sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
DUOMOX 250 mg dispergovatelné tablety
DUOMOX 375 mg dispergovatelné tablety
DUOMOX 500 mg dispergovatelné tablety
DUOMOX 750 mg dispergovatelné tablety
DUOMOX 1000 mg dispergovatelné tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
DUOMOX 250 mg dispergovatelné tablety: Jedna dispergovatelná tableta obsahuje amoxicillinum
250 mg (ve formě amoxicillinum trihydricum).

DUOMOX 375 mg dispergovatelné tablety: Jedna dispergovatelná tableta obsahuje amoxicillinum
375 mg (ve formě amoxicillinum trihydricum).

DUOMOX 500 mg dispergovatelné tablety: Jedna dispergovatelná tableta obsahuje amoxicillinum
500 mg (ve formě amoxicillinum trihydricum).

DUOMOX 750 mg dispergovatelné tablety: Jedna dispergovatelná tableta obsahuje amoxicillinum
750 mg (ve formě amoxicillinum trihydricum).

DUOMOX 1000 mg dispergovatelné tablety: Jedna dispergovatelná tableta obsahuje amoxicillinum
1000 mg (ve formě amoxicillinum trihydricum).


3. LÉKOVÁ FORMA

Dispergovatelná tableta
Bílé až světle žluté podlouhlé tablety s půlicí rýhou na jedné straně, na druhé straně s vyraženým
logem a číslicí:
Vyražené označení Přibližný rozměr tablety
250 mg 232 13,0 x 7,0 x 4,5 mm
375 mg 233 15,0 x 8,0 x 5,1 mm
500 mg 234 16,5 x 8,5 x 5,8 mm
750 mg 235 19,0 x 10,0 x 6,5 mm
1000 mg 236 21,0 x 11,0 x 7,3 mm
Půlicí rýha není určena k rozdělení tablety na stejné dávky, je pouze estetická.

4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace

DUOMOX je indikován k léčbě následujících infekcí u dospělých, dospívajících a dětí (viz body 4.2,
4.4, a 5.1):
• akutní bakteriální sinusitida
• akutní otitis media
• akutní streptokoková tonzilitida a faryngitida
• akutní exacerbace chronické bronchitidy
• komunitní pneumonie
• akutní cystitida
• asymptomatická bakteriurie v těhotenství
• akutní pyelonefritida
• tyfoidní a paratyfoidní horečka
•dentální absces s šířící se celulitidou
• infekce v oblasti kloubní náhrady
• eradikace Helicobacter pylori
• Lymská nemoc.

DUOMOX je též indikován k profylaxi endokarditidy.

Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení pro vhodné používání antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Při určování dávky přípravku DUOMOX k léčbě individuální infekce je třeba vzít v úvahu:
• předpokládané patogeny a jejich pravděpodobnou citlivost k antibiotiku (viz bod 4.4)
• závažnost a místo infekce
• věk, tělesnou hmotnost a renální funkce pacienta tak, jak je uvedeno níže.

Délka trvání léčby má být stanovena podle typu infekce a podle odpovědi pacienta a má být co možná
nejkratší. Některé infekce vyžadují delší léčbu (viz bod 4.4 týkající se prodloužené terapie).

Dospělí, dospívající a děti ≥ 40 kg

Indikace* Dávka*
Akutní bakteriální sinusitida 250 mg až 500 mg každých 8 hodin nebo 750 mg
až 1 g každých 12 hodin.
U závažných infekcí 750 mg až 1 g každých
hodin.

Akutní cystitida může být léčena 3 g dvakrát
denně po dobu jednoho dne.
Asymptomatická bakteriurie v těhotenství
Akutní pyelonefritida
Závažný dentální absces s šířící se celulitidou
Akutní cystitida
Akutní otitis media 500 mg každých 8 hodin, 750 mg až 1 g každých
12 hodin.
U závažných infekcí 750 mg až 1 g každých
hodin po dobu 10 dní.
Akutní streptokoková tonzilitida a faryngitida
Akutní exacerbace chronické bronchitidy
Komunitní pneumonie 500 mg až 1 g každých 8 hodin
Tyfoidní a paratyfoidní horečka 500 mg až 2 g každých 8 hodin
Infekce v oblasti kloubní náhrady 500 mg až 1 g každých 8 hodin
Profylaxe endokarditidy 2 g perorálně, jedna dávka 30 až 60 minut před
zákrokem
Eradikace Helicobacteru pylori 750 mg až 1 g dvakrát denně v kombinaci
s inhibitorem protonové pumpy (např. omeprazol,
lansoprazol) a dalším antibiotikem (např.
klarithromycin, metronidazol) po dobu 7 dnů
Lymská nemoc (viz bod 4.4) Časná fáze: 500 mg až 1 g každých 8 hodin až do
maximálně 4 g/den v dílčích dávkách po dobu
14 dnů (10 až 21 dnů).

