Lamivudin teva

Těhotenství
Studie s lamivudinem na zvířatech ukázaly na vzestup raných embryonálních úmrtí u králíků, nikoli však
u potkanů
Více než 1 000 dostupných výstupů z registru užívání antiretrovirotik v těhotenství Pregnancy Registrytrimestru u těhotných žen nenaznačují žádný malformační účinek a účinek na plod/novorozence. U méně
než 1 % těchto žen byla léčena infekce HBV, u většiny byla léčena infekce HIV vyššími dávkami a další
současnou léčbou. Lamivudin Teva lze v těhotenství podávat, pokud je to klinicky indikováno.

U pacientek, které jsou léčeny lamivudinem a následně otěhotní, by se mělo uvažovat o možnosti
vzniku rekurentní hepatitidy při ukončení léčby lamivudinem.

Kojení
Na základě výsledků pozorování u více než 200 párů matek s dítětem léčených pro infekci virem HIV
bylo zjištěno, že sérové koncentrace lamivudinu u dětí kojených matkami, které se léčily pro infekci virem
HIV, jsou velmi nízké na neměřitelné hodnoty v době, kdy kojené děti dosahují 24 týdnů věku. Celkové množství lamivudinu,
které se vstřebá u kojených dětí, je velmi nízké, a proto je pravděpodobné, že toto množství lamivudinu
má suboptimální antivirové účinky. Infekce hepatitidou B u matky není kontraindikací pro kojení, pokud
je u novorozence při porodu adekvátně provedena prevence nákazy infekční hepatitidou B. Nejsou důkazy
o tom, že by nízká koncentrace lamivudinu v mateřském mléce vedla ke vzniku nežádoucích reakcí
u kojených dětí. Proto je možné uvažovat o kojení dětí matkami, které jsou pro hepatitidu B léčeny
lamivudinem, a vzít přitom v úvahu, jaké jsou výhody kojení pro dítě a jaké výhody přináší podávání
lamivudinu kojící matce. V případě, že dojde k přenosu viru HBV z matky na dítě i přes adekvátní
profylaxi, mělo by se zvážit přerušení kojení, aby se u dítěte snížilo riziko vzniku mutací viru HBV, které
by vedly k rezistenci viru vůči lamivudinu.

Fertilita
Reprodukční studie u zvířat neprokázaly žádný vliv na fertilitu u samců ani samic
Mitochondriální dysfunkce
In vitro i in vivo bylo prokázáno, že nukleosidové a nukleotidové analogy způsobují různý stupeň
mitochondriálního poškození. Existují hlášení mitochondriální dysfunkce u kojenců vystavených in utero
a/nebo postnatálně působení analogů nukleosidů.