Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jedna předplněná injekční stříkačka (1 ml) s injekčním roztokem obsahuje 20 mg glatiramer-acetátu*, 
odpovídající 18 mg glatirameru. 
 
* Glatiramer-acetát je acetát syntetických polypeptidů obsahující čtyři přirozeně se vyskytující 
aminokyseliny: kyselinu L-glutamovou, L-alanin, L-tyrosin a L-lysin v molárním frakčním rozmezí 
0,129 - 0,153; 0,392 - 0,462; 0,086 - 0,100 a 0,300 - 0,374. Průměrná molekulová hmotnost 
glatiramer-acetátu je v rozsahu 5000-9000 daltonů. V důsledku jeho komplexního složení není možné 
zcela charakterizovat žádný specifický polypeptid včetně hlediska sekvencí aminokyselin, i když 
konečné složení glatiramer-acetátu není zcela náhodné. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
Injekční roztok.   
 
Čirý, bezbarvý až lehce nažloutlý/nahnědlý roztok bez viditelných částic. 
Injekční roztok má pH 5,5 – 7,0 a osmolaritu asi 265 mosmol/l. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1 Terapeutické indikace 
Glatiramer-acetát je indikován k léčbě relabujících forem roztroušené sklerózy (RS) (viz bod 5.1. pro 
důležité informace o populaci, pro kterou byla stanovena účinnost). 
 
Glatiramer-acetát není indikován k léčbě primární nebo sekundární progresivní RS. 
  
4.2 Dávkování a způsob podání 
Léčba glatiramer-acetátem má být zahájena pod dohledem neurologa nebo lékaře se zkušenostmi 
s léčbou RS. 
 
Dávkování
Doporučené dávkování u dospělých je 20 mg glatiramer-acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka), 
podaného subkutánní injekcí jedenkrát denně. 
 
V současné době není známo, jak dlouho má být pacient léčen. 
 
Rozhodnutí ohledně dlouhodobé léčby musí být učiněno ošetřujícím lékařem na základě 
individuálního přístupu. 
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost glatiramer-acetátu nebyla u dětí a dospívajících stanovena. 
 
Nicméně, omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících ve věku 12 až 
18 let léčených glatiramer-acetátem subkutánně každý den je obdobný tomuto profilu u dospělých. 
 
Nejsou dostupné dostatečné informace o použití glatiramer-acetátu u dětí do 12 let věku, což 
nedovoluje vydat jakékoli doporučení pro jeho použití. Proto se glatiramer-acetát nemá u této 
populace používat. 
 
Zvláštní skupiny pacientů  
Starší pacienti
Podávání glatiramer-acetátu nebylo u starších pacientů specificky hodnoceno. 
 
Porucha funkce ledvin
Použití glatiramer-acetátu u pacientů s poruchou funkce ledvin nebylo specificky hodnoceno (viz. bod 
4.4.). 
 
Způsob podání
Glatiramer-acetát se podává subkutánně. 
 
Pacienti musí být vyškoleni v technikách samostatného podávání injekce a první samostatnou injekci 
si musí podat pod dohledem zdravotníka a setrvat pod jeho dohledem 30 minut po aplikaci. 
 
Pro každou injekci je nutné měnit místo vpichu, aby se omezila pravděpodobnost místního 
podráždění či bolesti po injekci. Místem, kam si pacient sám může injekci aplikovat, může být 
břicho, paže, hýždě nebo stehna. 
 
Jestliže chce pacient pro aplikaci injekce použít injekční zařízení, je k dispozici zdravotnický 
prostředek Autoxon. Zařízení Autoxon je autoinjektor, který je schválen pouze pro použití s 
přípravkem Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce a nebyl testován s 
jinými předplněnými injekčními stříkačkami. Zařízení Autoxon musí být používáno tak, jak je 
doporučeno v informacích dodávaných výrobcem zařízení. 
 
