Sp. zn. sukls110041/2020; sukls292493/2020; sukls292495/2020; sukls292498/2020; 
sukls292502/2020; sukls292507/2020; sukls292509/2020; sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 
Methotrexát EVER Pharma 7,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 10 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 12,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 15 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 17,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 22,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Methotrexát EVER Pharma 25 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 25 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 7,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,3 ml injekčního roztoku obsahuje 7,5 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 10 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,4 ml injekčního roztoku obsahuje 10,0 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 12,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,5 ml injekčního roztoku obsahuje 12,5 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 15 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,6 ml injekčního roztoku obsahuje 15,0 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 17,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,7 ml injekčního roztoku obsahuje 17,5 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,8 ml injekčního roztoku obsahuje 20, 0 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 22,5 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,9 ml injekčního roztoku obsahuje 22,5 mg methotrexátu. 
 
Methotrexát EVER Pharma 25 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Jedna předplněná injekční stříkačka s 1,0 ml injekčního roztoku obsahuje 25,0 mg methotrexátu. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
Čirý, nažloutlý roztok v předplněné injekční stříkačce 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Přípravek Methotrexát EVER Pharma je indikován k léčbě
- závažné a aktivní revmatoidní artritidy u dospělých pacientů 
- polyartritických forem závažné, aktivní juvenilní idiopatické artritidy při nedostatečné odpovědi 
na léčbu nesteroidními protizánětlivými přípravky (NSAID) 
- závažné formy psoriázy při nedostatečné odpovědi na jiné formy terapie a k léčbě psoriatické 
artritidy u dospělých pacientů. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Methotrexát mají předepisovat pouze lékaři se zkušenostmi s používáním methotrexátu, kteří jsou si 
plně vědomi rizik léčby methotrexátem. 
 
Důležité upozornění ohledně dávkování methotrexátu 
V rámci léčby revmatických onemocnění nebo onemocnění kůže vyžadujících podání dávky jednou 
týdně se methotrexát musí používat pouze jednou týdně.  
Nesprávné dávkování methotrexátu může vést k výskytu závažných nežádoucích účinků včetně úmrtí. 
Přečtěte si velmi pozorně tento bod souhrnu údajů o přípravku. 
 
Dávkování 
Dávkování u dospělých pacientů s revmatoidní artritidou 
Doporučená počáteční dávka je 7,5 mg methotrexátu jednou týdně. V závislosti na individuální 
aktivitě onemocnění a snášenlivosti pacientem lze počáteční dávku postupně zvyšovat o 2,5 mg týdně 
na maximum 20 mg týdně. Dávky přesahující 20 mg týdně však mohou být spojeny s významným 
zvýšením toxicity, zvláště se supresí kostní dřeně. Obecně nemá být překročena týdenní dávka 25 mg.  
Odpověď na léčbu lze očekávat po přibližně 4–8 týdnech.  
Po dosažení požadovaného terapeutického výsledku má být dávka postupně snižována na nejnižší 
možnou účinnou udržovací dávku. Po přerušení léčby může dojít k návratu příznaků onemocnění. 
 
Léčba revmatoidní artritidy methotrexátem je dlouhodobá. 
 
Dávkování u pacientů s psoriázou a psoriatickou artritidou 
Týden před zahájením léčby se doporučuje podat testovací dávku 2,5–5 mg za účelem detekce 
toxicity. Doporučená počáteční dávka je 7,5 mg methotrexátu jednou týdně (u dospělého s průměrnou 
tělesnou hmotností 70 kg).  
Dávka se má postupně zvyšovat o 5–7,5 mg týdně za sledování laboratorních parametrů. Dávka nemá 
překročit 25 mg methotrexátu týdně. Dávky přesahující 20 mg týdně mohou být spojeny s významným 
zvýšením toxicity, zvláště se supresí kostní dřeně.  
Odpověď na léčbu lze obecně očekávat po přibližně 2–6 týdnech.  
V závislosti na klinickém obrazu a změnách laboratorních parametrů se potom v léčbě pokračuje nebo 
se léčba přeruší. 
 
Po dosažení požadovaného terapeutického výsledku má být dávka postupně snižována na nejnižší 
možnou účinnou udržovací dávku. V několika výjimečných případech může být klinicky odůvodněná 
dávka vyšší než 25 mg, nemá ale přesahovat maximální týdenní dávku 30 mg methotrexátu, protože 
by se výrazně zvýšila toxicita. 
 
