Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Escitalopram Teva 10 mg potahované tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna tableta obsahuje escitalopramum 10 mg (ve formě escitaloprami oxalas). 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta 
Bílá kulatá bikonvexní potahovaná tableta s vyraženým označením „10“ na jedné straně tablety a 
půlicí rýhou na druhé straně tablety.  
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Léčba 
- depresivních epizod
- panické poruchy s nebo bez agorafobie 
- sociální úzkostné poruchy (sociální fobie) 
- generalizované úzkostné poruchy 
- obsedantně kompulzivní poruchy 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Bezpečnost dávky vyšší než 20 mg denně nebyla prokázána. 
 
Depresivní epizody
Obvyklá dávka je 10 mg jednou denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku 
zvýšit na maximálně 20 mg denně. 
Antidepresivní účinek obvykle nastupuje po 2-4 týdnech léčby. Po ústupu příznaků je pro upevnění 
terapeutické odpovědi nutné pokračovat v léčbě po dobu nejméně 6 měsíců. 
 
Panická porucha s nebo bez agorafobie
Doporučená úvodní dávka je 5 mg denně během prvního týdne a poté se zvyšuje na 10 mg denně.  
V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně. 
Nejvyššího účinku je dosaženo přibližně po 3 měsících léčby. Léčba trvá několik měsíců. 
 
Sociální úzkostná porucha
Obvyklá dávka je 10 mg jednou denně. K ústupu příznaků dochází obvykle během 2-4 týdnů. Poté 
může být dávka v závislosti na individuální odpovědi pacienta snížena na 5 mg denně nebo zvýšena na 
20 mg denně. 
Sociální  úzkostná  porucha  je  onemocnění  s  chronickým  průběhem.  Doporučená  délka  léčby 
k upevnění terapeutické odpovědi je 12 týdnů. Dlouhodobá léčba respondérů byla hodnocena po dobu 
měsíců a může být individuálně zvážena k prevenci relapsu onemocnění. Prospěšnost léčby by měla 
být v pravidelných intervalech přehodnocována. 
Sociální úzkostná porucha je dobře definovaný diagnostický termín pro specifické onemocnění, které 
by nemělo být zaměněno s nadměrnou ostýchavostí. Farmakoterapie se doporučuje pouze tehdy, 
pokud onemocnění podstatně omezuje pacienta v zaměstnání nebo společenském životě. 
Význam  farmakoterapie  v porovnání  s  kognitivně-behaviorální terapií nebyl hodnocen. 
Farmakoterapie je však součástí celkového léčebného přístupu k pacientovi. 
 Generalizovaná úzkostná porucha 
Úvodní dávka je 10 mg jednou denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku 
zvýšit na maximálně 20 mg denně.  
Dlouhodobá léčba respondérů užívajících 20 mg denně byla hodnocena po dobu nejméně 6 měsíců. 
Přínos léčby a dávka by měly být pravidelně přehodnocovány (viz bod 5.1). 
 Obsedantně kompulzivní porucha  
Úvodní dávka je 10 mg jednou denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku 
zvýšit na maximálně 20 mg denně.  
OCD (obsedantně kompulzivní porucha) patří mezi chronická onemocnění. Pacienti by měli být léčení 
dostatečně dlouhou dobu, aby byl zajištěn úplný ústup příznaků onemocnění. Přínos léčby a dávka by 
měly být přehodnocovány v pravidelných intervalech (viz bod 5.1). 
 
Starší pacienti (> 65 let)
Úvodní dávka je 5 mg denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možné zvýšit dávku až 
na 10 mg denně (viz bod 5.2). 
Účinnost escitalopramu v léčbě sociální úzkostné poruchy nebyla u starších pacientů zjišťována. 
 
Pediatrická populace
Escitalopram Teva by neměl být užíván k léčbě dětí a dospívajících do 18 let (viz bod 4.4). 
 
Porucha funkce ledvin
Dávkování u nemocných s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin není třeba upravovat. 
U pacientů s vážnou poruchou funkce ledvin (CLCR do 30 ml/min) je zapotřebí zvýšené opatrnosti (viz 
bod 5.2). 
 
Porucha funkce jater 
Nemocní s mírnou a středně závažnou poruchou funkce jater by měli užívat úvodní dávku 5 mg denně 
po  dobu 2  týdnů.  V  závislosti  na  individuální  odpovědi  pacienta  je  možno  dávku  zvýšit  až  na 
maximálně 10 mg denně. Opatrnost a pečlivá titrace dávky jsou nezbytné u pacientů se závažnou 
poruchou funkce jater (viz bod 5.2). 
 
Pomalí metabolizátoři CYP2CU pacientů, o nichž je známo, že jsou pomalí metabolizátoři enzymového systému CYP2C19, se 
doporučuje úvodní dávka 5 mg denně po dobu prvních dvou týdnů. V závislosti na individuální 
odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit na 10 mg denně (viz bod 5.2). 
 
Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby
Je třeba se vyvarovat náhlého vysazení přípravku. Při ukončování léčby escitalopramem by měla být 
dávka postupně snižována během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko příznaků z vysazení (viz 
bod 4.4 a 4.8). Pokud se během snižování dávky nebo po ukončení léčby tyto obtížně snesitelné 
příznaky vyskytnou, může být zvážen návrat k předchozí předepsané dávce. Následně může lékař 
pokračovat ve snižování dávky, které by ale mělo probíhat mnohem pomaleji. 
 
Způsob podání 
Escitalopram Teva se užívá v jedné denní dávce společně s jídlem nebo bez jídla. 
 
