sp.zn. sukls 
                                                     SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Concor 5 mg potahované tablety
Concor 10 mg potahované tablety 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Concor 5 mg: Jedna tableta obsahuje bisoprololi fumaras 5 mg. 
Concor 10 mg: Jedna tableta obsahuje bisoprololi fumaras 10 mg. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6. 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
Vzhled:  
Concor 5 mg: žlutavě bílé, potahované tablety srdcovitého tvaru s půlicí rýhou na obou stranách 
Concor 10 mg: bledě oranžové až světle oranžové, potahované tablety srdcovitého tvaru s půlicí rýhou 
na obou stranách 
 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
• Léčba hypertenze 
• Léčba ischemické choroby srdeční (angina pectoris) 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování
Pro obě indikace je dávkování 5 mg bisoprolol-fumarátu denně. V případě potřeby může být dávka 
zvýšena na 10 mg bisoprolol-fumarátu denně. 
Doporučená maximální dávka je 20 mg denně. 
V každém  případě  by  měla být  dávka  upravena  individuálně,  zvláště  podle  srdeční  frekvence  a 
terapeutického úspěchu. 
 
Délka léčby 
Léčba bisoprolol-fumarátem je obvykle dlouhodobá. 
Léčba bisoprolol-fumarátem nesmí být náhle ukončena, protože to může vést k přechodnému zhoršení 
onemocnění. Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být léčba náhle ukončena. Je 
doporučeno pozvolné snižování dávkování. 
 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
 
 Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater 
U pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin mírného až středně závažného stupně není normálně 
nutná  žádná  úprava  dávkování.  U  pacientů  se  závažným  porušením  funkce  ledvin  (clearance 
kreatininu < 20 ml/min) a u pacientů se závažnými poruchami funkce jater je doporučeno, aby nebyla 
překročena denní dávka 10 mg bisoprolol-fumarátu. 
Zkušenosti s použitím bisoprolol-fumarátu u pacientů podstupujících dialýzu jsou omezené; neexistují 
však důkazy svědčící pro potřebu změny dávkování. 
 
Starší pacienti 
Není nutná žádná úprava dávkování. 
 
Pediatrická populace
S použitím u dětí nejsou k dispozici žádné zkušenosti a použití bisoprolol-fumarátu není tudíž u dětí 
doporučeno. 
 
Způsob podání léčby 
Tablety přípravku Concor se užívají ráno s jídlem nebo nalačno. Tablety se polykají celé a zapíjejí 
tekutinou. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Bisoprolol-fumarát je kontraindikovaný u pacientů s následujícími stavy: 
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, 
• akutní srdeční selhání nebo probíhající srdeční dekompenzace vyžadující i.v. inotropní terapii 
• kardiogenní šok, 
• AV blok druhého nebo třetího stupně (bez pacemakeru), 
• syndrom chorého sinu, 
• sino-atriální blokáda, 
• symptomatická bradykardie, 
• symptomatická hypotenze, 
• závažné bronchiální astma,  
• těžké formy periferního arteriálního okluzívního onemocnění nebo Raynaudova syndromu, 
• neléčený feochromocytom (viz bod 4.4), 
• metabolická acidóza. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být ukončení léčby bisoprolol-fumarátem 
provedeno náhle, pokud to není jasně indikováno, protože to může vést k přechodnému zhoršení 
srdečního onemocnění (viz bod 4.2). 
Bisoprolol-fumarát musí být používán s opatrností u pacientů s hypertenzí nebo  anginou  pectoris  a 
souvisejícím srdečním onemocněním. 
 
Bisoprolol-fumarát musí být používán s opatrností u
• diabetes  mellitus  s velkým  kolísáním  hladiny  cukru  v krvi, příznaky  hypoglykémie  (např. 
tachykardie, palpitace nebo pocení) mohou být maskované, 
• přísné diety, 
• probíhající desenzibilizační terapie. Podobně jako jiné beta blokátory, může bisoprolol-fumarát 
zvyšovat  citlivost  k alergenům  jakož  i  zvyšovat  závažnost  anafylaktických  reakcí.  Podání 
epinefrinu nemusí mít vždy očekávaný terapeutický účinek, 
• AV blokády prvního stupně, 
• Prinzmetalovy  anginy. Byly pozorované  případy koronárního vazospazmu. Navzdory 
vysoké beta-1 selektivitě,  není  možné úplně  vyloučit  záchvaty  anginy, pokud se 
bisoprolol podává pacientům s Prinzmetalovou anginou. 
 
 • periferních  cirkulačních  poruch.  Zintenzivnění  problémů může  nastat  zejména  na  začátku 
terapie. 
 