4.3 Kontraindikace 
Glatiramer-acetát je kontraindikován v následujících případech: 
• Hypersenzitivita na léčivou látku (glatiramer-acetát) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou 
v bodě 6.1. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Glatiramer-acetát se má podávat pouze ve formě subkutánní injekce. Glatiramer acetát se nemá 
podávat intravenózně nebo intramuskulárně. 
 
Ošetřující lékař musí pacientovi vysvětlit, že během několika minut po podání injekce 
glatiramer- acetátu se může objevit některý z následujících účinků: vazodilatace (zrudnutí), bolesti 
na hrudi, dyspnoe, palpitace nebo tachykardie (viz bod 4.8). Většina z těchto příznaků je krátkodobá 
a spontánně vymizí bez následků. Pokud se objeví závažný nežádoucí účinek, pacient musí ihned 
přerušit léčbu glatiramer-acetátem a vyhledat svého lékaře nebo pohotovost. Podle uvážení lékaře 
může být zahájena symptomatická léčba. 
 
Není známo, že by některá skupina pacientů byla více ohrožena výskytem těchto nežádoucích účinků. 
Přesto je třeba zvýšené opatrnosti při podávání glatiramer-acetátu pacientům s kardiologickými 
problémy v anamnéze. Tito pacienti musí být během léčby pravidelně sledováni. 
 
Křeče a/nebo anafylaktické nebo alergické reakce byly hlášeny vzácně.  
 
 
Vzácně se mohou objevit vážné hypersenzitivní reakce (např. bronchospasmus, anafylaxe nebo 
urtikarie). Pokud jsou reakce závažné, musí být zahájena odpovídající léčba a podávání  
glatiramer-acetátu musí být přerušeno. 
 
Protilátky proti glatiramer-acetátu byly detekovány v séru pacientů během denní chronické léčby 
s glatiramer-acetátem. Maximální hladiny byly dosaženy po průměrném trvání léčby 3-4 měsíce, 
potom poklesly a ustálily se na hladině mírně zvýšené oproti původním hodnotám. 
 
Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer-acetátu byly neutralizující nebo že by jejich 
tvorba ovlivňovala klinickou účinnost glatiramer-acetátu. 
 
U pacientů s poruchou funkce ledvin mají být během léčby glatiramer-acetátem sledovány funkce 
ledvin. Přestože u pacientů nebyla prokázána glomerulární depozice imunokomplexů, nelze tuto 
možnost vyloučit. 
 
Byly pozorovány vzácné případy těžkého poškození jater (včetně hepatitidy se žloutenkou, selhání jater 
a v ojedinělých případech transplantace jater). K poškození jater došlo několik dní až let po zahájení 
léčby glatiramer-acetátem. Většina případů závažného poškození jater odezněla po přerušení léčby. V 
některých případech se tyto reakce vyskytly za přítomnosti nadměrné konzumace alkoholu, existujícího 
nebo dříve se vyskytujícího poškození jater a s použitím dalších potenciálně hepatotoxických léků. 
Pacienti mají být pravidelně sledováni z hlediska známek poškození jater a mají být poučeni, aby v 
případě příznaků poškození jater okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. V případě klinicky těžkého 
poškození jater je potřeba zvážit ukončení používání glatiramer-acetátu. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Interakce mezi glatiramer-acetátem a dalšími léčivými přípravky nebyly hodnoceny. 
 
Pozorování z existujících klinických studií a zkušeností po uvedení na trh nenaznačují žádné 
významné interakce glatiramer-acetátu s léčbou, která se běžně používá u pacientů s RS, včetně 
souběžného podávání kortikosteroidů po dobu až 28 dnů. 
 
