sp.zn. sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
RAPIFEN 0,5 mg/ml injekční roztok  
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jeden ml roztoku obsahuje alfentanilum 0,50 mg (jako alfentanili hydrochloridum 0,544 mg). 
 
Pomocná látka se známým účinkem: jeden ml roztoku obsahuje 3,54 mg sodíku, což je 0,mmol.  
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční roztok
Popis přípravku: čirý bezbarvý roztok bez viditelných částic. Sterilní, izotonický vodný roztok 
bez konzervačních přísad, určený k intravenóznímu podání. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
RAPIFEN je u dospělých indikován: 
• jako součást úvodu do anestezie nebo 
• jako opioidní analgetikum k celkové nebo regionální anestezii při krátkodobých (injekce 
bolusu) i dlouhodobých chirurgických výkonech (bolus následovaný opakovanými 
injekcemi nebo infuzí).  
 
Vzhledem k rychlému a krátkodobému účinku je RAPIFEN vhodný zejména jako opioidní 
analgetikum pro krátkodobé výkony a ambulantní chirurgii. Je však vhodný rovněž jako 
analgetický doplněk pro středně dlouhé a dlouhotrvající výkony, neboť periody velmi bolestivých 
stimulů lze obvykle překonávat opakovanými nízkými dávkami přípravku RAPIFEN, případně 
přizpůsobením rychlosti infuze. 
 
RAPIFEN je u novorozenců, kojenců a dětí a dospívajících indikován jako: 
• opioidní analgetikum v kombinaci s hypnotikem k úvodu do anestezie; 
• opioidní analgetikum k celkové anestezii, při krátkodobých i dlouhodobých 
chirurgických výkonech. 
 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
RAPIFEN se podává jako injekce bolusu (krátkodobé výkony) nebo jako bolus následovaný 
opakovanými injekcemi nebo infuzí (dlouhodobé bolestivé chirurgické výkony). 
 
Dávkování přípravku RAPIFEN má být stanoveno individuálně s přihlédnutím k věku, tělesné 
hmotnosti, fyzické kondici, základnímu onemocnění, užívání dalších léčivých přípravků, druhu 
chirurgického výkonu a anestezie. 
 
Aby se zabránilo bradykardii, může být podána nízká intravenózní (i.v.) dávka anticholinergika 
těsně před úvodem do anestezie. 
 
Dospělí 
 
Použití k úvodu do anestezie
Přípravek RAPIFEN má být pro úvod do anestezie podáván postupně se standardní dávkou 
hypnotika, jako je propofol nebo thiopenton. Doporučená dávka přípravku RAPIFEN je i.v. bolus 
10 – 40 μg/kg u zdravých dospělých pacientů. U starších nebo oslabených pacientů je doporučena 
nižší počáteční dávka. 
 
I.v. bolus  120 g/kg (17 ml/70 kg) přípravku RAPIFEN navozuje bezvědomí a analgetický 
účinek při zachování dobré kardiovaskulární stability u pacientů s adekvátní myorelaxací. 
 
Krátkodobé výkony kratší než 10 minut a použití u ambulantních pacientů 
V nízkých dávkách je RAPIFEN vhodný pro malé krátkodobé chirurgické výkony a pro 
ambulantní pacienty za předpokladu dostupnosti kardiopulmonálního monitorovacího zařízení. 
 
I.v. bolus 8 - 30 g/kg (1,12 – 4,2 ml/70 kg) je obvykle dostatečný pro výkony kratší než 
10 minut. Jestliže trvá výkon déle než 10 minut, aplikuje se dále 7 - 15 g/kg (1 – 2,1 ml/70 kg) 
v intervalu každých 10 - 15 minut nebo dle potřeby. 
 
Ačkoli musí být k dispozici zařízení pro podporu ventilace, při pomalé aplikaci dávky 7 g/kg 
(1 ml/70 kg) nebo nižší je ve většině případů zachováno spontánní dýchání při této technice lze 
opakovaně aplikovat 3,5 g/kg (0,5 ml/70 kg). 
 
Případná pooperační nauzea je poměrně krátkodobá a obvykle korigovatelná konvenčními 
prostředky. 
 
