sp.zn.suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Entocort 3 mg tvrdé tobolky s řízeným uvolňováním 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje budesonidum 3,0 mg.   
Pomocné látky se známým účinkem: zrněný cukr 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Tvrdé tobolky s řízeným uvolňováním 
Tvrdé opakní želatinové tobolky o velikosti 1, spodek světle šedý, víčko růžové. Tobolka má radiální 
potisk CIR nad 3 mg. Obsahuje bílé až světle šedé granule. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Crohnova choroba: Léčba Crohnovy choroby postihující ileum a/nebo colon ascendens. 
Mikroskopická kolitida: Entocort je indikován k 
- indukci remise u pacientů s aktivní mikroskopickou kolitidou 
- udržovací léčbě mikroskopické kolitidy u pacientů s relapsem onemocnění po indukční fázi 
léčby. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Dospělí
Aktivní  Crohnova  choroba: U dospělých s  mírnou  až  středně  těžkou  aktivní  formou  choroby  se 
doporučuje podávat 9 mg budesonidu (3 tobolky) v jedné denní dávce po dobu až 8 týdnů. Plný účinek 
léčby se obvykle dostaví v průběhu 2-4 týdnů. Aby byla zajištěna remise choroby, doporučuje se 
podávat dále 6 mg (2 tobolky) v jedné denní dávce. 
 
Při převodu pacientů závislých na podávání prednisolonu na Entocort se doporučuje podávat 6 mg 
budesonidu (2 tobolky) jednou denně. Dávka prednisolonu se postupně snižuje. 
 
K prevenci  rekurence  po  chirurgickém  zákroku  u pacientů  s vysokou  aktivitou  onemocnění  se 
doporučuje  podávat  6  mg  budesonidu  (2  tobolky)  jednou  denně.  U pacientů  s fibrostenotickou 
Crohnovou chorobou nebyl v pooperačním období zaznamenán léčebný přínos při podávání přípravku 
Entocort. 
 
Aktivní  mikroskopická  kolitida: Doporučená  dávka  je  9  mg  jednou  denně  ráno  (což  odpovídá  tobolkám) po dobu až 8 týdnů. 
Udržovací léčba má být zahájena pouze po relapsu příznaků mikroskopické kolitidy, ne při jejich 
prvním objevení. 
 
Udržovací léčba mikroskopické kolitidy: Doporučená dávka je 6 mg jednou denně ráno (což odpovídá 
tobolkám). Na základě klinického stavu pacienta je možné zvážit snížení dávky na 3 mg  jednou 
denně ráno (což odpovídá 1 tobolce). Léčba má trvat maximálně 6 měsíců. 
 
Pediatrická populace
Aktivní Crohnova choroba: U dětí starších než 8 roků s tělesnou hmotností nad 25 kg  s mírnou až 
středně těžkou aktivní formou choroby se doporučuje podávat 9 mg  budesonidu  (3 tobolky)  v jedné 
denní dávce po dobu až 8 týdnů. Plný účinek léčby se obvykle dostaví v průběhu 2-4 týdnů. Když je 
dosaženo kontroly symptomů onemocnění, dávku je třeba titrovat na nejnižší účinnou dávku. 
 
Aktivní mikroskopická kolitida: Pro indikaci mikroskopická kolitida nebyly bezpečnost a účinnost u 
dětí a dospívajících stanoveny. 
 
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávkování. Zkušenosti s podáváním přípravku Entocort starším 
pacientům jsou však omezené. 
 
Před ukončením léčby přípravkem Entocort je třeba dávku postupně snižovat během posledních 2 až týdnů léčby. 
 
Způsob podání
Přípravek se užívá nejlépe ráno před snídaní. Tobolky se polykají celé a zapíjejí se vodou. Děti a 
dospělí, kteří mají potíže s polykáním, mohou tobolku otevřít, obsah tobolky promísit s polévkovou 
lžící jablečné šťávy a spolknout. Obsah tobolek se nesmí drtit ani kousat. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na budesonid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Systémové a 
místní bakteriální, plísňové a virové infekce. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Mohou  se  objevit  nežádoucí účinky  typické  pro  systémové  glukokortikoidy.  Jedním  z možných 
systémových projevů je glaukom. 
 
