hladiny
kreatininu v 
moči  
Renální selhání, 
intersticiální 
nefritida 
Celkové
poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 
Flebitida 
v místě vpichu 
injekce 1,  
Bolest v místě
vpichu injekce 
1,5 zánět v místě 
vpichu injekce 
1,Malátnost 4, 
pyrexie 3, 
astenie, bolest 
na prsou 4, 
zimnice 4, únava 
 
 
Vyšetření   Abnormální  Zvýšení 
 
 poměr
albumin/globuli
n 1, zvýšení 
alkalické 
fosfatázy v krvi 
4, zvýšení 
laktátdehydroge
názy v krvi mezinárodního 
normalizovanéh
o poměru 5, 
prodloužení 
protrombinovéh
o času 5, 
abnormální 
zbarvení moči 
*Jelikož jsou tyto účinky hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti, není vždy možné 
spolehlivě  určit  jejich  frekvenci  nebo  zjistit kauzální vztah  k lékové  expozici. Odhadovaná 
expozice pacienta ke klarithromycinu je vyšší než 1 bilion dní užívání. 
 
Nežádoucí účinky hlášené jen pro prášek pro injekční roztok
Nežádoucí účinky hlášené jen pro tablety s prodlouženým uvolňováním 
Nežádoucí účinky hlášené jen pro granule pro perorální suspenzi 
Nežádoucí účinky hlášené jen pro tablety s okamžitým uvolňováním 
5viz „Popis vybraných nežádoucích účinků“ 
 
c. Popis vybraných nežádoucích účinků 
Pro intravenózně podávaný klarithromycin je specifická flebitida v místě podání injekce, bolest 
v místě podání injekce, bolest cévy v místě vpichu a zánět v místě podání injekce. 
 
 
U  některých  pacientů,  u  kterých byla  hlášena  rhabdomyolýza,  byl  klarithromycin  podáván 
současně s s jinými léky, o kterých je známo, že souvisejí s rhabdomyolýzou (jako např.  statiny, 
fibráty, kolchicinem nebo alopurinolem (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Vzácně  byla  hlášena  hypoglykemie,  někdy  se objevila u pacientů, kteří současně perorálně 
užívali hypoglykemická léčiva nebo inzulin (viz body 4.4 a 4.5). 
 
V případě,  že  byl  klarithromycin  podáván  souběžně  s triazolamem,   byly po  uvedení 
klarithromycinu  na  trh hlášeny lékové interakce a účinky na centrální nervový systém (CNS) 
(např. somnolence a zmatenost). Doporučuje se sledování pacientů pro zvýšené farmakologické 
účinky na CNS (viz bod 4.5). 
 
Vzácně byly tablety s prodlouženým uvolňováním zaznamenány ve stolici, často u pacientů 
s anatomickými  (včetně  ileostomie  nebo  kolostomie)  nebo  funkčními  gastrointestinálními 
poruchami se zkráceným GI transportním časem. V některých případech se zbytky tablet objevily 
v spojení s průjmem. U pacientů, u kterých se objeví zbytky tablet ve stolici  a  nedojde  ke 
zlepšení jejich stavu, se doporučuje přechod na léčbu klarithromycinem  v jiné lékové formě 
(např. suspenze) nebo jiným antibiotikem. 
 
Zvláštní populace: Nežádoucí účinky u imunokompromitovaných pacientů (viz „Jiné zvláštní 
populace“). 
 
d. Pediatrická populace 
U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly klinické studie provedeny za použití klarithromycinu 
ve formě suspenze. Proto by děti mladší 12 let měly užívat klarithromycin ve formě suspenze.  
Četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků se u dětí předpokládají stejné jako u dospělých. 
 
e. Jiné zvláštní populace 
Imunokompromitovaní pacienti
U pacientů s AIDS nebo u jiných imunokompromitovaných pacientů, kteří podstupovali léčbu 
mykobakteriálních infekcí vyššími dávkami klarithromycinu a po delší období, bylo často obtížné 
rozlišit  nežádoucí  účinky  pravděpodobně  spojené  s podáváním  klarithromycinu  a  známky 
nakažení HIV virem nebo přidruženého onemocnění. 
 
