sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
ZENAVIL 5 mg potahované tablety
ZENAVIL 20 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jedna potahovaná tableta obsahuje tadalafilum 5 mg. 
Jedna potahovaná tableta obsahuje tadalafilum 20 mg. 
Pomocné látky se známým účinkem: laktóza 
• Jedna potahovaná tableta přípravku ZENAVIL 5 mg obsahuje 61,375 mg monohydrátu laktózy. 
• Jedna potahovaná tableta přípravku ZENAVIL 20 mg obsahuje 245,5 mg monohydrátu laktózy. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
3. LÉKOVÁ FORMA 
Potahovaná tableta
ZENAVIL 5 mg potahované tablety: cihlově červené, kulaté, konvexní, potahované tablety s průměrem 
jádra 6 mm 
ZENAVIL 20 mg potahované tablety: žluté, kulaté, konvexní, potahované tablety s průměrem jádra 
10,3 mm 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1 Terapeutické indikace 
• Léčba erektilní dysfunkce u dospělých mužů. K dosažení účinku tadalafilu pro léčbu erektilní 
dysfunkce je nezbytné sexuální dráždění. 
• Léčba plicní arteriální hypertenze (PAH) třídy II a III dle funkční klasifikace WHO ke zlepšení 
zátěžové kapacity (viz bod 5.1) u dospělých. Účinnost byla prokázána u idiopatické PAH 
(IPAH) i PAH spojené se systémovou vaskulární kolagenózou. 
• Léčba známek a příznaků benigní hyperplazie prostaty u dospělých mužů. 
4.2 Dávkování a způsob podání 
Dávkování 
Erektilní dysfunkce u dospělých mužů
Obvykle je doporučeno užití dávky 10 mg (dvě tablety přípravku ZENAVIL 5 mg nebo léčivý přípravek 
v síle 10 mg od jiného držitele rozhodnutí o registraci) před předpokládanou sexuální aktivitou nezávisle 
na příjmu potravy. U pacientů, kde dávka 10 mg tadalafilu nevede k přiměřenému účinku, je možno 
použít dávku 20 mg. Přípravek lze užít nejpozději 30 minut před sexuální aktivitou. 
Maximální četnost užití dávky je jedenkrát denně. 
Tadalafil  10  mg a  20 mg  je určen k užití před předpokládanou sexuální aktivitou a nedoporučuje se 
k trvalému každodennímu použití. 
U pacientů, kteří předpokládají častější užívání tadalafilu (tj. alespoň dvakrát týdně), může být vhodné 
zvážit  dávkování  s  nejnižšími  dávkami tadalafilu  jednou  denně,  na  základě rozhodnutí  pacienta 
a zvážení lékaře. 
U těchto pacientů se doporučuje dávka 5 mg jednou denně v přibližně stejnou denní dobu. 
Vhodnost kontinuálního podávání jednou denně se má pravidelně přehodnocovat. 
Benigní hyperplazie prostaty u dospělých mužů
Doporučená dávka je 5 mg užívaná každý den přibližně ve stejnou dobu nezávisle na jídle. U pacientů 
netolerujících při léčbě benigní hyperplazie prostaty dávku tadalafilu 5 mg se má zvážit jiná léčba, 
protože účinnost nižších dávek tadalafilu v léčbě benigní hyperplazie prostaty nebyla prokázána. 
U dospělých  mužů  léčených současně pro  benigní  hyperplazii  prostaty a erektilní  dysfunkci 
je doporučená dávka také 5 mg užívaná každý den přibližně ve stejnou dobu. 
Plicní arteriální hypertenze
Léčba má být zahájena a sledována lékařem, který má zkušenosti s léčbou PAH. Doporučená dávka je 
40 mg jednou denně nezávisle na příjmu potravy. 
Zvláštní populace 
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávky přípravku. 
Porucha funkce ledvin
• Dospělý muži s erektilní dysfunkcí nebo benigní hyperplazií prostaty: úpravy dávky nejsou 
nutné u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. U pacientů s těžkou 
poruchou funkce ledvin je maximální doporučená dávka 10 mg v případě léčby podle potřeby 
(on-demand). Dávkování 5 mg  tadalafilu jednou denně pro léčbu erektilní dysfunkce nebo 
benigní hyperplazie prostaty se u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nedoporučuje (viz 
body 4.4 a 5.2). 
• Plicní arteriální hypertenze: u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin je 
doporučená zahajovací dávka 20 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 40 mg jednou 
denně v závislosti  na individuální  účinnosti  a snášenlivosti.  U  pacientů  s těžkou poruchou 
funkce ledvin se použití tadalafilu nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2). 
Porucha funkce jater
• Dospělí  muži  s  erektilní  dysfunkcí  nebo  benigní  hyperplazií  prostaty: pro  léčbu  erektilní 
dysfunkce pomocí tadalafilu podle potřeby (on-demand) je doporučená dávka 10 mg tadalafilu 
před předpokládanou sexuální aktivitou nezávisle na příjmu potravy. O bezpečnosti tadalafilu 
u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (třída C klasifikace Child-Pugh)  jsou  k  dispozici 
pouze  omezené  klinické  údaje;  v  případě předepsání přípravku musí  lékař  individuálně 
a důkladně zvážit  poměr prospěchu  a rizika.  Údaje  o  podávání  dávek  vyšších  než  10 mg 
pacientům s poruchou funkce jater nejsou dostupné. Podávání tadalafilu jednou denně pro léčbu 
erektilní dysfunkce nebo benigní hyperplazie prostaty nebylo u pacientů s poruchou funkce jater 
hodnoceno, proto lékař musí v případě jeho předepsání individuálně a důkladně zvážit poměr 
prospěchu a rizika (viz body 4.4 a 5.2). 
• Plicní  arteriální  hypertenze: vzhledem  k  omezeným  klinickým  zkušenostem  u  pacientů 
s lehkou až středně těžkou cirhózou jater (třída A a B klasifikace  Child-Pugh) užívajících 
jednotlivé dávky 10 mg tadalafilu, může být zváženo podání zahajovací dávky 20 mg jednou 
denně. Při předepisování tadalafilu musí lékař a důkladně zvážit individuální poměr poměr 
prospěchu a rizika. Pacienti s těžkou cirhózou jater (třída C klasifikace  Child-Pugh)  nebyli 
klinicky hodnoceni, podávání tadalafilu se proto nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2). 
Muži s diabetem mellitem
Dospělí muži s erektilní dysfunkcí a benigní hyperplazií prostaty: u pacientů s diabetem není nutná 
úprava dávky. 
Pediatrická populace
Neexistuje  žádné  relevantní  použití tadalafilu u  pediatrické  populace  v  indikaci  léčby erektilní 
dysfunkce. 
Bezpečnost a účinnost tadalafilu u pediatrické populace nebyla dosud stanovena. Dostupné údaje jsou 
uvedeny v bodě 5.1.  
Způsob podání
Tablety jsou určeny k perorálnímu podání. 
4.3 Kontraindikace 
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
• Tadalafil  vykázal  v  klinických  studiích  schopnost  zesílit  hypotenzívní  účinek  nitrátů, 
pravděpodobně kombinovaným působením nitrátů a tadalafilu na metabolické dráze NO/cGMP. 
Použití tadalafilu u  pacientů  užívajících  organické  nitráty  v  jakékoli  formě  je  proto 
kontraindikováno (viz bod 4.5). 
• Tadalafil nesmí být užíván u mužů s onemocněním srdce, pro které není sexuální aktivita 
vhodná. Lékaři mají pečlivě zvážit riziko srdečních příhod spojených se sexuální aktivitou 
u pacientů s preexistujícím kardiovaskulárním onemocněním. 
• Do  klinických  zkoušek  nebyli  zařazeni  pacienti  s  níže  uvedenými  kardiovaskulárními 
chorobami, a proto je u nich použití tadalafilu kontraindikováno: 
✓ pacienti, kteří prodělali v uplynulých 90 dnech infarkt myokardu 
✓ pacienti  trpící  nestabilní  formou  anginy  pectoris  nebo  anginózními  bolestmi  v průběhu 
pohlavního styku 
✓ pacienti  se  srdečním  selháním  třídy  2  a  závažnějším  podle  klasifikace  New  York  Heart 
Association v posledních 6 měsících
✓ pacienti s nekontrolovanými arytmiemi, hypotenzí (<90/50 mm Hg) nebo neléčenou hypertenzí 
✓ pacienti, kteří prodělali v uplynulých 6 měsících cévní mozkovou příhodu 
Tadalafil je kontraindikován u pacientů, u kterých došlo ke ztrátě zraku  na  jednom  oku  z důvodu 
nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu (NAION), bez ohledu na to, zda ke ztrátě 
došlo v souvislosti s předchozím podáváním inhibitorů PDE5 (viz bod 4.4). 
Současné podávání inhibitorů PDE5, včetně tadalafilu, se stimulanty guanylátcyklázy, jako je riocigvát, 
je kontraindikováno, protože může vést k symptomatické hypotenzi (viz bod 4.5). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Před zahájením léčby tadalafilem
• Diagnóza erektilní dysfunkce nebo benigní hyperplazie prostaty se stanoví na základě anamnézy 
a lékařského vyšetření a určí se možné skryté příčiny dříve, než se zahájí farmakologická léčba. 
• Před zahájením jakékoliv léčby erektilní dysfunkce má lékař posoudit kardiovaskulární stav 
pacienta, protože sexuální aktivita s sebou nese jisté riziko srdečních příhod. Tadalafil má 
vazodilatační vlastnosti způsobující mírné a přechodné snížení krevního tlaku (viz bod 5.1) a tak 
zesiluje hypotenzivní účinek nitrátů (viz bod 4.3). 
• Před zahájením léčby tadalafilem mají být pacienti s benigní hyperplazií prostaty vyšetřeni, aby 
se vyloučila přítomnost karcinomu prostaty, a má být pečlivě posouzen i jejich kardiovaskulární 
stav (viz bod 4.3). 
• Vyšetření erektilní dysfunkce zahrnuje stanovení její možné příčiny a příslušná léčba se stanoví 
až po patřičném lékařském vyšetření. Není známo, zda je tadalafil účinný u pacientů, kteří se 
podrobili operaci v pánevní oblasti či nervy nešetřící radikální prostatektomii. 
Kardiovaskulární systém
V postmarketingovém sledování a/nebo v klinických studiích byly hlášeny závažné kardiovaskulární 
příhody, včetně infarktu myokardu, náhlé srdeční smrti, nestabilní angíny pectoris, komorových arytmií, 
cévní mozkové příhody, tranzitorní ischemické ataky, bolesti na hrudi, palpitací a tachykardie. U většiny 
pacientů, u kterých byly tyto příhody hlášeny, byly již předtím přítomny kardiovaskulární rizikové 
faktory. Nelze však definitivně určit, zda byly hlášené příhody v přímé souvislosti s těmito rizikovými 
faktory, s tadalafilem, se sexuální aktivitou nebo s kombinací těchto či dalších faktorů. 
Následující skupiny pacientů s kardiovaskulárním onemocněním nebyly zahrnuty do klinických studií 
PAH: 
• Pacienti s klinicky významným onemocněním aortální a mitrální chlopně 
• Pacienti s perikardiální konstrikcí 
• Pacienti s restriktivní nebo kongestivní kardiomyopatií 
• Pacienti s významnou poruchou funkce levé komory 
• Pacienti s život ohrožujícími arytmiemi 
• Pacienti se symptomatickou ischemickou chorobou srdeční 
• Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí. 
Vzhledem k tomu, že nejsou žádné klinické údaje o bezpečnosti tadalafilu u těchto pacientů, použití 
tadalafilu se nedoporučuje. 
Plicní  vazodilatancia  mohou  významně  zhoršit  kardiovaskulární  stav  pacientů  s  plicním 
venookluzivním onemocněním (PVOD). Vzhledem k nedostatku klinických údajů o podávání tadalafilu 
pacientům  s venookluzivním  onemocněním se podávání  tadalafilu  těmto  pacientům  nedoporučuje. 
Pokud  se během podávání  tadalafilu objeví příznaky  plicního  edému, má  být zvážena možnost 
přidruženého PVOD. 
Tadalafil má systémové vasodilatační vlastnosti, které mohou vést k přechodnému snížení krevního 
tlaku. Lékaři mají pečlivě zvážit, zda jejich pacienti s onemocněními jako obstrukce odtoku krve z levé 
komory, ztráta tekutin, vegetativní anebo klidová hypotenze mohou být nepříznivě ovlivněni těmito 
vasodilatačními účinky. 
U  pacientů  užívajících  alfa-1 blokátory  může  současné  podání tadalafilu vést k symptomatické 
hypotenzi (viz bod 4.5). Kombinace tadalafilu s doxazosinem se proto nedoporučuje. 
U pacientů, kteří zároveň užívají antihypertenziva, může tadalafil vyvolat snížení krevního tlaku. Při 
zahájení denní léčby tadalafilem má být klinicky zvážena možnost úpravy dávky antihypertenzní léčby. 
Zrak
V souvislosti s podáváním tadalafilu a dalších inhibitorů PDE5 byly hlášeny poruchy zraku a případy 
NAION. Analýzy observačních dat naznačují zvýšené riziko akutního NAION u mužů s erektilní 
dysfunkcí po expozici tadalafilu nebo jiným inhibitorům PDE5. Jelikož toto může být relevantní pro 
všechny pacienty vystavené tadalafilu, pacienti mají být poučeni, aby v případě náhle vzniklé poruchy 
zraku  přestali  tadalafil užívat  a  ihned  vyhledali  svého  lékaře  (viz  bod  4.3). Pacienti  se  známými 
dědičnými degenerativními poruchami sítnice,  včetně  retinitis  pigmentosa,  nebyli  zařazeni  do 
klinických studií, a použití tadalafilu se u těchto pacientů nedoporučuje. 
Náhlé zhoršení nebo ztráta sluchu
Po použití tadalafilu byly hlášeny případy náhlé ztráty sluchu. Přestože v některých případech byly 
přítomny další rizikové faktory (jako je věk, cukrovka, hypertenze a předchozí anamnéza ztráty sluchu), 
je třeba pacientům doporučit, aby přestali užívat tadalafil a v případě náhlého zhoršení nebo ztráty sluchu 
okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. 
Porucha funkce ledvin a jater
Vzhledem ke zvýšené expozici tadalafilu (AUC), omezeným klinickým zkušenostem a nedostatku 
schopnosti  ovlivnit  clearance  dialýzou, se podávání  tadalafilu jednou  denně u  pacientů  s těžkou 
poruchou funkce ledvin nedoporučuje. 
K dispozici jsou pouze omezené klinické údaje o bezpečnosti podání jedné dávky tadalafilu na léčbu 
erektilní dysfunkce nebo benigní hyperplazie prostaty u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (třída 
C klasifikace Child-Pugh). Pacienti s těžkou jaterní cirhózou (třída C klasifikace Child-Pugh) a plicní 
arteriální hypertenzí nebyli studováni, a proto se podávání tadalafilu nedoporučuje. Podávání tadalafilu 
jednou  denně k  léčbě  erektilní  dysfunkce  nebo  benigní  hyperplazie  prostaty  nebylo u  pacientů 
s poruchou funkce jater hodnoceno. V případě předepsání tadalafilu musí lékař individuálně a důkladně 
zvážit poměr prospěchu a rizika. 
Priapismus a anatomické deformity penisu
Priapismus  byl  hlášen u mužů léčených  PDE5  inhibitory. Pacienti  s erekcí  přetrvávající  déle  než 
hodiny mají neodkladně vyhledat lékařskou pomoc. Není-li léčba priapismu zahájena včas, může 
nastat poškození tkáně penisu a trvalá ztráta potence. 
Tadalafil je třeba užívat s opatrností u pacientů s anatomickými deformacemi penisu (jako je angulace, 
kavernózní fibróza nebo Peyronieova choroba) nebo u pacientů trpících onemocněními, která mohou 
predisponovat ke vzniku priapismu (jako je srpková anemie, mnohočetný myelom nebo leukémie). 
Použití s induktory nebo inhibitory CYP3AOpatrnosti  je  třeba  při  předepisování tadalafilu pacientům  užívajícím  silné  inhibitory  CYP3A(ritonavir, sachinavir, ketokonazol, itrakonazol a erythromycin) neboť v kombinaci s těmito léčivými 
přípravky byla pozorována zvýšená systémová expozice tadalafilu (AUC), viz bod 4.5. 
U pacientů chronicky užívajících silné induktory CYP3A4 jako je rifampicin se použití tadalafilu 
nedoporučuje (viz bod 4.5). 
Tadalafil a další způsoby léčby erektilní dysfunkce
Bezpečnost a účinnost kombinace tadalafilu s jinými inhibitory PDE5 nebo s jinými formami léčby 
erektilní dysfunkce nebyla zjišťována. Pacienti mají být informováni, aby tadalafil v těchto kombinacích 
neužívali. 
Prostacyklin a jeho analogy
Účinnost a bezpečnost tadalafilu podávaného současně s prostacyklinem nebo jeho analogy nebyla 
v kontrolovaných klinických studiích zkoumána. Proto se při souběžném podání doporučuje opatrnost. 
Bosentan
Účinnost tadalafilu u pacientů, kteří jsou léčeni bosentanem, nebyla přesvědčivě prokázána (viz body 
4.5 a 5.1). 
ZENAVIL obsahuje laktózu 
Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo 
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Jak je popsáno níže, interakční studie byly provedeny s dávkou 10 mg a/nebo 20 mg tadalafilu. Na 
základě těchto interakčních studií s dávkou pouze 10 mg nelze zcela vyloučit klinicky relevantní 
interakce při vyšším dávkování. 
Účinky jiných látek na tadalafil 
Inhibitory cytochromu PTadalafil je metabolizován převážně prostřednictvím CYP3A4. 
• Selektivní inhibitor CYP3A4 ketokonazol (200 mg denně) zvýšil expozici (AUC) tadalafilu 
(10 mg) po jedné dávce dvojnásobně a Cmax o 15 % v porovnání s hodnotami AUC a Cmax pro 
samotný tadalafil. 
• Ketokonazol  (400  mg denně) zvýšil  expozici  (AUC) tadalafilu  (20  mg) po  jedné  dávce 
čtyřnásobně a Cmax o 22 %. 
• Ritonavir (500 mg nebo 600 mg dvakrát denně) zvýšil expozici (AUC) tadalafilu (20 mg) po 
jedné dávce o 32 % a snížil Cmax o 30 %. 
• Ačkoli nebyly studovány specifické interakce, některé inhibitory proteázy jako sachinavir a jiné 
inhibitory  CYP3A4  jako  erythromycin,  klarithromycin, itrakonazol a grapefruitová šťáva se 
mají s tadalafilem používat opatrně, jelikož lze předpokládat, že budou zvyšovat plazmatické 
koncentrace tadalafilu. V důsledku toho může dojít ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků 
popsaných v bodě 4.8. 
Transportní proteiny
Funkce transportních  proteinů  (např.  p-glykoproteinu)  při  distribuci  tadalafilu  není  známa. Proto 
existuje potenciál lékových interakcí zprostředkované inhibicí transportních proteinů. 
Induktory cytochromu PAntimikrobiální léčivé přípravky (např. rifampicin) 
Rifampicin, induktor CYP3A4, snížil AUC tadalafilu o 88 % a Cmax o 46 %, ve srovnání s hodnotami 
AUC a Cmax samostatně podaného tadalafilu (10 mg). Dá se předpokládat, že tato snížená expozice sníží 
účinek tadalafilu; rozsah tohoto snížení účinku není znám. 
Další induktory CYP3A4 jako fenobarbital, fenytoin a karbamazepin mohou rovněž snížit plazmatickou 
koncentraci tadalafilu v plazmě. 
Antagonisté receptoru pro endotelin-1 (např. bosentan) 
Bosentan (125 mg dvakrát denně), substrát CYP2C9 a CYP3A4 a středně silný induktor CYP3A4, 
CYP2C9 a možná CYP2C19, snížili systémovou expozici tadalafilu (40 mg jednou denně) o 42 % a Cmax 
o  27 % po vícenásobném společném podávání. Účinnost tadalafilu u pacientů užívajících bosentan, 
nebyla  přesvědčivě  prokázána  (viz  body  4.4  a  5.1).  Tadalafil  neovlivnil  expozici  (AUC  a Cmax) 
bosentanu nebo jeho metabolitů. 
Bezpečnost a účinnost kombinace tadalafilu a jiných antagonistů receptoru  pro endotelin-1  nebyly 
zkoumány. 
Účinky tadalafilu na jiné léky 
Nitráty
Tadalafil (5, 10 a 20 mg) vykázal v klinických studiích schopnost posilovat hypotenzivní účinek nitrátů. 
Tato interakce trvala déle než 24 hodin a po uplynutí 48 hodin od poslední dávky tadalafilu již nebyla 
detekovatelná. Použití tadalafilu u pacientů užívajících organické nitráty v jakékoli formě je proto 
kontraindikováno (viz bod 4.3).  
Dle výsledků klinické studie, ve které 150 subjektů užívalo po dobu 7 dní v různých časech denní dávku 
20 mg tadalafilu a 0,4 mg sublinguálního nitroglycerinu bylo zjištěno, že interakce přetrvávala po dobu 
delší než 24 hodin, ale nebyla již zaznamenána po uplynutí 48 hodin od poslední dávky tadalafilu. U 
pacienta užívajícího jakoukoli dávku tadalafilu (5 mg – 20 mg), kde se v život ohrožující situaci jeví 
podání nitrátů z medicínského hlediska nezbytné, má před podáním nitrátů uplynout od užití poslední 
dávky tadalafilu alespoň 48 hodin. Za těchto okolností lze nitráty aplikovat, avšak pouze pod přímým 
lékařským dohledem a za náležitého monitorování hemodynamických funkcí. 
Antihypertenziva (včetně blokátorů kalciového kanálu)
Současné podání doxazosinu (4 a 8 mg denně) a tadalafilu (5 mg denně a 20 mg podaných jednorázově) 
zvyšuje významným způsobem účinek tohoto alfablokátoru na snížení krevního tlaku. Tento  efekt 
přetrvává nejméně dvanáct hodin a může být symptomatický, včetně synkopy. Tato kombinace se proto 
nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Ve studiích interakcí provedených na omezeném počtu zdravých dobrovolníků nebyly tyto účinky 
hlášeny u alfuzosinu a tamsulosinu. Při použití tadalafilu u pacientů léčených jakýmkoli alfablokátorem 
je nicméně zapotřebí zvýšené opatrnosti, zejména u starších pacientů. Léčba má být zahájena nejmenší 
dávkou a upravována postupně. 
V  průběhu  klinických  farmakologických  studií  byla  zkoumána schopnost   tadalafilu   zesilovat 
hypotenzivní  účinek  antihypertenziv.  Byly  zkoumány  hlavní  skupiny  antihypertenziv podávané 
samostatně  nebo  v  kombinaci,  zahrnující blokátory  kalciového  kanálu  (amlodipin),  inhibitory 
angiotensin konvertujícího enzymu – ACE inhibitory (enalapril), betablokátory (metoprolol), thiazidová 
diuretika  (bendrofluazid)  a blokátory  receptorů pro angiotensin  II  (různé typy  a  dávky,  podávané 
samostatně nebo v kombinaci  s thiazidovými diuretiky, blokátory kalciového kanálu, betablokátory 
a/nebo  alfa-blokátory). Tadalafil (v dávce 10 mg kromě studií s blokátory receptorů angiotensinu II 
a amlodipinem, kde byla použita dávka 20 mg), nevykázal s žádnou z těchto skupin jakoukoli klinicky 
významnou interakci. V jiné klinicko-farmakologické studii byl zkoumán tadalafil (20 mg) v kombinaci 
s až 4 antihypertenzivy z různých tříd. U jedinců užívajících více antihypertenziv byly změny krevního 
tlaku při ambulantních kontrolách ve vztahu ke stupni kompenzace hypertenze. Účastníci studie, jejichž 
hypertenze  byla  dobře  kontrolována  terapií,  vykazovali  pouze  minimální  pokles  krevního  tlaku, 
podobný snížení pozorovanému u zdravých osob. U subjektů ve studii, u nichž krevní tlak nebyl 
korigován, bylo pozorováno větší snížení krevního tlaku, které však u většiny subjektů nebylo spojeno 
s příznaky hypotenze. U pacientů, kteří zároveň užívají antihypertenziva, může tadalafil v dávce 20 mg 
způsobit snížení krevního tlaku, které (s výjimkou alfablokátorů - viz výše)  je většinou mírné a  je 
nepravděpodobné, že bude klinicky významné. 
Rozbor údajů získaných ve fázi 3 klinických studií neprokázal rozdíl v profilu nežádoucích účinků 
u pacientů užívajících  tadalafil samostatně  nebo  s  antihypertenzivy.  Pacienti,  kteří  užívají 
antihypertenziva, však mají být náležitě upozorněni na možné snížení krevního tlaku. 
Riocigvát
Předklinické  studie  prokázaly  aditivní  systémový  účinek  na  snížení  krevního  tlaku  při  kombinaci 
inhibitorů PDE5 s riocigvátem. V klinických studiích bylo prokázáno, že riocigvát zvyšuje hypotenzní 
účinky inhibitorů PDE5. Ve studované populaci nebyl prokázán příznivý klinický účinek kombinace. 