Pozdní fáze (systémové postižení): 500 mg až 2 g
každých 8 hodin až do maxima 6 g/den v dílčích
dávkách po dobu 10 až 30 dnů.
*Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení k léčbě pro každou indikaci.

Děti < 40 kg
Děti mohou být léčeny amoxicilinem ve formě dispergovatelných tablet nebo prášku pro perorální
suspenzi.
Tablety se rozpouští ve vodě (příprava viz níže).
Dětem s tělesnou hmotností 40 kg a více má být předepsána dávka pro dospělé.

Doporučené dávkování:

Indikace+ Dávka+
Akutní bakteriální sinusitida
20 až 90 mg/kg/den v dílčích dávkách*
Akutní otitis media
Komunitní pneumonie
Akutní cystitida
Akutní pyelonefritida
Závažný dentální absces s šířící se celulitidou
Akutní streptokoková tonzilitida a faryngitida 40 až 90 mg/kg/den v dílčích dávkách*
Tyfoidní a paratyfoidní horečka 100 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách
Profylaxe endokarditidy 50 mg/kg perorálně, jedna dávka 30 až 60 minut
před chirurgickým výkonem
Lymská nemoc (viz bod 4.4) Časná fáze: 25 až 50 mg/kg/den ve třech dílčích
dávkách po dobu 10 až 21 dnů.
Pozdní fáze (systémové postižení):
100 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po dobu
10 až 30 dnů.
+ Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení k léčbě pro každou indikaci.
* Dávkování dvakrát denně má být uvažováno pouze v případě, že je dávka v horní části dávkovacího
rozmezí.

Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávkování.

Porucha funkce ledvin

GFR (ml/min) Dospělí, dospívající a děti ≥
40 kg
Děti < 40 kg#
více než 30 není nutná úprava není nutná žádná úprava
10 až 30 Maximální dávka 500 mg
dvakrát denně
15 mg/kg podáno dvakrát denně
(max. 500 mg dvakrát denně)
méně než 10 maximum 500 mg/den 15 mg/kg podáno jako jedna
denní dávka (max. 500 mg)
# Ve většině případů je preferována parenterální terapie.

U pacientů na dialýze
Amoxicilin lze odstranit z oběhu dialýzou.

Hemodialýza
Dospělí, dospívající a děti ≥
40 kg
15 mg/kg/den podáno v jedné denní dávce.
Před dialýzou má být podána jedna dodatečná dávka 15 mg/kg.
Pro obnovení dávky léčiva v oběhu má být po hemodialýze podána
další dávka 15 mg/kg.

U pacientů na peritoneální dialýze
Maximální dávka je 500 mg amoxicilinu/den.

Porucha funkce jater
Dávkujte s opatrností a v pravidelných intervalech monitorujte jaterní funkce (viz body 4.4 a 4.8).

Způsob podání
DUOMOX je určen k perorálnímu podání.
Absorpce přípravku DUOMOX není ovlivněna jídlem.
Léčba může být zahájena parenterálně podávaným amoxicilinem podle doporučeného dávkování
intravenózní lékové formy a dále se pak pokračuje perorálními lékovými formami.

Tableta se vloží do sklenice s vodou a míchá se, dokud není rozpuštěna. Směs má být ihned vypita.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na peniciliny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
Anamnéza závažné okamžité hypersenzitivní reakce (např. anafylaxe) na další beta-laktamová
antibiotika (např. cefalosporin, karbapenem nebo monobaktam).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivní reakce
Před zahájením léčby amoxicilinem je nutné získat podrobnou anamnézu zejména s ohledem na
předchozí hypersenzitivní reakce na peniciliny, cefalosporiny nebo další beta-laktamová antibiotika
(viz body 4.3 a 4.8).
U pacientů léčených peniciliny byly hlášeny závažné a ojediněle fatální hypersenzitivní reakce (včetně
anafylaktoidních a závažných kožních nežádoucích účinků). Hypersenzitivní reakce mohou také
progredovat do Kounisova syndromu, závažné alergické reakce, která může vést k infarktu myokardu
(viz bod 4.8). Uvedené reakce se vyskytují spíše u osob, které udávají hypersenzitivitu na penicilin
nebo trpí atopickým ekzémem. Dojde-li k alergické reakci, musí se léčba amoxicilinem ihned přerušit
a zahájí se vhodná alternativní léčba.

