/ sp.zn. suklsa sukls 
 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Solu-Medrol 62,5 mg/ml prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
 
Jedna  lahvička  obsahuje  methylprednisolonum  62,5 mg  (ve  formě  methylprednisoloni  natrii 
succinas 82,88 mg). 
 
Balení v dvoukomorové lahvičce Act-O-Vial: 
methylprednisolonum 125 mg ve 2 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas 165,mg) nebo 250 mg ve 4 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas 331,5 mg). 
 
Balení v lahvičce s práškem pro přípravu injekčního roztoku a s lahvičkou rozpouštědla 
methylprednisolonum 500 mg  v 7,8 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni  natrii  succinas mg) nebo 1000 mg v 15,6 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas 1330 mg). 
 
Pomocné látky se známým účinkem:  
Balení 125 mg obsahuje 16,6 mg sodíku v jedné lahvičce Act-O-Vial. 
Balení 250 mg obsahuje 32,6 mg sodíku v jedné lahvičce Act-O-Vial. 
Balení 500 mg obsahuje 58,3 mg sodíku v jedné lahvičce s práškem a 70,2  mg  benzylalkoholu 
v 7,8 ml rozpouštědla, odpovídající 9 mg benzylalkoholu v l ml rozpouštědla 
Balení 1000 mg obsahuje 116,8 mg sodíku v jedné lahvičce s práškem a 140,4 mg benzylalkoholu 
v 15,6 ml rozpouštědla, odpovídající 9 mg benzylalkoholu v l ml rozpouštědla. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok. 
 
 
Popis přípravku: a) bílý až téměř bílý prášek 
b) čirý bezbarvý roztok (rozpouštědlo) 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1. Terapeutické indikace 
 
ENDOKRINNÍ PORUCHY
- primární a sekundární adrenokortikální insuficience (lékem volby je hydrokortison nebo 
kortison; syntetických analogů lze v případě potřeby používat spolu s mineralokortikoidy, u 
kojenců je suplementace mineralokortikoidů obzvláště důležitá) 
- akutní adrenokortikální insuficience (hydrokortison nebo kortison jsou léky volby, může 
být nutná suplementace mineralokortikoidů, zvláště při použití syntetických analogů) 
 
 
/ - šokový  stav  v důsledku  adrenokortikální  insuficience,  šokový  stav  s možnou  účastí 
adrenokortikální insuficience neodpovídající na konvenční léčbu  
- před  operací  a  v  případě  těžkého  poranění  nebo  onemocnění,  u  pacientů se  známou 
adrenální insuficiencí nebo při pochybách o adrenokortikální rezervě 
- vrozená adrenální hyperplazie 
- nehnisavá tyreoiditida 
- hyperkalcemie spojená s onkologickým onemocněním. 
 
ONEMOCNĚNÍ REVMATICKÉHO PŮVODU
Jako adjuvantní terapie pro krátkodobou aplikaci (překlenout akutní epizodu nebo exacerbaci) při: 
- posttraumatické osteoartritidě 
- synovitidě při osteoartritidě 
- revmatoidní  artritidě,  včetně  juvenilní  revmatoidní  artritidy  (vybrané  případy  mohou 
vyžadovat udržovací léčbu nízkými dávkami) 
- akutní a subakutní bursitidě 
- epikondylitidě 
- akutní nespecifické tendosynovitidě 
- akutní dnavé artritidě 
- psoriatické artritidě 
- ankylózující spondylitidě. 
 
SYSTÉMOVÁ AUTOIMUNNÍ ONEMOCNĚNÍ (imunokomplexová)
Během exacerbace nebo jako udržovací terapie ve vybraných případech při: 
- systémovém lupus erythematodes (a lupoidní nefritidě) 
- akutní revmatické karditidě 
- systémové dermatomyositidě (polymyositidě) 
- polyarteritis nodosa 
- Goodpastureově syndromu. 
 
KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ 
- pemfigus
- těžké erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom) 
- exfoliativní dermatitida 
- bulózní herpetiformní dermatitida 
- těžká seborrhoická dermatitida  
- těžká psoriáza 
- mycosis fungoides. 
 
ALERGICKÉ STAVY
Těžké nebo nezvládnutelné stavy běžnou léčbou při: 
- asthma bronchiale 
- kontaktní dermatitidě 
- atopické dermatitidě 
- sérové nemoci 
- hypersenzitivních reakcí na léčivé přípravky 
- urtikariálních posttransfuzních reakcích 
- akutním neinfekčním laryngeálním edému  
 
OČNÍ ONEMOCNĚNÍ
Těžký akutní a chronický alergický a zánětlivý proces postihující oko jakým je: 
- herpes zoster ophthalmicus 
- iritida, iridocyklitida 
- chorioretinitida 
- difúzní posteriorní uveitida a chorioiditida 
- neuritida optiku 
- sympatická oftalmie 
 
 
/ - zánět předního segmentu 
- alergická konjunktivitida 
- alergická marginální ulcerace rohovky 
- keratitida. 
 
GASTROINTESTINÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ
K překlenutí závažných období onemocnění při: 
- ulcerózní kolitidě (systémová terapie) 
- regionální enteritidě (systémová terapie). 
 
RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ 
- plicní sarkoidóza 
- berylióza
- fulminantní nebo diseminovaná tuberkulóza plic, pokud se přípravek podává současně s 
příslušnou antituberkulózní chemoterapií 
- Loefflerův syndrom nezvládnutelný jinými prostředky 
- aspirační pneumonie 
- středně těžká až těžká pneumocystová pneumonie u nemocných s AIDS (jako doplňková 
léčba v průběhu prvních 72 hodin léčby infekce Pneumocystis jiroveci) 
- exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). 
 
HEMATOLOGICKÉ PORUCHY
- získaná (autoimunitní) hemolytická anemie 
- idiopatická trombocytopenická  purpura  u  dospělých  (pouze  i.v.;  i.m.  aplikace  je 
kontraindikována) 
- sekundární trombocytopenie u dospělých 
- erytroblastopenie (erytrocytární anemie) 
- vrozená (erytroidní) hypoplastická anemie. 
 
NEOPLASTICKÁ ONEMOCNĚNÍ
Při paliativní léčbě: 
- leukémií a lymfomů u dospělých 
- akutní leukémie dětského věku 
- ke zlepšení kvality života nemocných v terminální fázi nádorového onemocnění. 
 
EDEMATÓZNÍ STAVY
- k vyvolání diurézy nebo remise proteinurie u nefrotického syndromu bez uremie. 
 
NERVOVÝ SYSTÉM
- mozkový edém při nádoru - primárním či metastatickém, nebo v souvislosti s chirurgickým 
zákrokem nebo radiační terapií 
- akutní exacerbace sclerosis multiplex 
- akutní poranění míchy. Léčbu je nutno zahájit do osmi hodin od úrazu. 
 
RŮZNÉ
- tuberkulózní meningitida s obstrukcí likvorových cest nebo hrozící obstrukcí, pokud se 
použije současně s příslušnou antituberkulózní chemoterapií 
- trichinóza s neurologickým nebo myokardiálním postižením 
-  orgánové transplantace 
- prevence nauzey a zvracení při protinádorové chemoterapii. 
 
