PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 150 mg a zidovudinum 300 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 
 
Jedna 150mg/300mg tableta obsahuje 0,945 mg sodíku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
 
Bílé až téměř bílé potahované tablety tvaru tobolky s půlicí rýhou, na obou stranách s vyrytým 
„GXFC3“. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Combivir je indikován ke kombinované antiretrovirové farmakoterapii pacientů infikovaných virem 
lidské imunodeficience  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Léčbu by měl zahájit lékař, který má zkušenosti s léčbou infekce virem HIV. 
 
Combivir lze užívat spolu s jídlem nebo nalačno. 
 
K zajištění podání celé dávky má být tableta nejlépe spolknuta bez drcení. Pro pacienty, kteří nejsou 
schopní tablety polykat, se mohou tablety rozdrtit a přimíchat do malého množství polotuhé stravy 
nebo tekutiny, které se má ihned sníst/vypít  
Dospělí a dospívající s hmotností alespoň 30 kg 
Doporučovaná dávka přípravku Combivir je jedna tableta dvakrát denně. 
 
Děti s hmotností 21 kg až 30 kg 
Doporučená perorální dávka přípravku Combivir je půlka tablety užitá ráno a jedna celá tableta užitá 
večer. 
 
Děti s hmotností od 14 kg do 21 kg 
Doporučená perorální dávka přípravku Combivir je půlka tablety užitá dvakrát denně. 
 
 
 
Dávkovací režim u pediatrických pacientů s hmotností 14-30 kg je primárně odvozen od 
farmakokinetických modelů a podpořen daty získanými z klinických studií užívajících jednotlivé 
složky, lamivudin a zidovudin. Může se vyskytnout zvýšená farmakokinetická expozice zidovudinem, 
proto je u těchto pacientů nutné pečlivé sledování bezpečnosti. Pokud se u pacientů s hmotností 
21-30 kg vyskytne gastrointestinální nesnášenlivost, může se použít alternativní dávkovací schéma 
s podáním poloviny tablety třikrát denně, a tím se pokusit zlepšit toleranci. 
 
Tablety přípravku Combivir by neměly být podány dětem s hmotností menší než 14 kg, jelikož dávky 
pro tuto hmotnost dítěte nemohou být vhodně upravovány. Těmto pacientům by měly být podávány 
samostatně lamivudin a zidovudin podle předepsaného dávkovacího doporučení pro tyto přípravky. 
Pro tyto pacienty a pro pacienty, kteří nejsou schopní tablety polykat, jsou lamivudin a zidovudin 
dostupné ve formě perorálního roztoku. 
 
Je-li nezbytné vysazení jedné z léčivých látek přípravku Combivir nebo snížení její dávky, jsou 
k dispozici přípravky obsahující pouze lamivudin nebo pouze zidovudin, tablety/tobolky a roztok 
k perorálnímu podání. 
 
Porucha funkce ledvin 
U pacientů s poruchou funkce ledvin jsou v důsledku snížené clearance zvýšeny koncentrace 
lamivudinu a zidovudinu s těžkou poruchou funkce ledvin a zidovudin jako samostatné přípravky. Lékaři se mají řídit informacemi pro preskripci dotyčných 
přípravků. 
 
Porucha funkce jater 
Omezené údaje o pacientech s jaterní cirhózou naznačují, že u pacientů s cirhózou může v důsledku 
snížené glukuronidace docházet ke kumulaci zidovudinu. 
Údaje získané sledováním pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater ukazují, že 
poškození funkce jater nemá podstatný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. 
Pokud je u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nutná úprava dávkování zidovudinu, 
doporučuje se podávat lamivudin a zidovudin jako samostatné přípravky. Lékaři se mají řídit 
informacemi pro preskripci dotyčných přípravků. 
 
Úprava dávkování u pacientů s hematologickými nežádoucími reakcemi 
 
Při poklesu hladiny hemoglobinu pod hodnotu 9 g/dl nebo 5,59 mmol/l nebo poklesu počtu 
neutrofilních leukocytů pod hodnotu 1,0x 109/l by se dávkování zidovudinu mělo upravit použity jako samostatné přípravky. Lékaři se mají řídit informacemi pro preskripci dotyčných 
přípravků. 
 
Dávkování u starších pacientů 
Specifické údaje nejsou k dispozici, doporučuje se však věnovat pacientům této věkové skupiny 
zvláštní péči s ohledem na změny související se stárnutím, jako je pokles renální funkce a změny 
hematologických parametrů. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
 
 
Zidovudin je kontraindikován u pacientů s abnormálně nízkým počtem neutrofilních leukocytů 
U těchto pacientů je proto kontraindikován také přípravek Combivir  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Do tohoto odstavce jsou zahrnuta zvláštní upozornění a opatření platná pro lamivudin i pro zidovudin. 
Pro kombinovaný přípravek Combivir neplatí žádná další, dodatečná upozornění ani bezpečnostní 
opatření. 
 
Doporučuje se, aby v případech vyžadujících úpravu dávkování lamivudinem a zidovudinem vedena souběžnou aplikací těchto léčiv. V těchto případech by se lékaři 
měli řídit informacemi pro preskripci dotyčných přípravků. 
 
Je třeba se vyhnout souběžnému podávání stavudinu se zidovudinem  
Oportunní infekce  
U pacientů užívajících přípravek Combivir nebo jakékoli jiné antiretrovirotikum se přesto mohou 
vyvinout oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV. Pacienti proto musejí zůstat pod pečlivým 
klinickým dohledem lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou HIV infekce.  
 
Hematologické nežádoucí reakce 
U pacientů užívajících zidovudin lze očekávat výskyt anemie, neutropenie a leukopenie bývá sekundární k neutropeniirezervu kostní dřeně, zejména u pacientů s pokročilým onemocněním HIV. U pacientů užívajících 
Combivir je proto zapotřebí pečlivě pravidelně sledovat hematologické parametry Uvedené hematologické změny obvykle nebývají pozorovány dříve než po čtyřech až šesti týdnech 
terapie. Obecně se doporučuje, aby se u pacientů s pokročilým symptomatickým onemocněním HIV 
prováděla vyšetření hematologických parametrů v prvních třech měsících terapie nejméně ve 
čtrnáctidenních intervalech a potom nejméně jednou měsíčně. 
 
U pacientů s časným onemocněním HIV nebývají hematologické nežádoucí reakce časté. V závislosti 
na celkovém stavu pacienta lze vyšetření hematologických parametrů provádět ve větších časových 
odstupech, např. v intervalu jednoho až tří měsíců. U pacientů s těžkou anemií nebo myelosupresí 
vzniklou v průběhu terapie přípravkem Combivir nebo u pacientů s preexistujícím útlumem funkce 
kostní dřeně, např. při hladině hemoglobinu < 9 g/dl leukocytů < 1,0x 109/l Protože úprava dávkování přípravku Combivir není možná, má být další kombinovaná terapie 
lamivudinem a zidovudinem vedena souběžnou aplikací těchto léčiv v monokomponentních 
přípravcích. Lékaři by se měli řídit informacemi pro preskripci těchto přípravků. 
 
Pankreatitida 
U pacientů léčených lamivudinem a zidovudinem se vzácně vyskytly případy pankreatitidy. Není však 
jasné, zda tyto případy byly způsobeny terapií antiretrovirotiky, nebo základním onemocněním HIV. 
Vyskytnou-li se klinické známky, symptomy nebo laboratorní abnormality svědčící pro pankreatitidu, 
musí být terapie přípravkem Combivir neprodleně zastavena. 
 
Laktátová acidóza 
Při používání zidovudinu byla hlášena laktátová acidóza, obvykle spojená s hepatomegalií a steatózou 
jater. Časné příznaky  
 
hmotnosti, respirační příznaky  
Laktátová acidóza má vysokou úmrtnost a může být spojována s pankreatitidou, jaterním selháním 
nebo renálním selháním. 
 
Obecně k vývoji laktátové acidózy dochází po málo nebo několika měsících léčby. 
 
V případě symptomatické laktatemie a metabolické/laktátové acidózy, progredující hepatomegalie 
nebo rychle se zvyšujících hladin aminotransferáz má být léčba zidovudinem ukončena. 
 
Opatrnosti je třeba při podávání zidovudinu jakémukoli pacientovi s hepatomegalií, hepatitidou nebo jinými známými rizikovými faktory onemocnění jater a steatózy 
jater a léčení alfa interferonem a ribavirinem představují zvláštní riziko. 
 
Pacienty se zvýšeným rizikem je nutno důkladně sledovat. 
 
Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero 
Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což 
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudiunu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci 
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů; 
ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími 
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipazemieporuchy s pozdním nástupem zda jsou neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte, 
které bylo in utero vystaveno působení analogů nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné 
klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní 
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV. 
 
