1/10  
Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Copaxone 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce   
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna předplněná injekční stříkačka (1 ml) s injekčním roztokem obsahuje glatirameri acetas 20 mg*, 
odpovídající glatiramerum 18 mg. 
 * Glatirameri acetas je acetát syntetických polypeptidů obsahující čtyři přirozeně se vyskytující 
aminokyseliny:  kyselinu L-glutamovou, L-alanin, L-tyrosin  a L-lysin  v molárním frakčním 
rozmezí 0,129 - 0,153; 0,392 - 0,462; 0,086 - 0,100  a  0,300 - 0,374. Průměrná molekulová 
hmotnost  glatirameri acetas je  v rozmezí 5 000 - 9 000 daltonů. Vzhledem ke komplexnímu 
složení nelze  plně  charakterizovat  specifické  polypeptidy,  včetně hlediska  sekvencí 
aminokyselin, i když konečné složení glatirameri acetas není zcela náhodné.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce.  
Čirý roztok bez viditelných částic.  
Injekční roztok má pH 5,5-7,0 a osmolaritu přibližně 265 mOsmol/l.    
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1. Terapeutické indikace 
 Přípravek Copaxone je indikován pro léčbu relabujících forem roztroušené sklerózy (RS) (viz bod 5.pro důležité informace o populaci, pro kterou byla stanovena účinnost).  
Copaxone není indikován pro primární nebo sekundární progresivní RS.  
4.2. Dávkování a způsob podání 
 Léčba přípravkem Copaxone má být zahájena pod dohledem neurologa nebo lékaře se zkušenostmi 
s léčbou RS.  
DávkováníDoporučené dávkování u dospělých je 20 mg glatiramer-acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka), 
podaného subkutánní injekcí jedenkrát denně.  
V současné době není známo, jak dlouho by měl být pacient léčen.  
Rozhodnutí  ohledně  dlouhodobé  léčby  musí  být  učiněno  ošetřujícím  lékařem  na  základě 
individuálního přístupu.  
Porucha funkce ledvin 
 2/10 Použití přípravku Copaxone u pacientů s poruchou  funkce  ledvin nebylo  specificky studováno (viz 
bod 4.4.).  
Starší pacientiPodávání přípravku Copaxone nebylo u starších osob specificky studováno.  
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost glatiramer-acetátu nebyla u dětí a dospívajících stanovena. 
Nicméně omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících od  12  do  18  let 
léčených přípravkem Copaxone 20 mg podkožně každý den je obdobný tomuto profilu u dospělých. 
Nejsou  dostupné  dostatečné  informace  o  užití  přípravku  Copaxone  u  dětí  do  12  let  věku,  což 
nedovoluje vydat jakékoli doporučení pro jeho užití. Proto by přípravek Copaxone neměl být v této 
věkové skupině použit.  
Způsob podáníPřípravek Copaxone se podává subkutánně. 
Pacienti musí být vyškoleni v technikách samostatného podávání injekce a první samostatnou injekci 
si musí podat pod dohledem zdravotníka a setrvat pod jeho dohledem 30 minut po aplikaci.  
Pro každou injekci je nutné měnit místo vpichu, aby se omezila pravděpodobnost místního podráždění 
či bolesti po injekci. Místem, kam si pacient sám může injekci aplikovat, může být břicho, paže, hýždě 
a stehna.  
Jestliže chce pacient pro aplikaci injekce použít autoinjektor, je k dispozici zařízení CSYNC. CSYNC 
zařízení je autoinjektor, který je schválen pouze pro použití s přípravkem Copaxone a nebyl testován s 
jinými  předplněnými  injekcemi.  CSYNC  zařízení  musí  být  používáno  tak,  jak  je  doporučeno  v 
informacích dodávaných výrobcem zařízení.  