Léčba závažné psoriázy a psoriatické artritidy methotrexátem je dlouhodobá. 
 
Pediatrická populace 
Dávkování u dětí a dospívajících s polyartritickými formami juvenilní idiopatické artritidy (JIA) 
 
Doporučená dávka je 10–15 mg/m² plochy povrchu těla (BSA) týdně. V případech nedostatečné reakce 
na léčbu lze týdenní dávku zvyšovat až na 20–30 mg/m² BSA týdně. Při zvýšení dávky je však 
indikována zvýšená četnost monitorování.  
Parenterální podání je omezeno na subkutánní použití.  
Pacienty  s  JIA  je  vždy  třeba odeslat  na revmatologické pracoviště specializované  na  léčbu 
dětí/dospívajících. 
 
Použití u dětí ve věku do 3 let se nedoporučuje, protože nejsou dostupné dostatečné údaje o účinnosti 
a bezpečnosti u této populace (viz bod 4.4). 
 
Starší osoby 
U starších osob musí být methotrexát používán se zvláštní opatrností. Je třeba zvážit snížení dávky 
vzhledem ke snížené funkci jater a ledvin, jakož i sníženým zásobám folátu, které se ve vyšším věku 
vyskytují. 
 
Porucha ledvin 
Methotrexát je třeba používat s opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.4). 
Dávku je třeba upravit následovně: 
 
Clearance kreatininu (ml/min) Dávka 
≥ 60 〠─ 
㌰阀㔹 㔰.. 
㰀 ㌰ Methotrexát se nesmí použít 
 
Používání u pacientů se třetím distribučním prostorem (pleurální výpotek, ascites) 
 
Protože u pacientů, kteří mají třetí distribuční prostor, může dojít až ke 4násobnému prodloužení 
normální doby poločasu methotrexátu, může u nich být nutné snížení dávky nebo v některých případech 
ukončení podávání methotrexátu (viz bod 5.2 a 4.4). 
 
Způsob podání  
Pacientovi je nutno výslovně zdůraznit, že přípravek Methotrexát EVER Pharma se podává jen jednou 
týdně. Doporučuje se stanovit určitý den v týdnu jako den aplikace injekce. 
 
Přípravek Methotrexát EVER Pharma je určen k subkutánnímu (s.c.) podání (viz bod 6.6.). 
 
Léčivý přípravek je určen pouze k jednorázovému použití. Roztok je třeba před použitím vizuálně 
zkontrolovat. Lze použít pouze čirý roztok, který neobsahuje prakticky žádné částice. 
 
Je třeba vyhnout se jakémukoli kontaktu methotrexátu s kůží a sliznicí. V případě kontaminace musí 
být postižená oblast okamžitě opláchnuta velkým množstvím vody (viz bod 6.6). 
 
Pokyny pro používání předplněné injekční stříkačky jsou uvedeny v příbalové informaci. 
 
Při samopodávání  methotrexátu, musí být pacienti poučeni a zaškoleni ve správné technice aplikace 
injekce. První aplikace injekce přípravku Methotrexát EVER Pharma  se musí provádět pod přímým 
lékařským dohledem. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- závažné a/nebo přítomné aktivní infekce 
- stomatitida, vředy gastrointestinálního traktu 
- závažná porucha funkce ledvin (clearance kreatininu méně než 30 ml/min, viz bod 4.2) 
- závažná porucha funkce jater, pokud je sérový bilirubin > 5 mg/dl (85,5 μmol/l)  
- preexistující poruchy hematopoetického systému 
- imunodeficience 
- zvýšená konzumace alkoholu, alkoholické poškození jater nebo jiné chronické onemocnění jater  
- těhotenství a kojení (viz bod 4.6) 
- současná vakcinace živými vakcínami 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Pacienti musí být jasně informováni o tom, že léčba musí být podávána jednou týdně a ne každý den. 
Nesprávné podávání methotrexátu může vést k závažným, případně potenciálně smrtelným 
nežádoucím účinkům. Zdravotničtí pracovníci a pacienti musí obdržet jednoznačné pokyny. 
 
Léčené pacienty je třeba vhodným způsobem kontrolovat, aby bylo možné projevy případných 
toxických účinků nebo nežádoucích účinků neprodleně rozpoznat a vyhodnotit. Proto má být 
methotrexát podáván pouze lékařem, který má znalosti a zkušenosti týkající se léčby antimetabolity, 
nebo pod dohledem takového lékaře. 
 