4.2. Dávkování a způsob podání 
 
 
 
 
/  
Methylprednisolon  se  podává  ve  formě  intravenózní  injekce  nebo  infuze nebo  ve  formě 
intramuskulární injekce. Při léčbě akutních stavů se dává přednost podání ve formě intravenózní 
injekce. Doporučené dávky jsou uvedeny níže. Dávky používané u dětí jsou zpravidla nižší, avšak 
mají být voleny spíše na základě závažnosti zdravotního stavu a odpovědi na léčbu než podle věku 
a tělesné hmotnosti. Dávky užívané v pediatrii nemají být nižší než 0,5 mg/kg za 24 hodin. U dětí 
s akutní laryngitidou může dávka dosáhnout  3-4 mg/kg, u dětí s akutní exacerbací bronchiálního 
astmatu může dávka dosáhnout 10 mg/kg. U pediatrických pacientů s anafylaxí a s polytraumatem 
může dávka dosáhnout 30 mg/kg. 
 
Požadavky na dávkování se liší a musí být invidualizovány na základě léčeného onemocnění, jeho 
závažnosti a odpovědi pacienta během celého trvání léčby. V každém jednotlivém případě je nutno 
průběžně zvažovat riziko/přínos. 
 
Pro kontrolu léčeného stavu má být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu po minimální 
dobu.  Správná udržovací  dávka má být  stanovena snižováním počáteční  dávky přípravku po 
malých množstvích ve vhodných časových intervalech,  dokud  nebude  dosaženo nejnižší dávky, 
která zajistí adekvátní klinickou odpověď. 
 
Má-li být přípravek po dlouhodobé léčbě vysazen, je třeba ho vysazovat postupně, nikoli náhle (viz 
bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). 
 
Po počátečním mimořádném období je třeba zvážit použití déle působícího injekčního přípravku 
nebo perorálního přípravku. 
 
Jako doplňující léčbu při život  ohrožujících stavech podávejte 30 mg/kg intravenózně po  dobu 
alespoň 30 minut. Tuto dávku lze opakovat každých 4 až 6 hodin až po dobu 48 hodin. 
 
Intravenózní pulzní léčba methylprednisolonem sestává z podávání 250 mg denně nebo větší dávky 
po dobu několika dnů (obvykle ≤ 5 dnů) a je vhodná během exacerbací nebo stavů nereagujících na 
standardní léčbu, např. revmatická onemocnění, systémový lupus erythematodes, edémové stavy 
jako  např.  glomerulonefritida  nebo lupoidní  nefritida.   U sclerosis   multiplex nereagující  na 
standardní léčbu (nebo během exacerbací) podávejte 500 nebo 1000 mg denně po 3 -5 dnů po dobu 
více než 30 minut ve formě pulzní léčby. 
 
V případě doplňkové léčby v dalších indikacích se počáteční dávka pohybuje mezi 10 až 500 mg 
i.v. v závislosti na klinickém stavu. Závažné akutní stavy si mohou vyžádat po krátké období vyšší 
dávky. Počáteční dávku až 250 mg je nutno aplikovat i.v. po dobu alespoň 5 minut; vyšší dávky se 
aplikují nejméně po dobu 30 minut. Následné dávky lze podávat i.v. nebo i.m. v intervalech daných 
odpovědí pacienta a klinickým stavem. 
 
K zabránění  problémům  s kompatibilitou    a    stabilitou se    doporučuje,  aby  byl natrium-
methylprednisolon-sukcinát podávám odděleně od ostatních léků, kdykoliv je to možné.  
 
POZNÁMKA:  Některé  přípravky  s obsahem   natrium-methylprednisolon-sukcinátu  obsahují 
benzylalkohol (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Pediatrická populace). 
 
Způsob podání
Intravenózní nebo intramuskulární podání.  
 
4.3  Kontraindikace 
 
Natrium-methylprednisolon-sukcinát je kontraindikován: 
- u pacientů se systémovými mykózami 
- u  pacientů s  hypersenzitivitou na  methylprednisolon  nebo na  kteroukoli  pomocnou 
látku tohoto přípravku uvednou v bodě 6.1.   
 
 
/ - pro intratekální podání 
- pro epidurální podání. 
 
Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní 
dávky kortikosteroidů kontraindikováno. 
 
Přípravek nesmí být podáván předčasně narozeným dětem a novorozencům (viz bod 4.4, Zvláštní 
upozornění a opatření pro použití). 
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Imunosupresivní účinek/zvýšená náchylnost k infekcím
Kortikosteroidy mohou zvýšit náchylnost k infekci, mohou maskovat některé známky infekce a 
během jejich podávání se mohou objevit nové infekce. Při používání kortikosteroidů lze pozorovat 
sníženou  rezistenci  a  neschopnost  lokalizovat  infekci. U  nemocných  léčených  kortikosteroidy 
samotnými nebo v kombinaci  s jinými imunosupresívy, která ovlivňují buněčnou nebo humorální 
imunitu  nebo  funkce  neutrofilů,  se  může  v kterékoliv  lokalizaci  vyskytnout  jakákoliv virová, 
bakteriální, mykotická, protozoární nebo parazitární infekce. Tyto infekce mohou být mírné, avšak 
mohou být i závažné s fatálním průběhem. Výskyt infekčních komplikací vzrůstá se zvyšující se 
dávkou kortikosteroidů. 
 
Pacienti užívající léky, které potlačují imunitní systém, jsou náchylnější k infekcím než zdraví 
jedinci. Například plané neštovice a spalničky, mohou mít vážnější, nebo dokonce fatální průběh u 
dětí s oslabenou imunitou nebo dospělých užívajících kortikosteroidy. 
 
Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní 
dávky kortikosteroidů kontraindikováno.  
 
Vakcíny  obsahující  mrtvé  či  inaktivované  mikroorganizmy  mohou  být  nemocným  na 
imunosupresívních dávkách kortikosteroidů podávány, avšak odpověď na tyto vakcíny může být 
oslabena.  
 
Indikovaná  imunizace  může  být  prováděna  u nemocných  na  neimunosupresívních  dávkách 
kortikosteroidů.  
 
Použití  kortikoidů  při  aktivní  tuberkulóze   je   nutno   omezit  na  případy  fulminantní  nebo 
diseminované  tuberkulózy,  kdy se  kortikosteroid  podává  při  léčbě  onemocnění  ve  spojení  s 
příslušným antituberkulózním režimem.  
 
Jsou-li  kortikosteroidy  indikovány  u  pacientů  s  latentní  tuberkulózou  nebo  tuberkulinovou 
reaktivitou, je nutné tyto pacienty pozorně sledovat, protože může dojít k reaktivaci onemocnění. 
Během dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat chemoprofylaxi. 
 
Kaposiho  sarkom byl hlášen u pacientů léčených kortikosteroidy. Vysazení kortikosteroidů může 
mít za následek klinické remise. 
 
Role kortikosteroidů  u septického  šoku byla  sporná, časné studie  uváděly jak prospěšné, tak 
i škodlivé účinky. V nedávné době byla doplňková léčba kortikosteroidy navrhnuta jako prospěšná 
u pacientů s dlouhodobým septickým šokem, kteří trpí nedostatečností nadledvin. Nicméně jejich 
rutinní  použití  při  septickém  šoku  se  nedoporučuje. Systematické  přezkoumání krátkodobých, 
vysokodávkových kortikosteroidů jejich používání nepodpořilo. Meta-analýzy a revize nicméně 
ukazují,  že delší podávání (5–11 dní) nízkých  dávek kortikosteroidů může  vést  ke  snížení 
mortality, zejména u pacientů se septickým šokem závislým na vasopresorech. 
 
