sp. zn. sukls 
 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU  
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Zaldiar 37,5 mg/325 mg potahované tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje tramadoli hydrochloridum 37,5 mg a paracetamolum 325 mg. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
 
Popis přípravku: světle žluté podlouhlé potahované bikonvexní tablety, na jedné straně vyraženo logo 
společnosti Grünenthal, na druhé straně T5. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE  
4.1 Terapeutické indikace 
 
Přípravek Zaldiar je určen k symptomatické léčbě bolesti středně silné až silné intenzity. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání  
 
Dávkování 
Použití přípravku Zaldiar má být vyhrazeno pro pacienty, u nichž léčba bolesti středně silné až silné 
intenzity vyžaduje kombinaci paracetamolu s tramadolem (viz bod 5.1). 
Dávkování musí být upraveno podle intenzity bolesti a podle individuální citlivosti pacienta. Obecně by k 
léčbě bolesti měla být vybrána nejnižší možná účinná dávka.  
 
Dospělí a dospívající (ve věku 12 let a starší)
Doporučená počáteční dávka jsou 2 tablety přípravku Zaldiar (odpovídá 75 mg tramadolu a 650 mg 
paracetamolu). Pokud je to nutné, lze dávku zvýšit, avšak nesmí být překročena maximální celková denní 
dávka, která činí 8 tablet (odpovídá 300 mg tramadolu a 2600 mg paracetamolu). 
Interval mezi jednotlivými dávkami nemá být kratší než 6 hodin. 
 
Přípravek Zaldiar nemá být za žádných okolností podáván déle, než je bezpodmínečně nutné (viz také 
bod 4.4). Je-li vzhledem k charakteru nebo závažnosti bolesti nutné opakované podávání nebo 
dlouhodobá léčba, má být pacient pečlivě a pravidelně monitorován (je-li to možné, i s přestávkou v 
léčbě), aby bylo možné posoudit, zda pokračování v léčbě je nezbytné. 
 
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost léčby přípravkem Zaldiar nebyla u dětí mladších 12 let stanovena. 
U této skupiny populace není proto léčba doporučena. 
 
Starší pacienti 
Úprava dávkování není obvykle nutná u pacientů do 75 let bez klinických projevů renální nebo jaterní 
insuficience. U pacientů starších 75 let může být eliminace prodloužena. Proto je v nezbytných případech 
nutné prodloužit dávkovací interval podle potřeby pacienta. 
 
Renální insuficience/dialýza 
U pacientů s renální insuficiencí je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů je třeba dle jejich 
potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami.  
 
Vzhledem k přítomnosti tramadolu se užívání tablet přípravku Zaldiar nedoporučuje pacientům s těžkou 
renální insuficiencí (clearance kreatininu < 10 ml/min). V případě středně těžké renální insuficience 
(clearance kreatininu mezi 10 - 30 ml/min), by dávkování mělo být zvýšeno na 12 hodinový interval. 
Jelikož eliminace tramadolu hemodialýzou nebo hemofiltrací je velmi pomalá, po dialýze obvykle není 
nutné podávat další dávku k udržení analgetického účinku. 
 
Jaterní insuficience
U pacientů s jaterní insuficiencí je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů je třeba dle jejich 
potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami (viz bod 4.4). Vzhledem k obsahu 
paracetamolu nesmí být přípravek Zaldiar podáván pacientům s těžkou jaterní insuficiencí (viz bod 4.3). 
 
Způsob podání
Perorální podání. 
Tablety se musí polykat celé s dostatečným množstvím tekutiny. Tablety se nesmějí kousat ani drtit a lze 
je užívat nezávisle na jídle. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
-  Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1  
- akutní intoxikace alkoholem, hypnotiky, centrálně působícími analgetiky, opioidy nebo 
psychotropními látkami, 
- přípravek Zaldiar se nesmí podávat pacientům, kteří současně užívají inhibitory MAO nebo 
během 2 týdnů po jejich vysazení (viz bod 4.5), 
- těžká porucha funkce jater, 
- epilepsie, která není zvládnuta léčbou (viz bod 4.4) 
  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Upozornění
U dospělých a dospívajících starších 12 let nemá být maximální dávka 8 tablet přípravku Zaldiar 
překročena. Aby se předešlo neúmyslnému předávkování, měl by být pacient poučen o tom, že nemá 
překročit doporučené dávky, a rovněž aby současně neužíval jakýkoli jiný paracetamol (včetně volně 
prodejného) nebo přípravky obsahující tramadol bez konzultace s lékařem. 
 
