sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
EPHEDRIN BBP 50 mg/ml injekční roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 50 mg efedrin-hydrochloridu. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: obsahuje sodík ve formě hydroxidu sodného na úpravu pH. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční roztok. 
Popis přípravku: čirá, bezbarvá tekutina 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Oběhové: vazomotorický kolaps, sinusová bradykardie (při sklonu k ortostatickým synkopám). 
Centrální: enuresis nocturna, narkolepsie. 
Ve výjimečných případech by mohl být efedrin použit k léčbě alergických reakcí. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování
Efedrin se musí dávkovat individuálně, podle oběhových parametrů. Následující údaje mají sloužit jen 
orientačně jako směrnice: 
 
a) dávkování dětem 
Dětem do 1 roku se podává výjimečně subkutánně 5 mg (0,1 ml) nebo intravenózně 2,5 mg (0,05 ml) 
až 2krát denně. 
Dětem od 1 do 6 let se podává subkutánně 12,5 mg (0,25 ml) nebo intravenózně 5 mg (0,1 ml) 1 až 
2krát denně. 
Dětem od 6 do 15 let se podává subkutánně 25 mg (0,5 ml) nebo intravenózně 10 mg (0,2 ml) 1 až 
2krát denně. 
 
b) dávkování dospělým 
Při kolapsových stavech se podává 25-50 mg (0,5 až 1 ml) subkutánně nebo intramuskulárně. 
Při bronchospazmu se podá počáteční dávka 12,5-25 mg, další dávky podle reakce pacienta. 
Při potřebě intravenózního podání se dávka 0,4 ml (20 mg) zředí izotonickým roztokem chloridu 
sodného do 20 ml a podává se velmi pomalu. 
Nejvyšší jednotlivá dávka je při podkožním a nitrosvalovém podání 50 mg. 
Nejvyšší denní dávka je při podkožním a nitrosvalovém podání 150 mg. 
Přípravek se doporučuje aplikovat ráno a odpoledne, nikoliv večer, protože může způsobit nespavost. 
 
Způsob podání
Ephedrin BBP se podává pomalu intravenózně, intramuskulárně, nebo subkutánně. 
 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na 
jiná sympatomimetika. Arteriální hypertenze, srdeční nedostatečnost, ischemická choroba srdce, 
infarkt myokardu, hypertyreóza, traumatický šok, sinusová tachykardie. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Efedrin se nesmí použít u hypovolemických pacientů jako monoterapie. Jen v absolutně nevyhnutných 
případech se může efedrin podat současně s primárním doplněním objemu nebo k zachování 
koronární a cerebrální perfuze při depleci objemu. Efedrin působí i v nejmenších dávkách 
vazokonstrikčně. Účinkuje dráždivě na mozkovou kůru a na subkortikální centra. Při využívání 
periferních účinků efedrinu je centrální stimulační efekt efedrinu často nežádoucím účinkem. 
Opatrnost je potřebná u pacientů s diabetes mellitus, aneuryzmatem, hypertrofií prostaty a 
arteriosklerózou. Vzhledem na toleranci, jež vzniká na efedrin, jsou známy případy dlouholetého 
podávání efedrinu v gramových dávkách, po kterých obyčejně dochází k cirkulačním a nervovým 
poruchám. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v 
podstatě „bez sodíku“. 
Na přípravek může vznikat léková závislost (efedrinizmus) a při dlouhodobém používání, 
hlavně vyšších dávek, toxické psychózy. Efedrin je zařazen do skupiny prekurzorů omamných 
a psychotropních látek. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Nejzávažnější jsou interakce s inhibitory MAO a halotanem (arytmie až fibrilace komor) a opatrnost 
se vyžaduje při kombinování s kardioaktivními farmaky. Přípravek potencuje účinek digitalisových 
glykozidů. V kombinaci s kofeinem může vyvolat palpitace. Současné podávání vyšších dávek 
theofylinu a aminofylinu zvyšuje toxicitu efedrinu. 
Hypoxie, hyperkapnie a acidóza mohou snížit účinek efedrinu a/nebo negativně ovlivnit incidenci 
nežádoucích účinků. 
Reserpin a perorální kontraceptiva účinnost efedrinu snižují. Po aplikaci efedrinu se může měnit 
odpověď na katecholaminy. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Efedrin patří do kategorie C. V experimentech na laboratorních zvířatech byl prokázán teratogenní 
potenciál. Poškození se projevuje specifickými vývojovými abnormalitami kardiovaskulárního 
systému. U lidí se zatím tento teratogenní vliv nedokázal. V dostupných literárních pramenech a 
databázích nejsou informace o mutagenitě efedrinu. 
Přes uvedené poznatky je potřebná opatrnost při aplikaci efedrinu těhotným ženám, protože efedrin 
prochází placentární bariérou. Přípravek možno podat, převýší-li očekávaný přínos pro matku možné 
riziko pro plod. 
Parenterální podání v době porodu může vyvolat fetální tachykardii. Nepodávat, je-li krevní tlak 
matky nad 130/80 mmHg. 
Množství efedrinu v mateřském mléce dosahuje koncentrace, jež může ohrozit kojené dítě. Vyžaduje-
li stav matky podání efedrinu, kojení nutno přerušit. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
I když má efedrin centrální stimulační účinky, mohou se projevit nervovou podrážděností, bolestí 
hlavy, proto o schopnosti pacienta vykonávat činnost vyžadující zvýšenou pozornost (např. řídit 
motorová vozidla a obsluhovat stroje) rozhoduje lékař. 
 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Vyskytují se asi v 5 % a nejvýznamnější jsou: ataxie, bolest hlavy, insomnie, neklid, svalová slabost, 
třes, pocení, palpitace, dysrytmie, hypertenze, paranoidní psychózy, deziluze, halucinace, poruchy 
močení, nauzea, zvracení, kontaktní dermatitida, tachyfylaxe. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Efedrin se svými toxikologickými vlastnostmi řadí mezi středně toxické látky. U člověka se odhaduje 
LD50 po perorálním podání na přibližně 50 mg/kg. Akutní otrava efedrinem se podobá otravě adrena- 
linem s přetížením kardiovaskulárního systému. 
Experimentálně byly zjištěny na zvířatech změny na myokardu a dystrofické změny na tubulárním 
systému ledvin. 
Předávkování efedrinem se projevuje variabilní symptomatologií jako důsledek 
sympatomimetického dráždění kardiovaskulárního a nervového systému. Dostavuje se nauzea, 
zvracení, horečka, hypertenze, tachykardie, srdeční arytmie, prekordiální bolest, palpitace, respirační 
deprese, konvulze, kóma až zástava srdce. Může se vyvinout hypokalémie a respirační alkalóza. 
Centrální účinky zahrnují strach, úzkost, neklid, tremor, nespavost, konfuzi, iritabilitu. Objevuje se 
paranoidní psychóza, bludy a halucinace. 
Léčba: je symptomatická, zaměřená na tlumení centrálních účinků neuroleptiky a anxiolytiky. Nutná 
je úprava těžké hypokalémie a respirační alkalózy. Při monitorování kardiovaskulárních  funkcí je 
možno upravit tachyarytmii nebo hypertenzi podáváním alfa-blokátorů (fentolamin), beta-blokátorů 
(propranolol, esmolol), kombinovaných alfa- a beta-blokátorů (labetalol) nebo nitroprusidu. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Sympatomimetikum. 
ATC kód: R03CA 
Mechanismus účinku
Efedrin je přirozený rostlinný alkaloid s kombinovanými, přímými i nepřímými sympatomimetickými 
účinky. Je účinný agonista alfa i beta adrenergních receptorů a jeho působení na cílové orgány je 
komplexní. Vedle přímého účinku na receptory působí efedrin i nepřímým mechanizmem - uvolňo- 
váním nativního noradrenalinu z nervových adrenergních zakončení. Nejvýznamnějšími účinky 
efedrinu je působení na srdce, hladké svalstvo cév a bronchů a účinky na CNS. Při opakovaném 
podávání efedrinu se vyskytuje tachyfylaxe. Efedrin působí na srdce pozitivně inotropně, slabě 
dromotropně, chronotropně i batmotropně, vyvolává tachykardii.  I v nejmenších dávkách působí 
vazokonstrikčně a v terapeutických dávkách zvyšuje krevní tlak. Ovlivňuje dýchání tím, že dráždí 
centrum dýchání a zároveň způsobuje rozšíření průdušek. Působí dráždivě na mozkovou kůru a na 
subkortikální centra. Při využívání periferních účinků efedrinu je centrální stimulační efekt efedrinu 
často nežádoucím účinkem. 
 