Účinky na imunitní systém 
Mohou se vyskytnout alergické reakce. Protože u pacientů léčených kortikosteroidy došlo ojediněle 
 
 
/ ke vzniku kožních reakcí a anafylaktických/anafylaktoidních reakcí, je třeba před podáním učinit 
řádná bezpečnostní opatření, zvláště má-li pacient v anamnéze alergii na jakýkoliv lék. 
 
Účinky na endokrinní systém 
U  pacientů  léčených  kortikosteroidy,  kteří  jsou  vystaveni  neobvyklému  stresu,  je  indikována 
zvýšená dávka rychle účinkujících steroidů před, během a po stresující situaci. 
 
Farmakologické dávky  kortikosteroidů podávaných po  delší  dobu mohou  vést  k supresi  osy 
hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) (sekundární insuficience kůry  nadledvin).  Stupeň a 
trvání vzniklé adrenokortikální nedostatečnosti  jsou u  pacientů  rozdílné a závisí  na dávce, 
frekvenci, čase podání a délce léčby glukokortikoidy. Tento účinek lze  minimalizovat pomocí 
podávání přípravku obden. 
 
Kromě toho může dojít k akutní insuficienci nadledvin  vedoucí k fatálnímu konci,  pokud jsou 
glukokortikoidy vysazeny náhle. 
 
Lékem vyvolaná sekundární insuficience nadledvin může být tedy minimalizována postupným 
snižováním dávky. Tento typ relativní insuficience může přetrvávat i několik měsíců po ukončení 
léčby, proto má být v každé stresové situaci vzniklé v tomto období, obnovena hormonální terapie.  
 
Steroidní "abstinenční syndrom", zdánlivě nesouvisející s adrenokortikální insuficiencí, se může 
také vyskytnout po náhlém vysazení glukokortikoidů. Tento  syndrom zahrnuje příznaky, jako 
např.: nechutenství, nauzea, zvracení, letargie, bolesti hlavy, horečka, bolesti kloubů, deskvamace, 
bolesti  svalů, ztráta tělesné hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto účinky jsou vyvolány spíše náhlou 
změnou koncentrace glukokortikoidů než nízkou hladinou kortikosteroidů. 
 
Vzhledem   k   tomu, že glukokortikoidy mohou   vyvolat nebo  zhoršit Cushingův  syndrom, 
nedoporučuje se podávat glukokortikoidy pacientům s Cushingovou nemocí. 
 
U pacientů s hypotyreózou je účinek kortikosteroidů větší. 
 
Poruchy metabolismu a výživy
Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvýšit hladinu glukózy v krvi, zhoršit již 
existující  diabetes a  učinit  náchylným  na diabetes mellitus   pacienty dlouhodobě léčené 
kortikosteroidy. 
 
Psychiatrické účinky
V průběhu léčby kortikoidy  se  mohou  vyskytnout psychické poruchy včetně euforie, insomnie, 
změn nálady, změn osobnosti, závažných depresívních a psychotických stavů. Rovněž může dojít 
ke zhoršení stávající emoční nestability nebo psychotických tendencí. 
 
U systémových steroidů se mohou vyskytnout potenciálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky. 
Příznaky se zpravidla objeví během několika dní nebo týdnů po zahájení léčby. Většina reakcí se 
obnoví buď po snížení dávky nebo vysazení, i když specifická léčba může být nezbytná. Po 
vysazení kortikoidů byly hlášeny psychologické účinky, frekvence není známa. Pacienti/pečovatelé 
mají být podporováni,  aby vyhledali lékařskou pomoc,  pokud  se u  pacienta  vyskytnou psychické 
příznaky, zejména  pokud je  podezření  na depresivní  náladu  nebo sebevražedné  myšlenky. 
Pacienti/pečovatelé mají dávat pozor na možné duševní poruchy, které se  mohou  objevit buď 
během nebo bezprostředně po snižování dávky/vysazení systémových steroidů.  
 
Účinky na nervový systém 
Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů trpících záchvaty. 
 
Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s onemocněním myasthenia gravis (viz 
také myopatie v Muskuloskeletálních účincích). 
 
 
 
/ I když kontrolované klinické studie prokázaly, že kortikosteroidy jsou účinné při urychlení ústupu 
akutních exacerbací roztroušené sklerózy, neprokázaly, že kortikosteroidy mají vliv na konečný 
výsledek nebo  přirozený průběh  tohoto  onemocnění.  Studie  prokázaly,  že  k dosažení 
signifikantního účinku jsou nezbytné relativně vysoké dávky kortikosteroidů. 
 
V souvislosti  s intratekálním/epidurálním podáním byly hlášeny závažné nežádoucí účinky (viz 
bod 4.8 Nežádoucí účinky).  
 
U  pacientů  užívajících  kortikosteroidy  byla  hlášena  epidurální  lipomatóza,  typicky  při 
dlouhodobém užívání vysokých dávek. 
 
Účinky na oči 
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u 
pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo 
odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, 
glaukom  nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla 
hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie 
může vést k odchlípení sítnice. 
 
Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit posteriorní subkapsulární katarakty a nukleární 
katarakty (zejména u dětí), exoftalmus, nebo zvýšený nitrooční tlak, což může vést ke glaukomu s 
možným poškozením optického nervu. Vznik sekundární plísňové a virové infekce oka může být 
vyšší u pacientů léčených glukokortikoidy. 
U nemocných s očním postižením při infekci herpes simplex a herpes zoster ophtalmicus mají být 
kortikosteroidy podávány s opatrností vzhledem k hrozbě perforace rohovky.  
 
Účinky na kardiovaskulární systém 
Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidemie a hypertenze, 
mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit náchylnými pro 
další kardiovaskulární účinky,  pokud jsou podávány vysoké dávky a dlouhodobě. Proto u těchto 
pacientů používat kortikosteroidy uváženě a věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby 
dalšímu monitorování  srdeční  činnosti. Nízká  dávka a  střídavé  podávání  může snížit  výskyt 
komplikací léčby kortikosteroidy. 
 
Po rychlém intravenózním podání velkých dávek methylprednisolonu (více než 0,5 g podaného za 
méně než 10 minut) byly hlášeny poruchy srdečního rytmu a/nebo cirkulační kolaps a/nebo srdeční 
zástava. Po podání velké dávky methylprednisolonu byl hlášen výskyt bradykardie, jejíž výskyt 
nemusí být závislý na rychlosti podání nebo délky trvání infuze. 
 
Systémové kortikosteroidy je třeba používat v případě srdečního selhání s opatrností a pouze tehdy, 
pokud je to nezbytně nutné. 
 
Účinky na cévní systém 
Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie.  Proto 
se kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými porucha 
mi nebo k nim mohou mít predispozici. 
 
Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s hypertenzí. 
 
Účinky na gastrointestinální systém 
Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní. 
 
