sp.zn. suklsa sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Siofor 850 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta  obsahuje  metformini  hydrochloridum 850 mg, což odpovídá  662,9 mg 
metforminu. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta
Bílá, oválná potahovaná tableta s půlicí rýhou po obou stranách. 
 
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné 
dávky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1. Terapeutické indikace 
 
Léčba diabetes mellitus typu 2, zejména u pacientů s nadváhou, v případě, že dietní opatření a 
cvičení nevedou k dostatečné regulaci glykemie. 
- Siofor lze použít u dospělých s diabetem mellitem typu 2 k monoterapii nebo v kombinaci 
s ostatními perorálními antidiabetiky nebo s inzulinem. 
- Siofor  lze  použít  u  dětí  starších  10  let  a  dospívajících s diabetem  mellitem  typu  2 k 
monoterapii nebo v kombinaci s inzulinem. 
Snížení  diabetických  komplikací  bylo  prokázáno  u dospělých  pacientů  s  diabetem  typu  2  a 
nadváhou, kteří byli léčeni metformin hydrochloridem jako lékem první volby poté, co předepsaná 
dieta selhala (viz bod 5.1.). 
 
4.2. Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování
Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min)
Monoterapie a kombinace s ostatními perorálními antidiabetiky
Obvyklá zahajovací dávka je 1 potahovaná tableta 2krát nebo 3krát denně během jídla nebo po 
jídle. 
Dávkování by mělo být po 10 až 15 dnech upraveno podle naměřených hladin glukózy v krvi. 
Pomalé zvyšování dávky může zlepšit gastrointestinální snášenlivost. 
Maximální doporučená dávka metformin hydrochloridu je 3 g denně, užívá se ve třech jednotlivých 
dávkách. 
Plánujete-li přechod z léčby jiným perorálním antidiabetikem, přerušte podávání jiného léčiva a 
léčbu metformin hydrochloridem zahajte výše uvedenou dávkou. 
  
Kombinace s inzulinem
Pro dosažení lepší kontroly hladiny glukózy v krvi lze použít metformin hydrochlorid a inzulin v 
kombinované terapii. Obvyklé počáteční dávkování metformin hydrochloridu je 850 mg 2krát nebo 
3krát denně, zatímco dávka inzulinu se upraví podle naměřených hladin glukózy v krvi. 
 
Starší pacienti
Vzhledem   k možnému  snížení  funkce ledvin  u  starších pacientů by dávkování  metformin 
hydrochloridu mělo být upraveno v závislosti na funkčnosti ledvin. Pravidelné hodnocení funkce 
ledvin je nezbytné (viz bod 4.4.). 
 
Porucha funkce ledvin 
Rychlost  glomerulární  filtrace  má  být  vyšetřena  před  zahájením  léčby  přípravky  s  obsahem 
metforminu  a  následně  minimálně  každý  rok.  U  pacientů  se  zvýšeným  rizikem  další  progrese 
poruchy  funkce  ledvin  a  u  starších  pacientů  má  být  renální  funkce  vyšetřována  častěji,  např. 
každých 3–6 měsíců. 
 
GFR ml/min  
 
Celková maximální denní 
dávka 
(bude rozdělena do 2–denních dávek)  
Další skutečnosti ke zvážení  
 
60–89  
 
000 mg  
V souvislosti se zhoršením 
funkce ledvin může být
zváženo snížení dávky.  
 
45–59  
 
000 mg  
 
Před zahájením léčby 
metforminem mají být znovu
vyhodnoceny faktory, které 
mohou zvyšovat riziko 
laktátové acidózy (viz bod 
4.4).  
Úvodní dávkou je nejvýše 
polovina maximální dávky.  
30–44  
 
000 mg  
 
< 30  
 
-  
 
Metformin je kontraindikován.  
 
 
Pediatrická populace
Monoterapie a kombinace s inzulinem: 
- Siofor mohou užívat děti starší 10 let a dospívající.  
- Obvyklá počáteční dávka je 500  mg (Siofor  500 mg potahované tablety) nebo  850  mg 
(Siofor 850 mg potahované tablety) metformin hydrochloridu jedenkrát denně během jídla 
nebo po jídle. 
 
