Sp. zn. sukls203140/2020   
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Atosiban AVMC 37,5 mg/5 ml koncentrát pro infuzní roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈ 
 Jedna injekční lahvička s 5 ml roztoku obsahuje atosibanum 37,5 mg (jako atosibani acetas). 
Jeden ml roztoku obsahuje atosibanum 7,5 mg.  
Po naředění je koncentrace atosibanum 0,75 mg/ml.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Koncentrát pro infuzní roztokČirý, bezbarvý roztok o pH 4,0 – 5,0 a osmolalitě 265-320 mosmol/kg.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Přípravek Atosiban AVMC je  indikovaný  k  oddálení  hrozícího  předčasného  porodu  u  těhotných 
dospělých žen, které splňují následující podmínky: 
- pravidelné kontrakce dělohy trvající aspoň 30 sekund a vyskytující se s frekvencí ≥ 4 za 30 minut 
- dilatace cervixu v rozmezí 1 až 3 cm (0-3 cm u nullipar) a zkrácení čípku ≥ 50 % 
- gestační věk od 24 do 33 ukončených týdnů 
- normální tepová frekvence plodu  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
Léčbu přípravkem Atosiban AVMC by měl zahájit a vést lékař se zkušenostmi s léčbou předčasného 
porodu. 
Přípravek Atosiban AVMC se podává intravenózně ve 3 po sobě následujících krocích:  
• iniciální  bolusová  dávka  (6,75  mg)  injekčního  roztoku  přípravku Atosiban AVMC 
6,75 mg/0,9 ml,  
• poté  ihned  následuje  tříhodinová  kontinuální  infuze  vysoké  dávky  (úvodní  saturační  infuze 
300 mikrogramů/min) přípravku Atosiban AVMC 37,5 mg/5 ml koncentrát pro infuzní roztok, 
• dále následovaná infuzí nižší dávky přípravku Atosiban AVMC 37,5 mg/5 ml koncentrát pro 
infuzní roztok (následná infuze 100 mikrogramů/min) s trváním až do 45 hodin.  
Trvání léčby nemá přesáhnout 48 hodin. Celková aplikovaná dávka v průběhu jednoho plného cyklu 
léčby přípravkem Atosiban AVMC by pokud možno neměla překročit 330,75 mg atosibanu. 
Intravenózní léčba aplikací iniciálního bolu přípravku Atosiban AVMC 6,75 mg/0,9 ml injekčního 
roztoku (viz Souhrn údajů o přípravku Atosiban AVMC 6,75 mg/0,9 ml injekční roztok) by měla být 
zahájená co nejdříve po stanovení diagnózy hrozícího předčasného porodu. Po aplikaci bolu pokračuje 
infuzní podání. V případě přetrvávání děložních kontrakcí během léčby přípravkem Atosiban AVMC 
je třeba zvážit možnosti alternativní léčby. 
Následující  tabulka  ukazuje  úplné  schéma  dávkování  ve  formě  bolusové  injekce  následované 
infuzemi:  
Krok Režim Rychlost infuze Dávka atosibanuIntravenózní   bolus   se   injekčněpodává v množství 0Ⰰ㤀氀 穡椀渀甀琀甀 
Neuplatňuje se 㘬㜵 洀最 
(ᄀ) 3  hodinová  úv潤滭湴牡瘀攀滳稀渀 
saturační infu稀攀 
(名) 洀氀一栀潤椀湵 
⠳〰 딀最一洀椀渀⤀ 
㔴 洀最 
㌀ 渀氀敤渀椀渀琀爀慶敮穮渀昀甀稀攀⁰漠
dobu až 45 hodin 
洀氀一 桯摩湵 
⠱〰 딀最一洀椀渀⤀ 
až do 270 洀最  
Opakování léčby: 
V případě potřeby opakování léčby atosibanem by měla být léčba opět zahájena intravenózním bolem 
injekčního  roztoku  přípravku  Atosiban AVMC 6,75 mg/0,9 ml, následovaným infuzí  přípravku 
Atosiban AVMC 37,5 mg/5 ml, koncentrát pro infuzní roztok.  
Pacienti s poruchou funkce ledvin a jaterDosud  chybí  zkušenosti  s  podáváním  atosibanu pacientkám  s poruchou funkce jater nebo ledvin. 