Lipoatrofie 
Léčba zidovudinem byla spojena s úbytkem podkožního tuku, což se váže k mitochondriální toxicitě. 
Výskyt a závažnost lipoatrofie jsou spojeny s kumulující se expozicí. Tento úbytek tuku, který je 
nejvýraznější v obličeji, na končetinách a na hýždích, nemusí být při přechodu na léčbu bez 
zidovudinu reverzibilní. U pacientů je nutno při léčbě zidovudinem a léčivými přípravky obsahujícími 
zidovudin lipoatrofie je léčbu nutno změnit na jiný režim. 
 
Tělesná hmotnost a metabolické parametry 
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 
 
Syndrom imunitní reaktivace 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na 
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo 
 
 
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních 
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované 
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou patogenem Pneumocystis jiroveci 
potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také 
autoimunitní poruchy výskytu je však více variabilní, mohou se objevit až po mnoha měsících od zahájení léčby. 
 
Porucha funkce jater 
Je-li lamivudin použit současně k léčbě HIV infekce a infekce virem hepatitidy B informace týkající se použití lamivudinu k léčbě hepatitidy B jsou dostupné v SPC přípravku Zeffix. 
 
U pacientů se zjevnými známkami poškození funkce jater nebyly bezpečnost a účinnost zidovudinu 
stanoveny. 
 
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C a pacienti léčení kombinovanou antiretrovirovou terapií 
mají zvýšené riziko výskytu těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích příhod. V případě 
současné antivirové léčby hepatitidy B nebo C, prosím, obraťte se rovněž na příslušné informace 
o přípravku. 
 
Zastaví-li se podávání přípravku Combivir pacientům koinfikovaným HBV, má se zvážit pravidelné 
vyšetření laboratorních indikátorů funkce jater a markerů replikace HBV po dobu 4 měsíců, jelikož 
ukončení podávání lamivudinu může vést k akutní exacerbaci hepatitidy. 
 
Pacienti s již dříve existujícími jaterními poruchami, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají 
v průběhu kombinované antiretrovirové léčby zvýšenou frekvenci výskytu poruch jaterních funkcí, 
a mají být proto pravidelně sledováni podle standardních požadavků. Je-li u těchto pacientů prokázané 
zhoršování jaterního onemocnění, musí se zvážit přerušení nebo zastavení léčby. 
 
Pacienti současně infikovaní virem hepatitidy C 
Souběžné podávání ribavirinu se zidovudinem se nedoporučuje vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku 
anemie  
Osteonekróza 
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované 
antiretrovirové terapii zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. 
 
Combivir nemá být užíván s žádnými jinými přípravky obsahujícími lamivudin ani s přípravky 
obsahujícími emtricitabin. 
 
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje 
Podávání u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin
 
U pacientů s clearance kreatininu mezi 30 a 49 ml/min užívajících přípravek Combivir, může dojít 
k 1,6 až 3,3násobně vyšší expozici lamivudinu ≥ 50 ml/min. Nejsou k dispozici žádné bezpečnostní údaje z randomizovaných kontrolovaných studií 
porovnávajících přípravek Combivir s jednotlivými složkami u pacientů s clearance kreatininu mezi 
30 a 49 ml/min, kteří dostávali lamivudin v upravené dávce. V původních registračních studiích pro 
 
 
lamivudin v kombinaci se zidovudinem byly vyšší expozice lamivudinu spojeny s vyšší mírou 
hematologických toxicit anémii došlo u < 1 % pacientů. Mohou se vyskytnout další nežádoucí účinky související 
s lamivudinem  
Pacienti s trvalou clearance kreatininu mezi 30 a 49 ml/min, kteří dostávají přípravek Combivir, mají 
být sledováni ohledně nežádoucích účinků souvisejících s lamivudinem, zejména hematologických 
toxicit. Pokud se vyvine nová nebo zhorší stávající neutropenie nebo anémie, doporučuje se upravit 
dávku lamivudinu přípravku Combivir. Pokud je indikována úprava dávky lamivudinu, je třeba léčbu přípravkem 
Combivir ukončit a k nastavení léčebného režimu použít léčivé přípravky obsahující jednotlivé složky. 
 
Pomocné látky 
Přípravek Combivir obsahuje méně než 1 mmol znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Combivir obsahuje lamivudin a zidovudin, proto jsou všechny interakce zjištěné u těchto jednotlivých 
látek relevantní i pro Combivir. Klinické studie prokázaly, že nejsou žádné klinicky významné 
interakce mezi lamivudinem a zidovudinem. 
 
Zidovudin je primárně metabolizován enzymy UGT; současné podávání s induktory nebo inhibitory 
enzymů UGT proto může ovlivnit expozici zidovudinu. Lamivudin je vylučován renálně. Aktivní 
renální sekrece lamivudinu do moči je zprostředkována organickými kationtovými přenašeči současné podávání lamivudinu s inhibitory OKP nebo nefrotoxickými léčivy proto může zvýšit 
expozici lamivudinu. 
 
Lamivudin a zidovudin nejsou významně metabolizovány prostřednictvím enzymů cytochromu Psystém. Proto je potenciál k interakcím s antiretrovirovými inhibitory proteázy, nenukleosidy 
a ostatními léčivými přípravky metabolizovanými hlavními enzymy cytochromu P450 nízký. 
 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Následující seznam by neměl být považován za 
vyčerpávající výčet, ale za zástupce jednotlivých studovaných skupin. 
 
Léčiva podle terapeutické 
oblasti 
Interakce
Střední geometrická změna 
Doporučení týkající se
současného podávání 
ANTIRETROVIROVÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Didanosin/lamivudin Interakce nebyly studovány. Úprava dávky není nutná. 
Didanosin/zidovudin Interakce nebyly studovány. 
Stavudin/lamivudin Interakce nebyly studovány. Kombinace těchto léčiv se 
nedoporučuje. Stavudin/zidovudin In vitro antagonismus anti-
HIV aktivity mezi stavudinem 
a zidovudinem může vyústit
ve snížení účinnosti obou 
léčiv. 
ANTIINFEKTIVA
Atovachon/lamivudin Interakce nebyly studovány. 
 
 
Atovachon/zidovudin dvakrát denně s jídlem/200 mg
třikrát denně 
Zidovudin AUC  33 % 
Atovachon AUC 
K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy
není znám. 
Klarithromycin/lamivudin Interakce nebyly studovány. Combivir a klarithromycin se 
mají podávat odděleně 
s odstupem nejméně 2 hodiny. 
Klarithromycin/zidovudin 
každé 4 hodinyZidovudin AUC  12 %
Trimethoprim/sulfamethoxazol
dní/300 mg jednotlivá dávkaLamivudin: AUC  40 % 
 
Trimethoprim: AUC  
Sulfamethoxazol: AUC  
 
kationtových přenašečůÚprava dávky přípravku 
Combivir není nutná, pokud 
pacient netrpí renálním
poškozením  
V případě současného podávání 
s kotrimoxazolem musí být
pacienti klinicky sledováni. 
Vysoké dávky 
trimethoprimu/sulfamethoxazolu
k léčbě pneumonie způsobené 
Pneumocystis jiroveci a toxoplazmózy nebyly
studovány a nemají být 
používány. 
Trimethoprim/sulfamethoxazol
Interakce nebyly studovány. 
ANTIMYKOTIKA
Flukonazol/lamivudin Interakce nebyly studovány. K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat
známky toxicity zidovudinu bod 4.8Flukonazol/zidovudin 
třikrát denněZidovudin AUC  74 % 
 
ANTITUBERKULOTIKA
Rifampicin/lamivudin Interakce nebyly studovány. Nejsou k dispozici dostatečné 
údaje pro doporučení úpravy 
dávky. 
Rifampicin/zidovudin 
třikrát denněZidovudin AUC  48 % 
ANTIKONVULZIVA
Fenobarbital/lamivudin Interakce nebyly studovány. Nejsou k dispozici dostatečné 
údaje pro doporučení úpravy 
dávky. 
Fenobarbital/zidovudin Interakce nebyly studovány. 
 
Je možné mírné snížení 
koncentrací zidovudinu
v plazmě způsobené indukcí 
UGT. 
Fenytoin/lamivudin Interakce nebyly studovány. Je zapotřebí monitorovat 
koncentrace fenytoinu. Fenytoin/zidovudin Fenytoin AUC  
Kyselina valproová/lamivudin Interakce nebyly studovány. K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat
známky toxicity zidovudinu bod 4.8Kyselina valproová/zidovudin 
denně/100 mg třikrát denněZidovudin AUC  80 % 
 
ANTIHISTAMINIKA  
Ranitidin/lamivudin Interakce nebyly studovány. 
 
Klinicky významné interakce
jsou nepravděpodobné. 
Ranitidin je pouze částečně 
vylučován prostřednictvím
systému renálních 
organických kationtových 
přenašečů. 
Úprava dávky není nutná. 
Ranitidin/zidovudin Interakce nebyly studovány. 
 
