sp.zn. sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Gentamicin Lek 80 mg/2 ml injekční/infuzní roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna ampulka se 2 ml injekčního roztoku obsahuje gentamicinum 80 mg (jako gentamicini sulfas). 
 
Pomocné látky se známým účinkem: 
Tento přípravek obsahuje 16 mg propylenglykolu, 1,6 mg methylparabenu, 0,2 mg propylparabenu, 
1,6 mg disiřičitanu sodného v 1 ampulce. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční/infuzní roztok 
Popis přípravku: 
Bezbarvý nebo téměř bezbarvý, čirý roztok. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Gentamicin  Lek  je  indikován  k léčbě  vážných  systémových  infekcí  vyvolaných  aerobními 
gramnegativními mikroorganismy, citlivými na gentamicin, jako jsou např. tyto infekce: 
• sepse 
• závažné opakované infekce močových cest 
• infekce dolních dýchacích cest 
• infekce  centrálního  nervového  systému  (včetně  meningitidy), k systémové  a intratekální 
aplikaci 
• infekce kostí a kloubů 
• endokarditida 
• kožní infekce a infekce měkkých tání 
• infekce popálenin, zranění a chirurgických ran 
• břišní infekce a jejich prevence, zejména po chirurgických výkonech na močových cestách a 
v trávicím ústrojí (obvykle v kombinaci s metronidazolem a klindamycinem). 
 
Gentamicin  je  lék  volby  také  při  léčbě  těžkých  bakteriálních  infekcí  vyvolaných  neznámými 
původci  a  infekcí,  doprovázejících  onemocnění a  situace závažnou  měrou  snižující  odolnost 
 
organismu  (např. diabetes mellitus, leukemie,  terapie  glukokortikoidy).  V těchto  případech  se 
gentamicin obvykle používá v kombinaci s beta-laktamovými antibiotiky. 
Gentamicin  je  účinný  zejména  při  infekcích  vyvolaných  gramnegativními  mikroorganismy  a 
stafylokoky. Je účinný také při závažných novorozeneckých infekcích.  
Je nutné brát v úvahu oficiální doporučení o vhodném použití antibakteriálních látek. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Gentamicin  Lek  se  může  podávat  intramuskulárně, intravenózně nebo  intratekálně.  Dávkování, 
cesta podání a interval mezi jednotlivými dávkami závisí na typu a závažnosti infekce, na citlivosti 
mikroorganismu a na stavu pacienta (na věku, na funkci ledvin). Podání v jediné denní dávce má 
silnější  baktericidní  účinek,  protože  je  dosaženo  vyšší  koncentrace  gentamicinu.  Také 
antibakteriální účinek dávky následující je v důsledku prodlouženého intervalu výraznější. Vhodná 
výchozí  dávka  se  orientačně  vypočte  na  základě  pacientovy  tělesné  hmotnosti.  V jediné  denní 
dávce se gentamicin nepodává pacientům s poruchami imunity, s těžkou poruchou renálních funkcí 
a s infekční endokarditidou a těhotným ženám. 
 
Dospělí, děti (2 – 11 let) a dospívající (12 – 16 let)
Doporučená denní dávka u dětí, dospívajících a dospělých s normální funkcí ledvin je 3-6  mg/kg 
tělesné hmotnosti denně, podaná v jedné (upřednostňováno) až dvou jednotlivých dávek. 
 
Kojenci a batolata (28 dní a 23 měsíců)
Doporučená  denní  dávka  u  dětí  od  1  měsíce  života  je 4,5-7,5  mg/kg  tělesné  hmotnosti  denně, 
podaná v jedné (upřednostňováno) až dvou jednotlivých dávek. 
 
Novorozenci (0 – 27 dní)
Doporučená  denní  dávka u  novorozenců  je  4-7  mg/kg  tělesné  hmotnosti  denně.  Vzhledem 
k delšímu eliminačnímu poločasu má být novorozencům podána v jedné dávce.  
 
