sp.zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 UNASYN 375 mg potahované tablety 
 
2.  KVALITATITNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  
Léčivá látka: sultamicillinum 375,0 mg v jedné potahované tabletě. Sultamicilin je prolék, ze kterého 
po perorálním podání vznikne ampicillinum 220 mg a sulbactamum 147 mg. 
Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy, sodík (1,575 mg v jedné tabletě)  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.  
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 Slonově bílé až téměř bílé podlouhlé potahované tablety, na jedné straně tablety vyraženo UN-3.   
4.  KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Přípravek Unasyn je indikován u infekcí vyvolaných citlivými mikroorganizmy. Typickou indikací jsou 
infekční onemocnění horních dýchacích cest, jako je sinusitida, otitis media, tonzilitida; záněty dolních 
dýchacích cest - pneumonie a bronchitida; záněty močových cest, pyelonefritida; infekční postižení kůže 
a měkkých tkání, a také gonokokové infekce.  
Sultamicilinem lze pokračovat v terapii také u pacientů s terapií započatou sulbaktamem/ampicilinem 
ve formě injekčního roztoku.  
Při předepisování antibiotické léčby mají být dodržována oficiální doporučení pro používání antibiotik 
vzhledem k možnosti vzniku bakteriální rezistence.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 DávkováníDoporučená dávka sultamicilinu pro dospělé nemocné (včetně starších pacientů) je 750 -1500 mg 
každých 12 hodin. Jak u dospělých, tak i u dětských pacientů se obvykle s léčbou pokračuje ještě hodin po odeznění pyrexie a dalších chorobných příznaků. Léčba obvykle trvá 5-14 dní, ale může být v 
případě nezbytnosti prodloužena.  
Při léčbě nekomplikované kapavky je možné užít v jediné perorální dávce 2,25 gramů sultamicilinu (tablet po 375 mg). Jako doprovodný lék může být podán probenecid 1,0 g, který prodlouží účinnou 
plazmatickou koncentraci ampicilinu a sulbaktamu.  
U případů kapavky podezřelých současně ze syfilidy je nezbytné před aplikací sultamicilinu provést 
vyšetření v zástinu a měsíčně opakovat sérologická vyšetření po dobu minimálně čtyř měsíců.  
Pokud je infekce způsobena hemolytickými streptokoky, doporučujeme léčbu v trvání alespoň 10 dní, 
aby se zabránilo vzniku akutní revmatické horečky nebo glomerulonefritidy.   
Použití u pacientů s poruchou  funkce  ledvin U pacientů s těžkou poruchou funkce  ledvin (clearance 
kreatininu 30 ml/min) je vylučování ampicilinu a sulbaktamu postiženo shodně, a proto jejich vzájemný 
poměr v plazmě zůstává konstantní. Dávka sultamicilinu u takových pacientů se podává v delších 
intervalech, jak je to obvyklé při dávkování ampicilinu samotného.  
Použití u dětíU většiny infekčních onemocnění dětí do 30 kg se podává obvykle 25 – 50 mg/kg/den rozdělených do 
dvou denních dávek podle závažnosti infekce a rozhodnutí lékaře. Děti s tělesnou hmotností 30 kg a 
více mohou užívat přípravek v obdobném dávkování jako dospělí. Obvyklá cesta vylučování ampicilinu 
a sulbaktamu po perorálním podání sultamicilinu je močí. Při rozhodování o dávce sultamicilinu u 
novorozenců je proto nezbytné vzít v úvahu ještě ne zcela vyvinuté renální funkce.  
4. 3 Kontraindikace  
Hypersenzitivita na sultamicilin, na jakékoli penicilinové antibiotikum nebo na kteroukoli pomocnou 
látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Jsou  známy  případy  závažných,  eventuálně  i  fatálních  anafylaktických  reakcí  jako  projevu 
hypersenzitivity během léčby penicilinem. Tyto reakce jsou pravděpodobnější u osob s anamnesticky 
již známou hypersenzitivitou na penicilin anebo u osob hypersenzitivních na četné antigeny. Existují 
rovněž zprávy o pacientech s alergií na penicilin v anamnéze, u kterých došlo k závažným reakcím při 
léčbě cefalosporiny. 
