Tevagrastim 
PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Tevagrastim 30 MIU/0,5 ml injekční/infuzní roztok 
Tevagrastim 48 MIU/0,8 ml injekční/infuzní roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Tevagrastim 30 MIU/0,5 ml injekční/infuzní roztok
Jeden ml injekčního/infuzního roztoku obsahuje filgrastimum 60 miliónů mezinárodních jednotek 
[MIU]  
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje filgrastimum v množství 30 MIU 0,5 ml injekčního/infuzního roztoku.  
 
Tevagrastim 48 MIU/0,8 ml injekční/infuzní roztok
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje filgrastimum v množství 48 MIU v 0,8 ml injekčního/infuzního roztoku. 
 
Filgrastim vyroben pomocí r-DNA technologie na Escherichia coli  
Pomocná látka se známým účinkem 
Jeden ml roztoku obsahuje 50 mg sorbitolu. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Injekční/infuzní roztok. 
 
Čirý bezbarvý roztok. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Tevagrastim je určen ke zkrácení doby trvání neutropenie a snížení výskytu febrilní neutropenie u 
pacientů léčených zavedenou cytotoxickou chemoterapií pro maligní nádorové onemocnění výjimkou chronické myeloidní leukemie a myelodysplastických syndromůneutropenie u pacientů léčených myeloablativní terapií následovanou transplantací kostní dřeně, kteří 
jsou považováni za zvýšeně ohrožené těžkou prolongovanou neutropenií. 
 
Bezpečnost a účinnost filgrastimu jsou obdobné jak u dospělých, tak i u dětí, léčených cytotoxickou 
chemoterapií.  
 
Tevagrastim je indikován k mobilizaci periferních kmenových blood progenitor cells - PBPC 
Dlouhodobé podávání Tevagrastimu je indikováno ke zvýšení počtu neutrofilů a snížení četnosti 
výskytu a délky trvání infekčních komplikací u dospělých pacientů nebo dětí s těžkou vrozenou 
≤ 0,5 x 109/l a těžké nebo opakované infekce v anamnéze. 
 
Tevagrastim je určen k léčbě přetrvávající neutropenie pokročilou formou HIV infekce, aby se omezilo riziko bakteriálních infekcí tam, kde nejsou vhodné 
další možnosti léčby neutropenie.  
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Léčba filgrastimem by měla probíhat pouze ve spolupráci s hematologickým a onkologickým 
pracovištěm pouze na těch pracovištích, která mají k dispozici nezbytné diagnostické vybavení. Mobilizace a 
aferéza by se měla provádět ve spolupráci s onkologicko-hematologickými pracovištěm, které má 
dostatečnou zkušenost s touto léčbou a které je schopno správně monitorovat krvetvorné kmenové 
 
Zavedená cytotoxická chemoterapie 
 
Dávkování 
Doporučené dávkování filgrastimu je 0,5 MIU nejdříve 24 hodin po cytotoxické chemoterapii. V randomizovaných klinických hodnoceních byl 
přípravek podáván subkutánně v dávce 23 MIU  
Denní podávání filgrastimu by mělo pokračovat až do doby, než je překonána nejnižší očekávaná 
hranice počtu se, že po zavedené chemoterapii solidních nádorů, lymfomů a lymfoidních leukemií, bude léčba podle 
těchto kritérií trvat až 14 dní. Léčba po indukční a konsolidační terapii akutní myeloidní leukemie 
může být podstatně delší, cytotoxické terapie.  
 
U pacientů, kteří jsou léčeni cytotoxickou chemoterapií, bývá pozorován typický přechodný vzestup 
počtu neutrofilů 1 až 2 dny po zahájení léčby filgrastimem. K dosažení trvalé odpovědi na léčbu však 
nesmí být podávání filgrastimu ukončeno dříve, než je překonána očekávaná nejnižší hranice počtu 
neutrofilů filgrastimem před očekávaným nejnižším poklesem počtu  
Způsob podání 
Filgrastim lze podávat denně subkutánní injekcí nebo naředěný v 5% infuzním roztoku glukózy ve 
formě denní 30minutové intravenózní infuze subkutánní cesta podání. Studie jednorázového podání naznačuje, že intravenózní podání může zkrátit 
dobu trvání účinku. Klinický význam tohoto zjištění pro opakované podávání není znám. Volba cesty 
podání závisí na individuálních klinických okolnostech. 
 
Pacienti léčení myeloablativní terapií a následnou transplantací kostní dřeně  
 
Dávkování 
Doporučená úvodní dávka filgrastimu je 1,0 MIU První dávka filgrastimu se smí podat nejdříve 24 hodin po cytotoxické chemoterapii a ne dříve než 
24 hodin od infuze kostní dřeně.  
 
Jakmile byla překročena nejnižší hranice počtu titrována podle počtu neutrofilů, jak je uvedeno v následující tabulce:  
Počet neutrofilů Úprava dávky filgrastimu
> 1,0 x 109/l 3 po sobě následující dny  Snížit na 0,5 MIU Poté, jestliže ANC zůstane > 1,0 x 109/l po 
dobu dalších 3 po sobě následujících dní  
Ukončit léčbu filgrastimem 
Jestliže ANC poklesne pod < 1,0 x 109/l v průběhu léčby, dávkování filgrastimu by se mělo 
zvyšovat podle výše uvedeného postupu 
ANC = absolutní počet neutrofilů 
 
Způsob podání 
Filgrastim lze podávat ve formě 30minutové nebo 24hodinové intravenózní infuze nebo jako 
kontinuální 24hodinovou subkutánní infuzi. Filgrastim je nutné naředit ve 20 ml 5% infuzního roztoku 
glukózy  
Mobilizace PBPC u pacientů léčených myelosupresivní nebo myeloablativní terapií s následnou 
autologní transplantací PBPC 
 
Dávkování 
Doporučená dávka filgrastimu pro mobilizaci PBPC v monoterapii je 1,0 MIU až 7 po sobě následujících dní. Časový rozvrh leukaferézy: jedna nebo dvě leukaferézy provedené 5. 
a 6. dne obvykle postačují. Za určitých okolností může být nezbytná ještě další leukaferéza. 
Dávkování filgrastimu je třeba dodržovat až do poslední leukaferézy.  
 