U dospělých pacientů, kteří byli léčeni denní dávkou 1 000 mg a 2 000 mg klarithromycinu, byly 
nejčastěji  hlášenými  nežádoucími  účinky: nauzea,  zvracení, zkreslená  chuť,  bolest  břicha, 
průjem, vyrážka, flatulence, bolest hlavy, konstipace, porucha sluchu, zvýšení SGOT (Serum 
Glutamic Oxaloacetic Transaminase) a SGPT (Serum Glutamic Pyruvate Transaminase). S nižší 
frekvencí byly dále hlášeny dyspnoe, insomnia a suchost v ústech. Výskyt byl srovnatelný u 
pacientů léčených 1 000 mg a 2 000 mg, ale obvykle byl 3-4krát častější u pacientů, kterým byly 
podávány denní dávky klarithromycinu 4 000 mg. 
U imunokompromitovaných pacientů byla hodnocení laboratorních hodnot prováděna analýzami 
hodnot mimo abnormální hladiny (např. extrémně vysoký nebo nízký limit) stanovených testů. 
Na základě tohoto kritéria měla přibližně 2-3 % pacientů, kteří dostávali 1 000 mg nebo  2 mg klarithromycinu denně, závažně a abnormálně zvýšené hladiny SGOT a SGPT a abnormálně 
nízký počet bílých krvinek a krevních destiček. Nižší procento pacientů v těchto dvou skupinách 
dávkování  mělo  zvýšenou  také  hladinu  močoviny  v krvi.  Mírně  vyšší  výskyt  abnormálních 
hodnot všech parametrů, kromě počtu bílých krvinek, byl zaznamenán u pacientů, kteří dostávali 
000 mg klarithromycinu denně. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat  ve  sledování  poměru  přínosů  a  rizik  léčivého  přípravku.  Žádáme  zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, 
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
Příznaky
Bylo hlášeno, že požití velkého množství klarithromycinu způsobuje gastrointestinální příznaky. 
Příznaky předávkování mohou do velké míry odpovídat profilu nežádoucích účinků. U pacienta 
s bipolární  poruchou  v anamnéze  byly  po  požití  8  g klarithromycinu  pozorovány  poruchy 
duševního stavu, paranoidní chování, hypokalemie a hypoxemie. 
 
Léčba
Neexistuje specifické antidotum předávkování. Jako u ostatních makrolidů, ani zde se neočekává, 
že budou sérové hladiny klarithromycinu významně ovlivněny hemodialýzou nebo peritoneální 
dialýzou. Nežádoucí  účinky  provázející  předávkování  musí  být  léčeny rychlou  eliminací 
nevstřebaného léku a zavedením podpůrných opatření Závažné akutní alergické reakce, jako 
například anafylaktický šok, lze pozorovat zřídka. Při prvních příznacích reakcí přecitlivělosti 
musí být léčba přípravkem klarithromycin ukončena a okamžitě musí být zahájena potřebná 
opatření. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy 
ATC kód: J01F A 
Mechanismus účinku
Klarithromycin  je  polosyntetický  derivát  erythromycinu  A.  Jeho  antibakteriální  účinek  je 
důsledkem  vazby  na  50 S ribosomální  podjednotku  citlivých  baktérií  a  potlačení  syntézy 
proteinů. Je vysoce účinný proti širokému spektru aerobních a anaerobních grampozitivních a 
gramnegativních  organismů. Minimální  inhibiční  koncentrace  (MIC) klarithromycinu   jsou 
obecně dvakrát nižší než MIC erythromycinu. 
 
14-hydroxymetabolit klarithromycinu má rovněž antimikrobiální účinek. Minimální inhibiční 
koncentrace  tohoto  metabolitu  jsou  rovny  minimálním  inhibičním  koncentracím výchozí 
 
sloučeniny nebo jsou dvakrát vyšší. Výjimkou je H.  influenzae,  kde  je  14-hydroxymetabolit 
dvakrát účinnější než výchozí sloučenina. 
 