Neexistuje obecná shoda, zda kortikosteroidy jsou samy o sobě zodpovědné za žaludeční vředy, 
které  se vyskytly  v  průběhu léčby,  nicméně  léčba glukokortikoidy  může maskovat  příznaky 
žaludečního vředu, takže  k perforaci  nebo krvácení může dojít bez výrazných bolestí. Léčba 
glukokortikoidy  může  maskovat  zánět  pobřišnice  nebo  jiné  známky  či příznaky  spojené 
 
 
/ s gastrointesinálními poruchami jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní. V kombinaci s 
nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje gastrointestinálních 
vředů. 
 
U nemocných s nespecifickou ulcerózní kolitidou mají  být kortikosteroidy podávány s opatrností 
v případě hrozby perforace, abscesu nebo jiných hnisavých infekcí, u nemocných s divertikulitidou, 
čerstvými střevními anastomózami, nebo aktivními nebo latentními peptickými vředy. 
 
Hepatobiliární účinky
Cyklické pulzní intravenózní podání methylprednisolonu (obvykle v dávkách 1 g/den) může vést 
k poškození  jater vyvolanému  lékem,  například  k akutní  hepatitidě.  Doba  do  nástupu  akutní 
hepatitidy  může  činit  několik  týdnů  či  déle.  Po  přerušení  léčby  bylo  pozorováno odeznění 
nežádoucí příhody. 
 
Účinky na muskuloskeletální systém 
Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie; nejčastěji tyto 
případy  zahrnovaly nemocné  s poruchami  nervosvalového  přenosu  (myasthenia  gravis)  nebo 
nemocné souběžně užívající anticholinergika, jakou jsou přípravky ovlivňující nervosvalový přenos 
(pankuronium). Tyto formy akutní myopatie mají generalizovanou formu, mohou postihovat oční a 
dýchací svalstvo a mohou vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatin kinázy. Po 
vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až měsíce. 
 
Osteoporóza je běžný, ale zřídka rozpoznaný nežádoucí účinek spojený s dlouhodobým užíváním 
vysokých dávek glukokortikoidů. 
 
Účinky na játra a žlučové cesty 
Poškození jater vyvolané lékem včetně akutní hepatitidy nebo zvýšení hodnot jaterních enzymů 
může být následkem cyklického pulzního intravenózního podávání methlyprednisolonu  (obvykle 
při počáteční dávce ≥ 1g/den). Byly hlášeny vzácné případy hepatotoxicity. Doba do vzniku může 
být několik týdnů nebo delší. Ve většině hlášených případů nežádoucí účinky ustoupily po vysazení 
léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.  
 
Poruchy ledvin a močových cest
U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence 
sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu. 
 
Kortikosteroidy používat s  opatrností  u  pacientů s insuficiencí ledvin. V případě  renálního 
selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný. 
 
Vyšetření
Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku, 
retenci sodíku a vody, a zvýšené vylučování draslíku.  Je méně pravděpodobné, že se tyto účinky 
vyskytnou u syntetických derivátů, s výjimkou jejich použití ve vysokých dávkách. Dietní omezení 
soli a doplnění draslíku může být nezbytné. Všechny kortikoidy zvyšují vylučování vápníku. 
 
Poranění, otravy a komplikace
Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto se u 
těchto  případů nemají rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou 
mortalitu za 2  týdny nebo  6  měsíců, po zranění u  pacientů,  kterým  byl podáván matrium-
methylprednisolon-sukcinát v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná 
souvislost s léčbou natrium-methylprednisolon-sukcinátem . 
 
Jiné 
Protože komplikace léčby glukokortikoidy závisí na  velikosti dávky a délce  léčby,  je  nutno 
v každém jednotlivém případě zvážit riziko/přínos ve vztahu k dávce a trvání léčby, zda použít 
 
 
/ denní nebo přerušovanou léčbu.  
 
Pro kontrolu stavu má být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu, a pokud je možné snížení 
dávky, mělo by být postupné. 
 
Očekává  se,  že  souběžná  léčba  s inhibitory  CYP3A,  včetně  léčivých  přípravků  obsahujících 
kobicistat, zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků.  Je nutné vyvarovat se používání této 
kombinace,  pokud  přínos  nepřeváží  zvýšené  riziko  vzniku  systémových  nežádoucích  účinků 
kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích 
účinků kortikosteroidů (viz bod 4.5). 
 
 
Kyselinu  acetylsalicylovou a nesteroidní protizánětlivé léky je  nutno používat s  opatrností v 
kombinaci s kortikosteroidy. 
 
Feochromocytomová  krize,  která  může  být  fatální,  byla  hlášena  po  podání  systémových 
kortikosteroidů.  Kortikosteroidy se mají podávat  pouze  pacientům  s podezřením  nebo 
identifikovaným feochromocytomem po zhodnocení přínosu a rizika. 
 
Pediatrická populace
Pečlivě sledovat růst a vývoj kojenců a dětí dlouhodobě léčených kortikosteroidy. Růst může být 
potlačen u dětí, kterým jsou glukokortikoidy podávány dlouhodobě, denně v rozdělených dávkách 
a  použití  takového režimu má být  omezeno na nejnutnější případy.  Střídavé  podávání 
glukokortikoidů obvykle zabráni vzniku nebo minimalizuje tyto nežádoucí  účinky. 
 
Děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního tlaku. 
 
Vysoké dávky kortikosteroidů můžou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní. 
 
Po podání methylprednisolonu předčasně narozeným dětem se může rozvinout hypertrofická 
kardiomyopatie, a proto má být provedeno odpovídající diagnostické vyšetření a sledování srdeční 
funkce a struktury. 
 
Důležité informace o některých složkách přípravku 
Benzylalkohol
Balení 500 mg, 1000 mg přípravku   Solu-Medrol obsahuje 9   mg benzylalkoholu v 1 ml 
rozpouštědla. 
 Benzylalkohol může způsobit alergickou reakci. Intravenózní podání benzylalkoholu bylo spojeno 
se závažnými nežádoucími účinky a úmrtím novorozenců („gasping syndrom“). Není známo, jaké 
nejmenší  množství  benzylalkoholu  může  způsobit toxickou reakci. Přípravky  obsahující 
benzylalkohol se mají používat u novorozenců, pouze pokud je to nutné a pokud nejsou k dispozici 
žádné jiné alternativy. U předčasně narozených dětí a novorozenců s nízkou porodní hmotností 
může být vznik toxicity pravděpodobnější. Přípravky obsahující benzylalkohol se nemají používat 
déle než 1 týden u dětí mladších 3 let, pokud to není nutné. Je důležité vzít v úvahu celkové 
množství benzylalkoholu přijatého ze všech zdrojů.  
Velké objemy benzylalkoholu se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména 
u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin, stejně jako u těhotných nebo kojících žen, kvůli 
riziku kumulace a toxicity (metabolická acidóza).  
Přípravek Solu-Medrol bez obsahu benzylalkoholu je registrován.  
Benzylalkohol může způsobit toxické a anafylaktoidní reakce u kojenců a dětí do 3 let (viz bod 4.3, 
Kontraindikace). 
 
Sodík 
 
10 / Balení 125 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné lahvičce 
Act-O-Vial, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
Balení 250 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje 32,6 mg sodíku v jedné lahvičce Act-O-Vial, což 
odpovídá 1,63 %  doporučeného maximálního  denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro 
dospělého, který činí 2 g sodíku. 
Balení 500 mg přípravku Solu-Medrol v jedné lahvičce s práškem a 7,8 ml rozpouštědla obsahuje 
58,3 mg sodíku, což odpovídá 2,92 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou 
podle  WHO  pro  dospělého, který činí  2  g  sodíku. Jeden 1  ml  rozpouštědla  obsahuje 9 mg 
benzylalkoholu, což odpovídá 9 mg/ml.  
Balení  1000  mg přípravku  Solu-Medrol v jedné lahvičce  s práškem a  15,6  ml  rozpouštědla 
obsahuje 116,8 mg sodíku, což odpovídá 5,84 %  doporučeného maximálního denního příjmu 
sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. Jeden 1 ml rozpouštědla 
obsahuje 9 mg benzylalkoholu, což odpovídá 9 mg/ml.  
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Methylprednisolon je substrátem  pro cytochrom  P450 (CYP) a  je  metabolizován  především 
enzymem CYP3A4. CYP3A4 je dominantní enzym z nejpočetnější CYP podskupiny v játrech 
dospělých lidí. Katalyzuje 6β-hydroxylaci steroidů, hlavní fázi  I metabolického kroku pro 
endogenní a syntetické kortikoidy. Mnoho dalších sloučenin jsou také substrátem CYP3A4, některé 
z  nich (stejně jako jiné léky) prokázaly, že mění metabolismus glukokortikoidů indukcí (exprese) 
nebo inhibicí enzymu CYP3A4. 
 
CYP3A4 inhibitory - Léky, které inhibují aktivitu CYP3A4 obecně snižují jaterní clearance a 
zvyšují plazmatické koncentrace CYP3A4 léků, jako   je methylprednisolon. V  přítomnosti 
inhibitoru CYP3A4 může být potřeba titrovat dávku methylprednisolonu, aby se zabránilo vzniku 
steroidní toxicity. 
 
Induktory CYP3A4 - Léky, které indukují aktivitu CYP3A4 obecně zvyšují jaterní clearance, což 
vede  ke  snížení plazmatické  koncentrace léků,  které  jsou  substrátem  pro CYP3A4. Současné 
podávání může k dosažení požadovaného výsledku vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu. 
 
Substráty  CYP3A4 - v  přítomnosti jiného substrátu  pro  CYP3A4 může  být jaterní clearance 
methylprednisolonu ovlivněna,  s odpovídajícími  úpravami dávkování. Je  možné,  že nežádoucí 
účinky spojené s užíváním léku samotného se mohou pravděpodobněji vyskytnout při souběžném 
podávání. 
 
NON-CYP3A4-zprostředkované  účinky - Další  interakce a  účinky,  které  se  objevují u 
methylprednisolonu, jsou popsány v tabulce 2 níže. 
 
Tabulka 1 obsahuje seznam a popis nejčastějších a/nebo  klinicky významných lékových interakcí 
nebo účinků methylprednisolonu. 
 
Tabulka 1. Významné lékové nebo látkové interakce/účinky s methylprednisolonem 
 
Třída nebo typ léku 
     - LÉK nebo LÁTKA
Interakce/Účinek  
Antibakterialní léky 
      - ISONIAZID
CYP3A4 INHIBITOR.  Navíc je možný účinek 
methylprednisolonu na zvýšení rychlosti acetylace a clearance 
isoniazidu. 
Antibiotikum, 
Antituberkulotikum 
      - RIFAMPIN
CYP3A4 INDUKTOR 
Antikoagulancia (perorální) 
      
Vliv methylprednisolonu na perorální antikoagulancia je
variabilní. Existují údaje jak o zvýšení i o snížení účinku 
 
 
11 / Třída nebo typ léku 
     - LÉK nebo LÁTKA 
Interakce/Účinek 
antikoagulancií, pokud jsou podávány současně s kortikosteroidy. 
Proto se k udržení požadovaného antikoagulačního účinku mají
monitorovat indexy. 
Antikonvulziva 
      - KARBAMAZEPIN 
CYP3A4 INDUKTOR (a SUBSTRÁT)  
Antikonvulziva
      - FENOBARBITAL 
      - FENYTOIN 
 
CYP3A4 INDUKTOR 
Anticholinergika 
   - NEUROMUSKULÁRNÍ 
BLOKÁTORY
Kortikosteroidy mohou ovlivnit účinek anticholinergik: 
1) při současném podávání vysokých dávek kortikosteroidů a 
anticholinergik, jako jsou neuromuskulární blokátory, byla hlášena 
akutní myopatie (pro další informace viz bod 4.4 Zvláštní 
upozornění, účinky na muskuloskeletální systému) 
2) antagonismus neuromuskulární blokády vyvolané pankuroniem 
a vekuroniem byl hlášen u pacientů užívajících kortikosteroidy. 
Tuto interakci lze očekávat u všech kompetitivních
neuromuskulárních blokátorů. 
Anticholinesterázy Steroidy mohou snížit účinky anticholinesteráz u myasthenia 
gravis. 
Antidiabetika Vzhledem k tomu, že kortikosteroidy mohou zvýšit koncentrace 
glukózy v krvi, může být nutná úprava dávkování antidiabetik. 
Antiemetika     
      - APREPITANT 
      - FOSAPREPITANT
 
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)   
Antimykotika
      - ITRAKONAZOL  
      - KETOKONAZOL 
 
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)   
Farmakokinetické urychlovače 
- KOBICISTAT
CYP3A4 INHIBITOR 
Antivirotika
      - INHIBITORY HIV-
PROTEÁZY         
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT) 
1) Inhibitory proteázy, jako jsou indinavir a ritonavir, můžou 
zvýšit plazmatické koncentrace kortikosteroidů. 
2) Kortikosteroidy mohou indukovat metabolismus inhibitorů 
HIV-proteázy s následným snížením plazmatických koncentrací. 
Inhibitory aromatázy 
      - AMINOGLUTETHIMID
Aminoglutethimidem vyvolané potlačení funkce nadledvin může
způsobit exacerbaci endokrinních poruch vyvolaných 
dlouhodobou léčbou glukokortikoidy. 
Blokátory vápníkového kanálu 
      - DILTIAZEM 
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT) 
Kontraceptiva (perorální)
      - ETHINYLESTRADIOL/ 
        NORETHISTERON        
 
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)  
 
     
      - GRAPEFRUITOVÝ 
DŽUS 
 
CYP3A4 INHIBITOR  
Imunosupresiva
     - CYKLOSPORIN 
      
 
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)
1) K vzájemné inhibici metabolismu dochází při souběžném 
podávání cyklosporinu a methylprednisolonu, který může zvýšit 
plazmatické koncentrace jednoho nebo obou léků. Z tohoto 
důvodu je možné, že nežádoucí účinky spojené s užíváním léku 
samotného mohou být pravděpodobnější při souběžném podávání. 
2) při současném podávání cyklosporinu a methylprednisolonu 
byly hlášeny křeče. 
 
 
12 / Třída nebo typ léku 
     - LÉK nebo LÁTKA 
Interakce/Účinek  
Imunosupresiva 
     - CYKLOFOSFAMID
     - TAKROLIMUS 
 
CYP3A4 SUBSTRÁT 
Makrolidová antibiotika 
     - KLARITHROMYCIN 
     - ERYTHROMYCIN 
 
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT) 
 
Makrolidová antibiotika 
     - TROLEANDOMYCIN CYP3A4 INHIBITOR 
NSA (nesteroidni protizánětlivé 
léky) 
      - kyselina acetylsalicylová 
(ve vysokých dávkách) 
         
1) Může být zvýšený výskyt gastrointestinálního krvácení a 
ulcerace, pokud jsou kortikosteroidy podávány s NSA. 
2) Methylprednisolon může zvyšovat clearance vysokých dávek 
kyseliny acetylsalicylové, což může vést ke sníženým hladinám 
salicylátů v séru. Ukončení léčby methylprednisolonem může vést 
ke zvýšeným hladinám salicylátů v séru, což by mohlo mít za 
následek zvýšené riziko toxicity salicylátů. 
Látky odbourávající draslík Pokud jsou kortikosteroidy podávány současně s látkami 
odbourávajícími draslík (např. diuretika, amfotericin B), mají být 
pacienti pečlivě sledováni pro rozvoj hypokalemie. Zvýšené riziko 
hypokalemie existuje také při současném užívání kortikosteroidů u 
amfotericinu B, xantenů nebo beta2 agonistů. 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy nepříznivě ovlivňují fertilitu (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná. 
 
 
Těhotenství
Některé studie se zvířaty ukázaly, že kortikosteroidy, pokud se v těhotenství aplikují ve vysokých 
dávkách, mohou způsobit malformaci plodu. Ačkoliv se nezdá se, že by podání kortikosteroidů 
těhotným ženám vedlo ke vzniku kongenitálních abnormalit, výsledky studií při léčbě těhotných 
žen poškození plodu zcela nevylučují. Protože nebyly provedeny adekvátní reprodukční studie 
s natrium methylprednisolon sukcinátem u lidí, má být tento léčivý přípravek použit v těhotenství 
pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika pro matku a plod.  
 
Některé kortikosteroidy  snadno  prostupují  placentou.  V jedné  retrospektivní  studii  byl  zjištěn 
zvýšený výskyt nižší porodní hmotnosti u dětí narozených ženám užívajících kortikosteroidy. 
Ukazuje se, že u lidí je riziko nízké porodní váhy závislé na dávce a může být minimalizováno 
podáváním nižších dávek kortikosteroidů. Děti narozené matkám, jimž byly během těhotenství 
podány vyšší dávky kortikosteroidů, je nutno pozorně sledovat a co nejdříve odhalit případné 
známky adrenální insuficience, přestože pravděpodobnost jejího výskytu u novorozenců, kteři byli 
nitroděložně vystaveni působení kortikosteroidů, se jeví být velmi malá.  
 
Nejsou známy žádné účinky kortikosteroidů na porodní stahy a samotný porod.  
 
U dětí narozených ženám léčených dlouhodobě kortikoidy během těhotenství, byl pozorován šedý 
zákal.  
 
Balení 500 mg a 100 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje konzervační látku benzylalkohol. 
Benzylalkohol může prostupovat placentou. (viz bod 4.4). 
 
Kojení 
 
13 / Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka. 
 
Kortikosteroidy procházející do mateřského mléka mohou  potlačit růst a ovlivňovat endogenní 
produkci glukokortikoidů u kojenců.  
Tento léčivý přípravek se má používat v období kojení  pouze po pečlivém posouzení poměru 
přínosu a rizika pro matku a plod. 
 
Balení 500 mg  a 100  mg přípravku  Solu-Medrol obsahuje konzervační látku benzylalkohol (viz 
bod 4.4). 
 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Účinek kortikosteroidů na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl soustavně zkoumán. Možné 
nežádoucí účinky po léčbě kortikoidy jsou závratě, vertigo, poruchy vidění a únava. V případě 
výskytu těchto potíží pacienti nemají řídit a obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
U intratekálního/epidurálního  způsobu  podání byly  hlášeny  následující  nežádoucí  účinky:  
arachnoiditida, funkční gastrointestinální poruchy/dysfunkce močového měchýře, bolesti hlavy, 
meningitida,  paraparéza/paraplegie, záchvat,  senzorické  poruchy.  Frekvence  výskytu  těchto 
nežádoucích účinků není známá. 
 
V následující  tabulce  jsou  nežádoucí  účinky  uvedeny  podle  tříd orgánových  systémů  a 
preferovaných termínů mezinárodní lékařské terminologie MedDRA. 
 
Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků 
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0) 
Frekvence: není známo  
(z dostupných údajů nelze určit) 
Infekce a infestace Oportunní infekce, infekce, peritonitida#
Poruchy krve a lymfatického 
systému 
Leukocytóza 
 
Poruchy imunitního systému Hypersenzitivita na lék, anafylaktoidní reakce, anafylaktické 
reakce 
Endokrinní poruchy Cushingoidní syndrom, hypopituitarismus, steroidní abstinenční 
syndrom 
Poruchy metabolismu a 
výživy
Metabolická acidóza, epidurální lipomatóza, retence sodíku,
retence tekutin, hypokalemická alkalóza, dyslipidemie, porucha 
tolerance glukózy, zvýšená potřeba insulinu (nebo perorálních 
antidiabetik), lipomatóza, zvýšená chuť k jídlu (což může mít za 
následek zvýšení tělesné hmotnosti)  
Psychiatrické poruchy Afektivní poruchy (včetně depresivní nálady, euforické nálady, 
citové lability, závislosti na drogách, sebevražedných myšlenek), 
psychotické poruchy (včetně mánie, bludů, halucinací, 
schizofrenie), duševní poruchy, změny osobnosti, stav 
zmatenosti, úzkost, prudké změny nálad, abnormální chování, 
nespavost, podrážděnost 
Poruchy nervového systému Zvýšený nitrolební tlak (s edémem papily [benigní intrakraniální 
hypertenze]), záchvat, ztráta paměti, kognitivní poruchy, závratě, 
bolest hlavy 
Poruchy oka Chorioretinopatie, katarakta, glaukom, exoftalmus, rozmazané 
vidění (viz také bod 4.4) 
Poruchy ucha a labyrintu Vertigo 
 
14 / Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků 
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0) 
Frekvence: není známo  
(z dostupných údajů nelze určit) 
Srdeční poruchy  Městnavé srdeční selhání (u disponovaných pacientů), arytmie 
Cévní poruchy Trombóza, hypertenze, hypotenze, trombotické příhody 
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy
Plicní embolie, singultus
Gastrointestinální poruchy Žaludeční vředy (s možností perforace a krvácení peptického 
vředu), perforace střev, žaludeční krvácení, pankreatitida, 
ulcerózní zánět jícnu, ezofagitida, nadýmání, bolest břicha, 
průjem, dyspepsie, nauzea 
Poruchy jater a žlučových 
cest
Hepatitida†, zvýšené hodnoty jaterních enzymů
Poruchy kůže a podkožní 
tkáně
Angioedém, hirsutismus, petechie, ekchymóza, atrofie kůže,
zarudnutí, zvýšená potivost, kožní strie, vyrážka, svědění, 
kopřivka, akné, hypopigmentace kůže 
Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně
Svalová slabost, myalgie, myopatie, svalová atrofie, osteoporóza, 
osteonekróza, patologická zlomenina, neuropatická artropatie, 
artralgie, zpomalení růstu 
Poruchy reprodukčního 
systému a prsu
Nepravidelná menstruace 
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace 
Zhoršené hojení ran, periferní edém, únava, malátnost, reakce
v místě vpichu 
Vyšetření Zvýšení nitroočního tlaku, snížení tolerance sacharidů, snížení 
draslíku v krvi, zvýšení vápníku v moči, zvýšení močoviny 
v krvi, potlačení reakcí na kožní testy* 
Poranění, otravy a 
procedurální komplikace
Kompresivní fraktura páteře, ruptura šlachy
* Nejedná se o upřednostňovaný termín podle databáze MedDRA 
† Hepatitida byla hlášena při intravenózním podání (viz bod 4.4). 
#  Peritonitida může být primárně projevenou známkou či příznakem gastrointestinální poruchy jako je perforace, 
obstrukce či zánět slinivky břišní (viz bod 4.4). 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
 
