sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Trexan Neo 2,5 mg tablety 
Trexan Neo 10 mg tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
2,5 mg tablety: 
Jedna tableta obsahuje methotrexatum dinatricum odpovídající methotrexatum 2,5 mg (anhydricum). 
Pomocná látka se známým účinkem: 77,8 mg laktózy (jako monohydrát laktózy). 
 
10 mg tablety: 
Jedna tableta obsahuje methotrexatum dinatricum odpovídající methotrexatum 10 mg (anhydricum). 
Pomocná látka se známým účinkem: 311,2 mg laktózy (jako monohydrát laktózy). 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Tableta. 
 
2,5 mg tablety: 
Žluté, kulaté nepotahované ploché tablety s půlicí rýhou a označené ORN 57 na jedné straně, o 
průměru 6 mm. 
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné 
dávky.  
 
10 mg tablety: 
Žluté, ve tvaru tobolky, konvexní, nepotahované tablety označené ORN 59 na jedné straně a s rýhou 
na druhé straně, délka 14 mm a šířka 6 mm.  
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
- Antirevmatická: Aktivní revmatoidní artritida u dospělých pacientů 
- Antipsoriatická: Těžká, refrakterní,  invalidizující psoriáza, která dostatečně nereaguje na jiné 
formy léčby, jako je fototerapie, PUVA a retinoidy, a těžká psoriatická artritida u dospělých 
pacientů. 
- Cytostatická: Udržovací léčba akutní lymfoblastické leukemie (ALL) u dospělých, dospívajících a 
dětí ve věku 3 roky a starších. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Methotrexát  smí  předepisovat   pouze   lékaři,  kteří mají odborné  znalosti  ohledně  používání 
methotrexátu a jsou si plně vědomi rizik léčby methotrexátem. 
 
Důležité upozornění ohledně dávkování přípravku Trexan Neo (methotrexátu) 
V rámci léčby revmatologických onemocnění, psoriázy nebo těžké psoriatické artritidy se přípravek 
Trexan  Neo (methotrexát) musí užívat jednou týdně. Nesprávné dávkování přípravku Trexan  Neo 
(methotrexátu) může vést k výskytu závažných nežádoucích účinků, včetně úmrtí. Přečtěte si velmi 
pozorně tento bod souhrnu údajů o přípravku.  
 
 Předepisující lékař musí zajistit, že pacienti nebo jejich pečovatelé budou schopni dodržovat režim 
dávkování jednou týdně. 
 
Pacientovi  musí  být  zdůrazněno,  že  při  léčbě revmatických onemocnění,  psoriázy  nebo  těžké 
psoriatické artritidy se methotrexát užívá pouze jednou týdně. 
Je třeba, aby předepisující lékař uvedl na lékařském předpisu den, kdy se má přípravek užívat. 
 
Eliminace  methotrexátu  je  snížená  u  pacientů  s třetím  distribučním  prostorem  (ascites,  pleurální 
efuze).  U  těchto pacientů je třeba pozorné monitorování z hlediska toxicity a snížení dávek nebo, 
v některých případech, přerušení léčby methotrexátem (viz body 5.2 a 4.4). 
 
Revmatoidní artritida
Obvyklá dávka je  7,5-15 mg jednou týdně. Dávka může být postupně upravena, aby se dosáhlo 
optimálního účinku, ale neměla by být překročena celková týdenní dávka 25 mg. Dávky přesahující mg týdně mohou být spojeny s významným zvýšením toxicity, zejména supresí kostní dřeně. Poté by 
měla být dávka snížena na nejnižší možnou účinnou dávku, které je ve většině případů dosaženo 
během 6 týdnů. 
 
Psoriáza
Před zahájením léčby se doporučuje podat pacientovi zkušební dávku 2,5-5,0 mg, aby byly vyloučeny 
neočekávané toxické účinky. Pokud  jsou  po 1 týdnu laboratorní testy normální, léčba může být 
zahájena. Obvyklá dávka je 7,5-15 mg jednou týdně. Pokud je to nutné, celková týdenní dávka může 
být zvýšena až na 25 mg. Dávky přesahující 20 mg týdně mohou být spojeny s významným zvýšením 
toxicity,  zejména supresí kostní dřeně. Poté by měla být dávka snížena na nejnižší možnou účinnou 
dávku, které je ve většině případů dosaženo během 4 až 8 týdnů. 
 
Pacient má být plně seznámen s rizikem léčby a lékař musí věnovat zvláštní pozornost projevům 
jaterní  toxicity  prováděním  funkčních  jaterních  testů  před  zahájením léčby methotrexátem a 
opakovaně během léčby jak je uvedeno v bodě 4.4 „Zvláštní upozornění a opatření pro použití“. Cílem 
léčby je snížení dávky léku na nejnižší možné množství a co nejdelší možné prodloužení klidové fáze. 
Používání  methotrexátu  by  mělo  umožnit návrat ke  konvenční  topické  terapii,  která má být 
podporována. 
 
Cytostatická léčba 
Dávkování u akutní lymfoblastické leukémie  
Methotrexát v nízkých dávkách se používá jako udržovací léčba akutní lymfoblastické leukémie u dětí 
od 3 let, dospívajících a dospělých v rámci komplexních léčebných protokolů v kombinaci s dalšími 
cytostatiky. Léčba má probíhat podle současných terapeutických protokolů.  
Běžně přijímané jednotlivé dávky se pohybují v rozmezí od 20 do 40 mg/m² plochy povrchu těla a 
obvykle se podávají jednou týdně. 
 
Podává-li se methotrexát v rámci  chemoterapie  v  kombinaci  s  jinými léčivy, je při stanovení dávky 
nutné vzít v úvahu možné překrývání toxicity se složkami dalších léčivých přípravků.  
Vyšší dávky je nutné podávat parenterálně. 
 
Pediatrická populace 
U dětí je nutné methotrexát používat  s  opatrností. Léčba se musí řídit současnými zveřejněnými 
léčebnými protokoly pro děti. Dávky se obvykle řídí plochou povrchu pacientova těla a udržovací 
léčba je dlouhodobá.  
 
Použití u dětí mladších tří let  není doporučeno, protože pro tuto populaci není dostatek údajů o 
účinnosti a bezpečnosti (viz bod 4.4) 
 
Zvláštní populace 
 
 Podávání starším pacientům
Methotrexát musí být starším pacientům podáván s extrémní opatrností a měla by být zvážena redukce 
dávky  vzhledem ke sníženým jaterním a ledvinným funkcím a k nižším reservám folátu ve vyšším 
věku. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin musí být methotrexát používán s opatrností (viz body 4.3 a 4.4). 
Dávka musí být snížena následujícím způsobem:  
 
Doporučené dávkování 
 
Clearance kreatininu (ml/min) Dávka
≥ 60 100 % 
30-59 50 % 
< 30  
 
methotrexát nesmí být použit 
 
Pacienti s poruchou funkce jater
Pacientům se současným nebo prodělaným jaterním onemocněním, zvláště způsobeným alkoholem, 
musí být methotrexát podáván s velikou opatrností. Methotrexát je kontraindikovaný u pacientů se 
signifikantní poruchou funkce jater, viz body 4.3 a 4.4. 
 