Středně dlouhé výkony 10 až 60 minut 
Počáteční dávka i.v. bolusu má být uzpůsobena předpokládané délce trvání chirurgického 
výkonu: 
 
Tabulka 1: Dávkování u středně dlouhých výkonů 
 
Trvání výkonu 
RAPIFEN dávka i.v. bolusu 
(min) g/kg ml/70 kg 
10 - 30 10 - 30 1,4 – 4,30 - 60 30 - 50 4,2 – 7,   
 
Trvá-li operace déle nebo se očekává, že vyvolá více bolesti, lze analgezii udržovat: 
 buď další aplikací přípravku RAPIFEN v dávce 10 až 15 g/kg (1,4 až 2,1 ml/70 kg) podle 
potřeby, kromě posledních 10 minut výkonu, kdy nemá být RAPIFEN podáván vzhledem 
k možnosti pooperační respirační deprese; 
 nebo infuzí přípravku RAPIFEN rychlostí 1 g/kg/min (0,14 ml/70 kg/min) ukončenou 
- 10 minut před dokončením výkonu. 
Periody bolestivých stimulů lze snadno zvládnout opakovanou aplikací nízkých dávek alfentanilu 
nebo přechodně zvýšenou rychlostí infuze. 
 
Nižší dávka přípravku RAPIFEN může být použita, pokud je anestezie podpořena dalšími 
přípravky. 
 
Pokud je RAPIFEN použit bez směsi N2O/O2 nebo jiného inhalačního anestetika, musejí být 
udržovací dávky přípravku RAPIFEN vyšší. 
 
Dlouhotrvající výkony delší než 60 minut
RAPIFEN může být používán jako analgetická komponenta u dlouhotrvajících chirurgických 
výkonů, zejména při indikaci rychlé extubace. Optimální analgezie a stabilního vegetativního 
stavu lze docílit individuálně přizpůsobenou úvodní dávkou a přizpůsobením rychlosti infuze 
závažnosti operačních stimulů a reakcím pacienta. 
 
Pediatrická populace 
Pro děti všech věkových kategorií, a to i pro krátkodobé výkony u spontánně dýchajících dětí, 
musí být k dispozici zařízení pro asistovanou ventilaci. 
 
Data týkající se dětí, zejména ve věku od 1 měsíce do 1 roku, jsou omezená (viz bod 5.2). 
 
Novorozenci (0 až 27 dní): Farmakokinetika je u novorozenců velmi variabilní, zejména 
u předčasně narozených. Clearance a vazba na bílkoviny jsou nižší a může být nutné snížit dávku 
alfentanilu. Novorozenci mají být pečlivě sledováni a dávka alfentanilu má být titrována podle 
odpovědi. 
 
Kojenci a batolata (28 dní až 23 měsíců): U kojenců a batolat může být ve srovnání s dospělými 
vyšší clearance. Pro udržení analgezie může být třeba zvýšit rychlost infuze alfentanilu. 
 
Děti (2 až 11 let): Clearance může být u dětí mírně vyšší a může být třeba zvýšit rychlost infuze. 
 
Dospívající: Farmakokinetika alfentanilu u dospívajících je podobná farmakokinetice 
u dospělých, proto nejsou nutná žádná specifická doporučení ohledně dávkování. 
 
Doporučené dávkování u pediatrických pacientů
Velká variabilita odpovědí na alfentanil ztěžuje doporučení pro dávkování u mladších dětí. 
U starších dětí je za odpovídající dávku k úvodu do anestezie (tj. jako doplněk propofolu nebo 
inhalační anestezie) nebo jako analgetikum považován bolus 10 až 20 μg/kg alfentanilu. Mohou 
být podány dodatečné bolusy 5 až 10 μg/kg alfentanilu v odpovídajících intervalech. 
 
K udržení analgezie během chirurgického výkonu může být u dětí podán RAPIFEN  infuzí o 
rychlosti 0,5 až 2 μg/kg/min. Dávka musí být titrována (snižována nebo zvyšována) podle 
individuálních potřeb pacienta. Při kombinaci s intravenózním anestetikem je doporučená dávka 
přibližně 1 μg/kg/min. 
 