4.3. Kontraindikace 
 Přípravek Copaxone je kontraindikován v následujících případech: 
• hypersenzitivita na léčivou látku (glatiramer-acetát) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou 
v bodě 6. 
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Přípravek Copaxone musí být podáván pouze subkutánně. Přípravek Copaxone nesmí být podáván 
intravenózně nebo intramuskulárně.  
Ošetřující  lékař  musí  pacientovi  vysvětlit,  že  během  několika  minut  po  podání  injekce  přípravku 
Copaxone  se  může  objevit  některá  z následujících  reakcí: vazodilatace  (zarudnutí),  tlak  na  hrudi, 
dušnost, palpitace nebo tachykardie (viz bod 4.8). Většina z těchto příznaků je krátkodobá a spontánně 
vymizí bez následků. Pokud se objeví závažný nežádoucí účinek, pacient musí ihned přerušit léčbu 
přípravkem Copaxone a vyhledat lékaře nebo první pomoc. Podle uvážení lékaře může být zahájena 
symptomatická léčba.  
Není známo, že by některá skupina pacientů byla více ohrožena výskytem těchto nežádoucích účinků. 
Přesto  je  třeba  zvýšené  opatrnosti  při  podávání  přípravku  Copaxone  pacientům  s kardiologickými 
problémy v anamnéze. Tito pacienti musí být během léčby pravidelně sledováni.  
Křeče a/nebo anafylaktoidní nebo alergické reakce byly hlášeny vzácně. Vzácně se mohou objevit 
těžké hypersenzitivní reakce (např. bronchospasmus, anafylaxe nebo kopřivka). Pokud jsou reakce 
závažné, musí být zahájena odpovídající léčba a podávání přípravku Copaxone musí být přerušeno.  
Reaktivní protilátky proti glatiramer-acetátu byly detekovány v séru pacientů během denní opakované 
léčby přípravkem  Copaxone.  Maximální  hladiny  byly  dosaženy  po  průměrném  trvání  léčby  3-měsíce, potom poklesly a ustálily se na hladině mírně zvýšené oproti původním hodnotám.  
 3/10  
Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer-acetátu byly neutralizující nebo že by jejich 
tvorba ovlivňovala klinickou účinnost přípravku Copaxone.  
U pacientů s poruchou funkce ledvin musí být během léčby přípravkem Copaxone sledovány renální 
funkce.  Přestože  u  pacientů  nebyla  prokázána  glomerulární  depozice  imunokomplexů,  nelze  tuto 
možnost vyloučit.  
Byly pozorovány vzácné případy těžkého poškození jater (včetně hepatitidy se žloutenkou, selhání 
jater a v ojedinělých případech transplantace  jater). K poškození jater došlo několik dní až let po 
zahájení  léčby  přípravkem  Copaxone. Většina  případů  závažného  poškození  jater  odezněla  po 
přerušení léčby. V některých případech se tyto reakce vyskytly za přítomnosti nadměrné konzumace 
alkoholu, existujícího nebo dříve se vyskytujícího poškození jater a s použitím dalších potenciálně 
hepatotoxických léků. Pacienti mají být pravidelně sledováni z hlediska známek poškození jater a mají 
být poučeni, aby v případě příznaků poškození jater okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. V případě 
klinicky těžkého poškození jater je potřeba zvážit ukončení používání přípravku Copaxone.  
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Interakce přípravku Copaxone s jinými léčivými přípravky nebyly hodnoceny.  
Pozorování z existujících klinických studií a zkušenosti po uvedení přípravku na trh nenaznačují žádné 
významné  interakce  přípravku  Copaxone  s terapiemi  běžně  užívanými  pacienty  s RS,  včetně 
současného užívání kortikosteroidů po dobu až 28 dnů.  