PK/PD vztah
Klarithromycin je intenzivně distribuován do tělesných tkání a tekutin. Vzhledem k vysoké 
penetraci  tkáně  je  intracelulární  koncentrace  vyšší  než  sérová  koncentrace. Koncentrace 
klarithromycinu v tonzilách a celé plicní tkáni jsou 2 až 6krát vyšší než koncentrace pozorované 
v  séru.  Koncentrace  v  tkáních  a  séru  pozorované  ve  studiích  s  tabletami  s  okamžitým 
uvolňováním jsou uvedeny níže. 
 
Průměrná koncentrace klarithromycinu [250 mg BID]
Typ tkáně Tkáň Sérum 
Tonzily 1,6 μg/g 0,8 μg/ml
Plíce 8,8 μg/g 1,7 μg/ml 
Klaritromycin se rozsáhle akumuloval v alveolárních makrofázích (AM), přičemž hladiny AM 
byly  u  většiny subjektů přibližně 100 až 600krát vyšší než v plazmě a 4 až 18krát vyšší než 
v tekutině  z epiteliální  výstelky. Zatímco  koncentrace  14(R)-hydroxyklarithromycinu  v  AM 
nebyly u některých subjektů kvantifikovatelné a byly spíše variabilní, hladiny AM byly obecně 
podobné  pro  tablety  s řízeným  uvolňováním a pro   tablety   s okamžitým  uvolňováním. 
Koncentrace v AM byly vyšší než v plazmě, ale akumulace byla nižší u metabolitu než u 
původního klarithromycinu. 
 
Mechanismy rezistence
Mechanismy rezistence na makrolidy zahrnují změnu cílového místa pro antibiotikum nebo jsou 
založeny  na  modifikaci  a/nebo  aktivním  vyplavení  antibiotika. Rozvoj   rezistence   mohou 
zprostředkovat plazmidy nebo chromozomy, rezistence může být indukovaná nebo existovat 
konstitučně.  Bakterie  rezistentní  na  makrolidy  vytvářejí  enzymy,  které  způsobují  methylaci 
reziduálního adeninu na ribozomální RNA a následně inhibici vazby antibiotik na ribozomy. 
Organismy  rezistentní  na makrolidy  jsou  obecně  zkříženě  rezistentní  na linkosamidy   a 
streptogramin  B  v důsledku methylace ribosomálního vazebného místa. Klarithromycin rovněž 
patří  mezi  silné  induktory  tohoto  enzymu. Makrolidy  mají  navíc  bakteriostatický  účinek 
v důsledku inhibice peptidyltransferázy ribosomů. 
 
Mezi klarithromycinem,  erythromycinem a azithromycinem existuje úplná zkřížená rezistence. 
Stafylokoky rezistentní na methicilin a Streptococcus  pneumoniae rezistentní na penicilin jsou 
rovněž rezistentní na makrolidy jako je klarithromycin. 
 
Hraniční hodnoty dle EUCAST v.12.0; 2022  
Následující  hraniční  hodnoty  pro  klarithromycin  oddělující  citlivé  organismy  od  organismů 
rezistentních  byly  stanoveny  Evropským  výborem  pro  testování  antimikrobiální  citlivosti 
(EUCAST). 
     
Hraniční hodnoty   
Mikroorganismus Citlivý Rezistentní 
Staphylococcus spp.1 ≤ 1 mg/l > 2 mg/l 
Streptococcus spp. 1 (skupiny A, B, C and G) ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l 
Streptococcus pneumoniae 1 ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Moraxella catarrhalis 1 ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Helicobacter pylori ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Erythromycin lze použít ke stanovení citlivosti na klarithromycin. 
 
Citlivost
Prevalence získané rezistence u vybraného druhu se může lišit podle zeměpisné lokality a času a 
zejména při léčbě těžkých infekcí je vhodné mít k dispozici lokální informace o rezistenci. Podle 
 
potřeby je nutná konzultace s odborníkem v případě, že místní prevalence rezistence je taková, že 
povaha agens je přinejmenším u některých typů infekcí nejasná. 
 