U novorozenců a velmi malých dětí může být po podání alfentanilu vyšší riziko respiračních 
komplikací a svalové rigidity. Nutná opatření jsou uvedena v bodě 4.4. 
 
Starší a oslabení pacienti
Počáteční dávka má být snížena u starších (ve věku od 65 let) a oslabených pacientů. Účinek 
počáteční dávky je třeba vzít v úvahu při stanovení dodatečných dávek. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo 
na jiné opioidy. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Přípravek podléhá zákonu o návykových látkách. Na přípravek vzniká léková závislost. 
 
Upozornění platná pro všechny silné opioidy: 
 
Respirační deprese
Respirační deprese závisí na dávce a lze jí zamezit podáním specifického antagonisty opioidních 
receptorů. Vzhledem k tomu, že respirační deprese může přetrvávat déle než účinek antagonisty, 
může být nutné opakované podání antagonisty. Hluboká analgezie je doprovázena výraznou 
respirační depresí a ztrátou vědomí, která může přetrvávat nebo recidivovat v pooperačním 
období. Pacienti mají být proto pod náležitým dohledem. Musejí být k dispozici resuscitační 
zařízení a antagonisté opioidních receptorů. Hyperventilace v průběhu anestezie může narušit 
pacientovu odpověď na CO2 a ovlivnit pooperační respiraci. 
 
Svalová ztuhlost
Může se vyskytnout svalová ztuhlost postihující i hrudní svalstvo; ztuhlosti však lze zabránit 
těmito opatřeními: pomalou i.v. injekcí (obvykle postačující při nízkém dávkování), premedikací 
benzodiazepiny a použitím myorelaxancií. Může docházet k neepileptickým (myo)klonickým 
záškubům. 
 
Srdeční onemocnění
Jestliže nebyla pacientovi podána dostatečná dávka anticholinergik nebo při kombinaci přípravku 
RAPIFEN s nevagolytickými myorelaxancii, může se vyskytnout bradykardie, případně srdeční 
zástava. Bradykardii lze léčit atropinem. 
 
Zvláštní podmínky dávkování
Stejně jako jiné opioidy, může i RAPIFEN navodit hypotenzi, zvláště u hypovolemických 
pacientů. Je zapotřebí zajistit příslušná opatření zaměřená na udržení stabilního arteriálního tlaku. 
 
U pacientů s limitovanou intracerebrální compliance je nutné se vyvarovat podání rychlého 
bolusu opioidů u těchto pacientů může být přechodný pokles středního arteriálního tlaku někdy 
provázen krátkodobým snížením mozkového perfúzního tlaku. 
 
U starších a oslabených pacientů se doporučuje snížit dávkování. Stejně jako jiné opioidy, i 
RAPIFEN je zapotřebí titrovat opatrně u pacientů s nekorigovaným hypothyreoidismem, plicním 
onemocněním, se sníženou respirační rezervou, s alkoholismem, narušenými jaterními nebo 
ledvinovými funkcemi. Léčba těchto pacientů vyžaduje rovněž prodloužené pooperační 
monitorování. 
 
Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost) 
Při opakovaném podávání opioidů se může vyvinout tolerance, fyzická a psychická závislost a 
porucha z užívání opioidů (opioid used disorder, OUD). Zneužívání nebo úmyslné nesprávné 
používání opioidů může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou 
anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně 
onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými 
poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je 
zvýšené riziko vývoje OUD.  
 
Syndrom z vysazení léku u novorozenců 
U novorozenců, jejichž matky dlouhodobě užívaly opioidy během těhotenství, existuje riziko 
vzniku syndromu z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6). 
 
Pediatrická populace
Při podání alfentanilu novorozencům nebo velmi malým dětem může, ve srovnání se staršími 
dětmi a dospělými, existovat vyšší riziko respiračních komplikací. Z tohoto důvodu je třeba malé 
děti monitorovat okamžitě po podání alfentanilu. Při použití u dětí všech věkových skupin, včetně 
krátkodobých zákroků u spontánně dýchajících dětí, musí být dostupné zařízení pro asistovanou 
ventilaci. 
 
Pokud je alfentanil použit u novorozenců a malých kojenců, je vzhledem k riziku svalové rigidity 
nutno zvážit současné podání myorelaxancia. Všechny děti mají být po ukončení podávání 
alfentanilu dostatečně dlouhou dobu monitorovány, aby se zajistil návrat spontánního dýchání. 
 
Vzhledem k variabilní farmakokinetice u novorozenců může být třeba nižší dávka alfentanilu. 
Novorozenci mají být pečlivě sledováni a dávka alfentanilu má být titrována podle odpovědi na 
dávku (viz bod 4.2). 
 
Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim 
podobné látky   
Současné užívání přípravku Rapifen a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, 
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné 
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. 
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Rapifen současně se sedativy, je nutné předepsat 
nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.  Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli 
možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně 
doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 
4.5). 
 
Opioidy indukovaná hyperalgezie 
Opioidy indukovaná hyperalgezie (OIH) je paradoxní odezva na opioid, která se vyskytuje 
zejména při vysokých dávkách nebo dlouhodobém užívání, kdy dochází k zesílenému vnímání 
bolesti i přes stabilní nebo zvýšené vystavení opioidu. Liší se od tolerance, při níž je potřeba 
podávat vyšší dávky opioidu k dosažení stejného analgetického účinku nebo léčbě opakující 
se bolesti. OIH se může projevovat jako zvýšená intenzita bolesti, více generalizovaná (tj. 
méně lokální) bolest nebo bolest při běžných (tj. nebolestivých) podnětech (alodynie) bez 
prokázané progrese onemocnění. Při podezření na OIH je potřeba dávku opioidů snížit nebo 
postupně prodlužovat intervaly mezi podáním a snižovat dávky, pokud je to možné. 
 
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,54 mg sodíku, což je 0,15 mmol sodíku v 1 ml. To znamená, že 
je v podstatě „bez sodíku“. V závislosti na dávce, která je použita, je nutno vzít v úvahu u pacientů 
na dietě s nízkým obsahem sodíku.  
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Přípravky ovlivňující účinek alfentanilu 
Látky tlumící centrální nervový systém (CNS)
Barbituráty, benzodiazepiny nebo jim podobné látky, neuroleptika, celková anestetika a další 
neselektivní látky tlumící CNS (např. alkohol) mohou potencovat respirační depresi vyvolanou 
opioidy. Současné podávání s přípravkem RAPIFEN může zvyšovat riziko respirační deprese, 
hlubokého útlumu, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné 
omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4). Souběžné užívání opioidů a 
gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese 
a úmrtí. 
  
Účinky přípravku RAPIFEN na jiné léčivé přípravky 
Po předchozím podání přípravku RAPIFEN je zároveň v případě potřeby nutné snížit dávku 
přípravků s depresivním účinkem na CNS. Je to zvláště důležité po operačním výkonu, neboť 
hluboká anestezie je spojena s významnou respirační depresí, která může v pooperačním období 
přetrvávat nebo se vracet. Podání přípravků snižujících aktivitu CNS, jako například 
benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může během tohoto období neúměrně zvýšit riziko 
respirační deprese (viz bod 4.4). 
 
Inhibitory cytochromu P450 3A4 (CYP3A4)
Alfentanil je metabolizován převážně enzymy lidského cytochromu P450 3A4. In vitro údaje 
naznačují, že účinné inhibitory cytochromu P450 3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir) 
mohou inhibovat metabolismus alfentanilu. Výsledky farmakokinetických studií potvrzují, že 
metabolismus alfentanilu je inhibován flukonazolem, vorikonazolem, erythromycinem, 
diltiazemem a cimetidinem (známými inhibitory enzymů cytochromu P450 3A4). Tím by mohlo 
být zvýšeno riziko prodloužené nebo zpožděné respirační deprese. Současné podávání těchto léčiv 
vyžaduje zvláštní péči a sledování pacienta, zejména však může vyvolat nutnost snížení dávky 
přípravku RAPIFEN. 
 
Inhibitory enzymu monoaminooxidázy (IMAO) 
Pro inhibitory MAO obvykle platí doporučení ukončit aplikaci 2 týdny před plánovaným 
chirurgickým nebo jiným výkonem vyžadujícím podání anestetik. 
 
Serotoninergní léčivé přípravky
Současné podávání alfentanilu se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou SSRI, SNRI 
nebo IMAO, může zvyšovat riziko serotoninového syndromu, potenciálně život ohrožujícího 
stavu. 
 
Účinek alfentanilu na metabolismus jiných léčivých přípravků 
Koncentrace propofolu podaného v kombinaci s přípravkem RAPIFEN jsou o 17 % vyšší než bez 
přítomnosti přípravku RAPIFEN. Současné podávání alfentanilu a propofolu může vyžadovat 
nižší dávku přípravku RAPIFEN. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Přestože předklinické zkoušení neprokázalo teratogenní nebo akutní embryotoxický účinek, pro 
vyhodnocení škodlivých účinků u člověka nejsou k dispozici postačující údaje (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Před podáním tohoto přípravku těhotným je proto 
nutné posoudit léčebný přínos oproti možnému riziku. 
 
Dlouhodobé užívání opioidů během těhotenství může u novorozence vyvolat lékovou závislost, 
která může vést ke vzniku syndromu z vysazení léku u novorozenců.  
 
Intravenózní podání během porodu (včetně císařského řezu) se nedoporučuje, protože RAPIFEN 
prochází placentou a může potlačit spontánní dýchání v novorozeneckém období. Jestliže je 
v takovém případě RAPIFEN podán, musí být neprodleně k dispozici vybavení pro asistovanou 
ventilaci pro matku a kojence. 
Pro dítě musí být vždy dostupný také antagonista opioidů. Poločas antagonisty opioidů může být 
kratší než poločas alfentanilu, proto může být nezbytné opakované podání antagonisty opioidů. 
 
Kojení
RAPIFEN může přestupovat do mateřského mléka. Kojení nebo používání odstříkaného 
mateřského mléka proto nelze doporučit do 24 hodin po aplikaci přípravku RAPIFEN. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Řízení vozu a obsluha strojů se nedoporučuje minimálně 24 hodin po podání přípravku 
RAPIFEN. 
 
 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Údaje z klinických hodnocení 
Bezpečnost přípravku RAPIFEN byla hodnocena u 1 157 pacientů, kteří se účastnili 
18 klinických hodnocení. RAPIFEN byl podáván jako agens indukující anestezii nebo jako 
analgetická/anestetická podpora při místní nebo celkové anestezii u krátce, středně nebo dlouho 
trvajících chirurgických zákroků. Těmto subjektům byla podána nejméně jedna dávka přípravku 
RAPIFEN a byly u nich vyhodnoceny údaje o bezpečnosti. Nežádoucí účinky hlášené u ≥ 1% 
pacientů, kteří se účastnili těchto hodnocení a byl jim podán RAPIFEN, jsou uvedeny v tabulce 2. 
 
Tabulka 2 Nežádoucí účinky hlášené u ≥ 1 % pacientů léčených přípravkem 
RAPIFEN v 18 klinických hodnoceních s přípravkem RAPIFEN
Třídy orgánových systémů 
Nežádoucí účinek 
RAPIFEN
(n = 1 157) 
% 
Psychiatrické poruchy  
Excitace 1,Poruchy nervového systému
Porucha hybnosti 
Závrať 
Sedace 
Dyskineze
7,2,1,1,Poruchy oka  
Porucha vidění 1,Srdeční poruchy  
Bradykardie 
Tachykardie
5,1,Cévní poruchy  
Hypotenze 
Hypertenze 
Snížení tlaku krve
Zvýšení tlaku krve
4,2,1,1,Respirační, hrudní a mediastinální poruchy  
Apnoe 8,Gastrointestinální poruchy 
Nauzea 17,Zvracení 14,Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně  
Svalová ztuhlost 3,Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Únava 2,Zimnice 1,Bolest v místě injekce 1,Poranění, otravy a procedurální komplikace  
Procedurální bolest 1. 
 
Další nežádoucí účinky, které se vyskytly u < 1 % pacientů léčených přípravkem RAPIFEN 
v těchto 18 klinických hodnoceních, jsou uvedeny v tabulce 3. 
 
