Dexmedetomidine teva
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Současné podávání dexmedetomidinu s anestetiky, sedativy, hypnotiky a opioidy pravděpodobně
povede k zesílení účinků, včetně účinku sedativního, anestetického a kardiorespiračního. Specifické
studie potvrdily zvýšené účinky u izofluranu, propofolu, alfentanilu a midazolamu.
Nebyly prokázány žádné farmakokinetické interakce mezi dexmedetomidinem a izofluranem,
propofolem, alfentanilem a midazolamem. Avšak vzhledem k možným farmakodynamickým
interakcím při současném podávání s dexmedetomidinem bude možná nutné snížit dávkování
dexmedetomidinu nebo doprovodného anestetika, sedativa, hypnotika nebo opioidu.
Na inkubovaných lidských jaterních mikrosomech byly studovány inhibice CYP enzymů, včetně
CYP2B6, dexmedetomidinem. In vitro studie naznačují, že interakční potenciál in vivo mezi
dexmedetomidinem a látkami s dominantním CYP2B6 metabolizmem existuje.
Indukce dexmedetomidinu in vitro byla sledována na CYP1A2, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9 a
CYP3A4, indukci in vivo nelze vyloučit. Klinický význam je neznámý.
Možnost zvýšených hypotenzních a bradykardických účinků by se měla zvažovat u pacientů, kteří
dostávají jiné léčivé přípravky, jež tyto účinky vyvolávají, např. betablokátory, i když dodatečné
účinky ve studii interakcí s esmololem byly mírné.