Doporučená dávka filgrastimu k mobilizaci PBPC po myelosupresivní chemoterapii je 0,5 MIU 
poklesu být provedena v době, kdy se ANC pohybuje v rozmezí od < 0,5 x 109/l do > 5,0 x 109/l. Pacientům, 
kteří nebyli léčeni extenzívní chemoterapií, stačí často jediná leukaferéza. V ostatních případech je 
doporučována další leukaferéza.  
 
Způsob podání 
Filgrastim k mobilizaci PBPC, pokud se používá samostatně: 
Filgrastim lze podávat ve formě 24hodinové subkutánní kontinuální infuze nebo subkutánní injekce. 
Na infuze je nutné filgrastim naředit ve 20 ml 5% infuzního roztoku glukózy  
Filgrastim k mobilizaci PBPC po myelosupresivní chemoterapii: 
Filgrastim má být podáván subkutánní injekcí. 
 
Mobilizace PBPC u normálních dárců před alogenní transplantací PBPC  
 
Dávkování 
Zdravým dárcům má být filgrastim podáván kvůli mobilizaci PBPC v dávce 1,0 MIU po dobu 4 až 5 po sobě následujících dní. Leukaferéza má být zahájena 5. den a může pokračovat do 
6. dne, aby bylo možné odebrat 4 x 106 buněk CD34+ /kg tělesné hmotnosti příjemce.  
 
Způsob podání
Filgrastim má být podáván subkutánní injekcí. 
 
Pacienti s těžkou chronickou neutropenií  
Dávkování 
Vrozená Doporučená zahajovací dávka je 1,2 MIU 
Idiopatická nebo cyklická neutropenie
Doporučená zahajovací dávka je 0,5 MIU  
Úprava dávky 
Filgrastim se podává denně podkožní injekcí až do té doby, než je dosažen a udržen počet neutrofilů 
vyšší než 1,5 x 109/l. Po dosažení odpovědi by měla být stanovena minimální účinná dávka, která by 
tento počet udržovala. K udržení přiměřeného počtu neutrofilů je zapotřebí dlouhodobé podávání 
přípravku. Po jednom až dvou týdnech léčby lze úvodní dávku zdvojnásobit nebo snížit na polovinu 
v závislosti na odpovědi pacienta. V dalším období může být dávka individuálně upravena každé 1-týdny, aby byl průměrný počet neutrofilů v rozmezí 1,5 x 109/l a 10 x 109/l. Při léčbě pacientů 
s těžkými infekcemi lze uvažovat i o rychlejším zvyšování dávky. 97 % pacientů, u kterých byla v 
klinických hodnoceních zaznamenána odpověď, vykazovalo kompletní odpověď při dávkách 
≤2,4 MIU  
Způsob podání 
Vrozená, idiopatická nebo cyklická neutropenie: 
 
Filgrastim má být podáván subkutánní injekcí. 
 
Pacienti s HIV infekcí  
 
Dávkování 
Dosažení reverze neutropenie 
Doporučená úvodní dávka filgrastimu je 0,1 MIU dávky 0,4 MIU > 2,0 x 109/ldosáhli reverze neutropenie v mediánu 2 dní.  
 
U malého počtu pacientů reverze neutropenie.  
 
Udržení normálního počtu neutrofilů 
Po dosažení reverze by měla být nastavena minimální účinná dávka přípravku nezbytná k udržení 
normálního počtu neutrofilů. Dávka 30 MIU dávkování. Může být zapotřebí dávku dále upravit podle pacientova ANC tak, aby byl počet neutrofilů 
> 2,0 x 109/l. Dávky 30 MIU byly nezbytné k udržení ANC > 2,0 x 109/l při mediánu frekvence 3 dávky za týden. Pro udržení ANC 
> 2,0 x 109/l může být zapotřebí dlouhodobé podávání přípravku.  
 
Způsob podání 
Reverze neutropenie nebo udržení normálního počtu neutrofilů: 
Filgrastim má být podáván subkutánní injekcí. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Starší pacienti 
Klinických hodnocení s filgrastimem se sice zúčastnil menší počet pacientů v pokročilém věku, ale pro 
tuto skupinu pacientů nebylo provedeno žádné zvláštní klinické hodnocení a nelze tedy stanovit 
specifické doporučené dávkování. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
Farmakokinetický a farmakodynamický profil filgrastimu u pacientů s těžkým postižením funkce 
ledvin nebo jater byl v klinických hodnoceních podobný jako u normálních pacientů. V těchto 
případech není zapotřebí upravovat dávku přípravku.  
 
Použití u dětí se SCN a nádorovým onemocněním
65 % pacientů hodnocených v programu SCN bylo mladších 18 let. Účinnost léčby pro tuto věkovou 
skupinu, do které patřila většina pacientů s vrozenou zjištěny žádné rozdíly v profilech bezpečnosti u dětských pacientů, kteří byli léčeni pro SCN.  
 
Údaje získané z klinických hodnocení dětských pacientů ukazují, že bezpečnost a účinnost filgrastimu 
jsou obdobné jak u dětí, tak i dospělých léčených cytotoxickou chemoterapií.  
 