Studie in vitro naznačují, že glatiramer-acetát se v krvi vysoce váže na plazmatické proteiny, není 
však vytěsňován ani nevytěsňuje z vazby fenytoin nebo karbamazepin. Protože však existuje 
teoretická možnost, že glatiramer-acetát může ovlivňovat distribuci látek, které se vážou na 
plazmatické bílkoviny, souběžné podávání těchto léčivých přípravků má být pečlivě monitorováno. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství
Studie na zvířatech neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).  
Současné údaje získané ze souboru těhotných žen nenaznačují žádné malformační účinky nebo 
fetální/neonatální toxicitu glatiramer-acetátu. V současné době nejsou k dispozici relevantní 
epidemiologické údaje. Jako preventivní opatření se upřednostňuje vyhnout se použití glatiramer-
acetátu během těhotenství, pokud přínos pro matku nepřevažuje nad rizikem pro plod.  
 
Kojení
Fyzikálně-chemické vlastnosti a nízká perorální absorpce naznačují, že expozice novorozenců/kojenců 
glatiramer-acetátu prostřednictvím lidského mateřského mléka je zanedbatelná. Neintervenční 
retrospektivní studie u 60 kojených dětí matek vystavených glatiramer-acetátu ve srovnání s kojenými dětmi matek, které nebyly vystaveny žádné léčbě onemocnění modifikujícími léčivy a 
omezená postmarketingová data u lidí neprokázaly žádné negativní účinky glatiramer-acetátu. 
Glatiramer-acetát může být užíván během kojení. 
 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Nebyly provedeny žádné studie vlivu glatiramer-acetátu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
Ve všech klinických studiích byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky reakce v místě vpichu 
injekce a byly hlášeny u většiny pacientů užívajících glatiramer-acetát. V kontrolovaných studiích byl 
podíl pacientů, kteří zaznamenali tyto reakce, nejméně jednou vyšší u pacientů léčených glatiramer- 
acetátem (70 %) oproti pacientům užívajících placebo (37 %). Nejčastěji hlášenými reakcemi v místě 
vpichu byly v klinických studiích a na základě postmarketingových zkušeností erytém, bolest, 
zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět, hypersenzitivita a vzácně lipoatrofie a kožní nekróza. 
 
Reakce spojená alespoň s jedním nebo více z následujících příznaků se popisuje jako bezprostřední 
reakce po podání injekce: vazodilatace (zrudnutí), bolesti na hrudi, dyspnoe, palpitace nebo 
tachykardie (viz bod 4.4). Tato reakce se může objevit během několika minut po podání injekce 
glatiramer-acetátu. Alespoň jeden z příznaků této bezprostřední reakce po podání injekce byl hlášen 
nejméně jednou u 31 % pacientů užívajících glatiramer-acetát oproti 13 % pacientů užívajících 
placebo. 
 
Nežádoucí účinky zjištěné na základě klinických studií a zkušeností po uvedení na trh jsou uvedeny v 
následující tabulce. Data z klinických studiíbyla odvozena ze čtyř pivotních, dvojitě zaslepených, 
placebem kontrolovaných klinických studií s celkem 512 pacienty léčenými glatiramer- acetátem a 
509 pacienty užívajícími placebo po dobu až 36 měsíců. Tři studie týkající se relaps-remitentní 
roztroušené sklerózy (RRRS) zahrnovaly celkem 269 pacientů léčených glatiramer-acetátem a pacientů užívajících placebo po dobu až 35 měsíců. Čtvrtá studie u pacientů, u nichž se objevila 
první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené RS 
zahrnovala 243 pacientů léčených glatiramer-acetátem a 238 pacientů užívajících placebo po dobu až 
36 měsíců. 
 
Třída 
orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(≥1/10) 
Časté
(≥1/100 až <1/10) 
Méně časté 
(≥1/1 až<1/100) 
Vzácné 
(≥1/10 až <000)
Není známo  
(z dostupných 
údajů nelze  
určit)
Infekce a 
infestace 
Infekce, 
chřipka 
Bronchitida,
gastroenteritida, 
herpes simplex, 
otitis media, 
rinitida, zubní 
absces, vaginální 
kandidóza* 
Absces, celulitida, 
furunkl, herpes 
zoster,
pyelonefritida 
  
Novotvary 
benigní, 
maligní a 
blíže neurčené
(zahrnující 
cysty a 
polypy) 
  
  
Benigní novotvar 
kůže, novotvar 
Maligní nádorové
onemocnění kůže 
  
 
Třída 
orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(≥1/10) 
Časté
(≥1/100 až  <1/10) 
Méně časté 
(≥1/1 000 až 
<1/100) 
Vzácné 
(≥1/10 až 
<1/1 000) 
Není známo  
(z dostupných 
údajů nelze  
určit)
Poruchy krve 
a 
lymfatického 
systému 
  
 
Lymfadenopatie* Leukocytóza, 
leukopenie, 
splenomegalie,
trombocytopenie, 
abnormální 
morfologie 
lymfocytů  
  
Poruchy 
imunitního 
systému 
  
  
Hypersenzitivita   
  
Endokrinní 
poruchy 
  
  
  
  
Struma, 
hypertyreóza
  
Poruchy 
metabolismu 
a výživy 
  
  
Anorexie, zvýšená
tělesná hmotnost* 
Intolerance 
alkoholu, dna, 
hyperlipidemie,
zvýšená hladina 
sodíku v krvi, 
snížená hladina 
sérového feritinu 
  
Psychiatrické 
poruchy 
Úzkost*, 
deprese
Nervozita Abnormální sny, 
stav zmatenosti,
euforická nálada, 
halucinace, 
hostilita, mánie, 
poruchy osobnosti, 
sebevražedný pokus 
  
Poruchy 
nervového 
systému 
Bolest hlavy Dysgeuzie,
hypertonie, 
migréna, poruchy 
řeči, synkopa, 
tremor*, 
Syndrom karpálního 
tunelu, kognitivní 
poruchy, konvulze,
dysgrafie, dyslexie, 
dystonie, motorická 
dysfunkce, 
myoklonus, 
neuritida, 
nervosvalová 
blokáda, 
nystagmus, 
paralýza, obrna 
lýtkového nervu, 
stupor, porucha 
zrakového pole 
  
 
Třída 
orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(≥1/10) 
Časté
(≥1/100 až  <1/10) 
Méně časté 
(≥1/1 000 až 
<1/100) 
Vzácné 
(≥1/10 až 
<1/1 000) 
Není známo  
(z dostupných 
údajů nelze  
určit)
Poruchy oka   
  
Diplopie, poruchy 
oka*
Katarakta, korneální 
léze, syndrom 
suchých očí,
krvácení do oka, 
ptóza očního víčka, 
mydriáza, atrofie 
optického nervu 
  
Poruchy oka a 
labyrintu 
  
  
 Porucha ucha   
  
 
Srdeční 
poruchy 
  
  
Palpitace*, 
tachykardie*
Extrasystoly, 
sinusová 
bradykardie, 
paroxysmální
tachykardie 
  
Cévní 
poruchy 
Vazodilace*   
  
Varixy   
Respirační,
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
Dyspnoe* Kašel, senná rýma Apnoe, epistaxe, 
hyperventilace,
laryngospasmus, 
plicní poruchy, 
pocit dušení  
  
Gastrointestin
ální poruchy 
Nauzea* Anorexie, zácpa,
zubní kaz, 
dyspepsie, 
dysfagie, 
inkontinence 
stolice, zvracení* 
Zánět střeva, střevní 
polypy, 
enterokolitida,
říhání, jícnový vřed, 
periodontitida, 
rektální krvácení, 
zvětšení slinné 
žlázy 
  
Poruchy jater 
a žlučových 
cest 
  
  
Abnormální
funkční jaterní 
testy  
Cholelitiáza, 
hepatomegalie 
Toxická 
hepatitida,
poškození 
jater 
Selhání jater** 
Poruchy kůže 
a podkožní 
tkáně
Vyrážka* Ekchymóza, 
nadměrné pocení*, 
svědění, poruchy
kůže*, kopřivka 
Angioedém, 
kontaktní 
dermatitida, 
erythema nosodum,
kožní uzlík 
  
Poruchy 
svalové a 
kosterní 
soustavy a 
pojivové
tkáně 
Artralgie, 
bolest v 
zádech*
Bolest šíje Artritida, burzitida, 
bolest v boku,
svalová atrofie, 
osteoartritida  
  
 
Třída 
orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(≥1/10) 
Časté
(≥1/100 až  <1/10) 
Méně časté 
(≥1/1 000 až 
<1/100) 
Vzácné 
(≥1/10 až 
<1/1 000) 
Není známo  
(z dostupných 
údajů nelze  
určit) 
Poruchy
ledvin a 
močových 
cest 
  
  
Nucení na močení, 
polakisurie, 
retence moči  
Hematurie,
nefrolitiáza, 
poruchy močových 
cest, abnormalita 
moči 
  
Poruchy 
reprodukčníh
o systému a 
prsu 
  
  
  
 
Zduření prsů, 
erektilní dysfunkce, 
výhřez pánevních
orgánů, priapismus, 
prostatické obtíže, 
abnormální stěr z 
děložního čípku, 
testikulární porucha, 
vaginální krvácení, 
vulvovaginální 
poruchy 
  
Celkové 
poruchy a 
reakce 
v místě 
aplikace  
Astenie,
bolest na 
hrudi*, 
reakce v 
místě 
injekce*§, 
bolest* 
Zimnice*, otok 
tváře*, atrofie v 
místě injekce♣,
lokální reakce*, 
periferní edém, 
edém, horečka 
Cysta, kocovina, 
hypotermie, 
okamžitá reakce po
injekci, zánět, 
nekróza v místě 
injekce, poškození 
sliznice 
  
Poranění, 
otravy a 
procedurální 
komplikace  
  
  
 
  
Postvakcinační 
syndrom 
  
*Více než o 2 % (>2/100) vyšší incidence ve skupině léčené glatiramer-acetátem oproti skupině 
užívající placebo. Nežádoucí účinky bez symbolu * reprezentují rozdíl menší nebo rovný 2 %. 
 
**Bylo hlášeno několik případů transplantace jater. 
 
§ Termín „reakce v místě injekce“ (různého druhu) zahrnuje všechny nežádoucí účinky v místě 
injekce s výjimkou atrofie místa injekce a nekrózy místa injekce, které jsou v tabulce uvedeny zvlášť. 
 
♣ Zahrnuje termíny, které se vztahují k lokalizované lipoatrofii v místě vpichu injekce. 
 
Ve čtvrté studii uvedené výše následovala po placebem kontrolovaném období otevřená fáze léčby 
(viz bod 5.1). Během sledovaného období otevřené fáze trvající 5 let nebyla pozorována žádná změna 
ve známém profilu rizika pro glatiramer-acetát. 
 
Následující hlášení nežádoucích účinků byla získána od pacientů s RS léčených glatiramer-acetátem 
v nekontrolovaných klinických studiích a z postmarketingových hlášení s glatiramer-acetátem: 
hypersenzitivní reakce (zahrnující vzácný výskyt anafylaxe, ≥1/10 000 až < 1/1000). 
 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
Šrobárova 100 41 Praha 
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
Příznaky
Bylo zaznamenáno několik případů předávkování glatiramer-acetátem (do dávky 300 mg glatiramer- 
acetátu). Tyto případy nebyly spojeny s jinými nežádoucími účinky než těmi, které jsou uvedeny 
v bodě 4.8. 
 