Syndrom enterokolitidy vyvolaný léky (DIES) byl hlášen hlavně u dětí léčených amoxicilinem (viz
bod 4.8). DIES je alergická reakce, jejímž hlavním příznakem je prodloužené zvracení (1-4 hodiny po
užití léčivého přípravku) při absenci alergických kožních nebo respiračních příznaků. Mezi další
příznaky může patřit bolest břicha, průjem, hypotenze nebo leukocytóza s neutrofilií. Vyskytly se
závažné případy včetně progrese do šoku.

Necitlivé mikroorganismy
Amoxicilin není vhodný k léčbě některých typů infekcí s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že
patogen je citlivý nebo je velká pravděpodobnost, že patogen bude vhodný k léčbě amoxicilinem (viz
bod 5.1). Toto platí obzvláště v případě léčby pacientů s infekcemi močových cest a závažnými
infekcemi ucha a nosu a krku.

Křeče
Ke křečím může dojít u pacientů s poruchou renálních funkcí nebo u těch, kteří užívají vysoké dávky,
nebo u pacientů s predispozicemi (např. anamnéza křečí, léčená epilepsie nebo meningeálním
onemocněním (viz bod 4.8).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin má být dávka upravena podle stupně poškození (viz bod 4.2).

Kožní reakce
Výskyt horečnatého generalizovaného erytému s tvorbou pustul na začátku léčby může být příznakem
akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP, viz bod 4.8). Tato reakce vyžaduje ukončení
léčby amoxicilinem a kontraindikuje následné podání.
Amoxicilinu je třeba se vyhnout při podezření na infekční mononukleózu, neboť po léčbě
amoxicilinem byla u pacientů s touto diagnózou pozorována morbiliformní vyrážka.

Jarisch-Herxheimerova reakce
Jarisch-Herxheimerova reakce byla pozorována po léčbě Lymské nemoci amoxicilinem (viz bod 4.8).
Vyplývá to přímo z baktericidní aktivity amoxicilinu na původce Lymské nemoci, spirochetu Borrelia
burgdorferi. Pacienti mají být ujištěni, že se jedná o běžný jev, který obvykle sám odezní důsledkem
antibiotické léčby Lymské boreliózy.

Přerůstání necitlivých mikroorganismů
Dlouhodobé užívání může v některých případech vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů.

Kolitida související s podáváním antibiotik byla hlášena téměř u všech antibakteriálních agens a
závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující (viz bod 4.8). Proto je důležité zvážit
tuto diagnózu u pacientů s průjmem, který se vyskytne během nebo následně po podání jakýchkoliv
antibiotik. Pokud by došlo ke vzniku kolitidy související s podáváním antibiotik, léčba amoxicilinem
má být okamžitě přerušena. Má být konzultován lékař a zahájena odpovídající léčba. Antiperistaltické
léčivé přípravky jsou v této situaci kontraindikovány.

Dlouhodobá léčba
Pravidelné hodnocení funkcí orgánových systémů; včetně funkce ledvin, jater a krvetvorné funkce je
vhodné v průběhu dlouhodobé léčby. Byly hlášeny zvýšené hladiny jaterních enzymů a změny
krevního obrazu (viz body 4.5 a 4.8).

Antikoagulancia
Prodloužení protrombinového času bylo vzácně hlášeno u pacientů užívajících amoxicilin. Pokud jsou
současně předepisována antikoagulancia, mají být provedena vhodná monitorování. Úprava dávkování
perorálních antikoagulancií může být nezbytná k udržení požadované úrovně antikoagulace (viz body
4.5 a 4.8).

Krystalurie
U pacientů se sníženou diurézou byla velmi vzácně zaznamenána krystalurie (včetně akutního
poškození ledvin), a to zejména při parenterální léčbě. Při podávání vysokých dávek amoxicilinu, je
vhodné udržovat dostatečný příjem a výdej tekutin, aby se předešlo možné amoxicilinové krystalurii.
U pacientů se zavedeným močovým katétrem je třeba pravidelně kontrolovat jeho průchodnost (viz
body 4.8 a 4.9).