Dávkování by mělo být po 10 až 15 dnech upraveno podle naměřených hladin glukózy v krvi. 
Pomalé zvyšování dávky může zlepšit gastrointestinální snášenlivost. 
Maximální doporučená dávka metformin hydrochloridu je 2 g denně, užívá se ve 2 (Siofor 850 mg 
potahované tablety) nebo 3 (Siofor 500 mg potahované tablety) jednotlivých dávkách. 
 
4.3. Kontraindikace 
 
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- Jakýkoli  typ  akutní  metabolické  acidózy  (jako  je  laktátová  acidóza,  diabetická 
ketoacidóza), diabetické prekóma 
- Závažné renální selhání (GFR  30 ml/min) 
- Akutní stavy, které mohou ovlivnit funkci ledvin, např.: dehydratace, závažná infekce, šok 
- Intravaskulární podání jodovaných kontrastních látek (viz bod 4.4.) 
 - Onemocnění, která mohou ve tkáních vyvolat hypoxii (zejména akutní nebo zhoršující se 
chronické onemocnění), např.: 
● dekompenzované srdeční selhání  
● respirační selhání 
● infarkt myokardu v nedávné době 
● šok 
- Jaterní nedostatečnost, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus 
 
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Laktátová acidóza
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje 
při akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci 
metforminu  dochází  při  akutním  zhoršení  renální  funkce;  tím  se  pak  zvyšuje  riziko  laktátové 
acidózy.  V  případě  dehydratace  (závažný  průjem  nebo  zvracení,  horečka  nebo  snížený  příjem 
tekutin)  má  být  metformin  dočasně  vysazen  a  doporučuje  se  kontakt  se  zdravotnickým 
odborníkem. Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou 
antihypertenziva,  diuretika  a  NSAID),  má  být  u  pacientů  léčených  metforminem  zahajováno  s 
opatrností.  Další  rizikové  faktory  laktátové  acidózy  jsou  nadměrné  požívání  alkoholu,  jaterní 
insuficience, nedostatečně kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy 
související  s  hypoxií,  stejně  jako  souběžné  užívání  léčivých  přípravků,  které  mohou  způsobit 
laktátovou acidózu (viz body 4.3 a 4.5).  
 
Diagnóza: 
Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je 
charakterizována  acidotickou  dušností,  bolestí  břicha,  svalovými  křečemi,  astenií  a  hypotermií 
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu a 
vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (< 
7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr 
laktát/pyruvát.  
 
Lékař by měl pacienty upozornit na riziko a příznaky laktátové acidózy. 
 
Funkce ledvin
Protože se  metformin  vylučuje  ledvinami,  před  zahájením  léčby má  být  vyšetřena  rychlost 
glomerulární filtrace a následně v pravidelných intervalech kontrolována, viz bod 4.2.: 
- alespoň jednou ročně u pacientů s normální funkcí ledvin 
- alespoň dvakrát  až  čtyřikrát  ročně  u  pacientů s clearance  kreatininu  na  spodní mezi 
normálních hodnot, a u starších pacientů. 
Metformin  je  kontraindikován  u  pacientů  s  GFR  <  30  ml/min  a  má  být  dočasně  vysazen  při 
výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3. 
U starších pacientů je snížení funkce ledvin časté a asymptomatické. Zvláštní pozornost vyžadují 
případy,  kdy  může  dojít  ke  zhoršení  funkce ledvin,  např.  při  zahájení  léčby  antihypertenzivy, 
diuretiky nebo při zahájení terapie nesteroidními antirevmatiky (NSA). 
 
Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se 
stabilním chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně 
monitorovány jejich srdeční a renální funkce. 
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3). 
 
Aplikace jodovaných kontrastních látek
Intravaskulární podání jodovaných kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní 
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má 
být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu 
zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena 
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5. 
  
Operace
Podávání  metforminu  musí  být  ukončeno  během  operace  v celkové,  spinální  nebo epidurální 
anestézii. Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin  po operaci nebo obnovení perorální 
výživy a  za předpokladu, že renální funkce  byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní. 
 
