Sp. Zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU   
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Abuxar 80 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tableta obsahuje 80 mg febuxostatu.   
Pomocná látka se známým účinkem: 
Jedna tableta obsahuje 74,6 mg laktózy.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Potahovaná tableta (tableta).  
Světle žluté až žluté, podlouhlé, bikonvexní potahované tablety s označením "80" na jedné straně, 
hladké na straně druhé. Délka tablety je přibližně 17,2 mm, šířka 6,2 mm.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1. Terapeutické indikace 
 Léčba chronické hyperurikémie u stavů, kdy již došlo k vytvoření urátových depozit (včetně 
anamnézy nebo přítomnosti dnavých tofů a/nebo dnavé artritidy).  
Abuxar je indikován u dospělých pacientů.  
4.2. Dávkování a způsob podání 
 DávkováníDoporučená perorální dávka přípravku Abuxar je 80 mg jednou denně nezávisle na jídle. Pokud je 
hladina kyseliny močové v séru po 2 až 4 týdnech vyšší než 6 mg/dl (357 mikromolů/l), může být 
zváženo podání přípravku Abuxar 120 mg jednou denně.  
Přípravek Abuxar účinkuje dostatečně rychle, aby umožnil opakované testování hladiny kyseliny 
močové v séru po dvou týdnech. Terapeutickým cílem je snížit a udržet hladinu kyseliny močové v 
séru pod 6 mg/dl (357 mikromolů/l).  
Doporučuje se profylaxe dnavých záchvatů po dobu minimálně 6 měsíců (viz bod 4.4).  
Starší pacientiU starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování (viz bod 5.2).   
Porucha funkce ledvinÚčinnost a bezpečnost nebyla plně hodnocena u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu <30 ml/min, viz bod 5.2). 
U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava 
dávkování.  
Porucha funkce jaterÚčinnost a bezpečnost febuxostatu nebyla hodnocena u pacientů s těžkou poruchou funkce jater 
(Child-Pugh skóre C). 
Doporučené dávkování u pacientů s mírnou poruchou funkce jater je 80 mg. U pacientů se středně 
těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené informace.  
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost febuxostatu u dětí mladších 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupná žádná 
data.  
Způsob podání Perorální podáníAbuxar se užívá ústy a lze ho užívat s jídlem nebo bez jídla.  
4.3. Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 (viz 
také bod 4.8).  
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Kardiovaskulární poruchyU pacientů s existujícím závažným kardiovaskulárním onemocněním (např. infarktem  myokardu, 
cévní mozkovou příhodou nebo nestabilní anginou pectoris) byly  u febuxostatu  v porovnání 
s alupurinolem  v průběhu vývoje přípravku a v jedné poregistrační studii (CARES) pozorovány vysoké 
počty fatálních kardiovaskulárních příhod.  
Nicméně,  v  následující  poregistrační  studii  (FAST)  byl  febuxostat  non-inferiorní  v  incidenci 
fatálních a 
nefatálních kardiovaskulárních příhod v porovnání s alopurinolem. 
Léčba této skupiny pacientů má být vedena s opatrností a pacienti mají být pravidelně monitorováni. 
Další informace ohledně kardiovaskulární bezpečnosti febuxostatu viz body 4.8 a 5.1.  
Léková alergie / hypersenzitivitaPo uvedení přípravku na trh byla shromážděna hlášení vzácně vyskytujících se závažných 
alergických/hypersenzitivních  reakcí  včetně  život  ohrožujícího  Stevens-Johnsonova  syndromu, 
toxické epidermální nekrolýzy a akutních anafylaktických reakcí / šoku. Tyto reakce nastaly ve 
většině případů během prvního měsíce léčby febuxostatem. Někteří, ale ne všichni pacienti, hlásili i 
ledvinové poškození a/nebo předchozí přecitlivělost na allopurinol. V některých případech byly 
závažné hypersenzitivní reakce, včetně polékových reakcí s eozinofilií a systémovými příznaky 
(DRESS), spojeny s horečkou, hematologickou, ledvinovou nebo jaterní účastí. 
Pacienti by měli být upozorněni na známky a příznaky alergických / hypersenzitivních reakcí a pro 
tyto příznaky pečlivě sledováni (viz bod 4.8). Pokud se objeví závažné alergické / hypersenzitivní 
reakce, včetně Stevens-Johnsonova syndromu, měla by být léčba febuxostatem ihned ukončena, 
jelikož brzké ukončení léčby je spojováno s lepší prognózou. Pokud se u pacienta objeví alergické / 
hypersenzitivní reakce včetně Stevens-Johnsonova syndromu a akutní anafylaktické reakce / šoku, 
léčba febuxostatem u tohoto pacienta nesmí být nikdy obnovena.   
Akutní záchvaty dny (dnavý záchvat)Léčba febuxostatem by neměla být zahájena, dokud akutní záchvat dny úplně neodezněl. Během 
zahájení léčby se mohou objevit záchvaty dny v důsledku změny hladin kyseliny močové v séru, 
která je způsobena mobilizací kyseliny močové z tkáňových depozit (viz body 4.8 a 5.1). Při zahájení 
léčby  febuxostatem  je  doporučena  profylaxe  záchvatů  dny  nesteroidními  antiflogistiky  nebo 
kolchicinem pod dobu minimálně šesti měsíců (viz bod 4.2). 
Pokud se objeví záchvat dny během léčby febuxostatem, neměla by být léčba přerušena. Záchvat 
dny by měl být léčen současně v závislosti na individuálním stavu pacienta. Kontinuální léčba 
febuxostatem snižuje frekvenci a intenzitu záchvatů dny.  
Depozita xanthinuU pacientů, u kterých je výrazně zvýšená rychlost tvorby urátů (např. maligní onemocnění a jeho 
léčba, Lesch-Nyhanův syndrom), by se mohla absolutní koncentrace xanthinu v moči ve vzácných 
případech  dostatečně  zvýšit,  aby  umožnila  jeho  ukládání v  močovém traktu. Protože  u těchto 
pacientů není žádná zkušenost s febuxostatem, není zde jeho použití doporučeno.  
Merkaptopurin / azathioprinUžívání   febuxostatu   není   doporučeno   u   pacientů,   kteří   jsou   současně   léčeni 
merkaptopurinem/azathioprinem, protože inhibice xanthin-oxidázy febuxostatem může způsobit 
zvýšení plazmatické koncentrace merkaptopurinu/azathioprinu, které může vést k závažné toxicitě.  
Pokud se nelze současnému užívání vyhnout, doporučuje se snížit dávky 
merkaptopurinu/azathioprinu na 20 % nebo méně původně předepsané dávky, aby se předešlo 
možným hematologickým účinkům (viz body 4.5 a 5.3).  
Pacienti  musí  být  pečlivě  sledováni  a  následně  dávky merkaptopurinu/azathioprinu  musí  být 
upraveny na základě vyhodnocení terapeutické odpovědi a nástupu možných toxických účinků.  