Studie in  vitro naznačují, že glatiramer-acetát je  v krvi vysoce vázán na plazmatické proteiny, není 
však  vytěsňován  ani  nevytěsňuje  z vazby   fenytoin   nebo   karbamazepin.  Protože  však  existuje 
teoretická  možnost,  že  přípravek  Copaxone  může  ovlivňovat  distribuci  látek,  které  se  vážou  na 
plazmatické bílkoviny, musí být souběžné použití těchto léčivých přípravků pečlivě monitorováno.  
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíStudie na zvířatech neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). 
Současné údaje o těhotných ženách nenaznačují malformační nebo feto/neonatální toxicitu přípravku 
Copaxone.   V současné  době  nejsou  dostupné  žádné  relevantní  epidemiologické  údaje.  Jako 
preventivní  opatření  je  preferováno  vyvarovat  se  použití  přípravku  Copaxone  během  těhotenství, 
pokud přínos pro matku nepřeváží riziko pro plod.  
KojeníFyzikálně-chemické vlastnosti a nízká perorální absorpce naznačují, že expozice novorozenců/kojenců 
glatiramer-acetátu  prostřednictvím  lidského  mateřského  mléka  je  zanedbatelná. Neintervenční 
retrospektivní  studie  u  60  kojených  dětí  matek  vystavených  glatiramer-acetátu  ve srovnání  s  kojenými  dětmi  matek,  které  nebyly  vystaveny  žádné léčbě onemocnění modifikujícími  léčivy a 
omezená postmarketingová data u lidí neprokázaly žádné negativní účinky glatiramer-acetátu.   
Copaxone může být užíván během kojení.   
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Nebyly provedeny žádné studie sledující účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje.  
4.8. Nežádoucí účinky 
 Ve  všech  klinických  studiích s přípravkem  Copaxone byly  nejčastěji  pozorovanými  nežádoucími 
účinky  reakce  v místě  vpichu  injekce  a  byly  hlášeny  u  většiny  pacientů  užívajících  Copaxone. 
V kontrolovaných studiích byl podíl pacientů, kteří zaznamenali tyto reakce nejméně jednou, vyšší u 
pacientů  léčených  přípravkem  Copaxone (70  %)  oproti pacientům  užívajícím placebo  (37  %). 
 4/10  
Nejčastěji hlášenými reakcemi v místě vpichu byly v klinických studiích a ze zkušeností po uvedení 
přípravku na trh erytém, bolest, zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět, hypersenzitivita a vzácné výskyty 
lipoatrofie a kožní nekrózy.  
Reakce spojená alespoň s jedním nebo s více následujícími příznaky byla popsána jako bezprostřední 
postinjekční reakce: vazodilatace (návaly horka), bolest na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie 
(viz  bod  4.4).  Tato  reakce  se  může  objevit  během  několika  minut  po  podání  injekce  přípravku 
Copaxone. Alespoň jedna složka bezprostřední postinjekční reakce byla hlášena nejméně jednou u 
31 % pacientů užívajících Copaxone oproti 13 % pacientů užívajících placebo.  
Nežádoucí účinky zjištěné na základě klinických studií a zkušeností po uvedení na trh jsou  uvedeny 
v následující tabulce. Data z klinických studií byla odvozena ze čtyř pivotních, dvojitě zaslepených, 
placebem  kontrolovaných  klinických  studií  s celkem  512  pacienty  léčenými glatiramer-acetátem 
v dávce 20 mg/den a  509 pacienty užívajícími placebo po dobu až 36 měsíců. Tři studie týkající se 
relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) zahrnovaly celkem 269 pacientů léčených glatiramer-
acetátem v dávce 20 mg/den a 271 pacientů užívajících placebo po dobu až 35 měsíců. Čtvrtá studie u 
pacientů, u nichž se objevila první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje 
klinicky potvrzené RS, zahrnovala 243 pacientů léčených glatiramer-acetátem v dávce 20 mg/den a 
238 pacientů užívajících placebo po dobu až 36 měsíců.  
Třída 
orgánového 
systému 
Velmi časté 
(≥ 1/10)Časté (≥ až < 1/10) 
Méně časté  
(≥ 1/1 000 až 
< 1/100)Vzácné 
(≥ 000 až 
< 1/1000) 
Není 
známo  
(zdostupných 
údajů nelze 
určit) 
Infekce a 
infestace 
Infekce, 
chřipka 
Bronchitida,gastroenteritida, 
herpes simplex, 
otitis media, 
rhinitida, zubní 
absces, vaginální 
kandidóza* 
Absces, 
celulitida, 
furunkl, herpes 
zoster,pyelonefritida   
Novotvary 
benigní, maligní 
a blíže neurčené(zahrnující cysty 
a polypy) 
 Benigní novotvar 
kůže, novotvar 
Rakovina kůže   
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému  Lymfadenopatie* Leukocytóza, 
leukopenie, 
splenomegalie, 
trombocytopenie, 
abnormální 
morfologie 
lymfocytů   
Poruchy 
imunitního 
systému 
 Hypersenzitivita   Endokrinní 
poruchy 
  Struma, 
hypertyreóza 
  
Poruchymetabolismu a 
výživy 
 Anorexie, 
zvýšení tělesné 
hmotnosti* 
Intolerance 
alkoholu, dna, 
hyperlipidemie,zvýšená hladina 
sodíku v krvi, 
snížená hladina 
sérového feritinu   
 5/10  
Psychiatrické 
poruchy 
Úzkost*, 
depreseNervozita Neobvyklé sny, 
stav zmatenosti,euforická nálada, 
halucinace, 
hostilita, mánie, 
poruchy 
osobnosti, 
sebevražedné 
pokusy   
Poruchy 
nervového 
systému 
Bolest hlavy,  Dysgeusie,hypertonus, 
migréna, poruchy 
řeči, synkopa, 
tremor* 
Syndrom 
karpálního 
tunelu, 
kognitivní 
poruchy,konvulze, 
dysgrafie, 
dyslexie, 
dystonie, 
motorická 
dysfunkce, 
myoklonus, 
neuritida, 
nervosvalová 
blokáda 
nystagmus, 
paralýza, obrna 
lýtkového nervu, 
stupor, porucha 
zorného pole   
Poruchy oka  Diplopie, 
poruchy oka* 
Katarakta,korneální léze, 
suché oko, 
krvácení do oka, 
ptóza očního 
víčka, mydriáza, 
atrofie optického 
nervu   
Poruchy ucha a 
labyrintu 
 Poruchy ucha   Srdeční poruchy  Palpitace*, 
tachykardie* 
Extrasystoly,sinusová 
bradykardie, 
paroxysmální 
tachykardie   
Cévní poruchy Vazodilatace*  Varixy   
Respirační,hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
Dušnost* Kašel, senná 
rýma 
Apnoe, epistaxe,hyperventilace, 
laryngospazmus, 
plicní poruchy, 
pocit dušení   
Gastrointestinální 
poruchy  
Nauzea* Anorektálníporucha, zácpa, 
zubní kazy, 
dyspepsie, 
dysfagie, 
inkontinence 
stolice, zvracení* 
Zánět střeva, 
střevní polypy, 
enterokolitida,eruktace, jícnový 
vřed, 
periodontitida, 
rektální krvácení,   
 6/10  
zvětšení slinné 
žlázy 
Poruchy jater a 
žlučových cest 
 Abnormálníjaterní funkční 
testy 
Cholelitiáza, 
hepatomegalie 
Toxická 
hepatitida,poškození 
jater 
Selhání 
jater# 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáněVyrážka* Ekchymóza, 
nadměrné 
pocení*, svědění,poruchy kůže*, 
kopřivka 
Angioedém, 
kontaktní 
dermatitida, 
erythemanodosum, kožní 
uzlíky   
Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáněArtralgie, 
bolest zad* 
Bolest šíje Arthritida,burzitida, bolest 
v boku, svalová 
atrofie, 
osteoartritida    
Poruchy ledvin a 
močových cest 
 Nucení na 
močení,polakisurie, 
retence moči 
Hematurie, 