Cimetidin/lamivudin Interakce nebyly studovány. 
 
Klinicky významné interakce
jsou nepravděpodobné. 
Cimetidin je pouze částečně 
vylučován prostřednictvím
systému renálních 
organických kationtových 
přenašečů. 
Úprava dávky není nutná. 
Cimetidin/zidovudin Interakce nebyly studovány. 
CYTOTOXICKÁ LÉČIVA
Kladribin/lamivudin Interakce nebyly studovány. 
 
Lamivudin in vitro inhibuje 
intracelulární fosforylaci
kladribinu, což vede 
k potenciálnímu riziku ztráty 
účinnosti kladribinu v případě 
léčby kombinací těchto látek. 
Také některá klinická zjištění 
ukazují na možnou interakci
mezi lamivudinem 
a kladribinem. 
Z tohoto důvodu se současné 
podávání lamivudinu
a kladribinu nedoporučuje bod 4.4OPIOIDY 
Methadon/lamivudin Interakce nebyly studovány. K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat
známky toxicity zidovudinu bod 4.8 
U většiny pacientů není potřeba 
úpravy dávky pravděpodobná,
v některých případech však 
může být zapotřebí nová titrace 
methadonu. 
Methadon/lamivudin
denně/200 mg každé 4 hodinyZidovudin AUC  43 % 
Methadon AUC  
ANTIURATIKA
Probenecid/lamivudin Interakce nebyly studovány. K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat
známky toxicity zidovudinu bod 4.8Probenecid/zidovudin 
denně/2 mg/kg třikrát denněZidovudin AUC  106 % 
 
 
 
RŮZNÉ 
Roztok sorbitolu 13,4 gJednorázová dávka 300 mg
lamivudinu ve formě 
perorálního roztoku 
 
Lamivudin: 
AUC  14 %; 32 %; 36 % 
Cmax  28 %; 52 %, 55 %
Je-li to možné, vyvarovat se 
chronického současného
podávání přípravku Combivir 
s léčivými přípravky 
obsahujícími sorbitol nebo jiné 
osmoticky působící 
polyalkoholy nebo 
monosacharidové alkoholy 
maltitolchronickému současnému 
podávání, zvážit častější 
monitorování virové nálože 
HIV-1. 
Zkratky:  = zvýšení;  = snížení;  = žádná významná změna; AUC = plocha pod křivkou grafu 
koncentrace versus čas, Cmax = maximální zaznamenaná koncentrace; CL/F = zdánlivá perorální 
clearance 
 
Exacerbace anemie způsobená ribavirinem byla hlášena v případech, kdy byl zidovudin součástí 
režimu užívaného k léčbě HIV, přesný mechanismus však musí být ještě objasněn. Současné podávání 
ribavirinu a zidovudinu se nedoporučuje z důvodu zvýšeného rizika anemie  
Pokud je zidovudin součástí již stanoveného kombinovaného ART režimu, má být zváženo nahrazení 
zidovudinu jinou léčivou látkou. Toto je důležité zejména u pacientů s anamnézou anemie způsobené 
zidovudinem. 
 
Současná léčba, zejména akutní terapie, s potenciálně nefrotoxickými nebo myelosupresivními 
léčivými přípravky flucytosin, ganciklovir, interferon, vinkristin, vinblastin a doxorubicinnežádoucích reakcí na zidovudin. Pokud je současná léčba přípravkem Combivir s některým 
z uvedených přípravků nezbytná, musí být věnována zvláštní pozornost monitorování renálních funkcí 
a hematologických parametrů, a pokud je to nutné, dávka jednoho nebo více přípravků musí být 
snížena. 
Omezené údaje z klinických studií nenaznačují významné zvýšení rizika nežádoucích reakcí na 
zidovudin v kombinaci s kotrimoxazolem výšek profylaxi. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
Obecným pravidlem je, že při rozhodování o podání antiretrovirových přípravků k léčbě infekce virem 
HIV u těhotných žen a následnému omezení rizika vertikálního přenosu na novorozence, mají být 
zváženy údaje získané ze studií na zvířatech, stejně jako klinické zkušenosti u těhotných žen. 
V současnosti bylo prokázáno, že použití zidovudinu u těhotných žen a jeho následující aplikace 
u novorozenců narozených těmto ženám snížily podíl případů maternálně-fetálního přenosu HIV. 
Velké množství údajů získaných u těhotných žen užívajících lamivudin nebo zidovudin nenaznačuje 
malformativní toxicitu z obou léčivých látek, z nichž více než 2 000 zahrnovalo expozici kombinaci lamivudinu 
a zidovudinuvelkého množství údajů. 
 
 
 
Léčivé látky přípravku Combivir mohou inhibovat replikaci buněčné DNA a v jedné studii se zvířaty 
bylo prokázáno, že zidovudin je transplacentární kancerogen zjištění není znám. 
 
U pacientek infikovaných hepatitidou a zároveň léčených přípravkem obsahujícím lamivudin, jako je 
Combivir, které v průběhu léčby otěhotní, musí být věnována pozornost možnosti opětovného 
propuknutí hepatitidy po vysazení lamivudinu. 
 
Mitochondriální dysfunkce: Bylo prokázáno jak in vitro, tak in vivo, že nukleosidové a nukleotidové 
analogy způsobují poškození mitochondrií různého stupně. Existují údaje o mitochondriální dysfunkci 
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analogů nukleosidů 
 
Kojení 
Jak lamivudin tak zidovudin jsou vylučovány do mateřského mléka v koncentracích podobných 
koncentracím nacházejícím se v séru. 
 
Na základě výsledků od více než 200 párů matka/dítě léčených na HIV infekci jsou koncentrace 
lamivudinu v séru u kojených dětí matek léčených na HIV infekci velmi nízké koncentrací v séru24 týdnů věku. O bezpečnosti podání lamivudinu kojencům mladším než tři měsíce nejsou dostupné 
žádné údaje. 
 
Po podání jednorázové dávky zidovudinu 200 mg ženám infikovaným HIV byly průměrné 
koncentrace zidovudinu podobné v mléce a séru. 
 
Aby se zamezilo přenosu viru HIV, doporučuje se ženám infikovaným virem HIV, aby své děti 
nekojily. 
 
Fertilita 
Studie fertility provedené u samců i samic laboratorních potkanů prokázaly, že ani zidovudin ani 
lamivudin nemají vliv na fertilitu. O jejich vlivu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici žádné údaje. 
U mužů bylo prokázáno, že zidovudin neovlivňuje počet, morfologii ani motilitu spermií. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
V průběhu terapie onemocnění HIV lamivudinem a zidovudinem, ať už byla tato léčiva užívána 
samostatně, nebo v kombinaci, byly hlášeny nežádoucí účinky. U mnoha z nich není jasné, zda 
souvisejí s lamivudinem, zidovudinem nebo širokou paletou léčiv používaných v léčbě onemocnění 
HIV, nebo zda jsou výsledkem chorobného procesu. 
 
Protože Combivir obsahuje lamivudin a zidovudin, lze očekávat typy a závažnost nežádoucích reakcí 
souvisejících s oběma těmito léčivy. Nebylo prokázáno, že by jejich souběžná aplikace vedla 
k přídatným toxickým projevům. 
 
Při užívání zidovudinu byly hlášeny případy laktátové acidózy, občas  fatální, obvykle spojené se 
závažnou hepatomegalií a steatózou jater  
 
 
Léčba zidovudinem byla spojena s úbytkem podkožního tuku, který je nejvýraznější v obličeji, na 
končetinách a na hýždích. Pacienty léčené přípravkem Combivir je nutno častěji vyšetřovat 
a dotazovat se jich na známky lipoatrofie. Objeví-li se takovýto vývoj, je nutno léčbu přípravkem 
Combivir ukončit 
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi bod 4.4 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy choroba a autoimunitní hepatitidaobjevit až po mnoha měsících od zahájení léčby  
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich frekvence není známa 
 
Lamivudin 
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším pravděpodobně související s léčbou, jsou 
uvedeny níže podle orgánových systémů, orgánových tříd a frekvence výskytů. Četnost je definována 
jako velmi časté seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Poruchy krve a lymfatického systému  
Méně časté: neutropenie a anemie Velmi vzácné: samostatná aplazie červených krvinek. 
 
Poruchy metabolismu a výživy 
Velmi vzácné: laktátová acidóza 
 
Poruchy nervového systému  
Časté: bolest hlavy, nespavost. 
Velmi vzácné: periferní neuropatie  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy  
Časté: kašel, nosní symptomy. 
 
Gastrointestinální poruchy  
Časté: nauzea, zvracení, abdominální bolesti nebo křeče, diarhoe. 
Vzácné: pankreatitidy, zvýšení hladin amyláz v séru. 
 