Zvláštní  pozornost  je  třeba  věnovat  pacientům  s tuberkulózou  nebo  jinými  infekcemi,  hypertenzí, 
diabetem,  osteoporózou,  peptickým  vředem,  glaukomem  nebo  kataraktou,  nebo  diabetem  či 
glaukomem  v rodinné anamnéze a jinými stavy, kde mohou dlouhodobě podávané glukokortikoidy 
vyvolat nežádoucí účinky. 
 
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům, kteří jsou převáděni z léčby systémově působícími 
kortikosteroidy na Entocort, protože tito pacienti mohou mít útlum kůry nadledvin. U těchto pacientů 
je vhodné sledovat funkci nadledvin a dávky systémově působících steroidů je nutné snižovat velmi 
opatrně. 
 
Někteří pacienti se v průběhu vysazování systémově působících kortikosteroidů necítí dobře. Stěžují si 
např. na bolest svalů a kloubů. O nedostatečné účinnosti glukokortikoidů lze uvažovat tehdy, pokud se 
objeví takové symptomy, jako je únava, bolest hlavy, nauzea a zvracení. V těchto případech je někdy 
nezbytné dočasně zvýšit dávku systémově působících glukokortikoidů. 
 
Exogenní  glukokortikoidy  mohou  potlačovat  schopnost  organismu  (osy  hypothalamus-hypofýza-
nadledviny) reagovat adekvátně na stres. V případě, že je pacient indikován k chirurgickému zákroku 
nebo vystaven jiné stresové situaci, doporučuje se podat celkově glukokortikoidy. 
 
Převod  pacienta  z léčby  systémově  působícími  glukokortikoidy  na  Entocort  někdy  vyvolá  expresi 
alergie, např. ve formě rýmy nebo ekzému, které byly dříve pod kontrolou systémově podávanými 
léčivy. 
 
Plané neštovice a spalničky mohou mít u pacientů léčených perorálně glukokortikoidy těžší průběh. 
Proto je vhodné u pacientů, kteří neprodělali tato infekční onemocnění, omezit riziko možné expozice. 
Pokud již k expozici došlo, může být indikován imunoglobulin  proti  Varicella  zoster  (VZIG)  anebo 
nespecifický intravenózní imunoglobulin (IVIG). Pokud se plané neštovice rozvinou, lze uvažovat 
o protivirové léčbě. 
 
Hepatální  insuficience  může  ovlivnit  eliminaci  glukokortikoidů,  vedoucí  ke  zpomalení  rychlosti 
eliminace a vyšší systémové expozici. Je třeba pamatovat na možné systémové účinky. Po perorálním 
podání  budesonidu  dochází  u pacientů  s hepatální  insuficiencí  ke  zvýšení  systémové  dostupnosti 
budesonidu.  Farmakokinetika  budesonidu  po  intravenózním podání  je  však  podobná  u zdravých 
jedinců a u pacientů s jaterní cirhózou. 
 
Očekává  se,  že  souběžná  léčba  s  inhibitory  CYP3A,  včetně  léčivých  přípravků  obsahujících 
ketokonazol  a  kobicistat,  zvyšuje  riziko  systémových  nežádoucích  účinků.  Je  nutné  vyvarovat  se 
používání této kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích 
účinků  kortikosteroidů.  V  takovém  případě  je  třeba  pacienty  sledovat  z  hlediska  systémových 
nežádoucích účinků kortikosteroidů. Pokud to není možné, je třeba prodloužit časový odstup mezi 
podáním obou léčiv na maximum a uvažovat i o snížení dávky budesonidu (viz bod 4.5). 
Po vypití značného objemu grepové šťávy, která inhibuje isoenzym CYP3A4 především ve sliznici 
gastrointestinálního  traktu,  se  systémová  dostupnost  perorálně  podaného  budesonidu  zvýšila  asi 
dvakrát.  Podobně  jako  u jiných  léčiv  metabolizovaných  především  CYP3A4  je  třeba  při  léčbě 
přípravkem  Entocort  vyloučit  pravidelnou  konzumaci  grepů  či  pití  grepové  šťávy.  Jiné  šťávy 
(pomerančová či jablečná) neinhibují CYP3A4 (viz též bod 4.5). 
 
