PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Betaferon 250 mikrogramů/ml, prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok   
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Rekombinantní interferonum beta-1b* 250 mikrogramů Betaferon obsahuje 300 mikrogramů injekční lahvičce.   
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
* vyrobený genetickým inženýrstvím z kmene Escherichia coli   
3. LÉKOVÁ FORMA  
 Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.  
Sterilní bílý až téměř bílý prášek.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Betaferon je indikován k léčbě • pacientů s jedinou demyelinizační příhodou s aktivním zánětlivým procesem, která byla natolik 
závažná, že k léčbě bylo nutno podat intravenózně kortikoidy. U těchto pacientů byla vyloučena jiná 
možná diagnóza a bylo u nich stanoveno vysoké riziko klinicky definitivní roztroušené sklerózy bod 5.1• pacientů s relaps-remitentní formou roztroušené sklerózy se dvěma nebo více relapsy v posledních 
dvou letech.  
• pacientů se sekundárně progresivní formou roztroušené sklerózy, u aktivního onemocnění 
projevujícího se relapsy.   
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Léčba Betaferonem musí být zahájena pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou tohoto 
onemocnění.  
Dávkování 
 
DospělíDoporučená dávka Betaferonu je 250 mikrogramů roztoku Pediatrická populace 
Žádné formální klinické zkoušky nebo farmakokinetické studie nebyly u dětí nebo dospívajících 
provedeny. Avšak omezená publikovaná data naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících ve věku od 
12 do 16 let dostávajících obden dávku 8,0 milionů IU Betaferonu subkutánně je podobný jako u   
 dospělých lidí. Nejsou žádné informace o podávání Betaferonu dětem ve věku do 12 let. Proto by 
Betaferon neměl být u této skupiny pacientů používán 
Všeobecně se na začátku léčby doporučuje titrace dávky.  
Pacient by měl začít dávkou 62,5 mikrogramů zvyšovat do 250 mikrogramů jakémukoliv významnému nežádoucímu účinku.Pro dosažení adekvátní účinnosti by se mělo dosáhnout 
dávky 250 mikrogramů  
Titrační balení, které se skládá ze čtyř trojitých balíčků, je k dispozici pro dobu titrace a počáteční léčbu 
pacienta přípravkem Betaferon. Toto balení pokrývá potřebu pacienta pro prvních 12 injekcí. Trojité 
balíčky jsou označeny různými barvami  
Tabulka A: Harmonogram pro titraci dávky* 
Den léčby Dávka Objem1, 3, 5 62,5 mikrogramu 0,25 ml 
7, 9, 11 125 mikrogramu 0,5 ml 
13, 15, 17 187,5 mikrogramu 0,75 ml 
19, 21, 23 a následující 250 mikrogramu 1,0 ml 
*Dobu titrace lze upravit, jestliže se vyskytne jakýkoliv závažný nežádoucí účinek.  
Optimální dávka nebyla ještě zcela určena.  
V současné době není známo, jak dlouho by měl být pacient léčen. Existují data z 5ti letého klinicky 
kontrolovaného sledování u pacientů s relaps - remitentní RS a z 3 letého klinicky kontrolovaného 
sledování u pacientů se sekundárně progresivní RS. Účinnost léčby byla prokázána po dobu prvních dvou 
let u pacientů s relaps - remitentní RS. Dostupná data z léčby v dalších třech letech podporují dostatečnou 
léčebnou účinnost Betaferonu po celou dobu sledování.  
U pacientů s jedinou klinickou příhodou připomínající roztroušenou sklerózu se progrese do klinicky 
definitivní roztroušené sklerózy výrazně prodloužila na dobu až pěti let  
Léčba se nedoporučuje u pacientů s relaps-remitentní formou roztroušené sklerózy, kteří prodělali méně 
než 2 relapsy během posledních dvou let, nebo u pacientů se sekundárně progresivní formou, jejichž 
onemocnění nebylo aktivní v předchozích dvou letech. O déletrvající léčbě musí v individuálních 
případech rozhodnout lékař.   
Pokud pacient neodpovídá na léčbu, například trvalou progresí v EDSS Scaletřikrát aplikovat léčbu ACTH nebo kortikosteroidy, léčba Betaferonem by měla být ukončena.   
Způsob podání 
Pro subkutánní injekci. 
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.  
4.3 Kontraindikace 
 − Pacienti, kteří mají v anamnéze hypersensitivitu na přirozený či rekombinantní interferon beta, na 
lidský albumin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
− Pacienti trpící závažnou depresivní poruchou a/nebo suicidálním myšlenkami − Pacienti s dekompenzovaným onemocněním jater   
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 SledovatelnostAby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název 
podaného přípravku a číslo šarže.  