Interference s diagnostickými testy
Zvýšené sérové a močové hladiny amoxicilinu mohou mít vliv na určité laboratorní testy. Vzhledem
k vysoké koncentraci amoxicilinu v moči jsou běžné falešně pozitivní výsledky chemických metod.

Doporučuje se, aby při testování na přítomnost glukózy v moči v průběhu léčby amoxicilinem byly
použity enzymatické glukózooxidázové metody.

Přítomnost amoxicilinu může zkreslit výsledky testu estriolu u těhotných žen.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Probenecid
Současné podávání probenecidu se nedoporučuje. Probenecid snižuje renální tubulární sekreci
amoxicilinu. Současné užití probenecidu může vést ke zvýšeným a prodlouženým krevním hladinám
amoxicilinu.

Alopurinol
Současné podávání alopurinolu při léčbě amoxicilinem může zvýšit pravděpodobnost výskytu
alergické reakce.

Tetracykliny
Tetracykliny a jiné bakteriostatické léky mohou interferovat s baktericidními účinky amoxicilinu.

Perorální antikoagulancia
Perorální antikoagulancia a penicilinová antibiotika jsou široce užívána v klinické praxi, aniž by byly
hlášeny interakce. V odborné literatuře však nicméně byly popsány případy zvýšení mezinárodního
normalizovaného poměru u pacientů dlouhodobě užívajících acenokumarol nebo warfarin a zároveň
užívajících amoxicilin. Pokud je současné užívání nezbytné, musí být při současném podávání nebo po
ukončení léčby amoxicilinem pečlivě monitorován protrombinový čas nebo mezinárodní
normalizovaný poměr. Dále může být nezbytná úprava dávek perorálních antikoagulancií (viz body
4.4 a 4.8).

Methotrexát
Peniciliny mohou snižovat vylučování methotrexátu, což může vést k potenciálnímu zvýšení jeho
toxicity.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční toxicitu.
Omezené údaje týkající se použití amoxicilinu v době těhotenství nenaznačují zvýšené riziko
kongenitálních malformací. Amoxicilin může být použit v těhotenství, pokud potenciální přínos
převáží potenciální rizika spojená s léčbou.

Kojení
Amoxicilin je v malých množstvích vylučován do mateřského mléka s možným rizikem senzibilizace.
Důsledkem může být výskyt průjmu a mykotických infekcí sliznic u kojenců, což někdy může vést
k nutnosti přerušení kojení. Amoxicilin má být užíván v době kojení pouze po zvážení poměru rizika a
prospěchu ošetřujícím lékařem.

Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích amoxicilinu na fertilitu u lidí. Reprodukční studie na
zvířatech neprokázaly žádné účinky na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Žádné studie účinků na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Mohou se však objevit
nežádoucí účinky (např. alergické reakce, závratě, křeče), které mohou ovlivnit schopnost řídit a
obsluhovat stroje (viz bod 4.8). Nežádoucí účinky

4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (ADR) jsou průjem, nauzea a kožní vyrážka.
Nežádoucí účinky přípravku zaznamenané v průběhu klinických studií a po uvedení přípravku na trh
seřazené podle MedDRA systémově-orgánové klasifikace jsou uvedeny níže.
Frekvence výskytu nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Infekce a infestace
Velmi vzácné mukokutánní kandidóza
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné reverzibilní leukopenie (včetně neutropenie nebo
agranulocytózy), reverzibilní trombocytopenie a hemolytická
anemie.
Prodloužení doby krvácení a protrombinového času (viz bod 4.4).
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné závažné alergické reakce, včetně angioneurotického edému,
anafylaxe, (viz bod 4.4), sérové nemoci a hypersenzitivní
vaskulitidy (viz bod 4.4).
Není známo Jarisch-Herxheimerova reakce (viz bod 4.4)
Poruchy nervového systému
Velmi vzácné hyperkineze, závratě a křeče (viz body 4.4 a 4.9)
Není známo aseptická meningitida
Srdeční poruchy
Není známo Kounisův syndrom
Gastrointestinální poruchy
Údaje z klinických studií
*Časté průjem a nauzea
*Méně časté zvracení
Postmarketingová data
Velmi vzácné s antibiotiky související kolitida (včetně pseudomembranózní
kolitidy a hemoragické kolitidy, viz bod 4.4).
černé zabarvení jazyka, který se zdá být ochlupený
povrchové zbarvení zubů
Není známo syndrom enterokolitidy vyvolaný léky
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné hepatitida a cholestatická žloutenka, mírné zvýšení AST a/nebo
ALT.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Údaje z klinických studií
*Časté kožní vyrážka
*Méně časté urtikarie a svědění
Není známo fotosenzitivní reakce
- Postmarketingová data
Velmi vzácné kožní reakce jako erythema multiforme, Stevens-Johnsonův
syndrom, toxická epidermální nekrolýza, bulózní a exfoliativní
dermatitida, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
(AGEP) (viz bod 4.4) a léková reakce seozinofilií a systémovými
symptomy (DRESS)
Není známo lineární IgA bulózní dermatóza
Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné intersticiální nefritida

