sp.zn. sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
NORMIX 200 mg potahované tablety 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje rifaximinum 200 mg. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahované tablety
Popis přípravku: růžové kulaté bikonvexní potahované tablety. Na jedné straně vyraženo AW. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1. Terapeutické indikace 
 
NORMIX je indikován k léčbě akutních i chronických střevních infekcí způsobených citlivými gram-
pozitivními nebo gramnegativními bakteriemi a průjmů způsobených narušením rovnováhy střevní 
flóry (letní průjmy, cestovatelské průjmy, enterokolitida) (viz bod 5.1.). 
 
NORMIX je dále indikován ke komplexní léčbě hepatální encefalopatie a k profylaxi při  chirurgic-
kých výkonech na tlustém střevě. 
 
Normix je indikován k symptomatické léčbě SUDD (nekomplikované symptomatické divertikulární 
nemoci tlustého střeva) jako doplněk k vláknině z potravy. 
 
Normix mohou užívat dospělí a dospívající od 12 let věku. 
 
Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení pro správné používání antibakteriálních látek. 
 
 
4.2. Dávkování a způsob podání 
 
Běžné dávkování u dospělých a dospívajících od 12 let je 10–15 mg/kg tělesné hmotnosti denně roz-
dělené do 2, 3 nebo 4 dávek podle typu indikace. Trvání léčby obvykle nemá přesáhnout 7 dní. 
 
Doporučené dávkování v jednotlivých indikacích: 
 
Léčba akutních průjmů 
Dospělí a dospívající starší 12 let 200 mg každých 6 hodin. 
 
Profylaxe při chirurgických výkonech na tlustém střevě
Dospělí a dospívající starší 12 let 400 mg každých 12 hodin. 
 
Léčba hepatální encefalopatie
Dospělí a dospívající starší 12 let 400 mg každých 8 hodin. 
 
 Symptomatická léčba nekomplikované divertikulární nemoci. 
Dospělí a dospívající starší 12 let 400 mg každých 12 hodin po dobu 7 dní/měsíc s dlouhodobým cyk-
lickým podáváním. 
 
V závislosti na doporučení lékaře může být upravena celková denní dávka i počet denních dávek. 
 
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost rifaximinu u dětí mladších 12 let nebyly stanoveny. 
Dostupná data jsou popsána v bodě 5.1, dávkovací schéma však nelze navrhnout. 
 
Pokud není předepsáno jinak, léčba cestovatelských průjmů nemá přesáhnout 3 dny. Pokud symptomy 
přetrvávají déle, je nutno kontaktovat lékaře. 
 
Přípravek lze užívat s jídlem či nalačno, perorálně a zapije se sklenicí vody. 
 
Starší pacienti
Úprava dávkování není nutná. Údaje o bezpečnosti a účinnosti Normixu neukázaly žádné rozdíly mezi 
staršími a mladšími pacienty.  
 
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není třeba úpravy dávkování (viz bod 5.2). 
 
Porucha funkce ledvin
Nutnost úpravy dávkování se u pacientů s poruchou funkce ledvin nepředpokládá, přesto je zapotřebí 
opatrnosti (viz bod 5.2) 
 
4.3. Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku (rifaximin), deriváty rifamycinu nebo na kteroukoliv pomocnou lát-
ku uvedenou v bodě 6.1. 
Střevní obstrukce (i parciální) a závažnější intestinální ulcerace. 
 
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Rifaximin nemá být podáván pacientům s klinickými příznaky invazivní enteritidy, tj. průjmem kom-
plikovaným horečkou nebo přítomností krve ve stolici. Pokud se symptomy zhorší nebo přetrvávají 
více než 48 hodin, podávání rifaximinu má být přerušeno a má být zvážena léčba alternativními anti-
biotiky. 
 
Průjem spojený s bakterií Clostridium difficile (CDAD) byl hlášen při užití téměř všech antibakteriál-
ních přípravků včetně přípravků s terapeutickými účinky proti bakterii Clostridium  difficile,  jako  je 
rifaximin. V důsledku toho nelze vyloučit případnou souvislost rifaximinu s CDAD  a  pseudomem-
branózní kolitidou (PMC). 
 