Poruchy imunitního systémuPodávání cytokinů pacientům s již dříve existující monoklonální gamapatií bylo spojeno s rozvojem 
syndromu systémového kapilárního průsaku s příznaky podobnými šoku a majícímu za následek smrt.  
Gastrointestinální poruchyVe vzácných případech byla při užívání Betaferonu pozorována pankreatitida, často spojená s 
hypertriacylglycerolemií.  
Poruchy nervového systémuBetaferon by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří trpěli dříve nebo trpí nyní depresivními 
poruchami, zvláště těm, u kterých se již projevily suicidální myšlenky a suicidální myšlenky se vyskytují se zvýšenou frekvencí u pacientů trpících roztroušenou sklerózou a ve 
spojitosti s použitím interferonů. Pacienty, kteří jsou léčeni Betaferonem, je třeba upozornit, že musí 
okamžitě hlásit svému lékaři jakékoliv známky deprese nebo suicidálních myšlenek. Pacienty trpící 
depresí je třeba během léčby Betaferonem pečlivě sledovat a náležitě léčit. Případné přerušení léčby 
Betaferonem by mělo být zváženo Betaferon by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří mají v anamnéze záchvaty křečí, a těm, kteří 
užívají antiepileptickou léčbu, zvláště jestliže jejich nemoc není antiepileptiky adekvátně kontrolována  
Tento přípravek obsahuje lidský albumin, a proto představuje možné riziko přenosu virových onemocnění. 
Riziko přenosu Creutzfeld-Jacobovy nemoci Laboratorní vyšetřeníDoporučuje se pravidelně provádět funkční vyšetření štítné žlázy u pacientů s dysfunkcí štítné žlázy 
v anamnéze nebo pokud existuje klinická indikace.  
K běžně požadovanému laboratornímu vyšetření u pacientů s roztroušenou sklerózou se doporučuje 
provést kompletní rozbor krve a stanovení diferenciálního počtu bílých krvinek, stanovení krevních 
destiček, chemického složení krve, včetně jaterních testů před zahájením léčby Betaferonem a v pravidelných intervalech po zahájení léčby, následně pak 
v pravidelných intervalech po vymizení klinických příznaků.  
U pacientů s anémii, trombocytopenií, leukopenií intenzivnější sledování celkového počtu krvinek s diferenciálním počtem bílých krvinek a počtu destiček. 
U pacientů, u nichž dojde ke vzniku neutropenie, by sledování mělo být přísnější kvůli riziku horečky či 
infekce. Byly hlášeny případy trombocytopenie s výrazným poklesem počtu krevních destiček.  
Poruchy jater a žlučových cestV klinických studiích se u pacientů léčených Betaferonem velmi často vyskytlo asymptomatické zvýšení 
sérových transamináz, ve většině případů bylo mírné a přechodné. Jako u jiných interferonů beta, bylo u 
pacientů léčených Betaferonem vzácně uváděno závažné poškození jater, včetně případů jaterního selhání. 
Nejzávažnější případy se vyskytovaly často u pacientů, kteří byli vystaveni jiným lékům a látkám se 
známou spojitostí s hepatotoxicitou nebo v přítomnosti chorobných stavů onemocnění, závažná infekce a sepse, abusus alkoholu 
U pacientů by měly být sledovány známky jaterního poškození. Zvýšení sérových transamináz je důvodem 
k pečlivému monitorování a vyšetření. Je-li zvýšení hladin signifikantní nebo je-li spojeno s klinickými 
příznaky, jako je například žloutenka, mělo by se zvážit přerušení léčby Betaferonem. Nejsou-li klinické 
 projevy poškození jater, lze po úpravě hladin jaterních enzymů zvážit obnovení terapie při řádném 
průběžném sledování jaterních funkcí.  
Poruchy ledvin a močových cestPři podávání interferonu beta je třeba zachovávat opatrnost a pečlivě sledovat pacienty se závažnou 
poruchou funkce ledvin.   
Nefrotický syndromBěhem léčby přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy nefrotického syndromu 
spojeného s různými nefropatiemi, které zahrnují kolabující fokálně segmentální glomerulosklerózu 
a membranózní glomerulopatii mohou se objevit po několika letech léčby interferonem beta. Doporučuje se pravidelně sledovat časné 
příznaky nebo symptomy, např. edém, proteinurii a poruchy funkce ledvin, zejména u pacientů s vysokým 
rizikem onemocnění ledvin. Je vyžadována rychlá léčba nefrotického syndromu a je třeba zvážit ukončení 
léčby přípravkem Betaferon.       
