Ciprinol 250 
 
Ciprofloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících 
chinolon    nebo    fluorochinolon    vyskytly závažné  nežádoucí  účinky  (viz  bod 4.8).  Léčba 
ciprofloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možnosti 
léčby a po pečlivém vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3). 
 
Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny 
Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii při léčbě závažných infekcí a infekcí, které mohou být 
způsobeny  grampozitivními  nebo  anaerobními  patogeny.  U  těchto  infekcí  musí  být  ciprofloxacin 
podáván v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky. 
 
Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)
Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože proti nim je málo účinný. 
 
Infekce pohlavních orgánů
Gonokoková uretritida,  cervicitida,  epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být 
způsobeny bakterií Neisseria gonorrhoeae rezistentní na fluorochinolony. Ciprofloxacin má být proto 
podáván k léčbě gonokokové uretritidy nebo cervicitidy, pouze pokud lze vyloučit rezistenci bakterie 
Neisseria gonorrhoeae na ciprofloxacin. 
 
Pro léčbu epididymoorchitidy  a pánevního zánětlivého onemocnění se má zvážit empirické použití 
ciprofloxacinu pouze v kombinaci s jinými vhodnými antibiotiky (např. cefalosporinem),  pokud se 
nedá vyloučit rezistence  bakterie Neisseria  gonorrhoeae na  ciprofloxacin. V případě, kdy nedojde 
ke klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu přehodnotit. 
 
Infekce močového ústrojí
Rezistence bakterie Escherichia coli - nejčastějšího patogenu způsobujícího infekce močových cest - 
na  fluorochinolony je  v rámci  Evropské  unie variabilní. Předepisujícím  lékařům  se  doporučuje 
zohlednit lokální prevalenci rezistence bakterie Escherichia coli na fluorochinolony. 
 
Očekává se, že jednorázová dávka ciprofloxacinu, která může být použita u nekomplikované cystitidy 
u žen před menopauzou, bude spojena s nižší účinností než delší trvání léčby. To je třeba brát v úvahu, 
pokud jde o zvyšující se úroveň rezistence bakterie Escherichia coli k chinolonům. 
 
Nitrobřišní infekce 
Je dostupné omezené množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních 
nitrobřišních infekcí. 
 
Cestovatelský průjem
Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních 
patogenů na ciprofloxacin v navštívených zemích. 
 
Infekce kostí a kloubů
Na základě mikrobiologických testů má být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími antibiotiky. 
 
Inhalace antraxu
Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in  vitro, experimentálními daty získanými 
ze studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu se má řídit národními 
a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené 
antraxem. 
 
Pediatrická populace
U dětí a dospívajících se užití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu 
ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo 
závažných infekcí u dětí a dospívajících. 
 
Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní 
data  získaná z  randomizované,  dvojitě  zaslepené  studie,  v  níž  byl  ciprofloxacin  užit  u  dětí 
(ciprofloxacin: n=335, průměrný věk=6,3 roky; srovnávací skupina: n=349, průměrný věk 6,2 let; 
věkový  rozsah  1  až  17  let),  prokázala  výskyt  artropatie  vztahující se  k  léčbě  ciprofloxacinem 
(rozeznané  z  kloubních  znaků  a  symptomů),  ve  dni  +  42  ze  7,2 %  a  4,6 %.  Respektive  výskyt 
artropatie  ve  vztahu  k  léčivému  přípravku  zjištěné  po  1  roce  byl  9,0 %  a  5,7 %.  Nárůst  případů 
artropatie ve vztahu k léčivu nebyl v průběhu času mezi skupinami statisticky signifikantní. Léčba by 
měla  být  zahájena  pouze  až  po  pečlivém  zvážení  poměru  zisk/riziko,  kvůli  možným  nežádoucím 
účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně. 
 
Bronchopulmonální infekce u pacientů s cystickou fibrózou
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5-17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí 
až 5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené. 
 
Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida
Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem má být zvážena, až když se nedá použít jiná léčba, 
zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření. 
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1-17 let. 
 
Další specifické závažné infekce
V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin 
použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když 
selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití. 
Použití ciprofloxacinu pro léčbu závažných specifických infekcí, jiných než je uvedeno výše, nebylo 
v klinických  zkouškách  ověřeno  a  klinické  zkušenosti  jsou  omezené.  Proto  je  potřeba  při  léčbě 
pacientů s těmito infekcemi postupovat obezřetně. 
 