Vzhledem k riziku výskytu závažných nebo dokonce fatálních toxických reakcí musí být pacienti 
lékařem důkladně informováni o rizicích (včetně časných projevů a příznaků toxicity) a doporučených 
bezpečnostních opatřeních. Též musí být informováni o nutnosti neprodleně vyhledat lékaře při 
výskytu příznaků intoxikace, a také o nezbytném následném sledování příznaků intoxikace (včetně 
pravidelných laboratorních testů). 
 
Dávky přesahující 20 mg týdně mohou být spojeny s významným zvýšením toxicity, zvláště se supresí 
kostní dřeně. 
 
Je třeba vyhnout se kontaktu methotrexátu s kůží a sliznicí. V případě kontaminace je třeba příslušná 
místa opláchnout velkým množstvím vody. 
 
Progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) 
U pacientů užívajících methotrexát byly hlášeny případy progresivní multifokální leukoencefalopatie 
(PML), a to zejména při kombinaci s jinými imunosupresivy. PML může být fatální a má se vzít v 
úvahu při diferenciální diagnostice u imunosuprimovaných pacientů s novým výskytem nebo 
zhoršením neurologických příznaků.  
 
Doporučená vyšetření a bezpečnostní opatření 
Před zahájením terapie nebo po jejím opětovném nasazení po přestávce 
Musí být proveden kompletní krevní obraz s diferenciálním krevním obrazem a trombocyty, vyšetření 
jaterních enzymů, bilirubinu, sérového albuminu, rentgen hrudníku a vyšetření funkce ledvin. Je-li to 
klinicky indikováno, vylučte tuberkulózu a hepatitidu. 
 
V průběhu léčby 
Níže uvedené testy musí být prováděny každý týden během prvních dvou týdnů, potom každý druhý 
týden během následujícího měsíce; poté v závislosti na počtu leukocytů a stabilitě pacienta, nejméně 
jednou měsíčně během následujících šesti měsíců, a potom nejméně každé tři měsíce. 
Také při zvýšení dávky je třeba zvážit zvýšenou četnost monitorování. Zvláště starší pacienty je třeba 
vyšetřovat na přítomnost časných příznaků toxicity v krátkých intervalech. 
 
1. Vyšetření ústní dutiny a hrdla na přítomnost změn sliznice. 
 
2. Kompletní krevní obraz s diferenciálním krevním obrazem a trombocyty.  
Suprese krvetvorby vyvolaná methotrexátem se může objevit náhle a při domněle bezpečných 
dávkách. V případě významného poklesu leukocytů nebo trombocytů je nutno okamžitě ukončit 
léčbu a zavést vhodnou podpůrnou terapii. Pacienti musí být poučeni, aby hlásili všechny 
projevy a příznaky naznačující infekci. U pacientů, kteří souběžně užívají hematotoxické léčivé 
přípravky (např. leflunomid) je třeba důkladně sledovat krevní obraz a trombocyty. 
 
3. Jaterní testy. 
Zvláštní pozornost je nutno věnovat nástupu jaterní toxicity. Léčba nemá být zahájena nebo má 
být přerušena, pokud jaterní funkční testy nebo biopsie jater vykazují jakékoliv abnormality 
nebo k vývoji abnormalit dojde během léčby. Takovéto abnormality by se měly navrátit do 
normálu během dvou týdnů; poté lze v léčbě pokračovat podle úsudku lékaře. 
 
Přechodné zvýšení aminotransferáz na dvojnásobek až trojnásobek horní hranice normy bylo 
hlášeno u 13–20 % pacientů. Přetrvávající zvýšené hodnoty jaterních enzymů a/nebo pokles 
hladiny sérového albuminu mohou ukazovat na závažnou hepatotoxicitu. V případě 
přetrvávajícího zvýšení jaterních enzymů je třeba zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby. 
 
Histologické změny, fibrózu a vzácněji cirhózu jater nemusí předcházet abnormální hodnoty 
jaterních testů. Existují případy cirhózy, u nichž jsou hladiny aminotransferáz v normě. Proto je 
třeba kromě jaterních testů zvážit také neinvazivní diagnostické metody monitorování stavu 
jater. Biopsie jater má být zvážena individuálně s přihlédnutím k pacientovým komorbiditám, 
anamnéze a rizikům souvisejícím s biopsií. Mezi rizikové faktory hepatotoxicity patří nadměrná 
konzumace alkoholu v minulosti, trvale zvýšené hladiny jaterních enzymů, onemocnění jater 
v anamnéze, dědičná onemocnění jater v rodinné anamnéze, diabetes mellitus, obezita, 
předchozí používání hepatotoxických léčivých přípravků nebo chemikálií a dlouhodobá léčba 
methotrexátem.  
 