Srdeční poruchyTaké při podávání přípravku Betaferon pacientům, kteří mají preexistující srdeční onemocnění, je třeba 
opatrnosti. Pacienti s již existujícím signifikantním srdečním onemocněním, například s kongestivním 
srdečním selháváním, s onemocněním koronárních artérií nebo s arytmií, by měli být sledováni z hlediska 
případného zhoršování jejich kardiálních funkcí, zejména při zahájení léčby Betaferonem. 
I když Betaferon nemá žádnou známou přímo působící kardiální toxicitu, příznaky syndromu 
připomínajícího chřipku spojované s beta interferony mohou být stresujícím faktorem u pacientů s již 
dříve existujícím signifikantním kardiálním onemocněním. Po uvedení na trh byly velmi vzácně popsány 
případy zhoršení kardiálních funkcí u pacientů s již dříve existujícím srdečním onemocněním, které byly 
dočasně spojeny se zahájením léčby Betaferonem.  
Vzácně byly hlášeny případy kardiomyopatie: dojde-li k jejímu výskytu a existuje-li podezření na 
souvislost s Betaferonem, léčba by měla být ukončena.  
Trombotická mikroangiopatie V souvislosti s přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy trombotické mikroangiopatie 
projevující se jako trombotická trombocytopenická purpura hypertenze, horečka, symptomy týkající se centrální nervové soustavy zhoršená funkce ledvin. Mezi laboratorní nálezy naznačující TMA patří snížený počet krevních destiček, 
zvýšená hladina laktát dehydrogenázy erytrocytydalší kontrolu počtu krevních destiček, hladiny LDH v séru, krevních nátěrů a funkce ledvin. U přípravků 
obsahujících interferon beta byly navíc hlášeny případy HA nesouvisející s TMA, včetně imunitní HA. 
Byly hlášeny život ohrožující a fatální případy. V různých časových obdobích během léčby byly hlášeny 
případy TMA a/nebo HA, které se mohou objevit několik týdnů až několik let po zahájení léčby 
interferonem beta.  
Jestliže je diagnostikována TMA a/nebo HA a je podezření na vztah k Betaferonu, je třeba okamžitě 
zahájit léčbu přípravkem Betaferon.     
Hypersenzitivní reakceMohou se objevit závažné hypersenzitivní reakce bronchospazmus, anafylaxe a kopřivkapřerušena a měl by být zahájen odpovídající lékařský zásah.  
Reakce v místě aplikace injekceU pacientů léčených Betaferonem infekce a nekrózy v místě aplikace injekce. Nekróza v místě aplikace injekce může být rozsáhlá a může 
postihnout i svalové fascie společně s tukovou tkání, a proto může způsobit vznik jizvy. Někdy je třeba 
 odstranit mrtvou tkáň z rány, méně často je nutné provést transplantaci kožního štěpu. Zhojení může trvat 
až 6 měsíců.  
Jestliže u pacienta dojde k jakémukoliv porušení kůže, které může být spojeno například s otokem či 
vytékáním tekutiny z místa vpichu, pacient by měl být poučen, aby o tom informoval svého lékaře 
předtím, než bude v injekčním podávání Betaferonu pokračovat.  
Má-li pacient vícečetné léze, léčba Betaferonem by měla být přerušena, dokud nedojde ke zhojení. Pacient 
s jednou lézí může pokračovat v léčbě Betaferonu v případě, že nekróza není příliš rozsáhlá, protože u 
některých pacientů došlo ke zhojení nekrózy v místě vpichu i bez přerušení léčby Betaferonem.  
Pro minimalizaci rizika infekce v místě aplikace injekce a nekrózy v místě aplikace injekce je třeba 
upozornit pacienty na to, aby: 
- používali aseptickou injekční techniku, 
- obměňovali místa injekčního vpichu po každé dávce.  
Výskyt reakcí v místě vpichu může být snížen při použit autoinjektoru. V pivotní studii pacientů s jedinou 
klinickou příhodou připomínající roztroušenou sklerózu byl u většiny pacientů použit autoinjektor. Reakce 
v místě vpichu stejně jako nekrózy v místě vpichu byly pozorovány méně často v této studii než v jiných 
pivotních studiích.   
Postup při aplikaci samotným pacientem je třeba pravidelně kontrolovat, zvláště pokud se vyskytnou 
reakce v místě vpichu.  