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na escitalopram nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Současná léčba neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (inhibitory MAO) je 
kontraindikovaná vzhledem k riziku serotoninového syndromu s podrážděností, třesem, hypertermií 
atd. (viz bod 4.5). 
 Kombinovaná léčba escitalopramem a reverzibilními inhibitory MAO-A (např. moklobemid) nebo 
neselektivním inhibitorem MAO linezolidem je kontraindikovaná vzhledem k riziku vzniku 
serotoninového syndromu (viz bod 4.5). 
 Escitalopram  je  kontraindikován  u  pacientů  se  získaným prodloužením  QT  intevalu  nebo  se 
syndromem vrozeného dlouhého QT intervalu. 
 
Je  kontraindikováno  současné  užívání  escitalopramu  s léčivými  přípravky, o nichž  je  známo,  že 
prodlužují QT interval (viz bod 4.5). 
 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Následující zvláštní upozornění a opatření se vztahují na celou skupinu SSRI (selektivní inhibitory 
zpětného vychytávání serotoninu). 
 Pediatrická populace 
Escitalopram Teva by neměl být použit k terapii pediatrické populace. Sebevražedné chování (pokus o 
sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly 
v klinických  studiích  mnohem  častěji  pozorovány  u pediatrické populace léčených  antidepresivy 
v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické potřeby přesto 
rozhodnuto o léčbě, pak by měl být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. 
Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u pediatrické populace 
týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí. 
 Paradoxní úzkost 
U některých pacientů s panickou poruchou se při zahájení léčby antidepresivy mohou zvýraznit 
symptomy úzkosti.  Tato paradoxní  reakce  obvykle odezní  během  dvou  týdnů  léčby. Ke  snížení 
pravděpodobnosti výskytu anxiogenního účinku se doporučuje léčbu zahájit nižší úvodní dávkou (viz 
bod 4.2). 
 Záchvaty 
Podávání escitalopramu by mělo být ukončeno, pokud se u pacienta objeví záchvaty poprvé nebo se 
zvýší četnost záchvatů (u pacientů s předchozí diagnózou epilepsie). U pacientů s nestabilní epilepsií 
je třeba se vyhnout podávání přípravků SSRI a pacienti s kontrolovanou epilepsií musí být pečlivě 
sledováni. 
 
Mánie
Přípravky SSRI by měly být používány s opatrností u pacientů s anamnézou mánie/hypománie.  
U pacientů, kteří vstoupí do manické fáze, je nutno přípravky SSRI vysadit. 
 
Diabetes
U  pacientů  s  diabetem  může  léčba  přípravky  SSRI  narušit  kontrolu glykémie (ve smyslu 
hypoglykémie/hyperglykémie) do té míry, že je zapotřebí upravit dávkování inzulinu nebo perorálních 
antidiabetik. 
 Sebevražda/sebevražedné myšlenky 
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevražd 
(příhod souvisejících se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud není dosaženo významné remise. 
Jelikož se zlepšení stavu nemusí projevit během několika prvních nebo i více týdnů léčby, měli by být 
pacienti pečlivě monitorováni, dokud k takovému zlepšení nedojde. Z obecné klinické zkušenosti s 
léčbou antidepresivy vyplývá, že v časných stadiích zotavování se může riziko sebevraždy zvýšit. 
 
Ostatní psychické poruchy, u kterých je Escitalopram Teva předepisován, mohou být rovněž spojeny 
se zvýšeným rizikem sebevražedného chování. Navíc mohou tato onemocnění probíhat společně 
s depresivní poruchou. Proto by měla při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami platit 
stejná bezpečnostní opatření, jako při léčbě depresivní poruchy.  
Pacienti, kteří mají v anamnéze výskyt příhod souvisejících se sebevražedou, nebo ti, kteří vykazují 
významnou  sebevražednou  představivost  před  začátkem  léčby,  jsou  vystaveni  vyššímu  riziku 
sebevražedných myšlenek nebo pokusů a měli by být během léčby pečlivě monitorováni.  
Meta-analýza  placebem  kontrolovaných  klinických  studií  prováděných  na  dospělých  trpících 
psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování 
u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. 
Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to 
především na začátku léčby a po změně dávkování.  
Pacienti (a jejich ošetřovatele) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení 
jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že 
pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.  
 
Akatizie/psychomotorický neklid
Léčba  SSRI/SNRI  může  být  doprovázena  rozvojem  akatizie,  charakterizované  subjektivně 
nepříjemným nebo úzkost způsobujícím neklidem a potřebou pohybu, často spojenými s neschopností 
zůstat v klidu sedět či stát. Pravděpodobnost výskytu je nejvyšší během prvních několika týdnů léčby. 
U pacientů s těmito příznaky může být zvýšení dávky škodlivé. 
 
Hyponatrémie
Hyponatrémie,  patrně  v důsledku  nepřiměřeného  uvolňování  antidiuretického  hormonu  (syndrom 
SIADH), byla vzácně pozorována při léčbě SSRI. Hyponatrémie se obvykle upraví po ukončení léčby. 
U pacientů se zvýšeným rizikem hyponatrémie (starší pacienti, nemocní s cirhózou nebo při současné 
léčbě přípravky způsobujícími hyponatrémii) je zapotřebí opatrnosti. 
 
Krvácivost
Při léčbě SSRI byly hlášeny případy podkožního krvácení jako je ekchymóza a purpura. SSRI/SNRI 
mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8). Doporučuje se pečlivé sledování 
pacientů  užívajících  SSRI,  obzvláště  pokud  současně  užívají perorální antikoagulancia nebo jiné 
přípravky ovlivňující funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina 
tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a nesteroidní antirevmatika (NSAID), tiklopidin a 
dipyridamol) a v případě sklonu ke krvácivým stavům. 
 