Enzymová diagnostika neumožňuje spolehlivou predikci vzniku morfologicky detekovatelné 
hepatotoxicity; to znamená, že i v případě normálních hodnot aminotransferáz může být 
přítomna fibróza jater identifikovatelná pouze histologicky nebo vzácněji také cirhóza jater. 
 
U revmatologických indikací neexistují důkazy, které by podporovaly použití biopsie jater ke 
sledování hepatotoxicity. U pacientů s psoriázou je potřeba biopsie jater před léčbou a během 
léčby diskutabilní. Další výzkum bude zapotřebí ke zjištění, zda pravidelné biochemické jaterní 
testy nebo propeptid kolagenu typu III jsou dostatečné ke zjištění hepatotoxicity. U tohoto 
posouzení je třeba rozlišovat mezi pacienty bez rizikových faktorů a pacienty s rizikovými 
faktory, např. nadměrnou konzumací alkoholu v minulosti, přetrvávajícím zvýšením jaterních 
enzymů, onemocněním jater v anamnéze, dědičným onemocněním jater v rodinné anamnéze, 
onemocněním diabetes mellitus, obezitou, předchozím používáním hepatotoxických léčivých 
přípravků nebo chemikálií a dlouhodobou léčbou methotrexátem nebo kumulativními dávkami 
1,5 g a vyššími. 
 
V případě trvalého zvýšení jaterních enzymů je třeba zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby. 
 
V důsledku potenciálně toxického účinku na játra by během léčby methotrexátem neměly být 
podávány další hepatotoxické léčivé přípravky, pokud nejsou zjevně nezbytné, a je třeba 
vynechat konzumaci alkoholu (viz bod 4.3 a 4.5). U pacientů souběžně užívajících jiné 
hepatotoxické léčivé přípravky (např. leflunomid) je na místě důkladnější sledování jaterních 
enzymů. 
 
Větší opatrnosti je obecně třeba u pacientů s inzulin-dependentním diabetem, protože 
v ojedinělých případech došlo během léčby methotrexátem k rozvoji cirhózy jater bez 
intermitentního zvýšení aminotransferáz. 
 
4. Funkci ledvin je třeba sledovat prostřednictvím funkčních renálních testů a analýzy moči (viz 
body 4.2 a 4.3). Při zvýšeném sérovém kreatininu je třeba snížit dávku. Protože methotrexát je 
převážně vylučován renální cestou, lze při poruše ledvin předpokládat jeho zvýšené 
koncentrace, což může vyústit v závažné nežádoucí účinky. V případě možné poruchy ledvin 
(např. u starších pacientů) se vyžaduje důkladnější sledování. To platí zvláště při současném 
podávání léčivých přípravků, které ovlivňují vylučování methotrexátu, poškozují ledviny (např. 
NSAID) nebo mohou případně vést k poruchám krvetvorby. U pacientů s poruchou funkce 
ledvin se nedoporučuje souběžné podávání NSAID. Dehydratace může rovněž zvýšit toxicitu 
methotrexátu. 
 
5. Posouzení respiračního systému: Anamnéza pacienta s ohledem na možné plicní dysfunkce; 
v případě potřeby funkční vyšetření plic. Může dojít k výskytu akutní nebo chronické 
intersticiální pneumonitidy, často spojené s eozinofilií a byla hlášena úmrtí. Mezi příznaky 
obvykle patří dušnost, kašel, (zvláště suchý neproduktivní kašel), bolest na hrudi a horečka, pro 
které mají být pacienti sledováni při každé kontrolní návštěvě. Pacienti mají být informováni o 
riziku pneumonitidy a mají být poučeni, aby neprodleně kontaktovali svého lékaře, pokud se u 
nich vyskytne přetrvávající kašel nebo dušnost. 
 
Navíc bylo při použití methotrexátu v revmatologických a souvisejících indikacích hlášeno 
plicní a alveolární krvácení. Tato příhoda může také souviset s vaskulitidou a dalšími 
komorbiditami. Při podezření na plicní alveolární krvácení je třeba zvážit okamžité vyšetření 
k potvrzení této diagnózy. 
 
U pacientů s plicními příznaky má být methotrexát vysazen a provedeno důkladné vyšetření 
(včetně rentgenu hrudníku) k vyloučení infekce a nádorů. Při podezření na methotrexátem 
vyvolané onemocnění plic je třeba zahájit léčbu kortikosteroidy a léčba methotrexátem nemá 
být znovu zahájena. 
 
Plicní onemocnění vyvolaná methotrexátem nebyla vždy zcela reverzibilní. 
 
Plicní příznaky vyžadují rychlou diagnózu a ukončení léčby methotrexátem. Plicní onemocnění 
vyvolaná methotrexátem, jako je pneumonitida, se mohou akutně vyskytnout kdykoli během 
léčby, nebyly vždy zcela reverzibilní a byly již hlášeny při všech dávkách (včetně nízkých 
dávek 7.5 mg týdně). 
 
Během léčby methotrexátem se mohou vyskytnout oportunní infekce včetně pneumonie 
vyvolané Pneumocystis jiroveci, která může mít letální průběh. Pokud se u pacienta vyskytnou 
plicní příznaky, je třeba vzít v úvahu možnost pneumonie způsobené Pneumocystis jiroveci. 
 
Pacienti s poruchou funkce plic vyžadují zvláštní opatrnost. 
 
6. Methotrexát může kvůli svému účinku na imunitní systém zhoršit odpověď na očkování a 
ovlivnit výsledky imunologických testů. Není přípustné provádět současně očkování živými 
vakcínami. 
 
Zvláštní opatrnosti je třeba v přítomnosti inaktivních, chronických infekcí (např herpes zoster, 
tuberkulóza, hepatitida B nebo C) z důvodu možné aktivace. 
 
U pacientů dostávajících nízké dávky methotrexátu se mohou vyskytnout maligní lymfomy; 
v takovém případě je nutno methotrexát vysadit. Pokud nedojde ke spontánní regresi lymfomů, je 
nutno zahájit cytotoxickou terapii. 
 
U pacientů s patologickým hromaděním tekutiny v tělesných dutinách (tzv. „třetí distribuční prostor“), 
jako je ascites nebo pleurální výpotky, je poločas eliminace methotrexátu prodloužen. Pleurální 
výpotky a ascites je třeba před zahájením léčby methotrexátem odstranit drenáží. 
 
Stavy vedoucí k dehydrataci, jako je zvracení, průjem nebo stomatitida, mohou zvýšit toxicitu 
methotrexátu v důsledku zvýšených hladin léčivé látky. V takových případech je třeba přerušit 
používání methotrexátu do vymizení příznaků.  
 
Průjem a ulcerózní stomatitida mohou mít toxické účinky a vyžadovat přerušení léčby; v opačném 
případě může dojít k hemoragické enteritidě a úmrtí v důsledku perforace střev.  
 
Vitaminové přípravky nebo jiné produkty s obsahem kyseliny listové, kyseliny folinové nebo jejich 
derivátů mohou snížit účinnost methotrexátu. 
 
Při léčbě methotrexátem se může znovu objevit dermatitida vyvolaná ozářením nebo spálením na 
slunci („recall reaction“ – kožní změny v místech dřívějšího onemocnění). Při aplikaci UV záření a 
současném podávání methotrexátu se mohou zhoršit psoriatická ložiska. 
 
Bylo hlášeno, že souběžné podávání antagonistů folátu, jako je trimethoprim/sulfamethoxazol, ve 
vzácných případech způsobilo akutní megaloblastovou pancytopenii. 
 
U onkologických pacientů léčených methotrexátem byl hlášen výskyt 
encefalopatie/leukoencefalopatie; nelze je vyloučit ani při léčbě methotrexátem v neonkologických 
indikacích. 
 
Pediatrická populace
Použití u dětí ve věku do 3 let se nedoporučuje, protože nejsou dostupné dostatečné údaje o účinnosti 
a bezpečnosti u této populace (viz bod 4.2). 
 
Fertilita a reprodukce 
 
Fertilita
Bylo hlášeno, že methotrexát u lidí během léčby a po krátké období po jejím přerušení způsobuje 
oligospermii, poruchu menstruace a amenoreu, přičemž způsobuje narušení fertility, a ovlivňuje 
spermatogenezi a oogenezi během období léčby. Tyto účinky jsou pravděpodobně po přerušení léčby 
reverzibilní. 
 