Další upozornění: 
- Všichni pacienti by měli i nadále dodržovat předepsanou dietu s pravidelným přísunem 
sacharidů během dne. Pacienti s nadváhou by měli pokračovat v dietě omezující přísun 
energie.  
- Obvyklá laboratorní vyšetření používaná k monitorování diabetu by měla být prováděna 
pravidelně. 
- Samotný  metformin  nevyvolává  hypoglykemii;  opatrnosti  je  zapotřebí  při  jeho 
současném  užívání  v  kombinaci  s inzulinem  nebo  jinými  perorálními  antidiabetiky 
(např. deriváty sulfonylurey nebo meglitinidy). 
 
Pediatrická populace
Diagnóza diabetu 2. typu má být potvrzena před zahájením léčby metforminem. 
V jednoletých kontrolovaných klinických studiích nebyl zaznamenán vliv metforminu na růst a 
pohlavní dospívání, avšak výsledky dlouhodobého sledování těchto specifických parametrů nejsou 
k dispozici. Proto se u dětí léčených metforminem, a to zejména prepubertálních dětí, doporučuje 
pečlivé sledování účinku metforminu na tyto parametry.  
 
Děti ve věku 10–12 let
Do  kontrolovaných  klinických  studií  prováděných  u  dětí  a dospívajících bylo  zařazeno jen  subjektů ve věku 10 a 12 let. I když se účinnost a bezpečnost metforminu u těchto dětí nelišila od 
účinnosti a bezpečnosti u starších dětí a dospívajících, při předepisování dětem ve věku 10 a 12 let 
se doporučuje zvláštní opatrnost. 
  
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  
 
Současné užívání se nedoporučuje 
Alkohol
Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, a to zvláště při: 
- hladovění, malnutrici, 
- nebo poruše funkce jater 
Konzumaci alkoholu nebo užívání léčivých přípravků s obsahem alkoholu je třeba se vyhýbat. 
 
Jodované kontrastní látky
Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání 
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu 
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4. 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost
Některé  léčivé  přípravky  mohou  nepříznivě  ovlivnit  renální  funkci,  což  může  zvýšit  riziko 
laktátové acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, 
ACE inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková. Při zahájení 
nebo  užívání  takových  přípravků  v  kombinaci  s  metforminem  je  nutné  pečlivé  monitorování 
renální funkce.  
 
Léčivé  přípravky  s vnitřním  hyperglykemickým  účinkem  (např.  glukokortikoidy  (systémové  a 
lokální podání) a sympatomimetika) 
Mohlo by být potřeba častější sledování hladiny glukózy v krvi, a to zvláště na začátku léčby. Je-li 
to nutné, upravujte dávkování metforminu během léčby příslušnými léčivými přípravky a po jejím 
ukončení. 
 
 
 Transportéry pro organické kationty (OCT) 
Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCT2. 
 
Souběžné podávání metforminu s 
- Inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu.  
- Induktory OCT1 (jako je rifampicin) může zvýšit gastrointestinální absorpci a účinnost 
metforminu.  
- Inhibitory  OCT2  (jako  je  cimetidin,  dolutegravir,  ranolazin,  trimethoprim,  vandetanib, 
isavukonazol)  může  snížit  renální  vylučování  metforminu,  což  povede  ke  zvýšení 
koncentrace metforminu v plazmě.  
- Inhibitory obou OCT1 a OCT2 (jako krizotinib, olaparib) může ovlivnit účinnost a renální 
eliminace metforminu. 
 
Je proto doporučována opatrnost, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy jsou tyto 
léky podávány s metforminem, protože se může zvýšit koncentrace metforminu v plazmě. Jestliže 
je  to  potřebné, může být zvažována úprava dávky metforminu, jelikož inhibitory/induktory OCT 
mohou mít vliv na účinnost metforminu. 
 