ECT (elektrokonvulzivní terapie)
Klinická zkušenost se současnou léčbou antidepresivy typu SSRI a ECT je omezená, je tedy zapotřebí 
zvýšené opatrnosti. 
 
Serotoninový syndrom
Při současné léčbě escitalopramem s přípravky, které mají serotonergní účinky, jako je sumatriptan 
nebo další triptany, tramadol, buprenorfin a tryptofan, je zapotřebí zvýšené pozornosti. 
 
Ve vzácných případech byl pozorován vznik serotoninového syndromu při současném užívání SSRI a 
serotonergně působících léčivých přípravků. Kombinace příznaků jako agitovanost, třes, myoklonus a 
hypertermie mohou naznačovat rozvoj serotoninového syndromu. V takovém případě musí být léčba 
SSRI a serotonergními přípravky neprodleně přerušena a zahájena symptomatická léčba. 
 
Třezalka tečkovaná 
Současné užívání antidepresiv typu SSRI a rostlinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou 
(Hypericum perforatum) může zvýšit riziko výskytu nežádoucích reakcí (viz bod 4.5). 
 
Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby 
Příznaky z vysazení se běžně vyskytují při ukončování léčby, obzvláště pokud je ukončení náhlé (viz 
bod 4.8). V klinických studiích se vyskytovaly nežádoucí účinky během ukončování léčby u 25 % 
pacientů užívajících escitalopram a u 15 % pacientů užívajících placebo. 
 
Riziko výskytu příznaků z vysazení závisí na několika faktorech: délka léčby, dávka užitá během 
léčby a rychlost snižování dávky. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestézie a pocitů elektrických 
výbojů), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo 
zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolesti hlavy, diarea, palpitace, emoční labilita, podrážděnost a 
poruchy zraku se vyskytly nejčastěji. Tyto symptomy jsou obvykle mírné až středně závažné, ale u 
některých pacientů mohou probíhat intenzivněji. Příznaky se obvykle objevují během prvních dnů po 
ukončení léčby, ale velmi vzácně se můžou vyskytnout i u pacientů, kteří opomněli užít předepsanou 
dávku. Příznaky obvykle spontánně odezní během dvou týdnů, ale u některých pacientů mohou 
přetrvávat po delší dobu (2-3 měsíce či déle). Doporučuje se tedy při ukončování léčby vysazovat 
escitalopram postupným  snižováním  dávky  během  několika  týdnů nebo  měsíců, dle  individuální 
potřeby pacienta (viz bod 4.2 “Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby”). 
 
Sexuální dysfunkce
Selektivní  inhibitory  zpětného  vychytávání  serotoninu  (SSRI)/inhibitory  zpětného  vychytávání 
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz 
bod  4.8).  Byly  hlášeny  případy  dlouhodobé  sexuální  dysfunkce,  kdy  příznaky  přetrvávaly  i  po 
přerušení léčby SSRI/SNRI. 
 
Onemocnění věnčitých cév
Z důvodu omezených klinických zkušeností u pacientů s onemocněním věnčitých cév se doporučuje 
zvýšená opatrnost (viz bod 5.3). 
 
Prodloužení QT intervalu
Bylo zjištěno, že escitalopram způsobuje na dávce závislé prodloužení QT intervalu. Po uvedení 
přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií včetně 
torsade de pointes, a  to  převážně  u  žen  s hypokalemií nebo s již  existujícím  prodloužením  QT 
intervalu nebo jiným srdečním onemocněním (viz body 4.3, 4.5, 4.8, 4.9 a 5.1). 
Opatrnost  se  doporučuje  u  pacientů  se  signifikantní  bradykardií,  nebo  u  pacientů  s nedávno 
prodělaným akutním infarktem myokardu nebo nekompenzovaným srdečním selháním. 
Poruchy elektrolytové rovnováhy jako je hypokalémie a hypomagnezémie zvyšují riziko maligních 
arytmií a měly by být upraveny před zahájením léčby escitalopramem. 
U pacientů se stabilizovaným srdečním onemocněním, by se mělo před zahájením léčby zvážit EKG 
vyšetření. 
Pokud se v průběhu  léčby  escitalopramem  objeví  známky  srdeční  arytmie,  léčba  by  měla  být 
přerušena a mělo by být provedeno EKG vyšetření. 
 
Glaukom s uzavřeným úhlem
SSRI včetně escitalopramu mohou mít vliv na velikost zornice mající za následek mydriázu. Tento 
mydriatický účinek může zúžit úhel oka a tím způsobit zvýšení nitroočního tlaku a vznik glaukomu 
s uzavřeným  úhlem,  zejména  u  pacientů  s predispozicemi. Escitalopram se proto  musí  používat 
s opatrností u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem nebo s glaukomem v anamnéze. 
 
Pomocné látky 
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  
 
Farmakodynamické interakce 
Kontraindikované kombinace léčiv 
Ireverzibilní neselektivní inhibitory MAO
Vyskytly  se  závažné  reakce  při  současné  léčbě  antidepresivy  typu  SSRI  s ireverzibilními 
neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), a to i v případě následné léčby inhibitory 
monoaminooxidázy po předchozí nedávno ukončené léčbě SSRI (viz bod 4.3). V některých případech 
došlo ke vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.8). 
Escitalopram je kontraindikován v kombinaci s neselektivními ireverzibilními IMAO. Je zapotřebí 
dodržet  prodlevu 14 dní mezi  ukončením  léčby  ireverzibilními  IMAO a  zahájením  léčby 
escitalopramem. Mezi  ukončením  léčby  escitalopramem  a  začátkem  léčby  neselektivními 
ireverzibilními IMAO je třeba zachovat interval alespoň 7 dní. 
 