ImunogenitaJako u všech terapeutických proteinů, i v tomto případě existuje možnost imunogenity. Vzorky séra 
v kontrolovaných klinických studiích byly odebírány každé 3 měsíce ke sledování vývoje protilátek proti 
Betaferonu.  
V různých kontrolovaných klinických studiích s relaps-remitentní roztroušenou sklerózou a sekundárně 
progresivní roztroušenou sklerózou došlo u 23 % až 41 % pacientů ke vzniku sérové neutralizační aktivity 
proti interferonu beta-1b potvrzené nálezem nejméně dvou po sobě následujících pozitivních titrů; u 43 % 
až 55 % těchto pacientů došlo ke konverzi na stabilní negativní stav protilátek jdoucích negativních titrů 
Rozvoj neutralizační aktivity v těchto studiích je spojen se snížením klinické účinnosti jen s ohledem na 
množství relapsů. Některé analýzy naznačují, že tento efekt může být vyšší u pacientů s vyšším titrem 
neutralizační aktivity.  
Ve studii s pacienty s jedinou klinickou příhodou připomínající roztroušenou sklerózu byla pozorována 
neutralizační aktivita, měřená každých 6 měsíců, alespoň jedenkrát u 32% okamžitě Betaferonem; z nich se 60 % dostupného hodnocení za období 5 let. Během této doby byl rozvoj neutralizační aktivity spojen 
s výrazným nárůstem nových aktivních lézí a objemu T2 lézí, měřených pomocí magnetické rezonance.  
Nicméně se předpokládá, že tato skutečnost není spojena se snížením klinické účinnosti vzniku klinicky definitivní roztroušené sklerózy relapsů 
S rozvojem neutralizační aktivity nebyly spojeny žádné nové nežádoucí účinky.   
In vitro byla prokázána zkřížená interakce mezi Betaferonem a přirozeným interferonem beta. Toto 
testování však neproběhlo in vivo a jeho klinický význam je nejistý. Údaje získané od pacientů, u kterých 
došlo k rozvoji neutralizační aktivity a kteří dokončili léčbu Betaferonem, jsou nepříliš četné a 
neprůkazné.   
Rozhodnutí v léčbě pokračovat nebo ji ukončit by mělo být založeno na všech aspektech stavu 
onemocnění pacienta spíše než na samotném stavu neutralizační aktivity.   
Pomocné látkyTento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku“.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Nebyly provedeny žádné studie interakcí.  
Účinek podávání 250 mikrogramů sklerózou na jejich lékový metabolismus je neznámý. Léčba kortikosteroidy nebo ACTH během relapsů 
po dobu až 28 dnů byla pacienty léčenými Betaferonem dobře tolerována.  
Vzhledem k nedostatku klinických zkušeností u pacientů s roztroušenou sklerózou, léčba Betaferonem 
probíhající současně s podáváním jiných imunomodulancií než kortikosteroidů nebo ACTH se 
nedoporučuje.  
Interferony snižují u lidí i zvířat aktivitu enzymů závislých na jaterním cytochromu P450. Je třeba velké 
opatrnosti, je-li Betaferon podáván v kombinaci s léky, které mají úzký terapeutický index a jejichž 
clearance je silně závislá na systému jaterního cytochromu P450, např. antiepileptika. Velké opatrnosti je 
třeba také při současné léčbě léky ovlivňujícími hematopoetický systém.  
Nebyly prováděny žádné interakční studie s antiepileptiky.   
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíVelké množství údajů interferonem beta, z národních registrů a ze zkušeností po uvedení přípravku na trh nenaznačuje zvýšené 
riziko závažných vrozených anomálií po expozici interferonu beta před početím nebo po expozici během 
prvního trimestru těhotenství. Délka expozice během prvního trimestru je však nejistá, protože údaje byly 
shromažďovány v době, kdy bylo použití interferonu beta v těhotenství kontraindikováno, a léčba byla 
pravděpodobně přerušena, jakmile bylo těhotenství zjištěno a/nebo potvrzeno. Zkušenosti s expozicí 
během druhého a třetího trimestru jsou velmi omezené.  
Na základě údajů ze studií prováděných na zvířatech spontánního potratu. Riziko spontánních potratů u těhotných žen vystavených interferonu beta nelze na 
základě aktuálně dostupných údajů adekvátně vyhodnotit, ale dosavadní údaje zvýšené riziko nenaznačují.  
Pokud je to klinicky indikováno, lze zvážit použití přípravku Betaferon v těhotenství.   
KojeníDostupné omezené údaje o přestupu interferonu beta-1b do mateřského mléka spolu 
s chemickými/fyziologickými vlastnostmi intereferonu beta naznačují, že hladina interferonu beta-1b 
vylučovaného do mateřského mléka je zanedbatelná. Neočekávají se žádné škodlivé účinky na kojené 
novorozence/kojence.   
Přípravek Betaferon lze v období kojení podávat.  
Fertilita 
Nebyla provedena žádná hodnocení fertility  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Žádné studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.  
 Nežádoucí účinky na centrální nervový systém spojené s užíváním Betaferonu by mohly u vnímavých 
pacientů ovlivnit schopnost řídit a používat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Souhrn bezpečnostního profiluNa začátku léčby je výskyt nežádoucích účinků častý, ale obecně se s další léčbou zmírňují. Nejčastěji 
pozorovanými nežádoucími účinky je komplex příznaků podobných chřipce kloubů, malátnost, pocení, bolest hlavy nebo bolest svalůúčinky léčivého přípravku a reakcí v místě podání injekce. Reakce v místě vpichu injekce se po podání 
Betaferonu vyskytly často. Zarudnutí, otok, zblednutí, zánět, bolest, hypersenzitivita, infekce, nekróza a 
nespecifické reakce byly signifikantně spojeny s léčbou Betaferonem v dávce 250 mikrogramů 
Mezi nejzávažnější hlášené nežádoucí účinky patří trombotická mikroangiopatie anémie   
Obecně se doporučuje titrace dávky na počátku léčby, aby se zvýšila snášenlivost Betaferonu 4.2léčiv. Incidence výskytu reakcí v místě aplikace injekce může být snížena při použití autoinjektoru.  
Tabulkový přehled nežádoucích účinkůNásledující výčet nežádoucích účinků je založen na hlášeních z klinických studií s Betaferonem a na 
hlášeních po zavedení přípravku Betaferon na trh ≥ 1/1 000 až <1/100, vzácné ≥ 1/10 000 až <1/1 000, velmi vzácné < 1/10 000a jejich synonym a souvisejících stavů se používá nejvhodnější termín dle MedDRA.  
Tabulka 1: Nežádoucí účinky po uvedení přípravku na trh  
Třídy orgánových 
systémů 
 
Velmi častéČasté Méně časté 
⠀≥1/1 000 až<1/100Vzácné 
⠀≥1/10 000 až 
<1/1 000Frekvence 
není známa 
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
Snížený 
početlymfocytů 
Snížený 
počet 
leukocytů 
e 
Snížený 
celkový 
početneutrofilů. 
<1 500/mme 
LymAnémie 
Trombocytoⴀ
penie 
 
Trombotickámikroangiopatied 
včetně 
trombotické 
trombocytopenic
ké purpury 
/hemolyticko- 
uremického 
syndromu 
Hemolytická 
anémiea,d 
Poruchy 
imunitního systému   Anafylaktické 
reakce 
Syndrom 
propustnosti 
kapilár při pre-
existujícímonoklonální 
gamapatiia 
Endokrinní 
poruchy 
 Hypotyreóza  HypertyreózaPorucha štítné 
žlázy 
 
 Třídy orgánových 
systémů 
Velmi časté 
Časté Méně časté 
⠀≥1/1 000 až<1/100Vzácné 
⠀≥1/10 000 až 
<1/1 000Frekvence 
není známa 
Poruchy 
metabolismu a 
výživy 
 Zvýšení tělesnéhmotnosti 
Snížení tělesné 
hmotnosti 
Zvýšení 
瑲v krviAnorexie愀  
Psychiatrické 
poruchy Stav zmatenosti Suicidální 
pokusy bod 4.4Emoční labilita 
 Deprese 
�Poruchy nervového 
systému 
Bolest hlavy 
Nespavost 
 Křeče  Závrať 
Srdeční poruchy 
 Tachykardie  Kardiomyopatie愀 Palpitace 
Cévní poruchy 
 Hypertenze   Vasodilatace 
Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy Dyspnoe  Bronchospasmus
a 
Plicní arteriální 
hypertenzec 
Gastrointestinálníporuchy 
Bolest břicha   Pankreatitis Nauzea 
ZvraceníPrůjem 
Poruchy jater a 
žlučových cest 
Zvýšená 
alaninaminotransfer
áza hodnotaZvýšená 
aspartát 
aminotransferá
za hodnotaZvýšený 
bilirubin v  N U Y L