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <10 ml/min.) se podávání 
přípravku Zaldiar nedoporučuje. 
 
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nesmí být přípravek Zaldiar podáván (viz 4.3). Rizika 
předávkování paracetamolem jsou vyšší u pacientů s necirhotickým poškozením jater vyvolaným 
alkoholem. V lehčích případech je třeba pečlivě zvážit prodloužení dávkovacího intervalu. 
 
Přípravek Zaldiar se nedoporučuje při těžké respirační insuficienci. 
 
Tramadol není vhodný k substituční léčbě pacientů závislých na opiodech. Tramadol je sice 
agonistou opioidů, ale nepotlačuje abstinenční příznaky z vysazení morfinu. 
 
Byly hlášeny konvulze u pacientů léčených tramadolem, kteří jsou náchylní ke křečím, nebo při 
užívání jiných léků, snižujících práh ke vzniku křečí, zvláště inhibitorů zpětného vychytávání  
serotoninu, tricyklických antidepresiv, antipsychotik, centrálně působících analgetik nebo  
lokálních anestetik. Léčení epileptici nebo pacienti se sklonem ke křečím by neměli být  
přípravkem Zaldiar léčeni, pokud to není nezbytně nutné. Konvulze byly popsány u pacientů 
užívajících tramadol v doporučených dávkách. Riziko se může zvýšit, překročí-li dávky tramadolu 
doporučenou horní hranici dávky. 
 
Současné podávání agonistů-antagonistů opioidů (nalbufin, buprenorfin, pentazocin) se nedoporučuje  
(viz bod 4.5). 
 
Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a 
spánkové hypoxemie. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u nichž se 
vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů 
 
Serotoninový syndrom
U pacientů užívajících tramadol v kombinaci s dalšími serotonergními přípravky nebo samostatně byl 
hlášen serotoninový syndrom, což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.5, 4.8 a 4.9). 
Pokud je souběžná léčba dalšími serotonergními přípravky klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta 
pečlivě sledovat, a to zejména při zahájení léčby a při zvyšování dávky. 
Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu, 
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální příznaky. 
V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti příznaků zvážit snížení 
dávky nebo ukončení léčby. Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému 
zlepšení. 
 
Metabolismus CYP2DTramadol je metabolizován jaterním enzymem CYP2D6. Pokud má pacient deficit tohoto enzymu 
nebo mu enzym chybí úplně, nemusí být dosaženo odpovídajícího analgetického účinku. Odhady 
naznačují, že tímto deficitem trpí až 7 % kavkazské populace. Pokud však pacient patří mezi 
ultrarychlé metabolizátory, existuje riziko rozvoje nežádoucích účinků opioidní toxicity i při běžně 
předepisovaných dávkách. 
Mezi obecné příznaky opioidní toxicity patří zmatenost, ospalost, mělké dýchání, zúžené zornice, 
nauzea, zvracení, zácpa a snížená chuť k jídlu. V závažných případech se může jednat o příznaky 
oběhového a respiračního útlumu, které mohou být život ohrožující a velmi vzácně fatální. Odhady 
prevalence ultrarychlých metabolizátorů u různých populací jsou shrnuty níže: 
 
Populace 
africká/etiopská 
afroamerická 
asijská 
kavkazská 
řecká 
maďarská 
severoevropská 
Prevalence (%) 
29 % 
3,4–6,5 % 
1,2–2 % 
3,6–6,5 %
6,0 % 
1,9 % 
1–2 % 
 
 
Postoperační použití u dětí
V publikované literatuře se objevily zprávy, že tramadol podaný postoperačně dětem po tonzilektomii 
a/nebo adenoidektomii z důvodu obstrukční spánkové apnoe vedl ke vzácným, avšak život ohrožujícím 
nežádoucím příhodám. Při podávání tramadolu dětem k úlevě od postoperační bolesti je nutné dbát 
mimořádné opatrnosti a je nutné pečlivé monitorování symptomů opioidní toxicity, včetně respirační 
deprese. 
 
Děti se zhoršenou respirační funkcí
Tramadol se nedoporučuje používat u dětí, u nichž může být respirační funkce narušena, včetně dětí s 
neuromuskulárními chorobami, závažnými kardiologickými nebo respiračními onemocněními, 
infekcemi horních cest dýchacích nebo plic, mnohočetnými úrazy a dětí podstupujících rozsáhlé 
chirurgické zákroky. Tyto faktory mohou zhoršit symptomy opioidní toxicity. 
Nedostatečnost nadledvin
Opioidní analgetika mohou příležitostně způsobit reverzibilní insuficienci nadledvin, která vyžaduje 
sledování a glukokortikoidní substituční léčbu. Příznaky akutní nebo chronické insuficience nadledvin 
mohou zahrnovat například závažnou bolest břicha, nauzeu a zvracení, nízký krevní tlak, mimořádnou 
únavu, sníženou chuť k jídlu a pokles tělesné hmotnosti. 
 
Zvláštní opatření pro použití 
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem  
ke zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména  
u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku  
glutathionu (např. chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní  
dávky paracetamolu. Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči. 
 
Riziko plynoucí ze současného užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky: 
Současné užívání přípravku Zaldiar a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může 
vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování 
těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí 
předepsat přípravek Zaldiar současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší 
možnou dobu léčby. 
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. 
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto 
symptomech věděli (viz bod 4.5). 
 
Může dojít k rozvoji tolerance, fyzické a psychické závislosti i při podávání terapeutických dávek, a 
to zejména po dlouhodobém užívání. Je třeba pravidelně přehodnocovat klinickou potřebu 
analgetické léčby (viz bod 4.2). Pacientům závislým na opioidech a pacientům s abusem nebo 
závislostí na lécích nebo návykových látkách v anamnéze je nutné přípravek podávat pouze 
krátkodobě a pod přísným lékařským dohledem. 
Opatrnost vyžaduje podání přípravku Zaldiar pacientům s kraniálním traumatem, pacientům 
náchylným ke křečím, s poruchami žlučového traktu, v šokovém stavu, s poruchou vědomí 
neznámého původu, periferními či centrálními respiračními poruchami nebo se zvýšeným 
intrakraniálním tlakem. 
 
Předávkování paracetamolem může u některých pacientů vést k toxickému poškození jater. 
 
I při podávání terapeutických dávek a při krátkodobém podávání se mohou objevit abstinenční příznaky 
podobné těm, které byly zaznamenány při vysazení opioidů (viz bod 4.8). Abstinenčním příznakům lze 
předejít pomalým snižováním dávky při vysazování přípravku, zejména pokud byl podáván dlouhodobě.   
Pokud u pacienta již léčba tramadolem není nutná, je vhodné dávku postupně snižovat, aby se zabránilo 
abstinenčním příznakům. 
Vzácně byly hlášeny případy závislosti a zneužívání (viz bod 4.8). 
 
V jedné studii podání tramadolu během celkové anestezie enfluranem a oxidem dusným vedlo ke 
zvýšenému vybavování si průběhu operace. Dokud nebudou dostupné další informace, je nutné se 
vyvarovat podání tramadolu během povrchní anestézie.  
 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, 
že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Současné podávání je kontraindikováno: 
• Neselektivní inhibitory MAO 
Riziko vzniku serotoninového syndromu: průjem, tachykardie, hyperhidróza, třes, stavy 
zmatenosti, dokonce až kóma. 
 
• Selektivní inhibitory MAO-A 
Extrapolováno z neselektivních inhibitorů MAO
Riziko vzniku serotoninového syndromu: průjem, tachykardie, hyperhidróza, třes, stavy 
zmatenosti, dokonce až kóma. 
 
• Selektivní inhibitory MAO-B 
Centrální excitace vzbuzující dojem serotoninového syndromu: průjem, tachykardie, 
hyperhidróza, třes, stavy zmatenosti, dokonce až kóma. 
 
V případě nedávné léčby inhibitory MAO je nutné posunout začátek léčby tramadolem o dva týdny. 
 
 
Nedoporučuje se současné užívání: 
• Alkohol 
Alkohol zvyšuje sedativní efekt opioidních analgetik. 
Poruchy pozornosti mohou být nebezpečné při řízení vozidel či obsluze strojů. Je nutné se 
vyhnout alkoholickým nápojům a lékům obsahujícím alkohol. 
 
• Karbamazepin a jiné induktory enzymů 
Riziko snížené účinnosti a kratší doby působení způsobené poklesem plazmatických 
koncentrací tramadolu. 
 
• Agonisté-antagonisté opioidů (buprenorfín, nalbufín, pentazocin) 
Redukce analgetického efektu kompetitivní blokádou receptorů s rizikem rozvoje abstinenčních 
příznaků. 
 
Současné užívání, které je nutné zvážit: 
• Souběžné terapeutické užívání tramadolu a serotonergních léků, jako jsou selektivní inhibitory 
zpětného  vychytávání  serotoninu  (SSRI),  inhibitory  zpětného  vychytávání  serotoninu  a 
norepinefrinu (SNRI), inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin, 
může způsobit serotoninový syndrom, což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.4 a 
4.8).  
 
• Ostatní  deriváty opiodů (včetně  antitusik  a  léků k  substituční  terapii)  benzodiazepiny a 
barbituráty. 
Zvyšují riziko respirační deprese, která může být v případě předávkování fatální. 
 
• Ostatní látky působící tlumivě na CNS, jako jsou deriváty opioidů (včetně antitusik a léků k 
substituční  terapii),  barbituráty,  benzodiazepiny,  ostatní  anxiolytika,  hypnotika,  sedativní 
antidepresiva,  sedativní  antihistaminika,  neuroleptika,  centrálně  působící  antihypertenziva, 
thalidomid a baklofen. 
Tyto léky mohou prohloubit centrální útlum. Poruchy bdělosti mohou být nebezpečné 
při řízení motorových vozidel a při obsluze strojů. 
 
• Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky: 
Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky 
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého 
účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4). 
 
• Je-li přípravek Zaldiar podáván současně s látkami warfarinového typu, jsou vhodná pravidelná 
vyšetření protrombinového času z důvodu jeho možného prodloužení. 
 
• Jiné  látky,  známé  jako  inhibitory  CYP3A4,  jako  je  ketokonazol a erythromycin,  mohou 
inhibovat   metabolizmus   tramadolu   (N-demetylaci)  a  také  pravděpodobně  metabolizmus 
aktivních O-demetylovaných metabolitů. Klinický význam této interakce nebyl zkoumán. 
 
• Tramadol  může  vyvolat  křeče  a  zvýšit  potenciál  pro  vznik  křečí  u  těchto  léků:  selektivní 
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 
a  noradrenalinu  (SNRI),  tricyklická  antidepresiva,  antipsychotika  a  další  léčivé  přípravky 
snižující práh pro vznik křečí (jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokanabinol). Rychlost 
absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem a absorpci 
snižuje kolestyramin. 
 
• V omezeném množství studií zvyšovalo pre- a pooperační podání antiemetika 5-HTantagonisty ondansteronu potřebu tramadolu u pacientů s pooperační bolestí. 
 
• Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti,  
protože současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou  
mezerou, zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4). 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství: 
Přípravek Zaldiar je fixní kombinací léčivých látek obsahující tramadol, proto nemá být během 
těhotenství užíván. 
 
• Informace vztahující se k paracetamolu: 
Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto/neonatální toxicitu. Výsledky 
epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, 
nejsou průkazné.  
 
• Informace vztahující se k tramadolu: 
Nejsou k dispozici dostatečné údaje k vyhodnocení bezpečnosti užití tramadolu u těhotných žen. 
Tramadol podaný před nebo během porodu neovlivňuje kontraktilitu dělohy. U novorozenců může vyvolat 
změny v dechové frekvenci, jež však obvykle nejsou klinicky významné. Dlouhodobé užívání během 
těhotenství může u novorozenců po porodu v důsledku vzniku návyku vést k příznakům z vysazení.  
Kojení: 
Přípravek Zaldiar je fixní kombinací léčivých látek obsahující tramadol, proto se nemá užívat během kojení. 
 
Přibližně 0,1 % dávky tramadolu užité matkou se vylučuje do mateřského mléka. Užije-li matka perorální 
denní  dávku  až  do  400  mg,  požije  kojené  dítě  bezprostředně  po  porodu  střední  dávku  tramadolu 
odpovídající 3 % dávky užité matkou upravené dle hmotnosti matky. Z toho důvodu není vhodné tramadol 
užívat během kojení nebo je třeba kojení během léčby tramadolem přerušit. Po jedné dávce tramadolu není 
obvykle nutné kojení přerušit. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Tramadol může způsobit ospalost nebo závratě, které mohou být zhoršeny vlivem alkoholu nebo jinými 
látkami působícími tlumivě na CNS. Pokud tyto účinky vyvolává, pacient nesmí řídit nebo obsluhovat 
stroje. 
  
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Nejčastější nežádoucí účinky vyskytující se u více než 10 % pacientů v klinických studiích s kombinací 
paracetamol/tramadol jsou: nauzea, závratě a somnolence. 
 
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle následující následující konvence: 
Velmi časté (≥ 1/10) 
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000) 
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle jejich klesající závažnosti. 
 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: hypoglykémie 
 
Psychiatrické poruchy: 
Časté: stavy zmatenosti, změny nálady, úzkost, nervozita, euforie, porucha spánku 
Méně časté: deprese, halucinace, noční můry 
Vzácné: delirium, vznik závislosti 
 
Poruchy nervového systému: 
Velmi časté: závratě, somnolence 
Časté: bolest hlavy, třes 
Méně časté: mimovolní svalové kontrakce, parestézie, amnézie 
Vzácné: ataxie, konvulze, synkopa 
Není známo: porucha řeči, serotoninový syndrom 
 
Poruchy oka: 
Vzácné: rozmazané vidění, mióza 
Není známo: mydriáza 
 
Poruchy ucha a labyrintu: 
Méně časté: tinitus 
 
Kardiovaskulární poruchy: 
Méně časté: palpitace, tachykardie a arytmie 
 
Cévní poruchy: 
Méně časté: hypertenze, zrudnutí 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: dyspnoe 
Není známo: škytavka 
 
Gastrointestinální poruchy: 
Velmi časté: nauzea 
Časté: zvracení, zácpa, sucho v ústech, průjem, bolest břicha, dyspepsie, flatulence 
Méně časté: dysfagie, meléna 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Časté: hyperhidróza, pruritus 
Méně časté: kožní reakce (např. rash, urtika) 
 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Méně časté: albuminurie, poruchy močení (dysurie, retence moči) 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: 
Méně časté: třesavka, bolest na hrudi 
 
Vyšetření:  
Méně časté: vzestup jaterních transamináz 
 
Postmarketingové sledování:  
Velmi vzácné: abúzus 
 
Ačkoli nebyly popsány v průběhu klinických studií, nelze vyloučit výskyt následujících nežádoucích 
účinků, které jsou spojeny s podáním tramadolu nebo paracetamolu izolovaně. 
 
TRAMADOL: 
• Ortostatická hypotenze, bradykardie, kolaps. 
• V postmarketingových studiích tramadolu bylo ve vzácných případech zaznamenáno ovlivnění účinku 
warfarinu, včetně prodloužení protrombinového času. 
• Vzácně (≥ 1/10 000 až < 1/1000): alergické reakce s respiračními příznaky (např. dušnost, 
bronchospazmus, sípavé dýchání, angioneurotický edém) a anafylaxe. 
• Vzácně (≥ 1/10 000 až < 1/1000): změny chuti k jídlu, svalová slabost a respirační deprese. 
• Po podávání tramadolu se mohou objevit také nežádoucí účinky na psychiku, jejichž intenzita a 
povaha mohou být u jednotlivých pacientů rozdílné (závisejí na osobnosti a době trvání léčby). Ty zahrnují 
změny nálady (obvykle euforie, někdy dysforie), změny v aktivitě (obvykle snížení aktivity, občas zvýšení), 
změny poznávacích a smyslových funkcí (např. rozhodovací schopnost, poruchy vnímání). 
• Byla popsána exacerbace astmatu, ačkoli kauzální vztah nebyl stanoven. 
• Mohou se objevit abstinenční příznaky podobné těm, které jsou popsány po přerušení užívání 
opioidů,  jako  jsou:  agitovanost,  úzkost,  nervozita, insomnie,  hyperkineze,  třes  a  gastrointestinální 
příznaky. Další příznaky, které byly velmi vzácně pozorovány po náhlém přerušení podávání 
tramadol-hydrochloridu, byly: panické záchvaty, těžké úzkostné stavy, halucinace, parestézie, tinitus a 
neobvyklé CNS příznaky. 
 
PARACETAMOL: 
• Nežádoucí účinky vyvolané paracetamolem jsou vzácné, ačkoli se může objevit přecitlivělost 
včetně kožní vyrážky. Byly popsány případy krevní dyskrazie včetně trombocytopenie a agranulocytózy, 
ale kauzální vztah k paracetamolu nebyl ve všech případech prokázán. 
• Existuje několik  hlášení, která  naznačila možnost vzniku hypoprotrombinémie při současném 
podávání s látkami typu warfarinu. V jiných studiích protrombinový čas nebyl změněn. 
• Velmi vzácně byly hlášeny případy závažných kožních reakcí (Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická 
epidermální nekrolýza, exematózní pustulóza). 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby 
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
 
4.9 Předávkování  
 
Přípravek Zaldiar obsahuje fixní kombinaci léčivých látek. V případě předávkování se mohou objevit 
známky a příznaky toxicity tramadolu nebo paracetamolu nebo obou těchto léčivých látek. 
Byl hlášen také serotoninový syndrom. 
 
Příznaky spojené s předávkováním tramadolem: 
V zásadě lze očekávat v případě intoxikace tramadolem příznaky podobné těm, které způsobují ostatní 
centrálně působící analgetika (opioidy). Mezi ně patří především mióza, zvracení, kardiovaskulární kolaps, 
poruchy vědomí až kóma, konvulze a respirační deprese, která může vyústit až v zástavu dýchání. 
 
Příznaky spojené s předávkováním paracetamolem: 
Riziko intoxikace hrozí hlavně u malých dětí. V průběhu prvních 24 hodin jsou příznaky předávkování 
paracetamolem: bledost, nauzea, zvracení, nechutenství a bolest břicha. Poškození jater se může objevit za 
12-48 hodin po podání. Mohou se objevit abnormality metabolizmu glukosy a metabolická 
acidóza. V případě masivního předávkování selhání jater může vést k rozvoji encefalopatie, komatu a úmrtí. 
Akutní selhání ledvin s akutní tubulární nekrózou se může rozvinout dokonce i v případě chybění těžkého 
jaterního poškození. Byly popsány případy arytmií a pankreatitidy. 
Poškození jater je u dospělých možné po požití 7,5 – 10 g nebo většího množství paracetamolu. 
Předpokládá se irreverzibilní vazba nadměrného množství toxických metabolitů (normálně odbourávaných 
glutathionem, je-li paracetamol užíván v normálních dávkách), na jaterní tkáň. 
 
Záchranná léčba: 
- Okamžitý převoz na specializované oddělení. 
- Udržování respiračních a oběhových funkcí. 
- Před zahájením léčby je nutné co nejdříve odebrat krev ke stanovení plazmatické koncentrace 
paracetamolu a tramadolu a vyšetření jaterních testů. 
- Jaterní testy je nutné provést okamžitě po předávkování a opakovat po 24 hodinách. Obvykle 
dochází ke zvýšení hladiny jaterních enzymů (ALT, AST), které se normalizují po jednom až dvou týdnech. 
- Je nutné vyprázdnit žaludek vyvoláním zvracení (je-li pacient při vědomí) nebo výplachem 
žaludku. 
- Podpůrná  opatření,  jako je  zajištění  volně průchodných dýchacích cest a  udržování 
kardiovaskulárních funkcí; v případě útlumu dýchání semůže použít naloxon; při křečích podat diazepam 
- Odstranění tramadolu ze séra hemodialýzou nebo hemofiltrací je minimální. Proto léčba akutní 
intoxikace přípravkem Zaldiar pomocí samotné hemodialýzy nebo hemofiltrace není k detoxikaci vhodná. 
 
K zvládnutí předávkování paracetamolem je základním předpokladem okamžitá léčba. I v případě, kdy 
nejsou  přítomny  klinicky  signifikantní  časné  příznaky,  pacient  musí  být  co  nejrychleji  dopraven  do 
nemocnice k zajištění okamžité lékařské péče a u každého dospělého či dospívajícího, který požil v průběhu 
posledních 4 hodin 7,5 nebo více gramů paracetamolu nebo u kteréhokoli dítěte, které požilo ≥ 150 mg/kg 
paracetamolu v posledních 4 hodinách, musí být proveden výplach žaludku. Koncentrace paracetamolu by 
měla být změřena za více než 4 hodiny od předávkování, aby bylo možné vyhodnotit riziko rozvoje 
poškození jater (za použití nomogramu pro předávkování paracetamolem). Perorální podání methioninu 
nebo i.v. podání N-acetyl cysteinu (NAC), pro svůj příznivý efekt při podání do 48 hodin od předávkování 
může být nutné. Intravenózní podání NAC je nejúčinnější, podá-li se do 8 hodin od předávkování, ale NAC 
se musí podat i v případě, že léčba začne později než za 8 hodin, a podávání musí pokračovat po celou dobu 
léčby. Léčba NAC musí být zahájena okamžitě při podezření na masivní předávkování. Musí být rovněž 
dostupná podpůrná opatření. 
 
Bez ohledu na množství požitého paracetamolu musí být perorální nebo i.v. léčba antidotem paracetamolu 
–  N-acetyl  cysteinem - zahájena co nejdříve, nejlépe v průběhu 8 hodin od předávkování. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická  skupina: opioidní analgetika (anodyna), opioidní  analgetika  v kombinaci 
s neopioidními analgetiky 
ATC kód: N02AJ 
ANALGETIKA
Tramadol je centrálně působící opioidní analgetikum. Tramadol je čistý neselektivní agonista μ, δ a κ 
opioidních receptorů,  s  vyšší  afinitou  k  receptorům  μ.  Jiné  mechanizmy,  které  přispívají  k  jeho 
analgetickému  účinku,  jsou  inhibice  zpětného  vychytávání  noradrenalinu  v  neuronech  a  posílení 
uvolňování serotoninu. Tramadol má také antitusický účinek. Na rozdíl od morfinu nemá žádný tlumivý 
účinek na respiraci v širokém rozpětí terapeutických dávek.  Stejně tak nemění gastrointestinální motilitu. 
Kardiovaskulární účinky jsou obecně slabé. Účinnost tramadolu se uvádí mezi 1/10 a 1/6 účinku morfinu. 
 
Přesný mechanizmus analgetických vlastností paracetamolu není znám, pravděpodobně zahrnuje účinky 
centrální a periferní. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Tramadol je aplikován ve formě racemické směsi a obě formy tramadolu [+] a [-] i jeho metabolitu 
10  
M1 jsou prokazatelné v krvi.  Ačkoli se tramadol po podání rychle vstřebává, jeho absorpce je pomalejší 
(a jeho biologický poločas delší) než u paracetamolu. 
 
Po jednorázovém perorálním podání tablety tramadol/paracetamol  (37,5 mg/325 mg) jsou maximální 
plazmatické koncentrace 64,3/55,5 ng/ml [(+) – tramadol/(-) – tramadol] a 4,2μg/ml  (paracetamol) 
dosaženy  za 1,8 hodiny [(+)-tramadol/(-)-tramadol], respektive  za 0,9 hodiny (paracetamol). Střední 
eliminační poločasy t1/2 jsou 5,1/4,7 hodin [(+) – tramadol/(-) – tramadol] a 2,5 hodiny (paracetamol). 
 
Ve farmakokinetických studiích s jednorázovým i opakovaným perorálním podáním přípravku Zaldiar 
zdravým dobrovolníkům nebyly pozorovány žádné signifikantní změny kinetických  parametrů 
jednotlivých léčivých látek ve srovnání s použitím léčivých látek samostatně. 
 
Absorpce: 
Po perorálním podání se racemický tramadol rychle a téměř úplně vstřebá. Střední absolutní biologická 
dostupnost jednotlivé dávky 100 mg je přibližně 75 %. Při opakovaném podání biologická dostupnost 
stoupá a dosahuje přibližně 90 %. 
 
Po podání přípravku Zaldiar je perorální absorpce paracetamolu rychlá a téměř úplná a odehrává se 
převážně v tenkém střevě. Maximální plazmatické koncentrace paracetamolu je dosaženo během 1 hodiny 
a není ovlivněna současným podáním tramadolu. 
 
Perorální podání přípravku Zaldiar současně s jídlem neovlivňuje signifikantně maximální plazmatickou 
koncentraci nebo rozsah absorpce ani tramadolu, ani paracetamolu, tudíž přípravek Zaldiar může být 
podáván nezávisle na jídle. 
 
Distribuce: 
Tramadol má vysokou tkáňovou afinitu (Vd,β = 203 ± 40 litrů). Na proteiny plazmy se váže asi 20 %. 
Zdá se, že paracetamol je široce distribuován do tkání s výjimkou tkáně tukové. Jeho distribuční 
objem je přibližně 0,9 l/kg. Relativně malá část (přibližně 20 %) paracetamolu je vázána na bílkoviny 
plazmy. 
 
Biotransformace: 
Tramadol je po perorálním podání extenzivně metabolizován. Přibližně 30% dávky je v nezměněném 
stavu vyloučeno močí, zatímco 60 % se vylučuje ve formě metabolitů. 
 
Tramadol je metabolizován O-demetylací (katalyzátorem je enzym CYP2D6) na M1 metabolity, a N-
demetylací (katalyzátor je enzym CYP3A) na M2 metabolity. M1 je poté metabolizován 
N-demetylací a konjugací s glukuronovou kyselinou. Eliminační poločas metabolitu M1 je 7 hodin. 
Metabolit M1 má analgetické vlastnosti, které jsou silnější než u původního léku. Plazmatické koncentrace 
metabolitu M1 jsou několikrát nižší než koncentrace tramadolu a jejich podíl na klinickém účinku se 
pravděpodobně opakovaným podáním nemění. 
 
Paracetamol je metabolizován hlavně v játrech prostřednictvím dvou základních jaterních metabolických 
cest: glukuronidací a konjugací se sulfátem. Posledně jmenovaná může být rychle saturována při dávkách 
překračujících terapeutické. Malá část (méně než 4 %) je metabolizována cytochromem P450 na aktivní 
metabolit (N-acetyl benzochinamid), který je za normálních podmínek rychle detoxikován glutathionem 
a vyloučen do moči po konjugaci s cysteinem a merkaptopurinovou kyselinou. Avšak v případě 
masivního předávkování je množství tohoto metabolitu zvýšeno. 
 
Eliminace: 
Tramadol a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Poločas paracetamolu je u dospělých 
přibližně 2-3 hodiny. Kratší je u dětí a lehce prodloužený u novorozenců a u pacientů s cirhózou. Hlavním 
mechanismem vylučování paracetamolu je tvorba glukuronidových a sulfátových konjugátů, která závisí 
na výši dávky. Méně než 9 % paracetamolu je vyloučeno v nezměněné formě močí. Při renální insuficienci 
je poločas obou složek prodloužen. 
 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
11  
 
Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti uznávané 
normy, nejsou k dispozici. 
 
K vyhodnocení kancerogenních a mutagenních účinků a vlivu na fertilitu nebyly pro fixní kombinaci 
(tramadol/paracetamol) provedeny žádné specifické preklinické studie. 
 
U mláďat potkanů, kterým byla perorálně podávána fixní kombinace tramadol/paracetamol nebyly 
zaznamenány žádné teratogenní účinky vztahující se k přípravku. 
 
Kombinace tramadol/paracetamol byla u potkanů při dávce toxické pro samici (50/434mg/kg 
tramadol/paracetamol), tj. 8,3násobku maximální dávky u člověka, toxická pro embryo a plod. 
Teratogenní účinek při této dávce nebyl pozorován. Embryonální a fetální toxicita se projevuje nižší 
hmotností plodu a zvýšeným výskytem nadpočetných žeber. Nižší dávky, méně toxické pro samici 
(10/87 a 25/217 mg/kg tramadol/paracetamol) nebyly provázeny embryonální a fetální toxicitou. 
 
Výsledky klasických testů mutagenity neprokázaly možné riziko genotoxicity u člověka při užívání 
tramadolu. 
 
Podle výsledků testů kancerogenity nelze usuzovat na možné riziko podávání tramadolu u 
člověka. 
 
Studie velmi vysokých dávek na zvířatech ukazují, že tramadol v dávkách toxických pro samici měl 
vliv na organogenezi, osifikaci a neonatální mortalitu. Fertilita, reprodukční schopnost a vývoj potomků 
nebyly ovlivněny. Tramadol prostupuje placentou. Fertilita nebyla u samců ani samic ovlivněna.  
 
Doplňující studie neprokázaly v terapeutických dávkách. (tj. netoxických dávkách) žádný signifikantní 
genotoxický efekt paracetamolu. 
 
Dlouhodobé studie na potkanech a myších neprokázaly žádné signifikantní riziko kancerogenity  u 
paracetamolu podávaného v dávkách, které nejsou hepatotoxické. 
 
Studie na zvířatech a zkušenosti získané u člověka neprokázaly do současné doby jakékoli důkazy o 
reprodukční toxicitě. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE  
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety: celulosový prášek, předbobtnalý škrob, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), kukuřičný 
škrob, magnesium-stearát. 
Potahová vrstva tablety: potahová soustava OPADRY YS-1-6382G žlutá (hypromelosa 2910/3 a 
hypromelosa 2910/6, oxid titaničitý (E 171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E 172), polysorbát 80), 
karnaubský vosk.  
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se.  
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky  
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
12  
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Jednodávkový perforovaný blistr (papír/PET/Al-PVC bílý neprůhledný). 
Velikost balení
2, 10, 20, 30, 40, 50, 60 potahovaných tablet. 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípavku  
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
STADA Arzneimittel AG, Stadastraβe 2-18, Bad Vilbel, D-61118, Německo 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
65/237/02-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 25. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 3. 2.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
4. 5.