Při souběžném užívání rifaximinu a inhibitoru P-glykoproteinu, jako je například cyklosporin, je třeba 
opatrnosti (viz bod 4.5). 
  
Pacienti mají být informováni, že navzdory zanedbatelné absorpci léčiva (méně než 1 %), může rif-
aximin, tak jako všechny deriváty rifamycinu, způsobit načervenalé zbarvení moči. 
 
U pacientů léčených warfarinem, kterým byl předepsán rifaximin, bylo hlášeno jak snížení, tak i zvý-
šení INR (v některých případech s krvácivými epizodami). Pokud je souběžné podávání nezbytné, je 
nutné pečlivě monitorovat INR, a to jak na začátku léčby rifaximinem tak při jejím ukončení. Pro udr-
žení požadované úrovně antikoagulace mohou být nutné úpravy dávkování perorálních antikoagulancií 
(viz bod 4.5). 
 
 Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Potenciál systémových interakcí je vzhledem k zanedbatelné gastrointestinální absorpci perorálně po-
daného rifaximinu nízký. 
Rifaximin je slabým induktorem CYP3A4. (viz bod 5.2) 
 
Studie klinických lékových interakcí u zdravých jedinců prokázaly, že rifaximin neměl významný vliv 
na farmakokinetiku substrátů CYP3A4, nicméně u pacientů s poruchou funkce jater nelze vyloučit, že 
by rifaximin mohl snižovat expozici současně podávaných substrátů CYP3A4 (jako např. warfarinu, 
antiepileptik, antiarytmik, perorální antikoncepce), a to v důsledku vyšší systémové expozice ve srov-
nání se zdravými jedinci.  
  
U pacientů léčených warfarinem, kterým byl předepsán rifaximin, bylo hlášeno jak snížení, tak i zvý-
šení INR (viz bod 4.4). 
 
Není známo, zda současně podávané léky, které inhibují CYP3A4, mohou zvýšit systémovou expozici 
rifaximinu (viz bod 5.2). 
 
U  zdravých jedinců vedlo souběžné podání jedné dávky cyklosporinu (600 mg), silného inhibitoru 
glykoproteinu P, s jednou dávkou rifaximinu (550 mg) k 83násobnému a 124násobnému zvýšení prů-
měrné Cmax rifaximinu a AUC∞. Klinický význam tohoto zvýšení systémové expozice není známý.  
 
V případě souběžného užívání aktivního uhlí má být rifaximin užit nejméně 2 hodiny po jeho podání.  
 
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Údaje o podávání rifaximinu těhotným ženám jsou omezené. Studie na zvířatech ukázaly přechodné 
účinky na osifikaci a skeletální změny u plodu (viz bod 5.3). Klinický význam těchto nálezů u člověka 
není znám. 
Z preventivních důvodů se podávání rifaximinu v těhotenství nedoporučuje. 
 
Kojení
Rifaximin  je  z gastrointestinálního traktu vstřebáván minimálně, takže je nepravděpodobné, aby  se 
vyskytoval v mateřském mléce v signifikantním množství. Protože však nejsou k dispozici žádná data 
o použití během kojení, je lepší pro kojící ženu zvolit jinou léčbu, zejména pokud kojí novorozence 
nebo předčasně narozené dítě. 
 
Fertilita
Studie na zvířatech nenaznačují žádný přímý nebo nepřímý škodlivý účinek na fertilitu mužů a žen.  
 4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Obecně má rifaximin zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nicméně v klinic-
kých kontrolovaných studiích byla hlášena závrať. Pacientům má být doporučeno, aby se vyvarovali 
řízení vozidla nebo obsluhy jakéhokoli nástroje nebo stroje v případě, že se u nich objeví závratě. 
 