Léčba
V případě předávkování musí být pacient monitorován a musí být zahájena odpovídající 
symptomatická a podpůrná léčba. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, jiná imunostimulancia. ATC kód: 
L03AX 
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku, kterým glatiramer-acetát působí u pacientů relabujících forem s RS, není zcela 
objasněn, ale může zahrnovat modulaci imunitních procesů. Studie na zvířatech a pacientech s RS 
naznačují, že glatiramer-acetát působí na imunitní buňky, včetně monocytů, dendritických buněk, a B-
buněk, které následně modulují adaptivní funkce B- a T-buněk indukujících sekreci protizánětlivých a 
regulačních cytokinů. Zda je terapeutický účinek zprostředkován buněčnou cestou, jak je popsáno 
výše, není známo, protože patofyziologie RS je známa jenom částečně. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
RRRS: 
Celkově bylo glaritamer-acetátem léčeno 269 pacientů ve třech kontrolovaných studiích. První z 
nich byla dvouletá studie zahrnující 50 pacientů (glaritamer-acetát n=25, placebo n=25), u 
nichž byla diagnostikována relabující, remitující RS podle tehdy akceptovaných standardních kritérií, 
a u nichž se objevily alespoň 2 ataky neurologické dysfunkce (exacerbace) v průběhu předchozího 
dvouletého období. Druhá studie měla stejná vstupní kritéria a zahrnovala 251 pacientů léčených po 
dobu až 35 měsíců (glatiramer-acetát n=125, placebo n=126). Třetí, devítiměsíční studie, zahrnovala 
239 pacientů (glatiramer-acetát n=119, placebo n=120). Vstupní kritéria byla podobná těm v první a 
druhé studii s doplňujícím požadavkem, aby pacienti vykazovali při MRI screeningu nejméně jednu 
gadoliniem zvýrazněnou lézi. 
 
V klinických studiích u pacientů s RS léčených glatiramer-acetátem bylo pozorováno signifikantní 
snížení počtu relapsů ve srovnání s placebem. 
 
V nejrozsáhlejší kontrolované studii byla četnost relapsů snížena o 32 % z 1,98 ve skupině dostávající 
placebo na 1,34 ve skupině léčené glatiramer-acetátem. 
 
Dostupná jsou expoziční data z až 12letého sledování 103 pacientů léčených glatiramer-acetátem. 
 
 
Glatiramer-acetát také prokázal příznivé účinky u MRI parametrů relevantních pro relabující-
remitující RS ve srovnání s placebem. 
 
Glatiramer-acetát 20 mg/ml: V kontrolované studii 9001/9001E, v níž bylo zařazeno 251 pacientů, 
kteří byli sledováni až 35 měsíců (včetně zaslepené fáze rozšíření 9001E studie 9001), bylo 
kumulativní procento pacientů, u kterých došlo k 3měsíční potvrzené progresi invalidity, 29,4 % pro 
placebo a 23,2 % pro pacienty léčené galtiramer-acetátem (p=0,199). 
 
Není prokázáno, že by léčba glatiramer-acetátem ovlivňovala účinnost trvání nebo závažnosti relapsů. 
 
V současnosti nejsou k dispozici údaje o používání glatiramer-acetátu u pacientů s primárně nebo 
sekundárně progresivní formou onemocnění. 
 
Ojedinělá klinická epizoda naznačující RS: 
U pacientů s dobře definovanou, ojedinělou, unifokální neurologickou manifestací a MRI nálezem 
silně naznačujícím RS (nejméně dvě cerebrální léze o průměru nad 6 mm na T2-váženém MRI) byla 
provedena placebem kontrolovaná studie zahrnující 481 pacientů (glatiramer-acetát n=243, placebo 
n=238). Je nutné vyloučit jakékoli jiné onemocnění, která by mohlo lépe vysvětlit příznaky pacienta, 
než je RS.  
Po placebem kontrolovaném období následovala otevřená fáze léčby: Pacienti, kteří měli buď příznaky 
RS nebo byli symptomatičtí po dobu tří let, dle toho co nastalo dříve, byli přidělení k aktivní léčbě 
v otevřené fázi léčby na další období dvou let, které nepřekračovalo maximální celkové trvání léčby let. Z 243 pacientů, kteří byli na začátku randomizování pro glatiramer- acetát pokračovalo 
v používání glatiramer- acetátu 198 v nezaslepené fázi. Z 238 náhodně vybraných pacientů, kterým 
bylo na počátku přiděleno placebo, přešlo 211 pacientů na otevřenou fázi léčby glatiramer-acetátem. 
 