Před zahájením léčby penicilinem je třeba důkladně zkoumat, zda se u pacientů nikdy neprojevila 
hypersenzitivita na peniciliny, cefalosporiny nebo jiné alergeny. Pokud k alergické reakci dojde, je třeba 
léčbu ihned přerušit a zavést příslušnou terapii.  
Při závažné anafylaktické reakci je třeba bezodkladně podat adrenalin. V případě potřeby je vhodné 
podat kyslík, kortikoidy a zajistit průchodnost dýchacích cest, popřípadě intubovat.  
U pacientů léčených ampicilinem/sulbaktamem byly hlášeny závažné kožní reakce, jako jsou toxická 
epidermální  nekrolýza  (TEN),  Stevensův-Johnsonův  syndrom  (SJS),  exfoliativní  dermatitida  a 
erythema multiforme. Pokud se vyskytnou závažné kožní reakce, je třeba léčbu přípravkem okamžitě 
přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu (viz bod 4.8 - Nežádoucí účinky).  
Jako u každého antibiotika je nezbytně nutné trvale sledovat, zda se neobjevují známky přerůstání 
necitlivých mikroorganismů, včetně hub. Při výskytu superinfekce je třeba podávání léku přerušit a 
zavést příslušná léčebná opatření.  
Téměř u všech antibiotik, včetně sultamicilinu, byly hlášeny případy výskytu průjmu vyvolaného 
bakterií Clostridium  difficile (CDAD - Clostridium  difficile associated diarrhea). Závažnost průjmu 
může kolísat v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává změny 
mikrobiální flory tlustého střeva, které umožní přerůstání C difficile.  
C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny 
C.  difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být odolné vůči 
antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů 
s průjmy  vzniklými  po  podávání  antibakterálních  přípravků.  Pečlivá  lékařská  anamnéza  je  nutná 
vzhledem  k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až/více než dva měsíce po podání 
antibiotik.  
Poléková poškození jater, jako cholestatická hepatitida a žloutenka, byla spojena s použitím 
ampicilin/sulbaktam. Pacienti mají být poučeni, aby se obrátili na svého lékaře, pokud se u nich 
rozvinou příznaky jaterního onemocnění.    
Protože infekční mononukleóza je virového původu, nemá se při její léčbě používat ampicilin. U 
pacientů s infekční mononukleózou, kteří dostávali ampicilin, se ve velkém procentu objevila vyrážka.  
Během déletrvající léčby je vhodné pravidelně kontrolovat, zda nedošlo k poruše funkce ledvin, jater či 
hemopoetického systému.  
Tablety přípravku Unasyn obsahují sodík a laktózu.  
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“.  
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo 
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Alopurinol: u pacientů, kteří současně užívají alopurinol a ampicilin, je riziko kožních reakcí zvýšené 
ve srovnání s pacienty užívajícími ampicilin samostatně.  
Antikoagulancia: peniciliny mohou způsobit změnu ve shlukování trombocytů a koagulačních testech. 
Tyto účinky mohou být aditivní s antikoagulancii.  
Bakteriostatické léky (chloramfenikol, erythromycin, sulfonamidy a tetracykliny): bakteriostatické léky 
mohou rušit baktericidní účinek penicilinů; je nejlepší vyhnout se souběžné léčbě.  
Perorální  kontraceptiva  obsahující  estrogen:  objevily  se  případy  snížené účinnosti  perorálních 
kontraceptiv u žen užívajících ampicilin, vyúsťující v neplánované těhotenství. Přestože je tento 
argument slabý, pacientky mají mít možnost užít alternativní nebo doplňkovou antikoncepční metodu 
během užívání ampicilinu.  
