Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Memantine Vipharm 10 mg potahované tablety
Memantine Vipharm 20 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje memantini hydrochloridum 10 mg, což odpovídá memantinum 
8,31 mg. 
Pomocné látky se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 144,32 mg laktosy (ve 
formě monohydrátu). 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje memantini hydrochloridum 20 mg, což odpovídá memantinum 
16,62 mg. 
Pomocné látky se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 288,63 mg laktosy (ve 
formě monohydrátu) . 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahované tablety.  
 
Bílé, potahované, kulaté (8 mm) bikonvexní tablety s širokou půlicí rýhou citlivou na tlak na jedné 
straně a vyraženým označením “M9MN“ a “10“ na druhé straně tablety.  
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.  
 
Růžové, potahované, podlouhlé (13,5 x 6,6 mm) bikonvexní tablety s širokou půlicí rýhou citlivou 
na tlak na jedné straně a vyraženým označením “M9MN 20“ na druhé straně tablety.  
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.  
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou formou Alzheimerovy choroby.  
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Léčba musí být zahájena a prováděna pod dohledem lékaře se zkušenostmi v diagnostice a léčbě 
demence Alzheimerova typu.  
 
Dávkování
Podmínkou zahájení léčby je dostupnost pečovatele, který bude pravidelně sledovat užívání 
léčivého přípravku pacientem. Diagnóza musí být stanovena podle v současné době platných 
diagnostických postupů. Snášenlivost a dávkování memantinu je třeba pravidelně posuzovat nejlépe 
během tří měsíců po zahájení terapie. Klinický přínos memantinu a snášenlivost léčby pacientem je 
třeba i nadále pravidelně vyhodnocovat podle současných klinických doporučení pro léčbu. 
Udržovací terapie memantinem může pokračovat, dokud je přínosná a pacientem snášená. Pokud již 
není terapeutický účinek patrný nebo pokud pacient léčbu přestal snášet, je třeba zvážit ukončení 
léčby memantinem.  
 
Dospělí 
 
Titrace dávky 
  
<10 mg><20mg> 
Maximální denní dávka je 20 mg. Z důvodů snížení rizika výskytu nežádoucích účinků se udržovací 
dávky dosahuje postupnou vzestupnou titrací denní dávky po 5 mg týdně během prvních 3 týdnů 
léčby následovně:  
 
1. týden (1. až 7. den):  
Pacient má užívat polovinu 10mg potahované tablety (5 mg) denně po dobu 7 dnů.  
 
2. týden (8. – 14. den):  
Pacient má užívat jednu 10mg potahovanou tabletu denně po dobu 7 dnů.  
 
3. týden (15. až 21. den):  
Pacient má užívat jeden a půl 10mg potahované tablety (15 mg) denně po dobu 7 dnů.  
 
Od týdne 4 dále:  
Pacient má užívat dvě 10mg potahované tablety (20 mg) denně nebo jednu 20mg potahovanou 
tabletu denně.  
 
Udržovací dávka 
Doporučená udržovací dávka je 20 mg denně.  
 
Starší pacienti 
Na základě poznatků z klinických studií je doporučená dávka pro pacienty starší 65 let 20 mg denně 
(dvě 10mg potahované tablety nebo jedna 20mg potahovaná tableta), jak je uvedeno výše.  
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 50 – 80 ml/min) není nutná 
úprava dávky. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30 – ml/min) má denní dávka být 10 mg denně. Pokud je tato dávka pacientem minimálně 7 dnů dobře 
snášena, může být dle schématu titrace dávky zvýšena až na 20 mg denně. U pacientů s těžkou 
poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 5 – 29 ml/min) má denní dávka být 10 mg.  
 
Porucha funkce jater
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh A a Child-Pugh B) není 
nutná úprava dávky. Nejsou k dispozici údaje o použití memantinu u pacientů s  těžkou poruchou 
funkce jater. Podávání přípravku Memantine Vipharm se u pacientů s těžkou poruchou funkce jater 
nedoporučuje.  
 
Pediatrická populace
Údaje nejsou k dispozici.  
 
Způsob podání
Memantine Vipharm se podává perorálně jednou denně a má se užívat každý den ve stejnou dobu. 
Potahované tablety se mohou užívat s jídlem nebo nalačno.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Opatrnost se doporučuje u pacientů s epilepsií, s předchozí anamnézou křečí nebo u pacientů s  
predispozičními faktory pro epilepsii.  
 