Použití u pacientů s třetím distribučním prostorem (pleurální efuze, ascites) 
Jelikož poločas  methotrexátu  může  být  u  pacientů s třetím  distribučním  prostorem v porovnání 
s ostatními pacienty až 4x prodloužen, může být nutné snížení dávek nebo,  v některých případech, 
přerušení léčby methotrexátem (viz body 5.2 a 4.4). 
 
Poznámka
Vzhledem k různé biologické dostupnosti methotrexátu po perorálním podání může být nutné snížení 
dávek při přechodu z perorálního podání na parenterální. 
 
Podle současných pokynů k léčbě může být vyžadována suplementace kyseliny listové nebo folinové 
 
4.3 Kontraindikace 
 
- Hypersenzitivita na methotrexát nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
- Signifikantní porucha funkce jater.  
- Alkoholismus. 
- Signifikantní porucha funkce ledvin.  
- Předcházející krevní dyskrazie,  jako  je  např.  hypoplazie  kostní  dřeně,  leukopenie, 
trombocytopenie nebo signifikantní anémie. 
- Těžká akutní nebo chronická infekce a syndromy imunodeficience. 
- Stomatitida, afty v dutině ústní a známá aktivní vředová choroba gastroduodenální. 
- Kojení (viz bod 4.6). 
- Během léčby methotrexátem nesmí být současně prováděno očkování živými vakcínami. 
 
Dále pro neonkologické indikace 
- Těhotenství (viz bod 4.6). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Dávkování při léčbě revmatoidní artritidy, psoriázy a těžké psoriatické artritidy: 
 
Pacienti  by  měli být  jasně informováni,  že  při  léčbě  revmatoidní  artritidy,  psoriázy  nebo  těžké 
psoriatické artritidy je podávání jednou týdně.  
 
Je třeba, aby předepisující lékař uvedl na lékařském předpisu den, kdy se má přípravek užívat.  
  
Je třeba, aby se předepisující lékař ujistil, že pacienti chápou, že se tablety methotrexátu musí užívat 
pouze jednou týdně.  
 
Pacienty je třeba poučit o důležitosti dodržování dávkování přípravku jednou týdně. 
 
Upozornění 
Methotrexát smějí používat pouze lékaři se zkušenostmi s chemoterapií antimetabolity. 
 
Současné  užívání  s hepatotoxickými  nebo  hematotoxickými  DMARD (disease-modifying 
antirheumatic drug, chorobu modifikující antirevmatické léky, např. leflunomid) se nedoporučuje. 
 
Vzhledem  k možnosti  fatálních  nebo těžkých toxických reakcí musí být pacient lékařem o rizicích 
plně informován a musí být pod neustálým dohledem. Pacienty je nutné v průběhu léčby řádně 
sledovat, aby bylo možné zjistit známky případných toxických účinků nebo nežádoucích účinků a 
vyhodnotit je s minimální časovou prodlevou. 
 
Obzvlášť přísně je nutné sledovat pacienty po předchozí radioterapii (zejména v oblasti pánve), s 
funkční  poruchou  krvetvorby  (např.  po  předchozí  radioterapii  nebo  chemoterapii),  ve  špatném 
celkovém stavu a také pacienty v pokročilém věku a velmi malé děti. 
 
Vzhledem k možnému výskytu závažných či dokonce fatálních toxických reakcí musí ošetřující lékař 
pacienta důkladně poučit o příslušných rizicích (včetně časných známek a symptomů toxicity)  a 
doporučit  mu  příslušná bezpečnostní opatření.  Pacienti musí být informováni o tom, že se musejí 
urychleně obrátit na lékaře, pokud se u nich objeví jakékoli příznaky předávkování, a že je nutné tyto 
symptomy sledovat (mj. na základě pravidelných laboratorních testů). 
 
Dávky překračující 20 mg za  týden  mohou být spojeny s výrazným zvýšením toxicity, zejména s 
útlumem funkce kostní dřeně.  
 
Vzhledem ke zpomalenému vylučování methotrexátu u pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné 
tyto pacienty léčit se zvláštní opatrnosti a pouze malými dávkami (viz bod 4.2).  
 
Pokud je bezpodmínečně nutné používat methotrexát u pacientů se závažným onemocněním jater, 
zejména je-li spojeno s užíváním alkoholu, je nutné jej používat s maximální opatrností (viz body 4.2 a 
4.3). 
 
Fertilita a reprodukce  
 
Fertilita 
Bylo hlášeno, že methotrexát u člověka během léčby a po krátké období po jejím přerušení způsobuje 
oligospermii,  poruchu  menstruace  a  amenoreu,  přičemž  způsobuje  narušení  fertility,  a  postihuje 
spermatogenezi a oogenezi během období léčby – tyto účinky jsou pravděpodobně po přerušení léčby 
reverzibilní. 
 
Teratogenita – reprodukční riziko 
Methotrexát má u člověka embryotoxické účinky, způsobuje potraty a malformace plodu. Proto je  
nutné se ženami ve fertilním věku probrat možná rizika vlivu na reprodukci, přerušení těhotenství a 
vrozené vady (viz bod 4.6).  
Před užíváním přípravku Trexan Neo je nutné u neonkologických indikací vyloučit těhotenství. Pokud 
jsou léčeny ženy ve fertilním věku, musí být během léčby a minimálně šest měsíců poté používána 
účinná antikoncepce.  
 
Antikoncepce u mužů viz bod 4.6. 
  
Doporučená vyšetření a bezpečnostní opatření 
Před zahájením léčby nebo před pokračováním v léčbě po období remise  
Krevní obraz včetně diferenciálního počtu a počtu  trombocytů, hodnoty jaterních enzymů, bilirubin, 
albumin v séru, RTG vyšetření hrudníku a vyšetření funkce ledvin. V klinicky indikovaných případech 
je nutné vyloučit tuberkulózu a hepatitidu B a C.  
 
V průběhu léčby 
V prvních dvou týdnech léčby je nutné vyšetření provádět každý týden, další měsíc každé dva týdny. 
V dalších šesti měsících se vyšetření v závislosti na počtu leukocytů a stabilitě pacienta provádějí 
alespoň jednou měsíčně a poté každé tři měsíce. 
 
Při zvýšení dávky je nutné zvážit nutnost častějšího sledování pacienta. Časné známky toxicity  je 
nutné sledovat v kratších intervalech zejména u starších pacientů (viz bod 4.2). 
 
- Vyšetření ústní dutiny a hrdla na změny v oblasti sliznic.  
 
- Kompletní krevní obraz s diferenciálním počtem a počtem trombocytů. K útlumu krvetvorby v 
důsledku působení methotrexátu může dojít náhle i při užívání podle všeho bezpečných dávek. 
Každé významné snížení počtu leukocytů nebo trombocytů je indikací k okamžitému ukončení 
léčby a poskytnutí vhodné podpůrné terapie.  Pacienty je  nutné informovat o tom, že svému 
lékaři musejí hlásit všechny známky a symptomy, které by ukazovaly na infekci. U pacientů, 
kteří  současně  užívají  hematotoxické  léčivé  přípravky  (např.  leflunomid),  je  nutné  pečlivě 
sledovat krevní obraz a počet trombocytů.  
 
