sp.zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
OXANTIL 80 mg/ml + 20 mg/ml injekční roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Léčivá látka: etofyllinum 160 mg, theophyllinum monohydricum 40 mg ve 2 ml injekčního roztoku.  
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje etofyllinum 80 mg a theophyllinum monohydricum 20 mg. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční roztok (injekce). 
Popis přípravku: čirý, bezbarvý roztok. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Poruchy prokrvení mozku (mozková malacie, trombóza i embolie, ateroskleróza mozkových cév), 
chronická ischemická choroba srdce a chronická obstrukční choroba bronchopulmonální (jedná se o 
součást léčby některých pacientů), sukcesivní plicní emfyzace. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování dospělým
Injekce se podává do svalu nebo velmi pomalu do žíly. Je možno podat i 2 až 3 ampulky nitrožilní infuzí 
v 5% roztoku glukózy nebo v izotonickém roztoku chloridu sodného. Denní dávka nesmí přesáhnout ampulí (960 mg etofylinu a 240 mg theofylinu). 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Intoxikace deriváty theofylinu, hypersenzitivita na metylxantinové deriváty, akutní infarkt myokardu, 
tachyarytmie, těžká insuficience jater. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Při intravenózní aplikaci je nutno injekci podávat pomalu. Pokud trvá aplikace méně než 2 minuty, může 
vyvolat nepříjemný pocit tepla. Subkutánní aplikace vyvolává tlakovou bolest v místě vpichu, jež trvá 
asi půl hodiny, a proto je tento způsob podání méně vhodný. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Většina  interakcí  přípravku  jsou  interakcemi  theofylinu.  Cimetidin  zvyšuje  plazmatické  hladiny 
etofylinu  a  theofylinu.  Kouření,  barbituráty,  fenylbutazon  a  hydantoinová  antiepileptika  zvyšují 
 
plazmatickou  clearance  theofylinu,  naopak alopurinol  ji snižuje. Se snížením clearance theofylinu je 
nutno  počítat  při  podávání  makrolidových  antibiotik  (erytromycin,  oleandomycin).  Perorální 
kontraceptiva, diuretika, kortikosteroidy, chinolony a imunosupresiva potencují účinky theofylinu. Po 
propanololu se mohou sérové hladiny theofylinu až zdvojnásobit, protože dochází ke snížení N-
demetylace theofylinu vazbou na cytochrom P 450. V kombinaci theofylinu s efedrinem může dojít k 
zvýšenému výskytu nauzey, nespavosti a nervozity. Zvýšené nebezpečí výskytu ventrikulárních arytmií 
po halotanu v interakci s theofylinem je vyvoláno zvýšenou citlivostí na endogenní katecholaminy. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
K aplikaci theofylinových přípravků v těhotenství je třeba přistupovat s ohledem na hmotnostní 
přírůstek. Clearance theofylinu u těhotných žen není změněna, avšak distribuční objem a poločas 
eliminace jsou zvýšeny. V třetím trimestru se pozorovalo snížení clearance o 20 až 53 %. Theofylin sice 
prochází  placentární  membránou,  avšak  údaje  o  teratogenitě  nebyly  publikovány.  Plazmatické 
koncentrace u novorozenců mohou být podobné plazmatickým koncentracím u matek. U novorozenců 
matek, jež užívaly theofylin, se pozorovala přechodná tachykardie, předrážděnost a zvracení. Tyto 
účinky se objevují především tehdy, dosahují-li plazmatické hladiny u matky horní terapeutickou 
koncentraci.  
 
Kojení
Údaj  o  obsahu  etofylinu  v  mateřském  mléce se  v  dostupné  literatuře  nenachází.  Méně  než  1% 
koncentrace theofylinu v krvi matky se eliminuje mateřským mlékem. Poměr koncentrace theofylinu v 
mléce ke koncentraci v séru je 0,67. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Účinné složky přípravku nemají v terapeutických dávkách negativní vliv na pozornost řidičů a osob 
obsluhujících stroje. Se zřetelem na riziko výskytu níže popsaných nežádoucích účinků se doporučuje, 
aby o zapojení pacienta do dopravního provozu rozhodl lékař podle aktuálního zdravotního stavu. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Etofylin je velmi dobře snášený derivát theofylinu. U některých vegetativně labilních osob se mohou po 
aplikaci etofylinu vyskytnout vazomotorické poruchy - závratě, skotomy, kruhy před očima a pod. Byly 
popsány i bolesti hlavy, kolaps se zimnicí, zhoršení tinnitu. Vyskytl se případ zvýraznění exantémového 
onemocnění. 
Z  nežádoucích účinků theofylinu je třeba uvést nauzeu, silný tlukot srdce, stimulaci CNS zahrnující 
iritabilitu, nespavost a tremor. Těžší nežádoucí účinky jsou svalové křeče a srdeční arytmie (sinusová 
tachykardie, předsíňové a komorové extrasystoly). Křeče se vyskytují ve zvýšené incidenci, přesáhnou-
li plazmatické koncentrace theofylinu hodnotu 40 μg/ml. Nebezpečí spočívá v tom, že projevy se 
objevují bez varovných příznaků. Po aplikaci běžných dávek se takové vysoké plazmatické hladiny 
nevyskytují, a proto při správném terapeutickém režimu výskyt nežádoucích účinků nepřichází v úvahu. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
 