Tabulka 3 Nežádoucí účinky hlášené u < 1 % pacientů léčených přípravkem 
RAPIFEN v 18 klinických hodnoceních s přípravkem RAPIFEN
Třídy orgánových systémů 
nežádoucí účinek
Psychiatrické poruchy 
Agitovanost 
Pláč
Poruchy nervového systému 
Bolest hlavy 
Somnolence
Nereagování na podněty 
Srdeční poruchy 
Arytmie
Snížení srdečního tepu 
Cévní poruchy 
Bolest žil
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Bronchospasmus
Škytání 
Hyperkapnie 
Laryngospasmus 
Epistaxe
Respirační deprese 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Alergická dermatitida 
Hyperhidróza 
Pruritus
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Bolest
Poranění, otravy a procedurální komplikace
Pooperační zmatenost 
Pooperační agitovanost
Komplikace v dýchacích cestách při anestezii
Neurologické anestetické komplikace 
Procedurální komplikace
Komplikace při endotracheální intubaci 
 
Postmarketingové sledování 
Nežádoucí účinky identifikované během post-marketingového používání přípravku RAPIFEN 
jsou uvedeny v tabulce 4. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle četnosti na základě spontánních 
hlášení. 
 
Frekvence četností jsou uvedeny podle následující konvence: 
 
Velmi časté ≥ Časté  ≥ 1/100 až < Méně časté ≥ 1/1 000 až < Vzácné  ≥1 /10 000 až < 1/1 Velmi vzácné  < 1/10 000, není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
 
Tabulka 4 Nežádoucí účinky zjištěné během podávání přípravku RAPIFEN 
v postmarketingu s frekvencemi získanými ze spontánních hlášení 
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné  Hypersenzitivita (včetně anafylaktické reakce, anafylaktoidní reakce a 
kopřivky) 
Psychiatrické poruchy 
Velmi vzácné Dezorientace
Poruchy nervového systému
Velmi vzácné Ztráta vědomía, konvulze, myoklonus
Poruchy oka 
Velmi vzácné Mióza 
Srdeční poruchy
Velmi vzácné Srdeční zástava
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné Zástava dechu, respirační depreseb, kašel
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Velmi vzácné Erytém, vyrážka
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi vzácné Pyrexie
a Pooperační období. 
b Včetně fatálních případů. 
 
Pediatrická populace
Očekává se, že četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí jsou stejné jako u dospělých, 
s následujícími výjimkami: 
 
U novorozenců byla častěji pozorována mírná až středně těžká svalová rigidita, i když počet 
novorozenců v klinických studiích byl malý. Méně často se může objevit těžká svalová rigidita a 
záškuby a tyto mohou být doprovázené přechodným zhoršeným dýcháním, zejména při vysokých 
dávkách přípravku RAPIFEN nebo vysoké rychlosti intravenózní injekce. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky
Projevy předávkování přípravkem RAPIFEN jsou zvýrazněním jeho farmakologického účinku. 
Může nastat respirační deprese, s různým stupněm závažnosti od bradypnoe až k apnoe. 
 
Léčba
Při hypoventilaci nebo apnoe je zapotřebí podávat kyslík a dle potřeby zavádět asistované nebo 
řízené dýchání. Ke zvládnutí respirační deprese by měl být podán specifický antagonista 
opioidních receptorů. To nevylučuje nutnost využití dalších okamžitých protiopatření. Respirační 
deprese může svým trváním přesahovat trvání účinku antagonisty, což může vést k potřebě jeho 
opakované aplikace. 
 
Jestliže je respirační deprese provázena svalovou ztuhlostí, může být pro usnadnění asistovaného 
nebo řízeného dýchání zapotřebí podávat intravenózně neuromuskulární blokátory. 
 
Pacienta je zapotřebí pečlivě sledovat, dbát na udržování tělesné teploty a zajistit odpovídající 
přísun tekutin. Při těžké nebo přetrvávající hypotenzi je potřebné počítat s možností hypovolemie 
a v případě potvrzené hypovolemie podat parenterálně vhodné roztoky. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Anestetika celková, anestetika opioidní 
 ATC kód: N01AH 
Alfentanil je silné rychle a krátkodobě působící opioidní analgetikum chemicky příbuzné 
fentanylu. Nástup účinku alfentanilu nastává po intravenózní aplikaci téměř okamžitě, 
představuje pouze čtvrtinu hodnoty oproti ekvianalgetické dávce fentanylu. Maximální 
analgetický a respiračně depresorický účinek se dostavuje během 1 - 2 minut (30 minut 
u morfinu). 
 
Délka účinku alfentanilu představuje přibližně pouze třetinu hodnoty oproti ekvianalgetické 
dávce fentanylu a je prokazatelně závislá na dávce. Pro analgezii delší než 60 minut je vhodnější 
využít infuzi. Tlumivý účinek alfentanilu na dechovou frekvenci a alveolární ventilaci je rovněž 
kratší než u fentanylu, ve většině případů přetrvává analgezie déle než respirační deprese. Trvání 
a stupeň respirační deprese jsou závislé na dávce. 
 
Podobně jako jiná opioidní analgetika může alfentanil v závislosti na dávce a rychlosti aplikace 
vyvolat svalovou ztuhlost, euforii, miózu a bradykardii. 
 
Při dávkách alfentanilu až do 200 g/kg nebyly zaznamenány zvýšené hladiny histaminu nebo 
klinické příznaky svědčící pro jeho vyplavení. 
 
Zotavení po aplikaci alfentanilu je typicky rychlé a plynulé, s nízkým výskytem pooperační 
nauzey a zvracení. 
 
Všechny účinky alfentanilu je možno antagonizovat specifickým antagonistou opioidních 
receptorů. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Alfentanil je syntetický opioid s μ-agonistickým farmakologickým účinkem, který se používá 
pouze intravenózně. 
 
Distribuce
Sekvenční distribuční poločasy alfentanilu jsou 0,4 - 2,2 minut a 8 - 32 minut. K rychlé, ale 
omezené tkáňové distribuci léčiva významně přispívá nízká úroveň ionizace (11 % při pH = 7,4). 
Distribuční objemy se pohybují v rozmezí 1,27 - 4,81 l (distribuční objem centrálního 
kompartmentu) a 12,1 - 98,2 l (distribuční objem v rovnovážném stavu). Vazba alfentanilu na 
plazmatické bílkoviny činí přibližně 92 %. 
 
Biotransformace
Alfentanil je metabolizován převážně v játrech. Pouze 1 % nezměněného alfentanilu lze nalézt 
v moči. Metabolity nejsou farmakologicky účinné a v 70 - 80 % se vylučují močí. 
 
Eliminace
Alfentanil se po intravenózní aplikaci rychle vylučuje. Udávají se výsledné eliminační poločasy 
83 – 223 minut. Plazmatická clearance představuje u osob ve věku mladších 40 let v průměru 
356 ml/min a klesá přibližně o 8 % za deset let od 40 let věku. V moči bylo nalezeno pouze 1 % 
nezměněného alfentanilu. Jakmile již bylo infuzí dosaženo rovnovážného stavu, zůstává 
eliminační poločas nenarušen. Po ukončení aplikace se pacient rychle probouzí bez následných 
postopioidních účinků.  
 
Zvláštní populace 
Pediatrická populace
Údaje u dětí jsou omezené. Hodnoty farmakokinetických parametrů jsou uvedeny v následující 
tabulce. 
 
Farmakokinetické parametry alfentanilu u pediatrických subjektů 
 t1/2β   (hod) CL (ml/kg/min) Vdss (l/kg) 
Předčasně  narození novorozenci 
(0 – 27 dní)
Gestační věk 25 – 40 týdnů;
n = 0,7 – 8,8 0,9 – 8,4 0,3 – 1,Novorozenci  narození  v termínu 
(0 – 27 dní) 
Gestační věk 35 – 41 týdnů;
n = 4,1 – 5,5 1,7 – 3,2 0,5 – 0,Kojenci a batolata 
28 dní – 23 měsíců; n = 34 0,9 – 1,2 7,7 – 13,1 0,4 – 1,Děti 
– 11 let; n = 32 0,7 – 1 3 4,7 – 10,2 0,2 – 1,Dospívající 
12 – 14 let; n = 3 1,1 – 1,9 5,5 – 7,4 0,3 – 0,Poznámka: Údaje pro novorozence, kojence a batolata, a děti jsou uvedeny jako rozmezí 
průměrných hodnot. 
CL = clearance, Vdss = distribuční objem v rovnovážném stavu, t1/2β = poločas v eliminační 
fázi. 
 