Methotrexát: souběžné užívání s peniciliny mělo za následek snížení clearance methotrexátu a následné 
zvýšení jeho toxicity. Pacienty je třeba pečlivě kontrolovat. Může být nutné dávky leukovorinu zvýšit a 
podávat po delší dobu.  
Nesteroidní  protizánětlivé  léky  (kyselina  acetylsalicylová,  indometacin,  a  fenylbutazon): kyselina 
acetylsalicylová, indometacin a fenylbutazon mohou prodloužit eliminaci penicilinů, což se projevilo 
zvýšeným poločasem vylučování penicilinů.  
Probenecid: současné užívání probenecidu, který zpomaluje renální tubulární sekreci, může vést k 
vyšším  a  dlouhodobým  hladinám  ampicilinu  a  sulbaktamu  v séru,  prodlouženému  eliminačnímu 
poločasu a zvýšenému riziku toxicity.  
Vliv na laboratorní testy: pokud jsou používány neenzymatické metody pro stanovení cukru v moči 
(Benedictovo činidlo, Fehlingovo činidlo a Clinitest), mohou vzniknout falešně pozitivní výsledky. Po 
podání ampicilinu těhotným ženám bylo zaznamenáno přechodné snížení plazmatické koncentrace 
celkového konjugovaného estriolu, estriol-glukoronidu a estronu a estradiolu. Tento účinek se může 
projevit při použití přípravku Unasyn.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Podávání během těhotenstvíReprodukční studie na zvířatech nepodaly žádný důkaz o narušení fertility nebo poškození plodu 
způsobených sultamicilinem. Sulbaktam a ampicilin prochází placentární bariérou. Zda je jeho podávání 
během lidské gravidity bez rizik, nebylo stanoveno. Sultamicilin se má proto během těhotenství podávat 
pouze pokud očekávaný přínos převáží nad potenciálním rizikem.   
Podávání během kojeníUžívání  sultamicilinu  během kojení se  nedoporučuje.  Ampicilin  a  sulbaktam  jsou  v  nízkých 
koncentracích vylučovány do mléka. To má být bráno v úvahu u kojených novorozenců, kteří ještě 
nemají zcela vyvinuty renální funkce. Užívání sultamicilinu u kojících matek může u kojence vést 
k hypersenzitivitě, průjmu, kandidové infekci a kožní vyrážce.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Je třeba brát v úvahu, že se příležitostně mohou objevit závratě.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky sultamicilinu byly: průjem (velmi časté ( 1/10)) a nauzea a 
bolest břicha (časté (1/100 až <1/10)). Byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce, včetně závažných 
kožních reakcí (toxická epidermální nekrolýza a Stevensův-Johnsonův syndrom) (s frekvencí vzácné 
1/10 000 až < 1000) a anafylaktický šok (frekvence není známo).   
Všechny nežádoucí účinky, které se objevily v léčebných studiích s opakovanými dávkami sultamicilinu 
u dospělých, jsou v tabulce níže seřazeny podle orgánového systému a frekvence výskytu: velmi časté 
(≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (1/10000 až <1/1 000); 
velmi vzácné (<1/10 000) a není známo. 
Dalším účinkům hlášeným z poregistračního podávání odpovídá frekvence výskytu: není známo  
Orgánový systém Nežádoucí účinek FrekvenceInfekce a infestace 
 
Pseudomembranózní kolitida Vzácné Kandidóza Není známo 
Poruchy krve a lymfatického 
systémuTrombocytopenie Méně časté 
 Pancytopenie, prodlouženíkoagulačního času 
Není známo 
 Agranulocytóza1, leukopenie,neutropenie, hemolytická anemie, 
anemie, eozinofilie, trombocytopenická 
purpuraNení známo  
Poruchy imunitního systému Anafylaktická reakce, anafylaktický 
šok, anafylaktoidní reakce, 
anafylaktoidní šok 
Není známo 
Poruchy metabolismu a výživy Anorexie Není známo 
Poruchy nervového systému Bolest hlavy, somnolence Méně časté Křeče1, závratě Vzácné 
 Neurotoxicita Není známo 
Srdeční poruchy Kounisův syndrom Není známoCévní poruchy Alergická vaskulitida Není známoRespirační, hrudní a 
mediastinální poruchyDyspnoe Není známo 
Gastrointestinální poruchy Průjem Velmí časté Nauzea, bolest břicha Časté 
 Zvracení, glositida1 Méně časté 
 Enterokolitida Vzácné 
 Melena,sucho v ústech, dysgeuzie, 
flatulence, hemoragická enterokolitida, 
stomatitida,  změna barvy jazyka 
Není známo 
Poruchy jater a žlučových cest  Hyperbilirubinemie1  Méně časté  
 Cholestatická hepatitida, cholestáza1, 
žloutenka, porucha funkce jater (viz bod 
4.4) 
Není známo 
Poruchy svalové a kosternísoustavy a pojivové tkáně 
Artralgie Není známo 
 
Poruchy ledvin a močových 
cestTubulointersticiální nefritida1 VzácnéCelkové poruchy a reakce v 
místě aplikaceÚnava Méně časté 
 Mukozitida Není známo 
Poruchy kůže a podkožní tkáně Dermatitida Méně časté Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická 
epidermální nekrolýza a erythema 
multiforme, exfoliativní dermatitida (viz bod 4.4) 
Vzácné 
 Vyrážka, svědění, angioedém,kopřivka, akutní generalizovaná 
exanthematózní pustulózaNení známo 
Vyšetření Zvýšená hladina 
alaninaminotransferázy, zvýšenáhladina aspartátaminotransferázy, 
abnormální agregace trombocytůNení známo 
Nežádoucí  účinky  uvedené kurzívou jsou  spojovány  s IM/IV  podáním  ampicilinu  a/nebo 
sulbactamu/ampicilinu.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.  
4.9 Předávkování 
 O akutní toxicitě ampicilinu a sulbaktamu u lidí jsou pouze omezené informace. Při předávkování 
přípravkem lze očekávat takové projevy, které jsou v podstatě prodloužením nežádoucích reakcí, které 
jsou  hlášeny  v  souvislosti  s  užíváním  přípravku.  Má  být  vzata  v  úvahu  skutečnost,  že  vysoké 
mozkomíšní koncentrace beta-laktamových antibiotik mohou mít neurologické účinky, včetně záchvatů. 
Vzhledem  k tomu, že ampicilin i sulbaktam jsou z oběhu vylučovány hemodialýzou, mohou tyto 
procedury urychlit vylučování léku z organismu, pokud dojde k předávkování u pacientů s poruchou 
funkce ledvin.   
5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, kombinace penicilinů, 
včetně inhibitorů beta-laktamáz. 
ATC kód: J01CR 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Biochemické studie na izolovaných bezbuněčných bakteriálních systémech ukázaly, že sulbaktam je 
ireverzibilním inhibitorem většiny významných beta-laktamáz vyskytujících se u mikroorganismů  
rezistentních  na  penicilin. Zatímco  antibakteriální  účinek  sulbaktamu  je  omezen  hlavně  na 
Neisseriaceae, schopnost sulbaktamu bránit rezistentním mikroorganismům v destrukci penicilinů a 
cefalosporinů byla potvrzena ve všech studiích s rezistentními kmeny, v nichž sulbaktam působil 
zřetelně synergicky s peniciliny a cefalosporiny. Vzhledem k vazbě sulbaktamu na bílkoviny vážící 
penicilin  nacházíme  u  některých  citlivých  kmenů  vyšší  vnímavost  ke  kombinaci  než  k beta-
laktamovému antibiotiku samotnému.  
Baktericidní  složkou  přípravku  je ampicilin,  který  tak  jako  benzylpenicilin  působí  u  citlivých 
mikroorganismů ve stadiu aktivní multiplikace inhibici biosyntézy mukopeptidu buněčné stěny.  
Přípravek Unasyn účinkuje na široké spektrum grampozitivních a gramnegativních bakterií včetně 
Staphylococcus  aureus i Staphylococcus  epidermidis (včetně  kmenů  rezistentních  na  penicilin  a 
některých kmenů rezistentních na methicilin); Streptococcus pneumoniae a dalších druhů streptokoků, 
Enterococcus faecalis, Haemophilus influenzae a Haemophilus parainfluenzae (jak na kmeny na beta-
laktamázu pozitivní, tak negativní); Moraxella  catarrhalis, anaeroby včetně Bacteroides  fragilis a 
příbuzných druhů, Escherichia  coli,  druhy Klebsiella, Proteus (indol-pozitivní a indol-negativní), 
Enterobacter, Citrobacter, dále Morganella morganii, Neisseria meningitidis a Neisseria gonorrhoeae.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Po  perorálním  podání  je  sultamicilin  v  lidském  organismu  během vstřebávání  hydrolyzován  na 
ampicilin  a  sulbaktam,  jejichž  molární  poměr  v  systémovém  krevním  oběhu  je  1:
1.  Biologická dostupnost perorálně podaného léku činí 80 % stejné dávky sulbaktamu a ampicilinu, podaných 
intravenózně. Podání po jídle neovlivňuje systémovou biologickou dostupnost sultamicilinu. Maximální 
sérové hladiny ampicilinu jsou při použití sultamicilinu přibližně dvojnásobné než u stejné dávky 
ampicilinu podaného perorálně. Poločas eliminace sulbaktamu je u zdravých dobrovolníků asi 45 minut, 
obdobně  pro  ampicilin  asi  jednu  hodinu,  přičemž  50-75  %  obou  látek  je  v  nezměněné  podobě 
vylučováno do moči. Eliminační poločasy jsou delší u starších osob a u pacientů s renální poruchou. 
Renální  tubulární  sekreci  ampicilinu  i  sulbaktamu  snižuje  probenecid.  Při  současném  podávání 
probenecidu a sultamicilinu dojde ke zvýšení krevních hladin ampicilinu a sulbaktamu a prodloužení 
doby jejich trvání.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Zatímco u laboratorních zvířat byla pozorována na dávce a čase závislá reverzibilní glykogenóza, u 
člověka se rozvoj tohoto jevu při kombinované léčbě ampicilinem/sulbaktamem v terapeutických 
dávkách a jim odpovídajících plazmatických hladinách dosažených během relativně krátkých časových 
úseků neočekává.  
Dlouhodobé studie na zvířatech hodnotící kancerogenní účinky nebyly prováděny. Jednotlivé složky 
sultamicilinu (ampicilin a sulbaktam) byly testovány na mutagenitu s negativním výsledkem.  
Reprodukční studie se sultamicilinem, perorálním proléčivem, ze kterého se hydrolýzou in vivo uvolňuje 
ampicilin  a  sulbaktam, byly prováděny na myších a potkanech v dávkách převyšujících dávku pro 
člověka a tyto studie neodhalily žádný důkaz snížení fertility nebo poškození plodu.    
6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
magnesium-stearát, hyprolosa, monohydrát laktosy, sodná sůl karboxymethylškrobu, kukuřičný škrob, 
mastek, oxid titaničitý (E171), hypromelosa, makrogol 6000.  
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.   
6.3 Doba použitelnosti  
roky  
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl léčivý přípravek chráněn před vlhkostí.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Al/PVDC-PVC/PVDC blistr, krabička.  
Velikost balení: 
12 potahovaných tablet   
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.   
7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Pfizer spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika   
8.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO  15/295/93-C   
9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 14.4.1993   
Datum posledního prodloužení registrace: 15.6.  
10.  DATUM REVIZE TEXTU  
20. 4. 
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK