Generikum: pioglitazone
Účinná látka: pioglitazon-hydrochlorid
ATC skupina: A10BG03 - pioglitazone
Obsah účinných látek: 15MG, 30MG, 45MG
Balení: Blistr
PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU1. NÁZEV PŘÍPRAVKU  Pioglitazon Actavis 15 mg tabletyPioglitazon Actavis 30 mg tabletyPioglitazon Actavis 45 mg tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  Pioglitazon Actavis 15 mg tabletyJedna tableta obsahuje pioglitazonum 15 mg Pomocné látky se známým účinkem: 
Jedna tableta obsahuje 37,77 mg monohydrátu laktosy Pioglitazon Actavis 30 mg tabletyJedna tableta obsahuje pioglitazonum 30 mg Pomocné látky se známým účinkem: 
Jedna tableta obsahuje 75,54 mg monohydrátu laktosy Pioglitazon Actavis 45 mg tabletyJedna tableta obsahuje pioglitazonum 45 mg Pomocné látky se známým účinkem: 
Jedna tableta obsahuje 113,31 mg monohydrátu laktosy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA  Tableta.  
Pioglitazon Actavis 15 mg tabletyBílé, kulaté, ploché, zkosené tablety o průměru 5,5 mm s vyraženým “TZ15” na jedné straně.  
Pioglitazon Actavis 30 mg tabletyBílé, kulaté, ploché, zkosené tablety o průměru 7 mm s vyraženým “TZ30” na jedné straně.  
Pioglitazon Actavis 45 mg tabletyBílé, kulaté, ploché, zkosené tablety o průměru 8 mm s vyraženým “TZ45” na jedné straně.  
4. KLINICKÉ ÚDAJE  4.1 Terapeutické indikace  Pioglitazon je indikován jako léčivý přípravek druhé nebo třetí volby k léčbě diabetes mellitus II. typu, 
a to níže popsaným způsobem:    
v monoterapii 
- u dospělých pacientů aktivitou, kterým nelze podávat metformin pro intoleranci nebo kontraindikaci.  
v perorální terapii v dvojkombinaci 
- s metforminem u dospělých pacientů kontrolou i přes maximální tolerovanou dávkou metforminu v perorální monoterapii 
- se sulfonylureou u dospělých pacientů s nedostatečnou glykemickou kontrolou i přes maximální 
tolerovanou dávkou sulfonylurey v perorální monoterapii a to pouze u pacientů, kterým nelze 
podávat metformin pro intoleranci nebo kontraindikaci.  
v perorální terapii v trojkombinaci 
- s metforminem a sulfonylureou, u dospělých pacientů glykemickou kontrolou při perorální terapii v dvojkombinaci  
- Pioglitazon je také indikován v kombinaci s inzulínem u dospělých pacientů s diabetes mellitus 
II. typu s nedostatečnou kontrolou glykémie inzulínem, u kterých není možné použít metformin 
z důvodu kontraindikace nebo intolerance  
Po zahájení léčby pioglitazonem by měli být pacienti vyšetřeni po 3 až 6 měsících, aby se zhodnotila 
adekvátnost odpovědi na léčbu odpovědi, by mělo být podávání piglitazonu přerušeno. S ohledem na potenciální riziko dlouhodobé 
léčby by měl předepisující lékař následnýmí rutinními vyšetřeními potvrdit, že benefit pioglitazonu 
přetrvává  
4.2 Dávkování a způsob podání  Dávkování 
Léčbu pioglitazonem lze zahájit úvodní dávkou 15 mg nebo 30 mg jednou denně. Dávka může být 
postupně zvyšována až na 45 mg jednou denně.  
V kombinaci s inzulínem je možné podávat dosavadní dávky inzulinu i po zahájení léčby 
pioglitazonem. V případě hypoglykémie je třeba snížit dávku inzulinu.   
Zvláštní populace 
 
Starší pacienti 
U starších pacientů není úprava dávky nutná možnou dávkou a zvyšovat ji postupně, zejména, je-li pioglitazon podáván v kombinaci s inzulinem  
Porucha funkce ledvinU pacientů s poruchou funkce ledvin bod 5.2nesmí u těchto pacientů používat.  
Porucha funkce jaterU pacientů s poruchou funkce jater se pioglitazon nesmí používat  
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost pioglitazonu u dětí a mladistvých do 18 let nebyla stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje.  
Způsob podání 
Tablety pioglitazonu se užívají perorálně jednou denně nezávisle na jídle. Tablety by měly být 
polknuty a zapity sklenicí vody.  