Kategorie 1: citlivé organismy 
Grampozitivní Gramnegativní Ostatní 
Listeria monocytogenes 
Clostridium perfringens  
Peptococcus niger 
Proprionibacterium acnes  
Streptococcus skupiny F
Bordetella pertussis 
Haemophilus 
influenzae§ Legionella
pneumophila 
Moraxella catarrhalis 
Pasteurella multocida
Borrelia burgdorferi 
Chlamydia pneumoniae 
(TWAR)
Chlamydia trachomatis 
Mycobacterium avium
Mycobacterium chelonae 
Mycobacterium fortuitum
Mycobacterium intracellulare 
Mycobacterium kansasii
Mycobacterium leprae 
Mycoplasma pneumoniae
Kategorie 2: organismy, pro které může být získaná rezistence problematická # 
Staphylococcus aureus (rezistentní nebo
citlivé* na meticilin) +  
Stafylokoky koaguláza negativní +
Streptococcus pneumoniae +  
Streptococcus pyogenes * 
Streptoccoccus skupiny B, C, G 
Streptococcus spp. 
  
Kategorie 3: přirozeně rezistentní organismy 
Enterobacteriaceae
Gramnegativní tyčinky nefermentující laktózu 
 
* druhy, proti kterým byla účinnost prokázána v klinických studiích (pokud jsou citlivé) 
§ Hraniční hodnoty pro makrolidy a příbuzná antibiotika byly nastaveny tak, aby bylo možné 
kategorizovat H. influenzae divokého typu jako přechodný stupeň 
+ Označuje druhy, u kterých byla pozorována vysoká míra rezistence (tj. vyšší než 50 %) v jedné nebo 
více oblastech/zemích/regionech EU 
#≥ 10% rezistence alespoň v jedné zemi Evropské unie 
 
 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
Absorpce
Po perorálním podání je klarithromycin rychle a dobře absorbován z gastrointestinálního traktu – 
zejména z jejuna – a je při prvním průchodu játry rozsáhle metabolizován. Absolutní biologická 
dostupnost tablet klarithromycinu o obsahu 250 mg je přibližně 50 %. Potrava mírně zpomaluje 
absorpci, nemá však vliv na rozsah biologické dostupnosti. Proto lze tablety klarithromycinu 
podávat  nezávisle  na  jídle.  Vzhledem  k chemické  struktuře  (6-O-methylerythromycin)   je 
klarithromycin poměrně odolný proti degradaci žaludeční kyselinou. Maximální plazmatické 
koncentrace 1-2 μg/ml klarithromycinu byly pozorovány u dospělých po perorálním podání mg dvakrát denně. Po podání 500 mg klarithromycinu dvakrát denně byla maximální plazmatická 
koncentrace 2,8 μg/ml. 
 
Po  podání  250  mg klarithromycinu  dvakrát  denně  dosáhl  mikrobiologicky  aktivní  hydroxymetabolit maximální plazmatické koncentrace 0,6 μg/ml. Ustáleného stavu se dosáhne za 
dny po podání. 
 
 
Distribuce
Klarithromycin dobře vstupuje do různých kompartmentů, odhadovaný distribuční objem je 400 l.   Koncentrace klarithromycinu   v některých  tkáních  jsou  oproti  koncentracím  látky 
v krevním  oběhu  několikrát  vyšší.  Ve  tkáni  tonzil  i  v plicní  tkáni  byly  zjištěny  zvýšené 
koncentrace. Klarithromycin rovněž proniká do žaludeční sliznice. 
 
Klarithromycin se v terapeutických koncentracích přibližně z 80 % váže na plazmatické proteiny. 
 
Biotransformace a eliminace
Klarithromycin je rychle a rozsáhle metabolizován v játrech zahrnující cytochromový systém 
P450. Metabolismus zahrnuje zejména N-dealkylaci, oxidaci a stereospecifickou hydroxylaci na 
pozici C 14. 
 
