IBUMAX - souhrn údajů a příbalový leták

sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

IBUMAX 200 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje ibuprofenum 200 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Popis přípravku: bílé kulaté bikonvexní potahované tablety o průměru 11 mm,na jedné straně
s půlicí rýhou. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její
rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ibuprofen je indikován k symptomatické léčbě zánětlivých a degenerativních chorob kloubních,
mimokloubního revmatizmu a chorob páteře; používá se při revmatoidní artritidě, včetně
juvenilní idiopatické artritidy, osteoartróze, ankylozující spondylitidě, psoriatické artritidě,
dnavé artritidě, chondrokalcinóze (pseudodna), při distorzi kloubů a zhmoždění pohybového
aparátu. Jako analgetikum-antipyretikum při horečnatých stavech a akutních zánětech horních
cest dýchacích, dále při migréně vaskulární etiologie, bolestech po operaci, bolestech zubů a
bolestivé menstruaci.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí a dospívající od 12 let
U kloubních onemocnění a mimokloubního revmatizmu se doporučuje dávkování v rozsahu
1,2 - 2,4 g denně, rozděleně podle závažnosti onemocnění a reakce pacienta na léčbu. Dávka
2,4 g denně nemá být překročena. U zánětlivých forem se podávají dávky vyšší; revmatoidní
artritida vyžaduje vyšší dávkování než osteoartróza.
U dysmenorey se podává 400 mg ibuprofenu perorálně opakovaně po 4 - 6 hodinách.
Jako analgetikum-antipyretikum se podává 3 - 4krát denně v dávkách 200 - 400 mg perorálně.
Odstup mezi jednotlivými dávkami je nejméně 4 hodiny.
Objeví-li se gastrointestinální obtíže, doporučuje se podat tablety s malým množstvím potravy
či zapít mlékem.

Děti od 6 do 12 let
Přípravek je vzhledem k velikosti jednotlivé dávky určen dětem od 6 let. Denní dávka u dětí do
12 let věku je 20 - 35 mg/kg tělesné hmotnosti rozděleně v několika dílčích dávkách, u juvenilní
idiopatické artritidy až 40 - 50 mg/kg tělesné hmotnosti/den. U dětí s tělesnou hmotností do kg se nedoporučuje překračovat dávku 400 mg ibuprofenu denně. Doporučený odstup mezi
jednotlivými dávkami je 6-8 hodin. Po dosažení uspokojivé odpovědi je vhodná redukce dávky,
která ještě zajistí kontrolu aktivity procesu.

Pokud je u dětí a u dospívajících nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny
nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, pacient má vyhledat lékaře.

Starší pacienti
U starších pacientů je dávkování stejné jako u ostatních dospělých, je však nutná zvýšená
opatrnost (viz bod 4.4).

Pacienti se sníženou funkcí jater nebo ledvin
U pacientů s renální a hepatální insuficiencí je třeba zvýšené opatrnosti (viz bod 4.4).

Pro výdej bez lékařského předpisu je maximální denní dávka omezena na 1,2 g ibuprofenu.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší
dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Hypersenzitivita na kyselinu acetylsalicylovou a jiná nesteroidní antiflogistika projevující se
jako astma, urtikaria a jiné alergické reakce.
Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě
nesteroidními antirevmatiky.
Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod
prokázané ulcerace nebo krvácení).
Poruchy hemokoagulace a hemopoézy.
Třetí trimestr gravidity.
Závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek IBUMAX by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky
včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2.

Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší
dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz GIT a kardiovaskulární riziko níže).