4.9 Předávkování 
 
Neexistuje  klinický  syndrom  akutního  předávkování  kortikosteroidy. Zprávy o  akutní  toxicitě 
a/nebo úmrtí po  předávkování kortikoidy jsou  vzácné. V případě  předávkování neexistuje 
specifické antidotum, léčba je podpůrná a symptomatická. Methylprednisolon je dialyzovatelný. 
 
 
 
 
15 / 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: glukokortikoidy, methylprednisolon 
ATC kód: H02AB 
 
Methylprednisolon je  silný protizánětlivý steroid. Vykazuje  vyšší  protizánětlivou  aktivitu  než 
prednisolon a menší tendenci zadržovat sodík a vodu. 
 
Natrium-methylprednisolon-sukcinát  má  stejný metabolický a   protizánětlivý účinek  jako 
methylprednisolon. Pokud  je  podáván parenterálně a   v ekvimolárním množství, mají obě 
sloučeniny stejnou  biologickou aktivitu. Po intravenózním podání je relativní účinnost natrium-
methylprednisolon- sukcinátu  a natrium-hydrokortison sukcinátu  vyjádřená  snížením  počtu 
eozinofilů nejméně čtyři ku jedné. Podobný rozdíl v účinnosti je pozorován po perorálním podání 
obou přípravku. 
 
Natrium-methylprednisolon-sukcinát byl    hodnocen u akutního poranění  míchy  ve  dvou 
randomizovaných, dvojitě zaslepených, srovnávacích Národních studiích akutního poranění míchy 
(NASCIS 2    a 3).  Účinek vysoké  dávky  natrium-methylprednisolon-sukcinátu  podávaného 
intravenózně v počátační dávce 30 mg/kg ve formě bolusu po dobu 15 minut, po které o 45 minut 
později  následovala  kontinuální  infuze  5,4 mg/kg/hodinu  po  dobu  24 hodin, byl  pro  obnovu 
neurologických funkcí významný, pokud byla dávka podána pacientům do 8 hodin od poranění 
(NASCIS 2). Obnova motorických funkcí byla vyšší u pacientů, u nichž byla léčba zahájena mezi 
až 8 hodinami od poranění, a kteří byli léčeni v uvedeném režimu po dobu 48 hodin (NASCIS 3). 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Farmakokinetický profil methylprednisolonu je lineární bez ohledu na způsob podání. 
 
Absorpce: 
Ve   studii   intramuskulárního  podání  40  mg  methylprednisolonu 14  zdravým  dospělým 
dobrovolníkům byla  vrcholová plazmatická koncentrace 454 ng/ml dosažena za 1 hodinu. Po hodinách poklesly plazmatické koncentrace methylprednisolonu  na  31,9  ng/ml.  Po  18  hodinách 
nebyl  již methylprednisolon  detekovatelný.  Na  základě hodnocení  plochy  pod  křivkou,  která 
indikuje   celkové  množství  absorbované  látky,  bylo  zjištěno,  že  intramuskulární  podání 
methylprednisolonu bylo ekvivalentní stejnému množství podanému intravenózně. 
 
Výsledky studie prokázaly, že ester natrium-methylprednisolon-sukcinát u se po všech cestách 
podání  rychle a  významně  přeměňuje  na  účinný  methylprednisolon.  Absorpce  volného 
methylprednisolonu po intravenózním  a intramuskulárním podání je ekvivalentní a  signifikantně 
vyšší  než  po  perorálním  podání  tablet  nebo roztoku.  Vzhledem  k tomu,  že  rozsah  absorpce 
methylprednisolonu po intravenózním a intramuskulárním podání byl ekvivalentní (přestože se 
větší množství hemisukcinát esteru objevilo v cirkulaci po intravenózním podání), lze usuzovat, že 
ester se přeměňuje po intramuskulárním podání v tkáních a následně se absorbuje ve formě volného 
methylprednisolonu. 
 
Distribuce: 
 
Methylprednisolon je významně distribuován do tkání, prochází hematoencefalickou bariérou a je 
vylučován do mateřského mléka. Jeho zdánlivý distribuční objem je přibližně 1,4 l/kg. Vazba 
methylprednisolonu na plazmatické proteiny u lidí je přibližně 77%. 
 
Biotransformace: 
 
Methylprednisolon se u člověka metabolizuje v játrech na neaktivní metabolity, hlavní jsou 20α-
 
 
16 / hydroxymethylprednisolon a 20β-hydroxymethylprednisolon. 
Metabolismus v játrech se děje zejména prostřednictvím CYP3A4. (Pro seznam lékových interakcí 
založených na metabolismu zprostředkovaného CYP3A4, viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými 
přípravky a jiné formy interakce.)  
 
Methylprednisolon, stejně jako mnoho CYP3A4 substrátů, může být také podkladem pro ATP-
kazetové vázání (ABC) transportního proteinu P-glykoproteinu, který ovlivňuje tkáňovou distribuci 
a interakce s ostatními léčivými přípravky. 
 
Eliminace: 
 
Průměrný poločas  eliminace pro  celkový methylprednisolon je v  rozmezí  1,8 až  5,2  hodiny. 
Celková clearance je přibližně 5 až 6 ml/min/kg. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání 
nebylo  zjištěno žádné  neočekávané nebezpečí.  Toxicita  v studiích  opakovaného  podávání je 
očekávána při pokračující expozici exogenním steroidům kůry nadledvin. 
 
Karcinogeneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen  v karcinogenních studiích s hlodavci. Byly získány 
variabilní  výsledky  s jinými  glukokortikoidy,  jejichž  karcinogenita  se  testovala  na  myších  a 
potkanech.  Z publikovaných údajů však vyplývá, že několik příbuzných glukokortikoidů včetně 
budesonidu,  prednisolonu  a  triamcinolonacetonidu  může zvyšovat  incidenci  hepatocelulárních 
adenomů  a karcinomů  po  perorálním  podání  samečkům  potkanů  v pitné  vodě.  K těmto 
tumorogenním účinkům docházelo u dávek, které byly nižší než typické klinické dávky v mg/m2. 
 