Porucha funkce ledvin
Při poruše funkce ledvin je třeba dávkování gentamicinu upravit. Úvodní dávka je stejná jako u 
pacientů  s normální  funkcí  ledvin;  při  další  léčbě  je  však  třeba  prodloužit  intervaly  mezi 
jednotlivými dávkami.  
Protože  clearance  aminoglykosidů  výrazně  koreluje  s clearance  kreatininu,  dá  se  požadované 
dávkování gentamicinu vypočítat na základě clearance kreatininu. 
 
Při stanovení dávek gentamicimu je třeba si uvědomit, že dávkování určené tímto postupem je 
pouze  přibližné  a  že  stejnými  dávkami  může  být  u  různých  pacientů  dosaženo  rozdílných 
koncentrací  gentamicinu  v séru. Proto je  třeba  koncentraci  gentamicinu  sledovat  a  dávkování 
přiměřeně upravovat.  
 
Starší pacienti
U starších pacientů je eliminační poločas gentamicinu prodloužen následkem snížené glomerulární 
filtrace. Snížení glomerulární filtrace se u starších pacientů neprojeví vždy zvýšením koncentrace 
kreatininu v séru. Proto je třeba u starších pacientů stanovovat clearance kreatininu. 
 
Monitorování
Doporučuje  se  sledování  gentamicinu  v séru,  obzvláště  u  starších  pacientů,  novorozenců  a  u 
pacientů se sníženou funkcí ledvin. Vzorky se odebírají na konci dávkovacího intervalu (minimální 
 
koncentrace). Tato minimální koncentrace nemá překročit 2 g/ml,  pokud  je gentamicin podáván 
dvakrát denně, a 1 g/ml, pokud je gentamicin podáván jednou denně. 
 
Intravenózní podání
Dávky jsou stejné jako při podání intramuskulárním. Gentamicin se aplikuje buď přímo pomalou 
intravenózní injekcí (3 – 5 minut, ale ne déle než 15 minut) anebo pomalou infuzí (30 – 60 minut). 
Maximální dávka při přímé intravenózní injekci je pro dospělého pacienta  80  mg  gentamicinu; 
dávku vyšší je nutno podat krátkodobou infuzí. 
 
Podává-li  se  gentamicin  v krátkodobé infuzi, obvyklý objem rozpouštědla (běžného izotonického 
roztoku chloridu sodného 9 mg/ml, tj. 0,9% roztoku, anebo glukózy 50 mg/ml, tj. 5% infuzního 
roztoku  glukózy)  je  100  ml  pro  dospělé;  pro  děti  je  objem  rozpouštědla  přiměřeně  menší, 
v závislosti na dávce. Koncentrace gentamicinu v roztoku nesmí překročit 1 mg/ml (0,1 %). Infuze 
trvá 20 až 30 minut, pokud se podává několikrát denně. Jestliže se celodenní dávka přípravku 
podává jedinou infuzí za den, trvá aplikace 30 až 60 minut. 
 
Maximální  denní  dávka  gentamicinu  je  7,5  mg/kg,  podaná  rozděleně  ve  třech  jednotlivých 
dávkách. 
 
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. 
 
U běžných bakteriálních infekcí se délka léčby řídí průběhem onemocnění. Terapie v rozmezí 7 – 
14 dní je obvykle postačující.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
- Hypersenzitivita na aminoglykosidy. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
U pacientů s pokročilou poruchou funkce ledvin nebo s preexistující hluchotou nitroušního původu 
má být gentamicin použit pouze ve vitální indikaci. 
 
Jelikož  má  gentamicin  vlastnosti  neuromuskulárního  blokátoru,  zvláštní  pozornost  má  být 
věnována  pacientům  s  existujícími  neuromuskulárními  poruchami  (např.  myasthenia  gravis, 
Parkinsonova choroba). 
 
Stejná  pozornost  má  být  věnována  pacientům,  kterým  jsou  souběžně  podávána  myorelaxancia 
(např. u peroperační aplikace gentamicinu).  
 
Léčba gentamicinem může způsobit nadměrný růst rezistentních mikroorganismů. Pokud k tomu 
dojde, má být zahájena odpovídající léčba. 
Při kombinaci gentamicinu s jinými antibiotiky byl pozorován průjem a pseudomembranózní 
kolitida. Tyto diagnózy je třeba vzít v úvahu u každého pacienta, u kterého se během léčby nebo 
bezprostředně po ní objeví průjem. Gentamicin má být vysazen, pokud má pacient během léčby 
závažný průjem a/nebo průjem s příměsí krve, a má být zahájena odpovídající léčba. Léky, které 
inhibují peristaltiku, se nesmí podávat (viz bod 4.8). 
 
 
 
Upozornění
- Aby se předešlo nežádoucím účinkům, doporučuje se průběžné (před, během i po) sledování 
renálních funkcí (kreatinin v séru, clearance kreatininu), funkce vestibulární a kochleární, stejně 
jako hepatálních a laboratorních parametrů. 
- Striktně dávkovat podle clearance kreatininu (nebo sérové koncentrace kreatininu). U pacientů s 
poruchou funkce ledvin, musí být dávkování upraveno podle stavu funkce ledvin. 
- U  pacientů  s  poruchou  funkce ledvin,  kteří  dostávají  další  gentamicin  lokálně  (inhalací, 
endotracheální  instilací)  musí  být  vzato  při  úpravě  dávkování  během  systémové  terapie  do 
úvahy rovněž množství lokálně absorbovaného gentamicinu. 
- Monitoring  sérových  koncentrací  gentamicinu  v  průběhu  léčby,  aby  nedošlo  k  překročení 
maximálních hladin 10-12 mg/l (práh toxicity pro kochleovestibulární systém) při obvyklém 
podávání denní dávky vícekrát denně nebo při minimálních hladinách převyšujících 2 mg/l. 
- Je-li to možné, měla by být délka léčby omezena na 10-14 dnů (viz bod 4.2). 
- Vyvarovat se léčby aminoglykosidy bezprostředně po předchozí léčbě aminoglykosidy; je-li to 
možné, má být mezi nimi interval 7-14 dnů.  
- Vyvarovat se, je-li to možné, současnému podávání jiných ototoxických a nefrotoxických látek. 
Je-li to nevyhnutelné, je obzvláště vyžadován pečlivý monitoring renálních funkcí. 
- Zajistit patřičnou hydrataci a produkci moče. 
 
Gentamicin Lek obsahuje methylparaben, propylparaben, disiřičitan sodný, propylenglykol a sodík. 
 
Přípravek Gentamicin Lek obsahuje methylparaben (E 218) a propylparaben (E 216). 
Mohou způsobit alergické reakce (pravděpodobně zpožděné) a výjimečně bronchospasmus 
Přípravek Gentamicin Lek obsahuje disiřičitan sodný (E 223). 
Vzácně může způsobovat těžké alergické reakce a bronchospasmus. 
Tento  léčivý  přípravek  obsahuje  propylenglykol.  Současné  podávání  s  jakýmkoli  substrátem 
alkoholdehydrogenázy, jako je ethanol, může vyvolat závažné nežádoucí účinky u novorozenců. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1 ampulce, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Antibiotika
Kombinovaná  léčba  vhodnými  antibiotiky  (např.  beta-laktamová  antibiotika)  může  vést 
k synergickému účinku. 
 
Synergické  účinky  byly  popsány  s acylaminopeniciliny    na Pseudomonas    aeruginosa, 
s ampicilinem na Enterococci a s cefalosporiny na Klebsiella pneumoniae. 
 
Potenciálně nefrotoxické a ototoxické léky
Kvůli  zvýšenému  riziku  výskytu  nežádoucích  účinků  je  u  pacientů,  současně  nebo  následně 
léčených  potenciálně  nefrotoxickými  nebo  ototoxickými  léky,  jako  jsou  např.  amfotericin  B, 
kolistin, cyklosporin, cisplatina, vankomycin, kličková diuretika, jako  jsou kyselina etakrynová a 
furosemid, nutný pečlivý monitoring.  
 
V případě, že lék obsahuje cisplatinu, je nutné vzít v úvahu, že nefrotoxicita gentamicinu může být 
zvýšena dokonce ještě 3-4 týdny po podání těchto látek. 
 
Methoxyfluranová anestezie 
Aminoglykosidy mohou zvýšit nefrotoxický účinek methoxyfluranu. Je-li podáván současně, jsou 
možné extrémně závažné nefropatie. Anesteziolog má být před chirurgickým výkonem upozorněn 
na používání aminoglykosidů. 
 
Myorelaxancia a ether
Aktivita    aminoglykosidů ve  smyslu  neuromuskulární  blokády  je  zvyšována etherem    a 
myorelaxancii.  
Je-li gentamicin podáván během nebo bezprostředně po chirurgickém výkonu, neuromuskulární 
blokáda může být zvýšena a prodloužena, jsou-li použity nedepolarizující myorelaxancia. Tyto 
interakce mohou způsobit neuromuskulární blokádu a respirační paralýzu. Kvůli zvýšenému riziku 
mají být takoví pacienti být obzvlášť pečlivě monitorováni. 
Injekce kalcium-chloridu může neuromuskulární blokádu vyvolanou aminoglykosidy zvrátit. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Údaje o podávání gentamicinu těhotným ženám nejsou k  dispozici. Studie na zvířatech prokázaly 
reprodukční  toxicitu gentamicinu (viz  bod  5.3). Gentamicin prostupuje  placentou a  existuje 
potenciální  riziko  poškození  vnitřního  ucha  a  ledvin  plodu.  Proto má být gentamicin  používán 
během těhotenství pouze v případě vitální indikace.  
 
Kojení
Gentamicin se vylučuje do lidského mateřského mléka v malém množství. Pro potenciální závažné 
nežádoucí účinky aminoglykosidů na  kojence má být zváženo přerušení kojení anebo používání 
léčivého přípravku s ohledem na význam podávání léčiva pro matku. 
 
Fertilita
V testech akutní toxicity na laboratorních zvířatech gentamicin neovlivnil fertilitu ani reprodukční 
funkce (viz bod 5.3). 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Nejsou známy. 
  
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Za určitých okolností má gentamicin ototoxické a/nebo nefrotoxické účinky. Porucha funkce ledvin 
je často pozorováno u pacientů léčených gentamicinem a po vysazení léčby je obvykle reverzibilní. 
Ve většině případů je nefrotoxicita spojena s nepřiměřeně vysokými dávkami nebo prolongovanou 
léčbou, preexistujícími renálními abnormalitami nebo je spojena s podáváním jiných látek, o nichž 
je známo, že jsou nefrotoxické. 
 
Nežádoucí účinky, které se mohou v průběhu terapie gentamicinem objevit, se podle frekvence 
výskytu třídí takto: 
- velmi časté ( ≥1/10) 
- časté (≥1/100 až <1/10) 
- méně časté (≥1/1 000 až <1/100) 
- vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) 
- velmi vzácné (<10 000) 
- není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
 
V každé této skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny sestupně podle závažnosti, v souladu 
s terminologií MedDRA. 
 
Frekvence nežádoucích účinků na jednotlivé orgánové systémy: 
 
Infekce a infestace
Není známo : superinfekce (způsobená bakteriemi rezistentními na gentamicin),     
pseudomembranózní kolitida. 
 
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: Trombocytopenie, leukopenie, anémie, eozinofilie, granulocytopenie 
Vzácné: Syndrom  charakterizovaný  hypokalemií, hypokalcemií  a hypomagnesemií - při 
dlouhodobé terapii (déle než 4 týdny) vysokými dávkami gentamicinu. 
 
Poruchy imunitního systému
Není známo: anafylaktické reakce (včetně anafylaktického šoku) a hypersenzitivita 
 
Poruchy nervového systému
Není  známo: poškození  sluchového  nervu  (n.  VIII), porucha  vestibulárního  ústrojí  a  porucha 
sluchu. 
 
V případě ototoxických reakcí převažují vestibulární poruchy. Poruchy sluchu nejdříve postihuji 
vysokofrekvenční rozmezí a jsou většinou ireverzibilní. Nejdůležitějším rizikovým faktorem je již 
existující renální insuficience. Riziko navíc roste s výší celkové a denní dávky. 
 
Příznaky  ototoxického  působení  jsou  např.  vertigo,  tinitus,  ztráta  sluchu,  nauzea,  zvracení, 
nystagmus. 
 
Velmi vzácné: polyneuropatie a periferní parestezie. 
 