Je třeba se vyvarovat současné léčbě antagonisty N-methyl-D-aspartátu (NMDA), jako jsou 
amantadin, ketamin nebo dextromethorfan. Tyto léčivé látky působí na stejném receptorovém 
systému jako memantin a nežádoucí účinky (hlavně související s centrálním nervovým systém 
(CNS)) by tudíž mohly být častější nebo výraznější (viz také bod 4.5).  
 
Přítomnost některých faktorů, jež mohou zvýšit pH moči (viz bod 5.2 Eliminace), vyžaduje pečlivé 
sledování pacienta. Mezi tyto faktory patří zásadní změny stravovacích zvyklostí, např. přechod z 
masité stravy na vegetariánskou nebo požití velkého množství alkalizujících žaludečních pufrů. 
Zvýšení pH moči může nastat též při renální tubulární acidóze (RTA) nebo při závažné infekci 
močových cest způsobené bakterií rodu Proteus. 
 
Z většiny klinických studií byli vyloučeni pacienti s nedávno prodělaným infarktem myokardu,  
nekompenzovaným městnavým srdečním selháním (NYHA III-IV) nebo nekontrolovanou 
hypertenzí. Proto jsou u těchto pacientů pouze omezené zkušenosti a případná léčba má probíhat za 
jejich pečlivého sledování.  
 
Intolerance laktosy
Tento přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí 
galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento 
přípravek užívat. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Vzhledem k farmakologickému působení a mechanismu účinku memantinu může dojít k 
následujícím interakcím:  
 
• Mechanismus účinku naznačuje, že účinky L-dopy, dopaminergních agonistů a 
anticholinergik se mohou zvýšit při současné léčbě antagonisty NMDA, mezi něž patří 
memantin. Účinek barbiturátů a neuroleptik se může snížit. Při současném podání 
memantinu s myorelaxancii dantrolenem nebo baklofenem může dojít k ovlivnění jejich 
účinku, což může vyžadovat úpravu dávky.  
 
• Je třeba se vyvarovat souběžného podávání memantinu a amantadinu vzhledem k riziku  
farmakotoxické psychózy. Obě léčivé látky jsou chemicky podobní antagonisté NMDA. To  
může platit též pro ketamin a dextromethorfan (viz také bod 4.4). Byla publikována jedna  
kasuistika vztahující se k možnému riziku kombinace memantinu a fenytoinu.  
 
• Některé další léčivé látky, jako cimetidin, ranitidin, prokainamid, chinidin, chinin a nikotin,  
které využívají stejný kationtový transportní systém v ledvinách jako amantadin, mohou  
případně interagovat s memantinem, což vede k možnému riziku zvýšení plazmatických  
hladin.  
 
• Existuje možnost snížení hladiny hydrochlorothiazidu v séru, pokud je memantin užíván 
současně s hydrochlorothiazidem (HCT) nebo s jakoukoli kombinací obsahující HCT. 
 
• Ze zkušenosti po uvedení přípravku na trh bylo zaznamenáno několik ojedinělých případů 
zvýšení hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru (INR) u pacientů užívajících  
současně warfarin. Ačkoli nebyla nalezena přímá souvislost, doporučuje se u pacientů 
současně léčených perorálními antikoagulancii pečlivé sledování protrombinového času 
nebo INR.  
 
Ve studiích farmakokinetiky (FK) při podávání jednotlivé denní dávky mladým zdravým subjektům  
nebyla prokázána žádná významná interakce mezi léčivými látkami při podávání memantinu s  
glyburidem/metforminem nebo donepezilem.  
 
V klinické studii u mladých zdravých subjektů nebyl prokázán žádný významný vliv memantinu na 
farmakokinetiku galantaminu.  
 
Memantin neinhibuje in vitro žádný z těchto systémů: CYP 1A2, 2A6, 2C9, 2D6, 2E1, 3A, 
monooxygenázu s flavinem, epoxidhydrolázu ani sulfatační pochody.  
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
Údaje o podávání memantinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na 
zvířatech naznačují možnost zpomalení nitroděložního růstu při expozičních hladinách identických 
nebo mírně vyšších, než kterých je dosahováno u člověka (viz bod 5.3). Možné riziko pro člověka 
není známo. Memantin se nemá v těhotenství užívat, pokud to není zcela nezbytné.  
 
Kojení 
Není známo, zda se memantin vylučuje do mateřského mléka, je to však pravděpodobné vzhledem 
k lipofilitě léčivé látky. Ženy užívající memantin nemají kojit.  
 