 
Mutageneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen    z hlediska  genotoxicity. Avšak methylprednisolon-
sulfonát, jehož struktura se podobá methylprednisolonu, nebyl mutagenní s anebo bez metabolické 
aktivace v Salmonella typhimurium při 250 až 2 000 μg/plotnu, nebo v savčím buněčném genovém 
mutačním testu využívajícím vaječníkové buňky čínského křečka při 2 000 až 10 000 μg/ml. 
Methylprednisolon suleptanát neindukoval neplánovanou DNA syntézu v primárních hepatocytech 
potkanů  při  5  až  1  000 μg/ml.  Navíc,  z průzkumu  zveřejněných  údajů  vyplývá,  že 
prednisolonfarnezylát  (PNF),  jenž  má  podobnou   strukturu jako   methylprednisolon,   nebyl 
mutagenní s metabolickou aktivací anebo bez ní v Salmonella  typhimurium a Escherichia  coli 
kmenech při 312 až 5 000 μg/plotnu. V linii fibroblastických buněk křečka čínského způsobil PNF 
mírné  zvýšení  incidence  strukturálních chromozomálních  aberací  s metabolickou  aktivací  při 
nejvyšší testované koncentraci 1 500 μg/ml. 
 
 
Reprodukční toxicita
Bylo prokázáno, že kortikosteroidy snižují fertilitu při podání potkanům. 
Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná. 
Samcům potkanů se podával kortikosteron v dávkách 0, 10 a 25 mg/kg/den subkutánní injekcí 
jedenkrát denně po dobu 6 týdnů, a pářili se s neošetřenými samicemi. Po 15 dnech se vysoká 
dávka snížila na 20 mg/kg/den. Bylo pozorováno snížení počtu kopulačních spojení, což  mohl být 
sekundární následek snížení hmotnosti vedlejších orgánů. Snížil se počet implantací a živých 
plodů. 
 
U řady druhů byl prokázán teratogenní účinek kortikosteroidů, pokud byly podávány v dávkách 
odpovídajících  lidské  dávce.  V reprodukčních  studiích na   zvířatech  bylo  prokázáno,  že 
glukokortikoidy,  například  methylprednisolon, zvýšily  incidenci malformací (rozštěp  patra, 
 
 
17 / kosterní  malformace),  embryo-fetální  letality  (např.  zvýšení  resorpcí) a  intrauterinní růstové 
retardace. 
. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam všech pomocných látek 
 
Balení 125 mg, 250 mg:  
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, hydrogenfosforečnan sodný.  
Rozpouštědlo: voda pro injekci. 
 
Balení 500 mg, 1000 mg: 
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, hydrogenfosforečnan sodný.  
Rozpouštědlo: benzylalkohol (E 1519), voda pro injekci. 
 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Kompatibilita    a    stabilita intravenózních  roztoků  natrium-methylprednisolon-sukcinátu  v 
intravenózních směsích s jinými léky závisí na pH směsi, koncentraci, času, teplotě a schopnosti 
methylprednisolonu  se  rozpouštět.  Aby  se  předešlo  problémům  s  kompatibilitou  a  stabilitou, 
doporučuje se vždy, kdy je to možné, podat roztok natrium-methylprednisolon-sukcinátu odděleně 
od jiných léčiv, buďto v samostatné i.v. injekci, pomocí  komůrky k i.v  aplikaci léčiv nebo 
prostřednictvím dvojcestné kanyly ve tvaru Y pro i.v. infuzi, jež zajistí oddělené podání léku (pro 
další informace viz bod 4.5) 
 
Aby  se  předešlo problémům s  kompatibilitou a  stabilitou, doporučuje  se,  aby  se natrium-
methylprednisolon-sukcinát  podával odděleně  od ostatních látek,  které  jsou  podávány 
prostřednictvím intravenózního podání. Léky,  které jsou  v  roztoku fyzikálně nekompatibilní 
s natrium-methylprednisolon-sukcinátem zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na: alopurinol sodný, 
doxapram-hydrochlorid, tigecyklin, diltiazem-hydrochlorid, glukonát  vápenatý, vekuronium-
bromid, rokuronium-bromid, cisatrakurium-besylát, glykopyrolát, propofol.  
 
 
6.3. Doba použitelnosti 
 
Balení 125 mg: 2 roky 
Balení 250 mg, 500 mg, 1000 mg: 5 let 
 
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Balení 125 mg a 250 mg
Nenaředěný přípravek uchovávejte při teplotě do 30 °C. Po naředění roztok ihned spotřebujte. 
 
Balení 500 mg a 1000 mg
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Po naředění roztok ihned 
spotřebujte. 
 
6.5. Druh obalu a obsah balení 
 
Balení 125 mg a 250 mg obsahuje prášek pro přípravu injekčního roztoku a rozpouštědlo: 
Kompaktní dvoukomorová skleněná lahvička Act-O-Vial se dvěma pryžovými zátkami (vnitřní 
odděluje rozpouštědlo od  lyofilizátu, vnější zátka je opatřena hliníkovým kryten   a  ochranným 
plastovým víčkem ), krabička. 
Velikost balení: 125 mg - jedna lahvička Act-O-Vial + 2 ml rozpouštědla 
 
 
18 / 250 mg - jedna lahvička Act-O-Vial + 4 ml rozpouštědla 
 
Balení 500 mg a 1000 mg obsahuje prášek pro přípravu injekčního roztoku a rozpouštědlo: 
Zapertlovaná  lahvička  s Al  krytem a plastovým  chráničem  (l  lahvička  prášku  pro  přípravu 
injekčního roztoku a l lahvička rozpouštědla), krabička. 
Velikost balení: 500 mg - jedna lahvička s 500 mg léčivé látky + lahvička s 7,8 ml rozpouštědla 
1000 mg - jedna lahvička s 1000 mg léčivé látky + lahvička s 15,6 ml rozpouštědla 
 
6.6.  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
U  parenterálně podávaných přípravků je nutno před aplikací, pokud to forma roztoku a způsob 
balení umožní, zkontrolovat zbarvení roztoku a zjistit, zda neobsahuje částice. 
 
a) Act-O-Vial dvoukomorová lahvička 
1. Stlačte plastový aktivátzor směrem dolů a vytlačte rozpouštědlo do dolního oddílu lahvičky. 
2. Jemně protřepejte, aby se roztok dobře promíchal.  
3. Sejměte plastový kryt chránící střed zátky. 
4. Sterilizujte povrch zátky vhodným desinfekčním prostředkem. 
5. Zaveďtet jehlu kolmo středem zátky tak hluboko, aby bylviditelný její hrot. Lahvičku obraťte a 
natáhněte dávku. 
 
b) Do lahvičky se sterilním práškem přidat za aseptických podmínek ředící roztok. Používat pouze 
k tomuto účelu určený ředící roztok. 
 
Příprava roztoku pro i.v. infuzi 
K přípravě roztoku pro i.v. infuzi je nutno nejdříve rozpustit Solu-Medrol  podle pokynů. Léčbu lze 
zahájit podáváním přípravku Solu-Medrol i.v. po dobu alespoň 5 minut (dávky do 250 mg včetně) 
až  po  nejméně  30  minut  (dávky  vyšší  než 250  mg).  Následné  dávky  se  nabírají  a  aplikují 
podobným  způsobem.  Podle  potřeby  lze  medikaci   podávat  i  ve  formě  zředěných  roztoků 
smícháním rozpuštěného přípravku s 5% glukózou  ve vodě, normálním fyziologickým roztokem, 
5% glukózou  v 0,45% nebo 0,9% chloridu sodném.  
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Pfizer, spol.s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
56/045/75-B/C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 28.12.Datum posledního prodloužení registrace: 16.10. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
30. 9.