Poruchy jater a žlučových cest  
Méně časté: přechodné zvýšení jaterních enzymů Vzácné: hepatitis. 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně  
 
 
Časté: kopřivka, alopecie. 
Vzácné: angioedém. 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně  
Časté: artralgie, svalové poruchy. 
Vzácné: rhabdomyolýza. 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace  
Časté: únava, malátnost, horečka. 
 
Zidovudin 
Zdá se, že profil nežádoucích účinků je podobný u dospělých a dospívajících. K nejzávažnějším 
nežádoucím účinkům patří anemie projevy jsou častější při vyšším dávkování onemocněním HIV dřeně 
Výskyt neutropenie byl rovněž častější u pacientů vykazujících na počátku léčby zidovudinem nízký 
počet neutrofilních leukocytů, nízké hodnoty hemoglobinu nebo nízké sérové hladiny vitaminu B12. 
 
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším pravděpodobně související s léčbou, jsou 
uvedeny níže podle orgánových systémů, orgánových tříd a frekvence výskytů. Četnost je definována 
jako velmi časté V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Poruchy krve a lymfatického systému  
Časté: anemie, neutropenie a leukopenie. 
Méně časté: trombocytopenie a pancytopenie Vzácné: čistá aplazie červených krvinek. 
Velmi vzácné: aplastická anemie. 
 
Poruchy metabolismu a výživy  
Vzácné: laktátová acidóza s absencí hypoxemie, anorexie. 
 
Psychiatrické poruchy  
Vzácné: úzkost a deprese. 
 
Poruchy nervového systému  
Velmi časté: bolesti hlavy. 
Časté: závratě. 
Vzácné: nespavost, parestézie, somnolence, snížení psychické aktivity, konvulze. 
 
Srdeční poruchy  
Vzácné: kardiomyopatie. 
 
 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy  
Méně časté: dyspnoe. 
Vzácné: kašel. 
 
Gastrointestinální poruchy  
Velmi časté: nauzea. 
Časté: zvracení, abdominální bolesti nebo diarhoe. 
Méně časté: plynatost. 
Vzácné: pigmentace sliznice dutiny ústní, zvrácené chutě a dyspepsie. Pankreatitida. 
 
Poruchy jater a žlučových cest  
Časté: zvýšení krevních hladin jaterních enzymů a bilirubinu. 
Vzácné: porucha funkce jater jako těžká hepatomegalie se steatózou. 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně  
Méně časté: exantém a pruritus. 
Časté: pigmentace nehtů a kůže, kopřivka a pocení. 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně  
Časté: myalgie. 
Méně časté: myopatie. 
 
Poruchy ledvin a močových cest  
Vzácné: častější močení. 
 
Poruchy reprodukčního systému a prsu  
Vzácné: gynekomastie. 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace  
Časté: malátnost. 
Méně časté: horečka, generalizované bolesti a asténie. 
Vzácné: zimnice, bolesti na hrudi a syndrom podobný chřipce. 
 
Dostupné údaje ze studií kontrolovaných placebem i z otevřených studií svědčí o tom, že výskyt 
nauzey a jiných často hlášených klinických nežádoucích příhod v prvních několika týdnech terapie 
zidovudinem klesá s postupujícím časem. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V. 
 
4.9 Předávkování 
 
 
 
Zkušenosti s předávkováním přípravku Combivir jsou omezené. Při akutním předávkování 
zidovudinem ani při akutním předávkování lamivudinem nebyly zjištěny žádné specifické příznaky, 
než jaké jsou zde uvedeny mezi nežádoucími účinky. 
 
Dojde-li k předávkování, má být pacient sledován se zaměřením na známky toxických projevů bod 4.8dialyzovatelný, v léčbě předávkování by se mohla použít kontinuální hemodialýza, i když to nebylo 
studováno. Zdá se, že hemodialýza a peritoneální dialýza mají na eliminaci zidovudinu jen omezený 
vliv, urychlují však eliminaci jeho glukuronidovaného metabolitu. Podrobnější údaje by lékaře měl 
získat v informacích pro preskripci jednotlivých přípravků lamivudinu a zidovudinu. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina 
Antivirotika k léčbě infekce HIV, kombinace, ATC kód: J05AR01. 
 
Lamivudin a zidovudin jsou nukleosidové analogy působící proti HIV. Navíc lamivudin působí také 
proti viru hepatitidy B lamivudin 5’-trifosfát reverzní transkriptázy. Lamivudin-TP a zidovudin-TP působí selektivní inhibici replikace viru HIV-a HIV-2 in vitro. Lamivudin je také účinný u zidovudin rezistentních klinicky izolovaných forem HIV. 
In vitro nebyl pozorován antagonistický účinek lamivudinu a jiných antiretrovirotik abakavir, didanosin a nevirapinantiretrovirotik  
Rezistence HIV-1 na lamivudin zahrnuje změnu aminokyseliny M184V poblíž aktivního místa virové 
reverzní transkriptázy i u infikovaných pacientů léčených antiretrovirovým režimem obsahujícím lamivudin. Mutanty 
M184V mají významně sníženou citlivost na lamivudin a vykazují sníženou schopnost virové 
replikace in vitro. Z in vitro studií vyplývá, že virus rezistentní k zidovudinu se může stát zidovudin 
senzitivním, pokud současně získá rezistenci k lamivudinu. Klinický význam těchto nálezů není zcela 
objasněn. 
 
Na základě údajů získaných ze studií in vitro lze předpokládat, že další podávání lamivudinu v rámci 
antiretrovirového režimu přesto, že došlo ke vzniku M184V, by mohlo vést k reziduální 
antiretrovirové aktivitě těchto nálezů nebyl stanoven. Dostupná klinická data jsou opravdu velmi omezená a na jejich základě 
nelze učinit žádné spolehlivé závěry. V každém případě by měla být dána přednost zahájení léčby 
nukleosidovým inhibitorem reverzní transkriptázy lamivudinem. Proto by pokračování v léčbě lamivudinem navzdory vzniku mutace M184V mělo být 
zvažováno pouze v případě, kdy není dostupný žádný jiný účinný NRTI přípravek. 
 
Zkřížená rezistence daná M184V RT je omezena jen na antiretrovirové přípravky ze skupiny 
nukleosidových inhibitorů. Zidovudin a stavudin si uchovávají svou antiretrovirovou účinnost proti 
kmenům HIV-1 rezistentním na lamivudin. Abakavir si uchovává svou antiretrovirovou účinnost proti 
HIV-1, když je rezistence k lamivudinu vyvolána jen mutací M184V. Mutanta M184V RT vykazuje 
4násobně nižší citlivost na didanosin; klinický význam těchto nálezů není znám. Neexistuje standardní 
metoda testování citlivosti in vitro, a tak se výsledky mohou lišit na základě metodických faktorů. 
 
Lamivudin vykazuje nízkou in vitro cytotoxicitu vůči lymfocytům periferní krve, zavedeným 
buněčným liniím lymfocytů a monocytů-makrofágů a různým zárodečným buňkám kostní dřeně. 
 
 
Rezistence k thymidinovým analogům, z nichž jedním je zidovudin, je dobře prozkoumána a vyvolána 
vzestupnou kumulací až 6 specifických mutací reverzní transkriptázy HIV v kodonech 41, 67, 70, 210, 
215 a 219. Viry získávají fenotypovou rezistenci k thymidinovým analogům kombinací mutací na 
kodonech 41 a 215 nebo nabytím alespoň 4 ze 6 mutací. Tyto mutace vedoucí k rezistenci 
k thymidinovým analogům samy o sobě nevyvolávají vysokou hladinu zkřížené rezistence k ostatním 
nukleosidům, což umožňuje následné užití jiných schválených inhibitorů reverzní transkriptázy. 
 
Dva druhy mutací s mnohočetnou lékovou rezistencí, první charakterizovaný mutacemi HIV reverzní 
transkriptázy v kodonech 62, 75, 77, 116 a 151 a druhý zahrnující mutaci T69S a vmezeření 6 párů 
bází na stejném místě, vedou k fenotypové rezistenci k AZT stejně jako k ostatním schváleným 
inhibitorům nuklesidové reverzní transkriptázy. Kterýkoliv z těchto 2 druhů mutací závažně ovlivňuje 
budoucí léčebné možnosti. 
 
Klinické zkušenosti  
Klinické studie ukázaly, že lamivudin v kombinaci se zidovudinem snižuje virovou zátěž HIV-a zvyšuje počet buněk CD4. Závěry klinických dat svědčí o tom, že lamivudin v kombinaci se 
zidovudinem výrazně snižuje riziko progrese choroby a úmrtnost. 
 
Lamivudin a zidovudin byly široce užívány jako součást antiretrovirové kombinované léčby s dalšími 
antiretrovirovými léčivy stejné transkriptázy 
Antiretrovirová léčba složená z více léčiv a obsahující lamivudin byla účinná u pacientů před tím 
neléčených, jakož i u pacientů infikovaných viry obsahujícími mutaci M184V. 
 