Současné užívání riocigvátu s inhibitory PDE5, včetně tadalafilu, je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
Inhibitory 5-alfa reduktázy
V klinické studii srovnávající podávání tadalafilu 5 mg současně s finasteridem 5 mg a finasteridu 5 mg 
současně  s  placebem  na  zlepšení symptomů  BPH  nebyly zjištěny žádné  nové  nežádoucí  účinky. 
Nicméně vzhledem k tomu, že nebyla provedena formální studie lékových interakcí hodnotící účinky 
tadalafilu a inhibitorů 5-alfa-reduktázy (5-ARIs), je při podávání tadalafilu společně s inhibitory alfa-
reduktázy zapotřebí zvýšené opatrnosti. 
Substráty CYP1A2 (např. teofylin) 
Při podání tadalafilu 10 mg s teofylinem (neselektivní inhibitor fosfodiesterázy) nebyla v klinicko-
farmakologické  studii  zjištěna  žádná  farmakokinetická  interakce.  Jediným farmakodynamickým 
účinkem bylo malé (3,5 úderu/min) zvýšení tepové frekvence. Přestože byl tento účinek slabý a klinicky 
nevýznamný, má být při společném podání těchto léčivých přípravků vzat v úvahu. 
Perorální antikoncepční pilulky
V ustáleném stavu tadalafil (40 mg jednou denně) zvýšil expozici ethinylestradiolu (AUC) o 26 % a Cmax 
o  70 % ve srovnání s perorálními kontraceptivy podávanými s  placebem. Neprokázal se statisticky 
významný účinek tadalafilu na levonorgestrel, což naznačuje, že účinek na ethinylestradiol je způsoben 
tadalafilem zprostředkovanou inhibicí střevní sliznice. Klinický význam tohoto zjištění je nejasný. 
Terbutalin
Podobné zvýšení AUC a Cmax jako u ethinylestradiolu lze očekávat při perorálním podání terbutalinu, 
pravděpodobně v  důsledku inhibice střevní sulfatace tadalafilem. Klinický význam tohoto zjištění je 
nejasný. 
Alkohol
Hladiny alkoholu v krvi (průměrná maximální koncentrace alkoholu v krvi 0,08 %) nebyly ovlivněny 
současným  podáním  tadalafilu (10  nebo  20  mg).  Kromě  toho  nebyly  pozorovány  žádné  změny 
v koncentraci tadalafilu  po  3  hodinách  při současném  užití s  alkoholem.  Alkohol  byl podáván za 
podmínek maximalizujících rychlost jeho vstřebávání (ráno nalačno a bez jídla ještě 2 hodiny po požití 
alkoholu).  Tadalafil  (20  mg)  nezesiloval  průměrné  snížení  krevního  tlaku  způsobené alkoholem 
(0,7 g/kg, tj. přibližně 180 ml 40% alkoholu [vodky] pro 80 kg muže), u některých osob však byly 
pozorovány  posturální  závratě  a  ortostatická  hypotenze.  Pokud  byl tadalafil  podán  s nižší dávkou 
alkoholu (0,6 g/kg), hypotenze nebyla pozorována a výskyt závratí měl podobnou frekvenci jako  po 
alkoholu samotném. Tadalafil (10 mg) nezesiloval vliv alkoholu na kognitivní funkce. 
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PNepředpokládá  se,  že  by  tadalafil  vyvolával  klinicky  významnou inhibici  nebo  indukci  clearance 
léčivých přípravků metabolizovaných isoformami CYP450. Studie potvrdily, že tadalafil neinhibuje ani 
neindukuje isoformy CYP450 včetně CYP3A4, CYP1A2, CYP2D6, CYP2E1, CYP2C9 a CYP2C19. 
Substráty CYP2C9 (např. R-warfarin) 
Tadalafil (10 mg a 20 mg) neměl žádný klinicky významný účinek na expozici (AUC) S-warfarinu nebo 
R-warfarinu (substrát CYP2C9), ani neovlivnil změny protrombinového času vyvolané warfarinem. 
Kyselina acetylsalicylová
Tadalafil   (10   mg   a   20   mg)   nenavyšoval prodloužení  času  krvácení způsobeného kyselinou 
acetylsalicylovou. 
Substráty P-glykoproteinu (např. digoxin) 
Tadalafil (40 mg jednou denně) neměl klinicky významný účinek na farmakokinetiku digoxinu. 
Antidiabetika
Specifické interakční studie s antidiabetiky nebyly provedeny. 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství
O podávání tadalafilu těhotným ženám jsou k dispozici  pouze omezené údaje. Studie na zvířatech 
nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod 
nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Podávání v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. 
Kojení
Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u zvířat prokázala exkreci tadalafilu do mateřského 
mléka. Nelze vyloučit riziko pro kojené dítě. Tadalafil nemá být užíván v průběhu kojení. 
Fertilita
U psů byly pozorovány účinky, které by mohly naznačovat poruchu fertility. Dvě následné studie 
naznačují, že u lidí je tento účinek nepravděpodobný, ačkoli bylo u některých mužů pozorováno snížení 
koncentrace spermií (viz body 5.1 a 5.3). 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Tadalafil má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Přestože údaje o četnosti 
výskytu závratí jsou v klinických studiích podobné pro placebo i tadalafil, pacienti mají znát svoji reakci 
na tadalafil dříve, než budou řídit motorové vozidlo nebo obsluhovat stroje. 
4.8 Nežádoucí účinky 
Shrnutí bezpečnostního profilu tadalafilu u erektilní dysfunkce a benigní hyperplazie prostaty 
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů užívajících tadalafil k léčbě erektilní dysfunkce nebo 
benigní hyperplazie prostaty byly bolest hlavy, dyspepsie, bolest zad a myalgie, jejichž výskyt narůstal 
se zvyšující s dávkou tadalafilu. Většina případů bolesti hlavy hlášená při podávání tadalafilu jednou 
denně se vyskytla v průběhu 10 až 30 dnů od zahájení léčby. 
Tabulkové shrnutí nežádoucích účinků
V  níže  uvedené  tabulce  jsou  nežádoucí  účinky  získané  ze  spontánních  hlášení  a  z  placebem 
kontrolovaných  klinických  studií  (celkem 8022 pacientů  užívajících  tadalafil  a 4422 pacientů 
užívajících placebo) při podávání podle potřeby (on-demand) a jednou denně k léčbě erektilní dysfunkce 
a při podávání jednou denně k léčbě benigní hyperplazie prostaty. 
Vyjadřování frekvence 
• velmi časté (≥1/10)
• časté (≥1/100 až <1/10) 
• méně časté (≥1/1 000 až <1/100) 
• vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) 
• velmi vzácné (<1/10 000) 
• není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné
Poruchy imunitního systému
  hypersenzitivní reakce angioedémPoruchy nervového systému 
 bolest hlavy závratě cévní mozková 
příhoda1 (včetně 
krvácivých příhod), 
synkopa, tranzitorní 
ischemické ataky1, 
migréna2, epileptické 
záchvaty, přechodná 
amnézie 
Poruchy oka 
  rozmazané vidění, 
pocity popisované jako
bolesti oka 
poruchy zorného pole, 
otok víček, hyperémie 
spojivek, nearteritická 
přední ischemická 
neuropatie optického 
nervu (NAION)2, 
retinální vaskulární 
okluzePoruchy ucha a labyrintu 
  tinitus náhlá ztráta sluchu 
Srdeční poruchyVelmi časté Časté Méně časté Vzácné
  tachykardie, palpitace infarkt myokardu, 
nestabilní angina 
pectoris3, ventrikulární 
arytmie3  
Cévní poruchy    
 návaly hypotenze3, hypertenze 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
 nosní kongesce dyspnoe, epistaxe  
Gastrointestinální poruchy
 dyspepsie bolest břicha, zvracení, 
nevolnost, 
gastroezofageální 
reflux 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
  vyrážka 
kopřivka, Stevens-
Johnsonův syndrom2, 
exfoliativní 
dermatitida2,
hyperhidróza (pocení) 
Poruchy ledvin a močových cest 
  hematurie 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
 bolest zad, bolest 
svalů, bolest končetin 
  
Poruchy reprodukčního systému a prsu
  prodloužená erekce priapismus, krvácení 
z penisu, 
hematospermie  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
  bolest na hrudi1, 
periferní edém, únava 
faciální edém2, náhlá 
srdeční smrt1,1 Většina pacientů vykazovala již předtím přítomnost kardiovaskulárních rizikových faktorů (viz bod 
4.4). 
Nežádoucí  účinky  hlášené  v  rámci  postmarketingového sledování  nepozorované  v  placebem 
kontrolovaných klinických studiích. 
Častěji hlášená, pokud je tadalafil podáván pacientům užívajícím antihypertenziva. 
Popis vybraných nežádoucích účinků
Ve srovnání s placebem byl u pacientů léčených jednou denně tadalafilem hlášený mírně zvýšený výskyt 
abnormalit EKG, především sinusové bradykardie. Většina těchto abnormalit EKG nebyla spojena 
s výskytem nežádoucích účinků. 
Další zvláštní populace
Údaje z klinických studií o pacientech starších 65 let užívajících tadalafil k léčbě erektilní dysfunkce 
nebo k léčbě benigní hyperplazie prostaty jsou omezené. V klinických studiích s tadalafilem podávaným 
podle potřeby (on-demand) k léčbě erektilní dysfunkce byl častěji hlášen průjem u pacientů starších let. V klinických studiích s tadalafilem 5 mg užívaných jednou denně k léčbě benigní hyperplazie 
prostaty byly u pacientů starších 75 let častěji hlášeny závratě a průjem. 
Shrnutí bezpečnostního profilu tadalafilu u plicní arteriální hypertenze 
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky vyskytující se u ≥ 10 % pacientů při léčbě tadalafilem 40 mg byly 
bolest hlavy, nauzea, bolest zad, dyspepsie, návaly, myalgie, nasofaringitida a bolest končetin. Hlášené 
nežádoucí účinky byly přechodné, většinou mírné až střední intenzity. Údaje o nežádoucích účincích u 
pacientů starších 75 let jsou omezené. 
V pivotní placebem kontrolované studii použití tadalafilu k léčbě plicní arteriální hypertenze (PAH) 
bylo celkem 323 pacientů léčeno tadalafilem v dávkách od 2,5 mg do 40 mg jednou denně a 82 pacientů 
dostávalo placebo. Doba léčby byla 16 týdnů. Celková četnost přerušení z důvodu nežádoucích účinků 
byla nízká (tadalafil 11 %, placebo 16 %). 357 u pacientů, kteří studii dokončili, vstoupilo do rozšířené 
dlouhodobé studie. Studované dávky byly 20 mg a 40 mg jednou denně. 
Tabulkové shrnutí nežádoucích účinků
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené v průběhu klinické placebem kontrolované 
studie u pacientů s PAH léčených tadalafilem. V tabulce jsou též zahrnuty některé nežádoucí účinky, 
které byly hlášeny v klinických studiích a/nebo v postmarketingovém sledování u tadalafilu v léčbě 
erektilní dysfunkce. Frekvence výskytu těchto příhod je označována jako „Není známo“, vzhledem 
k nemožnosti odhadnout z dostupných dat frekvenci u pacientů s PAH, nebo je přiřazena frekvence na 
základě údajů z pivotní klinické placebem kontrolované studie tadalafilu. 
Vyjadřování frekvence 
• velmi časté (≥1/10)
• časté (≥1/100 až <1/10) 
• méně časté (≥1/1 000 až <1/100) 
• vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) 
• velmi vzácné (<1/10 000) 
• není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známoPoruchy imunitního systému 
 hypersenzitivní 
reakce  angioedém 
Poruchy nervového systému
bolest hlavy6 synkopa, migréna5 záchvaty5, 
přechodná 
amnézie cévní mozková 
příhoda2 (včetně 
krvácivých 
příhod) 
Poruchy oka 
 rozmazané vidění   nearteritická
přední ischemická 
neuropatie 
optického nervu 
(NAION), 
retinální 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známovaskulární okluze, 
poruchy zorného 
pole 
Poruchy ucha a labyrintu 
  tinitus  náhlá ztráta sluchu
Srdeční poruchy 
 palpitace2,5 náhlá srdeční 
smrt2,5,
tachykardie2, nestabilní angina 
pectoris, 
ventrikulární 
arytmie, infarkt 
myokarduCévní poruchy 
návaly hypotenze hypertenze   
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
nasofaringitida
(včetně nosní 
kongesce, 
sinusové 
kongesce 
a rinitidy) 
epistaxe    
Gastrointestinální poruchy 
nauzea, 
dyspepsie
(včetně bolesti 
břicha/ 
diskomofortu3) 
zvracení, 
gastroezofageální 
reflux 
   
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
 vyrážka kopřivka5,
hyperhidróza 
(pocení) Stevens-
Johnsonův 
syndrom, 
exfoliativní 
dermatitida
Poruchy ledvin a močových cest 
  hematurie  
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
myalgie, bolest 
zad, bolest 
končetin (včetně 
diskomfortu) 
    
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
 zvýšené děložní
krvácenípriapismus5, 
krvácení z penisu, 
hematospermie 
 prodloužená 
erekce 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známoCelkové poruchy a reakce v místě aplikace 
 faciální edém, bolest 
na hrudi   
Účinky nehlášené v registračních studiích, jejich frekvenci nelze odhadnout z dostupných údajů. 
Nežádoucí  účinky  byly  zahrnuty  do  tabulky  jako  výstup  z  postmarketingových  studií  nebo  údajů 
z klinické studie použití tadalafilu k léčbě erektilní dysfunkce. 
Většina  pacientů,  u kterých  byly tyto  příhody  hlášeny, měla  již dříve existující kardiovaskulární 
rizikové faktory. 
Aktuální zahrnuté MedDRA termíny jsou břišní diskomfort, bolest břicha, bolest v podbřišku, bolest 
v nadbřišku a žaludeční potíže. 
Klinické non-MedDRA termíny zahrnují zprávy o abnormálním/nadměrném menstruačním krvácení, 
jako jsou menoragie, metroragie, menometroragie nebo vaginální krvácení. 
Nežádoucí účinky byly zahrnuty do tabulky jako výstup z postmarketingového sledování nebo jako 
údaje z klinických studií použití tadalafilu k léčbě erektilní dysfunkce; navíc odhady  frekvence  jsou 
založeny pouze na 1 nebo 2 pacientech, u kterých došlo k nežádoucí reakci ve pivotní placebem 
kontrolované studii tadalafilu. 
Bolest hlavy byla nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem. Bolest hlavy se může objevit na začátku 
léčby a během jejího pokračování se postupně snižuje. 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého  přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
4.9 Předávkování 
Jednorázové dávky až 500 mg byly podávány zdravým dobrovolníkům a opakované denní dávky až 
100 mg pacientům. Nežádoucí účinky byly podobné nežádoucím účinkům pozorovaným při nižších 
dávkách. 
V případě předávkování jsou podle potřeby nutná standardní podpůrná opatření. Hemodialýza přispívá 
k eliminaci tadalafilu jen zanedbatelně. 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: Urologika, léčiva používaná při poruchách erekce 
ATC kód G04BE08. 
Mechanismus účinku
Tadalafil  je  silný  a  selektivní  inhibitor  fosfodiesterázy  typu  5  (PDE5),  enzymu  zodpovědného  za 
degradaci cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP). 
Erektilní dysfunkce a benigní hyperplazie prostaty
Zatímco při sexuální stimulaci dochází k lokálnímu uvolnění oxidu dusnatého (NO), inhibice PDEtadalafilem zvyšuje hladiny cGMP v corpus cavernosum. Tento proces vede k uvolnění hladkého 
svalstva, přítoku krve do tkání penisu, a tím k erekci. Tadalafil je v léčbě erektilní dysfunkce neúčinný 
bez sexuální stimulace. 
Účinek inhibice PDE5 na koncentraci cGMP v corpus cavernosum je také pozorován v hladkém svalu 
prostaty, močového měchýře a jejich cévním zásobení. Výsledná relaxace cév zvyšuje prokrvení, což 
může  být  mechanismus,  kterým  jsou  symptomy  benigní  hyperplazie  prostaty redukovány.  Tyto 
vaskulární účinky mohou být doplněny inhibicí aferentní nervové aktivity močového měchýře a relaxací 
hladkého svalstva prostaty a močového měchýře. 
Plicní arteriální hypertenze
Plicní arteriální hypertenze  je spojena s  poruchou uvolňování  oxidu  dusnatého  cévním  endotelem 
a následným  snížením  koncentrace  cGMP  v  hladkém  svalstvu  plicních  cév.  PDE5  je  převládající 
fosfodiesteráza v plicních cévách. Inhibice PDE5 tadalafilem zvyšuje koncentrace cGMP, což vede 
k uvolnění buněk hladkého svalstva plicních cév a vazodilataci plicního cévního řečiště. 
Farmakodynamické účinky
Studie in  vitro prokázaly, že tadalafil je selektivní inhibitor PDE5. PDE5 je enzym, který se nalézá 
v hladkém svalstvu corpus cavernosum, viscerální hladké svalovině, hladkém svalstvu cév, kosterních 
svalech, krevních destičkách, ledvinách, plicích a mozečku. Působení tadalafilu na PDE5 je mnohem 
výraznější než jeho působení na ostatní fosfodiesterázy. Tadalafil má více než 10 000krát větší účinnost 
na PDE5 než na PDE1, PDE2 a PDE4, enzymy, které se nacházejí v srdci, mozku, cévách, játrech a 
jiných orgánech. Tadalafil má více než 10 000krát větší účinnost na PDE5 než na PDE3, enzym 
nacházející se v srdci a cévách. Tato selektivita k PDE5 oproti PDE3 je důležitá, neboť enzym PDE3 se 
podílí na srdeční kontraktilitě. Tadalafil má navíc asi 700krát vyšší účinnost na PDE5 než na PDE6, 
který se nachází v sítnici a je odpovědný za převod světla v sítnici. Tadalafil má rovněž více než 
10 000krát větší účinnost na PDE5 než na PDE7 prostřednictvím PDE10. 
Klinická účinnost a bezpečnost
Tadalafil podávaný zdravým jedincům neprokázal významný rozdíl ve srovnání s placebem pokud jde 
o  systolický  a  diastolický  krevní  tlak  vleže  (průměrný  maximální  pokles  o  1,6/0,8  mm  Hg), v 
systolickém a diastolickém krevním tlaku ve  stoje (průměrný maximální pokles o 0,2/4,6 mm Hg), 
a žádnou významnou změnu srdeční frekvence. 
Ve studii k posouzení účinků tadalafilu na zrak nebylo pomocí testu Farnsworth-Munsell  100-hue 
detekováno žádné  zhoršení barvocitu (modrá/zelená).  Toto  zjištění je  v  souladu  s  nízkou  afinitou 
tadalafilu k PDE6 ve srovnání s PDE5. Ve všech klinických studiích byly změny v barevném vidění 
pozorovány vzácně (<0,1%). 
U mužů byly provedeny tři studie k posouzení možného účinku tadalafilu  na  spermatogenezi,  a  to 
v dávkách 10 mg (jedna šestiměsíční studie) a 20 mg (jedna šestiměsíční a jedna devítiměsíční studie) 
podávaných denně. Ve dvou z těchto studií bylo v souvislosti s podáváním tadalafilu pozorováno pokles 
počtu a koncentrace spermií bez pravděpodobného klinického významu. Tyto účinky nebyly spojeny se 
změnami dalších parametrů, jako je pohyblivost, morfologie a hladina FSH. 
Erektilní dysfunkce
Byly provedeny tři klinické studie u 1054 pacientů v domácím prostředí, aby se definovalo období 
reakce  na  tadalafil.  Tadalafil  prokázal  statisticky  významné  zlepšení  erektilní  funkce  a  schopnost 
úspěšně provádět pohlavní styk až 36 hodin po podání, stejně jako schopnost pacientů dosažení a udržení 
erekce pro úspěšný pohlavní styk ve srovnání s placebem již 16 minut po podání.  
Tadalafil v dávkách od 2 mg do 100 mg byl hodnocen v 16 klinických studiích, které zahrnovaly 
3250 pacientů, včetně pacientů s poruchami erekce různého stupně (lehká, středně těžká, těžká), různé 
etiologie, různých věkových kategorií (21 až 86 let)  a různých etnik. U  většiny pacientů erektilní 
dysfunkce trvala nejméně 1 rok. V primárních studiích účinnosti na vzorku celkové populace  81 % 
pacientů uvedlo, že tadalafil zlepšil jejich erekci (oproti  35 % pacientů užívajících placebo). Také 
pacienti s poruchami erekce všech stupňů závažnosti hlásili během užívání tadalafilu zlepšení erekce 
(86 % s  lehkou,  83 % se středně těžkou a  72 % s těžkou poruchou erekce ve srovnání s 45 %,  42 % 
a 19 % pacientů na placebu). V primárních studiích účinnosti bylo u pacientů léčených tadalafilem 
úspěšných 75 % pokusů o pohlavní styk ve srovnání s 32 % u placeba. 
Ve 12týdenní studii provedené u 186 pacientů (142 užívajících tadalafil,  44  placebo)  se sekundární 
erektilní dysfunkcí způsobenou poraněním míchy tadalafil významně zlepšil erektilní funkci, což vedlo 
k průměrnému podílu 48 % úspěšných pokusů na subjekt u pacientů léčených tadalafilem 10 nebo mg (flexibilní dávka, podle potřeby) ve srovnání se 17 % u pacientů užívajících placebo. 
Podávání tadalafilu  jednou  denně  v  dávkách  2,5 mg 5 mg a  10  mg  bylo nejprve  hodnoceno  ve 
klinických studiích zahrnujících 853 pacientů různých věkových kategorií (21 až 82 let) a různých 
etnických skupin s poruchami erekce různého stupně (lehká, středně těžká, těžká) a různé etiologie. Ve 
dvou primárních studiích  účinnosti na  vzorku  celkové populace byl průměrný podíl úspěšnosti 
pohlavního styku 57 % a 67 % pro tadalafil 5 mg a 50 % pro tadalafil 2,5 mg, ve srovnání s 31 % a 37 % 
u  placeba.  Ve  studii u  pacientů se  sekundární erektilní  dysfunkcí při diabetu byl průměrný podíl 
úspěšnosti pohlavního styku 41 % a  46 % pro tadalafil 5 mg a 2,5 mg, v daném pořadí, ve srovnání 
s 28 % u placeba. Většina pacientů v těchto třech studiích reagovala na předchozí léčbu inhibitory PDEužívanými podle potřeby (on-demand). V následné studii bylo 217 pacientů, kteří dosud nebyli léčeni 
inhibitory PDE5, randomizováno na tadalafil 5 mg jednou denně vs. placebo. Průměrný podíl úspěšných 
pokusů o sexuální styk na osobu byl 68 % u pacientů s tadalafilem ve srovnání s 52 % u pacientů 
užívajících placebo. 
Benigní hyperplazie prostaty
Tadalafil  byl studován  ve  4  klinických  studiích  po  dobu  12  týdnů.  Studie  zahrnovaly více  než 
1500 pacientů s příznaky a projevy benigní hyperplazie prostaty. Zlepšení celkového mezinárodního 
skóre prostatických symptomů pro tadalafil 5 mg ve čtyřech studiích bylo -4,8, -5,6, -6,1 a -6,3 oproti -
2,2, -3,6, -3,8 a -4,2 s placebem. Ke zlepšení celkového mezinárodního skóre prostatických symptomů 
došlo již za 1 týden. V jedné ze studií, která zahrnovala i tamsulosin 0,4 mg jako aktivní komparátor, 
bylo zlepšení celkového mezinárodního skóre prostatických symptomů pro tadalafil 5 mg, tamsulosin 
a placebo -6,3, -5,7 a -4,2. 
Jedna z těchto studií hodnotila zlepšení erektilní dysfunkce a známky a příznaky benigní hyperplazie 
prostaty  u  pacientů  s  oběma těmito stavy.  Zlepšení  erektilní  funkce podle mezinárodního  indexu 
erektilní funkce a celkového mezinárodního skóre prostatických symptomů v této studii bylo 6,5 a -6,při podávání tadalafilu 5 mg ve srovnání s 1,8 a -3,8 při podávání placeba. Průměrný podíl úspěšných 
pokusů o sexuální styk na osobu byl 71,9 % u tadalafilu 5 mg ve srovnání se 48,3 % u placeba. 
Přetrvávání účinku bylo hodnoceno v jedné otevřené pokračující studii,  která ukázala, že zlepšení 
celkového mezinárodního skóre prostatických symptomů pozorované ve 12. týdnu přetrvávalo až po 
dobu 1 dalšího roku léčby tadalafilem 5 mg. 
Plicní arteriální hypertenze (PAH)
Randomizovaná,  dvojitě  zaslepená,  placebem  kontrolovaná  studie  byla provedena  u  405  pacientů 
s plicní arteriální hypertenzí. Povolená základní léčba zahrnovala bosentan (stabilní udržovací dávky až 
125  mg  dvakrát  denně), chronická antikoagulacia, digoxin,  diuretika  a  kyslík.  Více jak polovina 
(53,3 %) pacientů ve studii byla souběžně léčena bosentanem. 
Pacienti byli randomizováni do jedné z pěti léčebných skupin (tadalafil 2,5 mg, 10 mg, 20 mg, 40 mg, 
nebo  placebo). Věk pacientů byl nejméně 12 let a měli diagnózu PAH, která byla idiopatická, nebo 
související se systémovou kolagenózou, s užíváním anorexigenu, s infekcí virem lidské imunodeficience 
(HIV), s defektem síňového septa nebo s chirurgickou korekcí nejméně jeden rok trvajícího vrozeného 
zkratu mezi systémovým a plicním řečištěm (například defekt komorového septa nebo přetrvávající 
ductus arteriosus). Průměrný věk všech pacientů byl 54 let (rozmezí 14 až 90 let), většina pacientů byla 
bělošské rasy (80,5 %) a ženy (78,3 %). Plicní arteriální hypertenze (PAH) byla dle etiologie převážně 
idiopatická (61,0 %) a spojená se systémovou kolagenózou (23,5 %). Dle klasifikace WHO měla většina 
pacientů funkční třídu III (65,2 %) nebo II (32,1 %). Průměrná výchozí hodnota výsledku zátěžového 
testu šestiminutové chůze (6MWD) byla 343,6 m. 
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla změna výsledku zátěžového testu šestiminutové chůze 
(6MWD v 16. týdnu) oproti počátečním hodnotám. Pouze tadalafil 40 mg dosáhl protokolem definované 
hladiny významnosti s placebem korigovaným středním zvýšením 6MWD o 26 metrů (p = 0,0004; 95% 
CI: 9,5, 44,0; metoda dle Hodges-Lehmana) (průměr 33 m, 95% CI: 15,2, 50,3). Zlepšení vzdálenosti 
chůze bylo patrné od  8. týdne léčby. Signifikantní zlepšení (p <0,01) 6MWD  bylo prokázáno ve 
12. týdnu, kdy byli pacienti požádáni, aby oddálili užití léčivého přípravku, aby bylo možno zohlednit 
nižší koncentrace léčivé látky. Výsledky byly celkově konzistentní u podskupin podle věku, pohlaví, 
etiologie PAH, základní funkční třídy WHO  a výsledků testů 6MWD. Placebem korigovaný medián 
zvýšení 6MWD byl 17 m (p=0,09; 95% CI: -7,1, 43,0, metoda dle Hodges-Lehmana) (průměr 23 metrů, 
95% CI; -2,4, 47,8) u pacientů, kteří dostávali tadalafil 40 mg společně s bosentanem (n=39) a 39 metrů 
(p <0,01,  95%  CI:  13,0,  66,0,  metoda dle Hodges-Lehmana) (průměr  44 m,  95%  CI: 19,7,  69,0) 
u pacientů, kteří dostávali 40 mg tadalafilu samostatně (n=37). 
Podíl pacientů se zlepšením funkční třídy dle WHO v 16. týdnu byl podobný pro tadalafil 40 mg i pro 
skupinu placeba (23 %  vs.  21 %).  Výskyt  klinického zhoršení v 16. týdnu u  pacientů  léčených 
tadalafilem 40 mg (5 %; 4 ze 79 pacientů) byl nižší než u skupiny placeba (16 %, 13 z 82 pacientů). 
Změny  ve skóre  dušnosti podle Borga  byly  v obou  skupinách placeba i tadalafilu 40  mg malé 
a nevýznamné. 
Kromě toho byla ve srovnání s placebem pozorována zlepšení ve skupině s tadalafilem 40 mg v tělesném 
fungování, tělesném omezení, tělesných bolestech, celkovém zdraví, vitalitě a sociálním fungování dle 
domén dotazníku SF-36. V oblasti emocionálního a duševního zdraví dle domén dotazníku SF-36 nebyla 
pozorována žádná zlepšení. Zlepšení ve srovnání s placebem bylo pozorováno ve skupině s tadalafilem 
v US a UK indexech skóre dotazníku EuroQol (EQ-5D) zahrnujících mobilitu, sebeobsluhu, denní 
aktivity, bolest/diskomfort, úzkost/deprese, a na vizuální analogové škále (VAS). 
Měření kardiopulmonální hemodynamiky bylo provedena u 93 pacientů. Tadalafil 40 mg zvýšil srdeční 
výdej (0,6 l/min) a snížil tlak v plicnici (-4,3 mmHg) a plicní vaskulární rezistenci (-209 dyn.s /cm5) ve 
srovnání s výchozím stavem (p <0,05). Post hoc analýzy však ukázaly, že změny oproti výchozím 
hodnotám u kardiopulmonálních hemodynamických parametrů u skupiny léčené tadalafilem 40 mg se 
významně nelišily ve srovnání s placebem. 
Dlouhodobá léčba
Do dlouhodobé prodloužené studie vstoupilo 357 pacientů z placebem kontrolované studie. Z nich bylo 
311 pacientů léčeno tadalafilem po dobu nejméně 6 měsíců a 293 po dobu 1 roku (střední expozice 
365 dní; rozmezí 2 dny až 415 dní). U pacientů, u nichž jsou k dispozici údaje, je míra přežití po 1 roce 
96,4 %. Navíc se u těch, kteří byli léčeni tadalafilem po dobu 1 roku, zdála být 6minutová chůze a stav 
funkční třídy WHO stabilní.  
Tadalafil  20 mg  podávaný  zdravým  jedincům  neprokázal  žádný  významný  rozdíl  ve  srovnání 
s placebem u systolického a diastolického krevního tlaku vleže (průměrný maximální pokles o 1,6/0,mm Hg, v tomto pořadí), u stálého systolického a diastolického krevního tlaku (průměrný maximální 
pokles o 0,2 4,6) mm Hg) a žádnou významnou změnu srdeční frekvence. 
Ve studii k posouzení účinků tadalafilu na zrak nebylo pomocí testu Farnsworth-Munsell  100-hue 
detekováno žádné  zhoršení barvocitu (modrá/zelená).  Toto  zjištění je  v  souladu  s  nízkou  afinitou 
tadalafilu k PDE6 ve srovnání s PDE5. Ve všech klinických studiích byly změny v barevném vidění 
pozorovány vzácně (<0,1%). 
U mužů byly provedeny tři studie k posouzení možného účinku tadalafilu  na  spermatogenezi,  a  to 
v dávkách 10 mg tadalafilu (jedna šestiměsíční studie) a 20 mg (jedna šestiměsíční a jedna devítiměsíční 
studie) podávaných denně. Ve dvou z těchto studií bylo v souvislosti s podáváním tadalafilu pozorováno 
pokles počtu a koncentrace spermií bez pravděpodobného klinického významu. Tyto účinky nebyly 
spojeny se změnami dalších parametrů, jako je pohyblivost, morfologie a hladina FSH. 
Pediatrická populace 
Byla provedena jedna studie u pediatrických pacientů s DMD (Duchennova muskulární dystrofie), ve 
které  nebyl pozorován  žádný  důkaz  účinnosti.  Randomizovaná,  dvojitě  zaslepená,  placebem 
kontrolovaná studie s tadalafilem se třemi paralelními rameny byla provedena u 331 chlapců ve věku 
7–14 let s DMD, kteří dostávali souběžnou kortikosteroidní terapii. Studie zahrnovala 48týdenní dvojitě 
zaslepené období, kdy byli pacienti randomizováni na tadalafil 0,3 mg/kg, tadalafil 0,6 mg/kg nebo 
placebo podávané denně. U tadalafilu nebyla neprokázána účinnost ve zpomalení poklesu chůze, měřeno 
dle primárního cíle  vzdálenosti 6minutové  chůze  (6MWD):  průměrná  změna v  6MWD stanovená 
metodou nejmenších čtverců (LS) po 48 týdnech byla ve skupině s placebem -51,0  metrů (m),  ve 
srovnání s -64,7 m ve skupině s tadalafilem 0,3 mg/kg (p = 0,307) a -59,1 m ve skupině s tadalafilem 
0,6 mg/kg (p = 0,538). Kromě toho nebyla prokázána účinnost ze sekundárních analýz provedených v 
této  studii.  Celkově byly bezpečnostní  výsledky  z  této  studie  obecně  v  souladu  se  známým 
bezpečnostním  profilem  tadalafilu  a s nežádoucími  příhodami (AE)  očekávanými u pediatrické 
populace s DMD, která dostává kortikosteroidy. 
Evropská agentura pro  léčivé  přípravky rozhodla  o  zproštění  povinnosti  předložit  výsledky  studií 
u všech podskupin pediatrické populace ve schválené indikaci léčby erektilní dysfunkce (informace 
o použití u dětí viz bod 4.2). 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
Absorpce
Tadalafil se po perorálním podání rychle vstřebává a průměrné maximální plazmatické koncentrace 
(Cmax) je dosaženo průměrně za 2–4 hodiny po podání. Hodnoty absolutní biologické dostupnosti po 
perorálním podání nebyly stanoveny. 
Rychlost a rozsah absorpce tadalafilu nezávisí na příjmu potravy, je tedy možné tadalafil užívat s jídlem 
i nalačno. Doba podání přípravku (ráno nebo večer po jednorázovém podání 10 mg) neměla klinicky 
významný účinek na rychlost a rozsah absorpce. 
Distribuce
Průměrný distribuční objem je v ustáleném stavu přibližně 63–77 l, což naznačuje distribuci tadalafilu 
do tkání. 94 % tadalafilu je při terapeutických koncentracích vázáno na plazmatické proteiny. Vazba na 
proteiny není ovlivněna poruchami funkce ledvin. 
V ejakulátu zdravých jedinců bylo přítomno méně než 0,0005 % podané dávky. 
Biotransformace
Tadalafil je metabolizován převážně isoformou 3A4cytochromu P450 (CYP). Hlavním cirkulujícím 
metabolitem je metylkatecholglukuronid. Tento metabolit vykazuje nejméně 13 000krát nižší účinnost 
na  PDE5  než  tadalafil.  V  pozorovaných  koncentracích  není  proto  klinický  účinek  metabolitu 
předpokládán. 
Eliminace
Průměrná clearance tadalafilu po perorálním podání u zdravých jedinců je 2,5-3,4 l/h v ustáleném stavu 
a průměrný eliminační poločas je 16-17,5 hodin. 
Tadalafil je vylučován především ve formě neaktivních metabolitů, převážně stolicí (přibližně 61 % 
podané dávky) a v menší míře močí (přibližně 36 % podané dávky). 
Linearita/nelinearita
Farmakokinetika tadalafilu  u  zdravých  jedinců je lineární vzhledem  k času  a  dávce. V dávkovém 
rozmezí  od  2,5  do  20  mg  stoupají  u  zdravých  subjektů  hodnoty  expozice  (AUC) tadalafilu 
proporcionálně s dávkou. V rozmezí dávek 20 mg až 40 mg je pozorováno menší než proporcionální 
zvýšení expozice. V průběhu podávání tadalafilu v dávkách 20 a 40 mg jednou denně je dosaženo 
ustáleného stavu plazmatické koncentrace v průběhu 5 dnů a expozice je v porovnání s jednorázovou 
dávkou přibližně 1,5 násobná. 
Farmakokinetika u rozdílných populací
Farmakokinetika stanovaná  u  populace  pacientů  s erektilní  dysfunkcí  je  podobná  farmakokinetice 
subjektů bez erektilní dysfunkce. 
U pacientů s plicní hypertenzí, kteří nedostávali současně bosentan, byla průměrná expozice tadalafilu 
v rovnovážném stavu po 40 mg o 26 % vyšší v porovnání se zdravými dobrovolníky. Ve srovnání se 
zdravými dobrovolníky nebyly zjištěny žádné klinicky významné rozdíly v hodnotách Cmax. Výsledky 
naznačují nižší clearance tadalafilu u pacientů s plicní hypertenzí ve srovnání se zdravými dobrovolníky. 
Speciální skupiny pacientů 
Starší pacienti
Zdraví starší jedinci (65 let a více) vykazovali nižší hodnoty orální clearance tadalafilu. Výsledkem byla 
o 25 % vyšší expozice tadalafilu (AUC) oproti zdravým jedincům ve věku od 19 do 45 let. Vliv věku 
není klinicky signifikantní a nevyžaduje úpravu dávky. 
Renální insuficience
V klinickofarmakologických studiích s jednotlivými dávkami tadalafilu (5 až 20 mg) byla systémová 
expozice tadalafilu (AUC) přibližně dvojnásobná u osob s lehkou (clearance kreatininu 51 až 80 ml/min) 
nebo  středně těžkou (clearance  kreatininu  31  až  50  ml/min) poruchou   funkce   ledvin a  také 
u dialyzovaných osob v konečném stádiu selhání ledvin. U hemodialyzovaných pacientů byla Cmax 
o 41 %  vyšší  ve  srovnání  se  zdravými  subjekty.  Hemodialýza  ovlivňuje  eliminaci tadalafilu 
zanedbatelně. Vzhledem ke zvýšené expozici tadalafilu (AUC), omezeným klinickým zkušenostem 
a nedostatečným možnostem ovlivnit clearance dialýzou, se nedoporučuje podání tadalafilu u pacientů 
s těžkou poruchou funkce ledvin. 
Jaterní insuficience
Hodnota expozice tadalafilu (AUC) při podání dávky 10 mg u pacientů s mírnou a střední poruchou 
funkce jater (třída A B klasifikace Child-Pugh) je srovnatelná s hodnotami u zdravých jedinců. 
Jsou  k dispozici pouze omezená klinická data týkající se bezpečnosti tadalafilu u pacientů s těžkou 
jaterní insuficiencí (třída C klasifikace Child-Pugh). V případě předepsání přípravku tadalfilu musí lékař 
důsledně zvážit individuální poměr prospěchu a rizika. Údaje o podání tadalafilu v dávce vyšší než 
10 mg pacientům s jaterní insuficiencí nejsou dostupné. Nejsou k dispozici údaje o podávání tadalafilu 
jednou denně u pacientů s poruchou funkce jater. Pokud lékař předepisuje tadalafil jednou denně, musí 
důsledně zvážit individuální poměr prospěchu a rizika. 
Použití u pacientů se závažnou jaterní cirhózou (třída C klasifikace Child-Pugh) nebylo zkoumáno 
a proto se podání tadalafilu u těchto pacientů nedoporučuje. 
 
Pacienti s diabetem
Hodnota expozice tadalafilu (AUC) u diabetiků byla přibližně o 19 % nižší než AUC u zdravých jedinců 
po dávce 10 mg. Tento rozdíl expozice nevyžaduje úpravu dávky. 
Rasa
Farmakokinetické  studie  zahrnovaly  subjekty a  pacienty z  rozdílných  etnických  skupin  a  nebyly 
identifikovány žádné rozdíly v typické expozici tadalafilu. Není vyžadována úprava dávky. 
Pohlaví
U  zdravých  dobrovolníků  ženského  a  mužského  pohlaví  nebyly  po  podání  jednorázové  nebo 
opakovaných dávek tadalafilu pozorovány klinicky významné rozdíly v expozici. Není vyžadována 
úprava dávky. 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
Neklinická data neprokázala na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání, genotoxicity, kancerogenity a reprodukční toxicity žádná zvláštní rizika pro 
člověka. 
U potkanů a myší, kterým byla podávána dávka tadalafilu až 1000 mg/kg/den, nebyly zjištěny známky 
teratogenity,  embryotoxicity  ani  fetotoxicity. V prenatálních  a  postnatálních  vývojových  studiích 
u potkanů byla bez účinku dávka 30 mg/kg/den. U březích samic potkana byla AUC pro vypočtenou 
volnou látku přibližně 18násobná ve srovnání s AUC u člověka po dávce 20 mg. 
Nebyla zjištěna porucha fertility u samců a samic potkanů. U psů, kterým byl tadalafil podáván denně 
po dobu 6 až 12 měsíců v dávkách 25 mg/kg/den (tj. nejméně trojnásobně vyšší expozice [rozmezí 3,18,6] než u lidí při jednorázové dávce 20 mg) a větších, byla zjištěna regrese epitelu semenných kanálků, 
která u některých psů vedla ke snížení spermatogeneze (viz bod 5.1). 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1 Seznam pomocných látek 
Jádro tablety 
Monohydrát laktózy 
Hyprolosa
Sodná sůl kroskarmelosy 
Natrium-lauryl-sulfát
Mikrokrystalická celulosa 
Magnesium-stearát 
Potah tablety
Hypromelosa 
Monohydrát laktózy 
Triacetin
Oxid titaničitý (E 171) 
Mastek
mg: Červený oxid železitý (E 172) 
20 mg: Žlutý oxid železitý (E 172) 
6.2 Inkompatibility 
Neuplatňuje se. 
6.3 Doba použitelnosti 
30 měsíců 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
ZENAVIL 5 mg: PVC/PE/PVDC-Al nebo OPA/Al/PVC-Al blistry v krabičkách po 2, 4, 10, 14, 28 a tabletách. 
ZENAVIL 20 mg: PVC/PE/PVDC-Al nebo OPA/Al/PVC-Al blistry v krabičkách po 2, 4, 8, 10, 12, a 56 tabletách 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
Žádné zvláštní požadavky. 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
Registrační číslo: 83/194/15-C 
Registrační číslo: 83/195/15-C 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 22. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 29. 5. 10. DATUM REVIZE TEXTU 
 11. 2.