sp.zn.:  sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Febichol, 100 mg měkké tobolky 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna měkká tobolka obsahuje fenipentolum 100 mg. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Měkká tobolka.  
Světle zelené měkké želatinové tobolky, obsahující bezbarvou, silně aromatickou tekutinu. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Přípravek Febichol je indikován u dospělých k terapii dyspeptických obtíží při chronických 
onemocněních  hepatobiliárního  traktu  (funkční  cholecystopatie,  chronická  cholecystitida, 
chronická  cholelitiáza,  chronické  hepatopatie  provázené  biliární  dyspepsií)  a  stavech  po 
cholecystektomii nebo po hepatitidě. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
Dávkování
Obvyklé dávkování je 2 tobolky přípravku Febichol 3x denně (vždy těsně před jídlem), 
pacienti  s méně  závažnými  obtížemi  mohou  přípravek  Febichol  užívat  jen  občas  podle 
potřeby (2 tobolky těsně před jídlem). 
 
 
 
Tobolky se polykají vcelku, nerozkousané (obsah má silně palčivou, hořkou chuť!) a zapíjejí 
se dostatečným množstvím tekutiny, např. sklenkou vody. 
Pokyny pro úpravu dávkování při poruchách funkce ledvin nebo jater nejsou k dispozici (při 
akutní  hepatitidě  a  jiných  těžkých  poruchách  funkce  jater  je  přípravek  Febichol 
kontraindikován – viz bod 4.3). 
 
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost léčivého přípravku Febichol u dětí ve věku do 15 let nebyla doposud 
stanovena.  
 
Způsob podání  
Perorální podání. 
 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Přípravek Febichol je kontraindikován při: 
- hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku 
uvedenou v bodě 6.1, 
- biliární kolice, obstrukci žlučových cest, akutních onemocněních žlučníku a žlučových 
cest, empyému žlučníku, akutní pankreatitidě, ileu a jiných akutních stavech v dutině 
břišní, 
- vředech a tumorech gastrointestinálního traktu, 
- akutní hepatitidě a jiných těžkých poruchách funkce jater, 
 
Pro nedostatek zkušeností s podáváním fenipentolu těhotným a kojícím ženám je užívání 
přípravku Febichol v průběhu těhotenství a laktace kontraindikováno (viz bod 4.6). 
 
Pediatrická populace: 
Pro  nedostatek  zkušeností  s podáváním  fenipentolu  dětem není  přípravek  Febichol  určen 
k léčbě dětí a dospívajících do 15 let (viz bod 4.2). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Obsah tobolek má silně palčivou a hořkou chuť, tobolky se proto musejí polykat vcelku  a 
nerozkousané. 
 
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Interakce fenipentolu s jinými léčivy nejsou známy. 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
O účincích fenipentolu na lidskou fertilitu nejsou k dispozici žádné údaje. 
 
O účincích fenipentolu na lidský embryofetální vývoj ani o jeho průniku placentou nejsou 
k dispozici  žádné  informace.  U  zvířat  byla  po  velmi  vysokých  perorálních  dávkách 
zaznamenána zvýšená postimplantační mortalita a vývojové abnormality muskuloskeletálního 
systému (viz bod 5.3). 
O vylučování fenipentolu do mateřského mléka nejsou dostupné žádné informace. 
Pro nedostatek zkušeností s podáváním fenipentolu těhotným a kojícím ženám je užívání 
přípravku Febichol v průběhu těhotenství a laktace kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Léčivý přípravek Febichol nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo 
obsluhovat stroje. 
 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Přípravek  Febichol  je  obecně  dobře  snášen. Frekvence  nežádoucích  účinků  není  známa 
(z dostupných údajů nelze určit). 
 
