Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Memigmin 10 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje memantini hydrochloridum 10 mg, což odpovídá memantinum 
8,31 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem
laktosa 78,61 mg (jako monohydrát laktosy) 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
 
Bílé až téměř bílé, oválné, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách. 
 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Léčba pacientů se středně těžkou až těžkou formou Alzheimerovy choroby. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Léčba musí být zahájena a dohlížena lékařem se zkušeností s diagnostikou a léčbou demence 
Alzheimerova typu. 
 
Dávkování 
Podmínkou zahájení léčby je dostupnost pečovatele, který bude pravidelně sledovat užívání léčivého 
přípravku pacientem. Diagnóza má být stanovena podle v současné době platných diagnostických 
postupů. Snášenlivost a dávkování memantinu mají být pravidelně posuzovány, nejlépe během tří 
měsíců po zahájení terapie. Klinický přínos memantinu a snášenlivost léčby pacientem mají být i 
nadále pravidelně vyhodnocovány podle současných klinických doporučení pro léčbu. Udržovací 
terapie memantinem může pokračovat, dokud je přínosná a pacientem snášená. Pokud již není 
terapeutický účinek patrný nebo pokud pacient léčbu přestal snášet, má být zváženo ukončení léčby 
memantinem. 
 
Dospělí 
 
Titrace dávky
Maximální denní dávka je 20 mg. Z důvodů snížení rizika výskytu nežádoucích účinků se udržovací 
dávky dosahuje postupnou vzestupnou titrací denní dávky po 5 mg týdně během prvních 3 týdnů léčby 
následovně: 
 
 
Týden 1 (den 1-7)
Pacient má užívat polovinu 10mg potahované tablety (5 mg) denně po dobu 7 dnů. 
 
Týden 2 (den 8-14)
Pacient má užívat jednu 10mg potahovanou tabletu (10 mg) denně po dobu 7 dnů. 
 
Týden 3 (den 15-21)
Pacient má užívat jednu a půl 10mg potahované tablety (15 mg) denně po dobu 7 dnů. 
 
Od týdne 4 dále
Pacient má užívat dvě 10mg potahované tablety (20 mg) denně. 
 
Udržovací dávka
Doporučená udržovací dávka je 20 mg denně. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Starší pacienti
Na základě poznatků z klinických studií je doporučená dávka pro pacienty starší 65 let věku 20 mg 
denně (dvě 10mg potahované tablety jednou denně), jak je uvedeno výše. 
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 50–80 ml/min) není třeba 
upravovat dávku. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 49 ml/min) má být denní dávka 10 mg. Pokud je tato dávka pacientem minimálně týden dobře 
snášena, může být dle schématu titrace dávky zvýšena na 20 mg denně. U pacientů s těžkou poruchou 
funkce ledvin (clearance kreatininu 5–29 ml/min) má být denní dávka 10 mg. 
 
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh A a Child-Pugh B) není 
třeba upravovat dávku. Nejsou k dispozici údaje o použití memantinu u pacientů s těžkou poruchou 
funkce jater. Podávání přípravku Memigmin se u pacientů s těžkou poruchou funkce jater 
nedoporučuje. 
 
Pediatrická populace
Přípravek Memigmin se nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let věku vzhledem 
k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání
Přípravek Memigmin se podává jednou denně a má se užívat ve stejnou dobu každý den. Potahované 
tablety se mohou užívat s jídlem nebo nalačno. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Opatrnost se doporučuje u pacientů s epilepsií, s předchozí anamnézou křečí nebo u pacientů 
s predispozičními faktory pro epilepsii. 
 
Je třeba se vyvarovat současné léčbě antagonisty N-methyl-D-aspartátu (NMDA), jako jsou 
amantadin, ketamin nebo dextromethorfan. Tyto léčivé látky působí na stejném receptorovém systému 
 
jako memantin a nežádoucí účinky (hlavně související s centrálním nervovým systémem (CNS)) by 
tudíž mohly být častější nebo výraznější (viz také bod 4.5). 
 