Porucha zraku
U  systémového  i  lokálního  použití  kortikosteroidů  může  být  hlášena  porucha  zraku.  Pokud  se  u 
pacienta  objeví  symptomy,  jako  je  rozmazané  vidění  nebo  jiné  poruchy  zraku,  má  být  zváženo 
odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, 
glaukom  nebo  vzácná  onemocnění,  např.  centrální  serózní  chorioretinopatie  (CSCR),  která  byla 
hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů. 
 
Pokud je Entocort podáván dlouhodobě ve vysokých dávkách, může dojít k projevům hyperkorticismu 
a supresi kůry nadledvin. 
 
Přípravek obsahuje zrněný cukr (sacharóza a kukuřičný škrob). Pacienti se vzácnými dědičnými 
problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou 
deficiencí nemají tento přípravek užívat. 
 
Pediatrická populace 
V průběhu dlouhodobé léčby glukokortikoidy u dětí a dospívajících se doporučuje pravidelně sledovat 
jejich tělesnou výšku. Pokud dojde ke zpomalení růstu, léčba má být znovu zhodnocena. Je třeba 
pečlivě  zvažovat prospěch  z léčby  glukokortikoidy  a  možným  rizikem  zpomalení  růstu.  U dětí 
léčených přípravkem Entocort tvrdé tobolky nebyly provedeny dlouhodobé klinické studie. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
U žen, které užívají estrogeny nebo perorální kontraceptiva, byly pozorovány zvýšené plazmatické 
koncentrace  a  zvýšená  účinnost  kortikosteroidů.  Ovšem  nízko  dávkovaná  perorální  kontraceptiva, 
která zvyšovala plazmatické koncentrace prednisolonu více než dvakrát neměla vliv na plazmatické 
koncentrace perorálně podaného budesonidu. 
 
Omeprazol nemá v doporučeném dávkování vliv na farmakokinetiku perorálního budesonidu. Vliv 
cimetidinu je klinicky nevýznamný. 
 
Metabolismus  budesonidu  je  zprostředkován  především CYP3A4,  isoenzymem  cytochromu  P450. 
Ovlivnění  metabolismu  jiných  látek  inhibicí  tohoto  isoenzymu  budesonidem  je  nepravděpodobné, 
neboť afinita budesonidu k tomuto enzymu je nízká. 
 
Inhibice CYP3A4 ketokonazolem, itrakonazolem, proteázovými inhibitory či grepovou šťávou však 
může několikanásobně zvyšovat systémovou dostupnost budesonidu. Vzhledem k tomu, že neexistují 
klinické údaje, které by podporovaly dávkové doporučení, tyto kombinace je třeba vyloučit. Pokud to 
není možné, je nutné prodloužit časový odstup mezi podáním obou léčiv na maximum a je třeba 
uvažovat o snížení dávky budesonidu. 
 
Souběžné podávání budesonidu s induktory CYP3A4, např. karbamazepinem, může snižovat expozici 
budesonidu, což může vyvolat potřebu zvýšit dávku budesonidu. 
 
Z důvodu  suprese  adrenální  funkce  může  dojít  ke  zkreslení  výsledků  (nízké  hodnoty)  u  ACTH 
stimulačního testu v diagnóze funkce hypofýzy. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
U březích  zvířat  vedlo  podávání  budesonidu,  podobně  jako  jiných  glukokortikoidů,  k vývojovým 
abnormalitám  u plodů.  Vztah  těchto  poznatků  k situaci   u lidí  nebyl  dosud  ověřen.  Podávání 
Entocortu v průběhu těhotenství by mělo být vyloučeno, pokud to nevyžaduje stav pacientky, tj. vždy 
je nutné zvažovat prospěch pro matku a potenciální riziko pro plod. 
 
Kojení 
Budesonid  je  vylučován  do  mateřského  mléka.  Podle  dat,  která  byla  získána  s inhalovaným 
budesonidem, je expozice kojence při podávání terapeutických dávek přípravku (dlouhodobá léčba 
200 μg nebo 400 μg denně) zanedbatelná. 
 