Není známo krystalurie (včetně akutního poškození ledvin) (viz body 4.4 a
4.9)
* Výskyt těchto nežádoucích účinků byl odvozen z klinických studií zahrnujících celkem asi dospělých a pediatrických pacientů užívajících amoxicilin.
Povrchové zbarvení zubů bylo hlášeno u dětí. Dobrá ústní hygiena může pomoci zabránit vzniku
zubního zabarvení, protože ho lze obvykle odstranit čištěním zubů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování
Mohou se objevit gastrointestinální příznaky (jako je nauzea, zvracení a průjem) a poruchy vodní a
elektrolytové rovnováhy. Byla zaznamenána amoxicilinová krystalurie způsobující v některých
případech až renální selhání (viz bod 4.4). U pacientů s poruchou renálních funkcí nebo u pacientů
užívajících vysoké dávky se mohou objevit křeče (viz body 4.4 a 4.8).

Léčba intoxikace
Gastrointestinální příznaky se léčí symptomaticky s důrazem na vodní a elektrolytovou rovnováhu.
Amoxicilin může být odstraněn z oběhu hemodialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Peniciliny s širokým spektrem
ATC kód: J01CA
Mechanismus účinku
Amoxicilin je polosyntetický penicilin (beta-laktamové antibiotikum) inhibující jeden nebo více
enzymů (často označovaných jako proteiny vázající penicilin, PBPs) účastnících se biosyntetické
tvorby bakteriálního peptidoglykanu, který je nedílnou strukturální součástí bakteriální buněčné stěny.
Inhibice syntézy peptidoglykanu vede k oslabení buněčné stěny, obvykle následované buněčným
rozpadem a bakteriální smrtí.

Amoxicilin je citlivý na degradaci pomocí beta-laktamáz produkovanými rezistentními bakteriemi a
z tohoto důvodu spektrum aktivity samotného amoxicilinu neobsahuje organismy produkující tyto
enzymy.

Vztah mezi farmakokinetikou/farmakodynamikou
Doba nad minimální inhibiční koncentrací (T>MIC) je považován za nejdůležitější parametr účinnosti
amoxicilinu.

Mechanismy rezistence
Hlavními mechanismy rezistence na amoxicilin jsou:
• inaktivace bakteriálními beta-laktamázami
• změny v proteinech vázajících penicilin vedoucí ke snížení afinity antibiotika k cíli.

Neprůchodnost bakteriální stěnou nebo působení effluxní pumpy jsou mechanismy, které mohou
způsobit nebo se podílet na bakteriální rezistenci, zejména u gramnegativních bakterií.

Hraniční koncentrace
Hraniční koncentrace MIC pro amoxicilin je určena Evropským výborem pro testování
antimikrobiální citlivosti (EUCAST) verze 5.0.