4.8. Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost rifaximinu byla  hodnocena dvojitě zaslepenými kontrolovanými a nekontrolovanými kli-
nickými studiemi. Tyto studie zahrnují více než 1900 pacientů ve věku od 12 let až po dospělé nad let v různých terapeutických oblastech. Hodnocení vychází i z rozsáhlých postmarketingových zkuše-
ností (více než 25 let). 
Nejčastější nežádoucí účinky pozorované s frekvencí ≥ 1,0 %, považované za  související s rifaximi-
nem, byly zejména gastrointestinální reakce (zvracení 2 %; nauzea 7 %;  abdominální distenze 2 %; 
flatulence 9 %; bolest břicha 7 %; zácpa 4 %; nucení na stolici 7 %; průjem 1 %). Kromě toho byly 
také pozorovány závratě (12,9 %), bolesti hlavy (7 %) a pyrexie (6,4 % ). 
 
Nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a přechodné, vymizí při pokračující léčbě nebo rychle odezní po 
ukončení léčby. Často je obtížné odlišit nežádoucí účinky od základních příznaků onemocnění. Poten-
ciálně závažné nežádoucí účinky jsou anafylaktická reakce a klostridiová infekce.  
 
 
Tabulkový přehled výskytu nežádoucích účinků 
Kategorie frekvencí jsou definovány na základě následující konvence: 
velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
 
Třídy orgánových sys-
témů dle MedDRA  Časté Méně časté Není známo 
Infekce a infestace  Kandidóza 
Herpes simplex 
Nazofaryngitida 
 
Klostridiová infekce
Poruchy krve a lymfa-
tického systému 
 Monocytóza
Neutropenie 
Trombocytopenie 
Poruchy imunitního 
systému
  Anafylaktické reakce 
Hypersenzitivita 
Poruchy metabolismu a 
výživy
 Snížená chuť k jídlu 
Dehydratace 
 
Psychiatrické poruchy  Abnormální sny
Depresivní nálada 
Insomnie 
 
Poruchy nervového 
systému 
Závratě, 
Bolest hlavy 
Hypestezie 
 
Presynkopa
Poruchy oka  Diplopie  
Poruchy ucha a 
labyrintu
 Vertigo  
Cévní poruchy  Zvýšený krevní tlak 
Návaly horka 
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy 
 Kašel
Sucho v hrdle 
Rinorea 
Gastrointestinální poru-Abdominální Ascites 
 Třídy orgánových sys-
témů dle MedDRA  Časté Méně časté Není známo 
chy bolest 
Konstipace 
Nucení na  
stolici 
Průjem 
Flatulence 
Břišní distenze 
Nauzea  
Zvracení 
 
Suché rty
Hematochezie 
 
Poruchy jater a žlučo-
vých cest
  Abnormality funkčních 
jaterních testů 
Poruchy kůže a pod-
kožní tkáně 
 Vyrážka
Erupce a exantémy 
 
Angioedém 
Dermatitida 
Ekzém
Erytém 
Pruritus 
Purpura 
Urtikarie
Poruchy svalové a kos-
terní soustavy a pojivo-
vé tkáně
 Svalová slabost 
 
 
Poruchy ledvin a močo-
vých cest 
 Krev v moči 
Glykosurie
Polakisurie 
Polyurie 
Proteinurie 
Poruchy reprodukčního 
systému a prsu 
 Polymenorea 
Celkové poruchy a re-
akce v místě aplikace
Pyrexie Třesavka 
Studený pot 
Onemocnění podobné chřipce
Periferní edém 
 
Vyšetření   Abnormální INR 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to po-
kračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
4.9. Předávkování 
 
V klinických studiích s pacienty trpícími cestovatelskými průjmy byly dávky do 1 800 mg/den tolero-
vány bez jakýchkoliv závažných klinických příznaků. I u pacientů s normální bakteriální flórou nevy-
volal rifaximin v dávkách až do 2 400 mg/den po dobu 7 dnů žádné relevantní klinické symptomy spo-
jené s takto vysokou dávkou. 
 
V případě náhodného předávkování je doporučena symptomatická a podpůrná léčba. 
  
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: střevní antiinfektiva, antibiotika,  
ATC kód: A07AA11.  
 
Mechanismus účinku
Přípravek Normix obsahuje rifaximin [4-desoxy-4’methyl pyrido (1’,2’-1,2) imidazo (5,4-c) rifamycin 
SV] v polymorfní formě α. 
Rifaximin je antibakteriální léčivo ze třídy rifamycinů, které ireverzibilně váže podjednotku beta bak-
teriálního enzymu DNA dependentní RNA polymerázy a následně inhibuje syntézu bakteriální RNA. 
 