Farmakokinetika klarithromycinu  je  nelineární  z  důvodu  saturace  jaterního  metabolismu  při 
vysokých  dávkách.  Eliminační  poločas  se  prodloužil  ze  2-4  hodin  po  podání  250  mg 
klarithromycinu dvakrát denně na 5 hodin po podání 500 mg klarithromycinu dvakrát denně. 
Poločas aktivního 14-hydroxymetabolitu po podání 250 mg klarithromycinu dvakrát denně má 
rozsah 5 až 6 hodin. 
 
Po perorálním podání radioaktivního klarithromycinu se 70-80 % radioaktivity nalézá ve stolici. 
Přibližně 20-30  % klarithromycinu se shromažďuje jako nezměněná léčivá látka v moči. Tento 
podíl narůstá při zvýšení dávky. Pokud není dávka snížena, zvyšuje porucha  funkce  ledvin 
hladiny klarithromycinu v plazmě. 
 
Celková  plazmatická  clearance  byla  odhadována  přibližně  na  700  ml/min,  přičemž  renální 
clearance je přibližně 170 ml/min. 
 
Zvláštní populace
Porucha  funkce ledvin: Důsledkem snížené funkce ledvin jsou zvýšené plazmatické hladiny 
klarithromycinu a jeho aktivního metabolitu. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Ve čtyřtýdenní studii na zvířatech souvisela toxicita klarithromycinu s dávkou a délkou léčby. U 
všech druhů byly první příznaky toxicity pozorovány na játrech, kde byly po 14 dnech u psů a 
opic pozorovány léze. Systémové hladiny expozice související s touto toxicitou nejsou podrobně 
známy, toxické dávky však byly zřetelně vyšší než terapeutické dávky doporučené u lidí. 
 
Ve studiích s klarithromycinem in vitro nebo in vivo nebyly zjištěny mutagenní účinky. 
 
Studie reprodukční toxicity prokázaly, že podávání klarithromycinu  v dávkách 2x vyšších než 
jsou klinické dávky u králíků (i.v.) nebo 10x vyšších než jsou klinické dávky u opic (p.o.) měly 
za důsledek zvýšenou incidenci spontánních potratů. Tyto dávky souvisely s toxicitou pro matku. 
Ve studiích na potkanech nebyla zaznamenána embryotoxicita ani teratogenita. Avšak u potkanů, 
kterým byly podávány dávky 150 mg/kg/den, byly pozorovány kardiovaskulární malformace. U 
myší byl při dávkách 70x převyšujících klinické dávky pozorován rozštěp patra s proměnlivou 
incidencí (3-30 %). 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
  
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety: 
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Mikrokrystalická celulosa 
 
Povidon K Hydroxid hořečnatý
Sodná sůl kroskarmelosy 
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Kyselina stearová 95% 
Magnesium-stearát 
Potahová vrstva: 
Hypromelosa (E 464) 
Oxid titaničitý (E 171)
Makrogol Hlinitý lak tartrazinu (E 102)
Hlinitý lak červeně Allura AC (E 129)
Hlinitý lak indigokarmínu (E 132) 
Vanilin 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce. 
 
6.5 Druh obalu a velikost balení 
 
Clarithromycin Teva 250 mg: 
Průhledný nebo bílý neprůhledný PVC/Al nebo PVC/PVdC/Al blistr. 
Velikosti balení: 7, 8, 10, 12, 14, 14 (kalendářní balení), 16, 20,  30,  100 a  120  (10x12)  tablet 
(klinické balení). 
 
Clarithromycin Teva 500 mg: 
Průhledný nebo bílý neprůhledný PVC/Al nebo PVC/PVdC/Al blistr. 
Velikosti balení: 7, 8, 10, 14, 14 (kalendářní balení), 16, 20, 21, 30, 42 a 100 tablet. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
  
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. 
Radlická 3185/1c 
150 00 Praha 5, Česká republika 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
Clarithromycin Teva 250 mg: 15/613/05-C 
 
Clarithromycin Teva 500 mg: 15/614/05-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 28. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 20. 10.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
5. 8.