Pacienti po orgánové transplantaciVzhledem k chybějícím zkušenostem u pacientů po orgánové transplantaci není febuxostat u těchto 
skupin pacientů doporučen (viz bod 5.1).  
TheofylinU zdravých subjektů neukázalo současné podávání febuxostatu 80 mg a theofylinu  400 mg  v 
jednorázové  dávce žádné farmakokinetické interakce (viz bod 4.5). Febuxostat 80 mg se může 
používat u pacientů, kteří jsou současně léčeni theofylinem bez rizika zvýšení plazmatické hladiny 
theofylinu. 
Údaje pro febuxostat 120 mg nejsou k dispozici.  
Poruchy jaterVe fázi 3 kombinovaných klinických studií byly u pacientů léčených febuxostatem pozorovány 
mírné abnormality funkce jater (5,0%). Před zahájením léčby febuxostatem a periodicky poté je 
podle klinického stavu doporučeno pravidelné provádění jaterních testů (viz bod 5.1).  
Poruchy štítné žlázyU  pacientů  léčených  dlouhodobě  febuxostatem (5,5%)  bylo  v  dlouhodobých  otevřených 
prodloužených studiích pozorováno zvýšení hladin TSH (>5,5 μIU/ml). U pacientů se změnou 
funkce štítné žlázy je při léčbě febuxostatem doporučována opatrnost (viz bod 5.1).  
Přípravek Abuxar obsahuje laktózuPacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy 
nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.  
Přípravek Abuxar obsahuje sodíkTento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Merkaptopurin / azathioprinNa základě mechanismu účinku febuxostatu na inhibici XO není současné použití doporučeno. 
Inhibice XO febuxostatem může vyvolat zvýšení plazmatických koncentrací těchto léčiv, což by 
vedlo k myelotoxicitě.  
V  případě  současného  podávání  s  febuxostatem,  musí  být  dávka  merkaptopurinu/azathioprinu 
snížena na 20 % nebo méně původně předepsané dávky (viz body 4.4 a 5.3). 
Přiměřenost  navržené  úpravy  dávky,  která  byla  založena  na  modelové  a  simulační  analýze 
z preklinických  dat  u  potkanů,  byla  potvrzena  výsledky  klinických  studií  interakcí  lék-lék  u 
zdravých  dobrovolníků,  kteří  dostávali  azathioprin  100  mg  samostatně  a  sníženou  dávku 
azathioprinu (25 mg) v kombinaci s febuxostatem (40 nebo 120 mg).  
Interakční studie u febuxostatu a jiné cytotoxické chemoterapie nebyly provedeny. Nejsou k dispozici 
údaje týkající se bezpečnosti febuxostatu během jiné cytotoxické léčby.  
Rosiglitazon / CYP2C8 substrátyFebuxostat se ukázal být slabým inhibitorem CYP2C8 in vitro. Ve studii na zdravých subjektech 
nemělo současné podání denní dávky 120 mg febuxostatu se 4 mg rosiglitazonu v jednorázové 
perorální  dávce  žádný  vliv  na  farmakokinetiku  rosiglitazonu  ani  jeho  metabolitu  N-desmetyl 
rosiglitazonu,  což  značí,  že  febuxostat  není in  vivo inhibitorem  enzymu  CYP2C8.  Proto  se 
předpokládá,  že  současné  podávání  febuxostatu  s  roziglitazonem  či  jinými  CYP2C8  substráty 
nevyžaduje žádnou úpravu dávkování těchto látek.  
TheofylinNa zdravých subjektech byla provedena interakční studie s febuxostatem, která hodnotila, zda může 
inhibice XO vyvolat zvýšení hladiny theofylinu v oběhu, stejně, jako je hlášeno u jiných inhibitorů 
XO. Výsledky studie ukázaly, že současné podání denní dávky febuxostatu 80 mg s theofylinem 
400 mg v jednorázové dávce nemá žádný vliv na farmakokinetiku ani na bezpečnost theofylinu. 
Proto není nutná zvláštní opatrnost při současném podání febuxostatu 80 mg a theofylinu. Údaje 
pro febuxostat 120 mg nejsou k dispozici.  
Naproxen a další inhibitory glukuronidaceMetabolismus febuxostatu závisí na uridinglukuronosyltransferázových (UGT) enzymech. Léčivé 
přípravky, které inhibují glukuronidaci, jako jsou nesteroidní antiflogistika a probenecid, by mohly 
teoreticky ovlivnit eliminaci febuxostatu. U zdravých subjektů bylo současné užívání febuxostatu a 
naproxenu v dávce 250 mg dvakrát denně spojeno se zvýšením expozice febuxostatu (Cmax 28%, AUC 
41% a t1/2 26%). V klinických studiích nesouviselo užívání naproxenu nebo dalších nesteroidních 
antiflogistik/Cox-2 inhibitorů s žádným klinicky významným zvýšením nežádoucích účinků. 
Febuxostat může být současně podáván s naproxenem bez nutnosti jakékoli úpravy dávky febuxostatu 
nebo naproxenu.  
Induktory glukuronidaceSilné  induktory  UGT  enzymů  mohou  vést  ke  zvýšenému  metabolismu  a  snížené  účinnosti 
febuxostatu. 1 až 2 týdny po zahájení léčby silným induktorem glukuronidace je tudíž doporučeno 
sledování hladiny kyseliny močové v séru. Naopak ukončení léčby induktorem může vést ke zvýšení 
plazmatických hladin febuxostatu.   
Kolchicin / indometacin / hydrochlorothiazid / warfarinFebuxostat může být současně podáván s kolchicinem nebo indometacinem bez nutnosti úpravy 
dávky febuxostatu nebo současně podávané účinné látky.  
Při podávání febuxostatu s hydrochlorothiazidem není nutná žádná úprava dávkování.  
Není  nutná  úprava  dávkování  současně  podávaného  warfarinu.  U  zdravých  jedinců  nemělo 
souběžné podávání febuxostatu (80 mg nebo 120 mg jednou denně) s warfarinem žádný vliv na 
farmakokinetiku warfarinu. Při současném podávání warfarinu s febuxostatem nebyl ovlivněn INR 
ani aktivita faktoru VII.  
Desipramin / CYP2D6 substrátyBylo prokázáno, že febuxostat je in vitro slabý inhibitor CYP2D6. Ve studii u zdravých 
dobrovolníků vyvolalo 120 mg febuxostatu podávaného jednou denně průměrné 22% zvýšení 
AUC desipraminu, substrátu CYP2D6, což ukazuje na možný slabý inhibiční účinek febuxostatu 
na  enzym CYP2D6 in vivo. Proto se neočekává, že současné podávání febuxostatu s jinými 
CYP2D6 substráty bude vyžadovat jakoukoli úpravu dávkování těchto látek.  
AntacidaBylo prokázáno, že současné užití antacida obsahujícího hydroxid hořečnatý a hlinitý prodlužuje 
absorpci febuxostatu (přibližně 1 hodina) a vyvolává 32% snížení Cmax, ale nebyla pozorována žádná 
významná změna AUC. Febuxostat může být tudíž užíván bez ohledu na užívání antacida.  
