Actos

V toxikologických studiích bylo po opakovaném podávání pioglitazonu myším, potkanům, psům
a opicím pravidelně pozorováno zvýšení objemu plazmy spojené s hemodilucí, anémií a reverzibilní
excentrickou hypertrofií srdce. Kromě toho bylo zjištěno zmnožení tukové tkáně a zvýšení infiltrace.
Tyto nálezy byly pozorovány u všech druhů při plazmatických koncentracích čtyřnásobných a nižších
než při dávkách léku v klinické praxi. Ve studiích na zvířatech bylo zjištěno omezení růstu plodu,
které je možno přičíst účinku pioglitazonu na snížení hyperinzulinémie u matky a zvýšení inzulínové
rezistence v těhotenství, čímž se snižuje dostupnost metabolických substrátů potřebných pro růst
plodu.

V početných in vitro a in vivo studiích zkoumajících genotoxický potenciál se tato vlastnost
u pioglitazonu nepotvrdila. U potkanů dostávajících pioglitazon až po dobu 2 let byl pozorován
zvýšený výskyt hyperplazie
Tvorba a výskyt močových kamenů s následným podrážděním a hyperplazií byla stanovena jako
mechanický základ pro pozorovanou tumorigenní odpověď potkaních samců.
24měsíční studie těchto mechanických příčin u potkaních samců prokázala, že podávání pioglitazonu
vede ke zvýšené incidenci hyperplastických změn v močovém měchýři. Okyselení dietou výskyt
nádorů významně snižovalo, avšak neeliminovalo jejich výskyt. Výskyt mikrokrystalů zhoršil
hyperplastickou odpověď, ale nebyl považován za primární příčinu hypeplastických změn. Vliv na
lidský organismus, vzhledem k tumorigenní odpovědi u potkaních samců, nelze vyloučit.

U myší obou pohlaví nebyl zaznamenán výskyt nádorů při podávání pioglitazonu. Hyperplazie
močového měchýře nebyla zjištěna u psů ani opic, kterým byl podáván pioglitazon po dobu
až 12 měsíců.

Na zvířecím modelu familiární adenomatózní polypózy thiazolidindiony ke zvýšenému výskytu nádorů v tlustém střevě. Význam tohoto nálezu není znám.

Posouzení rizika pro životní prostředí
Nepředpokládá se žádný vliv na životní prostředí způsobený klinickým použitím pioglitazonu.