V oblasti střevního systému vyvolává efedrin útlum peristaltiky a ochabnutí svalstva střeva. Doba 
vyprazdňování žaludku a pasáž se prodlužují. Léčivo vyvolává zvýšení tonusu sfinkteru močového 
měchýře, a proto se mohou objevit u pacientů léčených efedrinem těžkosti při močení. 
Na oku vyvolává efedrin rozšíření zornice, přičemž nitrooční tlak zůstává neovlivněný. 
Efedrin obyčejně snižuje aktivitu dělohy. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Efedrin se dobře a úplně vstřebává z gastrointestinálního traktu, z podkoží i svalu. Rychle se distri- 
buuje hlavně do jater, plic, ledvin, sleziny a mozku. Terapeutická hladina v séru je v rozmezí 0,04 až 
0,08 mg/kg. Efedrin se nachází ve slinách člověka nezávisle na pH. 
Biologický poločas je 3 až 6 hodin. Látka je rezistentní vůči působení monoaminooxidázy a převážně 
se vylučuje v nezměněné formě močí (60-80 %). Část efedrinu (5 %) se biotransformuje deaminací a 
N-demetylací. Hlavní metabolit norefedrin je farmakologicky aktivní, má centrálně stimulační účinky 
a jeho biologický poločas je 1,5 až 4 hodiny. 95 % podané dávky se vyloučí z organizmu za 24 hodin. 
Má-li moč kyselé pH, zkracuje se v odpovídající míře eliminace efedrinu a biologický poločas. Při 
chorobách ledvin je eliminace zpomalená. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Embryotoxické, cytotoxické, teratogenní a kancerogenní účinky přípravku nejsou známy. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Pomocná látka: voda pro injekci, hydroxid sodný. 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Efedrin je inkompatibilní v roztoku s hydrokortizonem a některými barbituráty. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
let. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před 
světlem. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Ampule z bezbarvého skla s etiketou, vložka z PVC, krabička. 
 
Velikost balení: 10 ampulí po 1 ml 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
BB Pharma, a.s., Durychova 101/66, 142 00 Praha 4 - Lhotka, Česká republika 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
78/765/92-S/C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 14.12.Datum posledního prodloužení registrace: 11.2.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
28. 4.