Teratogenita – reprodukční riziko
Methotrexát má u lidí embryotoxické účinky, způsobuje potraty a defekty plodu. Proto je nutné se 
ženami ve fertilním věku probrat možná rizika vlivu na reprodukci, ztrátu těhotenství a kongenitální 
malformace (viz bod 4.6).  
Před použitím přípravku Methotrexát EVER Pharma je nutné vyloučit těhotenství. Pokud jsou léčeny 
ženy ve fertilním věku, musí používat během léčby a minimálně šest měsíců poté účinnou 
antikoncepci. 
 
Poučení o antikoncepci pro muže je uvedeno v bodě 4.6. 
 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční stříkačce, to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) včetně kyseliny salicylové při pokusech na zvířatech 
vyvolaly snížení tubulární sekrece methotrexátu a v důsledku toho zvýšení jeho toxických účinků. 
V klinických studiích, kde byly podávány NSAID a salicylová kyselina jako konkomitantní léčba 
pacientům s revmatoidní artritidou, však nebylo pozorováno žádné zvýšení nežádoucích účinků. Léčba 
revmatoidní artritidy takovými léky může pokračovat během terapie nízkými dávkami methotrexátu, 
ale pouze pod pečlivým lékařským dohledem. 
 
Pravidelná konzumace alkoholu nebo podávání dalších hepatotoxických léčivých přípravků zvyšuje 
pravděpodobnost hepatotoxických účinků methotrexátu. 
Pacienti užívající potenciálně hepatotoxické a hematotoxické léčivé přípravky během léčby 
methotrexátem (např. leflunomid, azathioprin, sulfasalazin a retinoidy) mají být důkladně sledováni 
z hlediska zvýšené hepatotoxicity. Při léčbě methotrexátem je nutno vynechat konzumaci alkoholu. 
 
Podávání dalších hematotoxických léčivých přípravků (např. metamizolu) zvyšuje pravděpodobnost 
závažných hematotoxických účinků methotrexátu. 
 
Je třeba brát na vědomí farmakokinetické interakce mezi methotrexátem, antikonvulzivy (snížené 
hladiny methotrexátu v krvi) a 5-fluorouracilem (zvýšená hodnota t½ u 5-fluorouracilu).  
 
Salicyláty, fenylbutazon, fenytoin, barbituráty, trankvilizéry, perorální antikoncepce, tetracykliny, 
deriváty amidopyrinu, sulfonamidy a kyselina p-aminobenzoová vytěsňují methotrexát z vazby na 
sérový albumin, a tudíž zvyšují jeho biologickou dostupnost (nepřímé zvýšení dávky). Probenecid 
a slabé organické kyseliny mohou také snižovat tubulární sekreci methotrexátu, a tím způsobití 
nepřímé zvýšení dávky. 
 
Antibiotika, jako je penicilin, glykopeptidy, sulfonamidy, ciprofloxacin a cefalotin, mohou 
v ojedinělých případech snižovat renální clearance methotrexátu, takže může dojít ke zvýšení 
sérových koncentrací methotrexátu se současnou hematologickou a gastrointestinální toxicitou. 
 
Perorální antibiotika, jako jsou tetracykliny, chloramfenikol a nevstřebatelná širokospektrá antibiotika, 
mohou snižovat intestinální absorpci methotrexátu nebo narušovat enterohepatální cirkulaci 
prostřednictvím inhibice intestinální flóry nebo suprese bakteriálního metabolismu. 
 
V případě (předchozí) léčby přípravky, které mohou mít nežádoucí účinky na kostní dřeň (např. 
sulfonamidy, trimethoprim-sulfamethoxazol, chloramfenikol, pyrimethamin), je třeba myslet na 
možnost výrazných poruch krvetvorby. 
 
Současné podávání přípravků, které způsobují deficit folátu (např. sulfonamidy, trimethoprim-
sulfamethoxazol), může vyvolat zvýšenou toxicitu methotrexátu. Při výskytu deficitu kyseliny listové 
je tudíž na místě zvláštní obezřetnost. 
Na druhou stranu může souběžné podávání léků nebo vitaminových přípravků, které obsahují kyselinu 
listovou nebo její deriváty, zhoršit účinnost methotrexátu. 
 
Obecně se neočekává zvýšení toxických účinků methotrexátu při souběžném podávání methotrexátu 
s dalšími antirevmatiky (např. sloučeniny zlata, penicilamin, hydroxychlorochin, sulfasalazin, 
azathioprin, cyklosporin). 
 