Rifaximin má široké antibakteriální spektrum účinku proti většině grampozitivních a gramnegativních 
aerobních i anaerobních bakterií, které vyvolávají intestinální infekce. 
Charakteristickou  vlastností  rifaximinu  v  α-formě  polymorfu  je  lokální antibakteriální účinnost 
v intestinálním lumen proti patogenům, a pokud je to za klinických podmínek třeba, i schopnost redu-
kovat endogenní bakteriální zátěž střeva. 
 
Mechanismus rezistence
Vývoj rezistence na rifaximin je primárně reverzibilní chromozomální jednokroková změna v rpoB 
genu kódujícím bakteriální RNA polymerázu. Incidence rezistentních subpopulací mezi bakteriemi 
izolovanými od pacientů s cestovatelskými průjmy byla velmi nízká. 
 
Klinické studie zaměřené na citlivost intestinální flóry u jedinců, kteří trpěli cestovatelskými průjmy, 
neodhalily vznik rezistentních grampozitivních (např. enterokoky) a gramnegativních (např. E.  coli) 
organismů během 3denního průběhu léčby rifaximinem. 
 
Vývoj rezistence v normální střevní bakteriální flóře byl studován na zdravých dobrovolnících a paci-
entech se zánětlivou střevní chorobou za užití opakovaných vysokých dávek rifaximinu. Kmeny rezis-
tentní k rifaximinu  se  sice  vyvinuly, ale byly nestabilní a nekolonizovaly gastrointestinální trakt ani 
nenahrazovaly kmeny citlivé k rifaximinu. Po přerušení léčby rezistentní kmeny rychle vymizely. 
Experimentální a klinické údaje naznačují, že léčba cestovatelských průjmů rifaximinem u pacientů 
s kmeny Mycobacterium   tuberculosis nebo Neisseria   meningitidis nevyvolává  jejich  rezistenci 
k rifampicinu. 
 
Citlivost
Rifaximin je absorbován velmi omezeně. Citlivost nebo rezistenci bakterií k lokálně působícím nesys-
témovým antibiotikům, jako je rifaximin, nelze s určitostí stanovit v in vitro testech citlivosti, i když 
testy dávají některé obecné náznaky antibakteriální aktivity i pro tato antibiotika. V současné době 
nejsou dostupná dostatečná data ke stanovení klinické hraniční hodnoty v testech citlivosti. 
 
Rifaximin byl studován in vitro na patogenech vyvolávajících cestovatelské průjmy ve 4 různých ob-
lastech světa. Studované patogeny byly: ETEC (enterotoxigenní E. coli), EAEC (enteroagregativní E. 
coli), Salmonella spp., Shigella spp., Non-V vibria cholerae, Plesiomonas spp., Aeromonas spp., Ca-
mpylobacter spp. MIC90 izolátů testovaných bakterií byla 32 μg/ml, což lze snadno dosáhnout v intes-
tinálním lumen díky vysoké koncentraci rifaximinu ve stolici. 
 Vzhledem k velmi nízké absorpci z gastrointestinálního traktu není rifaximin klinicky účinný proti 
patogenům napadajícím střevní stěny, i když jsou tyto bakterie in vitro citlivé. 
 
Klinická účinnost
Klinické studie s pacienty trpícími cestovatelskými průjmy prokázaly klinickou účinnost rifaximinu 
proti ETEC (enterotoxigenní E. coli) a EAEC (enteroagregativní E. coli). Tyto bakterie jsou z velké 
 části zodpovědné za cestovatelské průjmy osob cestujících do Středozemí nebo tropických či subtro-
pických oblastí. 
 
Klinické údaje ukázaly, že rifaximin není účinný v léčbě střevních infekcí způsobených invazivními 
střevními patogeny pako je Campylobacter jejuni, Salmonella spp. A Shighella spp., které obvykle 
způsobují průjem, horečku, přítomnost krve ve stolici a vysoké frekvence stolice. 
 