Fertilita
Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky memantinu na fertilitu mužů a žen. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Středně těžká až těžká forma Alzheimerovy choroby obvykle narušuje schopnost řízení motorových  
vozidel a omezuje schopnost obsluhovat stroje. Navíc přípravek Memantine Vipharm má mírný 
nebo středně významný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje, takže ambulantní pacienti mají 
být upozorněni, že musí být velmi opatrní.  
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu
Do klinických studií lehké až těžké demence bylo zařazeno 1784 pacientů léčených memantinem a 
1595 pacientů placebem, přičemž celkový výskyt nežádoucích účinků se nelišil u pacientů 
užívajících memantin v porovnání se skupinou s placebem. Nežádoucí účinky byly obvykle mírné 
až středně závažné. Nejčastější nežádoucí účinky, jejichž frekvence výskytu byla vyšší ve skupině 
léčené memantinem v porovnání se skupinou s placebem, byly závratě (6,3 % vs. 5,6 %), bolest 
hlavy (5,2 % vs. 3,9 %), zácpa (4,6 % vs. 2,6 %), somnolence (3,4 % vs. 2,2 %) a hypertenze (4,% vs. 2,8 %).  
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky uvedené v tabulce níže byly získány v klinických studiích s 
memantinem a ze zkušeností po jeho uvedení na trh.  
 
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů s použitím následující klasifikace:  
velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až 
<1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině 
četností jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti.  
 
TŘÍDY ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮ ČETNOST NEŽÁDOUCÍ ÚČINEK
Infekce a infestace Méně časté  Mykotické infekce
Poruchy imunitního systému Časté  Léková hypersenzitivita
Psychiatrické poruchy Časté  Somnolence 
  Méně časté  Zmatenost   
  Méně časté  Halucinace  Není známo  Psychotické reakcePoruchy nervového systému Časté  Závratě 
 
 Časté Poruchy rovnováhy  
  Méně časté  Poruchy chůze  
  Velmi vzácné  Záchvaty křečí 
Srdeční poruchy Méně časté  Srdeční selhání
Cévní poruchy  Časté  Hypertenze 
  Méně časté  Žilní trombóza/trombembolismus 
Respirační, hrudní a  
mediastinální poruchy
Časté  Dyspnoe  
Gastrointestinální poruchy Časté  Zácpa
  Méně časté  Zvracení 
  Není známo  PankreatitidaPoruchy jater a žlučových cest Časté Zvýšené hodnoty jaterních testů 
 Není známo Hepatitida 
Celkové poruchy a reakce  
v místě aplikace
Časté  Bolest hlavy 
  Méně časté  Únava 
1Halucinace byly pozorovány převážně u pacientů s těžkou Alzheimerovou chorobou.  
2Ojedinělá hlášení z postmarketingových zkušeností.  
 
Alzheimerova choroba bývá spojována s výskytem deprese, sebevražedných představ a sebevraždy.  
Podle postmarketingových zkušeností byly tyto účinky hlášeny i u pacientů léčených memantinem.  
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Zkušenosti s předávkováním v klinických studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou pouze  
omezené.  
 
Symptomy
V případě relativně významného předávkování (200 mg a 105 mg/den, po dobu 3 dnů) se objevily 
pouze symptomy jako únava, slabost a/nebo průjem, případně předávkování proběhlo bez 
jakýchkoli symptomů. Při požití dávek, které nepřesáhly 140 mg nebo u kterých dávka nebyla 
známa, se projevilo ovlivnění centrálního nervového systému (zmatenost, ospalost, somnolence, 
vertigo, agitovanost, agresivita, halucinace a poruchy chůze) a/nebo gastrointestinálního traktu 
(zvracení a průjem).  
 
V případě nejvyššího předávkování pacient přežil požití celkové dávky 2000 mg memantinu s 
účinky na centrální nervový systém (kóma trvající 10 dní, později diplopie a agitovanost). 
Pacientovi byla podána symptomatická léčba a provedena plazmaferéza. Pacient se zotavil bez 
trvalých následků.  
 
V případě jiného významného předávkování pacient také přežil a zotavil se. Tento pacient požil mg memantinu perorálně. U pacienta se objevily symptomy ovlivnění funkce centrálního nervového 
systému jako neklid, psychóza, zrakové halucinace, zvýšené sklony ke křečím, somnolence, stupor 
a bezvědomí.  
 