-        Vyšetření funkce jater - zvláštní pozornost je nutné věnovat výskytu jaterní toxicity.  
Léčba nemá být zahájena nebo má být přerušena, pokud jsou přítomny přetrvávající nebo 
signifikantní  abnormality  jaterních  testů,  abnormality zjištěné při  jiných   neinvazivních 
vyšetřeních jaterní fibrózy nebo při jaterních biopsiích.  
 
U  13–20 % pacientů bylo hlášeno přechodné dvojnásobné až trojnásobné zvýšení hladiny 
aminotransferáz oproti horní hranici normálních hodnot. Přetrvávající zvýšené hodnoty jaterních 
enzymů a/nebo snížení hladiny sérového albuminu mohou ukazovat na závažnou hepatotoxicitu. 
V případě trvale zvýšených hodnot  jaterních  enzymů  je  nutné zvážit  snížení dávky  nebo 
přerušení léčby.  
 
Histologickým  změnám,  fibróze a  vzácněji jaterní  cirhóze  nemusí předcházet  abnormální 
hodnoty jaterních testů. U cirhózy existují případy, kdy jsou hladiny aminotransferáz v normě. 
Proto je potřeba kromě jaterních testů zvážit i neinvazivní diagnostické metody k monitorování 
stavu jater. Jaterní biopsie  má být zvážena individuálně s ohledem na komorbidity  pacienta, 
anamnézu a rizika související s biopsií. Rizikové faktory pro hepatotoxicitu zahrnují nadměrnou 
předchozí konzumaci alkoholu, trvale zvýšené hladiny jaterních enzymů, jaterní onemocnění v 
anamnéze,  rodinnou anamnézu dědičných jaterních onemocnění, diabetes mellitus, obezitu  a 
předchozí užívání hepatotoxických léčivých přípravků nebo chemických látek a  dlouhodobou 
léčbu methotrexátem.  
 
Pokud  to  není  naprosto  nezbytné,  nemají  být  během  léčby  methotrexátem podávány  další 
hepatotoxické léčivé přípravky. Je třeba, aby se pacienti vyhnuli konzumaci alkoholu (viz body 
4.3 a 4.5). U pacientů, kteří souběžně užívají jiné hepatotoxické léčivé přípravky, je třeba 
pečlivěji monitorovat hladiny jaterních enzymů.  
 
U pacientů s inzulin-dependentním diabetem je třeba postupovat zvlášť opatrně, protože během 
léčby methotrexátem se v ojedinělých případech rozvinula jaterní cirhóza, aniž by došlo k 
jakémukoli zvýšení hladin aminotransferáz. 
 
 - Funkci ledvin je nutné sledovat na základě vyšetření renálních funkcí a analýzy moči. V případě 
zvýšené hladiny sérového kreatininu je nutné dávku methotrexátu snížit. Pokud je clearance 
kreatininu menší než 30 ml/min., nelze léčbu methotrexátem podávat (viz body 4.2 a 4.3).  
 
Léčba středně vysokými a vysokými dávkami  methotrexátu se nemá zahajovat, pokud jsou 
hodnoty pH moči nižší než 7,0. Zásaditost moči je nutné alespoň po dobu prvních 24 hodin po 
zahájení léčby methotrexátem sledovat na základě opakovaného vyšetření jejího pH (hodnoty 
minimálně 6,8).  
 
- Vyšetření dýchacího systému - u  pacientů  je  v  případě  nutnosti  zapotřebí  sledovat  výskyt 
symptomů poruchy plicních funkcí a provádět u nich funkční vyšetření plic. Plicní symptomy 
(především suchý, neproduktivní kašel) nebo nespecifická pneumonitida, která se vyskytuje při 
léčbě  methotrexátem,  mohou  být  příznakem  potenciálně  nebezpečného  poškození  plic  a 
vyžadují ukončení léčby a pečlivé sledování pacienta. Přestože se klinický obraz liší, pacienti s 
plicními onemocněními vyvolanými methotrexátem mají obvykle horečku, kašel, dyspnoi nebo 
hypoxemii. K vyloučení infekce je nutné provést rentgenové vyšetření plic. Může se vyskytnout 
akutní  nebo  chronický  intersticiální  zápal  plic,  často  spojený  s  krevní eozinofilií,  přičemž 
hlášena byla i úmrtí. Pacienty je třeba informovat  o riziku  pneumonie a poučit je, že pokud u 
nich dojde k rozvoji přetrvávajícího kašle nebo dyspnoe, mají okamžitě kontaktovat ošetřujícího 
lékaře.  
 Kromě  toho  byla  při  léčbě  methotrexátem  v  revmatologických  a  souvisejících  indikacích 
hlášena plicní alveolární hemoragie. Tato příhoda může být také provázena vaskulitidou a 
dalšími komorbiditami. Při podezření na plicní alveolární hemoragii je třeba zvážit okamžité 
vyšetření k potvrzení diagnózy. 
  
U  pacientů  s plicními  příznaky  je třeba  léčbu  methotrexátem ukončit a  okamžitě provést 
vyšetření (včetně rentgenu plic) k vyloučení infekce a nádorových onemocnění. Pokud existuje 
podezření na to, že má pacient plicní chorobu vyvolanou methotrexátem, je třeba zahájit léčbu 
kortikosteroidy a léčbu methotrexátem znovu nezahajovat. 
 
Plicní příznaky vyžadují rychlou diagnózu a ukončení léčby methotrexátem. Plicní onemocnění, 
jako např. pneumonitida, se mohou objevit akutně kdykoli v průběhu léčby, nejsou vždy plně 
reverzibilní a byla pozorována při jakékoli dávce (včetně nízkých dávek 7,5 mg/týden). 
 
V  souvislosti  s  léčbou  methotrexátem  se  mohou  vyskytnout  potenciálně  fatální  oportunní 
infekce  včetně pneumonie  způsobené  patogenem Pneumocystis   jiroveci.   Pokud   pacient 
vykazuje plicní příznaky, je třeba vzít v úvahu možnost pneumonie způsobené tímto patogenem. 
 
U pacientů s omezenou funkcí plic je nutné dbát zvláštní opatrnosti. 
 
V přítomnosti inaktivních, chronických infekcí (např. herpes zoster, tuberkulózy, hepatitidy B 
nebo C) je vzhledem k jejich možné aktivaci třeba postupovat obzvláště opatrně.  
 
Porucha renálních funkcí a pacienti ohrožení poruchou funkce ledvin  
Jelikož se methotrexát vylučuje především ledvinami, lze u pacientů s poruchou renálních funkcí 
očekávat jeho vyšší koncentrace, což může vést k výskytu závažných nežádoucích účinků. 
 
U pacientů s možnou poruchou funkce ledvin (např. u starších pacientů) je nutné funkci ledvin 
sledovat v kratších intervalech. To platí především při souběžném podávání léčivých přípravků, které 
ovlivňují eliminaci methotrexátu či mohou způsobit poškození ledvin (např. nesteroidní protizánětlivé 
léky) nebo které mohou vést k poruše krvetvorby (viz bod 4.5). 
 
Jsou-li u pacienta přítomny rizikové faktory, jako je např. porucha renálních funkcí, včetně lehké 
poruchy  funkce  ledvin, podávání  nesteroidních  protizánětlivých  léčiv  (NSAID)  se  nedoporučuje. 
Toxicitu methotrexátu může zvyšovat i dehydratace. (Viz sledování renálních funkcí.) 
 