V toxikologické studii na myších, kterým byl podán přípravek obsahující 22 mg theofylinu a 88 mg 
etofylinu  se  zjistily  hodnoty  LD50 (mg/kg) po intraperitoneálním podání 469,9, po intramuskulární 
aplikaci  465,2  a  po  perorálním podání 1207,0. Akutní toxicita etofylinu je nižší než theofylinu. Při 
plazmatických koncentracích 50-100 μg/ml theofylinu a 100-300 μg/ml etofylinu udržovaných v 
průběhu dvouhodinové infuze se nezjistily zjevné toxické účinky kombinace těchto látek. Hodnoty LDetofylinu  zjištěné  v  subchronickém  čtyřtýdenním  toxikologickém  pokusu  na  myších  byly  po 
intraperitoneálním podání 404 mg/kg a po perorálním podání 600 mg/kg. 
Při předávkování se mohou objevit toxické příznaky charakteristické pro intoxikaci  theofylinem  a 
jinými  metylxantinovými deriváty.  Projevem  theofylinové  toxicity  v  gastrointestinálním traktu je 
vomitus perzistentní povahy. U dětí bývá provázen hematemézou. Projevy gastrointestinální toxicity 
jsou pravděpodobně vyvolány centrálními účinky theofylinu spíše než jeho přímým účinkem na žaludek. 
Stimulační účinek metylxantinů na CNS se projevuje na různých úrovních: medulární - zvýšená 
respirační frekvence a citlivost na CO2 , nauzea a zvracení, bradykardie. Stimulací mozkové kůry 
dochází k neklidu, agitovanosti, tremoru, zvýšené vzrušivosti, bolestem hlavy, křečím, těžkostem v 
koncentraci a k poruchám chování. Na úrovni hypotalamu vede stimulační účinek metylxantinů k 
hypertermii. 
Z  kardiovaskulárních  projevů  toxicity  se  často  vyskytuje  sinusová  tachykardie.  Při  projevech 
theofylinové  intoxikace  často  bývá  přítomna  hyperglykémie.  Při  otravách  theofylinem  dochází  k 
hypokalémii, jež se manifestuje svalovou slabostí, paralytickým ileem a polyurií. 
 
Léčba: 
Při vysoké plazmatické koncentraci theofylinu a etofylinu nebo při křečích, hypotenzi nebo arytmiích 
je nutno použít některou eliminační metodu. Účinná je hemodialýza, peritoneální dialýza je bez účinku. 
Další  léčba  je  symptomatická:  upravuje  se  hypokalémie,  při  křečích  se  podává  diazepam  nebo 
fenobarbital, při hypotenzi je nutno doplnit tekutiny. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Vazodilatans 
ATC kód: C04AD 
 
Mechanismus účinku
Etofylin byl vyvinut při hledání rozpustných derivátů theofylinu, a proto jsou jeho farmakologické 
účinky blízké účinku theofylinu a jiných xantinových sloučenin. Etofylin vyvolává relaxaci různých 
druhů hladkých svalů, např. svalstva cév, žlučníku, semenných váčků i dělohy. V experimentech  na 
zvířatech způsobuje mírný pokles krevního tlaku, spojený se zvýšením minutového objemu srdce a 
snížením  periferního  odporu,  po  kterém  nastupuje  sekundární  vzestup  periferního  odporu.  Tento 
dvoufázový účinek je méně výrazný, než je to možné pozorovat po theofylinu. Zvýšení koronárního 
průtoku,  pozorované  v  experimentu  a  v  klinických  zkouškách, je  způsobeno  jednak  přímým 
vazodilatačním účinekm etofylinu na cévy a také nepřímo zvýšením perfuzního objemu. Přímým 
vazodilatačním působením etofylinu na pulmonální cévy dochází ke zvýšení průtoku z plic a ke zvýšení 
výkonu levé komory srdce. Nízké dávky etofylinu zvyšují minutový objem srdce zvýšením vývrhového 
objemu srdce. Pozitivně inotropní účinek etofylinu se projevil i v pokusech na izolovaném srdci. V 
cerebrálním  řečišti  jeho  léčebný  účinek  pravděpodobně  nespočívá  ve  vazodilataci,  ale  spíše  v 
redistribuci mozkové cirkulace ze zdravých oblastí na místa postižená ischemií. Tu se může uplatnit 
jeho blokující vliv na adenozinové receptory, což se zjistilo u jiných metylxantinů, např. u theofylinu. 
Protiedémový účinek souvisí pravděpodobně také s blokádou adenozinových receptorů. Stimulační 
účinky etofylinu na dýchací centrum, spojený se zvýšením dechového objemu, se také zúčastňuje na 
mechanizmu jeho účinku v léčbě mozkových cirkulačních poruch. Bronchospazmolytické účinky 
theofylinu  se  projevily  v  pokusech  na  morčatech,  kde  působily  inhibičně  na  bronchokonstrikci 
vyvolanou různými mediátory. 
 
Ve srovnání s theofylinem je bronchospazmolytické působení etofylinu méně výrazné. Z dalších 
farmakologických účinků etofylinu je třeba uvést jeho diuretické působení, jež je intenzivnější než 
diuretické účinky theofylinu ve stejných koncentracích. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Farmakokinetická studie u lidí, kterým byl podán theofylin v kombinaci s etofylinem nitrožilně (340 mg 
etofylinu + 100 mg theofylinu) i perorálně ve formě dražé (680 mg etofylinu + 200 mg theofylinu) a 
formou kapek ve stejných dávkách dokázala, že maximální sérové koncentrace se dosáhly u theofylinu 
a etofylinu přibližně ve stejné době. Poločas plazmatické eliminace byl 5,0 až 7,2 hodin pro theofylin a 
5,5 až 6,9 hodin pro etofylin. 
Tabulka farmakokinetických konstant po intravenózní aplikaci etofylinu a theofylinu v kombinaci: 
 
 
Parametr e t o f y l i n t h e o f y l i n 
 x s x s
r 0,99 0,004 0,98 0,RV    (%) 2,7 1,03 4,80 6,t1        (h) 5,45 0,93 5,04 1,Vcc      (l) 32,90 8,3 28,20 5,CLtot   (l/h) 5,0 1,2 4,07 1,AUC  (μg.h/ml) 72,4 18,3 26,80 9,Tcc       (h) 7,8 1,2 7,30 1, 
x  - průměrná hodnota 
s  - směrodatná odchylka 
r  - korelační koeficient jednokompartmentového modelu 
RV  - zbytkový variant 
t1  - biologický poločas eliminace
Vcc  - centrální distribuční objem
CLtot  - celková clearance 
AUC  - plocha pod křivkou
Tcc  - centrální tranzitní doba 
Theofylin a etofylin jsou vázány na dvě různá vazebná místa lidského plazmatického albuminu. Při 
posuzování farmakokinetiky theofylinu a jeho derivátů je třeba brát do úvahy velkou interindividuální 
variabilitu, protože degradace theofylinu v játrech není konstantní. Plazmatická clearance je rozdílná 
hlavně u dospělých a dětí. Nejnižší je u nedonošených dětí a postupně se zvyšuje až do 6-17 let, kdy se 
její hodnoty ustálí. V dospělosti se rozdíly věku neuplatňují. 
Hodnoty  jsou ovlivněny například kouřením, kdy je biotransformace theofylinu zrychlená, což se 
vysvětluje stimulací jaterních enzymů polycyklickými kyselinami obsaženými v tabáku. Plazmatická 
clearance je ovlivněna různými léčivy, například klonidinem a makrolidovými antibiotiky, jež ji snižují. 
Změny clearance theofylinu nastávají také vlivem různých chorobných stavů, např. při chorobách srdce, 
jater a při infekcích, kdy se uvádí snížení clearance. Naopak u pacientů s cystickou fibrózou bylo 
popsáno zvýšení clearance theofylinu. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Edamin (ethylendiamin, k úpravě pH), voda pro injekci. 
 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Ampule z bezbarvého skla s etiketou, vložka z PVC, krabička. 
Velikost balení: 5 ampulí po 2 ml 
10 ampulí po 2 ml 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
BB Pharma, a.s., Durychova 101/66, 142 00 Praha 4 - Lhotka, Česká republika 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
83/769/92-S/C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 14.9.1992  
Datum posledního prodloužení registrace: 8.4. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
17. 9.