Jelikož má gentamicin vlastnosti neuromuskulárního blokátoru, zvláštní pozornost je vyžadována u 
pacientů s poruchou neuromuskulárního přenosu (např. myasthenia gravis, Parkinsonova choroba) 
stejně jako při souběžném podávání myorelaxancií. 
 
Poruchy ucha a labyrintu
Není známo: ireverzibilní ztráta sluchu, hluchota. 
 
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: Reverzibilní zvýšení jaterních enzymů (aminotransferázy, alkalická fosfatáza) a sérových 
koncentrací bilirubinu. 
 
Poruchy ledvin a močových cest
Časté: Porucha funkce ledvin. Renální dysfunkce, jako je porucha rychlosti glomerulární filtrace, je 
pozorována  u  přibližně  10  %  pacientů  a  je  většinou  reverzibilní.  Nejdůležitějšími  rizikovými 
faktory jsou vysoká celková dávka, dlouhodobá léčba a zvýšené sérové hladiny (vysoké nejnižší 
hladiny). Dalšími rizikovými faktory jsou věk, hypovolemie a šok. 
Mezi  klinické  známky  poškození  ledvin  patří:  proteinurie,  cylindrurie,  hematurie,  oligurie  a 
zvýšené hladiny kreatininu a urey v séru.  
 
Velmi  vzácné: akutní  selhání  ledvin,  syndrom  podobný  Fanconiho  syndromu  (Fanconi-like 
syndrom) u pacientů dlouhodobě léčených vysokými dávkami. 
 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Není známo: Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza. 
 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Není známo: bolest v místě aplikace. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat  ve  sledování  poměru  přínosu a  rizik  léčivého  přípravku.  Žádáme  zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, 
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Gentamicin  má úzké  terapeutické  rozmezí.  V případě  akumulace  (např.  jako následek poruchy 
funkce ledvin) se může objevit porucha funkce ledvin a poškození vestibulokochleárního nervu. 
 
Léčba při předávkování
Přerušit  léčbu.  Žádné  specifické  antidotum  není.  Gentamicin  může  být  z  krve  odstraněn 
hemodialýzou (peritoneální dialýzou je odstranění pomalejší a není kontinuální). 
 
Léčba neuromuskulární blokády
V případě neuromuskulární blokády (obvykle vyvolané interakcemi, viz bod 4.5) se doporučuje 
podání kalcium-chloridu a může být zapotřebí zavést řízené dýchání. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Aminoglykosidová antibiotika, jiné aminoglykosidy, gentamicin 
ATC kód: J01GBMechanismus účinku 
Gentamicin je baktericidní antibiotikum, které se ireverzibilně váže na 30S-podjednotku ribozomů, 
a tím inhibuje proteinovou syntézu a růst bakterií. 
Mechanismy rezistence
Rezistence bakterií na gentamicin je dána změnami ribozomů, neúčinností transferu gentamicinu do 
buňky  a  dekompozicí  gentamicinu  různými  enzymy.  Tento  poslední  mechanismus  má  pro 
rezistenci  v klinické praxi největší význam. V průběhu léčby se rezistence na gentamicin vyvine 
velmi vzácně. 
 
Hraniční hodnoty
Hraniční koncentrace MIC (minimální inhibiční koncentrace) EUCAST pro gentamicin (verze 3.1, 
2013): 
Patogen Citlivý Rezistentní 
Enterobacteriaceae
Pseudomonas spp.  
Acinetobacter spp.  
Staphylococcus spp. 
Staphylococcus aureus 
 ≤ 2 mg/l 
 ≤ 4 mg/l 
 ≤ 4 mg/l
 ≤ 1 mg/l 
≤ 1 mg/l 
> 4 mg/l 
> 4 mg/l 
> 4 mg/l 
> 1 mg/l 
> 1 mg/l 
 
Koaguláza-negativní 
stafylokoky
Enterococcus spp. 
Hraniční koncentrace
druhově nezávislé H. influenzae 
M. catarrhalis  
≤ 1 mg/l 
 