Pacienti s lupénkou nebo s anamnézou lupénky by měli být léčeni beta blokátory (např. bisoprololem) 
po pečlivém zvážení přínosů a rizik. 
Příznaky thyreotoxikózy mohou být při léčbě bisoprolol-fumarátem maskovány. 
U pacientů s feochromocytomem  nesmí být bisoprolol-fumarát podáván dříve než po blokádě alfa-
adrenergních receptorů. 
U  pacientů  podstupujících  výkon  v celkové  anestézii  musí  být  anesteziolog informován  o  beta-
blokádě. Pokud je vysazení beta blokátoru před  chirurgickým zákrokem považováno za nutné, mělo 
by být provedeno postupně a mělo by být dokončeno 48 hodin před anestézií. 
Ačkoli kardioselektivní (beta1) beta-blokátory mohou mít menší vliv na plicní funkce než neselektivní 
betablokátory (stejně jako všechny ostatní betablokátory), měli bychom se vyhnout jejich používání u 
pacientů s obstrukční plicní nemocí, pokud k jejich použití není klinický důvod. Pokud takový důvod 
existuje, je možno přípravek Concor s opatrností podat. U pacientů s obstrukční plicní nemocí by měla 
být léčba bisoprolol-fumarátem zahájena nejnižší možnou dávkou a pacienti by měli být pečlivě 
monitorování s ohledem na nové příznaky (např. dušnost, netolerance zátěže, kašel). 
V případě bronchiálního astmatu nebo obstrukčního onemocnění dýchacích cest, které může způsobit 
symptomy,  je  doporučeno  souběžně  podávat  bronchodilatační  terapii. Ojediněle  se  u  pacientů 
s astmatem  může  zvýšit  rezistence  dýchacích  cest,  proto  může být potřeba  zvýšit  dávku  betastimulancií. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Nedoporučené kombinace 
Antagonisté kalcia typu verapamilu a v menší míře typu diltiazemu. Negativní ovlivnění kontraktility 
a atrioventrikulárního převodu. Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených pomocí beta 
blokátoru může vést k hluboké hypotenzi a AV bloku. 
 
Centrálně působící antihypertenziva (např. klonidin, methyldopa, moxonidin, rilmenidin): současné 
používání centrálně působících  antihypertenzív může vést ke snížení srdeční frekvence a srdečního 
výdeje a k vasodilataci. Náhlé vysazení může zvýšit riziko „rebound" hypertenze. 
 
Kombinace, u kterých je nutná opatrnost 
Antagonisté kalcia dihydropyridinového typu (např. nifedipin): současné užívání může zvýšit riziko 
hypotenze a nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komory jako pumpy u pacientů se 
srdečním selháním. 
 
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): účinek na 
dobu atrioventrikulárního převodu může být potenciovaný a může se zvýšit negativně inotropní účinek 
 
Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): účinek na dobu atrioventrikulárního převodu může být 
potenciovaný 
 
Parasympatomimetika:  současné  užívání  může  zvýšit dobu  atrioventrikulárního  převodu  a  riziko 
bradykardie. 
 
Topické beta blokátory (např. oční kapky pro léčbu glaukomu) mohou mít aditivní systémové účinky. 
 
Inzulin  a  perorální  antidiabetika:  zintenzívnění  hypoglykemického  účinku.  Blokáda  beta 
adrenoreceptorů může maskovat příznaky hypoglykémie. 
 
 
 Anestetika: oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace o celkové 
anestézii viz bod 4.4). 
 
Digitalisové  glykosidy: prodloužení  doby  atrioventrikulárního  převodu  a  tím  snížení srdeční 
frekvence. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID mohou snižovat hypotenzívní účinek bisporolol-
fumarátu. 
 
Beta  sympatomimetika  (např.  isoprenalin,  dobutamin): kombinace   s bisoprolol-fumarátem může 
snižovat účinek obou látek.  
 
Sympatomimetika, která  aktivují  jak  beta, tak   alfa   adrenoreceptory: Kombinace s bisoprolol-
fumarátem může  vést  ke  zvýšení  krevního  tlaku.  Tyto  interakce  jsou  pravděpodobnější  u 
neselektivních beta blokátorů. 
 
Současné používání s antihypertenzívy a rovněž s jinými léky snižujícími krevní tlak (např. tricyklická 
antidepresíva, barbituráty, fenothiaziny) může zvýšit riziko hypotenze. 
 
Kombinace, které je třeba brát v úvahu 
Meflochin: zvýšené riziko bradykardie. 
 