Doporučené dávkování u dětí je stejné jako u dospělých léčených myelosupresivní cytotoxickou 
chemoterapií.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Zvláštní upozornění a opatření napříč indikacemi 
Hypersenzitivita 
U pacientů léčených filgrastimem byla hlášena hypersenzitivita zahrnující anafylaktické reakce 
vyskytující se v úvodní nebo následné léčbě. U pacientů s klinicky významnou hypersenzitivitou léčbu 
Tevagrastimem trvale ukončete. Nepodávejte filgrastim pacientům s hypersenzitivitou na filgrastim 
nebo na pegfilgrastim v anamnéze. 
 
Plicní nežádoucí účinky 
Po podávání G-CSF byly hlášeny plicní nežádoucí účinky, především pak intersticiální plicní 
onemocnění. Zvýšenému riziku mohou být vystaveni pacienti s plicními infiltráty nebo pneumonií 
v nedávné anamnéze. Nástup známek plicního onemocnění, jako jsou kašel, horečka a dyspnoe, ve 
spojení s radiologickými známkami plicních infiltrátů a zhoršením plicní funkce může být předběžnou 
známkou syndromu akutní dechové tísně přerušit a podat vhodnou léčbu. 
 
Glomerulonefritida 
U pacientů léčených filgrastimem a pegfilgrastimem byla hlášena glomerulonefritida. Příhody 
glomerulonefritidy obvykle odezněly po snížení dávky nebo ukončení podávání filgrastimu nebo 
pegfilgrastimu. Doporučuje se sledovat rozbor moči. 
 
Syndrom kapilárního úniku 
Po podání G-CSF byl hlášen syndrom kapilárního úniku, který může být v případě opožděné léčby 
život ohrožující a který se vyznačuje hypotenzí, hypoalbuminemií, edémem a hemokoncentrací. 
Pacienty, u kterých se rozvinou příznaky syndromu kapilárního úniku, je třeba pečlivě sledovat a léčit 
standardní symptomatickou léčbou, která může zahrnovat nutnost intenzivní péče  
Splenomegalie a ruptura sleziny 
U pacientů a zdravých dárců byly po podání filgrastimu hlášeny zpravidla asymptomatické případy 
splenomegalie a případy ruptury sleziny. Některé případy ruptury sleziny byly fatální. Proto je nutné 
velikost sleziny důkladně sledovat sleziny je třeba brát v úvahu u dárců a/nebo pacientů, kteří si stěžují na bolest v levém nadbřišku nebo 
v horní části ramene. Bylo zjištěno, že snížení dávky filgrastimu zpomalilo nebo zastavilo progresi 
zvětšování sleziny u pacientů s těžkou chronickou neutropenií. U 3 % pacientů bylo nutné provést 
splenektomii. 
 
Růst maligních buněk 
Faktor stimulující kolonie granulocytů může v podmínkách in vitro podporovat růst myeloidních 
buněk a podobný efekt lze in vitro pozorovat také u některých nemyeloidních buněk. 
 
Myelodysplastický syndrom nebo chronická myeloidní leukemie 
Bezpečnost a účinnost podávání filgrastimu u pacientů s myelodysplastickým syndromem nebo 
chronickou myeloidní leukemií nebyly stanoveny. Filgrastim není pro použití v těchto případech 
indikován. Zvláštní opatrnosti je zapotřebí k rozlišení diagnózy blastické transformace chronické 
myeloidní leukemie od akutní myeloidní leukemie. 
 
Akutní myeloidní leukemie 
Vzhledem k omezeným údajům o bezpečnosti a účinnosti u pacientů se sekundární AML je nutné 
filgrastim podávat s opatrností. Bezpečnost a účinnost podávání filgrastimu u pacientů s de novo AML 
ve věku < 55 let s dobrými cytogenetickými parametry  
Trombocytopenie 
U pacientů dostávajících filgrastim byla hlášena trombocytopenie. Je nutné důkladně sledovat počty 
trombocytů, především během prvních několika týdnů léčby filgrastimem. V úvahu je třeba brát 
možnost dočasného přerušení podávání filgrastimu nebo snížení jeho dávky u pacientů s těžkou 
chronickou neutropenií, u nichž dojde k rozvoji trombocytopenie  
Leukocytóza 
Počet leukocytů 100 x 109/l nebo vyšší byl pozorován u méně než 5 % pacientů s nádorovým 
onemocněním, kterým byl podáván filgrastim v dávkách přesahujících 0,3 MIU/kg/den Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky, které by bylo možné přímo spojovat s tímto stupněm 
leukocytózy. Vzhledem k potenciálním rizikům souvisejícím se závažnou leukocytózou je nicméně 
nutné v pravidelných intervalech během léčby filgrastimem počet leukocytů sledovat. Pokud počet 
leukocytů po předpokládaném nejhlubším poklesu přesáhne hodnotu 50 x 109/l, je nutné léčbu 
filgrastimem ihned přerušit. V období podávání filgrastimu k mobilizaci PBPC je však nutné léčbu 
filgrastimem přerušit, případně snížit jeho dávkování, pokud počty leukocytů vystoupí na 
hodnotu > 70 x 109/l. 
 
Imunogenita 
Podobně jako u všech terapeutických proteinů může i v tomto případě dojít k imunogenitě. Míra 
tvorby protilátek proti filgrastimu je obecně nízká. Stejně jako u všech biologických přípravků se 
objevují vazebné protilátky, nicméně v současnosti nejsou spojeny s neutralizační aktivitou. 
 
Aortitida 
Aortitida byla hlášena po podání G-CSF zdravým osobám i pacientům trpícím nádorovým 
onemocněním. Mezi pozorované příznaky patřily horečka, bolest břicha, malátnost, bolest zad 
a zvýšené zánětlivé markery aortitida diagnostikována počítačovou tomografií a po vysazení G-CSF obvykle odezněla. Viz také 
bod 4.8. 
 