Imunitní systém 
 Vzhledem ke svému účinku na imunitní systém může methotrexát snižovat odpověď na očkování a 
narušovat výsledky imunologických testů. Současná imunizace živými vakcínami se nesmí provádět.  
 
Maligní lymfomy 
U pacientů, kterým  je podáván  methotrexát  v  nízkých  dávkách,  se  mohou  vyskytnout  maligní 
lymfomy. V těchto případech musí být léčba methotrexátem ukončena. Pokud nedojde k samovolné 
regresi lymfomu, je nutné zahájit cytotoxickou léčbu. 
 
Pleurální výpotek nebo ascites 
Před zahájením léčby methotrexátem je nutné provést drenáž pleurálního výpotku a ascitu (viz bod 
4.2). 
 
Stavy vedoucí k dehydrataci, jako je zvracení, průjem nebo stomatitida  
Stavy vedoucí k dehydrataci, jako je zvracení, průjem nebo stomatitida,  mohou v důsledku zvýšené 
hladiny léčivé látky zvyšovat toxicitu methotrexátu. V tomto případě je až do ústupu symptomů nutné 
léčbu methotrexátem přerušit. 
 
Je důležité, aby byla do 48 hodin po zahájení terapie zjištěna případná vyšší hladina léčivé látky, jinak 
může dojít k ireverzibilní toxicitě methotrexátu. 
 
Známkami toxického účinku může být průjem a ulcerativní stomatitida, které vyžadují ukončení léčby, 
jinak může dojít k hemoragické enteritidě a úmrtí v důsledku perforace střev. Pokud dojde k rozvoji 
hematemeze nebo k vylučování černé stolice či k výskytu krve ve stolici, je třeba léčbu methotrexátem 
ukončit. 
 
Suplementace kyseliny listové 
Rozvoj akutní toxicity methotrexátu u pacientů si může vyžádat léčbu kyselinou folinovou. U pacientů 
s revmatoidní artritidou nebo psoriázou může vést podávání kyseliny listové nebo kyseliny folinové ke 
snížení  toxicity  methotrexátu  jako např.  gastrointestinálních  symptomů,  stomatitidy,  alopecie  a 
zvýšené hladiny jaterních enzymů. 
 
Před zahájením podávání kyseliny listové se doporučuje zkontrolovat hladinu vitaminu B12, zejména 
u osob starších 50 let, protože užívání kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12. 
 
Vitaminové přípravky 
Vitaminové přípravky nebo jiné produkty obsahující kyselinu listovou, kyselinu folinovou nebo jejich 
deriváty mohou snižovat účinnost methotrexátu (viz body 4.2 a 4.5).  
 
Dermatitida a spálení sluncem 
Radiační dermatitida a spálení sluncem se můžou po podání methotrexátu objevit znovu (tzv. „recall“ 
dermatitida). Při současném působení UV záření a podávání methotrexátu může dojít ke zhoršení 
psoriatických lézí. 
 
Kožní toxicita 
Po podání jednorázové nebo  opakovaných dávek methotrexátu byly hlášeny závažné, v některých 
případech  fatální  kožní  reakce,  včetně  toxické  epidermální  nekrolýzy  (Lyellova  syndromu)  nebo 
Stevens-Johnsonova syndromu. 
 
Encefalopatie/leukoencefalopatie 
Vzhledem k tomu, že u pacientů s nádorovým onemocněním léčených methotrexátem došlo k výskytu 
encefalopatie/leukoencefalopatie, nelze její výskyt vyloučit ani  u  pacientů s jinými než nádorovými 
indikacemi. 
 
Progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) 
U pacientů užívajících methotrexát byly hlášeny případy progresivní multifokální leukoencefalopatie 
(PML), a to zejména při kombinaci s jinými imunosupresivy. PML může být fatální a má se vzít v 
 úvahu při diferenciální diagnostice u imunosuprimovaných pacientů s novým výskytem nebo 
zhoršením neurologických příznaků. 
 
Tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným 
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Farmakodynamické interakce 
 
Hepatotoxické přípravky 
Kvůli potenciálnímu toxickému účinku methotrexátu na játra nesmí být během léčby podávány další 
hepatotoxické  přípravky.  Pokud  je  současné  podávání  nevyhnutelné, pacienti musí  být pečlivě 
sledování kvůli známkám a příznakům jaterní toxicity, včetně kontroly jaterních enzymů. Během 
léčby methotrexátem je třeba se vyhnout nebo minimalizovat konzumaci alkoholu (viz bod 4.4). 
 
Potenciálně hepatotoxické léčivé  přípravky  zahrnují např.  retinoidy  (např.  acitretin,  etretinát), 
azathioprin a leflunomid. 
 
Hematotoxické přípravky 
Během  léčby  methotrexátem  nesmí být  podávány  hematotoxické  přípravky.  Pokud  je  současné 
podávání  nevyhnutelné,  pacienti  musí  být  pečlivě  sledování  kvůli  známkám  a  příznakům 
hematotoxicity, včetně kontroly počtu krvinek a trombocytů (viz bod 4.4). 
 
Podávání dalších  hematotoxických léčivých přípravků (např. metamizolu) zvyšuje pravděpodobnost 
výskytu  závažných  hematotoxických  nežádoucích  účinků  methotrexátu. Současné  podávání 
leflunomidu zvyšuje riziko pancytopenie. 
 
Při (předchozí) léčbě látkami, které mohou mít nežádoucí účinky na  kostní dřeň (např. sulfonamidy, 
trimethoprim-sulfamethoxazol,   chloramfenikol,   pyrimethamin),  je  třeba  vzít do  úvahy  možnost 
výrazných poruch hematopoezy. Bylo hlášeno, že souběžné podávání folátových antagonistů, jako je 
trimethoprim/sulfamethoxazol,  ve  vzácných  případech  způsobilo akutní  megaloblastickou 
pancytopenií. 
 
Léčivé přípravky ovlivňující hladinu  kyseliny  listové  a  vitamínové přípravky  obsahující kyselinu 
listovou 
 
Současné  podávání  léčivých  přípravků,  které  způsobují  deficit  folátů  (např.  sulfonamidy, 
trimethoprim-sulfamethoxazol), může vést ke zvýšené toxicitě methotrexátu. Zvláštní opatrnost je 
proto také třeba při existujícím deficitu kyseliny listové.  
 
Použití oxidu dusného potencuje účinek methotrexátu na metabolismus folátů, což vede ke zvýšené 
toxicitě projevující se těžkou nepředvídatelnou myelosupresí a stomatitidou a v případě intratekálního 
podání k zvýšené závažné a nepředvídatelné neurotoxicitě.  I  když lze tento účinek omezit podáním 
kalcium-folinátu, je třeba se vyhnout souběžnému používání oxidu dusného a methotrexátu. 
 
Kombinované podávání methotrexátu a sulfasalazinu může zvyšovat účinek  methotrexátu, protože 
sulfasalazin způsobuje inhibici syntézy kyseliny listové. To může vést k vyššímu riziku výskytu 
nežádoucích účinků, ačkoli v několika studiích to bylo pozorováno pouze u několika pacientů.  
 
Společné  podávání vitamínových  nebo  jiných přípravků  obsahujících  kyselinu listovou, kyselinu 
folinovou či jejich deriváty může účinnost methotrexátu snižovat (viz bod 4.4). 
 