Inhibitory  monoaminooxidázy  (kromě  inhibitorů  MAO-B):   zesílení hypotenzního  účinku  beta 
blokátorů, ale také riziko hypertenzní krize. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Bisoprolol-fumarát má  farmakologické  účinky,  které  mohou  nežádoucím  způsobem  ovlivnit 
těhotenství a/nebo plod/novorozence. Všeobecně beta blokátory snižují placentární perfúzi, což bývá 
spojené s retardací plodu, intrauterinní smrtí, potratem nebo předčasným porodem. Nežádoucí reakce 
(např. hypoglykémie, bradykardie) se mohou vyskytnout u plodu nebo novorozence. Je-li léčba beta 
blokátory nutná, upřednostňuje se léčba selektivními blokátory beta1-adrenoreceptorů. 
Concor  není  doporučený během  těhotenství,  pokud  to  není  nutné.  Je-li léčba  během  těhotenství 
nevyhnutelná,  je  potřeba  pravidelně  monitorovat  uteroplacentární  průtok  a  růst  plodu. V případě 
škodlivých účinků na těhotenství nebo plod je doporučena alternativní léčba. Novorozence je třeba 
pečlivě sledovat. Příznaky hypoglykéme a bradykardie je obecně možné očekávat do tří dnů. 
 
Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o tom, zda se bisoprolol-fumarát vylučuje do mateřského mléka u lidí 
nebo o bezpečnosti expozice bisoprolol-fumarátu u dětí. 
Proto se kojení během léčby přípravkem Concor nedoporučuje. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Ve  studii  s pacienty  s  ischemickou  chorobou srdeční neovlivnil bisoprolol-fumarát schopnost řídit 
motorové vozidlo. Avšak v individuálních případech může být schopnost řídit motorové vozidlo nebo 
obsluhovat stroje porušená. Platí to zvláště na začátku léčby, při změně léku jakož i při souběžném 
požití alkoholu. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Následující definice se týkají terminologie pro frekvence výskytu.  
 
 Velmi časté (1/10), časté (1/100 až <1/10), méně časté (1/1000 až <1/100), vzácné (1/10000 až 
<1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Vyšetření
Vzácné:  zvýšené hladiny triglyceridů, zvýšené hladiny jaterních enzymů (ALT, AST) 
 
Srdeční poruchy
Méně časté: poruchy  atrioventrikulárního  převodu,  zhoršení  stávajícího  srdečního  selhání, 
bradykardie 
 
Poruchy nervového systému
Časté:  závratě*, bolesti hlavy* 
Vzácné:                  synkopa  
 
Poruchy oka
Vzácné:  snížená tvorba slz (má být zváženo, pokud pacient používá kontaktní čočky)  
Velmi vzácné:  zánět spojivek (konjunktivitida) 
 
Poruchy ucha a labyrintu
Vzácné: poruchy sluchu 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté:  bronchospasmus u pacientů s bronchiálním astmatem nebo anamnézou obstrukce 
dýchacích cest  
Vzácné:  alergická rýma 
 
Gastrointestinální poruchy
Časté:  gastrointestinální poruchy jako je nevolnost, zvracení, průjem, zácpa 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné:  reakce z přecitlivělosti jako je svědění, návaly, vyrážka a angioedém  
Velmi vzácné:  alopecie,  beta  blokátory  mohou  vyvolat  nebo  zhoršit  příznaky  lupénky  nebo 
indukovat vznik psoriáze podobné vyrážky. 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté:  svalová slabost, svalové křeče 
 
Cévní poruchy
Časté:  pocit chladu nebo necitlivosti v končetinách 
Méně časté:  hypotenze 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté:  únava 
Méně časté: asténie  
 
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné:  hepatitida 
 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Vzácné:  erektilní dysfunkce 
 
Psychiatrické poruchy
Méně časté:  deprese, poruchy spánku 
Vzácné:  noční můry, halucinace 
 
 
 *Tyto příznaky se vyskytují zvláště na začátku léčby. Jsou obvykle mírné a obvykle odezní během 1 – 
týdnů. 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky
Mezi  velmi  časté  příznaky,  které  je  možné  očekávat  po  předávkování  beta  blokátory,  patří 
bradykardie, hypotenze, bronchospasmus akutní srdeční nedostatečnost a hypoglykémie. 
Existuje široká interindividuální variabilita v citlivosti  na  jednorázovou vysokou dávku bisoprolol-
fumarátu a pacienti se srdečním selháním jsou pravděpodobně velmi citliví. 
 