 Poznámka 
≤ 2 mg/l 
  NP 
 
> 1 mg/l 
 
Poznámka 
> 4 mg/l 
 NP 
 
Test vysoké aminoglykosidové rezistence. Enterokoky mají vlastní rezistenci na aminoglykosidy 
a proto je monoterapie aminoglykosidy neúčinná. Pravděpodobná je synergie mezi aminoglykosidy 
a peniciliny nebo glykopeptidy proti enterokokům bez získané vysoké rezistence. Z tohoto důvodu 
je veškeré testování určeno k rozlišení mezi  vlastní a vysokou získanou rezistencí. Negativní test: 
Izoláty  s gentamicinem  s MIC ≤128  mg/l  nebo průměrem  ≥8  mm.  Izolát  je  divoký  typ  pro 
gentamicin  a  má  nízkou vlastní  rezistenci.  To  nemusí  platit  pro  ostatní  aminoglykosidy.  Lze 
předpokládat  synergii  s peniciliny  nebo  glykopeptidy, pokud  je  izolát  citlivý  na  penicilin  nebo 
glykopeptidy. Pozitivní test: Izoláty s gentamicinem  s MIC >128 mg/l nebo průměrem <8  mm. 
Izolát má vysokou rezistenci na gentamicin a další aminoglykosidy kromě streptomycinu, který 
v případě  potřeby  musí  být  testován  zvlášť.  Není  žádná  synergie  mezi  peniciliny  nebo 
glykopeptidy. 
 
Druhově  nezávislé  kritické  koncentrace  byly  stanoveny  na  základě  farmakokinetických  a 
farmakodynamických údajů pro intravenózní dávkování gentamicinu 3-4,5 mg/kg/den. Při absenci 
farmakokinetických a farmakodynamických dat jsou kritické koncentrace určeny hlavně na základě 
farmakokinetických dat a dřívějších kritických koncentrací. 
 
NP = možné cíle terapie gentamicinem, ale není dostatek průkazů na určení kritické koncentrace. 
 
Antibakteriální spektrum
Přednostní  rezistence  vybraných  mikrobiálních  druhů  může  být  variabilní  jak  v rozdílných 
oblastech,  tak  i  v průběhu  času,  a  zejména  při  léčbě  těžkých  infekcí  je  vhodné  získat  lokální 
informace o rezistenci. Podle potřeby je nutné vyžádat radu experta, jestliže převládající rezistence 
je taková, že účinnost léčiva je přinejmenším u některých typů infekcí sporná. 
  
Gentamicin je účinný proti některým grampozitivním organismům (Staphylococcus  spp.) a  proti 
široké škále gramnegativních mikroorganismů: 
Gramnegativní bakterie citlivé na gentamicin: 
- většina enterobakterií: Escherichia coli, Enterobacter spp., Klebsiella, Proteus (indolpozitivní i 
indolnegativní), Salmonella,     Shigella,     Providencia,     Serratia,     Citrobacter,     Hafnia, 
Edwardsiella, 
- Pseudomonas aeruginosa,
- Brucella,     Moraxella,     Pasteurella     multocida,     Francisella     tularensis,     Acinetobacter 
calcoaceticus, Aeromonas spp, 
- Campylobacter pylori, C. jejuni. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Maximální  koncentrace  0,5  až  2  hodiny  po  intramuskulárním  podání  80  mg  gentamicinu  se 
pohybuje od 4 do 12 g/ml. Podobné koncentrace jsou dosaženy také po intravenózní infuzi. 
 
 
Distribuce
Distribuční objem gentamicinu přibližně odpovídá objemu extracelulární tekutiny. U novorozenců 
činí voda až 70-75 % tělesné hmotnosti, u dospělých je to 50-55 %. Podíl extracelulární tekutiny je 
vyšší  (40  %  tělesné  hmotnosti  v porovnání  s 25  %  u dospělých).  Z toho  důvodu  je  distribuční 
objem gentamicinu na kilogram tělesné hmotnosti ovlivněn a snižuje se s rostoucím věkem od 0,do  0,7  l/kg  pro  předčasně  narozené  novorozence,  do  0,25  l/kg  pro  dospívající.  Vyšší  objem 
distribuce na kilogram tělesné hmotnosti znamená, že pro odpovídající maximální koncentraci je 
třeba podat vyšší dávku na kilogram tělesné hmotnosti. 
Gentamicin  se  váže  na  plazmatické  proteiny  z cca  10  až  30  %.  Hematoencefalickou  bariérou 
proniká špatně, v likvoru nedosáhne zvýšených hladin ani při meningitidě. 
Gentamicin prostupuje placentou, ve fetálním oběhu dosahuje zhruba 40 % koncentrace přítomné v 
mateřské krvi.  
Eliminační poločas gentamicinu je 2,5 hodiny a při poruše renálních funkcí je prodloužen.  
 