Cyklosporin
 Cyklosporin může vést ke zvýšení účinnosti a toxicity methotrexátu. Existuje zde riziko nadměrné 
imunosuprese  doprovázené  rizikem  lymfoproliferace,  pokud jsou  tyto  dva  přípravky  užívány 
souběžně.  
 
Farmakokinetické interakce 
Interakce, které mohou zvýšit hladinu methotrexátu 
Časté monitorování pacientů je nutné především při podávání vysokých dávek methotrexátu současně 
s léčivými přípravky, které snižují vazbu methotrexátu na bílkoviny, eliminaci methotrexátu nebo 
mohou poškodit funkci ledvin. Pokud  je  současné podávání nevyhnutelné, je třeba uvážit úpravu 
dávkování methotrexátu. Může být přínosné monitorování sérových hladin methotrexátu. 
 
Probenecid, slabé organické kyseliny jako kličková diuretika a pyrazoly (fenylbutazon) mohou snížit 
eliminaci  methotrexátu a lze tak předpokládat vyšší sérové koncentrace zvyšující hematologickou 
toxicitu. 
 
Methotrexát  se  váže  na  plazmatické  proteiny  a  některé  přípravky, jako  perorální  antidiabetika, 
thiazidová diuretika, sulfonamidy, fenytoin, barbituráty, trankvilizéry, perorální antikoncepce, deriváty 
amidopyrinu,  doxorubicin,  kyselina  p-aminobenzoová,  některá  antibiotika  jako  peniciliny  (např. 
amoxicilin),  tetracykliny,  chloramfenikol, snižují tuto vazbu, a tak mohou při současném podávání 
zvýšit jeho toxicitu. 
 
Existuje  také  možnost  zvýšené  toxicity  při  současném  podávání  nízkých  dávek  methotrexátu 
s nesteroidními protizánětlivými přípravky nebo salicyláty. NSAID mohou způsobit poškození ledvin. 
 
Bylo hlášeno, že současné podávání levetiracetamu a methotrexátu snižuje clearance  methotrexátu  a 
tím zvyšuje/prodloužuje koncentraci methotrexátu v krvi až na potenciálně toxickou hladinu. Hladiny 
methotrexátu a levetiracetamu musí být u pacientů léčených touto kombinací pečlivě kontrolovány. 
 
Souběžné podávání inhibitorů protonové pumpy, jako např. omeprazolu nebo pantoprazolu, může vést 
k  určitým  interakcím:  souběžné  podávání  methotrexátu  a  omeprazolu  vede k  opožděné  renální 
eliminaci  methotrexátu. V jednom případě, v němž se methotrexát podával spolu s pantoprazolem, 
došlo k inhibici renální eliminace metabolitu 7-hydroxymethotrexátu a k výskytu myalgie a třesavky.  
 
Peniciliny (např.  amoxicilin),   glykopeptidy,   sulfonamidy,   ciprofloxacin   a   cefalotin   mohou   v 
jednotlivých případech snižovat renální clearance methotrexátu, takže může docházet ke zvýšení jeho 
koncentrace v séru, což je doprovázeno hematologickou a gastrointestinální toxicitou. 
 
Podání prokarbazinu během léčby vysokými dávkami methotrexátu zvyšuje riziko poškození funkce 
ledvin. Zpoždění clearance methotrexátu musí být uváženo také při kombinaci s jinými cytostatickými 
léčivými přípravky. 
 
Interakce snižující hladinu methotrexátu
Současné  podávání  antikonvulziv  indukujících  enzymy  (karbamazepin,  fenytoin,   fenobarbital, 
primidon)  může  snížit  expozici  methotrexátu  a  narušit  jeho  terapeutický  účinek.  Při současném 
podávání  musí  být  uvážena  úprava  dávkování  methotrexátu.  Může  být  přínosné  monitorování 
sérových hladin methotrexátu. 
 
Kolestyramin může zvyšovat nerenální eliminaci methotrexátu přerušením enterohepatální cirkulace. 
Pokud je současné podávání nevyhnutelné, užívání kolestyraminu a methotrexátu má být v co nejvyšší 
míře odděleno. 
 
Perorální  antibiotika  jako  např.  tetracykliny,  chloramfenikol  a  neabsorbovatelná  širokospektrá 
antibiotika  mohou inhibicí  střevní  flóry  nebo  supresí  bakteriálního  metabolismu  zasahovat  do 
enterohepatální cirkulace. 
 
 Vliv methotrexátu na jiné přípravky 
 
Methotrexát zvyšuje plazmatické hladiny  merkaptopurinu.  Jejich  kombinace může proto vyžadovat 
úpravu dávkování. 
 
Je třeba  si  uvědomovat farmakokinetické interakce mezi   methotrexátem  a 5-fluoruracilem 
(prodloužený t1/2 fluoruracilu). Pokud je kombinace nezbytná, u pacienta je třeba monitorovat toxicitu 
5-fluoruracilu a v případě potřeby zvážit úpravu dávkování. 
 
Theofylin a kofein 
V průběhu léčby methotrexátem je třeba se vyhýbat nadměrné konzumaci nápojů obsahujících kofein 
nebo theofylin (káva, nealkoholické nápoje obsahující kofein, černý čaj), neboť může docházet ke 
snížení účinnosti methotrexátu z důvodu možné interakce mezi methotrexátem a methylxanthiny na 
adenosinových receptorech. 
 
Methotrexát může snižovat clearance theofylinu. Při souběžném podávání methotrexátu je proto třeba 
monitorovat hladiny theofylinu v krvi.  
 
Riziko infekce a očkování 
Očkování živými vakcínami může u pacientů léčených chemoterapeutiky způsobit závažnou a fatální 
infekci  (viz  bod  4.3). Vzhledem k možným účinkům na imunitní systém může methotrexát vést k 
falešným výsledkům očkování a dalších vyšetření (imunologických postupů k posouzení imunitní 
reakce). V průběhu léčby methotrexátem je nutné se vyhnout souběžné imunizaci živými vakcínami 
(viz body 4.3 a 4.4).  
 
Kombinovanou  léčbu  methotrexátem  a  imunomodulačními  léčivými  přípravky  je  nutné  používat 
opatrně zejména v případě ortopedických operací, kde existuje vysoké riziko infekcí. 
 
Radioterapie 
Radioterapie aplikovaná v průběhu léčby methotrexátem může zvyšovat riziko nekrózy měkkých tkání 
nebo kostí (viz bod 4.8). 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku / antikoncepce u žen 
Ženy nesmějí v průběhu léčby methotrexátem otěhotnět, proto je nutné, aby během léčby a alespoň měsíců poté používaly účinnou antikoncepci (viz bod 4.4). Před zahájením léčby musejí být ženy ve 
fertilním věku informovány o riziku malformací spojených s methotrexátem a je nutno s určitostí 
vyloučit stávající těhotenství pomocí vhodných prostředků, např. těhotenským testem. Během léčby je 
třeba těhotenský test opakovat tak často, jak je to z klinického hlediska nutné (např. po každém 
vynechání  antikoncepce).  Pacientky  ve  fertilním  věku  je  nutno  poučit o prevenci  a  plánování 
těhotenství. 
 