 
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Nekontrolovaný diabetes v těhotenství (gestační nebo permanentní) je spojen se zvýšeným rizikem 
kongenitálních abnormalit a perinatální mortality. 
Omezené množství údajů získaných při použití metforminu u těhotných žen nenaznačuje zvýšené 
riziko kongenitálních abnormalit. Studie na zvířatech nenaznačují žádné škodlivé účinky na průběh 
těhotenství, vývoj embrya nebo plodu, porod či postnatální vývoj (viz bod 5.3). 
 
Plánuje-li  pacientka  otěhotnět  nebo  je-li  těhotná, doporučuje  se,  aby diabetes nebyl léčen 
metforminem, ale aby k udržení hladin glukózy v krvi co nejblíže normálním hodnotám byl použit 
inzulin, a tím se snížilo riziko malformací plodu. 
 
Kojení
Metformin se vylučuje do lidského mateřského mléka. U kojených novorozenců/kojenců léčených 
matek  nebyl  prokázán  žádný  účinek  metforminu.  Avšak  protože  k dispozici  jsou  jen  omezené 
údaje, kojení se v průběhu léčby metforminem nedoporučuje.  Rozhodnutí, zda přerušit kojení, by 
mělo být provedeno s ohledem na přínosy kojení a možné riziko nežádoucích účinků na dítě. 
 
Fertilita
Fertilita samců nebo samic potkanů nebyla metforminem ovlivněna, když byl podáván v dávkách 
600  mg/kg/den,  které jsou při srovnání  plochy  povrchu těla přibližně trojnásobkem  maximální 
doporučené denní dávky pro člověka. 
  
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Metformin při monoterapii nezpůsobuje hypoglykemii, a proto nemá žádný nebo zanedbatelný vliv 
na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Při používání metforminu v kombinaci s 
jinými antidiabetiky (deriváty sulfonylurey,  inzulinem, meglitinidy) by však pacienti měli být na 
riziko vzniku hypoglykemie upozorněni. 
 
4.8. Nežádoucí účinky 
  
Při léčbě metforminem se mohou vyskytnout následující nežádoucí účinky.  
Četnost výskytu je definována následovně: 
Velmi častý ( 1/10) 
Častý ( 1/100,  1/10)
Méně častý ( 1/1000,  1/100) 
Vzácný ( 1/10000,  1/1000)
Velmi vzácný ( 1/10000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné:  
- Laktátová acidóza (viz bod 4.4) 
- Snížení absorpce vitaminu B12 provázené poklesem jeho hladiny v séru při dlouhodobém užívání 
metforminu. Jestliže se u pacienta projeví megaloblastická anémie, doporučuje se vzít v úvahu tuto 
etiologii. 
 
Poruchy nervového systému
Časté: 
Poruchy chuti 
 
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté:  
Gastrointestinální poruchy jako nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu. 
Tyto nežádoucí účinky se vyskytují nejčastěji při zahajování léčby a ve většině případů spontánně 
odezní. V rámci jejich prevence se doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách 
během jídla nebo po jídle. Gastrointestinální snášenlivost lze zlepšit i pomalým zvyšováním dávky.  
 
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné:  
Ojedinělé  případy abnormalit  v jaterních funkčních testech nebo  hepatitida,  které vymizí po 
vysazení metforminu 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné:  
Kožní reakce jako erytém, svědění, kopřivka 
Pediatrická populace
V publikovaných a poregistračních údajích a v kontrolovaných klinických studiích provedených u 
omezeného vzorku pediatrické populace ve věku 10 až 16 let dokumentujících léčbu v průběhu 
jednoho  roku  bylo  hlášení  nežádoucích  účinků  obdobné  jako  hlášení  u  dospělých,  a  to  jak 
z hlediska povahy tak i závažnosti. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, 
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.  
 
4.9. Předávkování 
 
Hypoglykemie nebyla pozorována ani po požití dávek až do 85 g metformin hydrochloridu, ačkoliv 
laktátová  acidóza  se  za  těchto  podmínek  objevila.  Výrazné  předávkování metforminem nebo 
přítomnost  rizikových  faktorů  mohou  vést  k laktátové  acidóze.  Laktátová  acidóza  je  závažný 
zdravotní stav, který vyžaduje hospitalizaci pacienta. Nejúčinnější metodou pro odstranění laktátu a 
metforminu je hemodialýza. 
 