Biotransformace
Gentamicin se v organismu nemetabolizuje. 
 
Eliminace
Gentamicin  se  vylučuje  v nezměněné,  mikrobiologicky aktivní formě přednostně ledvinami. U 
pacientů s normální funkcí ledvin je eliminační poločas přibližně 2 až 3 hodiny. U novorozenců je 
rychlost eliminace snížena z důvodu nevyvinutých renálních funkcí. 
Eliminační poločas se u novorozenců v gestačním věku 26 až 34 týdnů pohybuje okolo 8 hodin 
v porovnání s přibližně 6,7 hodinami u novorozenců v gestačním věku 35 až 37 týdnů. Hodnoty 
clearance se pak rovněž zvyšují z přibližně 0,05 l/hod u novorozenců v gestačním věku 27 týdnů na 
0,2 l/hod u novorozenců v gestačním věku 40 týdnů.  
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Testy akutní toxicity prokázaly nízkou toxicitu gentamicinu u myší, potkanů, králíků, morčat a 
opic. Hodnoty LD50 ležely mezi 20 mg/kg a 180 mg/kg po intravenózním podání a mezi 430 mg/kg 
a 780 mg/kg po podání intramuskulárním. Po opakovaném podávání dávek až 200 mg/kg denně 
potkanům, králíkům, psům a morčatům po dobu až 50 dní byly toxické změny zjištěny především v 
ledvinách a sluchovém ústrojí. Po opakované aplikaci se v místě podání objevily topické toxické 
účinky. 
Gentamicin  neovlivnil fertilitu ani reprodukční  funkce.  U laboratorních zvířat byly pozorovány 
embryotoxické účinky.  
Gentamicin nemá mutagenní ani karcinogenní účinky. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Dinatrium-edetát 
methylparaben (E218)
disiřičitan sodný (E223)  
propylenglykol  
propylparaben (E216) 
hydroxid sodný (pro úpravu pH)  
kyselina sírová (pro úpravu pH)  
voda pro injekci 
 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Beta-laktamová  antibiotika  mohou in  vitro a  méně  často in  vivo inaktivovat  gentamicin.  Tato 
reakce je významná, zejména použije-li se spolu s gentamicinem penicilin, karbenicilin a tikarcilin, 
a objeví se hlavně in vitro; proto se gentamicin a beta-laktamová antibiotika nesmějí mísit ve stejné 
injekční stříkačce nebo infuzní lahvi.  
 
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou 
uvedeny v bodě 6.6. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
let 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Bezbarvá skleněná ampulka označená zeleným identifikačním proužkem a červenou tečkou. 
 
10 ampulek s 2 ml roztoku. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
Roztok je bezbarvý nebo téměř bezbarvý, je čirý a neobsahuje viditelné částice. 
  
Před  aplikací  je  třeba roztok  k injekci/infuzi  pečlivě prohlédnout,  aby  se  zajistilo,  že  je  čirý, 
neobsahuje  sraženiny  a  nezměnil  barvu.  Jestliže  je  vzhled  přípravku  pozměněn,  roztok 
k injekci/infuzi nepoužívejte. 
 
Gentamicin se ke krátkodobé intravenózní infuzi ředí do 100 ml 0,9% roztokem chloridu sodného 
pro injekci (9 mg/ml) anebo 5% roztokem glukózy pro infuzi (50 mg/ml). Koncentrace gentamicinu 
v roztoku nesmí překročit 1 mg/ml. 
  
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana, Slovinsko  
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
15/ 278/91-B/C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 28.8.Datum posledního prodloužení registrace: 12.6. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
19. 4.