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíÚdaje u velmi omezeného počtu těhotenství neprokázaly žádné nežádoucí účinky febuxostatu na 
těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Studie na zvířatech neukazují přímé ani nepřímé 
nežádoucí účinky s ohledem na březost, vývoj embrya/plodu nebo porod (viz bod 5.3). Potenciální 
riziko pro člověka není známo. Febuxostat by neměl být užíván během těhotenství.  
KojeníNení  známo,  zda  se  febuxostat  vylučuje  do  mateřského  mléka.  Studie  na  zvířatech  prokázaly 
vylučování této léčivé látky do mateřského mléka a poruchu vývoje kojených mláďat. Riziko pro 
kojené dítě není možné vyloučit. Febuxostat by neměl být užíván během kojení.  
FertilitaReprodukční studie s dávkou až 48 mg/kg/den provedené na zvířatech neukázaly žádné na dávce 
závislé nežádoucí účinky na fertilitu (viz bod 5.3). Účinek febuxostatu na fertilitu u lidí není znám.  
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Po užití febuxostatu byly hlášeny somnolence, závratě, parestézie a rozmazané vidění. 
Pacienti by měli být opatrní před řízením vozidel, obsluhou strojů nebo při provádění nebezpečných 
aktivit, dokud si neověří, že febuxostat neovlivňuje nežádoucím způsobem jejich výkonnost.  
4.8. Nežádoucí účinky 
 Souhrn bezpečnostního profiluMezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v klinických studiích (4 072 subjektů léčených nejméně 
jednou dávkou od 10 mg do 300 mg), poregistračních studiích bezpečnosti (studie FAST: subjektů léčených nejméně jednou dávkou od 80 mg do 120 mg) a po uvedení přípravku na trh patří  
dnavé záchvaty, abnormality funkce jater, průjem, nauzea, bolest hlavy, závrať, dušnost, vyrážka, 
svědění, artralgie, myalgie, bolest končetin, edém a únava. Tyto nežádoucí účinky byly převážně 
mírné nebo střední intenzity. Po uvedení přípravku na trh se objevily vzácné závažné hypersenzitivní 
reakce na febuxostat, z nichž některé byly spojovány se systémovými příznaky, a vzácné příhody 
náhlé srdeční smrti.  
Souhrn nežádoucích účinků v tabulceČasté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100) a vzácné (≥1/10 000 až <1/1000) 
nežádoucí účinky objevující se u pacientů léčených febuxostatem jsou uvedeny níže.  
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.  
Tabulka 1: Nežádoucí účinky související s léčbou v kombinovaných dlouhotrvajících rozšířených 
klinických studiích fáze 3, poregistračních studiích bezpečnosti a po uvedení přípravku na trh  
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinkyPoruchy krve a lymfatického 
systémuVzácné Pancytopenie, trombocytopenie,agranulocytóza*, anemie#  
Poruchy imunitního systému Vzácné Anafylaktické reakce*, léková 
hypersenzitivita* 
Endokrinní poruchy Méně časté Zvýšení hladiny TSH v krvi,hypotyreóza# 
Poruchy oka Méně časté Rozmazané viděníVzácné Okluze retinální arterie #Poruchy metabolismu a výživy Časté*** Dnavé záchvatyMéně časté Diabetes mellitus, hyperlipidemie,snížení chuti k jídlu, zvýšení 
tělesné hmotnosti 
Vzácné Snížení tělesné hmotnosti, zvýšení 
chuti k jídlu,anorexie 
Psychiatrické poruchy Méně časté Snížení libida, nespavostVzácné Nervozita, zhoršení nálady#, 
poruchy spánku#Poruchy nervového systému Časté Bolest hlavy, závraťMéně časté Parestézie, hemiparéza,somnolence, letargie#, změny 
chuti, hypestézie, hyposmie 
Vzácné Ageuzie#, pocit pálení#Poruchy ucha a labyrintu Méně časté Tinitus 
Vzácné Vertigo#Srdeční poruchy Méně časté Síňové fibrilace, palpitace,abnormální EKG, arytmie# 
Vzácné Náhlá srdeční smrt*Cévní poruchy Méně časté Hypertenze, návaly, návaly horkaVzácné Cirkulační kolaps#Poruchy respiračního systému Časté Dušnost Méně časté Bronchitida, infekce horních cestdýchacích, infekce dolních cest 
dýchacích#, kašel, rýma#   
Vzácné Pneumonie# Gastrointestinální poruchy Časté Průjem**, nauzeaMéně časté Bolest břicha, bolest  nadbřišku#,břišní distenze, gastro-ezofageální 
refluxní choroba, zvracení, sucho v 
ústech,  dyspepsie, zácpa, časté 
stolice,  nadýmání, 
gastrointestinální potíže,  ulcerace 
dutiny  ústní,  otok  rtu#,  zánět 
slinivky břišní 
Vzácné Gastrointestinální perforace#, 
stomatitida#Poruchy jater a žlučových cest Časté Abnormality jaterních testů**. 
Méně časté CholelithiázaVzácné Hepatitida, žloutenka*, poškozeníjater*, cholecystitida# 
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Vyrážka (včetně různých typů 
vyrážek hlášených s nižší 
frekvencí, viz níže), pruritus 
Méně časté Dermatitida, kopřivka, změna 
barvykůže, kožní léze, petechie, 
makulární vyrážka, 
makulopapulární vyrážka, 
papulární vyrážka, hyperhidróza, 
alopecie, ekzém#, erytém, noční 
pocení#, psoriáza#, svědící 
vyrážka# 
Vzácné Toxická  epidermální  nekrolýza*,Stevens- Johnsonův  syndrom*,angioedém*,  polékové reakce   s 
eozinofilií    a    systémovými 
příznaky*, generalizovaná vyrážka 
(závažné)*,  exfoliativní  vyrážka, 
folikulární  vyrážka,  vezikulární 
vyrážka, pustulární vyrážka, 
erytematózní          vyrážka, 
morbiliformní vyrážka 
Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáněČasté Artralgie,        myalgie, bolest 
končetiny#Méně časté Artritida, bolest svalů a kostí,svalová slabost, svalový spasmus, 
svalové napětí, burzitida, otok 
kloubu#, bolest zad#, ztuhlost 
kosterního svalstva#, ztuhlost 
kloubů 
Vzácné Rhabdomyolýza*, syndromrotátorové manžety#, revmatická 
polymyalgie# 
Poruchy ledvin a močových 
cestMéně časté Selhání ledvin, nefrolitiáza,hematurie, polakisurie, proteinurie, 
nucení na močení, infekce  
močového traktu# 
Vzácné Tubulointersticiální nefritida*Poruchy reprodukčního  
systému a prsuMéně časté Erektilní dysfunkce 
Celkové poruchy a reakcev místě aplikace 
Časté Otok, únavaMéně časté Bolest na prsou, hrudní potíže,bolest#, malátnost# 
Vzácné Žízeň, pocit horka#Vyšetření Méně časté Zvýšení  hladiny  amylázy  v  krvi,snížení počtu trombocytů, snížení 
počtu bílých krvinek, snížení počtu 
lymfocytů, zvýšení kreatinu v krvi, 
zvýšení kreatininu v krvi, snížení 
hemoglobinu,   zvýšení   hladiny 
močoviny   v   krvi, zvýšení 
triglyceridů   v   krvi,   zvýšení 
cholesterolu   v   krvi,   snížení   
hematokritu, zvýšení   laktát 
dehydrogenázy v krvi, zvýšení 
draslíku v krvi, zvýšení INR# 
Vzácné Zvýšení  hladiny  glukózy  v  krvi,prodloužení  aPTT,  snížení  počtu 
červených krvinek,    zvýšení 
hladiny alkalické fosfatázy v krvi, 
zvýšení 
hladiny kreatinfosfokinázy v krvi* 
Poranění, otravy a procedurální 
komplikace
Méně časté Kontuze# 
* Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh. 