U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků, zejména gastrointestinálního
krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.8).
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u
všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i
bez předchozí anamnnézy závažných gastrointestinálních příhod.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou
přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován
krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat
léčbu nejnižší možnou dávkou.
U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě
léčení acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími
gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních
látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni,
aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální
krvácení), především na počátku léčby.
Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by
mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. perorálně podávané kortikosteroidy,
antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz
bod 4.5).
Pokud se během léčby IBUMAXem objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být
léčba ukončena.
Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními
chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může
touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Závažné kožní reakce
V souvislosti s užíváním NSAID byly ojediněle hlášeny závažné kožní reakce, z nichž
některé byly fatální. Tyto reakce zahrnovaly exfoliativní dermatitidu, Stevensův-Johnsonův
syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (viz bod 4.8). Zdá se, že největší riziko těchto
reakcí hrozí pacientům na začátku terapie, protože k nástupu reakce dochází ve většině
případů během prvního měsíce léčby. V souvislosti s přípravky obsahujícími ibuprofen byl
hlášen výskyt akutní generalizované exantematózní pustulózy. Ibuprofen musí být vysazen při
prvním výskytu symptomů závažných kožních reakcí, jako je kožní vyrážka, slizniční léze
nebo jakákoliv jiná známka hypersenzitivity.

Zvýšené opatrnosti je třeba renální a hepatální insuficienci, u astmatiků při systémovém lupus
erytematodes a jiných onemocněních pojivové tkáně (riziko aseptické meningitidy).

U rizikových pacientů, tj. s omezením funkce srdce a ledvin, léčených diuretiky či při
dehydrataci jakékoliv etiologie se doporučuje kontrola renálních funkcí. Objeví-li se poruchy
vizu, zastřené vidění, skotomy, poruchy barvocitu, je třeba přerušit léčbu. Při dlouhodobé
terapii je vhodná kontrola krevního obrazu a rutinní sledování jaterních funkcí. Při zhoršení
jaterních funkcí v souvislosti s podáváním ibuprofenu je vhodné terapii vysadit, poté obvykle
dojde k normalizaci stavu. U pacientů užívajících kumarinová antikoagulancia je vhodná
častější kontrola hemokoagulačních parametrů. Rovněž je vhodná občasná kontrola glykemie.

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Zahájení léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání je třeba
konzultovat s lékařem, protože v souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny případy retence
tekutin, hypertenze a edémů.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách
(2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod
(např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují
na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu
(např.  1200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III),
prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo
cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení
a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro
kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření),
zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Dermatologické účinky
Výjimečně mohou být původcem závažných infekčních komplikací na kůži a měkkých tkáních
plané neštovice (varicella).
Dosud nebylo možno podpůrnou roli nesteroidních antirevmatik při zhoršování těchto infekcí
vyloučit. Proto se doporučuje při planých neštovicích ibuprofen neužívat.

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
IBUMAX může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému
zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u
bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se IBUMAX
podává ke zmírnění horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se
sledovat průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže
symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Během léčby není vhodné pití alkoholických nápojů a kouření.
Přípravek IBUMAX není určen pro děti mladší než 6 let.

U dětí s příznaky dehydratace a dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při současném podávání ibuprofenu (zvláště ve vysokých dávkách) s antikoagulancii
kumarinového typu dochází k prodloužení protrombinového času a zvýšenému riziku krvácení.

Fenobarbital zrychluje metabolizaci ibuprofenu; ibuprofen zvyšuje plazmatické hladiny lithia,
digoxinu a fenytoinu, zvyšuje toxicitu metotrexátu a baklofenu. Současné podání
glukokortikoidů anebo dalších nesteroidních antirevmatik zvyšuje riziko krvácení do GIT a
riziko vzniku vředové choroby, současné podávání antiagregačních látek nebo SSRI zvyšuje
riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
Ibuprofen snižuje urikosurický účinek probenecidu a sulfinpyrazonu. Je možné snížení účinku
diuretik a antihypertonik. Současné podání kaliumšetřících diuretik může vést k hyperkalemii.
Při současném podávání chinolonových antibiotik a nesteroidních antirevmatik se může zvýšit
riziko vzniku křečí. Zásahem ibuprofenu do syntézy prostaglandinů v ledvinách by mohlo dojít
ke zvýšení nefrotoxicity cyklosporinu.