Zhoršení  renálních  funkcí  pravděpodobně  nebude  důvodem  k  úpravě  dávkování,  neboť  se  močí 
vylučuje jen malé množství atosibanu. U pacientek s poruchou funkce jater je nutno používat atosiban 
s opatrností.  
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost přípravku Atosiban AVMC u těhotných žen mladších 18 let nebyla  stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje.  
Způsob podání 
Návod k přípravě tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.  
4.3 Kontraindikace 
 Přípravek Atosiban AVMC se nesmí použít v těchto případech:  
- gestační věk <24 anebo >33 ukončených týdnů 
- předčasné prasknutí vaku blan po 30. týdnu gestace 
- abnormální tepová frekvence plodu 
- předporodní děložní krvácení vyžadující okamžitý porod 
- eklampsie a závažná pre-eklampsie vyžadující porod 
- intrauterinní úmrtí plodu 
- podezření na intrauterinní infekci plodu 
- placenta praevia 
- abruptio placentae 
- jakýkoliv stav matky nebo plodu, u kterého by pokračování těhotenství představovalo nepřijatelné 
riziko  
- hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Při použití atosibanu v případech, kdy nelze vyloučit předčasné prasknutí vaku blan, je třeba důkladně 
zvážit prospěch oddálení porodu vůči možnému riziku chorioamnionitidy. 
Dosud  chybí  zkušenosti  s  podáváním atosibanu pacientkám s poruchou funkce jater nebo ledvin. 
Zhoršení  renálních  funkcí  pravděpodobně  nebude  důvodem  k  úpravě  dávkování,  neboť  se  močí 
vylučuje jen malé množství atosibanu. U pacientek s poruchou funkce jater je nutno používat atosiban 
s opatrností (viz bod 4.2 a 5.2). 
Vzhledem k nízkému počtu léčených pacientek existují pouze omezené klinické zkušenosti s použitím 
atosibanu u vícečetné gravidity a v gestačním věku mezi 24. a 27. týdnem. Přínos atosibanu je proto 
pro tyto pacientky nejistý. 
Opakování  léčby  přípravkem Atosiban AVMC je  možné,  ale  klinické  zkušenosti  s  vícečetným 
opakováním léčby (do 3 opakování) jsou omezené (viz bod 4.2). 
V případě intrauterinní růstové retardace plodu závisí rozhodnutí o pokračování nebo opakování léčby 
přípravkem Atosiban AVMC na zhodnocení zralosti plodu. 
Během podávání atosibanu a v případě přetrvávajících děložních kontrakcí je třeba zvážit vhodnost 
monitorace děložních kontrakcí a tepové frekvence plodu. 
Jako  antagonista  oxytocinu  může  atosiban  teoreticky podporovat  relaxaci  dělohy  a  poporodní 
krvácení.  Z  tohoto  důvodu  je  vhodné  monitorovat  ztrátu  krve  rodičky  po  porodu. V  průběhu 
klinických studií však nebyla neadekvátní poporodní kontrakce dělohy pozorována. 
Mnohočetné těhotenství a léčivé přípravky s tokolytickými účinky jako blokátory kalciových kanálů a 
betamimetika jsou známy tím, že jsou spojeny se zvýšeným rizikem plicního edému. Proto by měl být 
atosiban v případě mnohočetného těhotenství a/nebo při současném podání dalších léčivých přípravků 
s tokolytickými účinky užíván s opatrností (viz bod 4.8).  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Je nepravděpodobné, že by se atosiban podílel na interakcích mezi dvěma léky zprostředkovaných 
cytochromem P450, protože výzkumy prováděné in vitro ukázaly, že atosiban není substrátem pro 
systém cytochromu P450 a nepůsobí jako inhibitor enzymů cytochromu P450 metabolizujících léčivou 
látku. 
Studie interakcí s použitím labetalolu a betametasonu byly provedeny u zdravých dobrovolnic. Mezi 
atosibanem a betametasonem popř. labetalolem nebyla zjištěna žádná klinicky relevantní interakce.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství Atosiban je možno aplikovat jen v případě, že hrozící předčasný porod byl diagnostikovaný mezi 
ukončeným 24. a 33. gestačním týdnem.   