nefrolitiáza, 
poruchy 
močových cest,abnormality 
moči   
Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu 
  Zduření prsu,erektilní 
dysfunkce, 
výhřez 
pánevních 
orgánů, 
priapismus, 
prostatické 
obtíže, 
abnormální stěr z 
děložního čípku, 
poruchy varlat, 
vaginální 
krvácení, 
vulvovaginální 
poruchy   
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace 
Astenie,bolest na 
hrudi*, reakce 
v místě 
injekce*§, 
bolest* 
Zimnice*, otok 
obličeje*, atrofie 
v místě injekce♣,lokální reakce*, 
periferní edém, 
edém, horečka 
Cysta, příznaky 
kocoviny, 
hypotermie, 
bezprostřednípostinjekční 
reakce, zánět, 
nekróza v místě 
injekce, poruchy 
sliznic   
Poranění, otravy 
a procedurální 
komplikace  Postvakcinační 
syndrom    
*Více než o 2 %  (> 2/100) vyšší incidence ve skupině léčené přípravkem Copaxone oproti skupině 
užívající placebo. Nežádoucí účinky bez symbolu * reprezentují rozdíl menší nebo rovný 2 %. 
§ Pojem „reakce v místě injekce“ (různého druhu) zahrnuje všechny nežádoucí účinky v místě injekce 
s výjimkou atrofie místa injekce a nekrózy místa injekce, které jsou v tabulce uvedeny zvlášť. 
♣ Zahrnuje pojmy, které se vztahují k lokalizované lipoatrofii v místech injekcí. 
 7/10  
#Bylo hlášeno několik případů transplantace jater.  
Ve čtvrté studii zmíněné výše následovala po placebem kontrolovaném období otevřená fáze léčby 
(viz  bod 5.1). Nebyly  zaznamenány  žádné  změny  ve  známém  profilu  rizika  přípravku  Copaxone 
během sledovaného období otevřené fáze až po dobu 5 let.  
Následující  hlášení  nežádoucích  účinků  byla  shromážděna  od  pacientů  s RS  léčených  přípravkem 
Copaxone v nekontrolovaných  klinických  studiích  a  ze  zkušeností  po  uvedení  přípravku  na  trh: 
hypersenzitivní reakce (včetně vzácného výskytu anafylaxe, ≥1/10 000 až <1/1 000).  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9. Předávkování 
 PříznakyBylo  zaznamenáno  několik  případů  předávkování  přípravkem  Copaxone  (do  dávky 300   mg 
glatiramer-acetátu). Tyto případy nebyly spojeny s jinými nežádoucími účinky než těmi, které jsou 
uvedeny v bodě 4.8.  
Léčba V případě  předávkování  musí  být  pacient  monitorován  a  musí  být  zahájena  odpovídající 
symptomatická a podpůrná léčba.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, ostatní imunostimulancia 
ATC kód: L03AX 
Mechanismus účinkuMechanismus účinku, kterým glatiramer-acetát působí u pacientů s RS, není zcela objasněn, ale může 
zahrnovat   modulaci imunitních  procesů.  Studie  na  zvířatech  a  pacientech   s RS  naznačují,  že 
glatiramer-acetát působí na imunitní buňky, včetně monocytů, dendritických buněk, a B-buněk, které 
následně modulují adaptivní funkce B- a T-buněk indukujících sekreci protizánětlivých a regulačních 
cytokinů.  Zda  je  terapeutický  účinek  zprostředkován  buněčnou  cestou, jak  je  popsáno  výše,  není 
známo, protože patofyziologie RS je známa jenom částečně.  
Klinická účinnost a bezpečnost 
RRRS:  
Celkově bylo léčeno přípravkem Copaxone 269 pacientů ve třech kontrolovaných studiích. První z 
nich byla dvouletá studie zahrnující 50 pacientů (Copaxone n = 25,  placebo  n = 25), u nichž byla 
diagnostikována relapsující, remitentní RS podle tehdy akceptovaných standardních kritérií, a u nichž 
se objevily alespoň 2 ataky neurologické dysfunkce (exacerbace)  v průběhu předchozího dvouletého 
období. Druhá studie měla stejná vstupní kritéria a zahrnovala 251 pacientů léčených po dobu až 
35 měsíců (Copaxone n = 125, placebo n = 126). Třetí, devítiměsíční studie zahrnovala 239 pacientů 
 8/10  
(Copaxone  n = 119,  placebo  n = 120),  vstupní  kritéria  byla  podobná  těm  v prvé  a  druhé  studii 
s doplňujícím požadavkem, aby pacienti vykazovali při MRI screeningu nejméně jednu gadoliniem 
zvýrazněnou lézi.  
V klinických studiích u RS pacientů, léčených přípravkem Copaxone, bylo pozorováno signifikantní 
snížení počtu relapsů ve srovnání s placebem. 
V nejrozsáhlejší kontrolované studii byla četnost relapsů snížena o 32 % z 1,98 ve skupině dostávající 
placebo na 1,34 ve skupině léčené přípravkem Copaxone.  
Dostupná jsou expoziční data z až 12letého sledování 103 pacientů léčených přípravkem Copaxone.  
Přípravek Copaxone také prokázal příznivé účinky u MRI parametrů relevantních pro relapsující-
remitentní RS ve srovnání s placebem.  
Copaxone 20 mg/ml: V kontrolované studii 9001/9001E, v níž bylo zařazeno 251 pacientů, kteří byli 
sledováni  až  35  měsíců  (včetně  zaslepené fáze rozšíření  9001E  studie  9001), bylo kumulativní 
procento pacientů, u kterých došlo k 3měsíční potvrzené progresi invalidity, 29,4 % pro placebo a 23,% pro pacienty léčené přípravkem Copaxone (p=0,199).  
Není prokázáno, že by léčba přípravkem Copaxone ovlivňovala trvání nebo závažnost relapsů.  
V současnosti nejsou k dispozici údaje o používání přípravku Copaxone u pacientů s primárně nebo 
sekundárně progresivní formou onemocnění.  
Ojedinělá klinická epizoda naznačující RS:  
U pacientů s dobře definovanou, ojedinělou, unifokální neurologickou manifestací a MRI nálezem 
silně naznačujícím RS (nejméně dvě cerebrální léze o průměru nad 6 mm na T2-váženém MRI) byla 
provedena  placebem  kontrolovaná  studie  zahrnující  481  pacientů  (Copaxone  n = 243,  placebo 
n = 238). Bylo nutné  vyloučit  jakoukoli  jinou  chorobu,  která  by  mohla  lépe  vysvětlit  známky  a 
příznaky  pacienta  než  RS. Po  placebem  kontrolovaném období  následovala  otevřená  fáze  léčby. 
Pacienti, u kterých se buď projevovaly symptomy RS, nebo se neprojevovaly po dobu 3 let, podle 
toho, co nastalo dřív, byli přiřazeni k léčbě účinnou látkou v otevřené fázi po dodatečné období 2 let a 
nepřekračující maximální celkové trvání léčby 5 let. Z 243 náhodně vybraných pacientů, kterým byl 
na počátku přidělen Copaxone, 198 pacientů pokračovalo v otevřené fázi léčby přípravkem Copaxone. 
Z 238 náhodně vybraných pacientů, kterým bylo na počátku přiděleno placebo, přešlo 211 pacientů na 
otevřenou fázi léčby přípravkem Copaxone.  
Během placebem kontrolovaného období až tří let zpomaloval přípravek Copaxone progresi od první 
klinické příhody po klinicky prokázanou RS (CDMS) podle Poserových kritérií statisticky a klinicky 
významným  způsobem,  odpovídajícím  snížení  rizika  o  45 %  (Hazard  ratio  =  0,55;  95%  interval 
spolehlivosti  [0,40;  0,77],  p  =  0,0005).  Podíl  pacientů,  kteří  konvertovali  na  CDMS  byl  43 %  u 
placebové skupiny a 25 % u skupiny s přípravkem Copaxone.  
Příznivý  účinek  léčby  přípravkem Copaxone  oproti  placebu  byl  též  demonstrován  na  dvou 
sekundárních MRI cílech, tj. počtu nových T2 lézí a objemu T2 lézí.  
Post-hoc analýzy  podskupin  byly  provedeny  u  pacientů  s rozličnými  charakteristikami  stavu  před 
léčbou, aby  byla  identifikována  populace  s vysokým  rizikem  vzniku  druhé  ataky. U  subjektů 
s nejméně jednou T1 gadoliniem zvýrazněnou lézí před zahájením léčby a 9 a více T2 lézemi,  byla 
konverze  na  CDMS  evidentní  u  50 %  subjektů  na  placebu  v porovnání  s 28 %  subjektů  léčených 
přípravkem Copaxone po dobu  2,4  roku. U subjektů s 9 a více T2 lézemi před zahájením léčby byla 
konverze  na  CDMS  evidentní  u  45 %  subjektů  na  placebu  v porovnání  s 26 %  subjektů  léčených 
přípravkem  Copaxone po  dobu  2,4  roku.  Nicméně  dopad  časné  léčby  přípravkem  Copaxone  na 
dlouhodobý vývoj choroby není znám ani u těchto vysoce rizikových podskupin, protože studie byla 
hlavně zaměřena na zhodnocení doby do druhé příhody. V každém případě lze o léčbě uvažovat pouze 
u pacientů s vysokým rizikem.  
 9/10  
Účinek prokázaný v placebem kontrolované fázi byl podpořen dlouhodobě sledovaným obdobím až po 
dobu  5 let. Období progrese od první klinické příhody do CDMS bylo prodlouženo u časné léčby 
přípravkem Copaxone ve srovnání s opožděnou léčbou, což se odrazilo v 41% snížení rizika u časné 
vs. opožděné léčby (Hazard ratio = 0,59; 95% CI [0,44; 0,80], p = 0,0005). Podíl progredujících 
případů ve skupině s později započatou léčbou byl vyšší (49,6 %) ve srovnání s těmi ze skupiny 
s časně započatou léčbou (32,9 %).  
Shodný účinek v prospěch časné léčby oproti opožděné léčbě se časem ukázal u ročního počtu lézí po 
celou dobu studie u nových T1 gadoliniem zvýrazněných lézí (sníženo o 54 %; p < 0,0001), nových Tlézí (sníženo o 42 %; p < 0,0001) a nových T1 hypointenzivních lézí (sníženo o 52 %; p < 0,0001). V 
prospěch časné léčby oproti opožděné léčbě byl pozorován také vliv jak na snížení celkového počtu 
nových T1 gadoliniem  zvýrazněných  lézí (snížen o   46   %;   p < 0,001),   objemu T1 gadoliniem 
zvýrazněných  lézí (průměrný  rozdíl -0,06   ml;   p < 0,001),   tak  i  celkového  počtu  nových  Thypointenzivních lézí (snížen o 46 %; p < 0,001), měřeno po celé období studie.  
Po  dobu  5  let  nebyly  v objemu  T1 hypointenzivních lézí ani v mozkové atrofii pozorovány značné 
rozdíly mezi kohortami skupin s časně započatou léčbou a později započatou léčbou. Nicméně analýza 
mozkové atrofie při poslední pozorované hodnotě (při upravené expozici léčbě) ukázala snížení ve 
prospěch časné léčby glatirameri acetatem (průměrný rozdíl procentní změny v objemu  mozku  byl 
0,28 %, p = 0,0209).  
5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
 Farmakokinetické studie u pacientů nebyly provedeny. Údaje získané in vitro a omezená data získaná 
u zdravých dobrovolníků ukazují, že při subkutánním podání glatiramer-acetátu je léčivá látka snadno 
absorbována a že velká část dávky je rychle degradována na menší fragmenty již v podkožní tkáni.  
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Neklinické  údaje,  získané  na  základě konvenčních studií  bezpečnosti,  toxicity  po  opakovaném 
podávání,  genotoxicity,  hodnocení  kancerogenního  potenciálu  a  reprodukční  toxicity,  neodhalily 
žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě informací uvedených v ostatních částech SPC. Vzhledem 
k nedostatku farmakokinetických dat u lidí nelze hranici expozice mezi humánní a animální populací 
stanovit.  
Ukládání imunokomplexů v ledvinných glomerulech bylo hlášeno u malého počtu potkanů a opic 
léčených po dobu alespoň 6 měsíců. Ve dvouleté studii u potkanů nebylo ukládání imunokomplexů do 
ledvinných glomerulů pozorováno.  
Po   aplikaci   senzibilizovaným  zvířatům  (morčatům  nebo  myším)  byla  zaznamenána  anafylaxe. 
Význam tohoto zjištění pro člověka není znám.  
Toxicita v místě vpichu injekce byla často zaznamenána po opakované aplikaci u zvířat.  
U potkanů byla pozorována lehká ale statisticky významná redukce přírůstku tělesné hmotnosti u 
potomků, kteří se narodili matkám léčeným během těhotenství a laktace subkutánními dávkami ≥ mg/kg/den (2,83-násobek maximální doporučené denní dávky pro dospělého člověka o hmotnosti kg na základě mg/m2) v porovnání s kontrolou. Žádný další významný vliv na růst a chování potomků 
nebyl pozorován.  
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1. Seznam pomocných látek  
Mannitol 
Voda pro injekci 
6.2. Inkompatibility 
 10/10   
Z důvodu  absence  studií  kompatibility  nesmí  být tento  léčivý přípravek mísen  s jinými  léčivými 
přípravky.  
6.3. Doba použitelnosti  
roky  
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte předplněné injekční stříkačky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. 
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). 
Chraňte před mrazem. 
Jestliže předplněné injekční stříkačky nemohou být uchovávány v chladničce, mohou být jedenkrát 
uchovány při teplotě 15 °C – 25 °C, po dobu až jednoho měsíce. 
Jestliže nebyly předplněné injekční stříkačky s přípravkem Copaxone použity a jsou stále v původním 
obalu, musí být po této jednoměsíční lhůtě vráceny k uchovávání do chladničky (2 °C – 8 °C).  
6.5. Druh obalu a obsah balení  
Předplněná injekční stříkačka, obsahující přípravek Copaxone 20 mg/ml, injekční roztok, se skládá z 
1ml válce z bezbarvého skla třídy I se vsazenou jehlou, polypropylenovým (případně polystyrenovým) 
pístem, pryžovou zátkou a krytem jehly.  
Jedna předplněná injekční stříkačka je zabalena zvlášť v PVC blistru.  
Přípravek Copaxone  20  mg/ml  je  dostupný  v  baleních  obsahujících  7,  28  nebo  30  předplněných 
injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku nebo v multipacku obsahujícím 90 (3 balení 
po 30) předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci   
Pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován 
v souladu s místními požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o, Praha, Česká republika   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA  
59/481/06-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 29. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 9.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
27. 
1. 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna předplněná injekční stříkačka (1 ml) obsahuje glatirameri acetas 20 mg, odpovídající 18 mg 
glatirameru .