  
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: ANTIDIABETIKA, KROMĚ INZULINŮ, BIGUANIDY 
Kód ATC: A10BA 
Mechanismus účinku
Metformin může působit prostřednictvím tří mechanismů: 
(1) Snížením tvorby glukózy v játrech inhibicí glukoneogeneze a glykogenolýzy;  
(2) Ve svalech zvýšením citlivosti na inzulin, zlepšením vychytávání a využití glukózy 
na periferii;  
(3) Oddálením absorpce glukózy ve střevech. 
Ovlivněním  glykogensyntázy  stimuluje  metformin  intracelulární  syntézu  glykogenu.  Metformin 
zvyšuje  transportní  kapacitu  všech dosud  známých typů membránových  přenašečů  glukózy 
(GLUT). 
 
Farmakodynamické účinky
Metformin  je  biguanid s antihyperglykemickým účinkem, snižuje jak bazální tak i postprandiální 
hladinu glukózy v plasmě. Nestimuluje sekreci inzulinu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii. 
 
U člověka metformin příznivě ovlivňuje metabolismus tuků, a to nezávisle na ovlivnění glykemie. 
Tento  účinek  byl  při  terapeutických  dávkách  pozorován  v kontrolovaných  střednědobých  i 
dlouhodobých  klinických  studiích;  metformin  snižuje  hladinu  celkového  cholesterolu,  LDL 
cholesterolu a triglyceridů. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
Prospektivní  randomizovaná  studie  (UKPDS)  potvrdila  dlouhodobý  přínos  intenzivní  kontroly 
hladiny glukózy v krvi u dospělých pacientů s diabetem typu 2. 
Analýza  výsledků  u  pacientů  s nadváhou  léčených  metformin  hydrochloridem  poté,  co  se 
neosvědčila pouze předepsaná dieta, odhalila: 
- významné snížení absolutního rizika všech komplikací spojených s diabetem ve skupině 
pacientů  léčených  metformin hydrochloridem (29,8 případů/1000 pacientů/rok)  ve 
srovnání  se  samotnou  dietou  (43,3 případů/1000 pacientů/rok),  p  =  0,0023,   a   ve 
srovnání  se  skupinami  pacientů  léčených  kombinací  s deriváty  sulfonylurey a 
inzulinovou monoterapií (40,1 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0034; 
- významné  snížení  absolutního  rizika  mortality  v souvislosti  s  diabetem:  metformin 
hydrochlorid - 7,5 případů/1000 pacientů/rok,     samotná     dieta - 
12,7 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,017); 
13,5 případů/1000 pacientů/rok ve    srovnání    se    samotnou    dietou - 
20,6 případů/1000 pacientů/rok  (p  =  0,011),  a  ve  srovnání  se  skupinami  pacientů 
léčených   kombinací   s   deriváty   sulfonylurey a   inzulinovou   monoterapií 
18,9 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,021); 
11 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta - 18 případů/ 1000 pacientů/rok (p = 0,01). 
 
Přínos z hlediska klinických výsledků nebyl u metformin hydrochloridu při použití jako léku druhé 
volby v kombinaci s deriváty sulfonylurey pozorován. 
U  diabetu  typu 1  byla  kombinace  metformin  hydrochloridu  a  inzulinu  použita  u  vybraných 
pacientů. Klinické přínosy této kombinace však nebyly formálně potvrzeny.  
 
Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie provedené u omezeného vzorku pediatrické populace ve věku 10–let a sledující léčbu po dobu 1 roku prokázaly stejnou kontrolu glykemie, jako byla pozorována u 
dospělých.   
 