I když kombinace methotrexátu a sulfasalazinu může způsobit zvýšení účinnosti methotrexátu 
prostřednictvím inhibice syntézy kyseliny listové sulfasalazinem, a tudíž může zvyšovat riziko 
nežádoucích účinků, takové nežádoucí účinky byly v průběhu několika klinických studií pozorovány 
pouze v ojedinělých případech. 
 
Současné podávání inhibitorů protonové pumpy, jako je omeprazol nebo pantoprazol, může vést 
k interakcím: souběžné podávání methotrexátu a omeprazolu vedlo ke zpoždění renální eliminace 
methotrexátu. Kombinace s pantoprazolem vyvolala v jednom nahlášeném případě inhibici renálního 
vylučování metabolitu 7-hydroxymethotrexátu s myalgií a třesem. 
 
Methotrexát může snížit clearance theofylinu. Hladiny theofylinu tedy mají být při souběžném 
podávání s methotrexátem sledovány. 
 
Nadměrná konzumace nápojů obsahujících kofein nebo theofylin (káva, nealkoholické nápoje 
obsahující kofein, černý čaj) má být během léčby methotrexátem vyloučena, protože účinnost 
methotrexátu může být snižena v důsledku možné interakce mezi methotrexátem a methylxanthiny na 
adenosinových receptorech. 
 
Použití kombinace methotrexátu s leflunomidem může zvýšit riziko pancytopenie. 
 
Methotrexát zvyšuje plazmatické hladiny merkaptopurinů. Kombinace s nimi může tudíž vyžadovat 
úpravu dávky. 
 
Zvlášť v případě ortopedického zákroku s vysokou susceptibilitou k infekci je nutno používat 
kombinaci methotrexátu s imunomodulancii s opatrností. 
 
Použití oxidu dusného potencuje účinek methotrexátu na metabolismus folátu a tím vyvolává 
zvýšenou toxicitu, jako je závažná nepredikovatelná myelosuprese a stomatitida. I když lze tento 
účinek omezit podáním kalcium-folinátu, je třeba se souběžnému podání oxidu dusného a 
methotrexátu vyhnout. 
 
Cholestyramin může zvýšit nerenální eliminaci methotrexátu narušením enterohepatálního oběhu. 
Zpožděnou clearance methotrexátu je třeba brát v úvahu při kombinaci s dalšími cytostatiky. 
Radioterapie v průběhu používání methotrexátu může zvýšit riziko nekrózy měkkých tkání nebo kosti. 
 
Vzhledem ke svému možnému účinku na imunitní systém může methotrexát zkreslit výsledky 
vakcinací a testů (imunologické postupy pro zachycení imunitní reakce). Během léčby methotrexátem 
se nesmí provádět současná vakcinace živými vakcínami (viz body 4.3 a 4.4). 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku / antikoncepce u žen
Ženy nesmí během léčby methotrexátem otěhotnět, proto je nutné, aby během léčby a alespoň měsíců poté používaly účinnou antikoncepci (viz bod 4.4). Před zahájením terapie musí být ženy ve 
fertilním věku informovány o riziku malformací souvisejících s methotrexátem a je nutno s určitostí 
vyloučit stávající těhotenství pomocí vhodných prostředků, např. těhotenského testu. Během léčby je 
třeba těhotenské testy opakovat tak často, jak je to z klinického hlediska nutné (např. po každém 
vynechání antikoncepce). Pacientky ve fertilním věku je nutno poučit o prevenci a plánování 
těhotenství. 
 
Antikoncepce u mužů
Není známo, zda je methotrexát přítomen ve spermatu. Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že 
methotrexát je genotoxický, proto nelze zcela vyloučit riziko genotoxických účinků na spermie. 
Omezené klinické důkazy nenaznačují zvýšené riziko malformací či spontánního potratu po paternální 
expozici methotrexátu podávaného v nízké dávce (méně než 30 mg/týden). U vyšších dávek neexistuje 
dostatečné množství údajů pro odhad rizik malformací nebo spontánního potratu po paternální 
expozici.  
Jako preventivní opatření se u sexuálně aktivních mužů nebo jejich partnerek doporučuje používání 
spolehlivé antikoncepce během léčby muže a po dobu minimálně 6 měsíců po ukončení podávání 
methotrexátu. Muži během léčby methotrexátem a po dobu 6 měsíců po přerušení podávání 
methotrexátu nesmí darovat sperma.  
 