Přítomnost některých faktorů, jež mohou zvýšit pH moči (viz bod 5.2 Eliminace), může vyžadovat 
pečlivé sledování pacienta. Tyto faktory zahrnují zásadní změny stravovacích zvyklostí, např. přechod 
z masité stravy na vegetariánskou nebo požití velkého množství alkalizujících žaludečních pufrů. 
Zvýšení pH moči může nastat též při renální tubulární acidóze (RTA) nebo při závažné infekci 
močových cest způsobené bakterií rodu Proteus. 
 
Z většiny klinických studií byli vyloučeni pacienti s nedávno prodělaným infarktem myokardu, 
nekompenzovaným městnavým srdečním selháním (NYHA III-IV) nebo neléčenou hypertenzí. Proto 
jsou u těchto pacientů pouze omezené údaje a případná léčba má probíhat za jejich pečlivého 
sledování. 
 
Upozornění
Tento přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, 
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Vzhledem k farmakologickému působení a mechanismu účinku memantinu může dojít k následujícím 
interakcím: 
- Mechanismus účinku naznačuje, že účinky L-dopy, dopaminergních agonistů a anticholinergik 
se mohou zvýšit při současné léčbě antagonisty NMDA, mezi něž patří memantin. Účinek 
barbiturátů a neuroleptik se může snížit. Při současném podání memantinu s myorelaxancii 
dantrolenem nebo baklofenem může dojít k ovlivnění jejich účinku, což může vyžadovat úpravu 
dávky. 
- Současnému použití memantinu a amantadinu je třeba se vyvarovat vzhledem k riziku 
farmakotoxické psychózy. Obě léčivé látky jsou chemicky podobní antagonisté NMDA. To 
může platit též pro ketamin a dextromethorfan (viz také bod 4.4). Byla publikována jedna 
kasuistika vztahující se k možnému riziku kombinace memantinu a fenytoinu. 
- Některé další léčivé látky, jako cimetidin, ranitidin, prokainamid, chinidin, chinin a nikotin, 
které využívají stejný kationtový transportní systém v ledvinách jako amantadin, mohou 
případně interagovat s memantinem, což vede k možnému riziku zvýšení plazmatických hladin. 
- Existuje možnost snížené hladiny hydrochlorothiazidu v séru, pokud je memantin užíván 
společně s hydrochlorothiazidem nebo s jakoukoli kombinací, která hydrochlorothiazid 
obsahuje. 
- Ze zkušeností po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik ojedinělých případů zvýšení 
hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru (INR) u pacientů užívajících současně 
warfarin. Ačkoli nebyla nalezena přímá souvislost, doporučuje se u pacientů současně léčených 
perorálními antikoagulancii pečlivé sledování protrombinového času nebo INR. 
 
Ve studiích farmakokinetiky (FK) při podávání jednotlivé denní dávky mladým zdravým subjektům 
nebyla pozorována žádná významná interakce mezi léčivými látkami při podávání memantinu 
s glyburidem/metforminem nebo donepezilem. 
 
V klinických studiích u mladých zdravých subjektů nebyl pozorován žádný významný vliv memantinu 
na farmakokinetiku galantaminu. 
 
Memantin neinhibuje in vitro žádný z těchto systémů: CYP 1A2, 2A6, 2C9, 2D6, 2E1, 3A, 
monooxygenázu s flavinem, epoxidhydrolázu ani sulfatační pochody. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Nejsou k dispozici klinické údaje týkající se užití memantinu v těhotenství. Studie na zvířatech 
naznačují možnost zpomalení nitroděložního růstu při expozičních hladinách identických nebo mírně 
 
vyšších, než kterých je dosahováno u člověka (viz bod 5.3). Možné riziko pro člověka není známo. 
Memantin se nemá v těhotenství užívat, pokud to není zcela nezbytné. 
 
Kojení
Není známo, zda se memantin vylučuje do mateřského mléka, ovšem pokud se uváží lipofilita léčivé 
látky, je průnik do mateřského mléka pravděpodobný. Ženy užívající memantin nemají kojit. 
 