 5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
Absorpce
Po  perorálním  podání  metformin  hydrochloridu  je  Tmax 2,5 hodiny.  Absolutní  biologická 
dostupnost z tablet s obsahem 500 mg nebo 850 mg metformin hydrochloridu je u zdravých jedinců 
přibližně 50–60 %. Po perorálním podání bylo ve stolici zjištěno 20–30 % neabsorbovaného léčiva. 
Po  perorálním  podání  je  absorpce  metforminu  saturovatelná  a  neúplná.  Předpokládá  se,  že 
farmakokinetika absorpce metforminu není lineární. 
Při doporučených dávkách  metformin hydrochloridu a doporučeném dávkovacím  schématu  je 
rovnovážné koncentrace v plasmě dosaženo v průběhu 24 až 48 hodin a tato koncentrace obvykle 
nepřevyšuje hodnotu  1 μg/ml.  V  kontrolovaných  klinických  studiích  nepřevyšovaly  maximální 
hladiny metforminu v plazmě (Cmax) hodnotu 4 μg/ml, a to ani při maximálních dávkách.  
Potrava snižuje míru absorpce metforminu a také ji mírně prodlužuje. Po orálním podání tablety 
850 mg  metformin  hydrochloridu  byla  zjištěna  o  40 %  nižší  maximální  koncentrace  v plasmě; 
pozorováno bylo také snížení AUC (plocha pod křivkou) o 25 % a prodloužení doby pro dosažení 
maximální koncentrace v plazmě o 35 minut. Klinický význam těchto zjištění není znám. 
 
Distribuce
Vazba  na  plazmatické  bílkoviny  je  zanedbatelná.  Metformin hydrochlorid se  rozděluje  do 
erytrocytů. Maximální koncentrace v krvi je nižší než  maximální koncentrace v plazmě a je jí 
dosaženo  přibližně  ve  stejném  čase.  Červené  krvinky  s největší  pravděpodobností  vytvářejí 
sekundární distribuční kompartment. Průměrná hodnota distribučního objemu (Vd) byla v intervalu 
63–276 l. 
 
Biotransformace
Metformin  se  vylučuje v moči v nezměněné  formě.  U  člověka  nebyly  identifikovány  žádné 
metabolity. 
 
Eliminace
Renální  clearance  metforminu  je  > 400 ml/min,  což  ukazuje,  že  metformin  se  vylučuje 
prostřednictvím  glomerulární  filtrace  a  tubulární  sekrece.  Po  perorálním  podání  je eliminační 
poločas terminální fáze přibližně 6,5 hodin. 
Při poruše funkce ledvin se renální clearance snižuje úměrně ke clearance kreatininu a poločas 
eliminace se tak prodlužuje, což vede ke zvýšení hladiny metforminu v plazmě. 
 
Pediatrická populace
Hodnocení jednorázového podání:  
Po jednorázové dávce 500 mg metformin hydrochloridu byl u pediatrických pacientů prokázán 
stejný farmakokinetický profil jako u zdravých dospělých. 
Hodnocení opakovaného podání:  
Údaje jsou omezené na jednu studii. Po opakovaném podání 500  mg  metformin hydrochloridu 
dvakrát denně po dobu sedmi dnů byla u pediatrických pacientů maximální koncentrace v plasmě 
(cmax) a systémová dostupnost (AUC0-t) snížena o cca 33 %, resp.  40 % v porovnání s dospělými 
diabetiky, kteří užívali opakovaně dávku 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dnů. Protože se však 
dávkování upravuje individuálně podle  kontroly glykemie, má tato informace omezenou klinickou 
významnost. 
 
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Konvenční studie  farmakologické  bezpečnosti,  toxicity  po  opakovaném  podání,  genotoxicity, 
karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádná zvláštní rizika pro člověka. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1. Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety: 
 Hypromelosa, povidon, magnesium-stearát 
Potah tablety: 
Hypromelosa, makrogol 6000, oxid titaničitý (E 171) 
6.2. Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3. Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
 
6.5. Druh obalu a obsah balení 
 
Blistr vyrobený z průhledné pevné PVC/Al folie, krabička. 
Velikost balení: 30, 60 nebo 120 potahovaných tablet 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek  nebo  odpad  musí  být  zlikvidován  v souladu  s místními 
požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Berlin-Chemie AG, Glienicker Weg 125, 12489 Berlín, Německo 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
18/647/96-C  
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 23.10.Datum posledního prodloužení registrace: 21.5. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
21. 7.