Během placebem kontrolovaného období až tří let zpomaloval glatiramer-acetát progresi od první 
klinické příhody po klinicky prokázanou RS (CDMS) podle Poserových kritérií statisticky a klinicky 
významným způsobem, odpovídajícím snížení rizika o 45 % (Hazard ratio = 0,55; 95% interval 
spolehlivosti [0,40; 0,77], p = 0,0005). Podíl pacientů, kteří konvertovali na CDMS byl 43 % u 
skupiny s placebem a 25 % u skupiny s glatiramer-acetátem. 
 
Příznivý účinek léčby glatiramer-acetátem oproti placebu byl také demonstrován na dvou 
sekundárních MRI cílech, tj. počtu nových T2 lézí a objemu T2 lézí. 
 
Post hoc analýzy podskupin byly provedeny u pacientů s různými výchozími 
charakteristikami pro identifikaci populace s vysokým rizikem vzniku sekundární ataky. 
U subjektů s nejméně jednou T1 gadoliniem zvýrazněnou lézí a 9 nebo více T2 lézemi na výchozím 
MR vyšetření, byla konverze na CDMS evidentní u 50 % subjektů užívajících placebo v porovnání s 
28 % subjektů léčených glatiramer-acetátem po 2,4 letech. U subjektů s 9 nebo více T2 lézemi před 
zahájením léčby byla konverze na CDMS evidentní u 45 % subjektů užívajících placebo v 
porovnání s 26 % subjektů léčených glatiramer-acetátem po 2,4 letech. Vliv časné léčby glatiramer-
acetátem na dlouhodobý vývoj onemocnění však není znám ani u těchto vysoce rizikových podskupin, 
protože studie byla hlavně zaměřena na hodnocení času do druhé příhody. V každém případě lze o 
léčbě uvažovat pouze u pacientů s vysokým rizikem. 
 
Účinek v placebem kontrolované fázi byl udržen v dlouhodobém kontrolním období až 5 let. Čas 
progrese od první klinické příhody do CDMS byl prodloužen při časné léčbě glatiramer-acetátem ve 
srovnání s opožděnou léčbou, což ukazuje 41% pokles rizika u časné ve srovnání s pozdní léčbou 
(Hazard Ratio = 0,59; 95 % interval spolehlivosti [0,44; 0,80], p = 0,0005). Podíl subjektů ve skupině 
s opožděným začátkem, u nichž došlo k progresi, byl vyšší (49,6 %) ve srovnání s těmi, kteří byli ve 
skupině s časným začátkem (32,9 %).  
 
 
Konzistentní účinek ve prospěch časné léčby ve srovnání s opožděnou léčbou v čase byl pozorován 
pro roční počty lézí v průběhu hodnoceného období u nových T1 gadolinem zvýrazněných lézí (pokles 
o 54 %; p<0,0001), nových T2 lézí (pokles o 42 %; p<0,0001) a nových T1 hypointenzivních lézí 
(pokles o 52 %; p<0,0001). Účinek na pokles ve prospěch časného versus pozdního zahájení léčby byl 
rovněž pozorován u celého počtu nových T1 gadolinem zvýrazněných lézí (pokles o 46 %; p=0,001), u 
objemu T1 gadolinem zvýrazněných lézí (průměrný rozdíl -0,06 ml; p<0,001) a také celkového počtu 
nových T1 hypointenzivních lézí (pokles o 46 %; p<0,001) měřeno po celé trvání studie.  
 