Kyselina acetylsalicylová
Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem
k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.
Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou
kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček.
Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze
vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit
kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití
ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita
Léky blokující syntézu cyklooxygenázy / prostaglandinu mohou zhoršit ženskou plodnost
narušením ovulace. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální
vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních
malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství.
Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%.
Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání
inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k
fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně
kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu
organogenetické periody.

Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku
poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení
tento stav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy
konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá
být během prvního a druhého trimestru těhotenství ibuprofen podáván, pokud to není absolutně
nutné. Pokud ibuprofen užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a
druhého trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávky po co nejkratší dobu. Při podávání
ibuprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní
monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V
případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být léčba ibuprofenem
ukončena.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou
vystavovat plod:
− kardiopulmonální toxicitě (s předčasnou konstrikcí/uzávěrem ductus arteriosus a
pulmonální hypertenzí);
− renální dysfunkci (viz výše);

matku a novorozence, na konci těhotenství:
− potenciálnímu prodloužení krvácení;
− inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu.

Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení
Ibuprofen a jeho metabolity přecházejí do mateřského mléka v extrémně nízkých
koncentracích. Vzhledem k tomu, že zatím nejsou známy nepříznivé účinky přípravku na
kojence, není obecně v případě krátkodobé léčby bolesti a horečky doporučenou dávkou
nutno kojení přerušovat. Bezpečnost při dlouhodobém podávání nebyla stanovena.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Léčivý přípravek IBUMAX nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje, může pouze
u některých pacientů vyvolat nežádoucí účinky (bolest hlavy, závratě), které mohou tuto
schopnost nepříznivě ovlivnit.

4.8 Nežádoucí účinky.

Velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné
(>1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze
určit).

Poruchy ucha a labyrintu Není známo porucha sluchu
Cévní poruchy Velmi vzácné hypertenze
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Vzácné Exacerbace astmatu, bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy Velmi časté pálení žáhy
Časté Bolesti břicha, nauzea, průjem, flatulence,
obstipace, zvracení
Méně časté dyspepsie
Vzácné Gastrointestinální vřed, může se vyskytnout i
gastrointestinální krvácení a perforace
v oblasti trávicího traktu.
Velmi vzácné Ulcerózní stomatitida, exacerbace Crohnovy
choroby,
exacerbace ulcerózní kolitidy.
Poruchy metabolismu a výživy Velmi vzácné Retence natria a tekutin s edémy
Psychiatrické poruchy Vzácné

Nervozita, u starších pacientů kognitivní
dysfunkce, závratě, bolesti hlavy.
Velmi vzácné Insomnie, deprese, emoční labilita
Poruchy nervového systému Méně časté Bolesti hlavy
Vzácné

Aseptická meningitis (zvl. u pacientů se
systémovým lupus erythematodes a u
některých kolagenóz)
Poruchy ledvin a močových cest Velmi vzácné Snížené vylučování urey, edémy, akutní
renální selhání. Zaznamenala se i papilární
nekróza, především při dlouhodobém užívání,
a zvýšené sérové koncentrace urey.
Poruchy ledvinných funkcí včetně
intersticiální nefritidy nebo nefrotického
syndromu.
Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné Poruchy jaterních funkcí především při
dlouhodobém užívání, akutní hepatitida.
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi vzácné Poruchy krvetvorby (neutropenie, leukopenie,
agranulocytoza, anemie, trombocytopenie,
pancytopenie). První příznaky jsou: horečka,
bolest v krku, povrchové ulcerace ústní
sliznice, symptomy chřipkového onemocnění,
těžké vyčerpání, krvácení z nosu a do kůže.
Poruchy kůže a podkožní tkáně Vzácné Vyrážka
Velmi vzácné Závažné formy kožních reakcí jako
Stevensův-Johnsonův syndrom, erythema
multiforme a epidermální nekrolýza.
Neni známo Hypersenzitivní syndrom s eozinofilií a
systémovými příznaky (DRESS syndrom),
akutní generalizovaná exantematózní
pustulóza, fotosenzitivní reakce.
Poruchy imunitního systému

Vzácné Hypersensitivní reakce projevující se jako
urtikárie a pruritus
Velmi vzácné Závažná hypersensitivní reakce projevující se
otokem obličeje, jazyka, laryngu, dušností,
tachykardií, hypotenzí nebo závažným šokem.