Reverzibilní selektivní inhibitor MAO-A (moklobemid) 
Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu, nelze doporučit současné užívání inhibitoru 
MAO-A a escitalopramu (viz bod 4.3). Pokud je však taková kombinace nutná, je zapotřebí zahájit 
léčbu nejnižší doporučenou dávkou a pečlivě sledovat pacienta. 
 
Reverzibilní neselektivní inhibitor MAO (linezolid) 
Antibiotikum linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor MAO a neměl by být podán pacientům 
léčeným escitalopramem. Pokud je však taková kombinace nutná, je zapotřebí zahájit léčbu nejnižší 
doporučenou dávkou a pečlivě sledovat pacienta (viz bod 4.3). 
 
Ireverzibilní selektivní inhibitor MAO-B (selegilin)
Při současné léčbě s ireverzibilním inhibitorem MAO-B selegilinem je zapotřebí zvýšené opatrnosti 
vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu. Dávky nepřesahující 10 mg selegilinu denně byly 
bezpečně užívány s racemickým citalopramem. 
 
Prodloužení QT intervalu
Farmakokinetické  a  farmakodynamické  studie  mezi  escitalopramem  a  jinými  léčivými přípravky, 
které  prodlužují QT  interval  nebyly  provedeny.  Aditivní  účinek  escitalopramu  a  těchto  léčivých 
přípravků  nelze  vyloučit.  Proto  je  současné  podávání  escitalopramu  a  léčivých  přípravků,  které 
prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika (např. fenothiazinové 
deriváty,  pimozid,  haloperidol),  tricyklická  antidepresiva,  některé  antimikrobiální  látky  (např. 
sparfloxacin, moxifloxacin, erythromycin i.v., pentamidin, antimalarika, zejména halofantrin), některá 
antihistaminika (astemizol, hydroxyzin, mizolastin) kontraindikováno. 
 
Kombinace vyžadující zvláštní pozornost 
Serotonergně působící léčiva
Současné užití serotonergně působících léčiv (např. tramadol, buprenorfin, sumatriptan a jiné triptany) 
může vést ke vzniku serotoninového syndromu. 
 
Léčivé přípravky snižující práh pro vznik záchvatů
SSRI mohou snížit práh pro vznik záchvatů. Při současném užívání escitalopramu a jiných přípravků 
snižujících záchvatový práh (např. antidepresiva – tricyklická, SSRI; neuroleptika – fenothiaziny, 
thioxantény a butyrofenony; meflochin, bupropion a tramadol), je zapotřebí zvýšené opatrnosti. 
 Lithium, tryptofan  
Byly hlášeny případy zvýšení účinku SSRI při současném užívání s lithiem nebo tryptofanem, proto 
musí současné podávání SSRI s těmito přípravky probíhat za zvýšené opatrnosti. 
 Třezalka tečkovaná 
Současné  užívání  SSRI  a  rostlinných  přípravků  obsahujících  třezalku  tečkovanou  (Hypericum 
perforatum) může zvýšit výskyt nežádoucích účinků (viz bod 4.4). 
 Krvácivost 
Escitalopram může při současném užití ovlivnit účinek perorálních antikoagulancií. Pacienti užívající 
perorální antikoagulancia by měli být při zahájení a ukončení léčby escitalopramem pečlivě sledováni 
(viz bod 4.4). 
Současné užívání nesteroidních antirevmatik (NSAID) může vést ke sklonu ke krvácivým stavům (viz 
bod 4.4). 
 Alkohol 
Při  současném  požití  alkoholu  a  escitalopramu  se  nepředpokládají  farmakodynamické  ani 
farmakokinetické interakce, avšak podobně jako při užívání jiných psychofarmak se nedoporučuje 
požívat alkohol během léčby. 
 
Léčivé přípravky způsobující hypokalemii/hypomagnesemii
Opatrnost  se  doporučuje  při  současném  podání  léčivých  přípravků,  které  způsobují 
hypokalemii/hypomagnesemii a tím zvyšují riziko maligních arytmií (viz bod 4.4). 
 
Farmakokinetické interakce  
Ovlivnění farmakokinetiky escitalopramu jinými léčivými přípravky 
Metabolismus  escitalopramu  je  zprostředkován  především  systémem  CYP2C19,  menší  měrou  se 
mohou  též  podílet  systémy  CYP3A4  a CYP2D6.  Biotransformace  hlavního  metabolitu  s-
demethylcitalopramu (S-DCT) je pravděpodobně částečně katalyzována systémem CYP2D6. 
 
Při současném užití escitalopramu a omeprazolu v dávce 30 mg denně (inhibitor systému CYP2C19) 
došlo k mírnému (přibližně 50%) zvýšení plazmatických koncentrací escitalopramu.  
 
Současné  podávání  escitalopramu  s cimetidinem v dávce  400  mg  dvakrát  denně  (středně  silný 
enzymatický inhibitor) vedlo k mírnému  (přibližně  70%)  zvýšení  plazmatických  koncentrací 
escitalopramu. Při podávání escitalopramu v kombinaci s cimetidinem se doporučuje opatrnost. Může 
být nutné upravení dávky. 
 
Při současném podávání s inhibitory systému CYP2C19 (např. omeprazol, esomeprazol, flukonazol, 
fluvoxamin, lansoprazol, tiklopidin) nebo cimetidinem se proto doporučuje opatrnost. V závislosti na 
výskytu  nežádoucích  účinků  během  konkomitantní  léčby  může  být  nezbytné  snížení  dávky 
escitalopramu (viz bod 4.4). 
 