Antikoncepce u mužů 
Není známo, zda je methotrexát přítomen ve spermatu. Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že 
methotrexát je genotoxický, proto nelze zcela vyloučit riziko genotoxických účinků na spermie. 
Omezené klinické důkazy nenaznačují zvýšené riziko malformací či spontánního potratu po paternální 
expozici methotrexátu podávaného v nízké dávce (méně než 30 mg/týden). U vyšších dávek neexistuje 
dostatečné množství údajů pro odhad rizik malformací nebo spontánního potratu po paternální 
expozici.  
 Jako preventivní opatření se u sexuálně aktivních mužů nebo jejich partnerek doporučuje používání 
spolehlivé antikoncepce během léčby muže a po dobu minimálně 3 měsíců po ukončení podávání 
methotrexátu.  Muži  během  léčby methotrexátem  a  po  dobu 3 měsíců po  přerušení  podávání 
methotrexátu nesmí darovat sperma. 
 
Těhotenství  
Podávání methotrexátu v průběhu těhotenství u neonkologických indikací je kontraindikováno (viz 
bod 4.3). Pokud by však během léčby methotrexátem a až do šesti měsíců poté došlo k otěhotnění, je 
nutno,  aby  lékař  informoval ženu o  riziku  škodlivého  vlivu  léčby  na  dítě,  přičemž  k  potvrzení 
normálního vývoje plodu je nutné provést ultrasonografické vyšetření. Ve studiích na zvířatech bylo 
prokázáno, že podávání methotrexátu je spojeno s reprodukční toxicitou, zejména v prvním trimestru 
(viz bod 5.3). Methotrexát má u lidí teratogenní účinky. Bylo hlášeno, že může způsobit úmrtí plodu, 
vést  k  potratu  a/nebo  vzniku vrozených  vad (např.  kraniofaciálních,  kardiovaskulárních,  vad 
centrálního nervového systému a končetin).  
 
Methotrexát má u lidí silně teratogenní účinky, přičemž v případě expozice během těhotenství existuje 
zvýšené riziko spontánních potratů, intrauterinní růstové retardace a vrozených vad. 
 
• Spontánní potraty byly hlášeny u 42,5 % těhotných žen léčených methotrexátem podávaným v nízké 
dávce (méně než 30 mg/týden) ve srovnání s 22,5 % u těhotných žen se stejným onemocněním 
léčených jinými přípravky než methotrexátem.  
• Závažné vrozené vady se vyskytly u 6,6 % živě narozených dětí u žen léčených během těhotenství 
methotrexátem podávaným v nízké dávce (méně než 30 mg/týden) ve srovnání s přibližně 4% živě 
narozených dětí u žen se stejným onemocněním léčených jinými přípravky než methotrexátem. 
K dispozici není dostatečné množství údajů ohledně expozice methotrexátu v dávce vyšší než mg/týden během těhotenství, očekává se však vyšší výskyt spontánních potratů a vrozených vad, 
zejména u dávek často užívaných při onkologických indikacích.  
 
V případech, kdy bylo podávání methotrexátu před početím ukončeno, byl hlášen normální průběh 
těhotenství. 
 
Při použití v onkologických indikacích se methotrexát nemá podávat během těhotenství, zejména 
během prvního trimestru těhotenství. V každém individuálním případě je nutno zvážit přínos léčby 
oproti  možnému riziku pro  plod.  Pokud je přípravek  používán během  těhotenství,  nebo jestliže 
pacientka otěhotní při užívání methotrexátu, je nutno pacientku informovat o možném riziku pro plod. 
 
Kojení
Jelikož methotrexát prostupuje do mateřského mléka a může na kojence působit toxicky, léčba je 
během kojení kontraindikována (viz bod 4.3). Před zahájením léčby je nutné kojení ukončit.  
 
Fertilita  
Methotrexát ovlivňuje spermatogenezi a oogenezi a může snižovat fertilitu. U člověka bylo hlášeno, 
že  methotrexát  způsobuje  oligospermii,  menstruační  dysfunkci a  amenoreu.  Tyto  účinky  jsou 
pravděpodobně  po  přerušení  léčby  ve  většině  případů  reverzibilní.  U  onkologických  indikací  se 
doporučuje, aby ženy, které plánují otěhotnět, pokud možno navštívily před léčbou genetické poradní 
centrum a muži si před zahájením léčby vyžádali informace o uchování spermatu, jelikož methotrexát 
může být ve vysokých dávkách genotoxický (viz bod 4.4). 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Při léčbě methotrexátem se mohou objevit příznaky ovlivnění CNS, jako je únava a závrať, které 
mohou mít malý až středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
  
Obecně incidence a závažnost nežádoucích účinků závisí na dávce, frekvenci podání, způsobu podání 
a délce léčby methotrexátem.  
 
V  rámci  léčby  novotvarů  představuje  dominantní  toxický  účinek  methotrexátu  omezující  dávku 
myelosuprese a zánět sliznic. Závažnost těchto účinků závisí na dávce methotrexátu, způsobu aplikace 
a délce jejího trvání. Zánět sliznic se obvykle objevuje 3 až 7 dní po podání methotrexátu, leukopenie 
a trombocytopenie o několik dnů později. U pacientů s nepostiženými eliminačními mechanismy je 
myelosuprese a zánět sliznic obecně do 14 až 28 dnů reverzibilní.  
 
Mezi  nejzávažnější  nežádoucí  účinky  methotrexátu  patří  útlum  kostní  dřeně,  plicní  toxicita, 
hepatotoxicita, renální toxicita, neurotoxicita, tromboembolické příhody, anafylaktický šok a Stevens-
Johnsonův syndrom.  
 
Mezi  nejčastěji  (velmi  často)  pozorované  nežádoucí  účinky  methotrexátu  patří  gastrointestinální 
poruchy  (např.  stomatitida,  dyspepsie,  bolest  břicha,  nauzea,  ztráta  chuti k jídlu)  a  abnormální 
výsledky   jaterních   testů   (např.   zvýšené   hodnoty   alaninaminotransferázy   (ALT), 
aspartátaminotransferázy  (AST),  bilirubinu,  alkalické  fosfatázy).  Dalšími  (často)  se  vyskytujícími 
nežádoucími  účinky  jsou  leukopenie,  anémie,  trombocytopenie,  bolest  hlavy,  únava,   ospalost, 
pneumonie, intersticiální alveolitida/pneumonitida často spojená s eozinofilií, ulcerace v dutině ústní, 
průjem, exantém, erytém a pruritus. 
 
Výskyt nežádoucích účinků a jejich závažnost závisí na dávce a frekvenci podávání methotrexátu. 
Avšak vzhledem k tomu, že se závažné nežádoucí účinky mohou objevit i při nízkých dávkách,  je 
nutné, aby ošetřující lékař své pacienty pečlivě sledoval (viz bod 4.4).  
 
 
Tabulkový přehled nežádoucích účinků 
Frekvence nežádoucích účinků je definována následovně: Velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až 
< 1/10);  méně  časté  ( 1/1 000  až  < 1/100);  vzácné  ( 1/10 000  až  < 1/1 000); velmi  vzácné 
(< 1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
 Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo 
Infekce  a 
infestace 
 Infekce Oportunní 
infekce
Herpes zoster 
Sepse 
Reaktivace 
neaktivní 
chronické
infekce 
Pneumonie 
způsobená 
patogenem 
Pneumocystis 
jiroveci 
Sepse    končící 
úmrtím 
Novotvar
y 
benigní,
maligní a 
blíže 
neurčené 
(zahrnují
cí cysty a 
polypy) 
  Lymfom1    
Poruchy 
krve       a 
lymfatick
ého 
systému
 Leukopenie 
Trombocytop
enie 
Anémie 
Útlum kostní 
dřeně
Pancytopenie 
Agranulocytó
za 
Poruchy 
krvetvorby
Megaloblastick
á anémie 
Hypogamaglob
ulinemie
Aplastická 
anémie 
Lymfoproliferat
ivní poruchy 
Neutropenie 
Lymfadenopati
Eozinofilie 
 e 
Poruchy
imunitní
ho 
systému 
  Anafylaktická 
reakce 
Alergické 
reakce 
Anafylaktický 
šok 
 Imunosuprese 
Poruchy 
metaboli
smu       a 
výživy 
  Diabetes
mellitus 
 
 
  
Psychiatr
ické 
poruchy 
  Deprese 
Zmatenost 
Změny nálady 
Insomnie  
Poruchy 
nervovéh
o 
systému
 Bolest hlavy 
Závratě 
Únava 
Ospalost 
 
Konvulze 
Vertigo
Hemiparéza 
Paréza 
Otok mozku 
Akutní 
aseptická
meningitida 
s meningismem 
(paralýza, 
zvracení) 
Podrážděnost 
Afázie 
Letargie 
Přechodná 
mírná
kognitivní 
dysfunkce 
Dysartrie 
Neobvyklé 
pocity v hlavě 
Bolest,  svalová
slabost  
Parestezie/ 
hypestezie 
Změny   chuti 
(kovová 
pachuť)
 
Encefalopatie/leu
koencefalopatie 
Poruchy 
oka 
   Závažné 
poruchy zraku 
Konjunktivitida 
Porucha zraku 
Retinopatie 
 
Srdeční
poruchy 
   Perikardiální 
výpotek 
Perikardititida 
Srdeční 
tamponáda 
  
Cévní 
poruchy
  Krvácení   z 
nosu 
Hypotenze 
Tromboembolis
mus 
 
Vaskulitida 
Respirač
ní, 
hrudní  a 
mediasti
nální 
 Intersticiální
alveolitida/pn
eumonitida 
(může   být 
fatální) 
Intersticiální 
fibróza 
Respirační 
paralýza 
Dyspnoe
FaryngitidaBronchiální 
Chronická 
intersticiální
obstrukční 
plicní choroba  
Pleuritida 
Alveolitida, Plicní 
alveolární 
hemoragie
 poruchy   astma Suchý kašel 
Pleurální 
výpotek 
Gastroint
estinální
poruchyStomatitida 
Anorexie 
Nauzea 
Zvracení 
Dyspepsie 
Bolest 
břicha
Vředy           v 
ústech 
Průjem
Gastrointestin
ální ulcerace a 
krvácení 
 
Pankreatitida
Gingivitida 
Enteritida 
Meléna 
Toxické 
megakolon
Hematemeza 
 
Poruchy 
jater       a 
žlučovýc
h cest 
Zvýšená 
hladina 
alkalické 
fosfatázy    a 
bilirubinu
Zvýšení 
koncentrace 
aminotransf
eráz (ALT, 
AST)
 Cirhóza, 
fibróza a 
tuková 
degenerace 
jater 
Snížení 
hladiny 
sérového 
albuminu 
Hepatotoxicita
Akutní 
hepatitida  
Reaktivace 
chronické 
hepatitidy
Jaterní selhání 
 
Poruchy 
kůže   a 
podkožní 
tkáně 
 Erytematózní 
vyrážka 
Exantém 
Pruritus 
Alopecie 
Alergická 
vaskulitida
Herpetiformní 
kožní erupce 
Stevens-
Johnsonův 
syndrom
Toxická 
epidermální 
nekrolýza 
Zvýšení počtu
revmatických 
uzlíků 
Zvýšená 
kožní 
pigmentace 
Horší hojení 
ran
Zvýšené změny 
pigmentace 
nehtů 
Fotosenzitivita  
Akne
Petechie 
Depigmentace 
Kopřivka 
Erythema 
multiforme
Bolestivé 
postižení 
psoriatických 
lézí 
Kožní ulcerace
Onycholýza 
Akutní 
paronychium 
Teleangiektázie
Furunkulóza 
Ekchymózy 
Hidradenitida 
Kožní exfoliace/
exfoliativní 
dermatitida 
Poruchy 
svalové a 
kosterní 
soustavy 
a 
pojivové
tkáně  
 
  Osteoporóza 
Artralgie 
Myalgie 
 
Stresové 
fraktury 
 Osteonekróza
čelisti (sekundární 
při 
lymfoproliferativn
ích 
onemocněních) 
Poruchy 
ledvin    a 
močovýc
h cest 
 
  Narušená
mikce 
Zánět     a 
ulcerace 
močového 
měchýře   (s 
možnou
hematurií) 
Renální 
insuficience 
Oligurie 
Anurie 
Poruchy
elektrolytové 
rovnováhy 
Dysurie 
Azotemie 
Cystitida 
Hematurie 
Proteinurie 
 Nefropatie 
       
Poruchy 
reproduk
čního 
systému 
a prsu 
  Vaginální
zánět     a 
ulcerace  
Impotence 
Menstruační 
poruchy  
Ztráta libida 
Vznik
defektních 
oocytů     a 
spermií 
Přechodná 
oligospermie   a 
neplodnost 
Vaginální 
výtok
Vaginální 
krvácení 
Gynekomastie 
 
Celkové 
poruchy
a   reakce 
v místě 
aplikace 
  Zimnice  Horečka Astenie 
Edém 
Poranění, 
otravy   a 
procedur
ální 
komplika
ce
     Zvýšené   riziko 
toxických  reakcí 
(nekrolýza 
měkkých   tkání, 
osteonekróza) 
během 
radioterapie. 
Psoriatické léze se 
mohou zhoršit při 
současné   léčbě
methotrexátem  a 
ultrafialovým 
zářením. 
 
Může být reverzibilní (viz bod 4.4.). 
Viz bod 4.4. 
Byla hlášena při léčbě methotrexátem v revmatologických a souvisejících indikacích 
Závažné  gastrointestinální  reakce  často  vyžadují  snížené dávkování.  Výskyt  ulcerózní 
stomatitidy  a průjmu  vyžaduje  přerušení  léčby methotrexátem,  jelikož  existuje  riziko  ulcerózní 
enteritidy a fatální intestinální perforace. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky: 
Toxické účinky methotrexátu ovlivňují hlavně hematopoetický a gastrointestinální systém. Příznaky 
zahrnují  leukopenii,  trombocytopenii,  anémii, pancytopenii,  neutropenii,  útlum kostní  dřeně, 
 mukozitidu,  stomatitidu,  ulcerace v ústech, nauzeu, zvracení, ulcerace  v  gastrointestinálním traktu a 
gastrointestinální krvácení. Někteří pacienti nevykázali žádné příznaky předávkování. 
Byly hlášeny případy úmrtí následkem sepse, septického šoku, selhání ledvin a aplastické anémie. 
 
Po  neúmyslném  každodenním  podávání perorálního  methotrexátu  místo  týdenního  byly  hlášeny 
případy předávkování, někdy fatální. V těchto případech byly často hlášeny příznaky hematologické a 
gastrointestinální reakce. 
 
Léčba: 
Jako specifické antidotum k neutralizaci toxických nežádoucích účinků methotrexátu je dispozici 
kalcium-folinát.  Při  náhodném  předávkování má být  podána  intravenózně  nebo intramuskulárně 
během jedné hodiny dávka kalcium-folinátu, která odpovídá nebo je vyšší než dávka methotrexátu. 
Důležité je sledování sérové koncentrace methotrexátu, aby mohla být určena dávka kalcium-folinátu  
a délka léčby.  
 
V případech masivního předávkování má být zajištěna hydratace a alkalizace moči jako nezbytná 
prevence  precipitace methotrexátu a/nebo jeho metabolitů v renálních tubulech. Hemodialýza ani 
peritoneální  dialýza  nezlepšuje  eliminaci  methotrexátu.  Účinná  clearance  methotrexátu  byla 
pozorována při akutní intermitentní hemodialýze přístrojem s vysokoprůtokovými membránami. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná imunosupresiva 
ATC kód: L04AX 
Methotrexát  (4-amino-10-metyl  listová kyselina)  je antagonista kyseliny  listové,  který  inhibuje 
redukci kyselina  listové a tak snižuje buněčnou proliferaci. Methotrexát vstupuje do buňky aktivním 
transportem redukovaných   folátů.   Jako   výsledek   polyglutamace   methotrexátu 
folylpolyglutamylátovým enzymem se délka trvání cytotoxického účinku lékové substance zvyšuje. 
Methotrexát je fázově specifická substance s hlavním působením na S-fázi buněčné mitózy. Obecně 
působí účinněji na rychle rostoucí tkáně, jako jsou maligní buňky, kostní dřeň, fetální buňky, kožní 
epitel, ústní a střevní sliznice a buňky močového měchýře. Jelikož proliferace maligních buněk je 
rychlejší než u většiny normálních buněk, methotrexát může zpomalit proliferaci maligních buněk bez 
ireverzibilního poškození normálních tkání. 
 
Kalcium-folinát je  forma  kyseliny  listové,  která  se  používá  k ochraně  normálních  buněk  před 
toxickými účinky methotrexátu. Kalcium-folinát vstupuje do buňky pomocí specifického transportního 
mechanizmu, v buňce se přemění na aktivní folát a zvrátí inhibici syntézy prekurzorů DNA a RNA.  
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Účinek perorálně podaného methotrexátu je závislý na dávce. Vrchol hladiny v séru je dosažen do 1–hodin.  Obecně  při  dávce  30  mg/m2 a  méně  je  methotrexát  vstřebán  rychle  a  úplně. Biologická 
dostupnost perorálně podaného methotrexátu je v dávkách 30 mg/m2 a méně vysoká (80-100 %). 
Absorpce začíná být nelineární u dávky nad 30 mg/m2 a absorpce dávek větších než 80 mg/m2 je 
neúplná. 
 
Distribuce
Přibližně 50 % methotrexátu se váže na plazmatické proteiny. Po distribuci do tělesných tkání se 
vysoké koncentrace  ve formě polyglutamátů nacházejí zejména v játrech, ledvinách a slezině, kde 
mohou přetrvávat po několik týdnů nebo měsíců. Při nízkých dávkách přechází methotrexát v malém 
množství do mozkomíšního moku. 
 
Biotransformace
 Přibližně 10 % podané dávky methotrexátu je metabolizováno v játrech. Hlavním metabolitem je hydroxymethotrexát. 
 
Eliminace
Vylučování probíhá hlavně v nezměněné formě primárně glomerulární filtrací a aktivní sekrecí v 
proximálním tubulu. 
Přibližně  5-20 %  methotrexátu  a  1-5  %  7-hydroxymethotrexátu  je  vylučováno  žlučí.  Dochází  k 
výrazné enterohepatální cirkulaci.  
 
Konečný eliminační poločas je v průměru 6-7 hodin a vykazuje značnou variabilitu (3-17  hodin). 
Poločas může  být  prodloužen  až  čtyřikrát  u  pacientů  s  třetím  distribučním  prostorem  (pleurální 
výpotek, ascites). 
 
Zvláštní populace
Při renální insuficienci může být eliminace významně prodloužena. 
 
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Studie    chronické  toxicity  u  myší,  potkanů  a  psů  prokázaly  toxické  účinky  ve  formě 
gastrointestinálních lézí, myelosuprese a hepatotoxicity. Studie na zvířatech prokázaly, že methotrexát 
ovlivňuje  fertilitu a má  embryo- a  fetotoxické  účinky.  Teratogenní  vlastnosti  se projevily  u  živočišných druhů (potkani, myši, králíci, kočky). U opic rhesus se neprojevily žádné malformace. 
Methotrexát je mutagenní v podmínkách in vivo a in  vitro.  Přestože bylo prokázáno, že methotrexát 
vyvolává poškození chromozomů somatických buněk u zvířat a buněk kostní dřeně u lidí, klinický 
význam zůstává nejistý. Studie kancerogenity u hlodavců neprokázaly zvýšený výskyt tumorů. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Monohydrát laktózy  
Mikrokrystalická celulóza 
Magnesium-stearát 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte obal na 
tablety/blistry v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení  
 
HDPE obal na tablety uzavřený polypropylénovým (PP) uzávěrem    s nebo    bez dětského 
bezpečnostního mechanismu. 
2,5 mg: 10, 12, 24, 28, 30, 50 a 100 tablet 
10 mg: 10, 15, 25, 50 a 100 tablet. 
 
PVC/Al blistr. 
2,5 mg: 4, 8, 10, 12, 16, 20, 24, 30, 36, 40, 48, 50, 60, 100 a 120 tablet. 
10 mg: 4, 8, 10, 12, 16, 20, 24, 30, 36, 40, 48, 50, 60, 100 a 120 tablet. 
  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Musí být dodržovány správné postupy bezpečného zacházení s cytotoxickými látkami. Každá osoba 
manipulující s methotrexátem si musí před jeho podáním i po něm umýt ruce. Při manipulaci s 
tabletami musí být používány jednorázové rukavice. Pokud je to možné, těhotné ženy, ženy plánující 
otěhotnět a kojící ženy se mají vyhýbat manipulaci s tabletami methotrexátu. 
 
Methotrexát nesmí přijít do styku s kůží ani sliznicí. V případě jejich kontaminace musejí být zasažená 
místa okamžitě důkladně omyta mýdlem a vodou.  
 
Rodiče,  zdravotnické pracovníky  a  pacienty  je nutné  upozornit  na  to,  že  methotrexát  musí  být 
uchováván mimo dosah dětí, nejlépe v zamčené skříňce.  
 
Náhodné požití přípravku může u dětí vést k úmrtí.  
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky 
na likvidaci cytotoxických látek. 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Orion Corporation 
Orionintie FI-02200 Espoo 
Finsko 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
44/399/16-C 
44/400/16-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 14. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 23.3. 
10. DATUM REVIZE TEXTU  
 
31. 3.