Cévní poruchy velmi vzácné hypertenze
Srdeční poruchy Vzácné kardiální selhání
Velmi vzácné srdeční palpitace
Poruchy oka Vzácné Poruchy vizu, poruchy percepce barev, toxická
amblyopie.

Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Vzácné Edémy
Vyšetření velmi vzácné pokles krevního tlaku

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Může se objevit peptický vřed,
perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4).
Po léčbě byly pozorovány také nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie,
abdominální bolesti, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a
Crohnovy choroby. Méně často byla pozorována gastritida.
V souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byly také hlášeny otoky, hypertenze a
srdeční selhání.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např.
infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Velmi vzácně byly pozorovány kožní bulózní reakce včetně Stevensova-Johnsonova syndromu
a toxické epidermální nekrolýzy.
Vzácně byly hlášeny reverzibilní elevace jaterních enzymů v plazmě.

Při dlouhodobé léčbě (měsíce-roky) frekvence některých nežádoucích účinků významně
stoupá. Jedná se zejména o nežádoucí účinky gastrointestinální, které se mohou manifestovat
jako dyspepsie, nauzea a bolest břicha u 3-9% pacientů a ve formě peptického vředu, krvácení
nebo perforace u 1-2% nemocných. Často (více než u 1% nemocných) se mohou vyskytovat
také bolesti hlavy, nervozita, závratě, rash, pruritus nebo elevace jaterních testů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.
Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme
zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Ibuprofen v dávce do l00 mg/kg tělesné hmotnosti je netoxický, v dávce nad 400 mg/kg tělesné
hmotnosti může způsobit závažnou intoxikaci: mohou vzniknout poruchy CNS - bolesti hlavy,
závratě, nystagmus, křeče, které se mohou vystupňovat až k bezvědomí. Dále se mohou objevit
bolesti břicha, nevolnost, zvracení. V závažných případech může dojít k hypotenzi, zástavě
dechu a cyanóze. V případě závažné otravy může dojít k rozvoji metabolické acidózy.
Terapie akutního předávkování: co nejdříve provést výplach žaludku s podáním aktivního uhlí
a projímadla či vyvolat dávicí reflex. Terapie je podpůrná a symptomatická - kontrola a úprava
bilance tekutin a elektrolytů, udržování respiračních a kardiovaskulárních funkcí, při křečích
možno podat diazepam, při hypotenzi plazmaexpandery, případně dopamin či noradrenalin.
Bylo prokázáno, že forsírovaná diuréza a hemodialýza jsou neúčinné, o hemoperfuzi nejsou
údaje.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva,
deriváty kyseliny propionové.
ATC kód: M01AE
Ibuprofen, derivát kyseliny propionové, je nesteroidní antirevmatikum s dobrým analgetickým,
protizánětlivým a antipyretickým účinkem. V nižších dávkách působí analgeticky, ve vyšších
protizánětlivě. Protizánětlivý účinek je dán inhibicí cyklooxygenázy s následnou inhibicí
biosyntézy prostaglandinů. Zánět je zmírňován snížením uvolňování mediátorů zánětu z
granulocytů, bazofilů a žírných buněk. Ibuprofen dále snižuje citlivost cév vůči bradykininu a
histaminu, ovlivňuje produkci lymfokinů v T lymfocytech a potlačuje vazodilataci. Tlumí též
agregaci krevních destiček.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou
kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček.
Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg
ibuprofenu během 8 h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým
uvolňováním (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu
tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace
těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání
ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při
občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

Doba nástupu analgetického účinku je za 0,5 hodiny, maximálního antipyretického účinku je
dosaženo za 2 - 4 hodiny. Antipyretický účinek trvá 4 - 8 i více hodin, analgetický 4 - 6 hodin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se rychle a dobře vstřebává, vrcholu plazmatické koncentrace při podání
nalačno dosahuje již za 45 minut, při podání s jídlem cca za 1 - 3 hod. Ibuprofen se váže na
plazmatické proteiny, ale vazba je reverzibilní. Poměrně rychle je metabolizován v játrech a
vylučován močí, hlavně ve formě metabolitů a jejich konjugátů, menší část je vylučována žlučí
do stolice. Biologický poločas je asi 2 hodiny. Při sníženém vylučování může dojít ke kumulaci
léku v organizmu. Exkrece ibuprofenu je ukončena za 24 hodiny po podání poslední dávky.
Biologická dostupnost je minimálně alterována přítomností potravy. Ibuprofen prochází
placentární bariérou, je vylučován do mateřského mléka v množství menším než l μg/ml.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Akutní toxicita:
LD50 u myši p.o. 800 mg/kg tělesné hmotnosti a 320 mg/kg intraperitoneálně.
LD50 u potkana p.o. l600 mg/kg tělesné hmotnosti a l300 mg/kg subkutánně.
U všech uhynulých zvířat (hlodavců) byla manifestně vyjádřena deprese CNS a ulcerogenní
změny gastrointestinálního traktu.
Ibuprofen byl dále podáván psům v dávce l25 mg/kg tělesné hmotnosti a výše, toxické účinky
se projevily erozemi žaludku a albuminurií. V dávce 20 a 50 mg/kg nebyly prokázány žádné
toxické změny. Výsledky ukazují, že ibuprofen v letálních dávkách způsobil postižení CNS u
hlodavců, zatímco ulcerogenní účinek byl pozorován u obou skupin zvířat (i u nehlodavců).
Ulcerogenní účinky jsou výsledkem systémového i lokálního působení ibuprofenu -
gastrointestinální léze byly pozorovány po parenterální i perorální aplikaci.

Chronická toxicita:
Deseti potkanům byl podáván ibuprofen v dávce 180 mg/kg tělesné hmotnosti (5 zvířat) a mg/kg tělesné hmotnosti (5 zvířat) po dobu 26 a 13 týdnů. Jeden sameček uhynul v důsledku
intestinální léze. Na konci terapie byla u samců i u samic zjištěna anemie.
Ibuprofen rovněž alteroval poměr váha orgánu: celková tělesná hmotnost - u jater, ledvin,
gonád a u druhotných pohlavních orgánů. Histologicky nebyly zjištěny signifikantní změny s
výjimkou l samce a 3 samic, kde byly nalezeny intestinální ulcerace. Zvětšení jater a ledvin
pravděpodobně souvisí s metabolizmem a exkrecí ibuprofenu.
Po podání ibuprofenu psům v dávce l6 mg/kg tělesné hmotnosti a den po dobu 30 dnů nebyly
nalezeny klinické příznaky toxicity, při pitvě však byly zjištěny eroze a ulcerace žaludku a
záněty střev. Podobné léze byly nalezeny v dávce 8 mg/kg/den ale ne v dávce 4 mg/kg/den.

V experimentálních studiích nebyl prokázán karcinogenní, mutagenní ani teratogenní efekt
ibuprofenu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa, hypromelosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, koloidní bezvodý
oxid křemičitý, kyselina stearová 50%, magnesium-stearát, natrium-lauryl-sulfát, potahová
soustava Opadry OY-S-28703 bílá [složení: polydextrosa, hypromelosa 2910, oxid titaničitý
(E171), makrogol 4000].

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu:
a) blistr (Al/průhledný bezbarvý PVC)
b) blistr (Al/bílý neprůhledný PVC/PVDC)
Velikost balení u obou blistrů:
10, 20, 30, 50 a 100 potahovaných tablet

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vitabalans Oy, Varastokatu 8, 13500 Hämeenlinna, Finsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/346/06-C


9. DATUM REGISTRACE / DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTACE

Datum první registrace: 20. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 15. 3.

10. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU

11. 11.