Fertilita
Nežádoucí účinky memantinu na fertilitu mužů a žen nebyly zaznamenány. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Středně těžká až těžká forma Alzheimerovy choroby obvykle narušuje schopnost řízení motorových 
vozidel a omezuje obsluhu strojů. Navíc Memigmin má malý až mírný vliv na schopnost řídit a 
obsluhovat stroje, takže ambulantní pacienti musí být upozorněni, aby věnovali řízení vozidel a 
obsluze strojů zvýšenou pozornost. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Do klinických studií byli zařazeni pacienti s mírnou až těžkou demencí; z toho 1784 pacientů bylo 
léčeno memantinem a 1595 pacientů užívalo placebo. Celkový výskyt nežádoucích účinků se nelišil u 
pacientů užívajících memantin v porovnání s pacienty užívajícími placebo. Nežádoucí účinky byly 
obvykle mírné až středně závažné. Nejčastější nežádoucí účinky, jejichž frekvence výskytu byla vyšší 
ve skupině léčené memantinem v porovnání se skupinou s placebem, byly: závratě (6,3 % v porovnání 
s 5,6 %), bolest hlavy (5,2 % v porovnání s 3,9 %), zácpa (4,6 % v porovnání s 2,6 %), somnolence 
(3,4 % v porovnání s 2,2 %) a hypertenze (4,1 % v porovnání s 2,8 %). 
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
Následující nežádoucí účinky uvedené v tabulce níže byly získány z klinických studií s memantinem a 
ze zkušeností po jeho uvedení na trh. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny podle 
klesající závažnosti. 
 
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů s použitím následující klasifikace: 
velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Infekce a infestace Méně časté Mykotické infekce
Poruchy imunitního systému Časté Léková hypersenzitivita
Psychiatrické poruchy Časté Somnolence 
Méně časté Zmatenost
Halucinace Není známo Psychotické reakce Poruchy nervového systému Časté Závratě 
Poruchy rovnováhy 
Méně časté Poruchy chůze
Velmi vzácné Záchvaty
Srdeční poruchy Méně časté Srdeční selhání
Cévní poruchy Časté Hypertenze 
Méně časté Žilní
trombóza/tromboembolismus
  
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy  
Časté Dyspnoe
Gastrointestinální poruchy Časté Zácpa 
Méně časté Zvracení
 
Není známo Pankreatitida Poruchy jater a žlučových cest Časté Zvýšené hodnoty jaterních testů 
Není známo Hepatitida 
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace 
Časté Bolest hlavy 
Méně časté Únava
Halucinace byly pozorovány převážně u pacientů s těžkou Alzheimerovou chorobou. 
Ojedinělá hlášení z postmarketingových zkušeností. 
 
Alzheimerova choroba bývá spojována s výskytem deprese, sebevražedných představ a sebevraždy. 
Podle postmarketingových zkušeností byly tyto příhody hlášeny i u pacientů léčených memantinem. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
4.9 Předávkování 
 
Zkušenosti s předávkováním v klinických studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou pouze 
omezené. 
 
Příznaky
V případě významného předávkování (200 mg a 105 mg/den, po dobu 3 dnů) se objevily pouze únava, 
slabost a/nebo průjem či předávkování proběhlo bez příznaků. Při požití dávek, které nepřesáhly 
140 mg či nebyly známé, se projevilo ovlivnění centrálního nervového systému (zmatenost, ospalost, 
somnolence, vertigo, agitovanost, agresivita, halucinace a poruchy chůze) a/nebo trávicího traktu 
(zvracení a průjem). 
 
V případě nejvyššího předávkování pacient přežil požití úhrnné dávky 2000 mg memantinu se 
známkami ovlivnění centrálního nervového systému (kóma trvající 10 dní, později diplopie a 
agitovanost). Pacientovi byla poskytnuta symptomatická léčba a plazmaferéza. Pacient se uzdravil bez 
trvalých následků. 
 
V případě jiného významného předávkování pacient požil 400 mg memantinu perorálně a uzdravil se 
bez následků. U pacienta se objevily příznaky ovlivnění funkce centrálního nervového systému jako 
neklid, psychóza, zrakové halucinace, zvýšená pohotovost ke křečím, somnolence, stupor a 
bezvědomí. 
 
Léčba
V případě předávkování je léčba symptomatická. Neexistuje specifické antidotum. Mohou být použity 
standardní lékařské postupy k odstranění léčivé látky, např. gastrická laváž, podání aktivního uhlí 
(přerušení případného enterohepatálního oběhu), acidifikace moči a forsírovaná diuréza. 
 
Pokud se projeví známky a příznaky nadměrné stimulace centrálního nervového systému (CNS), má 
být pečlivě zvážena symptomatická léčba. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
 
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, ostatní léčiva proti demenci, ATC kód: N06DX 
Přibývají důkazy, že narušená činnost glutamátergní neurotransmise, zvláště na NMDA receptorech, 
přispívá k projevu příznaků a postupné progresi onemocnění u neurodegenerativní demence. 
 
Memantin je nekompetitivní antagonista receptorů NMDA, závislý na napětí, se středně silnou 
afinitou. Upravuje účinky patologicky zvýšené tonické hladiny glutamátu, která může vést k dysfunkci 
neuronů. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Do pivotní klinické studie hodnotící monoterapii memantinem bylo zařazeno 252 ambulantních 
pacientů se středně těžkou až těžkou formou Alzheimerovy choroby (celkové skóre Mini Mental State 
Examination - MMSE před léčbou 3–14). Studie prokázala příznivý vliv 6měsíční léčby memantinem 
ve srovnání s placebem (analýza pozorovaných případů dle Clinician ́s Interview Based Impression of 
Change (CIBIC-plus): p=0,025; Alzheimer ́s Disease Cooperative Study – Activities of Daily Living 
(ADCS-ADLsev): p=0,003; Severe Impairment Battery (SIB): p=0,002). 
 
Do pivotní klinické studie léčby pacientů s mírnou až středně těžkou formou Alzheimerovy choroby 
(celkové skóre MMSE před léčbou 10-22) hodnotící monoterapií memantinem bylo zařazeno 
403 pacientů. Pacienti léčení memantinem vykazovali statisticky významně lepší účinek oproti 
pacientům užívajícím placebo na primární cílové parametry ve 24. týdnu (Last Observation Carried 
Forward, LOCF): Alzheimer ́s Disease Assessment Scale (ADAS-cog) (p=0,003) a CIBIC-plus 
(p=0,004). Do jiné monoterapeutické studie mírné až středně těžké formy Alzheimerovy choroby bylo 
randomizováno 470 pacientů (celkové skóre MMSE před léčbou 11–23). V prospektivně definované 
primární analýze nebylo ve 24. týdnu dosaženo statistické významnosti v ovlivnění primárního 
cílového parametru účinnosti. 
 
Metaanalýza 6 placebem kontrolovaných, 6měsíčních studií fáze III u pacientů se středně těžkou až 
těžkou formou Alzheimerovy choroby (celkové skóre MMSE před léčbou <20) prokázala statisticky 
významný příznivý účinek memantinu ve třech oblastech: kognitivní, celkové a funkční (přičemž 
v metaanalýze byli zahrnuti pacienti léčeni pouze memantinem nebo současně stabilní dávkou 
inhibitorů acetylcholinesterázy). Pokud u pacientů docházelo ke zhoršení ve všech třech oblastech, 
výsledky ukázaly statisticky významný rozdíl účinku; ke zhoršení ve všech třech oblastech docházelo 
dvakrát častěji u pacientů užívajících placebo ve srovnání s pacienty léčenými memantinem, který 
působí preventivně proti zhoršení (21 % v porovnání s 11 %, p<0,0001). 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Memantin má absolutní biologickou dostupnost přibližně 100 %. Tmax je 3 až 8 hodin. Nic 
nenasvědčuje ovlivnění absorpce memantinu potravou. 
 
Distribuce 
Při denních dávkách 20 mg se plazmatická koncentrace memantinu v ustáleném stavu pohybuje 
v rozmezí 70-150 ng/ml (0,5-1 μmol) s velkými interindividuálními odchylkami. Při užívání denních 
dávek v rozmezí 5-30 mg byla vypočítána průměrná hodnota poměru mozkomíšní mok (CSF)/sérum 
ve výši 0,52. Distribuční objem je okolo 10 l/kg. Přibližně 45 % memantinu se váže na plazmatické 
bílkoviny. 
 