Ovlivnění farmakokinetiky jiných léčivých přípravků escitalopramem 
Escitalopram je  inhibitor  enzymového  systému  CYP2D6.  Doporučuje  je  se  určitá  opatrnost  při 
současném užití escitalopramu a léčiv s úzkým terapeutickým indexem, která jsou metabolizována 
tímto enzymovým systémem (např. flekainid, propafenon a metoprolol – pokud je použit při srdečním 
selhání)  nebo  některých  psychofarmak  metabolizovaných  převážně  systémem  CYP2D6,  např. 
antidepresiva:  desipramin,  klomipramin  a  nortriptylin;  antipsychotika:  risperidon,  thioridazin  a 
haloperidol). Někdy je zapotřebí upravit dávkování užívaných přípravků. 
 
Při současném užití s desipraminem nebo metoprololem došlo v obou případech k dvojnásobnému 
zvýšení  plazmatických  hladin  těchto  dvou  substrátů  CYP2D6. Studie in vitro prokázaly,  že 
escitalopram může též slabě inhibovat CYP2C19. V případě současného užití léčivých přípravků, 
které jsou metabolizovány prostřednictvím systému CYP2C19 se doporučuje opatrnost. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Klinické zkušenosti s užitím escitalopramu u těhotných žen jsou pouze omezené. Studie na zvířatech 
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Během těhotenství lze Escitalopram Teva užívat jen 
pokud je to nezbytné a pouze po pečlivém zvážení přínosu a možného rizika. 
 
Novorozenci matek, které užívaly escitalopram do pozdních stádií těhotenství a obzvláště v posledním 
trimestru, by měli být pečlivě sledováni. Je nutné se vyvarovat náhlému ukončení léčby během 
těhotenství. 
 
U  novorozenců,  jejichž  matky  užívaly  SSRI/SNRI  do  pozdních  stádií  těhotenství,  se  mohou 
vyskytnout následující příznaky: respirační tíseň, cyanóza, apnoe, křeče, nestabilní tělesná teplota, 
obtíže při krmení, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, tremor, nervozita, 
podrážděnost, letargie, neutišitelný pláč, somnolence a poruchy spánku. Tyto symptomy mohou být 
vyvolány následkem serotonergního působení přípravku, nebo se jedná o příznaky z vysazení. Ve 
většině případů začínají komplikace okamžitě nebo brzy (< 24 hodin) po porodu. 
 
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, 
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je 
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na těhotenství. 
Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici 
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8). 
 
Kojení
Předpokládá  se,  že  se escitalopram vylučuje  mateřským  mlékem. Kojící  ženy  by  tedy  neměly 
escitalopram užívat. 
 
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3).  
Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní.  
Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Ačkoli nebyl prokázán vliv escitalopramu na duševní funkce nebo na psychomotorické schopnosti, je 
třeba  vzít  v  úvahu,  že  kterékoli  psychofarmakum  může  ovlivnit  schopnost  úsudku  a  obvyklých 
dovedností. Pacienti by měli být upozorněni na možné ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat stroje.  
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Nežádoucí účinky se nejčastěji projevují během prvního nebo druhého týdne léčby a jejich intenzita a 
četnost výskytu se zpravidla v průběhu léčby snižují. 
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky typické pro skupinu SSRI a hlášené také po užití escitalopramu v klinických 
placebem kontrolovaných studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny níže a jsou tříděny 
dle tříd orgánových systémů a četnosti výskytu. 
Četnosti  jsou  převzaty  z  klinických  studií  a  nejsou  upraveny na  hladinu placeba.  Četnosti  jsou 
charakterizovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až ≤ 
1/100);  vzácné  (≥ 1/10 000 až ≤ 1/1  000);  velmi  vzácné  (< 1/10  000),  není známo (četnost 
z dostupných údajů nelze určit). 
 
Třída orgánového systému Četnost Nežádoucí účinky 
Poruchy krve a lymfatického 
systému
Není známo Trombocytopenie
Poruchy imunitního systému Vzácné 䅮愀昀礀污欀瑩挀毡 爀攀愀正攀 
䔀渀摯欀物渀滭 瀀潲畣栀礀 一攀渀 稀渀洀漀 Nepřiměřená sekrece ADH 
倀潲畣栀礠洀攀琀愀扯氀椀猀洀甀 a výživy Časté Snížení nebo zvýšení chuti k jídlu, nárůst 
tělesné hmotnosti 
Méně časté Pokles tělesné hmotnosti 
一攀渀 稀渀洀漀 䠀祰潮愀琀爀浩攀, anorexi攀 
倀猀礀捨椀慴爀椀捫灯爀畣桹 Časté Úzkost,  neklid,  abnormální  sny,  pokles 
libida, anorgasmie u žen 
Méně časté Bruxismus,   agitovanost,   nervozita,
záchvaty paniky, stavy zmatenosti 
Vzácné Agresivita, depersonalizace, halucinace, 
一攀渀 稀渀洀漀 Mánie,   sebevražedné   myšlenky   a 
獥bevražedné chování Poruchy nervového systému 
 
Velmi časté 䈀漀氀攀獴 栀氀愀瘀礀 
Časté Nespavost,    somnolence,    závratě,
parestézie, tremor 
Méně časté Poruchy chuti, poruchy spánku, synkopa 
Vzácné 猀祮摲潭خي匀攀爀潴潮椀渀潶 
Není známo Dyskineze,  poruchy  hybnosti, křeče,
灳祣桯洀潴潲椀挀毽攀歬椀搯愀歡琀椀稀椀攀  
倀潲畣栀礠漀歡 Méně časté Mydriáza, poruchy vidění 
倀潲畣栀礠畣桡 愀 氀愀批爀椀湴甀 Méně časté 吀楮渀楴甀猀 
Srdeční poruchy Méně časté 吀愀挀桹歡爀摩攀 
Vzácné 䈀爀愀摹歡爀摩攀 
一攀渀 稀渀洀漀 Prodloužení QT intervalu, 
瘀攀渀瑲楫甀泡爀渀愀爀礀瑭ie  včetně  torsade  de 
pointes 
Cévní poruchy Není známo Ortostatická hypotenze
Respirační,    hrudní    a
洀攀摩愀猀琀椀满氀滭 灯爀畣栀礀 
Časté 匀楮甀猀楴椀摡, zívání 
Méně časté 䔀瀀椀獴愀砀攀 
䜀愀猀琀爀潩湴攀猀琀椀满氀滭 灯爀畣桹 Velmi časté 一愀甀稀攀愀 
Časté Průjem, zácpa, zvracení, sucho v 切獴攀挀栀 
Méně časté Krvácení  z  trávicího  traktu  (včetně
欀爀瘀挀攀渀⁺攀欀琀愀⤀ 
Poruchy jater a žlučových cest 一攀渀 稀渀洀漀 䠀攀瀀愀瑩瑩摡, 潤挀桹氀欀礠瘀 樀愀琀攀爀滭挀栠琀攀猀琀攀挀栀 
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Zvýšená potivost 
Méně časté Kopřivka, alopecie, vyrážka, p牵物琀甀猀 
一攀渀 稀渀洀漀 Ekchymózy, angioedém 
倀潲畣栀礠猀癡氀潶 歯猀琀攀爀滭 
soustavy a pojivové tkáně 
Časté 䄀牴牡氀最椀攀, myalgi攀 
Poruchy  ledvin  a  močových
挀攀猀琀 
一攀渀 稀渀洀漀 Retence moči 
Poruchy reprodukčního system
愀 瀀爀獵 
Časté Poruchy ejakulace a impotence u mužů 
Méně časté Metroragie a menoragie u žen 
一攀渀 稀渀洀漀 Galaktorea, 灯灯爀漀摮爀盡挀攀滭3, 
priapismus u mužů 
Celkové poruchy a reakce 
v místě aplikace
Časté �湡癡, pyrexi攀 
Méně časté 䔀搀洀 
 
Tyto nežádoucí účinky byly hlášeny pro celou terapeutickou skupinu SSRI. 
2Během užívání escitalopramu nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy sebevražedných 
myšlenek a sebevražedného chování (viz bod 4.4). 
3Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6). 
 
 
Prodloužení QT intervalu
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií 
včetně torsade de pointes, především u žen s hypokalémií nebo s již existujícím prodloužením QT 
intervalu či jiným srdečním onemocněním (viz body 4.3, 4.4, 4.5, 4.9 a 5.1). 
Účinky terapeutické skupiny 
Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše – 
ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají  selektivní inhibitory zpětného 
vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto 
rizika není znám. 
 
Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby
Ukončení léčby SSRI/SNRI (obzvláště náhlé) často vede k objevení příznaků z vysazení. Závratě, 
smyslové poruchy (včetně parestézie a pocitů elektrických výbojů), poruchy spánku (včetně insomnie 
a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolest 
hlavy, diarea, palpitace, emoční labilita, podrážděnost a poruchy zraku se vyskytly nejčastěji. Tyto 
symptomy jsou obvykle mírné až středně závažné a spontánně odezní. U některých pacientů ale 
mohou být závažnější a/nebo trvat delší dobu. Není-li již léčba escitalopramem dále nutná, doporučuje 
se proto její ukončování postupným snižováním dávky (viz bod 4.2 a 4.4). 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Toxicita
Zkušenosti  s předávkováním  escitalopramem  jsou  omezené  a  mnoho  případů  bylo  způsobeno 
současným předávkováním jinými přípravky. Ve většině případů byly zaznamenány mírné nebo žádné 
příznaky. Případy fatálního zakončení se vyskytly pouze vzácně při požití samotného escitalopramu. 
Ve většině případů se jednalo o současnou medikaci jinými přípravky. Dávky v rozmezí 400 a 800 mg 
escitalopramu byly požity bez závažných projevů. 
 
Příznaky předávkování
Příznaky předávkování  escitalopramem  zahrnují ovlivnění  funkce  centrálního nervového  systému 
(počínaje závratí, tremorem, agitovaností až po vzácné případy serotoninového syndromu, křečí a 
kómatu),  gastrointestinálního  traktu  (nevolnost/zvracení),  kardiovaskulárního  systému  (hypotenze, 
tachykardie,  prodloužení  intervalu  QT  a  arytmie)  a  porušení  elektrolytové/vodní  rovnováhy 
(hypokalémie, hyponatrémie). 
 
Zvládání předávkování 
Specifické antidotum escitalopramu není k dispozici. Je nutno udržet průchodné dýchací cesty, zajistit 
dostatečné okysličení a dýchání. Může být zvážen výplach žaludku a použití aktivního uhlí. Výplach 
žaludku je nutno provést co nejdříve po zjištěném perorálním předávkování. Je doporučeno průběžně 
sledovat činnost srdce a ostatních životně důležitých orgánů, společně s prováděním symptomatických 
podpůrných opatření. 
 
