Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU   
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Gabanox 100 mg tvrdé tobolky 
Gabanox 300 mg tvrdé tobolkyGabanox 400 mg tvrdé tobolky 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 100 mg.  
Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 300 mg.  
Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 400 mg.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tvrdé tobolky 
100 mg tvrdé tobolky: 
tvrdé neprůhledné želatinové tobolky (velikost 3) s bílou spodní i vrchní částí.  
300 mg tvrdé tobolky: 
tvrdé neprůhledné želatinové tobolky (velikost 1) se žlutou spodní i vrchní částí.  
400 mg tvrdé tobolky: 
tvrdé neprůhledné želatinové tobolky (velikost 0) s hnědou spodní i vrchní částí.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 EpilepsieGabanox  je  indikován  jako  přídatná  léčba  při  léčbě  parciálních  záchvatů  se  sekundární 
generalizací nebo bez ní u dospělých a dětí od 6 let věku (viz bod 5.1).  
Gabanox je určen k monoterapii parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní 
u dospělých a dětí starších 12 let.    
Léčba periferní neuropatické bolestiGabanox je indikován k léčbě periferní neuropatické bolesti, například bolestivé diabetické 
neuropatie a postherpetické neuralgie u dospělých.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
V tabulce 1 je popsáno titrační schéma pro zahájení léčby u všech indikací, které se doporučuje 
pro dospělé a děti od 12 let věku. Doporučené dávkování pro děti mladší 12 let je popsáno 
samostatně dále v tomto bodě.  
Tabulka DÁVKOVACÍ SCHÉMA – ÚVODNÍ TITRACE1. den 2. den 3. den 
300 mg 1x denně 300 mg 2x denně 300 mg 3x denně  
Vysazení gabapentinuJe-li  zapotřebí  ukončit  léčbu  gabapentinem,  podle  současné  klinické  praxe  se  doporučuje 
provádět vysazení postupně po dobu minimálně 1 týdne bez ohledu na indikaci.  
Epilepsie 
Epilepsie obvykle vyžaduje dlouhodobou léčbu. Dávkování je stanoveno ošetřujícím lékařem 
podle individuální snášenlivosti a účinnosti.  
Dospělí a dospívající:  
V klinických studiích bylo účinné dávkovací rozmezí 900 až 3600 mg denně. Léčbu je možné 
zahájit podle titračního schématu popsaného v tabulce 1 nebo podáním dávky 300 mg 3x denně 
1. den. Poté je možné dávku dále zvyšovat po dávkách 300 mg denně každé 2 až 3 dny až na 
maximální dávku 3600 mg denně, v závislosti na individuální odpovědi a snášenlivosti každého 
pacienta. U některých pacientů může být vhodná pomalejší titrace gabapentinu. Nejkratší doba 
k dosažení  dávky  1800 mg  denně  je  jeden  týden,  k dosažení  2400 mg  denně  dva  týdny 
a k dosažení 3600 mg denně tři týdny. V dlouhodobých otevřených klinických studiích byly 
dobře tolerovány dávky až do 4800 mg denně. Celková denní dávka musí být rozdělena do 
dílčích dávek. Aby se zabránilo nástupu křečí, nesmí maximální interval mezi dvěma po sobě 
jdoucími dávkami překročit 12 hodin.  
Děti ve věku od 6 let a starší:  
Úvodní  dávka  by  měla  být  v rozmezí  10  až  15 mg/kg/den  a účinné  dávky  je  dosaženo 
postupnou titrací přibližně během 3 dnů. Účinná dávka gabapentinu u dětí starších 6 let je až 35 mg/kg/den. V dlouhodobé klinické studii byly dávky až do 50 mg/kg/den dobře snášeny. 
Celková denní dávka musí být rozdělena do 3 dílčích dávek, maximální interval mezi po sobě 
jdoucími dávkami nesmí překročit 12 hodin. 
Pro optimalizaci léčby gabapentinem není nutná kontrola plazmatických hladin gabapentinu. 
Gabapentin může být dále používán v kombinaci  s jinými antiepileptickými přípravky, bez   
obav   o změny  plazmatických  koncentrací  gabapentinu  nebo  sérové  koncentrace  jiných 
antiepileptik.  
Periferní neuropatická bolest 
 
Dospělí  
Léčbu je možné zahájit podle titračního schématu popsaného v Tabulce 1. Případně může být 
úvodní dávka 900 mg denně podána ve 3 stejně velkých dávkách. Poté je možné dávku dále 
zvyšovat po dávkách 300 mg denně každé 2 až 3 dny až na maximální dávku 3600 mg denně, 
v závislosti na individuální odpovědi a snášenlivosti každého pacienta. U některých pacientů 
může být vhodná pomalejší titrace dávkování gabapentinu. Nejkratší doba k dosažení dávky 
1800 mg denně je jeden týden, k dosažení 2400 mg denně dva týdny a k dosažení 3600 mg 
denně tři týdny.  
Účinnost a bezpečnost při léčbě periferní neuropatické bolesti, jako je bolestivá diabetická 
neuropatie  a postherpetická  neuralgie,  nebyla  v klinických  studiích  zjišťována pro léčebné 
období delší než 5 měsíců. Vyžaduje-li pacient léčbu periferní neuropatické bolesti déle než 
měsíců, musí ošetřující lékař vyhodnotit klinický stav pacienta a rozhodnout o nutnosti další 
léčby.  
Pokyny pro všechny indikace 
Zvyšování  dávky  u pacientů  s celkově  špatným  zdravotním  stavem,  t.j.  s nízkou  tělesnou 
hmotností, po transplantacích apod., má probíhat pomaleji, buď za použití nižších dávek, nebo 
delších intervalů mezi zvyšováním dávek.  
Starší pacienti (ve věku nad 65 let) 
Starší pacienti mohou vyžadovat úpravu dávky vzhledem ke snižující se funkci ledvin s věkem 
(viz Tabulka 2). U starších pacientů mohou být častější somnolence, periferní otoky a astenie.  
 Porucha funkce ledvin  
U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin a/nebo u dialyzovaných pacientů by měla být dávka 
upravena, jak je popsáno v Tabulce 2. U pacientů s nedostatečností ledvin lze použít tobolky 
gabapentinu 100 mg.    
Tabulka DÁVKOVÁNÍ GABAPENTINU U DOSPĚLÝCH PODLE FUNKCELEDVINClearance kreatininu (ml/min) Celková denní dávkaa (mg/den) 80 900-50-79 600-30-49 300-15-29 150b-< 15c 150b-a Celkovou  denní  dávku  je nutno  rozdělit  do  3 dávek.  Snížené  dávkovaní  je pro pacienty 
s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 79 ml/min). 
b 150mg denní dávka se podává jako 300 mg obden. 
c U pacientů s clearance kreatininu < 15 ml/min se denní dávka snižuje v poměru ke clearance 
kreatininu (např. pacient s clearance kreatininu 7,5 ml/min by měl užívat polovinu denní dávky 
pacienta s clearance kreatininu 15 ml/min).  
Použití u pacientů na hemodialýze 
U anurických pacientů, kteří podstupují hemodialýzu a kteří dosud nedostávali gabapentin, se 
doporučuje  úvodní  dávka  300 až  400 mg,  a dále  200 až  300 mg  gabapentinu  po  každých 
hodinách  hemodialýzy.  Ve  dnech,  kdy  neprobíhá  hemodialýza,  by  neměla  léčba 
gabapentinem probíhat.   
Pro  pacienty  s poruchou  funkce  ledvin,  kteří  podstupují  hemodialýzu, se  udržovací  dávka 
gabapentinu stanovuje podle doporučení uvedených v Tabulce 2. K udržovací dávce se navíc 
doporučuje přidat po každých 4 hodinách dialýzy dávku 200 až 300 mg gabapentinu.  
Způsob podání 
Perorální podání.  
Gabanox se podává s jídlem nebo bez jídla, polyká se vcelku a zapíjí dostatečným množstvím 
tekutiny (např. sklenice vody).  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
1.  4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR)V souvislosti s léčbou gabapentinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR), 
včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové 
reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo 
fatální. Pacienti mají být při předepisování léku upozorněni na  známky a příznaky těchto 
kožních nežádoucích účinků a je nutné je pečlivě sledovat. Pokud se objeví známky a příznaky 
naznačující tyto nežádoucí účinky, je třeba gabapentin okamžitě vysadit a zvážit alternativní 
léčbu (dle potřeby).   
Pokud se u pacienta užívajícího gabapentin rozvinuly závažné nežádoucí účinky jako SJS, TEN 
nebo DRESS, nesmí být u tohoto pacienta léčba gabapentinem nikdy znovu zahájena.    
Anafylaxe  
Gabapentin může způsobovat anafylaxi. Známky a příznaky u hlášených případů zahrnovaly 
dušnost, otok rtů, krku a jazyka a hypotenzi vyžadující akutní léčbu. Pacienty je třeba poučit, 
aby v případě výskytu známek nebo příznaků anafylaxe, přestali gabapentin užívat a ihned 
vyhledali lékařskou péči (viz bod 4.8).  
Sebevražedné představy a chování 
Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy 
sebevražedných představ a chování. Meta-analýza randomizovaných placebem kontrolovaných 
klinických  studií  antiepileptických  přípravků  rovněž  prokázala  mírně  zvýšené  riziko 
sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám. Po uvedení 
přípravku na trh byly u pacientů léčených gabapentinem pozorovány případy sebevražedných 
představ a chování (viz bod 4.8). 
Pacienty (a jejich ošetřovatele) je třeba poučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se objeví 
známky  sebevražedných  představ  nebo  chování.  Proto  by  u  pacientů  měly  být  sledovány 
příznaky  sebevražedných  představ  či  chování  a  zvážena  vhodná  léčba.  V  případě 
sebevražedných představ a chování je třeba zvážit přerušení léčby gabapentinem.   
Akutní pankreatitida 
Onemocní-li pacient léčený gabapentinem akutní pankreatitidou, je třeba zvážit přerušení léčby 
(viz bod 4.8).  
ZáchvatyPřestože nebyl u gabapentinu pozorován rebound fenomén, náhlé vysazení antikonvulziv může 
u epileptických pacientů přivodit status epilepticus (viz bod 4.2).  
Tak  jako  u jiných antiepileptických přípravků se po použití gabapentinu může u některých 
pacientů objevit zvýšení frekvence záchvatů nebo nový typ záchvatů.  
Tak jako u jiných antiepileptických přípravků bývá pokus o vysazení přídatné antiepileptické 
léčby u refrakterních pacientů, kteří dosud užívali více než jeden antiepileptický přípravek, 
a zavedení monoterapie gabapentinem, málo úspěšný.  
Gabapentin  není  účinný  při  léčbě  primárně  generalizovaných  záchvatů,  jako jsou  absence 
a může u některých pacientů tyto záchvaty zhoršit. Proto je třeba u pacientů se smíšenými 
záchvaty včetně absencí gabapentin používat s opatrností.  
Léčba gabapentinem byla spojena se závratěmi a somnolencí, což by mohlo zvýšit výskyt 
náhodného  zranění  (pádu).  Po  uvedení  přípravku  na  trh  byly  rovněž  hlášeny  případy 
zmatenosti,  ztráty  vědomí  a  mentální  poruchy.  Proto  je  třeba  pacienty  upozornit,  aby 
postupovali opatrně, dokud se dobře neobeznámí s potenciálními účinky tohoto léku.    
Souběžné užití s opioidy 
U pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu opioidy, je třeba pečlivě sledovat příznaky deprese 
centrálního nervového systému (CNS), jako je somnolence, sedace a respirační deprese. U 
pacientů, kteří užívají gabapentin a morfium současně, může dojít ke zvýšení koncentrace 
gabapentinu. Dávka gabapentinu nebo opioidů má být přiměřeně snížena (viz bod 4.5).  
Respirační deprese 
Gabapentin je spojován se závažnou respirační depresí. Vyšší riziko výskytu tohoto závažného 
nežádoucího účinku může hrozit pacientům se zhoršenou respirační funkcí, respiračním nebo 
neurologickým onemocněním, poruchou funkce ledvin, souběžným užíváním látek tlumících 
CNS a starším osobám. U těchto pacientů může být nutné upravit dávku.  
Starší pacienti (ve věku nad 65 let) 
U pacientů  ve věku  65 let  a více  nebyly  systematické  studie  s gabapentinem  prováděny. 
V jedné  dvojitě  zaslepené  studii  neuropatické  bolesti  se  u pacientů  ve  věku  65 let  a více 
objevily častěji než u mladších pacientů: somnolence, periferní otoky a astenie. Kromě těchto 
zjištění však klinické výzkumy u této věkové skupiny nenaznačují, že by byl profil nežádoucích 
účinků jiný než u mladších pacientů.  
Pediatrická populace 
Účinky dlouhodobé léčby (přesahující 36 týdnů) gabapentinem na učení, inteligenci a vývoj 
dětí a dospívajících nebyly adekvátně studovány. Přínosy dlouhodobé léčby je nutné zvážit 
vzhledem k případnému riziku léčby.  
Nesprávné použití, možnost zneužití a závislost 
Gabapentin může způsobit lékovou závislost, která se může objevit při terapeutických dávkách. 
Byly  hlášeny  případy  zneužívání  a  nesprávného  používání  gabapentinu.  U  pacientů  se 
zneužíváním návykových látek v anamnéze může být vyšší riziko nesprávného používání, 
zneužívání  a  závislosti  na  gabapentinu.  U  těchto  pacientů  má  být  gabapentin  používán  s 
opatrností.  Před  předepsáním  gabapentinu  má  být  u  pacienta  pečlivě  zhodnoceno  riziko 
nesprávného používání, zneužívání nebo závislosti.  
Pacienti  léčení  gabapentinem  mají  být  monitorováni  z  hlediska  příznaků  nesprávného 
používání, zneužívání nebo závislosti na gabapentinu, jako jsou rozvoj tolerance, zvyšování 
dávek a chování za účelem vyhledávání léku.   
Příznaky z vysazeníPo  přerušení  krátkodobé  i  dlouhodobé  léčby  gabapentinem  byly  pozorovány  příznaky  z 
vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin. 
Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii, nauzeu, bolesti,  pocení, třes, bolest 
hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost. Výskyt příznaků z vysazení po vysazení 
gabapentinu  může  být  známkou  lékové  závislosti  (viz  bod  4.8).  Pacient  o  tom  má  být   
informován  na  začátku  léčby.  Pokud  má  být  gabapentin  vysazen,  doporučuje  se,  aby  byl 
vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci (viz bod 4.2).   
Laboratorní testy 
Falešně  pozitivní  výsledky  mohou  být  získány  při  semikvantitativním  stanovení  celkové 
bílkoviny v moči testovacími proužky. Z těchto důvodů se doporučuje ověřit takovýto pozitivní 
výsledek proužkového testu metodami založenými na odlišných analytických principech, jako 
je Biuretova metoda, turbidimetrická nebo barvivo vážící metoda, nebo použít tyto alternativní 
metody hned od začátku.  
Přípravek Gabanox obsahuje sodík 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v tobolce, tj. v zásadě bez 
sodíku.   
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Existují  spontánní  hlášení  a  v literatuře  publikované  kazuistiky  respirační  deprese  a/nebo 
sedace spojené s použitím gabapentinu a opioidů. V některých z těchto  hlášení považovali 
autoři tuto skutečnost za zvláštní problém spojený s kombinací gabapentinu a opioidů, zejména 
u starších pacientů.  
Ve studii se zdravými dobrovolníky (N=12) byly 2 hodiny před podáním tobolky 600 mg 
gabapentinu  podávány  tobolky  morfinu  s řízeným  uvolňováním  (60 mg).  Průměrná  AUC 
gabapentinu se zvýšila o 44 % v porovnání s gabapentinem podávaným bez morfinu. Proto je 
nutné u pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu opioidy, sledovat příznaky deprese CNS, jako 
je somnolence, sedace a respirační deprese, a přiměřeně snížit dávku gabapentinu nebo opioidu.  
Nebyly  pozorovány  interakce  mezi  gabapentinem  a fenobarbitalem,  fenytoinem,  kyselinou 
valproovou a karbamazepinem.  
Farmakokinetika  gabapentinu  v ustáleném stavu je obdobná u zdravých jedinců a u pacientů 
s epilepsií užívajících tyto antiepileptické přípravky.  
Současné  podání  gabapentinu  a perorálních  kontraceptiv  obsahujících  norethindron  a/nebo 
ethinylestradiol neovlivňuje farmakokinetiku v ustáleném stavu ani jedné z těchto látek.  
Současné  podání  gabapentinu  a antacid  obsahujících  hliník  a hořčík  snižuje  biologickou 
dostupnost gabapentinu až o 24 %. Gabapentin by měl být podán nejdříve 2 hodiny po podání 
antacida.  
Probenecid nemění vylučování gabapentinu ledvinami.  
Při současném podávání cimetidinu je mírně sníženo vylučování gabapentinu ledvinami, což 
pravděpodobně nemá klinický význam.    
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství 
 
Riziko epilepsie a antiepileptik obecně 
Riziko vrozených vad je 2 až 3krát vyšší u dětí narozených matkám užívajícím antiepileptický 
přípravek.  Nejčastěji  hlášenými  vadami  jsou  rozštěp  rtu,  kardiovaskulární  malformace 
a defekty neurální trubice. Současná léčba více antiepileptickými přípravky může být spojena 
s vyšším  rizikem  kongenitálních  malformací  než  monoterapie,  proto  je  nutné  monoterapii 
využívat tam, kde je to možné. Ženy, které chtějí otěhotnět nebo jsou ve fertilním věku, by měly 
být  poučeny  odborníkem  a před  otěhotněním  by  měla  být  přehodnocena  potřeba  jejich 
antiepileptické léčby. Není vhodné náhle vysadit antiepileptickou léčbu, protože to může vést 
k náhlému výskytu záchvatů, což může mít závažné důsledky pro matku i dítě. Opožděný vývoj 
u dětí matek s epilepsií byl pozorován pouze vzácně. Není možné rozlišit, zda je tento opožděný 
vývoj  způsoben  genetickými  nebo  sociálními  faktory,  onemocněním  matky  epilepsií  nebo 
antiepileptickou léčbou.  
Riziko užívání gabapentinu 
Gabapentin přechází přes lidskou placentu.  
Není  k dispozici  dostatek  údajů  nebo  pouze  omezené  množství  o použití  gabapentinu 
u těhotných žen.  
U  novorozenců  vystavených in  utero gabapentinu  byl  hlášen  novorozenecký  syndrom  z 
vysazení.  Riziko  novorozeneckého  syndromu  z  vysazení  může  zvýšit  současná  expozice 
gabapentinu a opioidům během těhotenství. Novorozence je třeba pečlivě monitorovat.  
Studie se zvířaty prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka 
není známo. Gabapentin by měl být v těhotenství užíván pouze tehdy, pokud případný přínos 
pro pacientku jednoznačně převýší možné riziko pro plod.  
Není možné jednoznačně určit, zda je gabapentin užívaný v těhotenství příčinou zvýšeného 
rizika kongenitálních malformací, vzhledem k onemocnění samotnému a přítomnosti současně 
užívaných antiepileptik během každého hlášeného těhotenství.  
Kojení 
Gabapentin  se  vylučuje  do  mateřského  mléka.  Protože  nelze  vyloučit  nežádoucí  účinky 
u kojenců, je nutné podávat gabapentin kojícím matkám s opatrností. Gabapentin lze podávat 
kojícím matkám pouze tehdy, pokud přínos jednoznačně převýší rizika.  
Fertilita 
Ve studiích na zvířatech nebyl pozorován žádný účinek na fertilitu (viz bod 5.3).  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
   Gabapentin může mít mírný až střední vliv na schopnost řídit auto nebo obsluhovat stroje. 
Gabapentin působí na centrální nervový systém a může vyvolat ospalost, závratě nebo jiné 
podobné příznaky.  I kdyby tyto příznaky byly pouze mírného nebo středního stupně, tyto 
nežádoucí účinky mohou být potenciálně nebezpečné pro pacienty, kteří řídí nebo obsluhují 
stroje. To platí především na začátku léčby a v období, kdy je zvyšována dávka.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nežádoucí účinky pozorované z klinických studií s epilepsií (přídatná léčba i monoterapie) 
a neuropatickou bolestí jsou uvedeny společně, seřazené podle kategorie a četnosti (velmi časté 
(≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10  000; 
< 1/1000)  a  velmi  vzácné  (<  1/10  000).  Byl-li  nežádoucí  účinek  pozorován  v klinických 
studiích s odlišnými četnostmi, je uveden s nejvyšší hlášenou četností.  
Další nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou níže uvedeny s četností „Není 
známo“ kurzívou (četnost nebylo možné z dostupných dat určit).  
V rámci kategorie jsou nežádoucí účinky seřazeny podle snižující se závažnosti.  
MeDRA – třídy orgánových systémů Nežádoucí účinkyInfekce a infestace 
Velmi časté Virové infekceČasté Pneumonie, infekce dýchacích cest, infekcemočového traktu, infekce, otitis media 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Časté LeukopenieNení známo Trombocytopenie 
Poruchy imunitního systémuMéně časté Alergické reakce (např. kopřivka) 
Není známo Syndrom přecitlivělosti, systémová reakce srůznými  projevy,  které  mohou  zahrnovat 
horečku,     vyrážku,     zánět     jater, 
lymfadenopatii,  eosinofilii,  případně  jiné 
projevy a příznaky, anafylaxe (viz bod 4.4)   
Poruchy metabolismu a výživyČasté Anorexie, zvýšená chuť k jídluMéně časté Hyperglykemie  (nejčastěji  pozorovaná  upacientů s diabetem) 
Vzácné Hypoglykemie  (nejčastěji  pozorovaná  upacientů s diabetem) 
Není známo Hyponatremie 
Psychiatrické poruchyČasté Hostilita,   zmatenost   a emoční  labilita,deprese,  úzkost,  nervozita,  abnormální 
myšlení 
Méně časté Agitovanost 
 
Není známo Halucinace,   sebevražedné   představy,léková závislost 
Poruchy nervového systémuVelmi časté Somnolence, závratě, ataxieČasté Křeče, hyperkinézie,  dysartrie,  amnézie,třes, nespavost, bolest hlavy, pocity jako je 
parestézie,     hypestézie,     poruchy 
koordinace,  nystagmus,  zvýšené,  snížené 
nebo chybějící reflexy 
Méně časté Hypokineze, mentální poruchaVzácné Ztráta vědomíNení známo Jiné     poruchy     hybnosti     (např. 
choreoatetóza, dyskineze, dystonie) 
Poruchy oka 
Časté Poruchy zraku jako je amblyopie, diplopiePoruchy ucha a labyrintu 
Časté VertigoNení známo Tinnitus 
Srdeční poruchy 
Není známo PalpitaceCévní poruchy 
Časté Hypertenze, vazodilataceRespirační, hrudní a mediastinální poruchyČasté Dušnost,  bronchitida,  faryngitida,  kašel,rhinitida 
Vzácné Respirační deprese 
Gastrointestinální poruchy Časté Zvracení,   nevolnost,   anomálie   zubů,gingivitida,   průjem, bolest   břicha, 
dyspepsie,  zácpa,  sucho  v ústech  nebo 
v hrdle, flatulence 
Méně časté Dysfagie 
Není známo PankreatitidaPoruchy jater a žlučových cestNení známo Hepatitida, žloutenkaPoruchy kůže a podkožní tkáněČasté Otok obličeje, purpura, nejčastěji popsanájako     podlitiny     z fyzického   traumatu, 
vyrážka, pruritus, akné 
Není známo Stevensův-Johnsonův  syndrom,  toxickáepidermální    nekrolýza,  polékový 
hypereozinofilní  syndrom  (viz  bod  4.4), 
erythema multiforme, angioedém, alopecie 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněČasté Artralgie, myalgie, bolest zad, záškubyNení známo Rhabdomyolýza, myoklonusPoruchy ledvin a močových cestNení známo Akutní selhání ledvin, močová inkontinence 
 
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Časté ImpotenceNení známo Hypertrofie  prsů,  gynekomastie,  sexuálnídysfunkce  (včetně  změn  libida,  poruch 
ejakulace a anorgasmie) 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceVelmi časté Únava, horečkaČasté Periferní otoky, abnormální chůze, asténie,bolest,   malátnost,   příznaky   podobné 
chřipce 
Méně časté Generalizované otokyNení známo Abstinenční  příznaky*,   bolest   na   hrudi. 
Byla hlášena náhlá nevysvětlitelná úmrtí, ukterých nebyla zjištěna příčinná souvislost 
s léčbou gabapentinem. 
Vyšetření 
Časté Snížení  počtu  bílých  krvinek,  přírůstektělesné hmotnosti 
Méně časté Zvýšení  funkčních  jaterních  testů  SGOT(AST), SGPT (ALT) a bilirubinu 
Není známo Zvýšení hladiny krevní kreatinfosfokinázyPoranění, otravy a procedurální komplikaceČasté Náhodné zranění, zlomenina, odřeniny 
Méně časté Pád*Po  přerušení  krátkodobé  i  dlouhodobé  léčby  gabapentinem  byly  pozorovány  příznaky  z 
vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin. 
Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii, nauzeu, bolesti,  pocení, třes, bolest 
hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost (viz bod 4.4). Výskyt příznaků z vysazení 
po vysazení gabapentinu může být známkou lékové závislosti (viz bod 4.8). Pacient o tom má 
být informován na začátku léčby. Pokud má být gabapentin vysazen, doporučuje se, aby byl 
vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci (viz bod 4.2).  
Během léčby gabapentinem byly hlášeny případy akutní pankreatidy. Spojitost s gabapentinem 
není jasná (viz bod 4.4).  
U pacientů na hemodialýze z důvodu konečného stádia renálního selhání byla hlášena myopatie 
se zvýšenými hladinami kreatinkinázy.  
Pouze ve studiích s dětskými pacienty byly hlášeny infekce dýchacích cest, otitis media, křeče 
a bronchitida.   U dětí  bylo  v  klinických  studiích  také  často  hlášeno  agresivní  chování 
a hyperkineze.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
 
Šrobárova 100 41, Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.  
4.9 Předávkování 
 Při  dávce  gabapentinu  do  49 g  nebyla  pozorována  akutní,  život  ohrožující  toxicita.  Mezi 
symptomy  předávkování  patří  závratě,  dvojité  vidění,  poruchy  artikulace,  ospalost,  ztráta 
vědomí,  letargie  a mírný průjem.  Všichni  pacienti  se  po  podpůrné  léčbě  zotavili.  Snížená 
absorpce  gabapentinu  při  vysokých  dávkách  může  omezit  absorpci  léčivé  látky  při 
předávkování a tím minimalizovat toxicitu po předávkování.  
Předávkování gabapentinem, zejména v kombinaci s dalšími léčivými přípravky tlumícími 
CNS, může vyvolat kóma.  
I když lze gabapentin odstranit hemodialýzou, není podle dosavadních zkušeností obvykle 
zapotřebí.  U pacientů  s těžkou  poruchou  renální  funkce  však  může  být  hemodialýza 
indikována.  
Po podání dávek až 8000 mg/kg myším a potkanům nebyla určena perorální letální dávka 
gabapentinu.  Příznaky  akutní  toxicity  u zvířat zahrnovaly  ataxii,  obtížné  dýchání,  ptózu, 
sníženou aktivitu nebo excitaci.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX 
Mechanismus účinku 
Gabapentin snadno prostupuje do mozku a zabraňuje záchvatům v řadě zvířecích modelů 
epilepsie. Gabapentin nemá afinitu k receptoru GABAA ani k receptoru GABAB ani nemění 
metabolismus GABA. Neváže se na jiné neurotransmiterové receptory v mozku a nepůsobí na 
sodíkové kanály. Gabapentin se s vysokou afinitou váže na podjednotku α2δ (alfa-2-delta) 
napěťově řízených kalciových kanálů a má se za to, že se vazba na podjednotku α2δ může 
podílet  na  protizáchvatových  účincích  gabapentinu  u  zvířat.  Rozsáhlý  panelový screening 
nenaznačuje žádný jiný cíl tohoto léku než podjednotku α2δ.   
Důkazy z několika předklinických modelů ukazují, že farmakologická aktivita gabapentinu 
může být zprostředkována vazbou na podjednotku α2δ prostřednictvím snížení uvolňování 
excitačních neurotransmiterů v oblastech centrálního nervového systému. Taková aktivita může 
tvořit základ protizáchvatového působení gabapentinu. Význam tohoto působení gabapentinu 
pro antikonvulzivní účinky u člověka je ještě třeba určit.   
Gabapentin rovněž vykazuje účinnost na několika předklinických zvířecích modelech bolesti. 
Má se za to, že specifická vazba gabapentinu na podjednotku α2δ vede k několika různým 
akcím,  které  mohou  být  zodpovědné  za  analgetické  působení  na  zvířecích  modelech.  K   
analgetickému působení gabapentinu může dojít v páteřní míše a rovněž ve vyšších mozkových 
centrech prostřednictvím interakcí se sestupnými inhibičními drahami bolesti. Význam těchto 
předklinických vlastností pro klinické působení u člověka není znám.  
Klinická účinnost a bezpečnost 
Klinická studie přídatné léčby parciálních záchvatů u pediatrických pacientů ve věku 3 až 12 let 
ukázala  numerický,  avšak  nikoli  statisticky  významný  rozdíl  ve  prospěch  gabapentinu 
v porovnání s placebem ve skupině pacientů s odpovědí 50 %. Doplňující post-hoc      analýza 
odpovědí  na  léčbu  podle  věku  neprokázala  statisticky  významný  vliv  věku,  ani  jako 
kontinuální, ani jako binární veličina (věkové skupiny 3 až 5 a 6 až 12 let).   
Data z této post-hoc analýzy jsou shrnuta v následující tabulce:  
Odpověď (≥ 50 % zlepšení) na léčbu a věk MITT* populaceVěková kategorie Placebo Gabapentin Hodnota P< 6 let 4/21 (19,0%) 4/17 (23,5%) 0,6 až 12 let 17/99 (17,2%) 20/96 (20,8%) 0, 
*Modifikovaná  „intent  to  treat“  populace  (MITT)  je  definována  jako všichni  pacienti 
randomizováni  do  studie,  kteří  zároveň  měli  vyhodnotitelné  deníky  se  záznamy  záchvatů 
během 28 dnů v období před léčbou ve studii i během dvojitě zaslepené fáze léčby.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Absorpce 
Po perorálním podání gabapentinu je maximálních koncentrací gabapentinu v plazmě dosaženo 
přibližně za 2 až 3 hodiny. Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované dávky) má 
tendenci klesat s rostoucí dávkou. Absolutní biologická dostupnost 300 mg tobolky je přibližně 
60 %. Jídlo, včetně tučné stravy, nemá klinický význam na farmakokinetiku gabapentinu. 
Farmakokinetika gabapentinu není ovlivněna  opakovaným podáním. Přestože obecně  byly 
v klinických  studiích  plazmatické  koncentrace  gabapentinu  v rozmezí  2  až  20 μg/ml,  tyto 
koncentrace neurčovaly předem bezpečnost a účinnost.   
Farmakokinetické parametry jsou uvedeny v Tabulce 3.  
Tabulka Souhrn středních (%CV) farmakokinetických parametrů gabapentinu v ustáleném stavu po 
podání každých osm hodin   
Farmakokinetický 
parametr 
300 mg  
(N = 7) 
400 mg(N = 14) 
800 mg 
(N=14) 
 Mean %CV Mean %CV Mean %CV 
Cmax (g/ml) 4,02 (24) 5,74 (38) 8,71 (29)tmax (hod) 2,7 (18) 2,1 (54) 1,6 (76) 
T1/2 (hod) 5,2 (12) 10,8 (89) 10,6 (41)AUC             (0-8) 
g hod/ml)24,8 (24) 34,5 (34) 51,4 (27) 
Ae% (%) NA NA 47,2 (25) 34,4 (37)Cmax = maximální plazmatická koncentrace v ustáleném stavutmax = doba dosažení Cmax 
T1/2 = poločas eliminaceAUC(0-8) = plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v době 0 až hodin po podání dávky 
Ae% = procento dávky vyloučené do moči v nezměněné formě v době 0 až 
hodin po podání dávky 
NA = není dostupné 
 
Distribuce 
Gabapentin  se  neváže  na  plazmatické  bílkoviny  a jeho  distribuční  objem  je  57,7 litrů. 
U pacientů s epilepsií dosahují koncentrace gabapentinu v mozkomíšním moku (CSF) přibližně 
20 % ustálených plazmatických koncentrací. Gabapentin je přítomen v mléce kojících matek.  
Biotransformace 
Neexistují  údaje  o  tom,  že  by  gabapentin  byl  v lidském  těle  metabolizován.  Gabapentin 
neindukuje tvorbu  jaterních  enzymů – oxidáz  se  smíšenou  funkcí - zodpovědných  za 
metabolizmus léků.  
Eliminace 
Gabapentin  se  vylučuje  výhradně  ledvinami  v nezměněné  podobě.  Eliminační  poločas 
gabapentinu je nezávislý na dávce a pohybuje se v rozmezí 5 až 7 hodin.  
U starších pacientů a u pacientů se snížením renálních funkcí je snížena plazmatická clearance 
gabapentinu. Konstanta vylučování gabapentinu, plazmatická clearance a renální clearance jsou 
přímo úměrné clearance kreatininu.  
Gabapentin  lze  z plazmy  odstranit hemodialýzou. U pacientů se snížením renálních funkcí 
a u hemodialyzovaných pacientů je nutná úprava dávky (viz bod 4.2).   
Farmakokinetika gabapentinu u dětí byla sledována u 50 zdravých jedinců ve věku od 1 měsíce 
do  12 let. Obecně byly dosažené plazmatické koncentrace gabapentinu u dětí nad 5 let při 
dávkách  vypočítaných  podle mg/kg  podobné  jako  plazmatické  koncentrace  gabapentinu 
u dospělých.    
Ve farmakokinetické studii u 24 zdravých pediatrických pacientů ve věku 1 až 48 měsíců byla 
ve srovnání s dostupnými vykazovanými údaji u dětí starších než 5 let pozorována přibližně o 
30 % nižší expozice (AUC), nižší hodnoty Cmax a vyšší clearance v poměru k tělesné hmotnosti.  
Linearita/nelinearita  
Biologická  dostupnost  gabapentinu  (frakce  absorbované  dávky) se  snižuje  se  zvyšující  se 
dávkou,  což  přenáší  nelinearitu  na  farmakokinetické  parametry,  zahrnující  parametry 
biologické  dostupnosti  (F),  např.  Ae  %,  CL/F,  Vd/F.  Eliminační  farmakokinetiku 
(farmakokinetika parametrů, které nezahrnují F, jako je CLr a T1/2) lze nejlépe popsat lineární 
farmakokinetikou. Plazmatické koncentrace gabapentinu v ustáleném stavu jsou předvídatelné 
z údajů při použití jednorázové dávky.   
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Karcinogenicita 
Gabapentin   byl   po dobu  dvou  let  podáván  v potravě  myším  v dávkách  200,  a 2000 mg/kg/den a potkanům v dávkách 250, 1000 a 2000 mg/kg/den. Statisticky významné 
zvýšení  incidence  nádorů  pankreatických  acinárních  buněk  bylo  zjištěno  pouze  u samců 
potkanů při nejvyšší dávce. Maximální plazmatické koncentrace léčivé látky byly u potkanů při 
dávce 2000 mg/kg/den 10krát vyšší než plazmatické koncentrace u lidí, kteří dostávali dávku 
3600 mg/den. Nádory acinárních buněk pankreatu u samců potkanů jsou malignity nízkého 
stupně, neovlivnily přežívání, nemetastazovaly, ani se nešířily do okolních tkání a podobaly se 
nádorům, pozorovaným u současně hodnocených kontrolních zvířat. Význam těchto nádorů 
acinárních buněk pankreatu u samců potkanů z hlediska kancerogenního rizika pro člověka 
není jistý.  