Nebyly pozorovány žádné jasné rozdíly mezi kohortami skupina s časným zahájením a opožděným 
zahájením pro objem hypointenzivních T1 lézí nebo atrofii mozku v průběhu 5 let. Analýza mozkové 
atrofie však při poslední pozorované hodnotě (upravená pro léčebnou expozici) ukázala pokles ve 
prospěch časné léčby glatiramer-acetátem (průměrný rozdíl procentuální změny objemu mozku byl 
0,28 %, p = 0,0209). 
 
Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce je hybridní léčivý přípravek. 
Podrobné informace jsou k dispozici v databázi MRP přípravků (MRI index); 
http://mri.medagencies.org/Human/. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
Farmakokinetické studie u pacientů nebyly provedeny. Údaje ze studií in vitro a omezené údaje od 
zdravých dobrovolníků ukazují, že při subkutánním podání glatiramer-acetátu se léčivá látka rychle 
vstřebává a že velká část dávky se rychle odbourává na malé fragmenty již v podkožní tkáni. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
Neklinické údaje, získané na základě konvenčních studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném 
podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity, neodhalily 
žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě informací, které jsou obsaženy v ostatních částech SPC.  
Vzhledem k nedostatku farmakokinetických údajů u člověka nelze hranici expozice mezi humánní 
a zvířecí populací stanovit. 
 
Ukládání imunokomplexů v ledvinných glomerulech bylo hlášeno u malého počtu potkanů a opic 
léčených po dobu alespoň 6 měsíců. Ve dvouleté studii u potkanů nebylo ukládání imunokomplexů do 
ledvinných glomerulů pozorováno.  
Po aplikaci senzibilizovaným zvířatům (morčatům nebo myším) byla zaznamenána anafylaxe. 
Význam tohoto zjištění pro člověka není znám. 
 
Toxicita v místě vpichu injekce byla často zaznamenána po opakované aplikaci u zvířat. 
 
U potkanů byla pozorována lehká ale statisticky významná redukce přírůstku tělesné hmotnosti u 
potomků, kteří se narodili matkám léčeným během těhotenství a laktace subkutánními dávkami ≥ mg/kg/den (2,83-násobek maximální doporučené denní dávky pro dospělého člověka o hmotnosti kg na základě mg/m2) v porovnání s kontrolou. Žádný další významný vliv na růst a chování potomků 
nebyl pozorován. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
Mannitol 
Voda pro injekci 
6.2 Inkompatibility 
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto se nesmí tento léčivý přípravek mísit s jinými léčivými 
přípravky. 
 
 
6.3 Doba použitelnosti 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.  
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). 
Chraňte před mrazem. 
Jestliže předplněné injekční stříkačky nemohou být uchovávány v chladničce, mohou být jedenkrát 
uchovávány při teplotě 15 °C - 25 °C po dobu až jednoho měsíce.  
Jestliže nebyly předplněné injekční stříkačky s glatiramer-acetátem do jednoho měsíce použity a jsou 
ještě v původním obalu, musí být po této lhůtě vráceny na uchovávání do chladničky (2 °C - 8 °C). 
  
6.5 Druh obalu a obsah balení 
Systém kontejner - uzávěr je tvořen jednorázovým válcem skleněné stříkačky s připojenou jehlou. 
Jako uzávěr válce je použita pryžová zátka (brombutyl, typ 1), která funguje během injekce jako píst. 
Do pryžového uzávěru je našroubována posunovací tyčinka. Jehla je zakrytá chráničem. 
 
Objem roztoku v injekční stříkačce je 1,0 ml. 
 
předplněných injekčních stříkaček  
28 předplněných injekčních stříkaček  
30 předplněných injekčních stříkaček  
90 (3x30) přeplněných injekčních stříkaček  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
Pouze k jednorázovému použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován 
v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
59/222/16-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 18. 5. Datum posledního prodloužení registrace: 10. 12.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU  
10. 11.