4.3 Kontraindikace  Pioglitazon je kontraindikován u pacientů: 
- s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku 
- se srdečním selháním nebo anamnézou srdečního selhání - s poruchou funkce jater 
- s diabetickou ketoacidózou 
- s karcinomem močového měchýře v současné době nebo v anamnéze 
- s makroskopickou hematúrií, která nebyla vyšetřena.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití  Retence tekutin a srdeční selhání 
Pioglitazon může vyvolat retenci tekutin, která může vést k exacerbaci nebo prohloubení srdečního 
selhání. Při léčbě pacientů s alespoň jedním rizikovým faktorem pro rozvoj srdečního selhávání 
předchozí infarkt myokardu nebo symptomatická ischemická choroba srdečníléčbu nejnižší možnou dávkou a její zvyšování by mělo být postupné. U pacientů by měly být 
sledovány možné symptomy srdečního selhávání, přírůstek váhy nebo edémy, obzvlášť pokud mají 
sníženou srdeční rezervu. Z postmarketingového období byly hlášeny případy srdečního selhání 
u pacientů léčených pioglitazonem v kombinaci s inzulínem nebo u pacientů se selháním srdce 
v anamnéze. Pokud je pioglitazon podáván společně s inzulinem, měly by být pacientů sledovány 
možné symptomy srdečního selhávání, přírůstek váhy nebo edémy. Vzhledem k tomu, že inzulín 
a pioglitazon mohou způsobovat retenci tekutin, může jejich současné užívání zvyšovat riziko edémů. 
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy periferního edému a sdečního selhání u pacientů 
užívajících souběžně pioglitazon a nesteroidní antirevmatika včetně selektivních inhibitorů COX-2. V 
případě zhoršení srdečních funkcí je třeba léčbu pioglitazonem přerušit.  
U pacientů mladších 75 let s diabetes mellitus II.typu a pre-existujícím makrovaskulárním 
onemocněním byla provedena studie zaměřená na hodnocení kardiovaskulárních výsledků léčby. 
K existující antidiabetické a kardiovaskulární terapii byl až po dobu 3,5 let přidán pioglitazon nebo 
placebo. Tato studie ukázala zvýšený počet hlášení srdečního selhání, nicméně tato skutečnost 
nevedla ke zvýšení mortality ve studii.   
Starší pacienti 
Kombinace s inzulinem by měla být s opatrností zvážena u starších pacientů z důvodu zvýšeného 
rizika závažného srdečního selhání.  
S ohledem na riziko v souvislosti s věkem selhánístarších pacientů.   
Karcinom močového měchýře 
V metaanalýze kontrolovaných klinických studií byly případy karcinomu močového měchýře popsány 
častěji ve skupinách s pioglitazonem skupinách vyloučení pacientů, u nichž byla v čase diagnostikování karcinomu močového měchýře expozice 
testovanému přípravku kratší než 1 rok, zůstalo 7 případů rizika karcinomu močového měchýře u diabetických pacientů léčených pioglitazonem, přestože ne ve 
všech studiích bylo zjištěno statisticky významné zvýšené riziko.   
Před zahájemím léčby pioglitazonem by měly být posouzeny rizikové faktory pro karcinom močového 
měchýře chemoterapii, například cyklofosfamidu nebo předchozí léčebné ozářování v regionu pánvezahájením léčby pioglitazonem by měla být vyšetřena jakákoli makroskopická hematúrie.   
Pacienti by měli být poučeni, aby rychle vyhledali pomoc svého lékaře, pokud se u nich objeví 
makroskopická hematúrie nebo jiné příznaky, jako dysurie nebo nucení na močení, které se rozvinou v 
průběhu léčby.  
Sledování jaterních funkcí 
Při postmarketingovém sledování byly vzácně hlášeny poruchy funkce jater pacientů léčených pioglitazonem doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů. Kontrola jaterních 
enzymů by měla být provedena u všech pacientů před zahájením léčby. Léčbu pioglitazonem není 
možno zahájit u pacientů se zvýšenou hladinou jaterních transamináz hranice normy 
Po zahájení léčby pioglitazonem je doporučena kontrola hladiny jaterních enzymů v pravidelných 
intervalech dle posouzení klinického stavu. Dojde-li během léčby ke zvýšení hodnot ALT na 
trojnásobek horní hranice, je třeba jaterní testy co nejdříve zopakovat. Pokud je i nadále hodnota ALT 
trojnásobně vyšší oproti normě, musí být léčba pioglitazonem přerušena. Při výskytu příznaků 
onemocnění jater, jako jsou např. nevysvětlitelná nevolnost, zvracení, bolesti břicha, únava, 
nechutenství a/nebo tmavá moč, musí být jaterní testy rovněž vyšetřeny. Rozhodnutí, zda pokračovat 
v léčbě pioglitazonem, by mělo být podloženo klinickým zhodnocením stavu pacienta a výsledky 
laboratorních testů. Objeví-li se žloutenka, musí být léčba léčivým přípravkem přerušena.  
Zvýšení tělesné hmotnosti 
V klinických studiích bylo prokázáno zvýšení tělesné hmotnosti v závislosti na dávce, které může být 
způsobeno hromaděním tuku a v některých případech spojeno s retencí tekutin. V některých 
případech může být zvýšení hmotnosti symptomem srdečního selhání, a proto by měla být hmotnost 
pečlivě kontrolována. Součástí léčby cukrovky je i dieta. Pacienti mají být poučeni o nutnosti 
dodržovat dietu s kontrolovaným přísunem kalorií.  
Hematologie 
V průběhu léčby pioglitazonem došlo k mírnému snížení hemoglobinu hematokritu metforminu sulfonylurey a inzulínu srovnávacích studiích s pioglitazonem.  
Hypoglykémie 
Jako důsledek zvýšené senzitivity k inzulínu může být u pacientů užívajících pioglitazon v 
dvojkombinaci nebo trojkombinaci se sulfonylureou nebo v dvojkombinaci s inzulínem přítomno 
vyšší riziko hypoglykémie související s dávkou léků. Může být nezbytná redukce dávky sulfonylurey 
nebo inzulínu.  
Oční poruchy 
Při léčbě thiazolidindiony, včetně pioglitazonu, byly v rámci postmarketingového sledování hlášeny 
případy nového vzniku, případně zhoršení diabetického makulárního edému se snížením zrakové 
ostrosti. Mnozí z těchto pacientů hlásili současný výskyt periferních otoků. Není jasné, zda existuje 
přímá souvislost mezi pioglitazonem a makulárním edémem, předepisující lékaři by si však měli být 
vědomi možnosti vzniku makulárního edému, pokud pacienti udávají poruchy zrakové ostrosti.  
V těchto případech by měla být zvážena příslušná oftalmologická péče.  
Ostatní 
Zvýšený výskyt zlomenin u žen byl pozorován v souhrnné analýze hlášení zlomenin jako nežádoucích 
účinků z randomizovaných, kontrolovaných dvojitě zaslepených klinických studií, které zahrnovaly 
8100 pacientů léčených pioglitazonem a 7400 pacientů léčených komparátorem po dobu až 3,5 let.   
Zlomeniny byly pozorovány u 2,6% žen léčených pioglitazonem ve srovnání s 1,7% žen léčených 
komparátorem. Zvýšení četnosti výskytu zlomenin nebylo pozorováno u mužů léčených 
pioglitazonem  
Vypočítaná incidence zlomenin byla 1,9 fraktury na 100 pacientoroků u žen léčených pioglitazonem 
oproti 1,1 fraktury na 100 pacientoroků u žen léčených komparátorem. Pozorované navýšení rizika 
zlomenin u žen léčených pioglitazonem v tomto souboru je tedy 0,8 fraktury na 100 pacientoroků.  
V 3,5leté studii kardiovaskulárního rizika PROactive došlo ke zlomeninám u 44 z 870 pacientek 
léčených pioglitazonem zlomeninami z 905 pacientek léčených komparátorem mužů léčených pioglitazonem nebylo pozorováno zvýšení četnosti výskytu zlomenin komparátoru  
Některé epidemiologické studie naznačily podobně zvýšené riziko fraktur u mužů i žen.  
Riziko zlomenin by mělo být vzato do úvahy při dlouhodobé léčbě pacientů pioglitazonem 4.8 
V důsledku zvýšeného účinku inzulínu může vést léčba pioglitazonem k obnovení ovulace u 
pacientek se syndromem polycystických ovárií. Tyto pacientky mohou otěhotnět. Měly by si toho být 
vědomy a přejí-li si otěhotnět nebo otěhotní, léčba pioglitazonem musí být přerušena  
Pioglitazon by měl být používán se zvýšenou opatrností v případě současného podávání inhibitor 
kontrola glykémie. Měla by být také zvážena úprava dávky v doporučeném rozmezí nebo změna 
antidiabetické léčby  
Tablety přípravku Pioglitazon Actavis obsahují monohydrát laktózy a proto by neměl být 
předepisován pacientům se vzácnými dědičnými poruchami jako je nesnášenlivost galaktózy, vrozený 
nedostatek laktázy nebo porucha vstřebávání glukózy-galaktózy.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  Ve studiích interakcí se ukázalo, že pioglitazon neovlivňuje významně farmakokinetiku nebo 
farmakodynamiku digoxinu, warfarinu, fenprokumonu a metforminu. Nezdá se, že by současné 
podání pioglitazonu a sulfonylurey ovlivnilo její farmakokinetiku. Ve studiích u lidí nebyla zjištěna 
indukce hlavních indukovatelných podtypů cytochromu P450, 1A, 2C8/9 a 3A4. V in vitro studiích 
nebyla zjištěna inhibice žádného podtypu cytochromu P450. Nepředpokládají se žádné interakce s 
léky, které jsou těmito enzymy metabolizovány, jako je např. perorální antikoncepce, cyklosporin, 
blokátory vápníkového kanálu a inhibitory HMGCoA reduktázy.  
Současné podávání pioglitazonu s gemfibrozilem má za následek trojnásobné zvýšení AUC 
pioglitazonu. Vzhledem k možnému zvýšení výskytu nežádoucích účinků souvisejících s dávkou 
může být zapotřebí snížit dávku pioglitazonu pokud je podáván současně s gemfibrozilem. Je 
zapotřebí důkladná kontrola glykémie pioglitazon podáván společně s rifampicinem, může být zapotřebí zvýšení dávky pioglitazonu. Je 
zapotřebí důkladná kontrola glykémie  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení  Těhotenství 
O bezpečnosti pioglitazonu v těhotenství nejsou k dispozici žádné klinické údaje. Ve studiích na 
zvířatech bylo pozorováno omezení růstu plodu, což lze přisuzovat snížení hyperinzulinémie u matky 
a zvýšení inzulínové rezistence v těhotenství, čímž je snížena dostupnost metabolických substrátů 
potřebných pro růst plodu. Relevance tohoto mechanizmu u lidí není známa, proto by se pioglitazon v 
těhotenství neměl podávat.  
Kojení 
Bylo zjištěno, že se pioglitazon vylučuje do mléka kojících potkanů. Není známo, zda se vylučuje do 
mateřského mléka u lidí. Z tohoto důvodu se pioglitazon nesmí kojícím ženám podávat.  
Fertilita 
Studie fertility na zvířatech neukázaly žádný vliv na oplodnění nebo index fertility.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje  Pioglitazon Actavis nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit motorová vozidla či 
obsluhovat stroje. Přesto pacienti, kteří mají zkušennost s poruchami zraku, by měli řídit a obsluhovat 
stroje s opatrností.  
4.8 Nežádoucí účinky  Následuje výčet nežádoucích účinků s pravděpodobným nebo alespoň možným vztahem k léčbě, 
které se vyskytly častěji než u placeba pioglitazon ve dvojitě zaslepených klinických studiích orgánových system a absolutní frekvencevelmi vzácné nežádoucí účinky seřazeny podle klesající frekvence výskytu a závažnosti.  
Nežádoucí 
účinky Frekvence výskytu nežádoucích účinků při léčbě pioglitazionem v 
léčebných režimech 
Monoterapie Metforminsulfonylurea 
Inzlín 
Infekce ainfestace  
infekce horních 
cest dýchacích 
časté častébronchitis     časté 
sinusitis méně č慳Poruchy krve a 
lymfatického 
systému  
anémie  časté    
Poruchy 
imunitního 
systému 
 
hypersenzitivita aalergické reakcenení známo není známo není známo není známo není známo 
Poruchy 
metabolizmu a 
výživy  
hypoglykémie   méně č慳zvýšená chuť k 
jídlu 
  méně č慳Poruchy 
nervového 
systému  
hypestézie časté časté časté časté časté 
bolest hlavy  časté méně č慳závrať   časté   
nespavost méně č慳Poruchy oka poruchy zraku2 časté časté méně č慳makulární edém3 není známo není známo není známo není známo není známo 
Poruchy ucha alabyrintu  
vertigo   méně č慳Srdeční poruchy srdečNovotvary 
benigní, maligní 
a blíže neurčené 
a polypy 
karcinom 
močového 
měchýře 
méně č慳Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy  
dyspnoe     časté