U některých pacientů se může vyskytnout pyróza nebo pocit „pálení v žaludku“. 
Někteří pacienti léčení tobolkami Febichol udávají příznaky těžko odlišitelné od vlastního 
léčeného stavu (pocit tlaku a plnosti v epigastriu, nauzea, flatulence). 
V ojedinělých  případech se    mohou    vyskytnout alergické reakce typu  kopřivky, 
makulopapulárního nebo jiného exantému nebo otoku obličeje. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
Šrobárova 
100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
S předávkováním měkkými tobolkami Febichol nejsou zkušenosti. Příznaky předávkování 
fenipentolem nejsou známy.  
Fenipentol  nemá  specifické  antidotum.  Terapie  případného  předávkování  musí  být 
symptomatická. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva k terapii onemocnění žlučových cest 
ATC kód: A05AX 
Fenipentol  (1-fenylpentanol) je syntetické choleretikum ze skupiny α-alkylbenzylalkoholů. 
Byl připraven strukturální modifikací p-tolylmethylkarbinolu, jenž byl izolován z oddenku 
kurkumy  (Curcuma  longa,  synonymum Curcuma  domestica) a původně pokládán za její 
obsahovou látku. Později bylo prokázáno, že je to artefakt vznikající při zpracování drogy. 
U pokusných zvířat fenipentol zvyšuje vylučování žluče (jak co do objemu, tak co do zvýšené 
sekrece žlučových kyselin, bilirubinu a kyseliny glukuronové). 
V otevřených  studiích  u  lidí  trpících  funkčními  cholecystopatiemi,  chronickou 
cholecystitidou,   chronickou   cholelitiázou,   dyskinezemi   biliárního   traktu, 
postcholecystektomickým  a  posthepatitickým  syndromem  fenipentol  zlepšil  subjektivní 
příznaky  (např.  bolesti  a  pocity  tlaku  v pravém  podžebří,  tlak  v epigastriu,   eruktaci, 
meteorismus a flatulenci, průjmy, nechutenství, nesnášenlivost tučných či masitých jídel) a 
snížil spotřebu spasmolytik. 
Zaslepené kontrolované klinické studie s fenipentolem nebyly provedeny, účinnost přípravku 
Febichol v terapii dyspeptických obtíží při chronických onemocněních hepatobiliárního traktu 
je však ověřena jejich dlouholetým léčebným používáním, jež bylo zahájeno v letech  1964. 
U psů (po intraduodenálním podání dávek 25, 50 a 100 mg/kg) fenipentol zvýšil plazmatickou 
koncentraci  sekretinu  a  pankreatickou  sekreci  bikarbonátu,  ale  neovlivnil  plazmatickou 
koncentraci gastrinu ani pankreatickou sekreci proteinů. Podobně u lidí (po intrajejunálním 
podání 30 ml 2 % roztoku během 30 minut) fenipentol zvýšil plazmatickou koncentraci 
sekretinu a pankreatickou sekreci bikarbonátu, ale neovlivnil pankreatickou sekreci proteinů. 
Ve  studiích  na  zvířatech  bylo  prokázáno,  že  fenipentol  nemá  systémové  farmakologické 
účinky, s výjimkou nevyjasněného, na velikosti dávky nezávislého snížení pohybové aktivity 
u myší. U myší fenipentol neměl myorelaxační, analgetické ani antikonvulzivní účinky,  u 
potkanů neovlivnil žaludeční sekreci, systolický krevní tlak, srdeční frekvenci ani sekreci 
 
nebo pH moči. U myší fenipentol v dávkách 30 a 100 mg/kg neovlivnil intestinální propulzi, 
v nejvyšší testované dávce (300 mg/kg) mírně zvýšil intestinální propulzi. 
 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Farmakokinetické studie fenipentolu u lidí nebyly provedeny. 
U  potkanů  se  fenipentol  po  perorálním  podání  vstřebává  z tenkého  střeva.  Hepatální 
biotransformace  probíhá  zčásti  přímou  glukuronidací  fenipentolu,  zčásti  odbouráním 
fenipentolu na kyselinu benzoovou, která je po konjugaci s glycinem vylučována ve formě 
kyseliny hippurové. Exkrece fenipentolu je hlavně renální, do 48 hodin se močí vyloučilo 85 % perorální dávky, přibližně z poloviny ve formě fenipentol-glukuronidu a z poloviny ve 
formě kyseliny hippurové. Stolicí se do 48 hodin vyloučilo 10-15 % perorální dávky. 
Podobný  osud  měl  perorálně  podaný  fenipentol  u  králíků,  s tím  rozdílem,  že  byl  téměř 
kvantitativně vyloučen močí ve formě fenipentol-glukuronidu. Jen asi 5 % perorální dávky 
bylo odbouráno na kyselinu benzoovou, jež se po konjugaci s glycinem vyloučila močí ve 
formě kyseliny hippurové. 
 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Akutní toxicita
Fenipentol  se  u  laboratorních  zvířat  (potkanů  a  myší)  vyznačuje  zanedbatelnou  akutní 
toxicitou po perorální aplikaci (smrtné dávky jsou vyšší než 3 gramy fenipentolu na kg tělesné 
hmotnosti). 
Střední  smrtná  dávka  (LD50)  fenipentolu  u  potkaních  samic  po  perorálním  podání  byla 
stanovena  na  3449  mg/kg  (95  %  interval  spolehlivosti  3037-3916 mg/kg), přičemž potkaní 
samci nejsou na fenipentol citlivější než samice (při dávce 3550 mg/kg p.o. byla mortalita 
samců 10 %). 
Střední  smrtná  dávka  (LD50)  fenipentolu  u  myších  samic  po  perorálním  podání  byla 
stanovena  na  6997  mg/kg  (95  %  interval  spolehlivosti  4824-10147 mg/kg), přičemž myší 
samci nejsou na fenipentol citlivější než samice (při dávce 5490 mg/kg p.o. byla mortalita 
samců 20 %). 
Střední smrtná dávka (LD50) fenipentolu u potkaních samic po intraperitoneálním podání 
byla stanovena  na  871  mg/kg  (95 %  interval  spolehlivosti  776-978 mg/kg), přičemž potkaní 
samci nejsou na fenipentol citlivější než samice (při dávce 870 mg/kg i.p. byla mortalita 
samců 40 %). 
Střední smrtná dávka (LD50) fenipentolu u myších samic po intraperitoneálním podání byla 
stanovena  na  713  mg/kg  (95  %  interval  spolehlivosti  650-752 mg/kg), přičemž myší samci 
nejsou na fenipentol citlivější než samice (při dávce 700 mg/kg i.p. byla mortalita samců 
nulová). 
 
 
Subchronická a chronická toxicita
Po šestitýdenním perorálním podávání fenipentolu v dávkách 0,05 ml/kg potkaním samcům 
nedošlo ke změnám hmotnostních přírůstků oproti kontrolním zvířatům, nevyskytly se změny 
histochemického obrazu RNA a indolových derivátů v hepatocytech  a při histologickém 
vyšetření nebyly nalezeny patologické změny v plicích, myokardu, ledvinách, nadledvinách, 
ezofagu ani tenkém střevě. 
Po čtyřtýdenním perorálním podávání fenipentolu v dávkách 50, 100 nebo 200 mg/kg/den 
potkanům obou pohlaví bylo pozorováno statisticky nevýznamně pomalejší přibývání na váze 
u potkaních samic. Vzhled a chování zvířat medikovaných dávkami 50 nebo 100 mg/kg/den 
se  nelišilo  od  kontrolních  zvířat,  u  zvířat  medikovaných  dávkou  200  mg/kg/den  byla 
pozorována mírná sedace. Mezi medikovanými a nemedikovanými zvířaty nebyly v průběhu 
šestiměsíčního  sledování  zjištěny  rozdíly  v počtu  erytrocytů,  hodnotách  hemoglobinu  ani 
v diferenciálním  bílém  krevním  obraze.  Při  postmortálním  histopatologickém  vyšetření 
nebyly nalezeny žádné změny, jež by mohly souviset s podávaným léčivem. 
 
Mutagenní a tumorigenní potenciál
Fenipentol neindukoval genové mutace na prokaryontním modelu Salmonella typhimurium a 
nevykázal mutagenní účinky v testu na mutagenitu na savčích buňkách in vitro. 
Dlouhodobé studie, které by zkoumaly tumorigenní potenciál fenipentolu, nebyly provedeny. 
 
Reprodukční toxikologie
Reprodukční  toxikologie  fenipentolu  není  dostatečně  prozkoumána.  Po  velmi  vysokých 
perorálních  dávkách  fenipentolu  podávaných  březím  myším  a  potkaním  samicím  byly 
zaznamenány reprodukčně toxické účinky, uvedené v následujícím textu (uváděné dávky jsou 
„nejnižší publikované toxické dávky“ (TDLo – lowest published toxic dose)). 
Po perorální aplikaci fenipentolu březím potkaním samicím v dávkách 3500 mg/kg po dobu 13  dnů po  oplodnění  byla  zaznamenána  zvýšená  postimplantační  mortalita  a  zpomalení 
intrauterinního růstu.  
Po perorální aplikaci fenipentolu březím myším samicím v dávkách 700 mg/kg po dobu 7-dnů po oplodnění byla zaznamenána zvýšená postimplantační mortalita. 
Po perorální aplikaci fenipentolu březím potkaním a myším samicím, u obou zvířecích druhů 
v dávkách  7000  mg/kg  po  dobu  7-13  dnů  po  oplodnění,  byly  pozorovány  vývojové 
abnormality muskuloskeletálního systému. 
Po perorální aplikaci fenipentolu březím myším samicím v dávkách 3500 mg/kg po dobu 7-dnů po oplodnění byl u jejich mláďat zaznamenán pokles laktačního indexu. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
glycerol 85%, sodná sůl měďnatého komplexu chlorofylinu, želatina 
 
 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 25 oC, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem 
a vlhkostí. 
 
 
6.5 Druh obalu a velikost balení 
 
a) Lahvička z hnědého skla se šroubovacím PE uzávěrem a pojistným kroužkem, krabička. 
b) PVC/Al blistr, krabička. 
Velikost balení: 50 měkkých tobolek 
 
6.6 Zvláštní opatření pro  likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Noventis, s. r. o. 
Filmová 761 79 Zlín 
Česká republika 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
43/326/69-S/C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
1969 / 30.9. 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
30.9.