Biotransformace
V krevním oběhu člověka se nachází 80 % memantinu v nezměněné formě. Hlavními metabolity u 
člověka jsou N-3,5-dimethylgludantan, směs isomerů 4- a 6-hydroxymemantinu a 1-nitroso-3,dimethyladamantan. Žádný z těchto metabolitů nevykazuje aktivitu NMDA antagonisty. In vitro nebyl 
zjištěn žádný metabolický pochod katalyzovaný cytochromem P 450. 
 
Ve studii s perorálně podávaným značeným memantinem 14C bylo průměrně 84 % podané dávky 
detekováno během 20 dnů, více než 99 % se vyloučilo ledvinami. 
 
 
Eliminace 
Eliminace memantinu probíhá podle jednoduché exponenciální křivky s terminálním poločasem t½ až 100 hodin. U dobrovolníků s normální funkcí ledvin činí celková clearance (Cltot) 
170 ml/min/1,73 m² a je částečně dosažena tubulární sekrecí. 
 
V ledvinách dochází též k tubulární reabsorpci, pravděpodobně zprostředkované kationtovými 
transportními proteiny. Podíl renální eliminace memantinu v prostředí zásadité moči se může snížit až 9krát (viz bod 4.4). Zásaditá moč může být následkem zásadní změny stravovacích zvyklostí, např. 
při přechodu z masité stravy na vegetariánskou nebo při požití velkého množství alkalizujících 
žaludečních pufrů. 
 
Linearita
Studie u dobrovolníků prokázaly lineární farmakokinetiku v dávkovém rozmezí 10-40 mg. 
 
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Při dávce 20 mg denně dosahují hladiny memantinu v CSF hodnoty inhibiční konstanty memantinu 
(ki), která je 0,5 μmol v mozkové kůře čelního laloku člověka. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
V krátkodobých studiích na potkanech způsoboval memantin podobně jako jiní antagonisté NMDA 
neuronální vakuolizaci a nekrózu (Olneyovy léze) pouze při dávkách, které vedou k velmi vysokým 
maximálním sérovým koncentracím. Vakuolizaci a nekróze předcházela ataxie a jiné preklinické 
známky. Jelikož tyto jevy nebyly pozorovány při dlouhodobých studiích s hlodavci ani s jinými 
živočišnými druhy, není znám jejich význam pro klinickou praxi. 
 
Oční změny byly rozporně pozorovány ve studiích toxicity po opakovaném podání u hlodavců a psů, 
nikoli však u opic. Při specifických oftalmoskopických vyšetřeních v rámci klinických studií 
s memantinem nebyly objeveny žádné oční změny. 
 
U hlodavců byla pozorována fosfolipidóza u plicních makrofágů způsobená hromaděním memantinu 
v lyzozomech. Tento jev je znám i u jiných léčivých látek s kationtovými amfifilními vlastnostmi. 
Existuje možná souvislost mezi akumulací memantinu a vakuolizací pozorovanou v plicích. Tento jev 
byl pozorován jen při vysokých dávkách u hlodavců. Klinický význam těchto zjištění není znám. 
 
Standardní testování memantinu neprokázalo jeho genotoxicitu. V dlouhodobých (celoživotních) 
studiích prováděných na myších a potkanech nebyly nalezeny důkazy svědčící pro kancerogenitu. 
Memantin nebyl teratogenní u potkanů a králíků ani při dávkách toxických pro březí samice a 
neprokázal žádný nepříznivý vliv na plodnost. U potkanů byl zaznamenán pomalejší růst plodu při 
expozičních hladinách stejných nebo mírně vyšších, než které jsou dosahovány u člověka. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety 
Mikrokrystalická celulosa
Monohydrát laktosy
Povidon K Koloidní bezvodý oxid křemičitý 
Mastek
Magnesium-stearát 
 
Potahová vrstva tablety
Hypromelosa (E464) 
 
Oxid titaničitý (E171)
Makrogol 400 (E1521) 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Potahované tablety přípravku Memigmin 10 mg jsou dostupné v PVC/PE/PVDC//Al blistrech 
v baleních po 7, 14, 28, 30, 42, 49, 50, 56, 70, 84, 98, 100 nebo 112 potahovaných tabletách. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Egis Pharmaceuticals PLC 
Keresztúri út 30-38.  
H-1106 Budapešť  
Maďarsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
06/274/13-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 26. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 10. 8.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
30. 1.