Patogen Hraniční hodnoty citlivosti MIC (mg/l)
Citlivé ≤ Rezistentní >
Enterobacteriaceae 81 8
Staphylococcus spp. Poznámka2 Poznámka2
Enterococcus spp.3 4 8
Streptococcus skupina A, B, C a G Poznámka4 Poznámka4
Streptococcus pneumoniae Poznámka5 Poznámka5
Viridující streptokoky 0.5 2
Haemophilus influenzae 26 26
Moraxella catarrhalis Poznámka7 Poznámka7
Neisseria meningitidis 0,125 1
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy
kromě Clostridium difficile8
8
Gramnegativní anaerobní mikroorganismy 0,5 2
Helicobacter pylori 0,1259 0,Pasteurella multocida 1 1
Druhově specifické hraniční hodnoty ”10 2 8
1Enterobacteriaceae divokého typu jsou charakterizovány jako susceptibilní k aminopenicilinům.
Některé země preferují kategorizaci divokého typu izolátu E. coli a P. mirabilis jako střední. Pokud se
jedná o tento případ, je třeba použít MIC hraniční hodnotu S ≤ 0,5 mg/l.
2Většina stafylokoků produkuje penicilinázu, jsou tedy rezistentní k amoxicilinu. Meticilin-rezistentní
izoláty jsou, až na několik výjimek, rezistentní ke všem beta-laktamovým agens.
3Susceptibilita k amoxicilinu může být odvozena od ampicilinu.
4Susceptibilita streptokoků skupin A, B, C a G k penicilinům je odvozena od susceptibility
k benzylpenicilinu.
5Hraniční hodnoty se týkají pouze nemeningitidových izolátů. U izolátů kategorizovaných jako střední
k ampicilinu je třeba se vyhnout léčbě amoxicilinem. Susceptibilita byla odvozena od MIC ampicilinu.
6Hraniční hodnoty jsou založeny na intravenózním podání. Beta-laktamáza- pozitivní izoláty mají být
hlášeny jako rezistentní.
7Mikroorganismy produkující beta-laktamázu mají být hlášeny jako rezistentní.
Susceptibilita k amoxicilinu může být odvozena od benzylpenicilinu.
9Hraniční hodnoty jsou založeny na epidemiologických limitních hodnotách (ECOFFs), které rozlišují
mezi izoláty divokého typu a těmi se sníženou susceptibilitou.
10 Druhově nespecifické hraniční hodnoty jsou založeny na dávkách nejméně 0,5 g x 3 nebo 4 dávky
denně (1,5 až 2 g/den).

Prevalence rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy a lokální informace
o rezistenci je proto žádoucí, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě nutnosti má být
vyhledána odborná porada, pokud je místní prevalence rezistence taková, že prospěšnost látky je
přinejmenším u některých typů infekcí sporná.

In vitro susceptibilita mikroorganismů k amoxicilinu
Obvykle citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Enterococcus faecalis
Beta-hemolytické streptokoky (skupiny A, B, C a G)
Listeria monocytogenes
Druhy, u kterých může být získaná rezistence problémem
Aerobní gramnegativní mikroorganismy:
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Helicobacter pylori
Proteus mirabilis
Salmonella typhi
Salmonella paratyphi
Pasteurella multocida
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Koaguláza-negativní stafylokok
Staphylococcus aureus£
Streptococcus pneumoniae
Viridující streptokoky
Anaerobní grampozitivní mikroorganismy:
Clostridium spp.
Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:
Fusobacterium spp.
Další:
Borrelia burgdorferi
Přirozeně rezistentní organismy †
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Enterococcus faecium†
Aerobní gramnegativní mikroorganismy:
Acinetobacter spp.
Enterobacter spp.
Klebsiella spp.
Pseudomonas spp.
Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:
Bacteroides spp. (mnoho kmenů Bacteroides fragilis je rezistentních).
Další:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Legionella spp.
† Přirozená střední citlivost v nepřítomnosti získaných mechanismů rezistence.
£ Téměř všechny S.aureus jsou rezistentní k amoxicilinu kvůli produkci penicilinázy. Navíc,
všechny kmeny rezistentní k meticilinu jsou rezistentní k amoxicilinu

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:
Amoxicilin je při fyziologickém pH zcela rozpustný ve vodě. Po perorálním podání se rychle a dobře
vstřebává. Po perorálním podání je biologická dostupnost amoxicilinu přibližně 70 %. Čas k dosažení
nejvyšších plazmatických koncentrací (T
max
) je přibližně jedna hodina.

Výsledky farmakokinetické studie, kdy byl zdravým dobrovolníkům nalačno podáván amoxicilin
v dávce 250 mg třikrát denně, jsou shrnuty v následující tabulce:

C
max
T
max
* AUC
(0-24h)
T½
(μg/ml) (hod) ((μg.hod/ml) (hod)
3,3 ± 1,12 1,5 (1,0-2,0) 26,7 ± 4,56 1,36 ± 0,56
*Medián (rozmezí)

V rozmezí 250 až 3000 mg je biodostupnost lineární k dávce (měřeno jako C
max
a AUC). Absorpce
není ovlivněna současným podáním s jídlem.