Léčba
V případě předávkování je léčba symptomatická. Neexistuje specifické antidotum pro případ 
intoxikace či předávkování. Dle potřeby je možno použít standardní klinické postupy k odstranění 
léčivé látky, např. výplach žaludku, podání aktivního uhlí (přerušení případného enterohepatálního 
oběhu), acidifikace moči a forsírovaná diuréza.  
 
Pokud se projeví známky a symptomy nadměrné stimulace CNS, má být pečlivě zvážena 
symptomatická léčba.  
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, ostatní léčiva proti demenci 
ATC kód: N06DX01  
 
Přibývají důkazy, že narušená činnost glutamátergní neurotransmise, zvláště na NMDA 
receptorech, přispívá k projevu příznaků a postupné progresi onemocnění u neurodegenerativní 
demence.  
 
Memantin je nekompetitivní antagonista receptorů NMDA, závislý na napětí, se středně silnou  
afinitou. Upravuje účinky patologicky zvýšené tonické hladiny glutamátu, která může vést k 
dysfunkci neuronů.  
 
Klinické studie
Do pivotní klinické studie hodnotící monoterapii memantinem bylo zařazeno 252 ambulantních 
pacientů se středně těžkou až těžkou formou Alzheimerovy choroby (celkové skóre  
Mini Mental State Examination - MMSE před léčbou 3 – 14). Studie prokázala příznivý vliv 
6měsíční léčby memantinem ve srovnání s placebem [analýza pozorovaných případů dle clinician ́s 
interview based impression of change (CIBIC-plus): p=0,025; Alzheimer ́s disease cooperative 
study – activities of daily living (ADCS-ADLsev): p=0,003; severe impairment battery (SIB): 
p=0,002].  
 
Do pivotní klinické studie léčby pacientů s lehkou až středně těžkou formou Alzheimerovy choroby  
(celkové skóre MMSE před léčbou 10-22) hodnotící monoterapii memantinem bylo zařazeno 403  
pacientů. Pacienti léčení memantinem vykazovali statisticky významně lepší účinek oproti 
pacientům užívajícím placebo na primární cílové parametry ve 24. týdnu (poslední provedené 
sledování - LOCF): Alzheimer ́s disease assessment scale (ADAS-cog) (p=0,003) a CIBIC-plus 
(p=0,004).  
Do jiné monoterapeutické studie lehké až středně těžké formy Alzheimerovy choroby bylo 
randomizováno 470 pacientů (celkové skóre MMSE před léčbou 11 – 23). V prospektivně 
definované primární analýze nebylo ve 24. týdnu dosaženo statistické významnosti v ovlivnění 
primárního cílového parametru účinnosti.  
 
Metaanalýza pacientů ze šesti placebem kontrolovaných, 6měsíčních studií fáze III u pacientů se 
středně těžkou až těžkou formou Alzheimerovy choroby (celkové skóre MMSE před léčbou < 20) 
prokázala statisticky významný příznivý účinek memantinu v oblasti kognitivní, celkové a funkční 
(přičemž v metaanalýze byli zahrnuti pacienti léčeni pouze monoterapií memantinem nebo 
současně stabilní dávkou inhibitorů acetylcholinesterázy). Pokud u pacientů bylo zjištěno zhoršení 
ve všech třech oblastech, výsledky ukázaly statisticky významný účinek memantinu v prevenci 
zhoršení, jelikož ke zhoršení ve všech třech oblastech docházelo dvakrát častěji u pacientů 
užívajících placebo (21% vs. 11%, p<0,0001). 
  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Memantin má absolutní biologickou dostupnost přibližně 100%. Tmax je 3 až 8 hodin. Nic  
nenasvědčuje ovlivnění absorpce memantinu potravou.  
 
Distribuce
Při denních dávkách 20 mg se plazmatické koncentrace memantinu v ustáleném stavu pohybují v 
rozmezí 70 až 150 ng/ml (0,5-1 μmol) s velkými inter-individuálními odchylkami. Při užívání 
denních dávek v rozmezí 5 až 30 mg byla vypočítána průměrná hodnota poměru mozkomíšní mok 
(CSF)/sérum ve výši 0,52. Distribuční objem je okolo 10 l/kg. Přibližně 45 % memantinu se váže na 
proteiny krevní plazmy.  
 