Použití u dětí: 
Účinnost, dávkování a bezpečnost rifaximinu u pediatrických pacientů mladších 12 let nebyly stano-
veny. 
 
Odborná literatura uvádí 9 studií účinnosti v pediatrické populaci, které zahrnovaly 371 dětí, z čehož 
233 užívalo rifaximin. Velká většina dětí, které byly zahrnuty do studií, byla starších 2 let. Charakte-
ristickým znakem všech studií byl výskyt průjmu bakteriálního původu (prokázaný před, v průběhu 
nebo po ukončení léčby). 
 
Získané údaje (studie samotné a metaanalýzy) dokládají pozitivní trend v prokazování účinnosti rif-
aximinu za zvláštních podmínek jakými jsou akutní průjmy (zejména opakující se, či zhoršující se), u 
nichž  je  známou  či  předpokládanou  příčinou  neinvazivní  bakterie  citlivá  na  rifaximin  jako  je 
Escherichia coli. 
 
Nejčastěji používané dávkovací schéma v těchto limitovaných studiích s omezeným počtem pacientů 
ve věku od 2 do 12 let bylo v rozmezí 20-30 mg/kg/den ve 2 až 4 dávkách (viz bod 4.2). 
 
Dlouhodobé podávání
Klinická data týkající se bezpečnosti rifaximinu při dlouhodobém cyklickém podávání jsou omezená. 
V neintervenční studii se 1003 pacienty nebyly po 3 měsících cyklického podávání zaznamenány žád-
né závažné nežádoucí účinky. Ve dvou prospektivních kontrolovaných studiích byl rifaximin podáván 
po dobu 12 měsíců, cyklicky vždy 7 dní v měsíci, v kombinaci s vlákninou celkem 131 pacientům. 
Nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky. 
 
5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Farmakokinetické studie provedené u lidí ukázaly, že po perorálním podání se α-forma polymorfního 
rifaximinu  prakticky neabsorbuje (méně než 1 %). Po opakovaném podání terapeutických dávek rif-
aximinu zdravým dobrovolníkům a pacientům s poškozenou intestinální mukózou (zánětlivé střevní 
onemocnění) byly plazmatické hladiny zanedbatelné (méně než 10 ng/ml). Klinicky nerelevantní vze-
stup systémové absorpce rifaximinu byl pozorován po podání během 30 minut po snídani s vysokým 
obsahem tuků. 
 
Komparativní farmakokinetické studie prokázaly, že amorfní forma a jiné polymorfní formy rifaximi-
nu jsou absorbovány v daleko větší míře než α-polymorf. 
 
In vitro studie naznačuje, že rifaximin je substrát P-glykoproteinu a je metabolizován přes CYP3A4. 
Potenciál interakce léčivo-léčivo na úrovni transportních systémů byl hodnocen in vitro a tyto studie 
naznačují, že klinická interakce mezi rifaximinem a jinými sloučeninami, které podléhají efluxu pro-
střednictvím P-gp a dalších transportních proteinů, je nepravděpodobná (MRP2, MRP4, BCRP a 
BSEP). 
 
Distribuce 
Rifaximin se středně váže na lidské plazmatické proteiny. In vivo byl průměrný poměr vazby na bíl-
koviny u zdravých jedinců 67,5 % a při podání rifaximinu pacientům s poruchou funkce jater 62 %. 
 
 
Biotransformace 
 
Analýza vzorku stolice prokázala, že se rifaximin nachází ve formě intaktní molekuly, což značí, že 
rifaximin není degradován ani metabolizován při průchodu gastrointestinálním traktem.  
 
U zdravých jedinců po podání 400 mg radioaktivně značeného 14C-rifaximinu bylo objeveno v moči 
pouze  0,32 % podané radioaktivní dávky, a to většinou jako metabolity, z nichž 0,01 %  jako  desacetylrifaximin, jediný metabolit identifikovaný u člověka. Pouze 0,03 % podané dávky bylo pří-
tomno v moči jako nezměněný rifaximin.  
 