Výsledky klinických studií ukazují, že lamivudin a zidovudin zpožďují objevení se izolované 
rezistence proti zidovudinu u pacientů bez předchozí antiretrovirové léčby. Pacienti léčení 
lamivudinem a zidovudinem s nebo bez přídatné antiretrovirové léčby a mající již přítomnu M184V 
mutantu viru mají také oddálení nástupu mutací, které vedou k rezistenci na zidovudin a stavudin 
 
Vztah mezi in vitro citlivostí HIV k lamivudinu a zidovudinu a klinickou odpovědí na léčbu obsahující 
lamivudin a zidovudin je stále ještě předmětem výzkumu. 
 
Lamivudin v dávce 100 mg jednou denně byl účinný i v léčbě chronické infekce HBV u dospělých 
pacientů však zjištěno, že v léčbě HIV infekce je účinná pouze dávka 300 mg lamivudinu denně s jinými antiretrovirovými látkami 
Lamivudin nebyl zvlášť zkoumán u pacientů současně infikovaných HIV a HBV. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce 
Lamivudin a zidovudin se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu. Biologická dostupnost po 
perorálním podání u dospělých je u lamivudinu v rozmezí 80 až 85 % a u zidovudinu v rozmezí 60 až 
70 %. 
 
Bioekvivalenční studie porovnávala Combivir se společně užitými tabletami s obsahem 150 mg 
lamivudinu a 300 mg zidovudinu. V rámci této studie byl sledován také vliv potravy na rychlost 
a rozsah absorpce. Prokázalo se, že při užití nalačno je přípravek Combivir bioekvivalentní společně 
užitým tabletám s obsahem 150 mg lamivudinu a 300 mg zidovudinu. 
 
 
 
Po aplikaci jednotlivé dávky přípravku Combivir zdravým dobrovolníkům činily průměrné hodnoty lamivudinu a zidovudinu Cmax 1,6 μg/ml AUC byly 6,1 μg.h/ml byl u lamivudinu 0,75 lamivudinu a zidovudinu zároveň s jídlem byly podobné hodnotám zjištěným při podávání nalačno, i když rychlost absorpce 
i nalačno. 
 
Neočekává se, že by podání drcených tablet v malém množství polotuhé stravy nebo tekutiny mělo 
vliv na farmaceutickou kvalitu přípravku, a proto se při takovém podání neočekává změna klinického 
účinku. Tento závěr je založen na fyziochemických a farmakokinetických údajích, které předpokládají, 
že pacient rozdrtí a do úst přenese 100 % tablety a že ji ihned spolkne. 
 
Distribuce 
Studie nitrožilní aplikace lamivudinu a zidovudinu prokázaly, že průměrný zdánlivý distribuční objem 
činí u lamivudinu 1,3 l/kg a u zidovudinu 1,6 l/kg. Lamivudin vykazuje lineární farmakokinetiku 
v rozmezí terapeutických dávek a omezenou vazbu na hlavní plazmatickou bílkovinu – albumin 
Lékové interakce spočívající ve vytěsňování z vazby na plazmatické proteiny se u přípravku Combivir 
nepředpokládají. 
 
Získané údaje prokazují, že lamivudin a zidovudin pronikají do centrálního nervového systému a dostávají se do mozkomíšního moku hodiny po perorálním podání byly u lamivudinu přibližně 0,12 a u zidovudinu přibližně 0,5. 
Skutečný rozsah pronikání lamivudinu do CNS a jeho vztah ke klinické účinnosti však dosud nejsou 
známy. 
 
Biotransformace 
Metabolizace lamivudinu je podružnou cestou jeho eliminace. Lamivudin je odstraňován z krevní 
plazmy převážně renální exkrecí v metabolicky intaktní formě. Pravděpodobnost metabolických 
lékových interakcí je u lamivudinu nízká, vzhledem k malému rozsahu jeho hepatální biotransformace 
 
Hlavním metabolitem zidovudinu v plazmě i v moči je jeho 5'-glukuronid, který představuje přibližně 
50-80 % podané dávky eliminované renální exkrecí. Po nitrožilním podání zidovudinu byl jako jeho 
metabolit identifikován 3'-amino-3'-deoxythymidin  
Eliminace 
Pozorovaný poločas eliminace lamivudinu je 18 až 19 hodin. Průměrná systémová clearance 
lamivudinu je přibližně 0,32 l/h/kg, přičemž za hlavní část z plazmy je zodpovědná renální clearance cestou transportního systému pro organické kationty. Studie 
u pacientů s poruchou funkce ledvin prokázaly, že narušená funkce ledvin ovlivňuje eliminaci 
lamivudinu. U pacientů s clearance kreatininu  30 ml/min je nezbytná redukce dávkování bod 4.2 
Ve studiích, v nichž byl nitrožilně podáván zidovudin, činil jeho průměrný terminální plazmatický 
poločas 1,1 hodiny a průměrná systémová clearance byla 1,6 l/h/kg. Renální clearance zidovudinu se 
odhaduje na 0,34 l/h/kg, což svědčí o glomerulární filtraci a aktivní tubulární sekreci ledvinami. 
U pacientů s pokročilým renálním selháním jsou koncentrace zidovudinu vyšší. 
 
Farmakokinetika u dětí 
 
 
U dětí starších než 5-6 měsíců je farmakokinetický profil zidovudinu podobný jako u dospělých. 
Zidovudin je dobře absorbován ze střeva a ve všech studovaných hladinách dávky u dospělých a dětí 
se biologická dostupnost pohybovala mezi 60-74 % s průměrem 65 %. Cssmax hladiny byly 4,45 μM 
dávce 180 mg/m2 tělesného povrchu. Dávkování 180 mg/m2 čtyřikrát denně u dětí vytvářelo podobnou 
systémovou expozicí denně u dospělých  
U šesti HIV infikovaných dětí ve věku od 2 do 13 let byla hodnocena farmakokinetika zidovudinu 
v plazmě při podávání 120 mg/m2 zidovudinu třikrát denně a poté po změně na 180 mg/m2 dvakrát 
denně. Systémová expozice ekvivalentní hodnotám expozice při podávání stejné celkové denní dávky podané ve třech rozdělených 
dávkách. 
 
Farmakokinetika lamivudinu u pediatrických pacientů je obecně podobná jako u dospělých. 
U pediatrických pacientů mladších než 12 let však byla nižší absolutní biologická dostupnost hodnota je u dospělých přibližně 55 až 65 %vyšší hodnoty systémové clearance, ale s přibývajícím věkem se snižovaly, až se kolem 12. roku věku 
přiblížily hodnotám dospělých. Vzhledem k těmto rozdílům jsou doporučenou dávkou lamivudinu pro 
děti dosáhne průměrné hodnoty AUC0-12, která je v rozsahu přibližně od 3,800 do 5,300 ng.h/ml. Nedávné 
výsledky ukazují, že expozice u dětí < 6 let může být snížená o zhruba 30 % ve srovnání s jinými 
věkovými skupinami. Další údaje zabývající se tímto problémem jsou průběžně očekávány. Nicméně 
v současnosti dostupné údaje nenaznačují, že by byl lamivudin v této věkové skupině méně účinný. 
 
Farmakokinetika v těhotenství 
Farmakokinetika lamivudinu i zidovudinu u těhotných žen byla podobná jako u netěhotných. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Klinicky relevantní účinky lamivudinu a zidovudinu podávaných v kombinaci jsou anemie, 
neutropenie a leukopenie. 
 
Mutagenita a kancerogenita 
V testech na bakteriích ani lamivudin ani zidovudin nevyvolaly mutagenní účinky, avšak, stejně jako 
jiné nukleosidové analogy, inhibují replikaci buněčné DNA in vitro v savčích testech, jako je test 
myšího lymfomu. 
 
Lamivudin nebyl ve studiích in vivo genotoxický ani v dávkách poskytujících plazmatické koncentrace 
přibližně 40krát až 50krát vyšší, než jsou klinické plazmatické hladiny. Zidovudin při opakovaném 
perorálním podání v mikronukleárním testu u myší vykázal klastogenní účinky. Rovněž byl pozorován 
větší počet chromozomálních zlomů v lymfocytech periferní krve pacientů trpících syndromem 
získané imunodeficience  
Pilotní studie prokázala, že zidovudin je začleněn do DNA jádra leukocytů u dospělých, včetně 
těhotných žen, kteří užívají zidovudin k léčbě HIV infekce nebo k prevenci přenosu viru z matky na 
dítě. Zidovudin byl rovněž začleněn do DNA leukocytů u kojenců matek léčených zidovudinem. 
Studie transplacentární genotoxicity, která byla provedena na opicích, srovnávala samotný zidovudin 
s kombinací zidovudinu a lamivudinu v expozici ekvivalentní humánní. Studie prokázala, že plod 
vystavený in utero kombinaci nukleosidových DNA analogů měl vyšší úroveň jejich včlenění do 
mnohočetných fetálních orgánů, a prokázala zkrácení telomery oproti expozici samotnému 
zidovudinu. Klinické dopady těchto nálezů nejsou jasné. 
 