** U pacientů, kteří jsou současně léčeni kolchicinem, se v kombinovaných studiích fáze 3 častěji 
vyskytují neinfekční průjmy vyvolané léčbou a abnormální výsledky testů jaterních funkcí. 
*** Výskyt záchvatů dny v jednotlivých randomizovaných kontrolovaných studiích fáze 3 viz bod 
5.1. 
# Nežádoucí účinky zjištěné v poregistračních studiích bezpečnosti  
Popis vybraných nežádoucích účinkůPo uvedení přípravku na trh se vzácně objevily závažné hypersenzitivní reakce na febuxostat, 
včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy a anafylaktických reakcí / 
šoku.  Stevens-Johnsonův  syndrom  a  toxická  epidermální nekrolýza  jsou  charakterizovány 
progresivní kožní vyrážkou spojenou s puchýři nebo slizničními lézemi a podrážděním očí. 
Hypersenzitivní reakce na febuxostat mohou být spojené s následujícími příznaky: kožní reakce 
charakterizované infiltrovanou  makulopapulární erupcí, generalizovanou nebo exfoliativní 
vyrážkou, ale také kožními lézemi, otokem obličeje, horečkou, hematologickými abnormalitami 
jako trombocytopenie a eozinofilie a poškozením  jednoho  nebo  více orgánů  (jaterní  nebo 
ledvinové poškození včetně tubulointersticiální nefritidy) (viz bod 4.4).  
Brzy po začátku léčby a během prvních měsíců byly často pozorovány dnavé záchvaty. 
Poté se v závislosti na čase frekvence dnavých záchvatů snižuje. Doporučuje se profylaxe dnavých 
záchvatů (viz bod 4.2 a 4.4).   
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9. Předávkování 
 Pacienti s předávkováním by měli být léčeni pomocí symptomatické a podpůrné léčby.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická  skupina:  Přípravky  pro  léčbu  dny,  přípravky  inhibující  tvorbu  kyseliny 
močové. ATC kód: M04AA 
Mechanismus účinkuKyselina  močová  je  cílový  produkt  metabolismu  purinů  u  člověka  a  vytváří  se  v kaskádě 
hypoxanthin ->  xanthin -> kyselina močová. Oba kroky ve výše uvedených transformacích jsou 
katalyzovány xanthinoxidázou (XO). Febuxostat je 2-arylthiazolový derivát, který dosahuje svého 
terapeutického účinku, snížení hladiny kyseliny močové v séru, prostřednictvím selektivní inhibice 
XO. Febuxostat je silný, non-purinový selektivní inhibitor XO (NP-SIXO) s hodnotou Ki in vitro 
nižší než jeden nanomol. Bylo prokázáno, že febuxostat silně inhibuje jak oxidované tak redukované 
formy  XO.  Při  terapeutických  koncentracích febuxostat neinhibuje další enzymy účastnící se 
metabolismu purinů a pyrimidinů, jako jsou   guanindeamináza,   hypoxanthin 
guaninfosforibosyltransferáza,  orotát  fosforibosyltransferáza,  orotidin monofosfátdekarboxyláza 
nebo purin nukleosidfosforyláza.  
Klinická účinnost a bezpečnostÚčinnost febuxostatu byla prokázána ve třech pivotních studiích fáze 3 (dvě pivotní studie APEX a 
FACT  a další studie CONFIRMS popsané níže), které byly provedeny u 4101 pacientů s 
hyperurikémií a dnou. V každé pivotní studii fáze 3 prokázal febuxostat lepší schopnost snižovat a 
udržovat sérové hladiny kyseliny  močové ve srovnání  s alopurinolem. Primárním cílovým 
parametrem  účinnosti ve studiích  APEX a FACT  byl podíl  pacientů,  jejichž  hladiny  kyseliny 
močové za poslední tři měsíce byly nižší než 6,0 mg/dl (357 mikromolů/l). V další studii fáze 3 - 
CONFIRMS, jejíž výsledky byly k dispozici po prvním vydání rozhodnutí o registraci febuxostatu, 
byl primárním cílovým parametrem z hlediska účinnosti podíl pacientů, kteří měli při závěrečné 
návštěvě sérové hladiny urátů <6,0 mg/dl. Do těchto studií nebyli zařazeni pacienti s orgánovou 
transplantací (viz bod 4.2).  
Studie  APEX: Alopurinolem  a  placebem kontrolovaná studie účinnosti febuxostatu (APEX) byla 
randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicentrická, 28týdenní studie fáze 3. Bylo do ní 
randomizováno 1072  pacientů:  placebo  (n=134),  febuxostat  80  mg  jednou  denně  (n=267), 
febuxostat 120 mg jednou denně (n=269), febuxostat 240 mg jednou denně (n=134) nebo alopurinol 
(300 mg jednou denně [n=258] u pacientů s výchozí hladinou kreatininu v séru <=1,5 mg/dl nebo 
100 mg jednou denně [n=10] u pacientů s výchozí hladinou kreatininu v séru >1,5 mg/dl a <=2,mg/dl). Jako bezpečnostní hodnocená dávka bylo použito 240 mg febuxostatu (2krát vyšší než je 
doporučená nejvyšší dávka).   
Studie APEX ukázala statisticky významnou superioritu obou léčebných ramen jak febuxostat mg  jednou  denně  tak  febuxostat  120  mg  jednou  denně  versus  léčebné  rameno  s  konvenčně 
používanými dávkami alopurinolu 300 mg (n=258)/100 mg (n=10) ve snížení hladiny kyseliny 
močové v séru pod 6 mg/dl (357 mikromolů/l) (viz tabulka 2 a obrázek 1).  
Studie  FACT: Alopurinolem kontrolovaná studie s febuxostatem (FACT) byla randomizovaná, 
dvojitě zaslepená, multicentrická, 52týdenní studie fáze 3. Bylo do ní randomizováno 760 pacientů: 
febuxostat 80 mg jednou denně (n=256), febuxostat 120 mg jednou denně (n=251) nebo alopurinol 
300 mg jednou denně (n=253).  
Studie FACT prokázala statisticky významnou superioritu obou léčebných ramen jak febuxostat mg tak febuxostat 120 mg jednou denně versus léčebné rameno s konvenčně používanou dávkou 
alopurinolu  300  mg  ve  snížení  a  udržení  hladiny  kyseliny  močové  v  séru  pod  6  mg/dl  (mikromolů/l).  
Tabulka 2 shrnuje výsledky primárních cílových parametrů účinnosti:  
Tabulka 2: 
Podíl pacientů s hladinami kyseliny močové v séru <6,0 mg/dl (357 mikromol/l) Poslední tři 
měsíční návštěvy  
Studie Febuxostat 80 mg 
x denně 
Febuxostat mg 
x denněAlopurinol 
300/100 mg 
x denněAPEX 
(28 týdnů) 
48% *(n=262) 
65% * # 
(n=269) 
22% * 
(n=268) 
FACT 
(52 týdnů) 
53% * 
(n=255) 
62% * 
(n=250) 
21%(n=251) 
Kombinované 
výsledky 
51% * 
(n=517) 
63% * # 
(n=519)22% 
(n=519)  
výsledky získané od subjektů užívajících buď 100 mg jednou denně (n=10: pacienti s hladinou 
kreatininu v séru >1,5 a <=2,0 mg/dl) nebo 300 mg jednou denně (n=509) byli seskupeni pro 
analýzy. 
* p<0,001 vs alopurinol. 
# p < 0,001 vs. 80 mg.  
Schopnost febuxostatu snižovat hladiny kyseliny močové v séru byla rychlá a trvalá. Snížení hladiny 
kyseliny močové v séru pod 6,0 mg/dl (357 mikromol/l) byly zaznamenány při návštěvě ve 2. týdnu 
a udržely se během léčby. Průměrné hladiny kyseliny močové v séru v průběhu času pro každou 
léčebnou skupinu ze dvou pivotních studií fáze 3 jsou uvedeny na obrázku 1.  
Obrázek 1 Průměrné hladiny kyseliny močové v séru v kombinovaných pivotních studiích fáze      
Poznámka: 509 pacientů užívalo alopurinol v dávce 300 mg jednou denně; 10 pacientů s hladinou 
kreatininu v séru >1,5 a <2,0 mg/dl dostávalo dávku 100 mg jednou denně (10 pacientů z 268 ve 
studii  APEX).  240  mg  febuxostatu  bylo  použito  pro  hodnocení  bezpečnosti  febuxostatu  ve 
dvojnásobné dávce než je doporučená nejvyšší dávka.  
Studie CONFIRMS: Studie CONFIRMS byla randomizovaná kontrolovaná 26týdenní studie fáze 3, 
která byla provedena za účelem zhodnocení bezpečnosti a účinnosti 40 mg a 80 mg febuxostatu v 
porovnání s 300 mg nebo 200 mg alopurinolem u pacientů s dnou a hyperurikémií. Dva tisíce dvě 
stě šedesát devět (2 269) pacientů bylo randomizováno mezi febuxostat 40 mg podávaný jednou 
denně (n = 757), febuxostat 80 mg podávaný jednou denně (n = 756) nebo alopurinol 300/200 mg 
podávaný jednou denně (n = 756). Nejméně 65% pacientů mělo mírné až středně těžké poškození 
ledvin (s clearance kreatininu 30-89 ml/min. Po dobu 26 týdnů byla povinná profylaxe proti dnavým 
záchvatům. 
Podíl pacientů, kteří při závěrečné návštěvě měli sérové hladiny urátů <6,0 mg/dl (357 μmol/l), činil 
45% u 40 mg febuxostatu, 67% u 80 mg febuxostatu a 42% u 300/200 mg alopurinolu.  
Primární cílový parametr u podskupiny pacientů s poruchou funkce ledvin 
Studie  APEX  hodnotila účinnost u 40 pacientů s poruchou funkce ledvin (tj. výchozí hladina 
kreatininu v séru vyšší než 1,5 mg/dl a <= 2,0 mg/dl). U subjektů s poruchou funkce ledvin, které 
byly randomizovány do alopurinolu, byla dávka ukončena na 100 mg jednou denně. Febuxostat 
dosáhl primárního cílového parametru účinnosti u 44% (80 mg jednou denně), 45% (120 mg jednou 
denně) a 60% (240 mg jednou denně) pacientů ve srovnání s 0% ve skupině alopurinolu v dávce 
100 mg jednou denně a ve skupině placeba.  
Nevyskytly se žádné klinicky významné rozdíly v procentu snížení koncentrace kyseliny močové v 
séru u zdravých subjektů bez ohledu na jejich renální funkci (58% ve skupině s normální renální 
funkcí a 55% ve skupině se závažnou renální dysfunkcí).         
Ve studii CONFIRMS byla prospektivně definována analýza pacientů se dnou a poruchou funkce 
ledvin, která ukázala, že u pacientů se dnou a mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (65% 
studovaných  pacientů) byl  pro snížení sérových hladin urátů pod 6 mg/dl významně účinnější 
febuxostat než alopurinol 300/200 mg.  
Primární cílový parametr u podskupiny pacientů s hladinou kyseliny močové v séru ≥ 10 mg/dl 
Asi 40% pacientů (kombinace studie APEX a FACT) mělo výchozí hladinu kyseliny močové v séru 
≥10 mg/dl. V této podskupině dosáhl febuxostat primárního cílového parametru účinnosti (hladina 
kyseliny močové v séru < 6,0 mg/dl po poslední 3. návštěvě) u 41% (80 mg jednou denně), 48% 
(120  mg  jednou  denně) a 66% (240 mg jednou denně) pacientů ve srovnání s 9% ve skupině 
alopurinolu v dávce 300 mg/100 mg jednou denně a 0% ve skupině placeba.  
Ve studii CONFIRMS byl podíl pacientů s výchozí sérovou hladinou urátů >=10 mg/dl, kteří dosáhli 
primárního cílového parametru z hlediska účinnosti (sérové hladiny urátů <6,0 mg/dl při závěrečné 
návštěvě), 27% (66/249) u pacientů léčených febuxostatem 40 mg podávaným jednou denně, 49% 
(125/254) v případě febuxostatu 80 mg podávaného jednou denně a 31% (72/230) u alopurinolu 
300/200 mg podávaného jednou denně.  
Klinické výsledky: podíl pacientů vyžadujících léčbu dnavého záchvatu 
Studie APEX: Během 8týdenního období profylaxe vyžadoval léčbu dnavých záchvatů vyšší podíl 
subjektů (36%) ve skupině léčené febuxostatem 120 mg než ve skupině s febuxostatem 80 mg (28%), 
alopurinolem 300 mg (23%) nebo placebem (20%). Výskyt záchvatů se po období profylaxe zvýšil 
a postupně s časem klesal. Mezi 8. a 28. týdnem dostávalo léčbu dnavých záchvatů 46 až 55% 
subjektů.  