U pacientů s městnavým srdečním selháním/bradykardií, u pacientů, kteří současně užívají léky, které 
prodlužují QT interval nebo u pacientů s narušeným metabolismem, např. s poruchou funkce jater se 
v případě předávkování doporučuje monitorovat EKG. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 
ATC skupina: N 06 AB  
Mechanismus účinku
Escitalopram je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) s vysokou afinitou k 
primárnímu vazebnému místu. Escitalopram se též váže na alosterické vazebné místo, afinita je 1000x 
nižší. 
 
Escitalopram nemá žádnou nebo jen nízkou afinitu k receptorům serotoninovým 5-HT1A, 5-HT2, 
dopaminovým D1,  D2,  adrenergním α1, α2, β,  histaminovým  H1,  cholinergním  muskarinovým, 
benzodiazepinovým a opioidním. 
 
Inhibice  zpětného  vychytávání  5-HT je  pravděpodobně  mechanismem,  který  objasňuje 
farmakologické a klinické účinky escitalopramu. 
 
Farmakodynamické účinky: 
Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna proti 
počáteční hodnotě QTc (měřená s korekcí dle Fridericia) 4,3 ms (90% CI: 2,2; 6,4) při dávce mg/den a 10,7 ms (90% CI: 8,6; 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/ den (viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 
4.8 a 4.9). 
 
Klinická účinnost 
Depresivní epizody
Účinnost  escitalopramu  v léčbě  depresivních  epizod  byla  prokázána  ve  třech  ze  čtyř  dvojitě 
zaslepených,  placebem  kontrolovaných  krátkodobých  (8  týdnů)  studiích.  Ve  studii  dlouhodobé 
prevence relapsu bylo 274 pacientů léčeno úvodních 8 týdnů v otevřené fázi studie escitalopramem 
v dávce 10 – 20  mg  denně;  následně  byli  náhodně  rozděleni  do  dvou  skupin.  V jedné  léčba 
pokračovala escitalopramem ve stejné dávce, ve druhé placebem. Druhá fáze studie trvala 36 týdnů. 
Relaps  onemocnění  nastal  u  pacientů  léčených  v průběhu  celé  studie  escitalopramem  významně 
později ve srovnání s pacienty léčenými ve druhé fázi studie placebem. 
 
Sociální úzkostná porucha
Účinnost escitalopramu byla potvrzena ve třech krátkodobých (12 týdnů) studiích a v dlouhodobé 
studii (6 měsíců) prevence relapsu onemocnění. Účinnost byla rovněž prokázána ve studii (24 týdnů) 
prováděné za účelem nalezení optimální dávky escitalopramu (5, 10 a 20 mg). 
  
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost escitalopramu v dávkách 10 a 20 mg denně byla prokázána ve čtyřech ze čtyř placebem 
kontrolovaných studií.  
 
Data  shromážděná  ze  tří  studií  s podobným  uspořádáním,  zahrnující  421  pacientů  užívajících 
escitalopram a 419 pacientů užívajících placebo prokázala 47,5 % a 28,9 % respondérů a 37,1 % a 
20,8 % remitérů. Setrvalý účinek byl pozorován od prvního týdne. 
 
Zachování účinnosti escitalopramu v dávce 20 mg denně bylo prokázáno v randomizované 24 až 
76týdenní studii u 373 pacientů, kteří reagovali na léčbu během úvodní 12týdenní otevřené fáze studie. 
 
Obsedantně kompulzivní porucha
V randomizované, dvojitě zaslepené studii s 20 mg escitalopramu denně se celkové skóre na škále Y-
BOCS po 12 týdnech odlišovalo od placeba. Po 24 týdnech byl účinek 10 mg i 20 mg escitalopramu 
denně významně lepší než účinek placeba. 
 
Prevence  relapsu  byla  prokázána  v  randomizované,  dvojitě  zaslepené  placebem  kontrolované 
24týdenní studii u pacientů, kteří reagovali na léčbu v 16týdenní otevřené studii s 10 mg a 20 mg 
escitalopramu. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Absorpce  je  téměř  úplná  a  nezávislá  na  příjmu  potravy. (Střední  doba  k  dosažení  maximální 
koncentrace (tmax) je 4 hodiny po opakovaném podávání). Absolutní biologická dostupnost 
racemického citalopramu je zhruba kolem 80 %, pro escitalopram se uvažuje podobná hodnota. 
 
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem (Vd,β/F) po perorálním podání je přibližně 12-26 l/kg. Escitalopram a jeho 
hlavní metabolity se na plazmatické bílkoviny váží z méně než 80 %. 
 
Biotransformace
Escitalopram se metabolizuje v játrech na demethylované a didemethylované metabolity. Oba jsou 
farmakologicky účinné. Alternativně probíhá oxidace dusíku na N-oxid. Vlastní účinná látka i její 
metabolity se částečně vylučují ve formě glukuronidů. Po opakované dávce dosahují koncentrace 
demethylovaného  metabolitu  28-31  %  a  didemethylovaného  až  5  %  koncentrace  escitalopramu. 
Biotransformace escitalopramu na demethylovaný metabolit je zprostředkována systémem CYP2C19. 
Do určité míry se též může podílet systém CYP3A4 a CYP2D6. 
 
Eliminace
Eliminační  poločas  po  opakované  dávce  (t1/2β)  dosahuje  hodnoty  zhruba  30  hodin,  perorální 
plazmatická clearance (Cloral) hodnoty zhruba 0,6 l/min. Hlavní metabolity mají výrazně delší poločas 
vylučování. Escitalopram a hlavní metabolity se eliminují játry (metabolicky) a ledvinami, přičemž 
větší část požité dávky se vyloučí močí ve formě metabolitů. 
 