KojeníJestliže během těhotenství žena dosud kojí své předchozí dítě, je nutno při léčbě přípravkem Atosiban 
AVMC kojení ukončit, protože oxytocin uvolňovaný při kojení může zvětšit děložní kontraktilitu a tak 
působit proti účinkům tokolytické léčby. 
Při  klinických  studiích  s  atosibanem  nebyl pozorovaný  žádný vliv na kojení.  Byl  zjištěný průnik 
malého množství atosibanu z plazmy do mléka kojících žen.  
FertilitaStudie embryo – fetální toxicity nezjistily žádný toxický efekt atosibanu. Nebyly prováděny žádné 
studie týkající se fertility a časného embryonálního vývoje (viz bod 5.3).  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Není relevantní.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nežádoucí účinky atosibanu byly popsány u matek, které se zúčastnily klinických studií s atosibanem. 
Pozorované  nežádoucí  účinky  byly  zaznamenány  u  48%  pacientek  léčených  atosibanem  během 
klinických studií. Nežádoucí účinky přitom pozorované byly většinou mírného rázu. U matek byl 
nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem pocit na zvracení (14%). 
U novorozenců neodhalily klinické studie žádné specifické nežádoucí účinky atosibanu. Nežádoucí 
příhody  u  kojenců  měly  normální  variabilitu  a  jejich  incidence  byla  srovnatelná  s  incidencí 
nežádoucích příhod při použití placeba nebo léku ze skupiny betamimetik. 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována podle následujících pravidel: velmi časté 
(≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥1/10000 až < 1/1000). 
V rámci každé skupiny četnosti jsou nežádoucí účinky uváděny v pořadí klesající závažnosti.  
MedDRA    systémová 
orgánová třída (SOC)Velmi časté Časté Méně časté Vzácné 
Poruchy imunitníhosystému 
   Alergická 
reakce 
Poruchy metabolismu a 
výživy Hyperglykémie   
Psychiatrické poruchy   Nespavost  
Poruchy nervovéhosystému 
 Bolest   hlavy, 
závratě   
Srdeční poruchy  Tachyk慲搀椀攀   
Cévní poruchy  Hypotenze,návaly horka   
Gastrointestinální 
poruchy 
Nevolnost Zvracení  Poruchy kůže a podkožní 
tkáně 
  Svědění,vyrážka  
Poruchy reprodukčního 
systému a prsu 
   Děložníkrvácení, 
atonie dělohy 
Celkové poruchy a 
reakce v místě aplikace 
 Místní reakcena injekci 
py牥硩攀   
Zkušenosti po uvedení přípravku na trhRespirační příhody jako dyspnoe a plicní edém byly hlášeny po uvedení přípravku na trh zejména 
v souvislosti  se  současným  podáním  dalších  léčivých  přípravků  s  tokolytickými  účinky  jako  jsou 
blokátory kalciových kanálů a betamimetika, anebo v souvislosti s mnohočetným těhotenstvím.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 100 41 Praha 10  
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek   
4.9 Předávkování 
 Bylo hlášeno několik případů předávkování atosibanem, bez specifických známek či symptomů. Není 
známá žádná specifická léčba v případě předávkování.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: jiná gynekologika, ATC kód: G02CX 
Přípravek Atosiban AVMC obsahuje   atosibanum   (INN),   syntetický   peptid   ([Mpa1,D-
Tyr(Et)2,Thr4,Orn8]-oxytocin),  který  je  kompetitivním  antagonistou  lidského  oxytocinu  na 
receptorové  úrovni.  U  potkanů  a  morčat  byla  prokázána  vazba  na  oxytocinové  receptory,  snížení 
frekvence kontrakcí a tonu svaloviny dělohy, výsledkem čehož bylo potlačení děložních kontrakcí. 
Rovněž byla prokázána vazba na receptory vazopresinu, čímž docházelo k inhibici efektu vazopresinu. 
U zvířat nevykazoval atosiban žádné účinky na kardiovaskulární systém. 
Při předčasném porodu u lidí atosiban v doporučených dávkách antagonizoval kontrakce dělohy a 
navozoval její nečinnost. Začátek relaxace dělohy po podání atosibanu je rychlý, děložní kontrakce se 
významně zmírní v průběhu 10 minut a děložní nečinnost (≤ 4 kontrakce za hodinu) přetrvává po dobu 
12 hodin. 
Klinické studie fáze III. (CAP-001) zahrnují údaje od 742 žen, u kterých byl diagnostikován hrozící 
předčasný  porod  mezi  23.- 33. týdnem gestace  a  které  z  tohoto  důvodu  dostávaly  buď  atosiban 
(v dávkování,  které  je  uvedené  v  tomto  dokumentu)  nebo  lék  ze  skupiny  β-agonistů  (dávkově 
titrovaný). 
Primární cílový parametr: primárním kritériem účinnosti v uvedených studiích bylo procento žen, u 
kterých nedošlo k porodu a které přitom nevyžadovaly alternativní způsob tokolýzy v následujících dnech po zahájení léčby. Údaje ukazují, že 59,6% (n=201) žen léčených atosibanem a 47,7% (n=163) 
žen  léčených  β-agonistou  (p=0,0004)  neporodilo  a  nevyžadovalo  alternativní  způsob  tokolýzy 
v následujících 7 dnech po zahájení léčby. Většina selhání léčby ve studiích CAP-001 byla způsobená 
špatnou  snášenlivostí  léčby.  Selhání  léčby  způsobené  nedostatečnou  účinností  bylo  signifikantně 
(p=0,0003) častější u atosibanu (n=48, 14,2%) než v případě β-agonistou léčených žen (n=20, 5,8%). 
Ve studiích CAP-001 zjištěná pravděpodobnost, že žena neporodí a zároveň nevyžaduje alternativní 
způsob tokolýzy v následujících 7 dnech po zahájení léčby, byla podobná pro atosibanem i beta-
mimetikem léčené ženy v gestačním věku 24-28 týdnů. Tento nález je však založený na velmi malém 
vzorku pacientek (n=129 pacientek). 
Sekundární cílový parametr: sekundárním kritériem účinnosti bylo procento žen, které neporodily do 
48  hodin  po  zahájení  léčby.  V  tomto  parametru  nebyl  zjištěný  žádný  rozdíl  mezi  skupinou  žen 
léčených atosibanem a skupinou žen léčených beta-mimetikem. 
Průměrný (SD) gestační věk v době porodu byl stejný ve skupině atosibanu 35,6 (3,9) týdnů i ve 
skupině beta-mimetika 35,3 (4,2) týdnů (p=0,37). Počet novorozenců přijatých na novorozeneckou 
jednotku intenzivní péče byl též podobný pro obě skupiny (přibližně 30%). Stejně byla podobná délka 
pobytu na jednotce intenzivní péče i počet novorozenců na ventilační terapii. Průměrná (SD) porodní 
hmotnost byla 2491 (813) gramů v atosibanové skupině a 2461 (831) gramů ve skupině léčené β-
agonistou (p=0,58). 
Nebyl zjištěný rozdíl mezi stavem plodu ani matky na konci studií v obou skupinách, ovšem klinické 
studie neměly dostatečnou sílu, aby mohly případný rozdíl vyloučit. 
Z  celkového  počtu  361  žen,  které  byly  léčeny  atosibanem  ve  studiích  fáze  III  byla  u  73  léčba 
opakovaná minimálně 1krát, u 8 žen minimálně 2krát a u 2 žen byla léčba opakovaná 3krát (viz bod 
4.4). 
Vzhledem k tomu, že bezpečnost a účinnost atosibanu nebyla u žen s dobou těhotenství kratší než dokončených  týdnů  potvrzena  kontrolovanými  randomizovanými  studiemi,  léčba  této  skupiny 
pacientů atosibanem se nedoporučuje (viz bod 4.3). 
Ve studii, kde bylo podáváno placebo, činila fetální/dětská úmrtnost 5/295 (1,7%) ve skupině placebo 
a 15/288 (5,2%) ve skupině atosiban , z čehož ke dvěma úmrtím došlo v pátém a osmém měsíci věku 
dítěte. K 11 z 15 úmrtí ve skupině atosiban došlo u těhotných žen s dobou těhotenství 20 až 24 týdnů, i 
když v této podskupině bylo rozložení pacientek nerovnoměrné (19 žen bralo atosiban , 4 placebo). U 
žen s dobou těhotenství delší než 24 týdnů nenastal žádný rozdíl v úmrtnosti (1,7% ve skupině placebo 
a 1,5% v skupině atosiban ).  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 U zdravých netěhotných subjektů, které dostávaly infuze atosibanu (10 až 300 mikrogramů/min po 
dobu 12 hodin) se plazmatické koncentrace v ustáleném stavu zvyšovaly úměrně v závislosti na dávce. 
Clearance, distribuční objem a poločas byly nezávislé na podané dávce. 
U žen s hrozícím předčasným porodem léčených infuzemi atosibanu (300 mikrogramů/min po dobu až 12 hodin), bylo dosaženo ustálené plazmatické koncentrace do 1 hodiny po zahájení infuze (průměr 
442 ± 73 ng/ml, rozsah od 298 do 533 ng/ml). 
Po ukončení  infuze  došlo  k  rychlému  poklesu  plazmatické  koncentrace  atosibanu  s  iniciálním 
poločasem (tα) 0,21 ± 0,01 hodiny a terminálním poločasem (tβ) 1,7 ± 0,3 hodiny. Průměrná hodnota 
clearance byla 41,8 ± 8,2 litrů/h. Průměrný distribuční objem byl 18,3 ± 6,8 litrů. 
Vazba atosibanu na plazmatické bílkoviny u těhotných žen se pohybovala od 46 do 48%. Není známo, 
zda je významný rozdíl mezi volnou frakcí atosibanu v děložním a fetálním kompartmentu. Atosiban 
neproniká do červených krvinek. 
Atosiban prochází placentou. Po infuzi atosibanu 300 μg/min u zdravých těhotných žen v době porodu 
byl poměr fetální a mateřské plazmatické koncentrace atosibanu 0,12. 
U lidí byly identifikovány 2 metabolity atosibanu v plazmě a moči. Poměr koncentrace hlavního 
metabolitu M1 (des-(Orn8, Gly-NH29)-[Mpa1, D-Tyr(Et)2, Thr4]-oxytocin) ke koncentraci atosibanu 
v  plazmě  byl  1,4  v  druhé  hodině  infuze  a 2,8  na konci  podané  infuze.  Není  známo,  zda  se  Mkumuluje  v  tělesných  tkáních.  Atosiban  v  moči  byl  zjištěný  jen  v  malých  množstvích, jeho 
koncentrace v moči byla asi 50-krát nižší než koncentrace M
1. Poměr atosibanu vyloučeného stolicí není známý. Hlavní metabolit M1 je přibližně  10krát  slabší  než  atosiban při  inhibici oxytocinem 
indukovaných  děložních  kontrakcí in vitro. Metabolit M1  se  vylučuje  do  mateřského  mléka  (viz 
odstavec 4.6). 
Dosud chybí zkušenosti s podáváním atosibanu pacientkám se  sníženou funkcí jater nebo ledvin. 
Zhoršení  renálních  funkcí  pravděpodobně  nebude  důvodem  k  úpravě  dávkování,  neboť  se  močí 
vylučuje  jen  malé množství  atosibanu.  U  pacientek  se  zhoršenou  funkcí  jater  je  nutno  používat 
atosiban s opatrností (viz bod 4.2 a 4.4). 
Není známo, zda atosiban inhibuje izoformy jaterního cytochromu P450 u lidí (viz bod 4.5).    
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Během 2-týdenních i.v. studií toxicity (u potkanů a psů) v dávkách přibližně 10-krát vyšších než je 
terapeutická dávka u lidí, ani během 3-měsíčních studií toxicity u potkanů a psů (do 20 mg/kg/den 
s.c.)  nebyly  pozorovány  žádné  systémové  toxické  účinky  Nejvyšší  subkutánně  podaná  dávka 
atosibanu, která nezpůsobovala žádné nežádoucí účinky byla přibližně 2krát vyšší než terapeutická 
dávka u lidí. 
Nebyly  prováděny  žádné  studie  týkající  se  fertility  a  časného  embryonálního  vývoje.  Studie 
reprodukční toxicity s dávkováním od oplodnění až do pozdního stadia těhotenství neukázaly žádný 
vliv na matky a plody. Expozice plodů potkanů byla přibližně 4krát vyšší než expozice, které je 
vystavený lidský plod během intravenózní infuze u žen. Studie na zvířatech ukázaly inhibici laktace, 
tak, jak ji lze očekávat od inhibitora účinku oxytocinu. 
Atosiban nebyl ani onkogenní ani mutagenní při in vitro a in vivo testech.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Mannitol 
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)Voda na injekci 
6.2 Inkompatibility  
Tento  léčivý  přípravek  nesmí  být  mísen  s jinými  léčivými  přípravky  s výjimkou  těch,  které  jsou 
uvedeny v bodě 6.6.  
6.3 Doba použitelnosti  
30 měsíců  
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při 25 °C. 
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li  použit  okamžitě,  doba  a 
podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně 
by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C - 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a 
validovaných aseptických podmínek.   
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C). 
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. 
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření a naředění jsou uvedeny 
v bodě 6.3.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Jedna injekční lahvička obsahuje 5 ml koncentrátu pro infuzní roztok. 
6ml bezbarvá skleněná injekční lahvička ( třída I) uzavřená šedou bromobutylovou pryžovou zátkou 
s fluoropolymerovým potahem a hliníkovým odtrhovacím  víčkem s plastovým krytem. 
Obsah balení: 1 injekční lahvička  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Před použitím je třeba lahvičky opticky zkontrolovat, zda neobsahují volné částice, nebo zda roztok 
nezměnil barvu.  
Příprava infuzního roztoku pro intravenózní podání: 
Pro přípravu infuzního intravenózního roztoku, který následuje po bolusové dávce, musí být přípravek 
Atosiban AVMC 37,5 mg/5 ml, koncentrát pro infuzní roztok, naředěný  jedním  z  následujících 
roztoků: 
- Injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9% ), 
- Ringer-laktátovým roztokem, 
- 5% roztokem glukózy. 
Ze 100 ml infuzního roztoku se odstraní 10 ml roztoku a tento odebraný objem se nahradí 10 ml 
přípravku Atosiban AVMC 37,5 mg/5 ml, koncentrát pro infuzní roztok, ze dvou 5 ml lahviček, čímž 
je dosaženo koncentrace 75 mg atosibanu v 100 ml infuze. 
Naředěný roztok je čirý, bezbarvý a bez částic. 
Připravený roztok se aplikuje rychlostí 24 ml/hodinu (tj. 18 mg/h) po dobu 3 hodin, za adekvátního 
lékařského dohledu na porodnické jednotce. Po 3 hodinách se rychlost infuze sníží na 8 ml/hodinu. 
Aby mohla infuze pokračovat, připraví se nových 100 ml stejným způsobem, jak je popsáno výše. 
Při použití infuzního roztoku jiných objemů musí být množství ředěného přípravku proporcionálně 
upraveno. 
K  dosažení  přesného  dávkování  je  doporučeno  použít  infuzní  dávkovač,  který  nastaví  adekvátně 
rychlost v kapkách za minutu. Intravenózní mikrodávkovač poskytuje rozmezí infuzních rychlostí 
vhodných pro dávkovací režimy přípravkem Atosiban AVMC. 
Pokud je nutné intravenózně podat jiný přípravek ve stejné době jako přípravek Atosiban AVMC, je 
možné použít k podání jednu kanylu, případně aplikovat další přípravek intravenózně v jiném místě. 
Toto opatření umožňuje trvalé nezávislé řízení rychlosti infuze.  
Veškerý  nepoužitý  léčivý  přípravek  nebo  odpad  musí  být  zlikvidován  v  souladu  s  místními 
požadavky. Po otevření lahvičky musí být přípravek použit okamžitě.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 AV Medical CZ s.r.o., Dobronická 1257, 148 00 Praha 4 - Kunratice, Česká republika   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  34/290/16-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 27.7.  
10. DATUM REVIZE TEXTU  
3. 8.   1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna injekční lahvička s 5 ml roztoku obsahuje atosibanum 37,5 mg ( jako atosibani acetas). 
Jeden ml roztoku obsahuje atosibanum 7,5 mg.