Během posledních 4 týdnů studie (ve 24.-28. týdnu) byly dnavé záchvaty pozorovány u 15% 
(febuxostat 80 mg, 120 mg), 14% (alopurinol 300 mg) a 20% (placebo) subjektů.  
Studie FACT: Během 8týdenního období profylaxe vyžadoval léčbu dnavých záchvatů vyšší podíl 
subjektů (36%) ve skupině léčené febuxostatem 120 mg než ve skupině léčené febuxostatem 80 mg 
(22%) nebo ve skupině léčené alopurinolem 300 mg (21%). Po 8týdenním období profylaxe se 
výskyt záchvatů zvýšil a poté postupně s časem klesal (v 8. až 52. týdnu dostávalo léčbu dnavých 
záchvatů 64% a 70% subjektů). Během posledních 4 týdnů studie  (ve  49.-52. týdnu) byly dnavé 
záchvaty pozorovány u 6-8% (febuxostat 80 mg, 120 mg) a u 11% (alopurinol 300 mg) subjektů.  
Podíl subjektů vyžadujících léčbu dnavého záchvatu (studie APEX a FACT) byl početně nižší ve 
skupinách, které dosáhly průměrné hladiny kyseliny močové v séru po výchozím stavu nižší než 6,mg/dl, 5,0 mg/dl nebo 4,0 mg/dl ve srovnání se skupinou, která dosáhla průměrné hladiny kyseliny 
močové v séru po výchozím stavu >=6,0 mg/dl během posledních 32 týdnů léčebné fáze (intervaly 
20. týden - 24. týden až 49. týden - 52. týden).  
V  průběhu  studie  CONFIRMS  činil  procentuální  podíl  pacientů  vyžadujících  léčbu  dnavých 
záchvatů (1. den až 6. měsíc) 31% ve skupině febuxostatu 80 mg a 25% ve skupině alopurinolu. 
Mezi skupinami léčenými febuxostatem 80 mg a 40 mg nebyl v podílu pacientů, kteří vyžadovali 
léčbu dnavých záchvatů, pozorován žádný rozdíl. 
Dlouhodobé otevřené rozšířené studie 
Studie  EXCEL  (C02-021):  Studie  Excel  byla  tříletá  otevřená  multicentrická  randomizovaná 
rozšířená bezpečnostní studie fáze 3, kontrolovaná alopurinolem u pacientů, kteří dokončili pivotní 
studie fáze 3 (APEX nebo FACT). Do studie bylo zařazeno celkem 1086 pacientů: febuxostatu mg podávaný jednou denně (n = 649), febuxostatu 120 mg podávaný jednou denně (n = 292) a 
alopurinol 300/100 mg podávaný jednou denně (n = 145). Přibližně 69% pacientů nevyžadovalo pro 
dosažení konečné stabilní léčby žádnou změnu v léčbě. Pacienti, kteří měli 3krát po sobě sérovou 
hladinu kyseliny močové >6,0 mg/dl, byli vyřazeni.  
Sérové hladiny urátů byly v čase zachovány (tj. 91% pacientů původně léčených febuxostatem mg  a  93% pacientů původně léčených febuxostatem  120 mg mělo v 36. měsíci sérové hladiny 
kyseliny močové <6 mg/dl).  
Tříleté údaje ukázaly snížení výskytu dnavých záchvatů s méně než 4% subjektů, kteří vyžadovali 
léčbu záchvatu (tj. více než 96% pacientů nevyžadovalo léčbu záchvatu) od 16. do 24. měsíce a od 
30. do 36. měsíce.  
U 46% pacientů na konečné stabilní léčbě 80 mg febuxostatu podávaného jednou denně a u 38% 
pacientů léčených 120 mg febuxostatu podávaného jednou denně se od základní hladiny do závěrečné 
návštěvy zcela vyřešil primární hmatný tofus.  
Studie FOCUS (TMX-01-005) byla 5letá otevřená multicentrická prodloužená studie bezpečnosti 
fáze 2 u pacientů, kteří dokončili 4 týdny s dvojitě zaslepeným dávkováním febuxostatu ve studii 
TMX-00-004. 
Do studie bylo zahrnuto 116 pacientů, kteří zpočátku dostávali febuxostat v dávce 80 mg jednou 
denně. 62% pacientů nevyžadovalo pro udržení sérové hladiny kyseliny močové <6 mg/dl žádnou 
úpravu dávky a 38% pacientů vyžadovalo úpravu až do dosažení konečné stabilní dávky.  
Podíl pacientů se sérovými hladinami urátů <6,0 mg/dl (357 μmol/l) při závěrečné návštěvě činil u 
všech dávek febuxostatu více než 80% (81-100%).  
Během klinických studií fáze 3 byly pozorovány mírné abnormality jaterních testů u pacientů 
léčených febuxostatem (5,0%). Tento výskyt byl podobný jako u alopurinolu (4,2%) (viz bod 4.4). 
Zvýšené hodnoty  TSH  (>5,5  μIU/ml)  byly  pozorovány  u  pacientů  užívajících  febuxostat 
dlouhodobě  (5,5%)  a  u  pacientů  užívajících  alopurinol  (5,8%)  v dlouhodobých  otevřených 
prodlouženích studií (viz bod 4.4).  
Dlouhodobé studie po uvedení na trhStudie CARES byla multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená non-inferioritní studie 
porovnávající  kardiovaskulární  výsledky  febuxostatu  oproti alopurinolu  u  pacientů  se  dnou  a 
anamnézou závažného kardiovaskulárního onemocnění zahrnující infarkt myokardu, hospitalizaci 
pro  nestabilní  anginu  pectoris,  koronární  nebo  cerebrální  revaskularizační  proceduru,  cévní 
mozkovou příhodu, hospitalizaci z důvodu tranzitorní ischemické ataky, periferní cévní onemocnění 
nebo diabetes mellitus se známkami mikrovaskulárního nebo makrovaskulárního onemocnění. K 
dosažení hladiny kyseliny močové v séru pod 6 mg/dl byla titrována dávka febuxostatu od 40 mg do 
80 mg (bez ohledu na renální funkce) a dávka alopurinolu byla titrována v dávkách po 100 mg od 
300 mg do 600 mg u pacientů s normální funkcí ledvin a mírnou poruchou funkce ledvin a od mg do 400 mg u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin. 
Primární cílový parametr ve studii CARES byl čas do prvního výskytu závažné nežádoucí 
kardiovaskulární příhody (MACE) zahrnující non-fatální infarkt myokardu (MI), non-fatální cévní 
mozkovou  příhodu,  kardiovaskulární  úmrtí  a  nestabilní  anginu  pectoris  s  urgentní srdeční 
revaskularizací. 
Cílové parametry (primární a sekundární) byly vyhodnoceny na základě analýzy podle původního  
léčebného záměru (ITT) a zahrnovaly všechny subjekty, které byly randomizovány a obdržely 
alespoň jednu dávku dvojitě zaslepených studovaných léčiv. 
Celkově  56,6  %  pacientů ukončilo  studii  předčasně a  45  %  pacientů  se  nedostavilo  ke  všem 
návštěvám naplánovaným ve studii. 
