Atarax

Příznaky zjištěné po značném předávkování jsou spojeny zejména s nadměrným anticholinergním
účinkem, útlumem nebo paradoxní stimulací CNS. Patří mezi ně nauzea, zvracení, tachykardie,
pyrexie, ospalost, narušený reflex zornic, třes, zmatenost a halucinace. Může následovat porucha
vědomí, respirační deprese, křeče, hypotenze nebo srdeční arytmie, včetně bradykardie. Mohou vést
až k prohlubujícímu se kómatu a kardiorespiračnímu kolapsu.
Je třeba soustavně sledovat základní životní funkce, monitorovat EKG a zajistit dostatečný přívod
kyslíku. Ve sledování srdeční činnosti a krevního tlaku je třeba pokračovat tak dlouho, dokud není
pacient po dobu 24 hodin bez příznaků. U pacientů se změnami mentálního stavu je třeba
kontrolovat, zda nedošlo k současnému požití jiných léků nebo alkoholu, a v případě potřeby jim
podat kyslík, naloxon, glukózu a thiamin.

Je-li třeba podat látku s vazopresorickým působením, podejte norepinefrin (noradrenalin) nebo
metaraminol. Epinefrin (adrenalin) nesmí být podáván.

Emetika nemají být podána u pacientů s obluzeným vědomím nebo křečemi kvůli riziku aspirace.
Může být proveden výplach žaludku po předchozí endotracheální intubaci. Po výplachu může být
v žaludku ponecháno aktivní uhlí, avšak nejsou dostatečná data podporující účinnost tohoto opatření.
Hemodialýza a hemoperfuze má diskutabilní účinek. Specifické antidotum není k dispozici.

Údaje z literatury uvádějí, že v případě závažných, život ohrožujících anticholinergních účinků,
nereagujících na jinou léčbu, může být užitečná terapeutická dávka fysostigminu. Fysostigmin by
neměl být používán k pouhému udržení pacienta při vědomí. Při současném požití cyklických
antidepresiv může použití fysostigminu vyvolat záchvaty a neodvratnou zástavu srdce. Fysostigmin
rovněž nepodávejte pacientům s poruchami srdečního vedení.