Amoxicilin může být odstraněn z oběhu hemodialýzou.

Distribuce:
Asi 18 % celkového plazmatického množství amoxicilinu se váže na bílkoviny. Zjevný distribuční
objem je přibližně 0,3 – 0,4 l/kg.

Po intravenózním podání byl amoxicilin nalezen ve žlučníku, abdominální tkáni, kůži, tuku, svalovině,
synoviální a peritoneální tekutině, žluči a hnisu. Amoxicilin nedostatečně proniká do
cerebrospinálního moku.

Ve studiích na zvířatech nebyla prokázána významná tkáňová retence metabolitů.
Amoxicilin, jako většina penicilinů, může být detekován v mateřském mléce (viz bod 4.6).

Amoxicilin prochází placentární bariérou (viz bod 4.6).

Biotransformace:
Amoxicilin je částečně vylučován močí ve formě neaktivní kyseliny peniciloové, a to v množství
odpovídajícím 10-25 % podané počáteční dávky.

Eliminace:
Amoxicilin se vylučuje převážně ledvinami.

Amoxicilin má u zdravých osob průměrný eliminační poločas přibližně 1 hodinu a průměrnou
celkovou clearance přibližně 25 l/hodinu. Asi 60-70 % amoxicilinu se vyloučí v nezměněné formě
močí během prvních 6 hodin po podání jedné dávky 250 mg nebo 500 mg amoxicilinu. Na základě
různých studií činilo ledvinné vylučování v průběhu 24 hodin 50-85 % amoxicilinu.

Současné podání probenecidu prodlužuje vylučování amoxicilinu (viz bod 4.5).

Věk
Eliminační poločas amoxicilinu je u dětí ve věku od přibližně 3 měsíců do 2 let podobný a srovnatelný
s eliminačním poločasem zaznamenaným u starších dětí, dospívajících a dospělých. U velmi malých
dětí (včetně nedonošených novorozenců) nemá v prvním měsíci života interval podávání překročit dvě
dávky denně vzhledem k nezralosti renální cesty vylučování. Vzhledem k tomu, že u starších pacientů
je větší pravděpodobnost snížené renální funkce, je třeba určovat dávku s opatrností a může být
užitečné sledovat renální funkce.

Pohlaví
Při perorálním podávání amoxicilinu zdravým mužům a ženám nemělo pohlaví významný vliv na
farmakokinetiku amoxicilinu.

Porucha funkce ledvin
Celková sérová clearance amoxicilinu se snižuje proporcionálně se snižující se renální funkcí (viz
body 4.2 a 4.4).

Porucha funkce jater
Pacienti s poruchou jaterních funkcí musí být léčeni s opatrností a jaterní funkce mají být
monitorovány v pravidelných intervalech.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě farmakologických studií bezpečnosti, studií po opakovaném
podávání a studií genotoxicity a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Studie kancerogenity nebyly s amoxicilinem prováděny.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa a sodná sůl karmelosy, mikrokrystalická celulosa (E460), krospovidon
(E1202), vanilin, mandarinkové aroma, citronové aroma, sacharin (E954), magnesium-stearát
(E470B).

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

42 měsíců

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a velikost balení

DUOMOX tablety jsou baleny v PVC/Al blistrech po 5 nebo 7 tabletách. Blistry jsou baleny
v krabičkách.

Velikost balení:

DUOMOX 250 mg: 20 dispergovatelných tablet
DUOMOX 375 mg: 20 dispergovatelných tablet
DUOMOX 500 mg: 20 dispergovatelných tablet
DUOMOX 750 mg: 14 nebo 20 dispergovatelných tablet
DUOMOX 1000 mg: 14 nebo 20 dispergovatelných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

CHEPLAPHARM Arzneimittel GmbH
Ziegelhof 17489 Greifswald
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA

DUOMOX 250 mg dispergovatelné tablety: 15/270/93-A/C
DUOMOX 375 mg dispergovatelné tablety: 15/270/93-B/C
DUOMOX 500 mg dispergovatelné tablety: 15/270/93-C/C
DUOMOX 750 mg dispergovatelné tablety: 15/270/93-D/C
DUOMOX 1000 mg dispergovatelné tablety: 15/270/93-E/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 30. 7. 10. DATUM REVIZE TEXTU

31. 3.