Ve  farmakokinetické  studii  byla  pro  obě  uvažované  dávky  odhadovaná  denní  dávka,  které  byl 
vystaven plod, 0,3 % denní dávky, které byla vystavena matka. Průměrná plazmatická koncentrace na 
straně plodu byla 1/600 koncentrace pozorované na straně matky a za předpokladu úplné perorální 
biodostupnosti  budesonidu  u plodu. Koncentrace budesonidu ve vzorcích plazmy plodu byly vždy 
menší než limit kvantifikace. 
 
Na  základě  dat  s inhalovaným  budesonidem  a  s ohledem  na  lineární  farmakokinetiku  budesonidu 
v rámci terapeutického dávkového intervalu pro inhalovaný budesonid, se předpokládá, že expozice 
kojence je nízká. 
 
Tato data podporují použití perorálně nebo rektálně podávaného budesonidu i v období kojení. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Přípravek nemá vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Tabulkový přehled nežádoucích účinků 
Pro  výskyt  nežádoucích  účinků  byly  použity  následující  definice:  velmi  časté ( 1/10),  časté 
( 1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1000  až  < 1/100),  vzácné ( 1/10000  až  < 1/1000),  velmi 
vzácné (< 1/10000). 
 
Třída orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Endokrinní poruchy Časté cushingoidní zjev
Poruchy metabolismu a výživy Časté hypokalemie
Psychiatrické poruchy Časté poruchy chování, např. nervozita, 
nespavost, změny nálady a deprese 
Méně časté úzkosti 
Vzácné agresivita
Oční poruchy Vzácné katarakta   včetně   subkapsulární
katarakty,     glaukom, rozmazané 
vidění (viz také bod 4.4) 
Srdeční poruchy Časté palpitace
Gastrointestinální poruchy Časté dyspepsie
Méně časté duodenální nebo žaludeční vřed
Vzácné pankreatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté kožní reakce (kopřivka a exantém) 
Vzácné ekchymóza 
Poruchy  svalové  a  kosterní  soustavy  a
pojivové tkáně 
Časté svalové křeče 
Vzácné osteonekróza
Poruchy reprodukčního systému a prsu Časté menstruační poruchy 
Poruchy nervového systému Méně časté Třes, psychomotorická
hyperaktivita 
Poruchy imunitního systému Velmi vzácné  anafylaktická reakce
Endokrinní poruchy Velmi vzácné zpomalení růstu 
Většina nežádoucích účinků uvedená v tomto souhrnu údajů o přípravku se očekává také u 
jiných glukokortikoidů. 
 
V klinických  studiích  měla  většina  nežádoucích  účinků  mírnou  intenzitu  a  nezávažný 
charakter. Nežádoucí účinky typické pro systémově působící glukokortikoidy (cushingoidní znaky a 
zpomalení rychlosti růstu) se mohou objevit i při podávání přípravku Entocort. Tyto nežádoucí účinky 
jsou  závislé  na  podávané  dávce,  době  léčby,  současné  a  předchozí  léčbě  systémově  působícími 
glukokortikoidy a individuální vnímavosti pacienta. 
 
Klinické  studie  prokázaly,  že  frekvence  výskytu  nežádoucích  účinků  vázaných  pravděpodobně  na 
podávání glukokortikoidů je v případě přípravku Entocort podstatně snížena (asi o 50 %) ve srovnání 
s ekvipotentními dávkami prednisolonu. 
 