Linearita
Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo během 1 týdne. Při 
podávání denní dávky 10 mg dosahuje plazmatická hladina průměrné hodnoty 50 nmol/l, s rozmezím 
20-125 nmol/l. 
 
Starší pacienti (nad 65 let)
Escitalopram se u starších pacientů eliminuje pomaleji ve srovnání s mladšími. Plocha pod křivkou 
představující systémovou expozici (AUC) je u starších pacientů asi o 50 % vyšší než u mladších 
dobrovolníků (viz bod 4.2). 
 Porucha funkce jater 
U pacientů s mírnou nebo středně závažnou poruchou funkce jater (stupeň A a B podle klasifikace 
Child-Pugh) byl eliminační poločas escitalopramu přibližně dvojnásobný a expozice přibližně o 60 % 
vyšší než u jedinců s normální funkcí jater (viz bod 4.2). 
 Porucha funkce ledvin 
U racemického citalopramu byl u pacientů se sníženou funkcí ledvin (CLCR 10-53 ml/min) zjištěn delší 
biologický  poločas  a  mírné  prodloužení  expozice.  Plazmatické  koncentrace  metabolitů  nebyly 
zjišťovány, ale mohou být zvýšené (viz bod 4.2). 
 Polymorfismus 
U pomalých metabolizátorů CYP2C19 dosahuje plazmatická koncentrace escitalopramu dvojnásobné 
výše ve srovnání s rychlými metabolizátory. U pomalých metabolizátorů CYP2D6 nebyla pozorována 
významná změna expozice (viz bod 4.2). 
 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
Vzhledem  k  tomu,  že překlenovací toxikokinetické a toxikologické studie s escitalopramem a 
citalopramem u potkanů prokázaly podobný profil, nebyla prováděna úplná obvyklá série neklinických 
studií. Proto mohou být všechny údaje o citalopramu použity pro escitalopram. 
 
Ve  srovnávacích  několikatýdenních  toxikologických  studiích  s  laboratorními  potkany  vykázaly 
escitalopram a citalopram v obecně toxických dávkách kardiotoxicitu; včetně kongestivního srdečního 
selhání. Kardiotoxicita souvisí mnohem pravděpodobněji s hodnotou plazmatické koncentrace než se 
systémovou expozicí (AUC). Ještě při plazmatické hladině 8x vyšší, než jaké je dosahováno v klinické 
praxi, nedocházelo u pokusných zvířat k toxickým účinkům, hodnota AUC pro escitalopram byla 3-4x 
vyšší než v klinické praxi. Hodnoty AUC pro S-enantiomer citalopramu byly 6-7x vyšší než v klinické 
praxi.  Toto  zjištění  pravděpodobně  vysvětluje  zvýšený  vliv  biogenních  aminů  a  následně  jejich 
druhotné farmakologické účinky – změny hemodynamiky ve smyslu snížení průtoku koronárními 
cévami a ischemii. Přesný mechanismus kardiotoxicity u potkanů však není znám. Klinické zkušenosti 
s citalopramem a zkušenosti z klinických studií s escitalopramem nenaznačují, že by uvedená zjištění 
měla vliv na klinické užití. 
 
Po dlouhodobém podávání escitalopramu a citalopramu potkanům byl v některých tkáních (plíce, 
nadvarlata,  játra)  pozorován zvýšený  obsah  fosfolipidů. Nálezy v nadvarlatech a játrech byly 
zaznamenány při  expozicích  podobných  expozicím  u  člověka. Tento účinek je reverzibilní po 
ukončení podávání. Fosfolipidóza (akumulace fosfolipidů) byla u zvířat pozorována při podávání 
mnoha léčiv typu amfifilních kationtů. Není známo, zda je tento jev významný pro člověka. 
 
V toxikologické studii zaměřené na sledování vlivu na vývoj plodu u potkanů byly pozorovány 
embryotoxické účinky (snížená hmotnost plodu a reverzibilní zpoždění osifikace kostí) při hodnotách 
AUC přesahujících hodnoty dosahované při klinickém použití. Nebyl zaznamenán zvýšený výskyt 
malformací. Pre- a postnatální studie prokázaly snížené přežívání v období laktace při hodnotách AUC 
přesahujících hodnoty při klinickém použití. 
 
Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram způsobuje snížení indexu fertility a těhotenského indexu, 
snížení počtu implantací a abnormality spermií při vyšších hladinách, než je při expozici u lidí.  
Pro escitalopram nejsou k dispozici žádná data ze studií na zvířatech týkající se této problematiky. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety: 
mikrokrystalická celulosa   
koloidní bezvodý oxid křemičitý 
sodná sůl kroskarmelosy  
kyselina stearová 
magnesium-stearát 
 
Potahová vrstva tablety:  
hypromelosa (E464) 
oxid titaničitý (E171) 
makrogol 400  
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
Blistry: 3 roky.  
 
Lahvičky:  
• doba použitelnosti: 2 roky 
• doba použitelnosti po prvním otevření: 100 dní 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.  
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/PVdC/Al blistr. Velikost balení: 7, 10, 14, 20, 28, 30, 49, 50, 56, 60, 90, 98, 100, 112, 120, 200 a 
500 potahovaných tablet a perforovaný jednodávkový blistr: 49x1, 50x1, 100x1 a 500x1 potahovaných 
tablet. 
 
40ml HDPE lahvička uzavřená víčkem s dětským bezpečnostním uzávěrem. Velikost balení: potahovaných tablet. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Teva Pharmaceuticals CR s.r.o., Praha, Česká republika 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
30/166/09-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 11. 2. Datum posledního prodloužení registrace: 6. 8.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
14. 11.