 
 
Hodnocení kancerogenního potenciálu kombinace lamivudinu a zidovudinu nebyla testována. 
 
V dlouhodobých testech na kancerogenitu perorálně podávaného lamivudinu u potkanů a myší nebyly 
prokázány žádné známky kancerogenního potenciálu. 
 
V testech na kancerogenitu perorálně podávaného zidovudinu u potkanů a myší byly pozorovány 
pozdní vaginální epiteliální tumory. Následující intravaginální studie kancerogenity potvrdila 
hypotézu, že vaginální tumory byly následkem dlouhodobé lokální expozice vaginálního epitelu 
hlodavců vysokým koncentracím metabolicky intaktního zidovudinu v moči. U jedinců obou pohlaví 
obou zvířecích druhů nebyly pozorovány žádné jiné tumory související s aplikací zidovudinu. 
 
Dále byly uskutečněny dvě studie transplacentární kancerogenity u myší. V jedné studii, provedené 
v US National Cancer Institute, byl zidovudin aplikován v maximálních snášených dávkách březím 
myším samicím od 12. do 18. dne gestace. U jejich potomků, kteří byli exponováni nejvyšším dávkám 
plic, jater a samičího rozmnožovacího ústrojí. 
 
Ve druhé studii byl myším podáván zidovudin v dávkách až 40 mg/kg po dobu 24 měsíců, přičemž 
expozice byla zahájena prenatálně v 10. dnu gestace. Nálezy související s léčivem byly omezeny na 
pozdní vaginální epiteliální tumory, jejichž četnost výskytu i doba jejich vzniku byly podobné jako ve 
standardním testu na kancerogenitu perorálního zidovudinu. Tato druhá studie tedy nepotvrdila, že by 
zidovudin působil jako transplacentární kancerogen. 
 
Klinický význam těchto zjištění sice není znám, ale tato data naznačují, že potenciální klinický přínos 
převažuje nad rizikem kancerogenity u lidí. 
 
Ve studiích reprodukční toxicity bylo prokázáno, že lamivudin, byl-li podáván březím králičím 
samicím, způsobil vzestup časné embryonální letality, a to při relativně malých systémových 
expozicích, srovnatelných s expozicemi dosahovanými u lidí. Po podávání lamivudinu březím 
potkaním samicím nebyl tento efekt pozorován, a to ani při velmi velké systémové expozici. 
Zidovudin měl podobný efekt u obou uvedených druhů experimentálních zvířat, ale pouze při velmi 
velkých systémových expozicích. Lamivudin ve studiích na zvířatech nebyl teratogenní. Zidovudin 
podávaný březím potkaním samicím v období organogeneze způsobil vyšší výskyt malformací při 
dávkách toxických pro matku; při nízkých dávkách nebyly zjištěny známky fetálních abnormalit. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety 
mikrokrystalická celulosa sodná sůl karboxymethylškrobu, 
koloidní bezvodý oxid křemičitý, 
magnesium-stearát 
 
Potahová vrstva tablety 
hypromelosa oxid titaničitý makrogol 400, 
polysorbát  
 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Krabičky obsahující neprůhledné polyvinylchlorid/foliové blistry. Krabičky obsahující bílou lahvičku 
z polyethylenu o vysoké hustotě 60 potahovaných tablet. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci. 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H
3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/98/EU/1/98/ 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 18. března Datum posledního prodloužení registrace: 13. února  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách 
Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PŘÍLOHA II 
A. VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 
 
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 
 
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 
 
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU 
 
 
A. VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 
 
Název a adresa výrobce odpovědného/výrobců odpovědných za propouštění šarží 
 
Delpharm Poznań Spółka Akcyjna
ul. Grunwaldzka 60-322 Poznaň 
Polsko 
 
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 
 
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením o přípravku, bod 4.2 
 
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 
 
• Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti  
Požadavky pro předkládání PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat 
Unie jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé přípravky. 
 
 
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ 
A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
• Plán řízení rizik  
Držitel rozhodnutí o registraci farmakovigilance podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve 
veškerých schválených následných aktualizacích RMP. 
 
Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 
• na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 
• při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku  
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PŘÍLOHA III 
 
OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A. OZNAČENÍ NA OBALU 
  
 
 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU 
 
KRABIČKA 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety
lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje: 
lamivudinum 150 mg 
zidovudinum 300 mg 
 
 
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 
 
 
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 
 
60 potahovaných tablet 
Tablety s půlicí rýhou. 
 
 
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 
 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
Perorální podání. 
 
 
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 
 
 
8. POUŽITELNOST 
 
EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
 
 
 
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H
3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/98/ 
13. ČÍSLO ŠARŽE 
 
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 
 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. NÁVOD K POUŽITÍ 
 
 
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
combivir 
 
 
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 
 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 
 
 
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 
 
PC: 
SN: 
NN: 
  
 
 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU 
 
ŠTÍTEK NA LAHVIČCE 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety
lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje: 
lamivudinum 150 mg 
zidovudinum 300 mg 
 
 
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 
 
 
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 
 
60 potahovaných tablet 
Tableta s půlicí rýhou. 
 
 
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 
 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
Perorální podání. 
 
 
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 
 
 
8. POUŽITELNOST 
 
EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
 
 
 
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H
3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/98/ 
13. ČÍSLO ŠARŽE 
 
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 
 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. NÁVOD K POUŽITÍ 
 
 
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
 
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 
 
 
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 
 
  
 
 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU BLISTRŮ 
 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety
lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje: 
lamivudinum 150 mg 
zidovudinum 300 mg 
 
 
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 
 
 
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 
 
60 potahovaných tablet 
Tablety s půlicí rýhou. 
 
 
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 
 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
Perorální podání. 
 
 
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 
 
 
8. POUŽITELNOST 
 
EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C 
 
 
 
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H
3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/98/ 
13. ČÍSLO ŠARŽE 
 
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 
 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. NÁVOD K POUŽITÍ 
 
 
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
combivir 
 
 
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 
 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 
 
 
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 
 
PC: 
SN: 
NN: 
  
 
 
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 
Combivir 150 mg/300 mg tablety 
lamivudinum/zidovudinum 
 
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
ViiV Healthcare BV 
 
3. POUŽITELNOST 
 
EXP 
 
4. ČÍSLO ŠARŽE 
 
Lot 
 
5. JINÉ 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 
 
  
 
 
Příbalová informace: informace pro uživatele 
 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 
Lamivudinum/zidovudinum 
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 
- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 
- Máte-li případně další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 
- Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 
- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Viz bod 4. 
 
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je Combivir a k čemu se používá 
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Combivir užívat 
3. Jak se Combivir užívá 
4. Možné nežádoucí účinky 
5. Jak Combivir uchovávat 
6. Obsah balení a další informace 
 
 
1. Co je Combivir a k čemu se používá 
 
Přípravek Combivir je určený k léčbě infekce virem HIV u dospělých a dětí. 
 
Přípravek Combivir obsahuje dvě léčivé látky, které se používají k léčbě infekce HIV: lamivudin 
a zidovudin. Obě patří do skupiny antiretrovirových léků, které se nazývají inhibitory reverzní 
transkriptázy ze skupiny nukleosidových analogů  
Přípravek Combivir nevyléčí infekci HIV úplně, sníží však množství viru v těle a udržuje ho na nízké 
úrovni. Rovněž zvyšuje počet buněk CD4 v krvi. Buňky CD4 jsou druhem bílých krvinek, které jsou 
důležité v boji proti infekci. 
 
Ne všichni pacienti reagují na léčbu přípravkem Combivir stejným způsobem. Lékař bude sledovat 
účinnost Vaší léčby. 
 
 
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Combivir užívat 
 
Neužívejte přípravek Combivir
• jestliže jste alergickýtohoto přípravku • jestliže máte velmi nízký počet červených krvinek bílých krvinek Poraďte se se svým lékařem, pokud máte zdravotní problémy uvedené výše. 
 
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Combivir je zapotřebí 
U některých pacientů, kteří užívají přípravek Combivir nebo další kombinovanou léčbu HIV infekce, 
je zvýšené riziko vzniku závažných nežádoucích účinků. Je nutné, abyste si bylrizika: 
 
 
 
• pokud jste někdy mělzánět jater typu B nebo Cpřípravek Combivir užívat bez toho, že byste se poradilhepatitida by se mohla vrátit zpět• pokud máte onemocnění ledvin; 
• pokud trpíte výraznou nadváhou  
Poraďte se se svým lékařem, pokud se Vás cokoli z toho týká. Váš lékař rozhodne, zda jsou 
léčivé látky obsažené v přípravku Combivir pro Vás vhodné. Je možné, že v době užívání 
přípravku Combivir bude potřeba provádět některá další vyšetření, např. krevní testy. Pro další 
informace viz bod 4. 
 
Sledujte, zda se u Vás při léčbě přípravkem Combivir neobjeví důležité příznaky 
U některých pacientů užívajících léčiva proti infekci virem HIV dochází k rozvoji dalších 
onemocnění, která mohou být závažná. Je zapotřebí, abyste bylznámkám onemocnění a příznakům máte během léčby přípravkem Combivir věnovat pozornost 
a sledovat, zda se u Vás neobjeví. 
Přečtěte si informace v odstavci „Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby 
infekce HIV“ v bodě 4 této příbalové informace. 
 
Další léčivé přípravky a Combivir
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, nebo jste užívalv nedávné době, včetně rostlinných přípravků a přípravků dostupných bez lékařského předpisu. 
 
Nezapomeňte informovat svého lékaře či lékárníka, pokud během léčby přípravkem Combivir začnete 
užívat nějaký další léčivý přípravek. 
 
Následující léky se nemají s přípravkem Combivir užívat: 
• jiné léčivé přípravky obsahující lamivudin, používané k léčbě infekce virem HIV nebo 
hepatitidy B; 
• emtricitabin, používaný k léčbě HIV infekce; 
• stavudin, používaný k léčbě HIV infekce; 
• ribavirin nebo injekce gancikloviru, používané k léčbě virových infekcí; 
• vysoké dávky kotrimoxazolu, což je antibiotikum; 
• kladribin, užívaný k léčbě vlasatobuněčné leukemie. 
Informujte svého lékaře, pokud je Vám kterékoliv z výše uvedených léčiv podáváno. 
 
Některé léky mohou způsobit, že se u Vás s větší pravděpodobností objeví nežádoucí účinky, 
nebo mohou nežádoucí účinky zhoršovat. 
Patří mezi ně: 
• valproát sodný, k léčbě epilepsie; 
• interferon, k léčbě virových infekcí; 
• pyrimethamin, k léčbě malárie a dalších parazitárních infekcí; 
• dapson, k prevenci pneumonie • flukonazol nebo flucytosin, k léčbě plísňových infekcí, jako jsou kvasinky; 
• pentamidin nebo atovachon, k léčbě parazitárních infekcí, jako je pneumonie způsobená patogenem Pneumocystis jiroveci • amfotericin nebo kotrimoxazol, k léčbě plísňových nebo bakteriálních infekcí; 
• probenecid, k léčbě dny nebo podobných onemocnění a podávaný s určitými antibiotiky 
ke zlepšení jejich účinku; 
• methadon, užívaný jako léčba závislosti na heroinu; 
• vinkristin, vinblastin nebo doxorubicin, k léčbě nádorového onemocnění. 
Informujte svého lékaře, pokud je Vám kterékoliv z výše uvedených léčiv podáváno. 
 
 
 
Některé léky mohou s přípravkem Combivir vzájemně působit 
Patří mezi ně: 
• klarithromycin, antibiotikum. 
Pokud užíváte klarithromycin, vezměte si jeho dávku alespoň 2 hodiny před tím nebo poté, co 
užíváte přípravek Combivir. 
• fenytoin, k léčbě epilepsie. 
Informujte svého lékaře, pokud užíváte fenytoin. Lékař může v tomto případě potřebovat 
monitorovat Váš zdravotní stav během současné léčby přípravkem Combivir. 
• léčivé přípravky xylitol, mannitol, laktitol nebo maltitolInformujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte cokoli z výše uvedeného. 
 
Těhotenství
Pokud jste těhotná, pokud otěhotníte nebo pokud těhotenství plánujete, promluvte si se svým lékařem 
o možných rizicích a přínosech vyplývajících z užívání přípravku Combivir pro Vás a pro Vaše dítě. 
 
Přípravek Combivir a podobné léky mohou u nenarozeného dítěte způsobit nežádoucí účinky. 
 
Pokud jste v průběhu těhotenství užívala přípravek Combivir, může lékař požadovat v zájmu 
sledování vývoje dítěte pravidelné krevní a jiné diagnostické testy. U dětí, jejichž matky užívaly 
v průběhu těhotenství NRTI, převažuje přínos z ochrany proti HIV nad rizikem nežádoucích účinků. 
 
Kojení
U žen infikovaných HIV se kojení nedoporučuje, protože infekce HIV se mateřským mlékem může 
přenést na dítě. 
 
Malé množství složek přípravku Combivir může také přecházet do mateřského mléka. 
 
Pokud kojíte nebo o kojení uvažujete, poraďte se co nejdříve se svým lékařem. 
 
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek Combivir může způsobovat závratě a může mít další nežádoucí účinky, které snižují 
pozornost. 
Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte stroje, pokud se necítíte dobře. 
 
Přípravek obsahuje sodík
• Přípravek Combivir obsahuje méně než 1 mmol znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
3. Jak se Combivir užívá 
 
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste 
jistý 
Tablety Combivir spolkněte a zapijte vodou. Tablety lze užívat spolu s jídlem nebo nalačno. 
 
Nejste-li schopen nebo nápoje. Celou dávku je pak třeba okamžitě spolknout. 
 
Zůstaňte v pravidelném kontaktu se svým lékařem
Přípravek Combivir pomáhá upravit Váš zdravotní stav. Aby mohl zabránit ve zhoršování nemoci, je 
třeba ho užívat každý den. I tak se ale u Vás mohou rozvinout další infekce a onemocnění, která 
souvisejí s infekcí virem HIV. 
 
 
 
 Je důležité, abyste zůstalpřípravkem Combivir dříve, než se poradíte se svým lékařem. 
 
Kolik přípravku se užívá 
Dospělí a děti s hmotností 30 kg a více: 
Obvyklá dávka přípravku Combivir je jedna tableta 2x denně. 
Užívejte tablety vždy ve stejný čas a ponechejte mezi nimi rozestup přibližně 12 hodin. 
 
Děti s hmotností mezi 21 a 30 kg: 
Obvyklá úvodní dávka přípravku Combivir je půl tablety 
Děti s hmotností mezi 14 a 21 kg: 
Obvyklá úvodní dávka přípravku Combivir je půl tablety 
Děti s hmotností nižší než 14 kg mají lamivudin a zidovudin odděleně. 
 
Jestliže jste užil
Pokud jste omylem užilobraťte na pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice.  
 
Jestliže jste zapomněl
Jestliže jste zapomněldříve. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil 
 
4. Možné nežádoucí účinky 
 
Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů 
v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil. 
 
Léčba přípravkem Combivir často způsobuje úbytek tuku z nohou, paží a obličeje Ukázalo se, že tento úbytek tělesného tuku se po ukončení podávání zidovudinu nevrátí úplně do 
původního stavu. Váš lékař u Vás bude sledovat známky lipoatrofie. Oznamte svému lékaři, pokud 
zaznamenáte jakýkoli úbytek tuku z nohou, paží a obličeje. Pokud se tyto příznaky objeví, je nutno 
Combivir přestat podávat a Vaši léčbu HIV změnit. 
 
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. 
 
Při léčbě infekce virem HIV nelze vždy říci, zda některé nežádoucí účinky byly způsobeny 
přípravkem Combivir nebo jinými léčivy, která souběžně užíváte, nebo vlastním onemocněním HIV. 
Proto je velmi důležité, abyste informovalzdravotního stavu. 
 
Stejně jako nežádoucí účinky přípravku Combivir shrnuté níže, mohou se v průběhu 
kombinované léčby infekce virem HIV rozvinout i další zdravotní potíže. 
 Je důležité, abyste si přečetlanežádoucí účinky kombinované léčby infekce HIV“. 
 
Velmi časté nežádoucí účinky 
 
Mohou postihnout více než 1 osobu z 10: 
• bolest hlavy; 
• nevolnost  
Časté nežádoucí účinky
Mohou postihnout až 1 osobu z 10: 
• zvracení; 
• průjem; 
• bolesti břicha; 
• ztráta chuti k jídlu; 
• pocit závrati; 
• únava a nedostatek energie; 
• horečka • celkový pocit nemoci; 
• nespavost • bolest svalů a nepříjemný pocit ve svalech; 
• bolest kloubů; 
• kašel; 
• dráždění v nose nebo rýma; 
• kožní vyrážka; 
• ztráta vlasů  
Časté nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 
• nízký počet červených krvinek nebo leukopenie• zvýšení hladiny jaterních enzymů; 
• zvýšené množství bilirubinu v krvi způsobovat žlutavé zabarvení kůže. 
 
Méně časté nežádoucí účinky
Mohou postihnout až 1 osobu ze 100: 
• pocit dušnosti; 
• plynatost • svědění; 
• svalová slabost. 
 