Hypersenzitivita
Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně 
anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce 
objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a je potřeba zahájit adekvátní léčbu. 
 
Pohybový systém
Ciprofloxacin  se  obecně  nesmí  používat  u  pacientů  s  anamnézou  onemocnění/poškození  šlach 
souvisejících  s  léčbou  chinolony.  Ve  velmi  vzácných  případech,  po  mikrobiologickém 
zdokumentování  původce  a  vyhodnocení  poměru  přínosu/rizika,  může  být  ciprofloxacin  těmto 
 
pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání 
standardní  léčby  nebo  bakteriální  rezistence,  pokud  mikrobiologické  údaje  použití ciprofloxacinu 
potvrzují. 
 
Tendinitida a ruptura šlachy
Tendinitida  a ruptura  šlachy  (zejména,  ale  nejen  Achillovy  šlachy),  někdy bilaterální, se  mohou 
objevit již do 48 hodin od zahájení  léčby chinolony  a fluorochinolony; jejich  výskyt  byl  hlášen 
dokonce až několik  měsíců  po  ukončení  léčby.  Riziko  tendinitidy  a ruptury  šlachy  se  zvyšuje 
u starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů 
a u pacientů  léčených souběžně kortikosteroidy. Z toho  důvodu  je  třeba  se  souběžnému podávání 
kortikosteroidů vyhnout. 
Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu ciprofloxacinem ukončit 
a  zvážit jiné  možnosti léčby.  Postiženou končetinu (končetiny) je  třeba  náležitě  ošetřit (např. 
imobilizací). Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nemají používat. 
 
U pacientů s myastenií gravis musí být ciprofloxacin užíván s opatrností (viz bod 4.8). 
 
Aneurysma a disekce aorty a regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní 
Epidemiologické  studie  uvádějí  zvýšené  riziko  aneurysmatu  a  disekce  aorty,  zejména  u  starších 
pacientů, a aortální a mitrální regurgitace po podání fluorochinolonů. 
U  pacientů  léčených  fluorochinolony  byly  hlášeny  případy  aneurysmatu  a  disekce  aorty,  někdy 
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních 
chlopní (viz bod 4.8). 
Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení 
dalších  možností  léčby  u  pacientů  s výskytem  aneurysmatu aorty  v  rodinné  anamnéze  nebo 
s kongenitálním  onemocněním  srdečních  chlopní  nebo  u  pacientů,  u  nichž  byly  diagnostikovány 
preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů 
s jinými rizikovými faktory či predispozicemi; 
- jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. 
onemocnění  pojivové  tkáně,  jako  je  Marfanův  syndrom  nebo  Ehlersův-Danlosův  syndrom, 
Turnerův syndrom, Behçetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida nebo dále 
- k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo 
obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo dále 
- k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida). 
Riziko  aneurysmatu  a  disekce  aorty  a  její  ruptury  může  být  zvýšené  také  u  pacientů,  kteří  jsou 
souběžně léčeni systémovými kortikosteroidy. 
 
V případě náhlé bolesti v oblasti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně 
vyhledali lékaře na pohotovosti. 
Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo 
zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc. 
 
Fotosenzitivita
Bylo  prokázáno,  že  ciprofloxacin  způsobuje  fotosenzitivní  reakce.  Pacienti  užívající  ciprofloxacin 
musí  být  informováni  o  tom,  že  se  během  léčby  nesmí  vystavovat  přímému  slunečnímu  nebo 
UV záření (viz bod 4.8). 
 
Poruchy zraku
Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního 
lékaře. 
 
Centrální nervový systém
Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako jiné chinolony spouští záchvaty, nebo snižují křečový práh. 
Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří 
mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba 
ciprofloxacinem  přerušit  (viz  bod  4.8).  Již  po  prvním  užití  ciprofloxacinu  se  mohou  vyskytnout 
 
psychiatrické reakce. Ve vzácných případech mohou deprese nebo psychózy vést až k sebevražedným 
představám/myšlenkám, které mohou vyvrcholit pokusem o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždou. 
V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem přerušit. 
 
Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva 
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové 
faktory  hlášeny  velmi  vzácně případy  dlouhotrvajících  (měsíce  nebo  roky), zneschopňujících 
a potenciálně  ireverzibilních  závažných  nežádoucích  účinků  léčiva  postihujících  různé, někdy 
vícečetné tělesné  systémy  (muskuloskeletální,  nervový,  psychiatrický  a senzorický).  Léčba 
ciprofloxacinem  má  být  okamžitě  ukončena  při  prvních  známkách  nebo  příznacích  jakéhokoli 
závažného nežádoucího účinku a pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim 
přípravek předepsal. 
 
Periferní neuropatie
U pacientů  léčených  chinolony  a  fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické  nebo 
senzomotorické polyneuropatie, vedoucí  k parestezii,  hypestezii,  dysestezii  nebo  slabosti. Pacienti 
léčení ciprofloxacinem, mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře, 
pokud  se  u  nich  vyskytnou symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo 
slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8). 
 
Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Ciprinol, u pacientů se známými 
rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.: 
- vrozený prodloužený QT interval 
- souběžné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval 
(např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika) 
- nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie) 
- onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie) 
Starší  pacienti  a  ženy  mohou  být  více  náchylní  k  prodloužení  QT  následkem  medikace.  Proto  je 
zapotřebí opatrnosti, jestliže jsou fluorochinolony, včetně ciprofloxacinu, používány u těchto skupin 
pacientů (viz body 4.2, 4.5, 4.8 a 4.9). 
 
Dysglykemie
Stejně  jako  u  všech  chinolonů  byly  hlášeny  poruchy  glykemie  zahrnující  hypoglykemii  a 
hyperglykemii (viz  bod  4.8),  obvykle  u  pacientů  s diabetem mellitem, kteří  jsou  souběžně  léčeni 
perorálním  hypoglykemikem   (např.  glibenklamidem)  nebo  inzulinem.  Byly  hlášeny  případy 
hypoglykemického  kómatu.  U  pacientů  s  diabetem  mellitem  se  doporučuje  pečlivé  sledování 
glykemie. 
 
Gastrointestinální systém
Výskyt těžkého nebo dlouho trvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i několik 
týdnů po ukončení léčby) může indikovat kolitidu, která se vyvinula následkem užívání antibiotik 
(život  ohrožující  s  možnými  fatálními  následky),  vyžadující  okamžitou  léčbu  (viz  bod  4.8). 
V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba. 
V této situaci jsou antiperistaltické léky kontraindikovány. 
 
Ledviny a močové cesty
V  souvislosti  s  užíváním  ciprofloxacinu  byla  hlášena  krystalurie  (viz  bod  4.8).  Pacienti  užívající 
ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči. 
 
Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že je ciprofloxacin vylučován nezměněn ve značné míře renální cestou, u pacientů 
s poruchou  funkce  ledvin je  zapotřebí  upravit  dávkování  tak,  jak  je  popsáno  v  bodě  4.2,  aby  se 
předešlo nárůstu nežádoucích účinků, zapříčiněnému kumulací ciprofloxacinu. 
 
Játra a žlučové cesty 
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožující selhání 
jater  (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například anorexie, 
žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu přerušit. 
 
Deficit glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy
U   pacientů  s  deficitem  glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy  byla  v  souvislosti  s  ciprofloxacinem 
zaznamenána hemolytická reakce. Proto by těmto pacientům neměl být ciprofloxacin podáván, pokud 
potenciální  přínos  nepřeváží  možné  riziko.  V  takovém  případě  musí  být  pečlivě  monitorován 
potenciální výskyt hemolýzy. 
 
Rezistence
V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem mohou být izolovány bakterie, které projevují 
rezistenci na ciprofloxacin, s nebo bez klinicky zjevné superinfekce. Při prodloužené době léčby, při 
nozokomiálních  infekcích,  a  to  zejména  u  infekcí  způsobených  kmeny Staphylococcus a 
Pseudomonas, zde může být konkrétní riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin. 
 
Cytochrom PCiprofloxacin inhibuje izoenzym CYP450 1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci 
souběžně podávaných  látek  metabolizovaných  tímto  enzymem  (např.  theofylinu,  klozapinu, 
olanzapinu,  ropinirolu,  tizanidinu,  duloxetinu,  agomelatinu). Souběžné podávání  ciprofloxacinu  a 
tizanidinu je kontraindikováno. Z tohoto důvodu musí být u pacientů užívajících tyto látky souběžně 
s ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné 
stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5). 
 
Methotrexát
Souběžné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Interakce s testy
In  vitro aktivita  ciprofloxacinu  proti Mycobacterium  tuberculosis by mohla mít za následek chybné 
negativní výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří souběžně užívají ciprofloxacin. 
 
Ciprinol obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“.