Pediatrická populace
Systémově  a  inhalačně  podávané  kortikosteroidy  včetně  přípravku  Entocort  mohou  způsobit 
zpomalení  růstu  u  dětí.  U dětí  léčených  přípravkem  Entocort  tvrdé  tobolky  nebyly  provedeny 
dlouhodobé klinické studie. Na základě dat dostupných z krátkodobých studií (viz bod 5.1) je celkový 
bezpečnostní  profil  přípravku  Entocort  u  pediatrické  populace  stejný  s bezpečnostním  profilem  u 
dospělých.  
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého přípravku  je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Hlášení o projevech akutní toxicity nebo smrti po předávkování glukokortikoidy jsou vzácná. Akutní 
předávkování  přípravkem  Entocort,  dokonce  i  ve  vysokých  dávkách,  není  zpravidla  klinickým 
problémem. Pro případ akutního předávkování není k dispozici specifické antidotum. Doporučuje se 
okamžitě provést výplach žaludku, vyvolat zvracení a následně podpůrnou a symptomatickou léčbu. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
Budesonid je glukokortikoid s vysokým lokálním protizánětlivým účinkem. Entocort je tvořen tvrdými 
tobolkami  naplněnými  enterosolventními  mikropeletami  s řízeným  uvolňováním.  Mikropelety  jsou 
prakticky nerozpustné v žaludeční šťávě a k liberaci budesonidu dochází v tenkém a tlustém střevě. 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: střevní protizánětlivá léčiva 
ATC kód: A07EA 
Lokální protizánětlivý účinek 
Přesný mechanismus účinku glukokortikoidů v léčbě Crohnovy choroby není znám. Pravděpodobně je 
důležitá  protizánětlivá  aktivita,  jako  je  inhibice  uvolňování  mediátorů  zánětu  a inhibice  cytokiny 
zprostředkované imunitní odpovědi. 
 
Údaje  z klinicko-farmakologických studií a kontrolovaných klinických studií ukazují, že budesonid 
obsažený v přípravku Entocort účinkuje lokálně. To je dokumentováno především shodnou účinností 
ve srovnání s prednisolonem, ale menším vlivem na osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny a markery 
zánětu. 
 
Funkce osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny 
V  doporučených  dávkách  má  Entocort podstatně  menší  vliv  na  ranní  plazmatické  koncentrace 
kortizolu, na 24hodinové plazmatické koncentrace kortizolu (AUC0-24h)  a  na  24-hodinovou  exkreci 
kortizolu do moči, než podávání prednisolonu 20 až 40 mg denně. Test s ACTH prokázal, že vliv 
přípravku Entocort na funkci nadledvin je významně menší než vliv prednisolonu. U dětí s Crohnovou 
chorobou  byla  pozorována  mírně  vyšší  systémová  expozice  budesonidu  a  suprese  endogenního 
kortisolu ve srovnání s dospělými pacienty s Crohnovou chorobou. 
 
Růst a minerální denzita kostí 
Ve  studii,  která  hodnotila  kostní  minerální  densitu  v průběhu  léčby  přípravkem  Entocort  nebo 
predisolonem po dobu až dvou let bylo prokázáno, že vliv přípravku Entocort na pokles minerální 
density je významně menší než vliv prednisolonu. 
 
Kolagenní kolitida
Dvě randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie, které trvaly šest a osm týdnů, 
zkoumaly klinický a histologický účinek přípravku Entocort v dávce 9 mg denně v léčbě kolagenní 
kolitidy.  V první studii byli pacienti randomizováni do dvou skupin, 26 pacientů užívalo Entocort 
v dávce 9 mg denně a 25 užívalo placebo po dobu 6 týdnů. 3 pacienti z každé skupiny ukončili studii 
předčasně. Výskyt klinické remise (definované jako <3 stolice denně a v průměru <1 vodnatá stolice 
denně) byl signifikantně vyšší (p<0,001) ve skupině užívající Entocort, než ve skupině s placebem 
86,9% proti 13,6%. Histologické zlepšení (zánětlivé ukazatele) bylo pozorováno u 14 pacientů ve 
skupině s Entocortem (60,9%) a u jednoho pacienta ve skupině s pacebem (4,5%; p<0,001). V žádné 
ze  skupin  nedošlo  ke  změně  kolagenové  vrstvy  (Miehlke  et  al.  2002).  Ve  druhé  studii  bylo 
randomizováno 10 pacientů do skupiny užívající Entocort po dobu 8 týdnů (9 mg denně po dobu týdnů, 6 mg denně po dobu 2 týdnů, 3 mg denně po dobu 2 týdnů) a 10 do skupiny s placebem.  U 
všech  10  pacientů  ze  skupiny  s Entocortem  byla  pozorována  klinická  odpověď  (definována  jako 
snížení frekvence stolice nebo snížení její hmotnosti o >50%), zatímco ve skupině s placebem to byli 
jen 2 pacienti (p<0,001) (Bonderup et al. 2003). 
 
Lymfocytární kolitida
U  15  pacientů  s lymfocytární  kolitidou  byla  provedena  jedna  randomizovaná,  dvojitě  zaslepená, 
placebem kontrolovaná studie. Jedenáct subjektů bylo léčeno Entocortem v dávce 9 mg denně a čtyři 
pacienti užívali placebo po dobu 8 týdnů. Klinická odpověď (definovaná jako nejméně 50% snížení 
počtu  stolic)  byla  pozorována  u  25  %  pacientů  ve  skupině  s placebem  versus  91  %  ve  skupině 
s Entocortem (p=0,03) (Pardi et al. 2009). 
 
Pediatrická populace 
Funkce osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (osa HPA). 
Entocort má  v doporučených  dávkách  významně  menší  vliv  na  ranní  plazmatickou  koncentraci 
kortizolu,  na  24hodinovou  plazmatickou  koncentraci  kortizolu  (AUC  0-24 h)  a  na  24hodinovou 
koncentraci  kortizolu  v moči ve srovnání s prednisolem  20-40 mg. Také test s ACTH  prokázal, že 
Entocort tvrdé tobolky má významně menší vliv na funkci nadledvin ve srovnání s prednisolonem. 
Děti s Crohnovou nemocí vykazují mírně vyšší systémovou expozici a snížení kortizolu ve srovnání 
s dospělými s Crohnovou nemocí. 
 
Dlouhodobé studie u dětí léčených přípravkem Entocort nebyly provedeny. Ve studii, která hodnotila 
vliv přípravku Entocort v dávce 9 mg  po  dobu  7 dní na snížení koncentrace kortizolu u 8 dětí (od 
9-14 let)  a  6 dospělých, se snížila koncentrace kortizolu ve srovnání s výchozími hodnotami (±SD) 
v průměru  o 64 %  (±18 %)  u dětí  a  o 50 %  (±27 %)  u dospělých.  Nebyly  hlášeny  žádné  klinicky 
relevantní bezpečnostní údaje. (Studie 08-3044). 
 
Ve  studii  provedené  u dětí  s mírnou  až  středně  závažnou  Crohnovou  nemocí  (CDAI ≥ 200)  se 
srovnávala účinnost přípravku Entocort tvrdé tobolky v dávce 9 mg jednou denně s prednisolonem 
podávaným ve snižujících se dávkách, počínaje dávkou 1 mg/kg. Přípravek Entocort tvrdé tobolky byl 
podáván 22 pacientům a 26 pacientů bylo léčeno prednisolonem. Po 8 týdnech léčby dosáhlo cílové 
hodnoty  (CDAI ≤ 150)  70,8 %  pacientů  léčených  prednisolonem  ve  srovnání  s 54,5 %  pacientů 
léčených přípravkem Entocort tvrdé tobolky; rozdíl nebyl statisticky významný (p = 0,13). Nežádoucí 
příhody byly pozorovány v průběhu studie u 96 % pacientů léčených prednisolonem a u 91 % pacientů 
léčených přípravkem Entocort tvrdé tobolky. Povaha těchto nežádoucích příhod byla v obou studijních 
ramenech  podobná,  ale  nežádoucí  účinky  vztahující  se  k podávání  glukokortikoidů  (např.  akné  a 
měsícovitý obličej) byly méně časté u pacientů léčených přípravkem Entocort. (Studie SD-008-3037). 
 
Otevřená, nekontrolovaná studie D9422C0001 byla navržena pro posouzení přípravku Entocort u pediatrických  pacientů  (děti  a  dospívající  ve  věku  5  až  17  let) s mírnou  až  středně  závažnou 
Crohnovou nemocí ilea a vzestupného tračníku. Medián trvání léčby přípravkem Entocort byl 58 dnů 
(rozmezí 5 až 90 dnů). Pacientům byla podána dávka přípravku Entocort perorálně jednou denně dle 
jejich tělesné hmotnosti, pacientům s hmotností ≤25 kg byla podána dávka 6 mg jednou denně po 
dobu 8 týdnů; pacientům s hmotností ≥25 kg byla podána dávka 9 mg jednou denně po dobu 8 týdnů. 
Během 8 týdnů léčby došlo ke snížení průměrného (±SD) PCDAI skóre z 19,1 (±10,1) na 9,1 (±8,5), 
což ukázalo na zlepšení v aktivitě onemocnění; se zlepšením průměrného (±SD) IMPACT 3 skóre 
z 132,1  (±18,8)  na  140,9  (±16,9).  Nežádoucí  účinky  byly  pozorovány  s podobnou  frekvencí  a 
závažností  jako  u  dospělých  a  byly  většinou  spojeny  s Crohnovou  nemocí,  pubertálním  věkem  a 
možnými účinky GCS. 
 
Otevřená,  nekomparativní  studie  D9422C00002  byla  navržena  pro  posouzení  léčby  přípravkem 
Entocort 6 mg jednou denně v udržovací léčbě u 50 pediatrických pacientů (děti a dospívajících ve 
věku 5 až 17 let) s mírnou až středně závažnou Crohnovou nemocí ilea a vzestupného tračníku, kteří 
byli  klinicky  v remisi (PCDAI ≤10). Léčba sestávala z 12 týdnů udržovací léčby 6 mg denně a týdenní fáze s 3 mg jednou denně. Medián trvání léčby přípravkem Entocort byl 98,5 dnů (rozmezí až 135 dnů). Většina pacientů zůstala ve fázi klinické remise, jelikož nedošlo k žádným zásadním 
změnám v průměrném PCDAI nebo IMACT 3 skóre. Průměrné (SD) PCDAI bylo 4,85 (3,62) při 
zahájení a 6,89 (8,08) po 12 týdnech udržovací léčby přípravkem Entocort  v dávce 6 mg denně. Ve 
stejných časových bodech bylo průměrné IMPACT 3 skóre 145,62 (12,43) respektive 146,98 (15,48). 
Nežádoucí  účinky  byly  pozorovány  s podobnou  frekvencí  a  závažností  jako  u  dospělých  a  byly 
většinou spojeny s Crohnovou nemocní, pubertálním věkem a možnými účinky GCS. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce 
Po perorálním podání mikronizovaného budesonidu dochází k rychlé a úplné absorpci. Po podání 
Entocort  tvrdé  tobolky  se  hlavní  frakce  léčiva  absorbuje  v ileu  a  vzestupném  tračníku.  Průměrná 
systémová dostupnost budesonidu po jednorázovém podání Entocort je v rozmezí 12-20 %. 
 
Distribuce 
Budesonid má distribuční objem (Vd)  asi  3 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je v průměru 90 %.  Po  perorálním  podání  9 mg  přípravku  Entocort   (3 tobolky)  je  maximální  plazmatická 
koncentrace (cmax) asi 5-10 nmol/l a je dosažena za 3-5 hodin (tmax) po podání. 
 
Biotransformace 
Budesonid je intenzivně metabolizován (asi 90 %) prvním průchodem játry na metabolity s nízkou 
glukokortikoidní   aktivitou.   Aktivita   hlavních  metabolitů,   6-hydroxybudesonidu    a    16-
hydroxyprednisolonu,  je  menší  než  1 %   aktivity   budesonidu.   Metabolismus   budesonidu   je 
zprostředkován především CYP3A, isoformou cytochromu P450. 
 
Eliminace 
Eliminace budesonidu po podání Entocort je limitována rychlostí absorpce. Plazmatický biologický 
poločas (t1/2) je asi 4 hodiny. Metabolity jsou exkretovány především do moči, v konjugované formě i 
volné. V moči nebyl zjištěn samotný budesonid. Budesonid má vysokou hodnotu celkové plazmatické 
clearance (clp asi 1,2 l/min) a hodnotu t1/2 po intravenózním podání asi 2-3 hodiny. 
 
Linearita 
Farmakokinetika  budesonidu  je  v rozsahu  terapeutických  dávek  proporcionálně  závislá  na  podané 
dávce. 
 
Pediatrická populace 
Ve  studii  srovnávající  farmakokinetiku  přípravku  Entocort  tvrdé  tobolky  u 8 dětí  (9-14 let)   a 
u 6 dospělých byla systémová expozice (AUC) u dětí po podávání přípravku Entocort tvrdé tobolky 
mg  po  dobu  7 dní o 17 % vyšší než u dospělých, maximální koncentrace (cmax)  byla  u dětí o 50 % 
vyšší   než   u dospělých   (průměrná   hodnota  AUC ± SD:   děti  41,3 nmol/l ± 21,2;   dospělí 
35,9 nmol/l ± 19,8); průměrná cmax ± SD: děti 5.99 nmol/l ± 3,45; dospělí 3,97 nmol/l ± 2,11). (Studie 
08-3044). 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Výsledky  akutní,  subakutní  a  chronické  toxicity  prokázaly,  že  systémové  účinky  budesonidu, 
tj. snížení přírůstku tělesné hmotnosti a atrofie lymfoidní tkáně a kůry nadledvin, jsou méně závažné 
nebo podobné jako u jiných glukokortikoidů. 
 
V testech na šesti různých pokusných modelech nebyl prokázán mutagenní ani klastogenní účinek 
budesonidu. 
 
Ve studii na karcinogenitu na samcích laboratorních potkanů byla zjištěna vyšší incidence mozkových 
gliomů. Tento nález nebyl ověřen v opakované studii, kde nebyl zjištěn rozdíl v incidenci gliomů mezi 
kontrolní skupinou a skupinami s aktivní léčbou (budesonid, prednisolon, triamcinolon-acetonid). 
 
Morfologické změny jaterního parenchymu (primární hepatocelulární karcinom), které byly zjištěny 
v původní  studii  na  karcinogenitu  byly  zjištěny  i  v opakované  studii  s budesonidem  a  jinými 
glukokortikoidy. Účinek je pravděpodobně závislý na receptorové interakci a představuje skupinový 
účinek. 
 
Klinické zkušenosti ukazují, že nejsou důvody k domněnce, že budesonid nebo jiné glukokortikoidy 
vyvolávají mozkové gliomy nebo primární hepatocelulární karcinom u lidí. 
 
Toxicita přípravku Entocort se zaměřením na gastrointestinální trakt byly provedeny na pokusných 
opicích rodu Cynomolgus v dávkách až 5 mg/kg (tj. 25krát vyšší, než je doporučená denní dávka pro 
člověka)  po  dobu  6 měsíců.  Nebyly  pozorovány  žádné  patologické  ani  histopatologické  změny 
gastrointestinálního traktu. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Obsah tobolek: ethylcelulosa, tributyl-acetylcitrát, kopolymer MA/EA 1:1 30% disperze, triethyl-citrát 
(E1505),  protipěnivá  emulze,  polysorbát  80 (E433),  mastek  (E553b),  zrněný  cukr  (sacharóza  a 
kukuřičný škrob) 
 
Tobolky: želatina, červený a žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E171), natrium-lauryl-sulfát, 
koloidní bezvodý oxid křemičitý, tekutý parafin 
 
Potisk: šelak, černý oxid železitý, bezvodý ethanol, čištěná voda, sójový lecitin, simetikonová emulze, 
butanol, isopropylalkohol, propylenglykol, roztok amoniaku 25%, hydroxid draselný 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí. 
 
6.5 Druh obalu a velikost balení 
 
Bílá HDPE lahvička, PP šroubovací bezpečnostní uzávěr, součástí uzávěru je LDPE vložka, obsahující 
2,4 mg silikagelu (vysoušedlo). 
 
Velikost balení: 50 nebo 100 tvrdých tobolek s řízeným uvolňováním. Na trhu nemusí být všechny 
velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Tillotts Pharma GmbH, Warmbacher Strasse 80, 79618 Rheinfelden, Německo 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
56/1056/97-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 19.11.Datum posledního prodloužení registrace: 19.6. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
22. 5.