V souhrnu bylo sledováno 6190 pacientů, medián sledování byl 32 měsíců a medián trvání expozice 
byl 728 dní pro pacienty ve skupině febuxostatu (n = 3098) a 719 dní ve skupině alopurinolu (n = 
3092). 
Výskyt primárního cílového parametru MACE byl u febuxostatu podobný jako u alopurinolu (10,% vs. 10,4 % pacientů; poměr rizik 1,03; 95% dvoustranný opakovaný interval spolehlivosti 0,1,23). 
Při analýze jednotlivých složek MACE (sekundární ukazatel) byl výskyt kardiovaskulárního úmrtí 
vyšší u febuxostatu než alopurinolu  (4,3  % vs.  3,2  % pacientů; poměr rizik  1,34;  95% interval 
spolehlivosti 1,03– 1,73). Výskyt ostatních MACE byl podobný u skupin febuxostatu i alopurinolu, 
tj.  non-fatální  infarkt  myokardu  (3,6  %  vs.  3,8  % pacientů;  poměr  rizik  0,93;  95% interval 
spolehlivosti 0,72–1,21), non-fatální cévní mozková příhoda (2,3 % vs. 2,3 % pacientů; poměr rizik 
1,01; 95% interval spolehlivosti 0,73–1,41) a urgentní revaskularizace z důvodu nestabilní anginy 
pectoris (1,6 % vs. 1,8 % pacientů; poměr rizik 0,86; 95% interval spolehlivosti 0,59–1,26). Výskyt 
celkové mortality byl vyšší u febuxostatu než u alopurinolu (7,8 % vs. 6,4 % pacientů; poměr rizik 
1,22;  95%  interval  spolehlivosti  1,01–1,47),  což  bylo  způsobeno  především  vyšším  výskytem 
kardiovaskulárního úmrtí v této skupině (viz bod 4.4). 
Výskyty posuzované hospitalizace z důvodu srdečního selhání, hospitalizace pro arytmii 
nesouvisející s ischemií, žilní tromboembolické příhody a hospitalizace při tranzitorní ischemické 
atace byly porovnatelné pro febuxostat a alopurinol.  
Studie FAST byla prospektivní, randomizovaná, otevřená studie, se zaslepeným vyhodnocením 
cílových parametrů, porovnávající  CV (kardiovaskulární)  bezpečnostní  profil  febuxostatu  proti 
alopurinolu u pacientů s chronickou hyperurikémií (ve stavu, kdy se již objevila depozita urátů) a 
CV rizikovými faktory (např. pacienti ve věku 60 let a starší a s nejméně jedním jiným CV rizikovým 
faktorem). Před randomizací byli vhodní pacienti léčeni alopurinolem a pokud to bylo potřebné, 
byla  provedena  úprava  dávky  dle  klinického  posouzení,  doporučení  EULAR  a  schváleného 
dávkování. Na konci úvodní fáze léčby alopurinolem, pacienti s urikémií ˂ 0,36 mmol/l (˂ 6 mg/dl) 
nebo užívající maximální tolerovanou dávku nebo maximální povolenou dávku alopurinolu byli 
randomizovaní v poměru 1:1 a byli léčeni buď febuxostatem nebo alopurinolem. Primárním cílovým 
parametrem studie FAST byla doba do prvního výskytu jakékoli příhody zahrnuté v kombinovaném 
cílovém parametru Antiplatelet Trialists’ Collaborative (APTC), který zahrnoval i) hospitalizaci pro 
nefatální IM/biomarker pozitivní akutní koronární syndrom (ACS); ii) nefatální cévní mozkovou 
příhodu; iii) úmrtí v důsledku CV příhody. Primární analýza byla založena na metodě on-treatment 
(OT, per protocol).  
Celkově bylo randomizováno 6128 pacientů, 3063 na febuxostat a 3065 na alopurinol. 
V  primární OT  analýze  byl  febuxostat  v  porovnání  s  alopurinolem  non-inferiorní  v  incidenci 
primárního cílového  parametru,  který  se  objevil  u  172  pacientů  (1,72/100  pacientoroků)  na 
febuxostatu v porovnání s 241 pacienty (2,05/100 pacientoroků) na alopurinolu, s korigovaným HR 
0,85  (95%  CI:  0,70,  1,03), p˂ 0,001. OT analýza primárních cílových parametrů v podskupině 
pacientů s anamnézou IM, cévní mozkové příhody nebo ACS prokázala nevýznamný rozdíl mezi 
léčenými skupinami: ve skupině s febuxostatem bylo 65 (9,5 %) pacientů s příhodami a ve skupině 
s alopurinolem 83 (11,8 %) pacientů s příhodami; korigované HR 1,02 (95% CI: 0,74 – 1,42); 
p=0,202. 
Léčba febuxostatem nebyla spojena s vyšším výskytem CV úmrtí nebo úmrtí obecně, celkově ani 
v podskupině pacientů se základní anamnézou IM, cévní mozkové příhody nebo ACS. Celkově byl 
nižší počet úmrtí ve skupině s febuxostatem (62 CV úmrtí a 108 úmrtí obecně) než ve skupině s 
alopurinolem (82 CV úmrtí a 174 úmrtí obecně).  
Při léčbě febuxostatem došlo k vyšší redukci urikémie v porovnání s léčbou alopurinolem. 
5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
 U zdravých subjektů se maximální plazmatické koncentrace (Cmax) a křivka plochy pod křivkou 
koncentrace a času (AUC) febuxostatu zvýšily úměrně s dávkou po jednorázových a opakovaných 
dávkách 10 mg až 120 mg. U dávek mezi 120 mg a 300 mg bylo pozorováno vyšší než dávce úměrné 
zvýšení AUC u febuxostatu. Nedochází k žádné výrazné akumulaci, pokud jsou dávky 10 mg až 
240 mg podávány každých 24 hodin. Febuxostat má zdánlivý terminální eliminační poločas (t1/2) 
přibližně 5 až 8 hodin. 
Populační  farmakokinetické /  farmakodynamické  analýzy  byly provedeny  u  211  pacientů s 
hyperurikémií  a  dnou  léčených  febuxostatem  v  dávce  40  mg  až  240  mg  jednou  denně. 
Farmakokinetické  parametry  febuxostatu jsou podle odhadů z těchto analýz obecně shodné s 
parametry získanými u zdravých subjektů, což ukazuje na to, že zdravé subjekty jsou reprezentativní 
pro farmakokinetické / farmakodynamické hodnocení u populace pacientů s dnou.  
AbsorpceFebuxostat se rychle (tmax 1,0 až 1,5 h) a dobře vstřebává (minimálně 84%). Po jednorázové nebo 
opakované perorální dávce 80 a 120 mg jednou denně je Cmax asi 2,8 až 3,2 mikrogramů/ml nebo 
5,0 až 5,3 mikrogramů/ml. Absolutní biologická dostupnost tablet febuxostatu nebyla hodnocena.  
Po opakovaných perorálních dávkách 80 mg jednou denně nebo jednorázové dávce 120 mg s jídlem 
s vysokým obsahem tuků došlo ke 49% a 38% snížení Cmax a 18% a 16% snížení AUC. U testovaných 
případů však nebyla pozorována žádná klinicky významná změna v procentu snížení koncentrace 
kyseliny močové v séru (80 mg opakovaná dávka). Febuxostat může být tudíž užíván nezávisle na 
jídle.  
DistribuceZdánlivý ustálený distribuční objem (Vss/F) febuxostatu se pohybuje od 29 do 75 l po perorálních 
dávkách 10 až 300 mg. Vazba na plazmatické proteiny u febuxostatu je asi 99,2% (primárně na 
albumin) a je konstantní v koncentračním rozmezí dosaženém u dávek 80 a 120 mg. Vazba na 
plazmatické proteiny u účinných metabolitů se pohybuje od 82% do 91%.  
BiotransformaceFebuxostat    se    rozsáhle    metabolizuje    konjugací    v    enzymatickém    systému 
uridindifosfátglukuronosyltransferázy (UDPGT) a oxidací v systému cytochromu P450 (CYP). Byly 
identifikovány čtyři farmakologicky aktivní hydroxylové metabolity, z nichž tři se vyskytují v 
plasmě u člověka. In vitro studie s humánními jaterními mikrosomy ukázaly, že tyto oxidativní 
metabolity se tvořily primárně v CYP1A1, CP1A2, CYP2C8 nebo CYP2C9 systémech a febuxostat 
glukuronid se tvořil primárně v systémech UGT 1A1, 1A8 a 1A9.  
EliminaceFebuxostat se vylučuje jak játry, tak ledvinami. Po perorálním podání 14C-značeného febuxostatu v 
dávce 80 mg se asi 49% dávky objevilo v moči jako nezměněný febuxostat (3%), acylglukuronid 
účinné látky (30%), jeho známé oxidativní metabolity a jejich konjugáty (13%) a další neznámé 
metabolity (3%). Kromě vylučování do moči se asi 45% dávky objevilo ve stolici jako nezměněný 
febuxostat (12%), acyl glukuronid účinné látky (1%), jeho známé oxidativní metabolity  a jejich 
konjugáty (25%) a další neznámé metabolity (7%).  
Porucha funkce ledvinPo opakovaných dávkách 80 mg febuxostatu u pacientů s mírnou, středně těžkou nebo těžkou 
poruchou funkce ledvin se Cmax febuxostatu nezměnila v porovnání se subjekty s normální funkcí 
ledvin. Průměrná celková AUC febuxostatu se zvýšila asi 1,8krát ze 7,5 mikrogramů/h/ml ve  
skupině  s  normální  funkcí ledvin  na  13,2  mikrogramů/h/ml  ve  skupině  se  závažnou  renální 
dysfunkcí. Cmax a AUC účinných metabolitů se zvýšily až dvoj- a čtyřnásobně. U pacientů s mírnou 
až středně těžkou poruchou funkce ledvin však není nutná žádná úprava dávky.  
Porucha funkce jaterPo opakovaných dávkách 80 mg febuxostatu u pacientů s mírnou (Child-Pugh skóre A) nebo středně 
těžkou (Child-Pugh skóre B) poruchou funkce jater se Cmax a AUC febuxostatu a jeho metabolitů 
významně nezměnily ve srovnání se subjekty s normální funkcí jater. Nebyly provedeny žádné 
studie u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre C).  
VěkNevyskytly se žádné významné změny u AUC febuxostatu nebo jeho metabolitů po 
opakovaných perorálních dávkách febuxostatu u starších pacientů ve srovnání s mladšími 
zdravými subjekty.  
PohlavíPo opakovaných perorálních dávkách febuxostatu byly Cmax a AUC o 24% a 12% vyšší u žen než u 
mužů. Váhově upravené Cmax a AUC však byly podobné mezi oběma pohlavími. Není nutná žádná 
úprava dávkování podle pohlaví.  
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Účinky v neklinických studiích byly obecně pozorovány po expozicích dostatečně převyšujících 
maximální expozici u člověka. 
Farmakokinetické modelování a simulace dat potkanů naznačují, že při současném podávání s 
febuxostatem musí být klinická dávka merkaptopurinu/azathioprinu snížena na 20 % nebo méně 
původně předepsané dávky, aby se předešlo možným hematologickým účinkům (viz body 4.4 a 4.5).  
Kancerogenní, mutagenní a reprodukční potenciálU  dospělých  potkanů  bylo  zjištěno  statisticky  významné  zvýšení  výskytu  nádorů  močového 
měchýře  (papilom  z přechodných buněk a karcinom) pouze v souvislosti   s xanthinovými 
konkrementy ve skupině s vysokým dávkováním při asi 11násobné expozici u člověka. Nedošlo k 
žádnému významnému zvýšení u žádného dalšího typu nádoru u samců nebo samic myší nebo 
potkanů. Tyto nálezy jsou považovány za důsledek druhově specifického metabolismu purinů a 
složení moči a nemá význam s ohledem na klinické použití.  
Standardní série testů genotoxicity  neodhalila žádné biologicky významné genotoxické účinky 
febuxostatu.  
Bylo zjištěno, že perorální dávky febuxostatu až 48 mg/kg/den nemají žádný účinek na fertilitu a 
reprodukční schopnosti samců a samic potkanů.  
Neobjevily se žádné důkazy o poruše fertility, teratogenních účincích nebo nežádoucích účincích na 
plod  v  důsledku  užívání  febuxostatu.  Při  vysokých  dávkách  se  objevila  maternální  toxicita 
související se snížením indexu odstavení a snížením vývoje potomstva u potkanů asi při 4,3násobné 
expozici u člověka. Studie teratogenicity provedené u březích potkanů asi při 4,3násobné a u březích 
králíků asi při 13násobné expozici u člověka neodhalily žádné teratogenní účinky.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1. Seznam pomocných látek   
Jádro tablety Monohydrát laktosy 
Mikrokrystalická celulosa Magnesium-stearát  
Hyprolosa 
Sodná sůl kroskarmelosyLaktosa 
Koloidní bezvodý oxid křemičitýNatrium-lauryl-sulfát 
Potahová vrstva tablety Polyvinylalkohol (E1203) Oxid titaničitý (E171) Makrogol 3350 (E1521) 
Mastek (E553b) 
Žlutý oxid železitý (E172) 
6.2. Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3. Doba použitelnosti  
roky  
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5. Druh obalu a obsah balení  
Bílý PVC/PE/PVDC/Al blistr nebo průhledný PVC/PCTFE/Al blistr.  
Abuxar 80 mg je k dispozici v balení obsahujícím 28 potahovaných tablet.  
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Belupo lijekovi i kozmetika d.d. Ulica Danica 48000 Koprivnica Chorvatsko   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  
29/728/16-C  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 23. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 09.12.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
24. 1
1.  Jedna potahovaná tableta obsahuje 120 mg febuxostatu.   
Obsahuje laktózu.  
Podrobněji v příbalové informaci.