Méně časté nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 
• snížení počtu krevních destiček, které se podílejí na srážení krve snížení počtu všech druhů krevních buněk  
Vzácné nežádoucí účinky
Mohou postihnout až 1 osobu z 1 000: 
• závažná alergická reakce způsobující otok obličeje, jazyka a hrdla, což může vést 
k obtížnému polykání nebo dýchání • jaterní poruchy, jako je žloutenka, zvětšení jater nebo jejich ztukovatění, zánět 
• laktátová acidóza účinky kombinované léčby infekce HIV“• zánět slinivky břišní • bolest na hrudi, onemocnění srdečního svalu • křeče • pocit deprese nebo úzkosti, neschopnost koncentrace, pocit ospalosti; 
• poruchy trávení a poruchy chuti; 
 
 
• změna barvy nehtů, kůže nebo sliznice uvnitř dutiny ústní; 
• příznaky podobné chřipce – zimnice a pocení; 
• abnormální pocity na kůži • pocit slabosti končetin; 
• rozpad svalové tkáně; 
• snížení citlivosti; 
• častější močení; 
• zvětšení prsů u mužů. 
 
Vzácné nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 
• zvýšení hladiny enzymu nazývaného amyláza; 
• selhání tvorby nových červených krvinek v kostní dřeni  
Velmi vzácné nežádoucí účinky
Mohou postihnout až 1 osobu z 10 000: 
 
Velmi vzácný nežádoucí účinek, který se může projevit v krevních testech, je: 
• selhání tvorby nových červených nebo bílých krvinek v kostní dřeni  
Pokud se u Vás objeví nežádoucí účinky
 Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete 
jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte 
to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
 
Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby infekce HIV
Kombinovaná léčba, jako je např. přípravek Combivir, může způsobovat další zdravotní potíže, které 
se mohou objevit v průběhu léčby infekce virem HIV. 
 
Staré infekce mohou znovu propuknout
Osoby s pokročilou infekcí virem HIV pravděpodobností vyvinout závažné infekce může se stát, že staré, skryté infekce znovu vzplanou a projeví se příznaky i objektivními známkami 
zánětu. Tyto příznaky jsou pravděpodobně způsobeny tím, že se imunitní systém stává silnějším a tělo 
pak může začít proti těmto infekcím bojovat. 
 
Kromě těchto oportunních infekcí může po zahájení užívání léků k léčbě infekce HIV dojít rovněž 
k rozvoji autoimunitních poruch tkáň v tělezaznamenáte jakékoli příznaky infekce nebo příznaky, jako je svalová slabost, slabost začínající 
v rukou a nohou a postupující směrem k trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, 
informujte okamžitě svého lékaře, aby mohla být zahájena potřebná léčba. 
 
Pokud se u Vás projeví jakékoli příznaky infekce v průběhu užívání přípravku Combivir: 
 Sdělte to okamžitě svému lékaři. Neužívejte další léky proti infekci dříve, než se poradíte se 
svým lékařem. 
 
Laktátová acidóza je vzácný, ale závažný nežádoucí účinek 
U některých osob užívajících přípravek Combivir se může vyvinout stav zvaný laktátová acidóza 
spolu se zvětšením jater. 
 
Laktátová acidóza je způsobena hromaděním kyseliny mléčné v těle. Je vzácná, ale pokud se objeví, je 
to obvykle v průběhu několika prvních měsíců léčby. Může být život ohrožující, protože může vést 
k selhání vnitřních orgánů. Laktátová acidóza se s větší pravděpodobností objeví u osob, které mají 
onemocnění jater, nebo u obézních osob  
 
 
Příznaky laktátové acidózy zahrnují: 
• hluboké, zrychlené a obtížné dýchání; 
• ospalost • pocit snížené citlivosti nebo slabosti končetin; 
• nevolnost • bolesti břicha. 
 
V průběhu léčby Vás lékař bude pečlivě sledovat s ohledem na přítomnost příznaků laktátové acidózy. 
Pokud se u Vás objeví jakýkoli z příznaků zmíněných výše nebo pokud Vás některý z jiných příznaků 
znepokojuje: 
Navštivte co nejdříve svého lékaře. 
 
Mohou se u Vás objevit problémy s kostmi
U některých osob, které užívají kombinovanou léčbu infekce virem HIV, se může objevit onemocnění 
nazývané osteonekróza. Při tomto onemocnění části kostní tkáně odumírají z důvodu nedostatku 
cévního zásobení kostí. S větší pravděpodobností se toto onemocnění objeví u osob: 
• pokud užívají kombinovanou léčbu již delší dobu; 
• pokud rovněž užívají protizánětlivé léky, nazývané kortikosteroidy; 
• pokud konzumují alkohol; 
• pokud je jejich imunitní systém velmi slabý; 
• pokud mají nadváhu. 
 
Příznaky osteonekrózy jsou: 
• ztuhlost kloubů; 
• bolesti • obtíže s pohybem. 
Pokud zaznamenáte jakýkoli z těchto příznaků: 
Sdělte to svému lékaři. 
 
Další příznaky, které se mohou projevit v krevních testech 
Kombinovaná léčba infekce virem HIV může rovněž způsobit: 
• zvýšení hladiny kyseliny mléčné v krvi, což může ve velmi vzácných případech vést až 
k laktátové acidóze. 
 
Hlášení nežádoucích účinků 
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení 
nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět 
k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku. 
 
 
5. Jak Combivir uchovávat 
 
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 
 
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí. 
 
 
 
 
6. Obsah balení a další informace 
 
Co Combivir obsahuje 
Léčivými látkami jsou lamivudinum a zidovudinum. Pomocnými látkami jsou: 
• jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý; 
• potahová vrstva tablety: hypromelosa, oxid titaničitý, makrogol 400 a polysorbát 80. 
 
Jak Combivir vypadá a co obsahuje toto balení 
Combivir potahované tablety se dodávají v krabičkách obsahujících balení s blistry nebo lahvičkami 
s dětským bezpečnostním uzávěrem. Jedno balení obsahuje 60 tablet. Tablety jsou bílé nebo téměř 
bílé, mají tvar tobolky s půlicí rýhou a na obou stranách jsou označeny kódem GXFC3. 
 
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce 
Výrobce Držitel rozhodnutí o registraci  
Delpharm Poznań Spółka Akcyjna ViiV Healthcare BV
ul. Grunwaldzka 189 Van Asch van Wijckstraat 55H 
60-322 Poznaň 3811 LP Amersfoort 
Polsko Nizozemsko 
  
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci: 
 
België/Belgique/Belgien 
ViiV Healthcare srl/bv
Tél/Tel: + 32 Lietuva 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 370  
Бългapия 
ViiV Healthcare BV
Teл. : + 359 Luxembourg/Luxemburg 
ViiV Healthcare srl/bv 
Belgique/Belgien
Tél/Tel: + 32 Česká republika 
GlaxoSmithKline s.r.o. 
Tel: + 420 222 001 cz.info@gsk.com 
 
Magyarország 
ViiV Healthcare BV
Tel.: + 36  
Danmark 
GlaxoSmithKline Pharma A/S
Tlf: + 45 36 35 91 dk-info@gsk.com 
 
 
Malta 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 356  
Deutschland 
ViiV Healthcare GmbH 
Tel.: + 49  
Nederland 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 31  
 
 
Eesti 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 372  
Norge 
GlaxoSmithKline AS
Tlf: + 47 22 70 20  
Ελλάδα 
GlaxoSmithKline Μονοπρόσωπη A.E.B.E. 
Τηλ: + 30 210 68 82  
Österreich 
GlaxoSmithKline Pharma GmbH
Tel: + 43  
España
Laboratorios ViiV Healthcare, S.L. 
Tel: +34 900 923 es-ci@viivhealthcare.com 
 
 
Polska
GSK Services Sp. z o.o. 
Tel.: + 48 France 
ViiV Healthcare SAS
Tél: + 33  
Portugal 
VIIV HIV HEALTHCARE, UNIPESSOAL,
LDA. 
Tel: + 351 21 094 08 viiv.fi.pt@viivhealthcare.com 
 
Hrvatska 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 385  
România 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 
Ireland
GlaxoSmithKline Tel: + 353 Slovenija 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 386  
Ísland 
Vistor hf. 
Sími: + 354 535  
Slovenská republika 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 421  
Italia
ViiV Healthcare S.r.l. 
Tel: + 39  
Suomi/Finland 
GlaxoSmithKline Oy
Puh/Tel: + 358 Κύπρος 
ViiV Healthcare BV
Τηλ: + 357  
Sverige 
GlaxoSmithKline AB
Tel: + 46  
Latvija 
ViiV Healthcare BV
Tel: + 371  
United Kingdom ViiV Healthcare BV
Tel: + 44  
  
 
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 
 
 
Podrobné  informace  o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na  webových  stránkách  Evropské 
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu