sp.zn.sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
Tiapralan 100 mg tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jedna tableta obsahuje 111,1 mg tiaprid-hydrochloridu, což odpovídá 100 mg tiapridu.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
3. LÉKOVÁ FORMA 
Tableta.  
Bílé, kulaté tablety se zkosenými hranami a dělícím křížem na obou stranách. Tabletu lze rozdělit na 
stejné dávky.  
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
Dospělí: 
- krátkodobá léčba agitovaných a agresivních stavů u pacientů závislých na alkoholu 
- těžká chorea při Huntingtonově chorobě 
- těžké tikové poruchy, pokud nefarmakologická léčba není dostatečná  
Děti od 6 let a dospívající: 
- těžké tikové poruchy, pokud nefarmakologická léčba není dostatečná  
Starší pacienti:  
- krátkodobá léčba agitovaných a agresivních stavů  
4.2 Dávkování a způsob podání 
Vždy má být zvážena minimální účinná dávka. Pokud to dovolí pacientův klinický stav, léčba má být 
zahájena nízkou dávkou, která má být postupně zvyšována.  
Denní dávky se dělí do 2-4 dávek, pokud není uvedeno jinak.  
Pro použití u dětí od 6 let, dospívajících a dospělých.   
Dospělí Krátkodobá léčba agitovaných a agresivních stavů u pacientů závislých na alkoholu:   
200 mg až maximálně 300 mg za den. Délka léčby nesmí přesáhnout 28 dní.   
Chorea při Huntingtonově chorobě:   
300 – 800 mg/den   
Léčba má být zahájena nízkou dávkou 25 mg/den, potom má být dávka velmi pozvolna zvyšována k 
dosažení minimální efektivní dávky. U některých pacientů může být tato dávka vyšší než mg/den.   
Těžké tikové poruchy, pokud nefarmakologická léčba není dostatečná:   
300 – 800 mg/den    
Léčba má být zahájena nízkou dávkou 25 mg/den, potom má být dávka velmi pozvolně zvyšována k 
dosažení minimální efektivní dávky.   
Děti od 6 let a dospívající Obvyklá dávka je 100-150 mg/den. Maximální dávka je 300 mg/den.  
Pro děti je vhodnější podání perorálního roztoku.  
Starší pacienti Počáteční  dávka  je  100  mg  denně.  V  případě  potřeby  je  možné  dávku  postupně  zvýšit  až  na 
maximálních 300 mg/den.   
Porucha funkce ledvin: U pacientů s clearance kreatininu < 60 ml/min je z důvodu potřeby nižší dávky 
třeba zvolit alternativní léčbu.   
Porucha funkce jater: přípravek je slabě metabolizován, proto není snížení dávky nutné.   
Způsob podáníTablety se užívají celé, s malým množstvím tekutiny, s jídlem nebo bez jídla.  
4.3 Kontraindikace 
-  Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
- onemocnění prolaktin-dependentními tumory, např. prolaktinom hypofýzy 
- karcinom prsu 
- feochromocytom 
- kombinace s levodopou nebo jinými dopaminergními přípravky (viz bod. 4.5).  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Stejně jako u ostatních neuroleptik se může vyskytnout neuroleptický maligní syndrom (potenciálně 
fatální komplikace),  který je charakterizován hypertermií,  svalovou  rigiditou  a  autonomní dysfunkcí 
(viz bod 4.8). Byly hlášeny případy s atypickými příznaky bez svalové rigidity nebo hypertonu a se 
subfebrilií. V případě hypertermie neznámého původu by léčba tiapridem měla být přerušena.  
Neuroleptika mohou snižovat práh pro vznik epileptických záchvatů. I když tato skutečnost nebyla u 
tiapridu  pozorována,  pacienti  s epilepsií  v anamnéze mají být  během  léčby  tiapridem  pečlivě 
monitorováni.  
V případě poruchy funkce ledvin má být vzhledem k možnému riziku kómatu po předávkování 
dávka snížena nebo zvolena alternativní léčba (viz body 4.2 a 4.9).  
Tiaprid až na výjimečné případy nemá být podáván pacientům s Parkinsonovou chorobou.  
U starších pacientů má být tiaprid, stejně jako  ostatní neuroleptika podáván s opatrností vzhledem 
k možnému riziku snížení úrovně vědomí a kómatu.  
Karcinom prsuTiaprid může  zvyšovat hladinu prolaktinu.  Z tohoto  důvodu je  potřebná  opatrnost a 
pacienti s karcinomem prsu  v rodinné nebo  osobní anamnéze mají být během léčby 
pečlivě sledováni.  
Prodloužení QT intervalu: 
Tiaprid může způsobit prodloužení QT intervalu. Tento efekt zvyšuje riziko závažné komorové 
arytmie, jako je torsade de pointes (viz bod 4.8). Před podáním, a pokud to pacientův stav dovolí, je  
doporučeno sledovat rizikové faktory, které by mohly napomáhat výskytu těchto poruch rytmu, jako 
např.: 
- bradykardie pod 55 tepů za minutu 
- elektrolytová dysbalance, především hypokalemie 
- vrozené prodloužení QT intervalu, pozitivní rodinná anamnéza prodloužení QT intervalu 
- současná léčba léky, které mohou způsobit výraznou bradykardii (< 55 tepů za min), elektrolytovou 
dysbalanci, poruchu srdečního vedení nebo prodloužení QT intervalu (viz bod 4.5).  
Je nutno zvážit předepsání tiapridu u pacientů s rizikovými faktory, které mohou být predispozicí 
prodloužení QT intervalu.   
Žilní tromboembolismus: 
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). 
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory 
pro VTE, měly by být před i během léčby přípravkem Tiapralan tyto rizikové faktory rozpoznány a 
následně by měla být uplatněna preventivní opatření.   
Zvýšená úmrtnost starších pacientů s demencí:  
U starších pacientů s demencí léčených antipsychotiky byla pozorována zvýšená mortalita. Analýzy placebem kontrolovaných klinických studií (průměrná délka studie 10 týdnů), především u pacientů 
užívajících atypická antipsychotika, ukázaly 1,6 až 1,7x vyšší riziko úmrtí pacientů léčených 
antipsychotiky oproti kontrolní skupině pacientů s placebem. Během typické 10týdenní klinické studie 
byl podíl úmrtí u pacientů léčených antipsychotiky přibližně 4,5 %, zatímco v kontrolní skupině 2,%. Ačkoli v klinických hodnoceních s atypickými antipsychotiky byly příčiny úmrtí různorodé, 
většinou měly buď kardiovaskulární (např. selhání srdce, náhlé úmrtí) nebo infekční (např. 
pneumonie) původ. Observační studie ukazují, podobně jako u atypických antipsychotik, že i u 
konvenčních antipsychotik může být riziko mortality vyšší. Z dostupných dat však nelze spolehlivě 
odhadnout přesnou míru rizika, která je spojená s podáním antipsychotik.  
Cévní mozková příhoda: 
V randomizovaných klinických studiích kontrolovaných placebem  prováděných u starších pacientů 
s demencí a léčených určitými atypickými antipsychotiky bylo pozorováno trojnásobně vyšší riziko 
vzniku cévních mozkových příhod (CMP). Mechanizmus tohoto zvýšení rizika není znám. Zvýšené 
riziko CMP související s jinými antipsychotiky nebo u jiné populace pacientů nelze vyloučit. U 
pacientů s rizikem CMP by měl být tiaprid použit s opatrností.  
Pediatrická populace: 
U dětí nebyl tiaprid důkladně zkoumán. Proto by podávání dětem měla být věnována pozornost (viz 
bod 4.2).  
Délka léčby: 
Účinnost a bezpečnost tiapridu při léčbě Huntingtonovy chorey nebyla systematicky zkoumána déle 
než 3 týdny.  
Účinnost a bezpečnost tiapridu u tikové poruchy (včetně Gilles  de  la  Touretteova  syndromu) nebyla 
systematicky zkoumána déle než 10 týdnů. 
Při  podávání  tiapridu po  delší dobu  je  nutné,  aby  lékař  periodicky individuálně přehodnocoval 
dlouhodobou prospěšnost pro pacienta.  
V souvislosti  s podáváním antipsychotik včetně tiapridu byly hlášeny případy výskytu leukopenie, 
trombocytopenie  a  agranulocytózy.  Projevem  poruch  krvetvorby  může  být výskyt  nevysvětlené 
infekce nebo horečky (viz bod 4.8) a vyžaduje okamžité hematologické vyšetření.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Kontraindikované kombinace:  
Mimo pacientů s Parkinsonovou chorobou (viz níže) je kontraindikováno současné podávání tiapridu 
s dopaminergními  agonisty   (kabergolin,   chinagolid)   vzhledem   k protichůdnému  působení  mezi 
dopaminergními agonisty a neuroleptiky.  
Nedoporučené kombinace: 
- Léčivé přípravky, které mohou způsobit torsade de pointes nebo prodloužení QT intervalu: 
Antiarytmika třídy Ia (chinidin, hydrochinidin, disopyramid) a třídy III (amiodaron, sotalol, dofetilid, 
ibutilid), některá neuroleptika (sultoprid,    pipotiazid,    sertindol,    veralipid,    chlorpromazin, 
levomepromazin,  trifluoperazin, cyamemazin,  sulpirid,  pimozid,  haloperidol,  droperidol, flufenazin, 
pipamperon, flupentixol, zuklopentixol), některá antiparazitika (halofantrin, lumefantrin, pentamidin), 
ostatní léky (i.v. erythromycin, i.v. spiramycin, moxifloxacin, bepridil, cisaprid, difemanil, mizolastin,  
i.v. vinkamin). 
Zvýšené riziko komorové arytmie, především torsade de pointes. 
Pokud je to možné ukončete podávání léků vyvolávajících torsade de pointes, kromě antiinfektiv. 
Pokud nelze  zabránit současnému podávání, je třeba kontrolovat QT interval před zahájením léčby a 
monitorovat EKG.  
- Alkohol: 
Alkohol může zesílit sedativní účinek neuroleptik.  
Poruchy pozornosti mohou být nebezpečné zejména při řízení vozidel a obsluze strojů. 
Konzumaci alkoholických nápojů a léků obsahujících alkohol je nutno se vyhnout.  
- Levodopa:  
Reciproční antagonismus levodopy a neuroleptik. 
U pacientů s Parkinsonovou nemocí použijte minimální dávky obou přípravků.  
- Dopaminergní agonisté s výjimkou levodopy (amantadin,  apomorfin,  bromokriptin,  entakapon, 
lisurid,  pergolid,  piribedil,  pramipexol,  ropinirol,  selegilin):  u  pacientů  s Parkinsonovou  nemocí. 
Protichůdné působení dopaminergních agonistů a neuroleptik. 
Podávání  dopaminergních  agonistů  může  vyvolat  nebo   zhoršit psychotické  poruchy vzhledem 
k protichůdnému působení dopaminergních agonistů a neuroleptik. 
Pokud  nelze  vyloučit  podávání  neuroleptik  u  pacientů  s Parkinsonovou  nemocí  léčených 
dopaminergními  agonisty,  musí  být  tyto  léčivé  přípravky  postupně  vysazeny  (náhlé  vysazení 
dopaminergních agonistů může vyvolat neuroleptický maligní syndrom).  
-  Methadon: 
Zvýšené riziko komorové arytmie, obzvláště torsade de pointes.  
Pozornosti je třeba při následujících kombinacích: 
- S přípravky vyvolávajícími bradykardii (především antiarytmika třídy Ia, betablokátory, některá 
antiarytmika třídy II, některé blokátory kalciových kanálů, srdeční glykosidy, pilokarpin, inhibitory 
cholinesterázy): 
Zvýšené riziko komorové arytmie, obzvláště torsade de pointes. 