Mutagenicita 
Gabapentin nevykazoval genotoxický potenciál. In vitro nevykazoval gabapentin mutagenitu 
při  standardním  testování  na  bakteriálních  a savčích  buňkách.  Gabapentin  neindukoval 
v savčích  buňkách  in  vitro  ani  in  vivo strukturální  chromozomální  aberace  a neindukoval 
tvorbu mikrojader v kostní dřeni křečků.  
Poruchy fertility 
Nebyly pozorovány žádné účinky na fertilitu či reprodukci potkanů při dávkách až 2000 mg/kg 
(přibližně pětinásobek maximální denní dávky pro člověka vypočítané podle mg/m2).  
Teratogenicita 
Gabapentin nezvyšoval v porovnání s kontrolními zvířaty incidenci malformací u potomků 
myší, potkanů nebo králíků při dávkách 50, 30 a 25krát vyšších, než je denní dávka pro člověka 
3600 mg (4, 5 nebo 8násobná denní dávka vypočítaná podle mg/m2).  
Gabapentin  u hlodavců  indukoval  zpožděné  osifikace  lebky,  páteře  a předních  i zadních 
končetin,  což  svědčí  o opoždění  fetálního  vývoje.  Tyto  účinky  se  projevily  po  podání   
perorálních  dávek  10003000 mg/kg/den  březím  myším  v období  tvorby  orgánů  a podání 
2000 mg/kg před a během páření a v průběhu březosti. Tyto dávky jsou 15krát vyšší než dávka 
pro člověka 3600 mg vypočítaná podle mg/m2.  
Při  podání  dávky  500 mg/kg/den  březím  myším  nebyly  pozorovány  žádné  účinky  (dávka 
přibližně poloviční než denní dávka pro člověka vypočítaná podle mg/m2).  
U potkanů, kterým byla podána dávka 2000 mg/kg/den ve studii fertility a obecné reprodukce, 
dávka  1500 mg/kg/den    v teratologické  studii,  a dávka  500,  1000  a 2000 mg/kg/den 
v perinatální a postnatální  studii,  bylo  pozorováno  zvýšení  incidence  hydroureteru  a/nebo 
hydronefrózy. Význam těchto zjištění není znám, ale byla spojena se zpožděným vývojem. Tyto 
dávky  byly  opět  přibližně  15krát  vyšší  než  dávka  pro  člověka  3600 mg  vypočítaná 
podle mg/m2.  
V teratologické studii u králíků se objevila zvýšená incidence postimplantačních ztrát plodu u 
březích samic králíků při dávkách 60, 300 a 1500 mg/kg/den podaných v období tvorby orgánů. 
Tyto  dávky  byly  přibližně  0,3 - 8krát  vyšší  než  dávka  pro  člověka  3600 mg  vypočítaná 
podle mg/m2. Bezpečnostní rozpětí je nedostatečné, aby mohlo být vyloučeno riziko tohoto 
působení na člověka.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Obsah tobolky: 
Předbobtnalý škrob 
Kukuřičný škrob 
MastekKoloidní bezvodý oxid křemičitý 
Tobolka: 
Želatina 
Natrium-lauryl-sulfát 
100 mg tvrdé tobolky: 
oxid titaničitý (E 171)  
300 mg tvrdé tobolky: 
oxid titaničitý (E 171) 
žlutý oxid železitý (E 172)  
400 mg tvrdé tobolky: 
oxid titaničitý (E 171) 
žlutý oxid železitý (E 172) 
červený oxid železitý (E 172)  
6.2 Inkompatibility    
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
Blistry: Uchovávejte v původním balení, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 
Lahvičky: Udržujte lahvičku pevně uzavřenou, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Tvrdé tobolky jsou baleny v PVC/PE/PVDC//Al blistrech nebo vHDPE lahvičkách s dětským bezpečnostním PP uzávěrem a vloženy do krabičky.   
Velikost balení: 
100 mg tvrdé tobolky: 
Blistr: 7, 15, 20, 30, 50, 60, 90, 100 a 200 tvrdých tobolek 
Lahvička: 50, 100 tvrdých tobolek.  
300 mg tvrdé tobolky: 
Blistr: 20, 30, 50, 60, 90, 100, 200 a 500 tvrdých tobolek  
Lahvička: 50, 100 tvrdých tobolek  
400 mg tvrdé tobolky: 
Blistr: 20, 30, 50, 60, 90, 100, 200 a 500 tvrdých tobolek 
Lahvička: 50, 100 tvrdých tobolek  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA  Gabanox 100 mg tvrdé tobolky: 21/521/07-C 
Gabanox 300 mg tvrdé tobolky: 21/522/07-C 
Gabanox 400 mg tvrdé tobolky: 21/523/07-C     
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 22. 8. 2007  
Datum posledního prodloužení registrace: 23. 6.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
28. 5. 
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 GABAPENTIN2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 100 mg.