In vitro studie ukázaly, že rifaximin neinhiboval hlavní enzymy cytochromu P-450 (CYP), účastnící se 
metabolismu léčiv (CYPs1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a  3A4). V in vitro studiích in-
dukce rifaximin neindukoval CYP1A2 a CYP2B6, byl však slabým induktorem CYP3A4. 
 
Eliminace z organismu
Studie s radioaktivně značeným rifaximinem naznačila, že 14C-rifaximin je téměř výhradně a úplně 
vylučován stolicí (96,62 % podané dávky). Množství 14C-rifaximinu nalezené v moči nepřesahuje 0,% podané dávky. 
 
Linearita/nelinearita 
Ve farmakokinetické studii vedlo podání 550 mg rifaximinu 3x denně k celkové denní expozici která 
byla jen o cca  13 % vyšší než po podání 550 mg rifaximinu 2x denně. Rychlost a rozsah systémové 
expozice rifaximinu u člověka se zdály být charakterizovány nelineární (na dávce závislou) kinetikou, 
což je v souladu s možností omezené absorpce rifaximinu limitovanou rychlostí rozpouštění.  
 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha funkce ledvin
Data o použití rifaximinu u pacientů s poruchou funkce ledvin nejsou dostupná. 
 
Porucha funkce jater 
Klinické údaje dostupné u pacientů s poruchou funkce jater prokázaly systémovou expozici vyšší, než 
která byla pozorována u zdravých jedinců. Systémová expozice rifaximinu (AUCτ) byla 10-, 13- a 20- 
krát vyšší u pacientů s lehkou (Child-Pugh  A), se středně těžkou (Child-Pugh B) a těžkou poruchou 
funkce jater (Child-Pugh C) ve srovnání se zdravými jedinci.  
Při hodnocení zvýšení systémové expozice rifaximinu u jedinců s poruchou funkce jater je třeba brát v 
úvahu gastrointestinální lokální působení rifaximinu a jeho nízkou systémovou biologickou dostupnost 
(porucha funkce jater nevede k vysokým absolutním hodnotám rifaximinu v plasmě) jakož i dostupné 
údaje o bezpečnosti rifaximinu u jedinců s cirhózou.  
Vzhledem k tomu, že rifaximin působí lokálně, není doporučena žádná úprava dávkování.  
 
Pediatrická populace
Farmakokinetika rifaximinu nebyla zkoumána u pediatrických pacientů žádného věku.  
 
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní 
riziko pro člověka.  
Ve studii embryofetálního vývoje u potkanů bylo při dávce 300 mg/kg/den pozorováno mírné a pře-
chodné zpoždění osifikace, které nemělo vliv na normální vývoj mláďat. Po perorálním podávání rif-
aximinu během březosti u králíků, bylo zaznamenáno zvýšení výskytu skeletálních změn. 
Klinický význam těchto nálezů není znám. Tato studie o embryonální toxicitě u králíků neprokázala 
dostatečné bezpečnostní rozpětí ve srovnání s maximálními terapeutickými dávkami pro člověka. Tes-
tovaná dávka však představuje maximální dávku, která by mohla být podána králíkům (1 000 mg/kg). 
 Kromě toho je absorpce rifaximinu velmi omezená a neexistuje žádný lineární vztah mezi podanou 
dávkou a systémovou expozicí. 
Léčba neměla žádný efekt na schopnost reprodukce nebo fertilitu. Proces implantace a nitroděložní 
vývoj plodu nebyly léčbou ovlivněny.  
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1. Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety: sodná sůl karboxymethylškrobu, glycerol-distearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, 
mastek, mikrokrystalická celulóza,  
Potahová vrstva: hypromelóza, oxid titaničitý (E 171), dihydrát dinatrium-edetátu,  propylenglykol, 
červený oxid železitý (E 172). 
 
6.2. Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3. Doba použitelnosti 
 
roky  
 
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
 
6.5. Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/PE/PVdC/Al blistr, krabička 
Velikost balení:  
12 tablet  
28 tablet 
 
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Alfasigma S.p.A., Via Ragazzi del ‘99, n. 5, 40133 Boloňa (BO), Itálie 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
15/286/99-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 5.5.Datum posledního prodloužení registrace: 17.6. 
  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
31. 1.