Těhotenství
Podávání methotrexátu v průběhu těhotenství je u neonkologických indikací kontraindikováno (viz 
bod 4.3). Pokud by však během léčby methotrexátem a až do šesti měsíců poté došlo k otěhotnění, je 
nutno, aby lékař informoval ženu o riziku škodlivého vlivu léčby na dítě, přičemž k potvrzení 
normálního vývoje plodu je nutné provést ultrasonografické vyšetření.  
Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že podávání methotrexátu je spojeno s reprodukční toxicitou, 
zejména v prvním trimestru (viz bod 5.3). Methotrexát má u člověka teratogenní účinky. Bylo hlášeno, 
že může způsobit úmrtí plodu, vést k potratu a/nebo vzniku kongenitálních malformací (např. 
kraniofaciálních, kardiovaskulárních, vad centrálního nervového systému a končetin).  
 
Methotrexát má u člověka silně teratogenní účinky, přičemž v případě expozice během těhotenství 
existuje zvýšené riziko spontánních potratů, intrauterinní růstové retardace a kongenitálních 
malformací. 
 
- Spontánní potraty byly hlášeny u 42,5 % těhotných žen léčených methotrexátem podávaným v 
nízké dávce (méně než 30 mg/týden) oproti 22,5 % těhotných žen se stejným onemocněním 
léčených jinými přípravky než methotrexátem.   
 
- Závažné vrozené vady se vyskytly u 6,6 % živě narozených dětí u žen léčených během 
těhotenství methotrexátem podávaným v nízké dávce (méně než 30 mg/týden) oproti 4% živě 
narozených dětí u žen se stejným onemocněním léčených jinými přípravky než methotrexátem.  
 
K dispozici není dostatečné množství údajů ohledně expozice methotrexátu v dávce vyšší než mg/týden během těhotenství, očekává se však vyšší výskyt spontánních potratů a kongenitálních 
malformací.. 
 
V případech, kdy bylo podávání methotrexátu před početím ukončeno, byl hlášen normální průběh 
těhotenství.  
 
Kojení
Protože methotrexát je vylučován do mateřského mléka a může vyvolat u kojených dětí toxicitu, je 
léčba v průběhu kojení kontraindikována. Pokud by se použití methotrexátu v období kojení stalo 
nezbytným, je nutné kojení před zahájením léčby ukončit. 
 
Fertilita
Methotrexát ovlivňuje spermatogenezi a oogenezi a může snižovat fertilitu. U člověka bylo hlášeno, 
že methotrexát způsobuje oligospermii, poruchu menstruace a amenoreu. Tyto účinky jsou 
pravděpodobně po přerušení léčby ve většině případů reverzibilní. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Přípravek Methotrexát EVER Pharma má malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Během 
léčby se mohou vyskytnout příznaky ovlivnění centrální nervové soustavy (CNS), jako je únava a 
zmatenost. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu
Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky methotrexátu patří suprese kostní dřeně, plicní toxicita, 
hepatotoxicita, renální toxicita, neurotoxicita, tromboembolické příhody, anafylaktický šok a 
Stevensův-Johnsonův syndrom. 
 
Mezi nejčastěji (velmi často) pozorované nežádoucí účinky methotrexátu patří gastrointestinální 
poruchy (např. stomatitida, dyspepsie, bolest břicha, nauzea, ztráta chuti k jídlu) a abnormální jaterní 
testy (např. zvýšená alaninaminotransferáza (ALT), aspartátaminotransferáza (AST), bilirubin, 
alkalická fosfatáza. Dále se (často) vyskytují nežádoucí účinky leukopenie, anemie, trombopenie, 
bolest hlavy, únava, ospalost, pneumonie, intersticiální alveolitida/pneumonitida často spojená 
s eozinofilií, vředy v ústech, průjem, exantém, erytém a pruritus. 
 
Nejzávažnějším nežádoucím účinkem je suprese hematopoetického systému a gastrointestinální 
poruchy. 
 
Přehled nežádoucích účinků
Četnosti jsou definovány podle následující konvence: 
velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1000 až <1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až 
<1/1000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
Nežádoucí účinky jsou v každé skupině četnosti uvedeny v pořadí podle snižující se závažnosti. 
 
Třída orgánových systémů Četnost Nežádoucí účinek
Infekce a infestace
Méně časté Faryngitida 
Vzácné Infekce (včetně reaktivace inaktivní chronické infekce), sepse, konjunktivitida 
Novotvary benigní, maligní 
a blíže neurčené (včetně cyst
a  S R O \ S$