Biotransformace
V krevním oběhu člověka se nachází 80 % memantinu v nezměněné formě. Hlavními metabolity u 
člověka jsou N-3,5-dimethyl-gludantan, směs isomerů 4- a 6- hydroxymemantinu a 1-nitroso-3,dimethyl-adamantan. Žádný z těchto metabolitů nevykazuje aktivitu NMDA antagonisty. In vitro 
nebyl zjištěn žádný metabolický pochod katalyzovaný cytochromem P 450.  
Ve studii s perorálně podávaným značeným memantinem 14C bylo průměrně 84 % podané dávky  
detekováno během 20 dnů, více než 99 % se vyloučilo ledvinami.  
 
Eliminace
Eliminace memantinu probíhá podle jednoduché exponenciální křivky s terminálním poločasem t½ 
60 až 100 hodin. U dobrovolníků s normální funkcí ledvin činí celková clearance (Cltot) ml/min/1,73 m² a je částečně dosažena tubulární sekrecí.  
V ledvinách dochází též k tubulární reabsorpci, pravděpodobně zprostředkované kationtovými  
transportními proteiny. Podíl renální eliminace memantinu v prostředí zásadité moči se může snížit 
až 9násobně (viz bod 4.4). Zásaditá moč může být následkem zásadní změny stravovacích 
zvyklostí, např. při přechodu z masité stravy na vegetariánskou nebo při požití velkého množství 
alkalizujících žaludečních pufrů.  
 
Linearita
Studie u dobrovolníků prokázaly lineární farmakokinetiku v dávkovém rozmezí 10 až 40 mg.  
 
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Při dávce 20 mg denně dosahují hladiny memantinu v CSF hodnoty ki (ki = inhibiční konstanta) 
memantinu, která činí 0,5 μmol v mozkové kůře čelního laloku člověka. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
V krátkodobých studiích na potkanech způsobuje memantin podobně jako jiní antagonisté NMDA  
neuronální vakuolizaci a nekrózu (Olneyovy léze) pouze při dávkách, které vedou k velmi vysokým  
maximálním sérovým koncentracím. Vakuolizaci a nekróze předcházela ataxie a jiné preklinické  
známky. Jelikož tyto jevy nebyly pozorovány v dlouhodobých studiích s hlodavci ani s jinými  
živočišnými druhy, není znám jejich význam pro klinickou praxi.  
 
Oftalmologické nálezy byly rozporně zjištěny ve studiích toxicity po opakovaném podání u 
hlodavců a psů, nikoli však u opic. Při specifických oftalmoskopických vyšetřeních v rámci 
klinických studií s memantinem nebyly objeveny žádné oční změny.  
 
U hlodavců byla pozorována fosfolipidóza u plicních makrofágů způsobená hromaděním 
memantinu v lyzozomech. Tento jev je znám i u jiných léčivých látek s kationtovými amfifilními 
vlastnostmi. Existuje možná souvislosti mezi akumulací memantinu a vakuolizací pozorovanou v 
plicích. Tento jev byl pozorován jen při vysokých dávkách u hlodavců. Klinický význam těchto 
zjištění není znám.  
 
Standardní testování memantinu neprokázalo jeho genotoxicitu. V celoživotních studiích 
prováděných na myších a potkanech nebyly nalezeny důkazy svědčící pro karcinogenitu. Memantin 
nebyl teratogenní u potkanů a králíků ani při dávkách toxických pro březí samice a neprokázal 
žádný nepříznivý vliv na plodnost. U potkanů byl zaznamenán pomalejší růst plodu při expozičních 
hladinách stejných nebo mírně vyšších, než které jsou dosahovány u člověka.  
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
Jádro tablety  
Monohydrát laktosy
Mikrokrystalická celulosa  
Mastek 
Koloidní bezvodý oxid křemičitý  
Magnesium-stearát  
Potah tablety  
Monohydrát laktosy 
Hypromelosa
Oxid titaničitý (E 171) 
Makrogol 4000 
Žlutý oxid železitý (E172) <20 mg>
Červený oxid železitý (E172) <20 mg> 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se.  
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky.  
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/Al blistry 
Síla 10 mg:  
blistry obsahující 10, 14, 20, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90, 98, 100, 112 nebo 120 tablet a  
jednodávkový blistr obsahující 30x1 tabletu  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
 
Síla 20 mg:  
blistry obsahující 10, 14, 20, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90, 98, 100, 112 nebo 120 tablet a  
jednodávkový blistr obsahující 30x1 tabletu 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky.  
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Vipharm S.A. 
ul. A. i F. Radziwiłłów 05-850 Ożarów Mazowiecki 
Polsko 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
10 mg: 06/489/13-C 
20 mg: 06/490/13-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 11. 12. Datum prodloužení registrace: 25. 04.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
29. 09.