Léčba
V případě  předávkování  je  obecně  potřeba  léčbu  bisoprolol-fumarátem přerušit  a  zahájit 
symptomatickou a podpůrnou léčbu. 
Omezené údaje naznačují, že bisoprolol-fumarát je obtížně dialyzovatelný. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Betablokátor, selektivní, ATC kód: C07AB 
Mechanismus účinku
Bisoprolol-fumarát je  beta1-selektivní  blokátor adrenoreceptorů  bez  vnitřní  sympatomimetické  a 
membrány  stabilizující  aktivity.  Vykazuje  pouze  velmi  malou  afinitu  k beta2-receptoru  hladkého 
svalstva průdušek a cév a rovněž beta2-receptorům účastnících se metabolické regulace. U bisoprolol-
fumarátu se tudíž obecně neočekává vliv na odpor dýchacích cest a beta2-receptory zprostředkované 
metabolické účinky. Jeho beta1-selektivita přesahuje terapeutické rozmezí dávkování. 
Bisoprolol-fumarát nemá výrazný negativně inotropní účinek. 
Bisoprolol-fumarát dosahuje svého maximálního  účinku  za  3 – 4  hodiny  po  perorálním  podání. 
Eliminační poločas 10 – 12 hodin poskytuje 24hodinový účinek po dávkování v jedné denní dávce. 
Maximálního antihypertenzního účinku bisoprolol-fumarátu je obecně dosaženo po 2 týdnech. 
U  akutního podání u pacientů s ischemickou chorobou srdeční bez chronického srdečního selhání 
snižuje bisoprolol-fumarát srdeční frekvenci a tepový objem, čímž snižuje srdeční výdej a spotřebu 
kyslíku.  U chronického  podávání  se  úvodní  zvýšená  periferní  rezistence snižuje.  Mimo  jiné  je 
diskutováno snížení plasmatické aktivity reninu jako mechanismus antihypertenzívního účinku beta 
blokátorů. 
Bisoprolol-fumarát snižuje odpověď na sympatoadrenální aktivitu prostřednictvím blokády srdečních 
beta receptorů. To vyvolává snížení srdeční frekvence a kontraktility a tím snížení spotřeby kyslíku 
v myokardu, což je požadovaný účinek u anginy pectoris s ischemickou chorobou srdeční. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce  
 Bisoprolol-fumarát se téměř úplně (>90 %) absorbuje z gastrointestinálního traktu a s velmi malým 
first-pass  efektem  v játrech (asi 10 %) má po perorálním podání absolutní biologickou dostupnost 
přibližně  
90 %. 
 
Distribuce 
Distribuční objem je 3,5 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 30 %. 
 
Metabolismus a eliminace 
Bisoprolol-fumarát se vylučuje z organismu dvěma stejně účinnými cestami. 50 % se metabolizuje 
játry na inaktivní metabolity, které se potom vylučují ledvinami. Zbývajících 50 % se vylučuje 
ledvinami  v nezměněné  formě.  Proto  není u  pacientů  s poruchou  renální  nebo  hepatální  funkce 
obvykle úprava dávkování potřebná. 
Celková clearance léku je asi 15 l/hod. Eliminační poločas je 10 - 12 hodin. 
 
Bisoprolol-fumarát má lineární, na věku nezávislou kinetiku. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Předklinické údaje nepoukazují na žádné zvláštní riziko pro člověka na základě konvenčních studií 
bezpečnosti, toxicity při opakovaném podání, genotoxicity nebo mutagenicity a kancerogenity. 
 
Reprodukční toxicita
Ve studiích reprodukční toxicity neměl bisoprolol-fumarát žádný vliv na fertilitu nebo reprodukci. 
Podobně jako ostatní beta blokátory způsobuje bisoprolol-fumarát maternální (snížení příjmu jídla a 
snížení  tělesné  hmotnosti)  a  embryo/fetální  toxicitu  (zvýšený  výskyt resorpcí,  snížená  porodní 
hmotnost novorozenců, zpomalený fyzický vývoj) při vysokých dávkách. Není však teratogenní. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety:  
Koloidní bezvodý oxid křemičitý  
Magnesium-stearát 
Krospovidon  
Mikrokrystalická celulóza  
Kukuřičný škrob 
Hydrogenfosforečnan vápenatý 
Potah tablety:  
Žlutý oxid železitý (E172)  
Dimetikon  
Makrogol 400 
Oxid titaničitý (E171)  
Hydroxypropylmethylcelulosa  
Concor 10 mg: 
obsahuje navíc červený oxid železitý (E172) v potahu tablety. 
 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
 
 6.3 Doba použitelnosti 
 
let. 
 
 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 oC. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/Al blistr, krabička. 
 
Velikost balení:  
Concor 5 mg: 30 a 100 potahovaných tablet 
Concor 10 mg: 30 a 100 potahovaných tablet 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
Merck spol. s r.o., Na Hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4, Česká republika  
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
Concor 5 mg: 41/304/89-A/C 
Concor 10 mg: 41/304/89-B/C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
11.12.1989/23. 6.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
6. 11.