Zvláštní upozornění a opatření související s komorbiditami 
Zvláštní opatření u přenašečů srpkovité anemie a u pacientů se srpkovitou anemií 
 
U přenašečů srpkovité anemie a u pacientů se srpkovitou anemií používajících filgrastim byly hlášeny 
krize srpkovité anemie, které byly v některých případech fatální. Lékaři mají při předepisování 
filgrastimu u přenašečů srpkovité anemie a u pacientů se srpkovitou anemií postupovat s opatrností. 
 
Osteoporóza 
U pacientů se základním osteoporotickým onemocněním kostí, kteří jsou kontinuálně léčeni 
filgrastimem po dobu delší než 6 měsíců, může být indikováno sledování kostní denzity. 
 
Zvláštní opatření u pacientů s nádorovým onemocněním 
Filgrastim se nemá používat k navýšení dávky cytotoxické chemoterapie nad stanovené režimy 
dávkování. 
 
Riziko spojené se zvýšenými dávkami chemoterapie 
Zvláštní opatrnost je zapotřebí při léčbě pacientů vysokými dávkami chemoterapeutik, neboť nebylo 
prokázáno zlepšení výsledků léčby nádoru a intenzivnější dávky chemoterapeutik mohou vést ke 
zvýšení toxicity včetně srdečních, plicních, neurologických a dermatologických účinků informace o konkrétních použitých chemoterapeutikách naleznete v příslušném souhrnu údajů 
o přípravku 
Účinek chemoterapie na erytrocyty a trombocyty 
 
Léčba samotným filgrastimem nevylučuje rozvoj trombocytopenie a anemie v důsledku 
myelosupresivní chemoterapie. Jelikož existuje možnost vyšších dávek chemoterapeutik dávkami podle předepsaného harmonogramutrombocytopenie a anemie. Doporučuje se pravidelné sledování počtu trombocytů a hematokritu. 
Zvláštní opatrnost je nutná při podávání jednoho chemoterapeutika nebo kombinace chemoterapeutik, 
u kterých je známo, že způsobují závažnou trombocytopenii. 
 
Ukázalo se, že použití filgrastimem mobilizovaných PBPC snižuje závažnost a dobu trvání 
trombocytopenie po myelosupresivní nebo myeloablativní chemoterapii. 
 
Myelodysplastický syndrom a akutní myeloidní leukemie u pacientů s nádorovým onemocněním prsu 
a plic 
 
V podmínkách observační studie provedené po uvedení přípravku na trh u pacientů s nádorovým 
onemocněním prsu a plic bylo onemocnění myelodysplastickým syndromem myeloidní leukemií s G-CSF, pegfilgrastimu, současně s chemoterapií a/nebo radioterapií. Podobná souvislost nebyla mezi 
filgrastimem a MDS/AML pozorována. U pacientů s nádorovým onemocněním prsu a plic je však 
přesto třeba výskyt případných známek a symptomů MDS/AML sledovat. 
 
Další zvláštní upozornění 
Účinky filgrastimu u pacientů s podstatně sníženým počtem myeloidních kmenových progenitorových 
buněk nebyly dosud hodnoceny. Filgrastim působí v první řadě na prekurzory neutrofilů s cílem zvýšit 
počet neutrofilů. Odpověď u pacientů se sníženým počtem prekurzorů neutrofilů může být proto 
oslabená těch, kteří trpí nádorovou infiltrací kostní dřeně 
Cévní poruchy, včetně venookluzivní choroby a poruch bilance tekutin, byly příležitostně hlášeny 
u pacientů podstupujících chemoterapii ve vysokých dávkách následovanou transplantací. 
 
U pacientů, kterým byl podáván G-CSF po alogenní transplantaci kostní dřeně, byly zaznamenány 
případy reakce štěpu proti hostiteli  
Zvýšená hematopoetická aktivita kostní dřeně v reakci na léčbu růstovým faktorem způsobovala 
přechodné abnormality kostních skenů. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při interpretaci výsledků 
zobrazovacích vyšetření kostí. 
 
Zvláštní opatření u pacientů podstupujících mobilizaci PBPC 
Mobilizace 
Nejsou k dispozici žádná prospektivně randomizovaná srovnání dvou doporučených metod mobilizace 
pacientů. Stupeň variability mezi jednotlivými pacienty a mezi laboratorními analýzami buněk CD34+ 
znamená, že přímé srovnání mezi různými studiemi je složité. Je tedy obtížné doporučit optimální 
metodu. Při volbě metody mobilizace je nutné vzít v úvahu celkové cíle léčby u konkrétního pacienta. 
 
Předchozí expozice cytotoxickým látkám 
U pacientů, kteří nejprve podstoupili velmi extenzivní myelosupresivní léčbu, nemusí být mobilizace 
PBPC dostatečná k dosažení doporučeného minimálního výtěžku k urychlení obnovy trombocytů na stejnou úroveň. 
 
Některé cytotoxické látky vykazují toxicitu především vůči krvetvorným progenitorovým buňkám 
a mohou negativně ovlivnit jejich mobilizaci. Pokud se látky jako melfalan, karmustin a karboplatina podávají dlouhodobě před mobilizací progenitorových buněk, mohou snížit výtěžek 
mobilizace. Ukázalo se však, že podávání melfalanu, karboplatiny nebo BCNU společně 
s filgrastimem působí na mobilizaci progenitorových buněk pozitivně. Pokud se předpokládá 
transplantace PBPC, doporučuje se naplánovat proceduru mobilizace kmenových buněk do počáteční 
fáze léčby pacienta. Zvláštní pozornost je nutné věnovat počtu progenitorových buněk mobilizovaných 
u takových pacientů před podáním vysokých dávek chemoterapeutik. Pokud je výtěžek měřený podle 
výše uvedených kritérií neadekvátní, je třeba zvážit alternativní formy léčby nevyžadující podporu 
progenitorových buněk. 
 
Hodnocení výtěžku progenitorových buněk
Při hodnocení počtu progenitorových buněk získaných u pacientů léčených filgrastimem je nutné 
věnovat zvláštní pozornost metodě jejich kvantifikace. Výsledky analýzy počtu buněk CD34+ 
průtokovou cytometrií se liší v závislosti na přesnosti použité metodiky a doporučeních týkající se 
hodnot založených na studiích v jiných laboratořích je tedy nutné interpretovat s opatrností. 
 
Statistická analýza vztahu mezi počtem reinfundovaných buněk CD34+ a rychlostí obnovy trombocytů 
po vysokých dávkách chemoterapeutik naznačuje složitý, ale kontinuální vztah. 
 
Doporučení minimálního výtěžku ≥ 2,0 x 106 CD34+ buněk/kg je založeno na zveřejněných 
zkušenostech s odpovídající hematologickou obnovou. Zdá se, že výtěžek přesahující tuto minimální 
hodnotu koreluje s rychlejší obnovou, výtěžek pod touto hranicí koreluje s pomalejší obnovou. 
 
Zvláštní opatření u zdravých dárců podstupujících mobilizaci PBPC 
 
Mobilizace PBPC neposkytuje zdravým dárcům přímý klinický přínos a má se o ní uvažovat pouze 
pro případy alogenní transplantace kmenových buněk. 
 
O mobilizaci PBPC se má uvažovat pouze u dárců, kteří splňují obvyklá klinická a laboratorní kritéria 
způsobilosti k dárcovství kmenových buněk, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat 
hematologickým hodnotám a infekčním onemocněním. 
 
Bezpečnost a účinnost filgrastimu nebyly hodnoceny u zdravých dárců ve věku < 16 let nebo > 60 let. 
 
U 35 % hodnocených subjektů byla po podání filgrastimu a leukaferéze pozorována přechodná 
trombocytopenie počet trombocytů < 50 x 109/l, který byl připisován leukaferéze. 
 
Pokud je nutná více než jedna leukaferéza, je třeba věnovat zvláštní pozornost dárcům s počtem 
trombocytů < 100 x 109/l před leukaferézou. Obecně platí, že se leukaferéza nemá provádět, pokud je 
počet trombocytů < 75 x 109/l. 
 
Leukaferéza se nemá provádět u dárců, kteří užívají antikoagulancia nebo mají zjištěné poruchy 
hemostázy. 
 
Dárce, kterým byl G-CSF podáván za účelem mobilizace PBPC, je nutné sledovat, dokud se jejich 
hematologické hodnoty nevrátí do normálu. 
 
Zvláštní opatření u příjemců alogenních PBPC mobilizovaných filgrastimem 
 
Z aktuálně dostupných údajů vyplývá, že imunologické interakce mezi alogenním štěpem PBPC 
a příjemcem mohou v porovnání s transplantací kostní dřeně souviset se zvýšeným rizikem akutní 
a chronické GvHD. 
 
Zvláštní opatření u pacientů s SCN 
Filgrastim se nemá podávat pacientům s těžkou kongenitální neutropenií, u kterých se vyvine 
leukemie nebo u kterých je vývoj leukemie prokázán. 
 
Hodnoty krevního obrazu 
Vyskytly se i další změny v počtu krvinek, včetně anemie a přechodného nárůstu počtu myeloidních 
progenitorových buněk, které vyžadují důkladné sledování počtu buněk. 
 
Transformace na leukemii nebo myelodysplastický syndrom 
Zvláštní péči je při diagnostice SCN nutné věnovat jejímu odlišení od jiných poruch krvetvorby, jako 
je aplastická anemie, myelodysplazie a myeloidní leukemie. Před zahájením léčby je nutné provést 
kompletní krevní obraz s diferenciálním krevním obrazem a vyšetřením počtu trombocytů, zhodnotit 
morfologii kostní dřeně a stanovit karyotyp. 
 
V klinickém hodnocení u pacientů s SCN léčených filgrastimem byl zaznamenán malý počet případů 
pouze u pacientů s vrozenou neutropenií. MDS a leukemie představují přirozené komplikace tohoto 
onemocnění a jejich souvislost s léčbou filgrastimem je nejasná. U podskupiny přibližně 12 % 
pacientů s normálními cytogenetickými parametry na počátku léčby byly následně při běžných 
opakovaných vyšetřeních zjištěny abnormality, včetně monosomie 7. chromozomu. V současnosti 
není jasné, zda dlouhodobá léčba pacientů s SCN tyto pacienty predisponuje ke vzniku 
cytogenetických abnormalit, MDS nebo leukemické transformace. U těchto pacientů se doporučuje 
pravidelně dřeně. 
 
Další zvláštní opatření 
Je třeba vyloučit příčiny přechodné neutropenie, jako jsou virové infekce. 
 
Často se objevovala hematurie a u malého počtu pacientů byla zaznamenána proteinurie. Ke sledování 
těchto stavů je třeba pravidelně provádět rozbory moči. 
 
Bezpečnost a účinnost přípravku u novorozenců a pacientů s autoimunitní neutropenií nebyly 
stanoveny. 
 
Zvláštní opatření u pacientů s HIV infekcí 
Hodnoty krevního obrazu 
Je nutné důkladně sledovat hodnoty ANC, především během prvních několika týdnů léčby 
filgrastimem. U některých pacientů může být odpověď na úvodní dávku filgrastimu velmi rychlá 
a může vykazovat výrazný nárůst počtu neutrofilů. Během prvních 2–3 dnů podávání filgrastimu se 
doporučuje měřit hodnoty ANC denně. Poté se doporučuje ANC měřit alespoň dvakrát týdně po dobu 
prvních dvou týdnů a následně jednou týdně nebo jednou za 2 týdny během udržovací léčby. Během 
intermitentního podávání filgrastimu v dávce 30 MIU k výrazným fluktuacím hodnoty ANC. Aby bylo možné u pacienta určit nejnižší hranici hodnoty 
ANC, doporučuje se odebírat vzorky krve k měření ANC bezprostředně před podáním jakékoli 
naplánované dávky filgrastimu. 
 
Riziko spojené se zvýšenými dávkami myelosupresivních léčivých přípravků 
 
Léčba samotným filgrastimem předem nevylučuje trombocytopenii nebo anemii vyvolanou 
podáváním myelosupresivních léčivých přípravků. Důsledkem potenciálního podávání vyšších dávek 
nebo většího počtu těchto léčivých přípravků při léčbě filgrastimem může být větší riziko rozvoje 
trombocytopenie a anemie u pacienta. Doporučuje se pravidelné sledování krevního obrazu  
Infekce a malignity způsobující myelosupresi 
Neutropenie může být způsobena oportunními infekcemi infiltrujícími kostní dřeň, jako je komplex 
Mycobacterium avium, nebo malignitami, jako je lymfom. U pacientů, u nichž byla zjištěna infiltrace 
kostní dřeně infekcí nebo malignita, je nutné vedle podávání filgrastimu k léčbě neutropenie zvážit 
také vhodnou terapii k léčbě základního onemocnění. Účinky filgrastimu na neutropenii způsobenou 
infekční infiltrací kostní dřeně nebo malignitou nebyly dostatečně zhodnoceny. 
 
Všichni pacienti 
 
Sorbitol 
Tevagrastim obsahuje sorbitol. Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek současně podávaných přípravků 
s obsahem sorbitolu Pro intravenózní podání 
Pacientům s hereditární intolerancí fruktózy nesmí být tento přípravek podán, pokud to není nezbytně 
nutné. U malých dětí diagnostikována. Léčivé přípravky život ohrožující a musí být u této populace kontraindikovány, s výjimkou případů, kdy je podání 
z klinického hlediska naprosto nezbytné a nejsou dostupné žádné alternativy léčby. 
U každého pacienta musí být před podáním tohoto léčivého přípravku zjištěna podrobná anamnéza se 
zaměřením na symptomy HIF. 
 
Sodík 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název 
podaného přípravku a číslo šarže. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Bezpečnost a účinnost filgrastimu podávaného ve stejný den s myelosupresivní cytotoxickou 
chemoterapií nebyly definitivně stanoveny. Vzhledem k citlivosti rychle se dělících myeloidních 
buněk na myelosupresivní cytotoxickou chemoterapii není podání filgrastimu doporučováno 
v časovém období od 24 hodin před chemoterapií až 24 hodin po chemoterapii. Předběžné výsledky 
získané od malého počtu pacientů léčených filgrastimem současně s 5-fluorouracilem ukazují na 
možnost zhoršení neutropenie.  
 
Případné interakce s jinými hematopoetickýni růstovými faktory a cytokiny nebyly dosud v rámci 
klinických hodnocení studovány. 
 
Vzhledem k tomu, že lithium podporuje uvolňování neutrofilů, může při jeho podávání dojít k zesílení 
účinku filgrastimu. Přestože tato interakce nebyla formálně hodnocena, není k dispozici důkaz o její 
škodlivosti. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Údaje o podávání filgrastimu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na 
zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu. Zvýšený výskyt potratů byl pozorován u králíků při 
vysokých násobcích klinické expozice a za přítomnosti mateřské toxicity jsou popsány případy prokázaného transplacentárního průniku filgrastimu u těhotných žen. 
 
Podávání filgrastimu se v těhotenství nedoporučuje. 
 
Kojení
Není známo, zda se filgrastim/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené 
novorozence/děti nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti 
léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit léčbu filgrastimem. 
 
Fertilita
Filgrastim neovlivnil reprodukční schopnost ani fertilitu u samců nebo samic potkanů  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Filgrastim může mít malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Po podání filgrastimu se 
může objevit závrať  
4.8 Nežádoucí účinky 
 
a. Souhrn bezpečnostního profilu 
 
Nejzávažnější nežádoucí účinky, které se mohou během léčby filgrastimem vyskytnout, zahrnují: 
anafylaktickou reakci, závažné plicní nežádoucí příhody syndrom kapilárního úniku, těžkou splenomegalii/rupturu sleziny, transformaci na myelodysplastický 
syndrom nebo leukemii u pacientů s SCN, GvHD u pacientů podstupujících alogenní přenos kostní 
dřeně nebo transplantaci progenitorových buněk z periferní krve a krize srpkovité anemie u pacientů 
se srpkovitou anemií. 
 
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou pyrexie, muskuloskeletální bolest kostí, bolest zad, artralgii, myalgii, bolest končetin, muskuloskeletální bolest, muskuloskeletální bolest 
hrudníku, bolest šíjeonemocněním byla u 10 % pacientů muskuloskeletální bolest mírná nebo středně silná a u 3 % 
pacientů silná. 
 
b. Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
 
Údaje v níže uvedené tabulce popisují nežádoucí účinky hlášené z klinických hodnocení a ze 
spontánních hlášení. V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky prezentovány v pořadí 
s klesající závažností. 
 
Třída 
orgánových 
systémů 
MedDRA
Nežádoucí účinky 
Velmi časté 
Časté 
< 1/10Méně časté 
< 1/100Vzácné
< 1/1 000Infekce 
a infestace 
 Sepse 
Bronchitida 
Infekce horních 
cest dýchacích 
Infekce
močových cest 
  
Poruchy krve 
a lymfatického 
systému 
Trombocytopeni
e
Anemiee 
Splenomegaliea 
Pokles hladiny 
hemoglobinue
Leukocytózaa Ruptura slezinya 
Srpkovitá anemie 
s krizí
Poruchy 
imunitního 
systému 
  Hypersenzitivita
Hypersenzitivita na 
léka 
Reakce štěpu proti 
hostitelib
Anafylaktická 
reakce 
Poruchy 
metabolismu 
a výživy
 Snížená chuť 
k jídlue 
Zvýšení hladiny 
laktátdehydrogená
zy v krvi
Hyperurikemie 
Zvýšení hladiny 
kyseliny močové 
v krvi
Snížení hladiny 
glukózy v krvi 
Pseudodnaa 
artropatie,
chondrokalcinóza
Poruchy bilance 
tekutin 
Psychiatrické 
poruchy
 Insomnie   
Poruchy 
nervového 
systému 
Bolest hlavya Závrať
Hypestezie 
Parestezie 
  
Cévní poruchy  Hypertenze
Hypotenze 
Venookluzivní 
chorobad 
Syndrom 
kapilárního
únikua 
Aortitida 
Respirační, 
hrudní 
a mediastinální 
poruchy
 Hemoptýza 
Dyspnoe 
Kašela 
Orofaryngeální 
bolesta,e 
Epistaxe
Syndrom akutní 
dechové tísněa 
Respirační selhánía
Plicní edéma 
Plicní krvácení 
Intersticiální plicní
onemocněnía 
Plicní infiltrátya 
Hypoxie 
Gastrointestiná
lní poruchy 
Průjem愀ⱥ 
䈀  
Nauzeaa
Poruchy jater 
a žlučových 
cest 
 Hepatomegalie
Zvýšení hladiny 
alkalické fosfatázy 
v krvi
Zvýšení hladiny 
aspartátaminotrans
ferázy
Zvýšení hladiny 
gama-
glutamyltransferáz
y 
Poruchy kůže 
a podkožní 
tkáně 
Alopeciea Vyrážkaa
Erytém 
Makulopapulózní 
vyrážka 
Kožní 
vaskulitidaa
Sweetův 
syndrom 
neutrofilická 
dermatózaPoruchy
svalové 
a kosterní 
soustavy 
a pojivové 
tkáně 
Muskuloskeletál
ní bolestc
Svalové spazmy Osteoporóza Snížení kostní 
denzity
Exacerbace 
revmatoidní 
artritidy 
Poruchy ledvin
a močových 
cest 
 Dysurie 
Hematurie 
Proteinurie Glomerulonefriti
da 
Abnormalita
moči 
Celkové 
poruchy 
a reakce 
v místě 
aplikace 
Únavaa
Zánět sliznicea 
Pyrexie 
Bolest na hrudia 
Bolesta
Asteniea 
Malátnoste 
Periferní edéme 
Reakce v místě
 
Poranění, 
otravy 
a procedurální 
komplikace 
 Reakce na
transfuzie 
  
a Viz bod c b U pacientů po alogenní transplantaci kostní dřeně byly hlášeny GvHD a případy úmrtí c Zahrnuje bolest kostí, bolest zad, artralgii, myalgii, bolest končetin, muskuloskeletální bolest, 
muskuloskeletální bolest na hrudi, bolest šíje 
d Případy byly pozorovány po uvedení přípravku na trh u pacientů podstupujících transplantaci kostní 
dřeně nebo mobilizaci PBPC 
e Nežádoucí účinky s vyšší incidencí u pacientů léčených filgrastimem v porovnání s placebem 
a spojené s důsledky základního maligního onemocnění nebo cytotoxické chemoterapie 
 
c. Popis vybraných nežádoucích účinků 
 
Hypersenzitivita 
V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh byly v úvodní fázi léčby nebo v jejím průběhu 
hlášeny reakce hypersenzitivního typu, například anafylaxe, vyrážka, kopřivka, angioedém, dyspnoe 
a hypotenze. Celkově byla hlášení častější po intravenózním podání. V některých případech se 
příznaky znovu vyskytly po opětovném zahájení léčby, což naznačuje příčinnou souvislost. 
U pacientů, kteří zaznamenají závažnou alergickou reakci, je nutné podávání přípravku Tevagrastim 
trvale ukončit. 
 
Plicní nežádoucí příhody 
V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh byly hlášeny plicní nežádoucí příhody, včetně 
intersticiálního plicního onemocnění, plicního edému a plicních infiltrátů, v některých případech 
s následným rozvojem respiračního selhání nebo syndromu akutní dechové tísně mohou být fatální  
Splenomegalie a ruptura sleziny 
Po podání filgrastimu byly hlášeny případy splenomegalie a ruptury sleziny. Některé případy ruptury 
sleziny byly fatální  
Syndrom kapilárního úniku 
Při použití faktoru stimulujícího kolonie granulocytů byly hlášeny případy syndromu kapilárního 
úniku. Obecně se vyskytly u pacientů s pokročilým stádiem zhoubného onemocnění, se sepsí, 
pacientů, jimž je podávána vícesložková chemoterapie, nebo pacientů podstupujících aferézu bod 4.4 
Kožní vaskulitida 
U pacientů léčených filgrastimem byla hlášena kožní vaskulitida. Mechanismus vaskulitidy 
u pacientů, kterým je podáván filgrastim, není znám. Při dlouhodobé léčbě byla kožní vaskulitida 
hlášena u 2 % pacientů s SCN. 
 
Leukocytóza 
Leukocytóza trombocytopenie zaznamenána u 35 % dárců 
Sweetův syndrom 
U pacientů léčených filgrastimem byly hlášeny případy Sweetova syndromu neutrofilní dermatózy 
Pseudodna 
U pacientů s nádorovým onemocněním léčeným filgrastimem byla hlášena pseudodna artropatie, chondrokalcinóza 
GvHD 
U pacientů, kterým byl podáván G-CSF po alogenní transplantaci kostní dřeně, byly hlášeny případy 
GvHD a úmrtí 
d. Pediatrická populace 
 
Údaje získané z klinických studií u pediatrických pacientů ukazují, že bezpečnost a účinnost 
filgrastimu jsou podobné jak u dospělých, tak u dětí léčených cytotoxickou chemoterapií, což 
nenaznačuje žádné rozdíly ve farmakokinetice filgrastimu související s věkem. Jediným shodně 
hlášeným nežádoucím účinkem byla muskuloskeletální bolest, která se neliší od zkušeností u dospělé 
populace. 
 
Údaje pro další hodnocení filgrastimu u pediatrických pacientů nejsou dostatečné. 
 
e. Další zvláštní skupiny populací 
 
Starší pacienti 
U pacientů nad 65 let věku nebyly ve srovnání s mladšími dospělými podávána cytotoxická chemoterapie, pozorovány žádné celkové rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti 
a na základě klinické zkušenosti nebyly identifikovány žádné rozdíly v odpovědi mezi staršími 
a mladšími pacienty. 
 
Údaje pro hodnocení filgrastimu u starších pacientů u dalších schválených indikací filgrastimu nejsou 
dostatečné. 
 
Pediatričtí pacienti s SCN 
U pediatrických pacientů s SCN, kteří podstupovali chronickou léčbu filgrastimem, byly hlášeny 
případy snížené kostní denzity a osteoporózy. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V. 
 
4.9 Předávkování 
 
Účinky předávkování filgrastimem nebyly stanoveny. 
Ukončení léčby filgrastimem vede obvykle k poklesu cirkulujících neutrofilů o 50 % během 1 až 
dnů, jejich návrat do normy trvá 1 až 7 dnů. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Imunostimulancia, faktory stimulující kolonie, ATC kód: L03AA 
Tevagrastim je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky 
http://www.ema.europa.eu. 
 
Lidský G-CSF je glykoprotein, který reguluje tvorbu a uvolňování funkčních neutrofilů z kostní dřeně. 
Tevagrastim, obsahující rekombinantní methionyl humánní G-CSF 24 hodin významné zvýšení počtu neutrofilů v periferní krvi spolu s lehkým zvýšením monocytů. U 
některých pacientů s SCN může filgrastim také vyvolávat mírné zvýšení počtu cirkulujících eosinofilů 
a bazofilů, vzhledem k jejich počátečním hodnotám; někteří tito pacienti mohou mít eosinofilii nebo 
bazofilii již před zahájením léčby. Zvýšení počtu neutrofilů je v rozsahu doporučovaného dávkování 
závislé na dávce. Neutrofily tvořené v lidském těle po podání filgrastimu mají normální nebo 
zesílenou funkci, jak bylo prokázáno testy chemotaktických a fagocytárních funkcí. Ukončení léčby 
filgrastimem vede obvykle k poklesu cirkulujících neutrofilů o 50 % během 1 až 2 dní, jejich návrat do 
normy trvá 1 až 7 dní. 
 
Podávání filgrastimu pacientům léčených cytotoxickou chemoterapií vede k signifikantnímu poklesu 
incidence, závažnosti a doby trvání neutropenie a febrilní neutropenie. Léčba filgrastimem významně 
zkracuje dobu trvání febrilní neutropenie, užívání antibiotik a hospitalizace po chemoterapii pro akutní 
myelogenní leukemii nebo po myeloablativní léčbě s následnou transplantací kostní dřeně. Incidence 
horečky a průkazných infekcí snížena nebyla. Doba horečky se nezkrátila u pacientů podstupujících 
myeloablativní léčbu následovanou transplantací kostní dřeně.  
 
Používání filgrastimu, ať už samotného nebo po chemoterapii, mobilizuje hematopoetické kmenové 
PBPC mohou být odebrány a podávány zpět infuzí po léčbě vysokými dávkami cytotoxických 
přípravků, buď místo transplantace kostní dřeně nebo jako její doplněk. Infuze PBPC urychluje 
obnovu krvetvorby, zkracuje tím dobu, po kterou trvá riziko krvácivých komplikací a snižuje spotřebu 
transfúzí krevních destiček. 
  
U příjemců alogenních PBPC mobilizovaných filgrastimem došlo podstatně rychleji k obnově 
hematologických parametrů, což vedlo k významnému zkrácení doby neléčené obnovy počtu krevních 
destiček v porovnání s alogenní transplantací kostní dřeně.  
 
Jedna retrospektivní evropská studie hodnotící použití G-CSF po alogenní transplantaci kostní dřeně u 
pacientů s akutnímími leukemiemi ukazovala na zvýšené riziko GvHD, mortality související s léčbou 
mezinárodní studii u pacientů s akutní a chronickou myelogenní leukemií nebyl pozorován žádný vliv 
na riziko GvHD, TRM a mortalitu. Metaanalýza výsledků studií alogenních transplantací, včetně 
výsledků devíti prospektivních randomizovaných zkoušek, 8 retrospektivních studií a 1 studie případů 
a kontrol, neodhalila účinek na riziko vzniku akutní GvHD, chronické GvHD nebo na předčasnou 
mortalitu v souvislosti s léčbou. 
 
Relativni riziko Publikace Období 
provádění 
studie