Vazba na proteiny u novorozenců je 75 % a u dětí se zvyšuje na 85 %. 
 
Farmakokinetické informace týkající se použití alfentanilu u dětí jsou omezené. Alfentanil je 
metabolizován CYP3A4. U novorozenců je aktivita CYP3A4 nízká, po narození se zvyšuje a 
v jednom měsíci dosahuje 30 až 40 % hodnot u dospělých. Aktivita CYP3A4 se dále zvyšuje na 
45 % v 6 měsících, na 80 % ve 12 měsících a hodnot u dospělých dosahuje ve věku 6 let. 
 
Porucha funkce jater
Po jednorázové intravenózní dávce 50 μg/kg byl eliminační poločas u cirhotických pacientů 
významně delší než u kontrolní skupiny. Distribuční objem zůstal nezměněn. Volná frakce 
alfentanilu se u cirhotických pacientů zvyšuje na 18,5 % oproti 11,5 % u kontrolní skupiny. 
Zvýšení volné frakce spolu se snížením clearance z 3,06 ml/min/kg u kontrolní skupiny na 
1,6 ml/min/kg u cirhotických pacientů vede k delšímu a výraznějšímu účinku (viz bod 4.4). 
 
Porucha funkce ledvin
Distribuční objem a clearance volné frakce jsou u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin a kontrolní 
skupiny obdobné. Volná frakce alfentanilu u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin je zvýšena na 
12,4 (19 %) ve srovnání s 10,3 (11 %) u kontrolní skupiny. To může vést ke zvýšení klinického 
účinku alfentanilu (viz bod 4.4). 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
Předklinické účinky byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální 
expozici u člověka, což svědčí pro malý význam při klinickém použití. 
Alfentanil vykazuje velmi široké bezpečnostní rozpětí. Vyjádřeno u potkanů poměrem LD50/EDpro nejnižší hladinu analgezie činí hodnota alfentanilu 1080 ve srovnání s 4,8 u pethidinu, 69,5 u 
morfinu a 277 u fentanylu. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek  
 
Chlorid sodný, voda pro injekci 
6.2 Inkompatibility 
 
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou 
uvedeny v bodě 6.6. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
let 
Z  mikrobiologického  hlediska,  pokud  způsob  otevření/rekonstituce/ředění  nevyloučí  riziko 
mikrobiologické kontaminace, přípravek má být použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, 
doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.  
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Tento  léčivý  přípravek  nevyžaduje  žádné  zvláštní  podmínky  uchovávání. Podmínky  pro 
uchovávání naředěného přípravku viz bod 6.3. 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Ampulky z bezbarvého skla, vložka z umělé hmoty, krabička. 
Velikost balení: 5x 2 ml 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis a podléhá příslušným ustanovením zákona 
o návykových látkách. Omamná látka I. 
 
V případě potřeby je možno RAPIFEN kombinovat s infuzními roztoky obsahujícími chlorid 
sodný nebo glukózu. Tyto roztoky jsou kompatibilní s plastovými infuzními soupravami mají být 
aplikovány okamžitě po naředění.  
 
Při otevírání ampulky používejte ochranné rukavice. 
Návod k otevření ampulky: 
1. Podržte ampulku mezi palcem a ukazováčkem tak, 
aby zúžená část zůstala volná. 
2. Druhou rukou uchopte zúženou část ampulky tak, 
že opřete krček ampulky o ukazováček; palec 
přitiskněte na barevně označený bod souběžně 
s barevnými proužky. 
3. Přidržujte palec na označeném místě a ulomte 
zúženou část ampulky. Držte ampulku pevně 
v ruce. 
 
barevné proužkybarevný bod
místo ulomení
 
 
 
V případě náhodné dermální expozice opláchněte zasažené místo vodou. Vyhněte se použití 
mýdla, alkoholu a jiných čisticích látek, které mohou způsobit chemické nebo fyzické oděrky na 
kůži. 
 
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Piramal Critical Care B.V. 
Rouboslaan 32, 2252TR 
Voorschoten 
Nizozemsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
05/156/87-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 23. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 9. 7.  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
21. 10.