Je třeba klinické a EKG monitorování.  
- S betablokátory při srdečním selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol, nebivolol)  
Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes. 
Je třeba klinické a EKG monitorování.  
- S  látkami snižujícími hladinu draslíku (diuretika  snižující hladinu draslíku,  stimulační laxativa, 
i.v. amfotericin B, glukokortikoidy, tetrakosaktidy). 
Zvýšené riziko komorové arytmie, obzvláště torsade de pointes. 
Je třeba upravit nízkou hladinu draslíku a zajistit klinické a EKG monitorování.  
- S antihypertenzivy (všechna)  
Antihypertenzivní efekt a zvýšené riziko ortostatické hypotenze  
- S ostatními látkami s tlumivým účinkem na CNS:  
Deriváty  morfinu (analgetika - anodyna,  antitusika  a  opioidní  substituční  terapie);  barbituráty, 
benzodiazepiny;  ostatní nebenzodiazepinová  anxiolytika;  hypnotika;  neuroleptika;  sedativní 
antidepresiva     (amitriptylin,     doxepin,  mianserin,  mirtazapin,  trimipramin);  sedativní  Hantihistaminika; centrálně působící antihypertenziva; ostatní léky: baklofen, thalidomid, pizotifen. 
Zvýšený centrální útlum. Snížená pozornost může být nebezpečná zejména při řízení vozidel a obsluze 
strojů.   
- S betablokátory (kromě esmololu, sotalolu a betablokátorů používaných při srdečním selhání) 
Vazodilatační efekt a riziko hypotenze, především posturální hypotenze (přidaný účinek).  
- S deriváty nitrátu a příbuznými látkami.   
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství Data o podávání tiapridu těhotným ženám jsou omezená nebo  nejsou  k dispozici. Tiaprid prochází 
placentou. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).  
Tiaprid se nedoporučuje užívat během těhotenství a ženám ve fertilním věku, které nepoužívají 
účinnou antikoncepci.  
Injekční neuroleptika podaná v urgentních situacích mohou způsobit těhotenskou hypotenzi. 
U  novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik včetně 
tiapridu,  existuje  riziko  nežádoucích  účinků  včetně  extrapyramidových  příznaků  a/nebo  příznaků 
z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit  v délce trvání i v závažnosti (viz  bod  4.8). Byly hlášeny 
případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu 
potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.   
Kojení Studie na zvířatech prokázaly vylučování tiapridu do mateřského mléka. Není známo, zda je tiaprid 
vylučován do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Po zvážení přínosu 
kojení pro dítě oproti výhodám terapie pro ženu je třeba rozhodnout, zda přerušit kojení nebo 
pozastavit léčbu tiapridem.   
FertilitaU zvířat  byl pozorován  pokles fertility související s farmakologickými  účinky  přípravku  (účinek 
zprostředkovaný prolaktinem) (viz bod 5.3). Tiaprid může podobně poškodit fertilitu u člověka (viz bod 
4.8).  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
I pokud je tiaprid užíván dle doporučení, může způsobit sedaci, a tak ovlivnit schopnost řídit vozidla 
nebo obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle frekvence výskytu následovně: velmi časté (≥1/10); časté 
(≥1/100;  <1/10);  méně  časté  (≥1/1000; <1/100);  vzácné  (≥1/10000; <1/1000); velmi  vzácné 
(<1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).  
Poruchy krve a lymfatického systémuVzácné: Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza (viz bod 4.4)  
Endokrinní poruchy 
Časté: Hyperprolaktinemie, která může vést k amenoree, abnormálnímu orgasmu, zvětšení prsů, 
bolesti prsu, galaktoree, gynekomastii, erektilní dysfunkci a je reverzibilní po vysazení přípravku.   
Poruchy metabolismu a výživyVzácné: Hyponatremie, syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH).  
Psychiatrické poruchyČasté: Insomnie, agitovanost, apatie 
Méně časté: Zmatenost, halucinace  
Poruchy nervového systémuČasté: Somnolence, závratě/vertigo, bolest hlavy 
Parkinsonismus a související příznaky: tremor, hypertonie, hypokineze a hypersalivace. Tyto příznaky 
jsou obvykle reverzibilní po podání antiparkinsonik. 
Méně časté: Akatizie, dystonie (spasmus, tortikolis, okulogyrická krize, trismus). Tyto příznaky jsou 
obvykle reverzibilní po podání antiparkinsonik. 
Konvulze, synkopa. 
Vzácné: Akutní dyskineze. Tento příznak je obvykle reverzibilní po podání antiparkinsonik. 
Stejně jako u ostatních neuroleptik byly po podávání delším než 3 měsíce hlášeny případy tardivní 
dyskineze (charakterizované rytmickými, mimovolními pohyby především jazyka a/nebo obličeje). 
V tomto případě nejsou antiparkinsonika účinná nebo mohou příznaky zhoršit. 
Stejně jako u ostatních neuroleptik byl hlášen neuroleptický maligní syndrom, který je možnou 
fatální komplikací. 
Ztráta vědomí.  
Srdeční poruchyVzácné: Prodloužení QT intervalu, komorová arytmie typu torsade de pointes, komorová tachykardie, 
která může vyústit ve fibrilaci komor nebo srdeční zástavu a náhlou smrt.  
Cévní poruchyMéně časté: Hypotenze, většinou ortostatická, hluboká žilní trombóza. 
Vzácné: Plicní embolie, někdy fatální (viz bod 4.4).   
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyVzácné: Aspirační pneumonie, respirační deprese v souvislosti se současným podáváním jiných 
přípravků tlumících CNS.  
Gastrointestinální poruchyMéně časté: Zácpa. 
Vzácné: Intestinální obstrukce, ileus.  
Poruchy jater a žlučových cestVzácné: Zvýšená hladina jaterních enzymů.  
Poruchy kůže a podkožní tkáněMéně časté: Vyrážka včetně erytematózní a makulopapulózní vyrážky. 
Vzácné: Kopřivka.  
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněVzácné: Zvýšení kreatinfosfokinázy v krvi, rhabdomyolýza.  
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím  
Není známo: syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6).  
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Méně časté: Amenorea, abnormální orgasmus 
Vzácné: Zvětšení prsů, bolest prsu, galaktorea, gynekomastie, erektilní dysfunkce.  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceČasté: astenie/únava. 
Méně časté: zvýšení tělesné hmotnosti.  
Poranění, otravy a procedurální komplikaceNení známo: pády, především u starších pacientů.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek   
4.9 Předávkování 
Symptomy: 
Zkušenosti s předávkováním tiapridu jsou omezené. Může být pozorována ospalost  a  sedace,  kóma, 
hypotenze a extrapyramidové příznaky. 
V případě akutního předávkování je třeba vzít v úvahu možnost současného požití i jiných látek. 
Fatální případy byly hlášeny hlavně v kombinaci s dalšími psychotropními látkami.  
Léčba: 
Vzhledem k tomu, že tiaprid je velmi slabě dialyzovatelný, není hemodialýza k eliminaci látky účelná.  
Neexistuje  žádné  specifické  antidotum  tiapridu.  Proto  je  doporučeno  zahájit  sledování  pacienta 
s pečlivou  kontrolou  životních  funkcí  a  nepřetržitým  monitorováním  srdeční  činnosti  (riziko 
prodloužení QT intervalu a následně komorové arytmie) až do úpravy jeho stavu. 
V případě závažné extrapyramidové symptomatologie by měly být podány anticholinergní léky.  
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: antipsychotika, neuroleptika, benzamidy 
ATC kód: N05AL 
Tiaprid   je atypické  neuroleptikum,  nezávislé  na  adenylátcykláze,  které  selektivně  blokuje 
dopaminergní D2 receptory. Jeho afinita k dopaminergním D1 receptorům je nízká. Je prokázáno, že 
jeho aktivitu potencuje stimulace a senzibilizace receptorů.  
Anxiolytický  účinek  tiapridu  byl  prokázán  na  několika  zvířecích  stresových  modelech,  které 
zahrnovaly i pokusy s abstinenčními příznaky. Navíc bylo prokázáno, že tiaprid má pozitivní účinek 
na bdělost u pacientů ve stáří. Mechanismus jeho anxiolytického působení nebyl dosud objasněn, ale 
liší se od jeho antidopaminergní aktivity.   
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
Po perorálním podání 200 mg tiapridu je dosaženo za jednu hodinu vrcholu plasmatické koncentrace 
1,3 g/ml.  
Biologická dostupnost tiapridu činí 75 %. Absolutní biologická dostupnost je zvýšena o 20 %, je-li je 
tiaprid podán před jídlem. Absorpce je pomalejší u pacientů ve stáří.   
Tělesná  distribuce  je  rychlá  (méně  než  1 hodina).  Tiaprid  přestupuje  bez  akumulace 
hematoencefalickou i placentární bariéru. Průnik do mateřského mléka byl pozorován v pokusech u 
zvířat s poměrem mléko/krev 1,2.  
Neváže se na proteiny krevní plasmy, slabě se váže na erytrocyty.  
U člověka se  metabolizuje jen málo. 70 % podané látky se vylučuje nezměněno močí. Poločas 
eliminace je 2,9 hodin u žen a 3,6 hodin u mužů. Vylučuje se převážně močí, renální clearance je ml/min. U pacientů s renálním selháním je vylučování v korelaci s kreatininovou clearance.   
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
Akutní a subchronická toxicita tiapridu je nízká, příznaky otravy jsou převážně podmíněny centrálním 
antidopaminergním účinkem a hormonálními změnami v organismu  (hyperprolaktinemie).  Nebyly 
hlášeny žádné případy mutagenity. 
Studie  embryofetálního vývoje  u zvířat neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé působení 
tiapridu,  pokud  jde  o teratogenitu a embryofetotoxicitu u hlodavců. Studie na králících však 
vykazovaly embryotoxické účinky při vyšších testovaných dávkách (80 a 160 mg/kg/den). Studie 
na zvířatech jsou nedostatečné, pokud jde o poruchy nervového vývoje u mláďat. 
V peri-postnatální studii u potkanů byl pozorován toxický účinek u potomstva při vysokých dávkách. 
Po dlouhodobém podávání se vyskytly u experimentálních zvířat změny pohlavních orgánů (varlata, 
prostata, děloha, vaječníky) a byla poškozena fertilita. Výskyt hyperplazie  a  neoplazie byl zvýšen u 
prsních žláz, hypofýzy a endokrinních pankreatických a adrenálních tkání. Všechny uvedené účinky 
byly způsobeny chronicky zvýšenou hladinou prolaktinu v krvi.  
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek 
Mannitol 
Mikrokrystalická celulóza 
Magnesium-stearátPovidon Koloidní bezvodý oxid křemičitý 
6.2 Inkompatibility 
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti 
let  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5 Druh obalu a obsah balení 
PVC/Al blistrVelikost balení: 20, 50, 60, 100 a nemocniční balení 500 tablet  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro  likvidaci přípravku  
Žádné zvláštní požadavky. 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.  
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
G.L. Pharma GmbH, Schlossplatz 1, 8502 Lannach, Rakousko  
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA  
68/563/08-C  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 22. 10. Datum posledního prodloužení registrace: 14. 1.  
10. DATUM REVIZE TEXTU  
24. 1
1.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tableta obsahuje 111,1 mg tiaprid-hydrochloridu, což odpovídá 100 mg tiapridu.  
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